(14.20 hodin)
(pokračuje Fiedler)
Důchodcům by se za to mohla zvednou penze - představte si to, 450 korun měsíčně, nikoli těch směšných 40 korun, které schválila vláda - a nám ostatním spoření na důchod. Rázem by se deficit důchodového účtu vymazal a neprojídali bychom naši budoucnost. Zaujala mě myšlenka, že vlastně dnes investicemi do dosud velmi neefektivních obnovitelných zdrojů platíme příjemnou budoucnost generacím, které na tom budou ekonomicky mnohem lépe než my. A kdybychom např. těch 45 mld. korun ročně spláceli náš státní dluh, případně o to snížili deficit státního rozpočtu, za dvacet let bychom se dostali na polovinu dnešní příšerné dluhové sekery a to by byla pro naše potomky podstatně lepší zpráva.
Všechny výše uvedené argumenty jsou podpůrné pro to, abychom se skutečně zamysleli, zda není čas věci uvést do normálního stavu. Brusel nám jasně sdělil, že naše podpora většiny obnovitelných zdrojů je nelegální nebo nepřiměřená, že 42 mld. korun tady ministerstvo vyplácí bez zákonné opory, ale s posvěcením premiéra a minimálně s tichým přihlížením ministra financí, který hledá, jak kde ušetřit.
Vážení kolegové a kolegyně, jsou to velmi závažné argumenty, a jestliže dnes řešíme každou miliardu ve státním rozpočtu, tak přece nenecháme jen tak bez povšimnutí 4 mld. korun měsíčně. Věřím, že tento návrh podpoříte. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S přednostním právem pan poslanec Kalousek.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Jen malou poznámku. Mě zaujetí pana poslance Fiedlera pro tuto problematiku je sympatické, rád jeho návrh podpořím. Ale chtěl bych se ho vaším prostřednictvím, paní předsedající, zeptat, kde bere tu ohromující jistotu, že příští generace na tom budou ekonomicky mnohem lépe než my. Já se spíš obávám, že budoucí generace nám budou docela závidět.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Marek Benda. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, vážení páni ministři, vážené dámy, vážení pánové, já jenom jeden krátký návrh, a to aby bod 29, Návrh poslanců Petra Fialy, Zbyňka Stanjury a dalších o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, sněmovní tisk 425, druhé čtení, byl zařazen za dnes pevně zařazené body. Domnívám se, že jde o bod, který - zejména je-li omluven pan ministr Pelikán, který byl jediný, kdo ho za ty měsíce problematizoval - by tady neměl sebrat příliš mnoho času. Došlo k nějaké dohodě napříč ústavněprávním výborem, jak by ten návrh měl vypadat, a myslím, že se jedná samozřejmě jenom o tisíce rodičů měsíčně, kteří musí zcela zbytečně jít k opatrovnickému soudu platit za to, aby se dostali ke svým penězům, a že bychom urychlením projednávání tohoto návrhu, který tady už leží téměř rok, jenom těmto lidem pomohli. Takže vás žádám o podporu tohoto návrhu, aby byl zařazen za dnes pevně zařazené body.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji. Prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec David Kádner. Dříve než dojde k mikrofonu, pro stenozáznam - dnešní den s náhradní kartou číslo 15 hlasuje pan poslanec Gabrhel. Prosím, máte slovo.
Poslanec David Kádner: Děkuji. Vážená paní předsedající, vládo, dámy a pánové, rád bych zde dnes slyšel od pana ministra průmyslu a obchodu, pokud dorazí, a od premiéra Bohuslava Sobotky odpovědi na otázky týkající se energetické bezpečnosti v České republice. Proto navrhuji zařazení bodu Energetická bezpečnost České republiky a její řešení vládou České republiky, a to na dnešní den za pevně zařazené body.
Mám oprávněný strach, že Česká republika může najednou skokově trpět nedostatkem energie, za který si budeme moci úplně sami. Půjdu po jednotlivých zdrojích a budu se snažit vysvětlit svůj postoj. Obnovitelné zdroje tvoří asi 13 % energetického mixu České republiky, ale v zimě nás příliš nezásobují, zvlášť pokud teploty klesnou pod minus 15 stupňů jako minulý týden. V takovém případě jsou soláry, větrníky nebo vodní elektrárny schopny pracovat na maximálně 10 % své kapacity. Česká republika by tedy přišla skoro o desetinu své výrobní kapacity a musela by ji něčím nahradit. Šlo by to jádrem, které tvoří asi pětinu naší výroby. Až do konce roku byly zhruba dvě třetiny této výroby kvůli falešným revizním zprávám a špatným svarům ohroženy. Byly de facto zastaveny a mluvilo se o nutnosti nastartovat zdroje pomocí parní lokomotivy, která se pošle do reaktoru. Kvůli, nebojím se říci, bordelu v polostátní společnosti ČEZ ale hlavy nepadaly, ministři nejezdili situaci řešit, vše se zametlo pod koberec a s výjimkou paní Drábové všichni mlčeli jako zařezaní. Akcie ČEZ jsou na mnohaletém minimu, hrozil nám reálně několik měsíců výpadek dalších cca 15 % kapacit výroby energie České republiky.
Problémem se mohou také stát dodávky plynu, které tvoří přes 27 % naší energetické spotřeby. Ukrajinská cesta je kvůli válečnému konfliktu nejistá a má celou řadu problémů, zejména proto, že se kdykoli může opakovat krize z roku 2009, kdy Rusové zavřeli kohoutky, protože Ukrajina neplatila a brala si ropu určenou pro Evropskou unii. Němci nám ukázali, že protiruské sankce platí jen někdy a jen pro někoho, a domluvili si s Ruskem separátní smlouvu a řeší si svůj průšvih s obnovitelnými zdroji bez ohledu na následky jak v Česku, tak i v Polsku. Jak by se asi zachovali, kdyby k nám přes Ukrajinu přestal téct ruský plyn a Němci potřebovali sanovat výrobu svých obnovitelných zdrojů? Asi plyn použijí primárně pro sebe, jak to ostatně mají ve svých zákonech napsáno. My sice máme plné zásobníky, ale ty se přes zimu vyprazdňují a v únoru bývají téměř prázdné. Tedy i zde bychom přišli o velkou kapacitu. Loni navíc byly zásobníky vyprázdněny téměř do dna a i letos se rychle samy vyprazdňují.
Celý podzim plnily stránky novin příběhy lidí, kteří čekali na hnědé uhlí i několik týdnů, protože prostě nebylo k dispozici. Těžaři ho prodávali do zahraničí a navíc pod tlakem vlády na zvýšení poplatků za těžbu a neprolomení limitů se s těžbou nepřetrhli. Vzhledem k tomu, že uhlí tvoří skoro 40 % českého energetického mixu, jedná se opět o ohrožení energetické bezpečnosti.
Suma sumárum máme u každého zdroje na kahánku a snadno se nám může stát, že nebudeme mít čím topit a svítit, pokud současná obleva neskončí. Ale vláda si tu v teplíčku klidně sedí a tváří se, že se nic neděje.
Takže bych se rád při zařazení bodu Energetická bezpečnost České republiky také zeptal, zda vláda uvažuje o pořízení čínských jaderných elektráren, zda se bude ČEZ nebo jeho část prodávat do rukou čínských investorů, kteří poslední dobou skupují vše české, na co dosáhnou, a jak bude zajištěna česká energetická bezpečnost ve světle výše uvedených skutečností. Proto opakuji, že bych byl moc rád, nebo navrhuji tento bod na dnešní jednání (Předsedající: Váš čas!) po pevně zařazených bodech s názvem Energetická bezpečnost České republiky a její řešení vládou České republiky. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Martin Lank. Zákon 119, prosím, máte slovo.
Poslanec Martin Lank: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, protentokrát trošku z jiného soudku. Já bych rád navrhl předřazení bodu číslo 119.***