(16.20 hodin)
(pokračuje Bartošek)
Otevírám další bod dnešního jednání a tím je
6.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb.,
o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 575/ - druhé čtení
Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr zemědělství Marian Jurečka. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.
Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Dobrý den, vážený pane předsedající, milé poslankyně, vážení poslanci. Dovolte mi, abych uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Cílem předkládaného návrhu je zajistit řádné a hospodárné nakládání se zemědělskou půdou v majetku státu. Za tímto účelem se v zákoně č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, ve znění pozdějších předpisů, navrhuje nový způsob vymezení a členění státní zemědělské půdy, její rezervy a úpravy podmínek, za nichž Státní pozemkový úřad tuto rezervu spravuje. Nově tvoří rezervu státní zemědělské půdy všechny pozemky, s nimiž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit a jsou potřebné k výkonu jeho působnosti, přičemž celková minimální výměra těchto pozemků nesmí klesnout pod 50 000 hektarů. V rámci výkonu své působnosti Státní pozemkový úřad provádí zejména pozemkové úpravy, které jsou nutné v návaznosti na uskutečněné změny v právních vztazích pozemků po restituci a privatizaci. Za tímto účelem bude Státní pozemkový úřad rezervu státní zemědělské půdy doplňovat také nákupem, směnou a využíváním předkupního práva státu.
Rezerva státní zemědělské půdy zahrnuje rovněž pozemky potřebné pro uskutečňování rozvojových programů státu, které jsou podle dosavadní úpravy vymezeny nařízením vlády č. 218/2014 Sb. Tato část rezervy by nově měla být průběžně upravovaná podle budoucích potřeb státu, resp. ministerstev v rámci správního řízení, na jehož základě pak budou u dotčených pozemků prováděny zápisy v katastru nemovitostí.
V zákonu č. 229/1991 Sb., o půdě, se s ohledem na aktuální výměru státní zemědělské půdy, se kterou je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, a omezenou možnost nabízet do veřejných nabídek pozemky k uspokojení zbývajících restitučních nároků formou poskytování náhradních pozemků navrhuje omezit možné formy náhrad pouze na peněžitou náhradu. Tato změna v příslušných ustanoveních zákona č. 229/1991 Sb. má odloženou účinnost o dva roky. Důvodem odložené účinnosti je potřeba vyčerpat veškeré možnosti, které stát má k uspokojení nároků oprávněných osob, to jest formou poskytnutí náhradních pozemků. K uplatnění zbývajících nároků na peněžitou náhradu se současně navrhuje stanovit lhůtu deseti let.
Vládní návrh zákona projednal zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na své 25. schůzi dne 2. prosince 2015 a svým usnesením doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky schválit vládní návrh zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Přijaté pozměňovací návrhy jsou v souladu s koncepcí předkladatele, přispějí ke zkvalitnění vládního návrhu zákona, a proto s nimi souhlasím.
V případě, že bude podán další pozměňovací návrh, kterým se sněmovní tisk 575 rozšíří o návrh novely zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, sděluji, že s ním rovněž souhlasím, a dovoluji si vás o jeho následnou podporu ve třetím čtení. Jeho základním cílem je umožnit, aby se podpory poskytované Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem, akciovou společností, na pojištění podnikání v řízení rizik a řešení krizí způsobených nepříznivými ekonomickými, klimatickými nebo zooveterinárními vlivy, tzv. těžko pojistitelná rizika, mohly finančně vypořádat podle § 75 zákona o rozpočtových pravidlech vůči státnímu rozpočtu až po ukončení poskytování této podpory a ne každoročně na konci kalendářního roku. S návrhem souhlasí i Ministerstvo financí, se kterým byl návrh připravován a projednáván.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání zemědělskému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 575/1 a 575/2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj zemědělského výboru poslanec Petr Kudela a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Kudela: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, návrh zákona velmi obšírně okomentoval pan ministr zemědělství Jurečka, proto jenom řeknu, že návrh zákona předložila vláda Sněmovně 25. srpna 2015. Cílem návrhu zákona je zajistit řádné, hospodárné nakládání s pozemky ve vlastnictví státu s příslušností hospodaření pro Státní pozemkový úřad. Bude zachována výměra státních pozemků nezbytná pro uskutečňování rozvojových programů státu schválených vládou a pro pozemkové úpravy nutné v návaznosti na změny v právních vztazích k pozemkům po restituci a privatizaci.
První čtení proběhlo 20. 10. 2015. Návrh byl přikázán zemědělskému výboru. Zemědělský výbor projednal návrh zákona 11. 11. a přerušil projednávání. Určil termín pro podávání pozměňovacích návrhů 25. listopadu. Byly předloženy dva pozměňovací návrhy. Pozměňovací návrh poslance Kudely zpracovaný Státním pozemkovým úřadem a Ministerstvem zemědělství, který okomentoval už pan ministr zemědělství. Druhý návrh, pana poslance Šenfelda, vztahující se k zachování komasace a pravidel pro prodej pozemků pro zahrádkáře. Návrh připravený Ministerstvem zemědělství byl podpořen. Návrh poslance Šenfelda podpořen v zemědělském výboru nebyl.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Je to všechno? (Ano.) Dobře. Děkuji. Otevírám tedy obecnou rozpravu, do které eviduji jednu přihlášku. Pan poslanec Josef Šenfeld. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Josef Šenfeld: Vážený pane místopředsedo, vážení kolegové, rád bych teď odůvodnil svůj pozměňovací návrh, který se týká - nebo navrhuji zrušit bod 22, novelizační bod 22.
Novela tohoto projednávaného zákona navrhuje vypuštění ustanovení § 11, který řeší takzvanou komasaci pozemků, kdy na žádost vlastníka mohl být převeden sousedící pozemek ve vlastnictví státu, pokud jeho výměra nepřesahovala 10 % výměry sousedního pozemku. V důvodové zprávě se k tomu uvádí, že ustanovení upravující převod zemědělského pozemku na žádost vlastníka sousedícího pozemku se ruší z důvodu zachování koncepce rezervy státní půdy, to jest zamezení nadbytečného snižování výměry státní půdy. Dále se zde tvrdí, že využitelnost tohoto ustanovení v praxi byla mizivá a v dosavadním zákoně nastavený mechanismus ocenění převáděného pozemku, resp. výtěžnost převodu byla s ohledem na malé výměry převáděných pozemků ve vztahu k nákladům nevýhodná pro stát z pohledu řádného a efektivního hospodaření s majetkem. Cíle převodu mohou být naplněny i v budoucnu zejména v rámci pozemkových úprav novým uspořádáním pozemků. S vypuštěním příslušného ustanovení zákona o Státním pozemkovém úřadu a jeho výše citovaným zdůvodněním není možné souhlasit, a to vzhledem k problémům, které zemědělským podnikatelům působí stále přetrvávající roztříštěná půdní držba.
Pozemkové úpravy jsou jistě velice důležitým nástrojem řešícím tyto problémy, nicméně jedná se o záležitost velice dlouhého časového období. V posledních letech navíc došlo k několika změnám právní úpravy, které daný stav ještě zkomplikovaly. Jedná se o novelu zákona o půdě, to jest zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, přijato v roce 2011, která z ustanovení § 22 vypustila vazbu zániku nájemního vztahu ze zákona u nepřístupných pozemků na pozemkové úpravy. Dále pak bylo přechodným ustanovením v zákonu o Státním pozemkovém úřadu zrušeno zatímní bezúplatné užívání založené zákonem č. 284/1991 Sb., ve znění zákona č. 38/1993 Sb., a to ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti zákona. V obou případech tak byly z platné právní úpravy vypuštěny instituty, které řešily alespoň část problémů spojených s roztříštěnou půdní držbou.
Vzhledem k tempu provádění pozemkových úprav se dostávají zemědělské podniky do zásadních problémů při požadavcích vlastníků na vydání pozemků při ukončení nájemního vztahu, neboť tyto pozemky zpravidla netvoří ucelenou půdní držbu, ale jsou roztříštěny do řady nesouvisejících parcel a zpravidla nejsou ani přístupné. ***