(15.00 hodin)
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, myslím, že můžu navázat na jednu z předcházejících interpelací ještě při reakci na interpelaci pana poslance.
Již jsem zde popisoval dopady, které jsme identifikovali u návrhu nové tarifní struktury, tak jak jej předložil Energetický regulační úřad. Myslím si, že je dobré připomenout, že už dnes vlastně finanční pomoc státu v rámci sociální politiky pomáhá občanům s úhradou nákladů na elektřinu. Je to vlastně řešeno sociálními dávkami, které jsou poskytovány do oblasti bydlení. A už dnes největší podíl nákladů na bydlení vynakládají vlastníci rodinných domů v malých obcích. To znamená, že už dnes jsou vlastně nejvíce ohroženy skupiny právě ty, kterým Energetický regulační úřad navrhl největší zvýšení tarifů. Jak by to vlastně dopadlo? Dopadlo by to tak, že by byly zvýšeny tarify. Tito lidé, kteří už z velké části dnes splňují nároky na sociální dávky na bydlení, tak těm by vlastně stát zaplatil prostřednictvím sociálních dávek na bydlení ještě větší finanční částku, než platí dnes. Myslím si, že je chyba, že v té pracovní skupině nebyl žádný zástupce Ministerstva práce a sociálních věcí, protože ten návrh, tak jak byl původně ERÚ připraven, tak by vlastně zdražil elektřinu nejvíce těm, kteří už dneska jsou v určité pasti chudoby a kterým už dneska z velké části pomáháme sociálními dávkami. Takže vedlo by to k tomu, že by se rozšířil okruh lidí, kteří by měli nárok na sociální dávky, a zvýšily by se výdaje státního rozpočtu.
Myslím, že je zřejmé, že analýza MPO také potvrdila, že obecně domácnosti důchodců, ať už starobních, nebo invalidních, a zejména domácnosti jednoho důchodce, by byly skupinou, která by byla nejvíce dotčena změnou v ročních platbách, tak jak to navrhl původně Energetický regulační úřad. Roční platby by se zvýšily až o 3 466 korun podle té analýzy. To myslím, že je věc, která skutečně nebyla přijatelná. Myslím si, že je dobře, že ten návrh byl zveřejněn dostatečně dopředu, že bylo možné uplatnit tyto argumenty. A je dobře, že Energetický regulační úřad od tohoto návrhu upustil a že bude připravovat návrh nový. Byl bych velice rád, kdyby tady byla širší diskuse, která by zahrnula i zástupce spotřebitelů a zahrnula by například i zástupce Ministerstva práce a sociálních věcí.
Myslím, že je také potřeba říci, že potřebujeme postupný proces, který bude rozložen do delšího časového období, a potřebujeme proces, který zajistí, že tady nebude 38 % domácností, kterým se přechodem na nové tarify zvýší platba za cenu elektrické energie. Ten návrh podle mého názoru nebyl dostatečně srozumitelný pro velkou část veřejnosti. Tento návrh by výrazně dopadl zejména na domácnosti s nízkou spotřebou elektrické energie. A tento návrh by dramatickým způsobem skokově snížil motivaci šetřit při spotřebě elektrické energie.
Takže tady nezbývá než vyzvat k tomu, aby nová diskuse, která bude předcházet přípravě nového návrhu Energetického regulačního úřadu, byla rozsáhlejší, aby zahrnovala i aspekt sociálního dopadu na jednotlivé skupiny domácností, aby ta debata nebyla orientována pouze technologicky z hlediska změn, ke kterým v sítích dochází, aby nebyla motivována pouze ekonomicky, to znamená z hlediska toho, jak tedy rozložit náklady za připojování menších zdrojů do energetické sítě, ale musí ta diskuse také být orientována sociálně tak, aby to lidé unesli a aby se nepřenášely další a další náklady na náš sociální systém, aby to dále nezvyšovalo nároky na výplatu sociálních dávek.
Předseda PSP Jan Hamáček: Zeptám se pana poslance, zda si přeje ještě vystoupit. Ano, je tomu tak.
Poslanec Zdeněk Syblík: Měl bych k tomuto tématu ještě takovou poznámku pouze. Víte, jestliže se do budoucna také přejde na systém plateb podle výše nebo síly onoho jističe, tak chci jenom upozornit na to, že samozřejmě to bude nepřímo nutit spotřebitele, aby si ten jistič zajistili nebo vyměnili za slabší, za nižší, aby platili tu sazbu nižší. A v této souvislosti jenom chci upozornit na to, že samozřejmě energetické závody nebo rozvodné závody si výměnu jističů nechají také pěkně zaplatit, což domácnosti, zejména ty slabší, důchodce a další, dost zatíží. Na to chci jenom upozornit. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda vlády si nepřeje reagovat. V tom případě prosím pana poslance Petra Bendla. Připraví se pan poslanec Josef Nykl.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, kolegyně, kolegové, Poslanecká sněmovna má teď na svém programu projednávání zákona o střetu zájmů. V tom zákoně chceme po jednotlivých zastupitelích všech obcí a měst a krajů, aby zveřejnili své majetkové poměry, kolik mají peněz, co za cenné předměty mají k dispozici, případně jsou-li zadluženi, jaké mají osobní závazky apod. Musím říct, že zejména v malých obcích tohle bude taková hra na závist, případně hry na to říct každému, kdo co má, bez ohledu na to, že to nabyl absolutně čestně, ale dopředu z nich děláme téměř osoby podezřelé.
Na stranu druhou představte si situaci, že jsem - ať nejsem osobní vůči někomu jinému - že já jsem například ministrem zemědělství, mám firmu, kterou stoprocentně vlastním. Dostanu 50 milionů dotace, 150 milionů někomu dlužím. Závazky mé firmy jsou 250 milionů korun. A takovéto přiznání se podle tohoto zákona v mých datech, která jsem povinen zveřejnit, neobjeví.
Ptám se vás, pane premiére, proč jste něco takového do toho návrhu zákona nezahrnuli. Protože si myslím, že to je daleko důležitější než to, že musí poslední zastupitel v malé obci říci, co má doma za cenné předměty. Děkuji vám.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana předsedu vlády.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ten návrh, který vláda předložila, má za cíl určitým způsobem sjednotit stávající úpravu zákona o střetu zájmů. Má za cíl zpřísnit některá ustanovení tohoto zákona a současně má za cíl zjednodušit přístup k informacím, které příslušní veřejní činitelé pravidelně předkládají na základě současného zákona. Myslím si, že z pohledu voliče, z pohledu občana bude určitě rozumnější, pokud bude možné získat informace, které se předkládají na základě zákona o střetu zájmů, na jedné internetové adrese. Bude tady vytvořen jednotný registr, kde tyto informace budou shromážděny. Jenom chci poukázat na to, že řada neziskových organizací a řada organizací, které se zabývají bojem proti korupci, už dlouhá léta požaduje, aby k takovéto reformě zákona o střetu zájmu došlo.
Pokud jde o regulaci dalších potenciálních střetů zájmů, musím říci, že vláda dospěla ke shodě nad takovýmto návrhem. Pokud Poslanecká sněmovna dospěje k tomu, že je potřeba ještě některé speciální oblasti střetu zájmů například v oblasti podnikání členů vlády dále zpřísnit, to znamená zavést nějaká nová pravidla, tak já nejsem proti. Inspirujme se zkušenostmi z dalších zemí Evropské unie. Hledejme takové zákony, které nám pomohou oddělit podnikání od politiky, protože samozřejmě není možné, aby docházelo ke spojování politické reprezentace, která je dána vůlí voličů, a podnikatelských zájmů, které jsou prostě dány osobním ziskem. Čili tady nemám žádný problém v tom, abychom tady ve Sněmovně otevřeně diskutovali o tom, jak eventuálně vládní návrh zákona o střetu zájmů upravit. Pouze bych se přimlouval za to, abychom ten návrh přijali. ***