(16.10 hodin)
(pokračuje Ťok)
Já bych ještě ve zbývajícím čase dodal, že samozřejmě víme, jaká je situace krajů se silnicemi druhých a třetích tříd, a proto jsme i v letošním roce přistoupili k tomu, že jsme přidali tři miliardy krajům a zhruba 150 milionů hlavnímu městu Praha na ty nejnutnější opravy, které se týkají těchto typů komunikací. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi Danu Ťokovi. Ptám se jestli... ano pan kolega... ne nehlásí se, takže nebude doplňující otázka a v tom případě pokračujeme interpelací pana poslance Petra Bendla na ministra zemědělství Mariana Jurečku. Pan poslanec Bendl má slovo. Prosím.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo pane předsedající. Kolegyně, kolegové, pane ministře, sucho je velkým problémem v České republice. Přesto, zaregistroval jsem zájem vlády a Ministerstva zemědělství budovat na území České republiky řadu nových přehrad. Přehrada je řešení, které je z pohledu krajiny a přírody řešením nevratným. V okamžiku, kdy dojde k zatopení nějakého území, už to nelze vzít zpátky, v podstatě. Proto by, myslím, stálo za úvahu, aby každé takovéto řešení mělo případně i řešení variantní. Abychom hledali způsoby, jak udržet vodu v krajině například tím, že obnovíme rybníky, případně pomůžeme vystavět nové, či se vrátíme k obnovení poldrů, či další řady opatření, které je možné udělat. Například zlepšit průtočnost řek, a tak dále, a tak dále. Objevila se i studie Povodí Vltavy, která se týká řeky Berounky a která ve variantním řešení předkládá - kdy jedna z variant je 46 metrů vysoká přehradní hráz, která by zvedla vodu řeky v případě povodní až k Liblínu, což by znamenalo zatopení významné části území řeky Berounky a území měst a obcí podél řeky.
Chci se vás zeptat, zda takováto variantní řešení existují, zda jste se něčím takovým zaobírali a jak moc vážně je myšlena výstavba přehrady na Berounce. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím, pan ministr zemědělství odpoví na interpelaci. Prosím, pane ministře.
Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Dobré odpoledne vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové.
Vážený pane poslanče Bendle prostřednictví pana předsedajícího, pokud jde o celkovou problematiku řešení sucha a hospodaření s vodou v České republice, snažíme se hledat opravdu všechny možné varianty, které by přispěly k problematice zadržení vody v České republice, protože k nám žádný větší vodní tok nepřitéká. Na území České republiky prakticky všechny vodní toky odtékají a odvádějí vodu z České republiky.
Nicméně my se snažíme postupovat opravdu od těch opatření, která se týkají hospodaření na zemědělské a lesnické půdě. Tady hledáme cesty, jak motivovat zemědělce, jak zemědělcům nastavovat pravidla tak, aby se drželi zásad správné zemědělské praxe, aby bylo zajištěno větší střídání plodin v osevním postupu, abychom nedělali opatření, která zvýší absorpční kapacitu půdy, abychom podporovali, mimo jiné, kvalitu půdy dostatkem organické hmoty, ať už ze zdrojů rostlinné výroby a také ze zdrojů živočišné výroby, podporu živočišné výroby jako takové v České republice. Dále hledáme ta řešení, řekněme, o úroveň výš. A to jsou stále ta řešení, která se týkají toho katastru, abychom v rámci pozemkových úprav dokázali vrátit krajině původní ráz, původní funkci ve všech ohledech. Když mluvíme o vodě, je to zadržení vody nejenom v půdě jako takové, ale různými opatřeními díky mokřadům, díky remízkům, díky mezím, ale také díky výstavbě malých rybníků, opravdu o velikosti několika desítek stovek metrů čtverečních, až třeba po několik hektarů. Kombinujeme i opatření, která se týkají protipovodňových opatření, s tím, aby zároveň mohla plnit úlohu zadržení vody v krajině. Všechna tato opatření v rámci pozemkových úprav se snažíme naplňovat. Dynamiku pozemkových úprav výrazně zvyšujeme oproti předchozímu období i navýšením rozpočtu. Naposledy teď, v rámci Programu rozvoje venkova, tuto oblast posilujeme.
Nicméně pak se dostáváme do oblasti, kdy víme z predikcí, které nám tady říkají vědci z Mendelovy univerzity, a v rámci portálu Intersucho si ty výstupy může každý, kdo tady sedí a má přístup na internet, vyhledat, a pracujeme také s projekcí, která počítá s výhledem na příštích dvacet, pětadvacet let, kdy víme, že za posledních 130 let se nám zvýšila průměrná teplota v České republice o jeden stupeň. Je tady výhled, že ta teplota se bude nadále zvyšovat. Je tady výhled, že srážky nebudou rovnoměrně rozloženy tak, jako jsme byli zvyklí za posledních třicet let, že se nám tady zvětšují ty extrémní přílivy srážek.
V tenhle okamžik se dostáváme do situace, kdy všechna ta přírodě blízká opatření mají určité limity. A pokud na určitém území České republiky, a tu zkušenost máme z loňského roku, prostě měsíc, ale i delší časový úsek, i pět, i šest týdnů, prakticky není žádný srážkový úhrn, všechna přírodě blízká opatření v ten okamžik už nám nepomohou. Nepomohou nám zabezpečit vodu, kterou potřebujeme pro zdroje pitné vody v některých lokalitách, nepomohou nám zajistit vodu pro zemědělství, pro závlahy a nepomohou nám zajistit vodu, kterou potřebujeme také jako užitkovou pro domácnosti a průmysl.
Takže my se snažíme velice citlivě nakládat s instrumentem zvažování vodních děl a výstavby přehrad v České republice. Vedeme teď velice minimalistickou variantu, kdy jsme vytipovali lokality, kde - za prvé potřebujeme určitý akumulační vodní zdroj, potřebujeme nějaké vodní dílo, aby ta lokalita byla taková, kde není dramatický zásah do území, které je obydleno, kde bychom museli vystěhovávat nějaké větší části obcí, kde se jedná jenom pouze o nemovitosti ještě velice zřídka obydlené. Také se díváme na to, jaký to bude mít dopad na životní prostředí.
A teď vláda, minulý týden, respektive tento týden, rozhodla o tom, že ve čtyřech lokalitách zahájíme takzvanou studii proveditelnosti. Že z celého toho generelu vodních děl, který tady je už po desítky let v České republice, kde je 65 lokalit, které se tady už od roku 1902 drží v tom generelu, jsme vytáhli čtyři, které chceme v rámci studie proveditelnosti prověřit, nakolik je ta realizace možná. A ty čtyři to jsou Lachovice, Pěnčín a dvě nádrže Senomaty u Šanova v rámci Středočeského kraje.
Takže to o čem jste hovořil vy, to není v plánu. Není taková přehrada ani ve výhledu příštích několika let, že bychom se touto variantou chtěli zabývat. V tento okamžik mluvíme o těchto čtyřech. Je v realizaci vodní nádrž Heřminovy, která byla za vás, a dneska mluvíme o vodním díle Skalička, kde chceme přehodnotit využití jenom suchého poldru také na tu akumulační funkci. Takže opravdu, přehrady tvoří jenom závěrečný výsek těch opatření a rozhodně nejsou tím hlavním řešením.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan kolega Bendl se hlásí k doplňující otázce a pan ministr potom bude moci doplnit svou odpověď. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já si, pane ministře, uvědomuji, že co projekt, to originál a každý má svá specifika. Nicméně k té Berounce, kde existuje studie, kterou už Povodí Vltavy představilo obcím. To není ve fázi, že by o ní nikdo nevěděl, pouze se třeba v oblasti Ministerstva zemědělství teoreticky o něčem takto přemýšlelo, ale existuje studie, kterou představilo Povodí Vltavy jednotlivým obcím. Ta studie se týká přehradní nádrže, respektive retenční nádrže, tudíž nikoliv přehrady, která by trvale udržovala vodu, ale přehrady, která by zastavovala vodu v případě povodní. A to, co mě zajímá, je, jestli byla udělána i jakási studie, která by udržela tu vodu dříve, než se do té Berounky dostane, abychom takovouto přehradní nádrž vůbec nemuseli budovat. (Předsedající upozorňuje na čas). Spíše udělali opatření - už budu krátký - opatření, která by zamezila škodám po povodních jiným způsobem, než jak je to navrhováno.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím, pan ministr doplní svou odpověď na doplňující otázku. Prosím pane ministře. ***