(16.20 hodin)
Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Ke každému opatření, a především právě pokud se jedná o opatření protipovodňové, jsou zpracovány varianty, které se snaží hledat cestu především přes přírodě blízká opatření předtím, než začneme stavět nějaké stavby, než začneme dávat někam beton a stavět nějaké pevné zábrany v rámci krajiny. Nicméně v tomto případě se s vysokou pravděpodobností může maximálně jednat o protipovodňové opatření v rámci toho, že by to měl být suchý poldr, a tady samozřejmě otázka, aby povodí a dotčené obce dokázaly najít shodu, protože my jako podniky povodí, a vy to víte sám dobře, my nejsme ti, kteří chodíme a říkáme, tady byste si... tady musíte udělat protipovodňové opatření. My jsme ti, kteří víceméně říkáme, kde jsou zátopové oblasti, a je především na městech a obcích, zdali ony samy budou chtít zrealizovat si svoji protipovodňovou ochranu. Takže nikdy to není tak, že my bychom někde někomu nutili naši protipovodňovou ochranu. Tady to je záležitost dobrovolného rozhodnutí měst a obcí v tom regionu, jestli budou případně s takovým opatřením souhlasit. Ale musím říct, že to rozhodně není aktuální věc, kterou bychom teď za Ministerstvo zemědělství v rámci problematiky řešení sucha a realizace, přípravy realizace nějakých vodních děl v České republice v tento okamžik měli jako prioritu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi a budeme pokračovat v další interpelaci, je to interpelace pana poslance Zdeňka Ondráčka na ministra zahraničních věcí. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Jak jistě víte, pane ministře, zajímám se o dění na Ukrajině už jenom proto, že tam mám řadu svých známých a přátel a mám díky tomu i dostatek informací z této země. Celkem dobře jsem obeznámen s politickou i bezpečnostní situací v Kyjevě a dalších velkých městech střední a západní Ukrajiny, sleduji vývoj na jihovýchodě Ukrajiny a vím o bojích mezi pravidelnou ukrajinskou armádou a bojovníky batalionu Ajdar s pravým sektorem Azov, které si už vyžádaly desítky mrtvých, a to u města Mariupolu. Vím také, že se dnes v Paříži koná setkání ministrů zahraničních věcí tzv. normandské čtyřky, která se bude vývojem na Ukrajině dále zabývat.
Sám víte, že se o současné Ukrajině, o současné ukrajinské vládě nevyjadřuji zrovna diplomaticky, ale nejsem sám. Kritika přichází z mnoha zemí Evropské unie, namátkou Francie, Itálie a nově také Rakousko. Zeptám se vás, pane ministře, abyste zde víceméně před poslanci nás informoval, jaké máte informace o tom, jaká je aktuální vojenská situace na jihovýchodě Ukrajiny a co na to, na ten vývoj, říkáme my a Evropská unie. Děkuji vám za odpověď.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k otázce a pan ministr zahraničí má svých pět minut na krátkou odpověď. Prosím, pane ministře.
Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Já jenom upozorním, že na opravdu dostatečnou odpověď na ty otázky bych potřeboval opravdu víc než pět minut. Ale pokusím se. Snad aspoň obrysy toho, co by se blížilo odpovědi, v těch pěti minutách se dají zvládnout.
Stručně. V zóně konfliktu se situace zhoršila od listopadu roku 2015, zvýšil se počet incidentů v té linii dotyku i s použitím těžké techniky. Mluvím tedy o oblasti Luhanska a Doněcka. Obě strany se dnes obviňují z přesunu bojové techniky na místa, odkud měla být už stažena. Omezován je i volný pohyb mezinárodních pozorovatelů a je pravda, že ho omezují obě strany konfliktu. Většina incidentů probíhá v Doněcké oblasti, převážnou část incidentů zahajují separatisté. To si myslím, že se dá doložit z toho, co máme k dispozici. Existují přímé i nepřímé důkazy toho, že Rusko materiálně i personálně podporuje boj separatistů na východní Ukrajině s ukrajinskou vládou.
Já nemám moc času, tak vám řeknu, když jste tady líčil ten svůj obraz toho, jak to vypadá na Ukrajině, tak bych rád citoval to biblické: Hanba tomu, od koho pokušení přichází. Ten nese 99krát větší vinu za to zlo. To znamená, vy dneska můžete mluvit o tom, co se děje i na ukrajinské straně, ale je důležité mít na paměti, že tam byl někdo, kdo skutečně je původcem té situace, a ten nese, řekl bych biblicky, mnohonásobně větší vinu na těch mrtvých, řekněme devíti tisících mrtvých, kterých mám zhruba, a je tam mezi nimi převážná část civilů. A jsou důkazy, že jednotky separatistů z těžkých zbraní střílely na ukrajinské ozbrojené síly i z obydlených oblastí. Pak samozřejmě se dá předpokládat, že jsou ty civilní ztráty značné. Takže v tom já bych s tím nesouhlasil, s tím vaším popisem, to si myslím, že je zavádějící.
Bezpečnostní hrozbou na obou stranách jsou ozbrojené skupiny, to je pravda. Jejich autonomie roste a dá se říci, že jsou nezvladatelné na obou stranách. To je prostě realita. Ale přitom neustále říkám - mějme na paměti, kdo tu situaci způsobil.
Možnost reintegrace těch separatistických oblastí se každým dnem snižuje. To bohužel tak je, takto to člověk musí hodnotit. Podle Mezinárodního červeného kříže intenzita těch bojů dosáhla, jak oni oficiálně říkají, intenzity vnitrostátního ozbrojeného konfliktu. Takový konflikt podléhá normám mezinárodního humanitárního práva, jež upravuje použití ozbrojené síly a ochranu civilistů. Dle Ženevských úmluv musí být umožněn představitelům Mezinárodního červeného kříže přístup do těch míst bojů. Ta bojová činnost na východě Ukrajiny byla, jsem řekl, vedena také už v obydlených oblastech a přitom průnik tam je často velmi obtížný. Amnesty International obviňuje obě strany konfliktu z porušování mezinárodního humanitárního práva, a to včetně svévolného zadržování, únosů a mučení.
Na rozdíl ale od separatistů ukrajinská vláda požádala Mezinárodní trestní soud o prošetření těchto obvinění. To udělala pouze ukrajinská strana. Přestože Ukrajina není smluvní stranou Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, v souladu s Římským statutem přijala jurisdikci Mezinárodního trestního soudu a žalobkyně Mezinárodního trestního soudu rozhodla o zahájení předběžného šetření situace na Ukrajině, které se zabývá údajnými válečnými zločiny, které byly spáchány na ukrajinském území v období od 21. listopadu 2013 až do dneška. Zatím separatisté brání přístupu představitelů Mezinárodního výboru Červeného kříže k zadržení, čímž Ženevské úmluvy porušují. To jsou fakta.
Co se týče jednání, Minské dohody. Minské dohody - bylo rozhodnuto, že se jejich plnění prodlouží do konce tohoto roku. Balíček opatření k realizaci Minských dohod byl dle mého sjednán v neprospěch Kyjeva. Ukrajinská suverenita, územní jednota a nedotknutelnost hranic není pokládána za přirozené právo, ale za předmět vyjednávání. Proto říkám, že ty Minské dohody byly sjednány v neprospěch Kyjeva. Dnes Rusko tlačí ukrajinskou vládu k naplnění politické části těch Minských dohod a to by umožnilo legalizaci proruských separatistických elit uvnitř ukrajinského politického systému a zajistilo by jim to beztrestnost. Tím by vznikla enkláva, kde by byl oslaben vliv ukrajinských institucí a zachován trvalý vliv Ruska. Naopak s realizací vojenské části dohod Rusko evidentně nepospíchá. Zachovává si kontrolu nad situací a možnost podle potřeby ten konflikt řídit.
Vy jste řekl, že dnes probíhá v Paříži jednání normandského formátu, to je naprosto přesná informace. Co se dá čekat? Pravděpodobně návrhy na stabilizaci bezpečnostní situace a dohoda o modalitách místních voleb. Tam je mnoho problémů.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane ministře, je mi líto, pět minut uplynulo. Pan kolega Ondráček jistě dá doplňující otázku a ještě budete mít další dvě minuty na odpověď. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Ondráček: No určitě, děkuji, pane předsedající. No, pane ministře, samozřejmě nepřekvapil jste mě. Vím, jak sháníte vaše informace, ale chápejte, že informace jako takové můžete získat z ČT, můžete je získat ze seriózních médií, třeba i zahraničních, můžete je získat někde na tržišti nebo třeba pod kaštany. Ale pak jsou taky informace a znalosti, které jsou získané osobním poznáním, a ty jsou prostě nepřenositelné. Dovolte mi, pane ministře, abych vám zde na tomto místě předal tuto Bílou knihu, je to Bílá kniha o genocidě ukrajinské armády, kterou provedla na obyvatelích Doněcké oblasti v roce 2014 a v roce 2015. Jestli vás můžu požádat, převezměte si to, máte to zde v obálce. Pokud budete mít někdy chuť, seznamte se s tím, co se v dané lokalitě děje, pak třeba budete mít trošku jiný názor. Děkuji. (Poslanec předává knihu ministru zahraničí na jeho pracovní místo.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, uplynula minuta. Pane ministře, máte dvě minuty. Nechcete doplňovat odpověď? (Ne.) Máte k dispozici materiály.
Budeme pokračovat interpelací paní poslankyně Anny Putnové na místopředsedu vlády pana Pavla Bělobrádka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo ke své interpelaci. Prosím. ***