(14.40 hodin)
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane premiére. Mně spíše velice mrzí, že vám resort pana Dienstbiera připravil statistiky neziskových organizací, protože ty bohužel hovoří o tom, že ústavní péče pro ty děti není dobrá, vhodná, ale bohužel to tak není a nemůžeme takhle hovořit. Výbor pro sociální politiku navštívil Kojenecký ústav v Mostě, který je jediný kojenecký ústav vlastně teď v Ústeckém kraji. Je stoprocentně naplněný. A když se zeptáte paní ředitelky, kolik dětí je navštěvovaných, které tam jsou umístěné, tak vlastně skoro žádné. A jediné dětí, které jsou navštěvované, jsou většinou právě ty hendikepované. A o ty hendikepované zde vlastně asi jde nejvíce, nějak postižené atd., to už je jedno, jestli zdravotně, fyzicky. Tyto děti pěstouni prostě nechtějí. Statistiky uvádějí, že požadavky pěstounů jsou z větší části do pěti let věku, holčičku z majoritního etnika. Se zdravotním postižením akceptují pěstouni pouze 6,10 pěstounů (?) a ostatní uvádějí (upozornění na čas), že chtějí děti bez zdravotního postižení. To bych jen dodala.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Omlouvám se, ale váš čas. Děkuji a prosím pana premiéra o reakci.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já jsem měl v uplynulých letech také možnost navštívit několik dětských domovů pro děti do tří let, tedy bývalých kojeneckých ústavů. Chci především poděkovat lidem, kteří tam pracují, protože je to těžká práce, je to citově velmi náročná práce, není to vůbec jednoduché. A já nepatřím mezi ty, kteří by zpochybňovali potřebu mít tady odpovídající kapacitu takovýchto zařízení. Důležité je, aby to byla kapacita, která odpovídá těm případům, kde nenajdeme pro děti lepší péči, než je právě pobyt v takovémto dětském domově pro děti do tří let. Protože podle mého názoru pro nás prioritní musí být zájem dítěte, to znamená najít pro něj nejlepší podmínky. Určitě se shodneme na tom, že menší zařízení, komunitní zařízení, náhradní rodinná péče vytváří prostředí, které je bližší té podobě tradiční rodiny, než jsou větší pobytová zařízení. Nicméně tady existují situace, kdy ta zařízení jsou nezbytná a představují jediné praktické dostupné řešení. Paní poslankyně už to tady zmínila. Je to případ závažného onemocnění dítěte, je to případ dětí, které mají zdravotní postižení, je to bohužel případ i dětí z některých etnik, o které není zájem z hlediska pěstounské péče, je tady problém sourozenců. Když je více sourozenců, tak je samozřejmě obtížné je umístit do náhradní rodinné péče a pak takováto zařízení pobytového typu jsou jediným rozumným řešením, tak aby nedošlo k rozdělení rodiny.
Takže já se domnívám, že je potřeba, abychom i do budoucna tady měli odpovídající kapacitu pobytových zařízení, ale není to prioritní péče, kterou bychom chtěli dětem, které nemohou být u svých rodin, poskytovat. Primárně bychom se měli zaměřit na podporu stávajících rodin. A když to z nějakého důvodu není možné, ta rodina nefunguje, tak je potřeba hledat možnosti náhradní rodinné péče, a teprve v konečném důsledku, pokud se nenajde jiné řešení, mít tady dostatečné kapacity pro to, aby děti mohly být umístěny do těchto pobytových zařízení.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a tímto prosím k mikrofonu paní poslankyni Bohdalovou, aby přednesla svoji interpelaci na pana premiéra ve věci budování kapacit mateřských a základních škol. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Vlasta Bohdalová: Dobré odpoledne, vážená paní místopředsedkyně, vážený pane premiére, dámy a pánové. Před několika týdny jsme tady v Poslanecké sněmovně schválili novelu školského zákona, která se týká dětí v předškolních zařízeních. Schválili jsme poslední rok mateřské školy jako povinný a právo na mateřskou školu už od dvou let od roku 2020. Včera zaznamenala paní ministryně i úspěch v Senátu, protože tento zákon prošel Senátem. Já jsem dnes vás chtěla, pane premiére, interpelovat proto, že z řad odpůrců tohoto zákona slyšíme, že přijímáme tyto zákony, ale neděláme nic pro rozšíření kapacity mateřských škol.
Chtěla bych se zeptat, jestli už se kroky, o kterých vím, že vláda dělá, nějak projevily v dostupnosti mateřských a základních škol. A vím, že demografický vývoj se mění každý rok, každý rok dochází k něčemu jinému. Podstatné je, že v roce 2020 začnou moci být matkami ty, které se narodily v těch nejslabších demografických ročnících, a mateřské školy možná budou v té době mít problémy s obsazeností, a proto tady je od toho roku 2020 možnost pro ty dvouleté děti. Ale na to vše budou potřeba finanční prostředky. Má vláda zajištěné nebo přislíbené tyto finanční prostředky? Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, realita u nás byla taková, že zhruba do roku 2006, 2007, ale v zásadě do hospodářské krize, která přišla na přelomu let 2008 a 2009, existovaly zejména na Ministerstvu financí reálné dotační programy, které podporovaly obce, které potřebovaly navýšit kapacity základních škol, základní školy opravit nebo postavit úplně nové školy. Pak přišly škrty, ty programy byly fakticky vyprázdněny a řadu let tady byla v České republice situace, kdy obce a města neměly žádný relevantní dotační titul, který by mohly využít. To znamená, když měly problém s kapacitou mateřských škol, základních škol, tak vlastně nebylo kde požádat, protože systémově sice ten program existoval na Ministerstvu financí, ale nebyly tam každý rok rozpočtovány finanční prostředky, takže fakticky byl k ničemu. Já jsem rád, že naší vládě se tu situaci podařilo změnit i s ohledem na demografický vývoj. Ten demografický vývoj souvisí tedy nejenom se sílou jednotlivých populačních ročníků, ale souvisí to také se situací na trhu práce, s tím, jak se lidé stěhují, jak se třeba i stěhují z velkých měst do jejich okolí. Takže máme v České republice řadu měst a obcí, které potřebují navýšit kapacitu mateřských škol a potřebují také navýšit kapacitu základních škol.
Máme v tuto chvíli vlastně tři základní cesty, prostřednictvím kterých mohou obce a města získávat finanční prostředky. Není to o tom, že bychom něco plánovali, většina těch věcí už funguje. Já chci jenom připomenout, že během více než dvou let naší vlády bylo otevřeno 138 nových mateřských škol a kapacita mateřských škol se zvýšila o více než 12 tisíc míst. Kde tedy je možné získat finanční prostředky? Tím prvním zdrojem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, tam je program Rozvoj výukových kapacit mateřských a základních škol zřizovaných územně samosprávnými celky. Ten program by měl poskytnout do roku 2021 celkem 1,5 miliardy korun s tím, že v letech 2014 až 2016 bude rozděleno cirka 700 milionů korun. Druhý program funguje na Ministerstvu financí. To je Podpora rozvoje obnovy materiálně technické základny regionálních škol v okolí velkých měst. Cílem tohoto programu je rozšíření stávajících kapacit, modernizace nebo výstavba nových školských zařízení v oblastech, které jsou postiženy tím, že tam roste rezidenční bydlení a infrastruktura obcí nestačí. To je program, který tedy bude také fungovat v příštích letech. Počítá se s tím, že by se tam vyplatilo zhruba 1,6 miliardy korun v následujícím období. Třetí důležitá oblast je Integrovaný regionální operační program, to jsou evropské prostředky - Prioritní osa 2, specifický cíl 2.4. Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení. Mimo jiné se tam počítá s tím, že lze budovat kapacity pro předškolní vzdělávání, eventuálně pro základní vzdělávání ve specifických případech.
Takže shrnuto a podtrženo, jsou tady dnes tři dotační programy, ze kterých je možné získávat finanční prostředky na rozšíření kapacit mateřských škol, ale také základních škol. My jsme na minulém jednání vlády diskutovali o tom, že je potřeba velmi dobře nastavit koordinaci těchto dotačních programů, tak aby tady docházelo k přenosu informací a aby tyto finanční prostředky byly zacíleny na ty obce, které skutečně pomoc potřebuji. To znamená, abychom nebudovali nové kapacity v místech, kde víme, že v příštích letech takto dramaticky potřeba nebudou. Současně potvrzuji to, co tady před malou chvílí zaznělo. Někteří kritici té snahy vlády podpořit navýšení kapacit v mateřských školách argumentují tím, že demografický vývoj vede k tomu, že v příštích letech ty školky potřeba nebudou. Já už jsem to zažil v 90. letech. V 90. letech se také argumentovalo tím, že školky potřeba nebudou, řada obcí a měst, těch nerozumných, školky zavřela, často prodala budovy. A pak se samozřejmě občané divili, proč nemohou svoje děti umístit do školky. Protože holt školky byly často zrušeny a odprodány. Já bych byl nerad, kdybychom takovéto chyby opakovali. Současně, pokud tam budou nadbytečné kapacity ve stávajících podmínkách, pak je zde přece možnost, aby se snižoval věk, od kterého je možné dát dítě do školky, a tím směrem vykročil schválený školský zákon. Takže si myslím, že to je cesta správným směrem. (Upozornění na čas.) Takže tyto uvolněné kapacity postupně budeme moci zaplnit.***