(12.30 hodin)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, paní poslankyně. Chápu, že je toho ještě mnoho, co se o tomto zákoně dá říct, nicméně na 12.30 si Sněmovna pevně zařadila jiný bod, proto si vás dovoluji zdvořile požádat o přerušení vašeho projevu a přeruším projednávání tohoto bodu, ve kterém budeme pokračovat někdy příště - snad.
Děkuji paní poslankyni, panu ministrovi i panu zpravodaji.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Pane místopředsedo, v rozpravě zaznělo, že budeme navrhovat návrh na vrácení k přepracování. Jenom aby to nezapadlo, až mi budete dávat slovo později.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zaznamenal jsem. Děkuji.
Na 12.30 jsme pevně zařadili bod
31.
Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb.,
o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 156/ - druhé čtení
Z pověření Senátu předložený návrh uvede pan senátor Miloš Vystrčil, kterého srdečně vítám. Prosím, pane senátore, máte slovo.
Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, chci velmi poděkovat za to, že po více než dvou letech čekání můžeme ve Sněmovně uvést senátní návrh zákona, který dle mého názoru tato země velmi potřebuje. Tento návrh zákona k vám doputoval 28. 3. 2014, dnes je duben 2016 a já vás mohu seznámit s jeho obsahem ve druhém čtení.
Když to velmi zestručním, tak tento senátní návrh obsahuje návrh, abychom se vrátili z hlediska výkonu veřejné služby před konec roku 2012, abychom přijali takový návrh zákona, který umožní těm, co jsou dlouhodobě nezaměstnaní, si přilepšit, respektive projevit zájem na tom, že chtějí být veřejně užiteční například k provádění veřejné služby, a budou si moci k existenčnímu minimu přivydělat další částku, pokud samozřejmě o to budou stát. To znamená, že jejich rozhodnutí bude dobrovolné. Já si vás dovoluji poprosit, abyste tento návrh podpořili, protože tím podpoříme to, aby naši spoluobčané, kteří dlouhodobě nepracují, neztráceli pracovní návyky, a i většinová společnost, která každodenně pracuje, bude vidět snahu státu vrátit občany do pracovního procesu a zařídit, aby nežili na úkor ostatních.
Tolik velmi stručně k návrhu zákona. Já vám ještě jednou děkuji, že tady mohu po dvou letech na toto téma vystoupit, a těším se na rozpravu. (Slabý potlesk z pravé části sálu.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: My z toho máme také radost, pane senátore.
Dne 9. 12 2014 na 23. schůzi Poslanecké sněmovny byl tento tisk přikázán k projednání výboru pro sociální politiku. V přechodném ustanovení novely našeho jednacího řádu se uvádí, že není-li při projednávání návrhu zákona předloženého Poslanecké sněmovně před účinností novely zřejmé, který výbor je garančním výborem, určí garanční výbor Poslanecká sněmovna. V daném případě byl návrh zákona přikázán pouze výboru pro sociální politiku jako jedinému, a je proto zřejmé, že tento výbor je výborem garančním. Nemusíme tedy o tom hlasovat. Usnesení tohoto výboru vám byla doručena jako sněmovní tisky 156/2 až 4.
Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru pro sociální politiku paní poslankyně Hana Aulická Jírovcová, která zastoupí určenou zpravodajku, paní poslankyni Markétu Adamovou. Prosím, paní zpravodajko.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dovolte mi, abych vám přednesla usnesení výboru pro sociální politiku jako výboru garančního. Výbor pro sociální politiku se tímto tiskem zabýval celkem třikrát. Poprvé se jím zabýval 30. ledna 2015, kdy tento sněmovní tisk a jednání bylo přerušeno. Dále pak 4. března 2015, kde bylo opět přerušeno, a potom 15. dubna 2015, kde na svém jednání přijal toto usnesení.
Usnesení č. 105 výboru pro sociální politiku ze dne 15. dubna 2015 k senátnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Po úvodním slově zástupce skupiny předkladatelů senátora Miloše Vystrčila a Jaroslava Zemana, zpravodajské zprávě poslankyně Markéty Adamové a po rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby vyslovila souhlas se senátním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 156, s těmito změnami a doplňky.
Dále byla přijata usnesení k předloženým pozměňovacím návrhům, ale protože uběhla delší doba a jsou i nově zařazeny nové pozměňovací návrhy, tudíž bude výbor pro sociální politiku opět zasedat a jako garanční výbor bude znovu projednávat všechny načtené pozměňovací návrhy.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní zpravodajce. Otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásila paní poslankyně Jana Pastuchová. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, já bych pana senátora ještě doplnila o statistiku, kterou jsem si udělala já. Nejen že to jsou dva roky, kdy nám přišel tento návrh zákona ze Senátu, ale byl celkem osmkrát zařazen na pořad schůze a nikdy k projednávání nedošlo. Vím od kolegů senátorů, že byli vždy připraveni, někdy už čekali v Praze a vždy odjížděli zpátky. Protože se jedná o návrh zákona kolegy senátora z mého regionu, tak o tomto zákonu diskutujeme vždy, když se potkáme.
Já bych se k tomu taky ráda vyjádřila, protože jsem osobně dlouhodobým zastáncem návrhu veřejné služby v podobě, která tady už jednou byla, tedy s finanční motivací, ale samozřejmě na dobrovolné bázi. Vedla jsem na toto téma diskusi s mnoha starosty a dalšími představiteli měst a obcí, kteří po veřejné službě přímo volají. Oni nejlépe vědí, jak s ní naložit, jak pomoci nejen svým městům a obcím, ale především občanům, kteří se do tíživé situace dostávají, a není jich bohužel málo.
Mám ráda konkrétní případy a mám tu jeden i pro vás. Město Tanvald v mém Libereckém kraji je kdysi známé městečko především díky textilní výrobě, tyto doby jsou už dávno pryč a nyní se potýká s vysokou nezaměstnaností kolem 8 až 9 %, nepřizpůsobivými občany a dalšími sociální problémy. Snaží se s tím vyrovnat po svém a řekla bych, že i docela úspěšně. V roce 2012 se v rámci veřejné služby ve třech cyklech v Tanvaldu s 6,5 tis. obyvateli vystřídalo 140 lidí. Aktuálně však o tuto službu nemá zájem nikdo. Lidé, kteří veřejnou službu vykonávali, nyní chybí, a to zejména u střediska technických služeb, chybí například při zimní údržbě komunikací, veřejných prostranství, chybí při údržbě městské zeleně a komunálního majetku. Výpadek těchto pracovních sil město řeší 21 zaměstnanci, kteří u města pracují v rámci veřejně prospěšných prací. V případě nového a funkčního modelu veřejné služby by se Tanvald do systému opět aktivně zapojil. Tomu se podle mě říká zabít dvě mouchy jednou ranou. Veřejná služba má nesporné výhody pro dlouhodobě nezaměstnané i pro město. ***