Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

232.
Ústní interpelace

První interpelaci na pana premiéra si vylosoval pan poslanec František Vácha, který pana premiéra Bohuslava Sobotku bude interpelovat ve věci nefunkčního informačního systému výzkumu a vývoje RIV. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, vládo, poslankyně, poslanci, od včerejška nefunguje informační systém výzkumu a vývoje. Pro poslance, kteří jsou přítomni - je to něco, jako kdyby nefungoval informační systém sociální správy nebo registrů vozidel. Zarážející je, že o tom nebyl nikdo předem informován. Jedná se o zásadní pochybení, kdy se pověřený místopředseda vlády nebyl schopen domluvit se správcem tohoto informačního systému, případně zajistit nějaké náhradní fungování. A to věděl dopředu. Ta smlouva vypršela 31. 5. 2016. Fungování tohoto systému ukládá zákon č. 130/2002 Sb. a selhání už reálně ohrožuje fungování systému výzkumu a vývoje v České republice.

Vaše vláda, pane premiére, se deklaruje jako vláda bojující proti korupci a kroky některých vašich členů jdou vlastně proti těmto deklaracím, protože s nefunkčním systémem je ohrožen i transparentní způsob rozdělování financí výzkumu a vývoje. A jelikož se nejedná o první takové pochybení ve věci související s transparentním rozdělováním peněz na vědu, sílí ve vědecké komunitě názor, že se jedná o účelové kroky k likvidaci tohoto systému.

Pane premiére, toto pochybení je již tak zásadní, že vás žádám, abyste zvážil řešení této závažné krize i v rovině personální. Proto se ptám, jak hodláte řešit tuto vzniklou situaci, a teď myslím bez výmluv na to, že je to v kompetenci místopředsedy vlády. Teď už to, myslím, přerostlo jeho úřad. (Předsedající: Čas.) A je to otázka vztahu celé vlády k české vědě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím, pane premiére, o vaši odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, chtělo by se mi říci ach, ty informační systémy. Protože kdybyste se zeptali kteréhokoliv člena vlády, s čím je největší problém, tak pravděpodobně mezi těmi hlavními věcmi by nepochybně každý z nich označil problém outsourcingu informačních systémů, které využívá státní správa.

Já jsem se na základě vaší interpelace dotázal Úřadu místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace, který je za tuto oblast ve vládě odpovědný, mám na mysli tedy ten informační systém výzkumu a vývoje, na který směřovala interpelace. Tento informační systém veřejné správy zajišťuje shromažďování, zpracování, poskytování a využívání údajů o výzkumu, vývoji a inovacích, které jsou podporovány z veřejných prostředků. Tento systém je dlouhodobě zajišťován formou outsourcingu poskytovaného konsorciem dodavatelů složeným z Českého vysokého učení technického v Praze a společnosti InfoScience Praha, s. r. o.

Smlouva na zajištění služeb podpory provozu informačního systému byla uzavřena na dobu určitou, a to na dobu do 31. května 2016. Přestože Úřad vlády, to znamená úsek pana místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace, podnikl významné úsilí ve snaze zajistit další trvání služeb podpory provozu toho informačního systému, nepodařilo se s konsorciem dodavatelů doposud nalézt shodu na podmínkách dalšího provozování tohoto informačního systému. Důvodem jsou, tak jak jsem zjišťoval, především cenové podmínky nabízené členy konsorcia dodavatelů ČVUT a té příslušné společnosti za předmět plnění veřejné zakázky, přičemž se jedná o hodnotu nabídky vysoko nad rámec předpokládané hodnoty veřejné zakázky.

Jednací řízení bez uveřejnění na zadání veřejné zakázky, jejím předmětem je i zajištění služeb provozu informačního systému výzkumu a vývoje, však nadále probíhá, přičemž aktuálně jsou cenové podmínky indikativní nabídky konsorcia podrobovány stanovisku a zkoumání expertů. Skutečnost, že jednací řízení bez uveřejnění stále probíhá, je také důvodem, proč není možné dočasně zveřejnit všechny podrobnosti zmíněného jednacího řízení bez uveřejnění. Obě strany jsou podle informací, které jsem obdržel, zavázány mlčenlivostí ve věcech týkajících se průběhu a podrobností jednacího řízení bez uveřejnění. Zatím tedy probíhá toto jednací řízení a není vyloučena možnost, že dojde k oboustranně přijatelnému řešení. Rovněž podle informací, které mám z dnešního dne, odpovědní zástupci státu nevylučují, že k přijatelnému řešení by mohlo dojít v období dvou až tří týdnů.

Paralelně zajišťuje příslušný úsek Úřadu vlády nutné kroky k plnění zákonných povinností a komunikuje o tom s klíčovými partnery v akademickém světě a také s uživateli systému. Pro případ, že by nedošlo k dohodě s uvedeným konsorciem, pracuje se na náhradním způsobu zajištění přístupu k databázi údajů v oblasti výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Rovněž toto náhradní řešení by mělo být připraveno.

Já v žádném případě nechci podceňovat informace, které zde zazněly v této interpelaci. Chci potvrdit, že to je závažný problém, a předpokládám, že pan místopředseda vlády bude o této věci informovat na nejbližším jednání vlády a že od něj obdržíme informaci o tom, jak dále bude jeho úsek postupovat, tak abychom zajistili zveřejňování všech údajů tak, aby byly plněny zákonné povinnosti a aby samozřejmě nebyla v oblasti vědy a výzkumu ohrožena transparentnost, kterou tento informační systém zajišťuje.

Tolik tedy informace, které jsem v této věci obdržel. Nicméně konstatuji, že není úplně jednoduchá věc dosáhnout zajištění provozu informačních systémů v rámci právního prostředí, ve kterém se pohybujeme, v situaci, kdy v minulosti často nebyly uzavřeny úplně výhodné smlouvy pro stát, a v situaci, kdy stát je pod tlakem dodavatele, který má unikátní práva, unikátní informace a využívá této situace, kdy končí smlouva, k tomu, aby zvyšoval cenu a snažil se dosáhnout vyššího plnění ze strany státu. I tady je důležité hájit zájem státu a nepřistupovat automaticky na takovéto praktiky.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pane poslanče, vaše doplňující otázka - ach, ty informační systémy.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji. Pane předsedo vlády, vy jste nám přečetl krásný elaborát, který vám připravila Bělobrádkova administrativa, ale mám pocit, že jste neodpověděl dostatečně na moji otázku. Ta data, to, co jste nám tady četl, my už všechno víme. Já jsem se ptal, jak to hodláte řešit. Jak to hodláte řešit v personální rovině, protože to není první pochybení, které se stalo ve vztahu k nějakým výběrovým řízením, která mají vztah k transparentnímu rozdělování financí na výzkum a vývoj.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji pan poslanci. Pane premiére, vaše doplňující odpověď. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, přece víme, že na přípravu odpovědi na interpelaci je omezený časový prostor. Předseda vlády a člen vlády se nedozvídá v nějakém velkém časovém předstihu, jaké bude téma interpelace. Určitě musím přiznat na rovinu, že jsem odkázán na informace, které dostanu od svých spolupracovníků, protože v případě, že se tou věcí přímo osobně nezabývám - a opravdu, já jsem se nezabýval v uplynulých měsících osobně otázkou informačního systému výzkumu a vývoje - v případě, že se tou věcí osobně jako předseda vlády nezabývám, tak jsem odkázán na informace, které mi poskytnou ostatní členové vlády, resp. jejich spolupracovníci a jejich úřady v tom čase, který je k dispozici.

Já jsem zde seznámil jak pana poslance, tak i Poslaneckou sněmovnu s informacemi, které jsem v té věci obdržel. V každém případě počítám s tím, že si dodatečné informace vyžádám, tak aby zazněly na nejbližším jednání vlády. Chci přirozeně, aby bylo zajištěno dodržování zákona, a pevně věřím, že se podaří ten složitý systém spustit a ten problém vyřešit buď tedy v rámci příslušného JŘBU, které nyní probíhá, anebo event. náhradní cestou, na které, jak jsem byl ujištěn, úřad pana místopředsedy vlády pracuje.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Druhou interpelaci přednese paní poslankyně Anna Putnová, která pana premiéra Bohuslava Sobotku bude interpelovat ve věci odpovědnosti za inkluzi. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Anna Putnová: Dobré odpoledne. Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, dámy a pánové. Můj dotaz na pana premiéra je poměrně jednoduchý. Vážený pane premiére, vážený pane předsedo sociální demokracie, berete politickou odpovědnost za formu inkluze, kterou nastartovala paní ministryně Valachová? Ptám se proto, že jakkoli nezpochybňuji princip inkluze, který je začleněn do našeho právního systému a jakkoli jsou mi známy synergické efekty, které inkluze pro všechny typy dětí má, tak velmi pochybuji o tom, že způsob, který zvolila paní ministryně Valachová v razantním prosazování se stanovenými termíny, je vhodný pro tento typ začleňování dětí.

Moje otázka je prostá a spokojím se s jednoslabičnou odpovědí. Berete politickou odpovědnost za formu inkluze, kterou zvolila paní ministryně školství Valachová? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, pane premiére. To bude jistě rychlá odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Ano. Já chci poděkovat, vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci - skutečně nebude to jenom ano nebo ne - ale chci poděkovat paní ministryni Valachové za to, jakým způsobem se tématu inkluze ujala. Protože to není úřednický přístup, to není přístup prosazovat za každou cenu nějaké změny, ale paní ministryně Valachová se snaží poprvé - a je to jeden z prvních ministrů školství, který o to skutečně usiluje - zajistit i finanční prostředky na inkluzi. To, co jsme zažívali v minulých letech, byla inkluze, která se sice realizovala, a jistě i paní poslankyně uzná, že to nebyla naše vláda, která zahájila inkluzi v České republice, inkluze už probíhá řadu let, ale probíhala v naprosto nevyhovujících podmínkách. A právě to, že probíhala v naprosto nevyhovujících podmínkách, v situaci, kdy školy nedostaly finanční prostředky na to, aby mohly zajistit podmínky pro inkluzi, tak se i mezi částí pedagogické veřejnosti k tomu procesu vytvořila a priori nedůvěra. Paní ministryně Valachová se snaží tu a priori nedůvěru v tuto chvíli rozbít právě tím, že k inkluzi přistupuje komplexně.

Já mohu jasně říci - pokud se nám podaří zajistit dostatečné finanční prostředky, inkluze ve školství bude pokračovat, ale pouze tehdy, pokud pro školy, pedagogy, rodiče budou vláda, kraje a obce schopny společně vytvořit optimální podmínky, protože není možné, aby inkluze pokračovala bez toho, že tato podpora bude primárně ze strany státu rodičům a školám poskytnuta. V minulosti tomu tak nebylo. Zažívali jsme situace, kdy asistenti ve školách byli financováni z aktivní politiky zaměstnanosti na dočasné úvazky, bez potřebné a dostatečné kvalifikace. Školy neměly jistotu - vlastně měly jistotu, že na asistenty nedostanou peníze, i když o ně opakovaně žádaly. To byla jistota, se kterou se setkávaly.

Čili komplexní přístup k inkluzi, který prosazuje paní ministryně Valachová, podporuji. Budu ji také podporovat při jednání o státním rozpočtu na příští rok, kde usilujeme o to, aby právě na zajištění podpůrných opatření včetně asistentů pedagoga byl vyčleněn v rozpočtu potřebný objem finančních prostředků. A za inkluzi, která bude doprovázena finančními zdroji, nepochybně jako předseda vlády společně s vládou, společně s paní ministryní školství, nesu politickou odpovědnost.

Ale velmi mi záleží na tom, abychom odstranili nedostatky, se kterými jsme se v oblasti inkluze v uplynulých letech setkávali. Já nejsem stoupencem směrných čísel, nejsem stoupencem toho, abychom si stanovovali cíle. Jsem stoupencem toho, abychom vytvářeli možnosti pro rodiče, abychom vytvářeli možnosti pro děti, pro to, aby mohli dosáhnout pro své dítě toho nejlepšího možného vzdělání. Já myslím, že to je přáním a snem každého rodiče, aby jeho dítě mělo šanci na dobré vzdělání, aby se rozvinul jeho potenciál, a pokud inkluze k tomuto může pomoci, pak je to nepochybně dobrý proces. Ale nemůže to být proces byrokratický, nemůže to být něco, co bude někoho nutit, bude nutit rodiny do něčeho, co rodiny nechtějí nebo co rodiny s dětmi nezvládnou, ale musí to být proces, kdy se nabízí dětem a jejich rodičům šance na lepší vzdělávání. To je pojetí inkluze, za které chci nést politickou odpovědnost, protože si myslím, že to je pozitivní proces pro udržení nějaké elementární soudržnosti ve společnosti. Je to velmi důležité pro to, abychom lidi nerozdělovali, abychom neodsouvali ty, kteří pro to nemají vytvořené podmínky, někam na okraj.

Tady si myslím, že pojetí inkluze, které se snaží naše vláda prosazovat, je přesně toto. Ale vyžaduje to dostatek finančních prostředků a bude to vyžadovat i tvrdou debatu o státním rozpočtu na příští rok, aby tomu tak bylo i v příštím roce.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi za tuto velmi jasnou odpověď. Paní poslankyně má doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Anna Putnová: Jestli dovolíte, já bych svoji doplňující otázku směřovala k tomu předcházejícímu tématu. Podle mého soudu je už dnes druhým dnem porušován zákon, a to zákon 130 o podpoře vědě a výzkumu. Krachem informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, který je systémem veřejné správy, se dostáváme do situace, kdy není jasné, podle čeho budou současné výkony vědy a výzkumu hodnoceny. Není jasné, podle čeho budou přidělovány projekty.

Pro mě je zásadní otázka: Byl to úmysl, nebo je to neobratnost či neochota?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Pan premiér. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Byli jsme svědky prudkého přesunu v rámci interpelace z jednoho tématu na druhé, protože první dotaz zněl na inkluzi, druhý dotaz zněl na předcházející interpelaci, která se týkala informačního systému v oblasti vědy a výzkumu.

V každém případě mohu odkázat na to, co jsem řekl ve své předcházející odpovědi. Není to problém, který bych chtěl jakýmkoliv způsobem bagatelizovat. Je to problém, který vznikl v důsledku toho, že máme externího dodavatele informačního systému, kterému skončila smlouva k 31. květnu letošního roku, a v rámci jednacího řízení bez uveřejnění, které ještě stále probíhá, se nepodařilo dosáhnout uspokojivého výsledku, mimo jiné také v důsledku výrazných finančních požadavků stávajícího provozovatele informačního systému. To je v tuto chvíli realita.

Informace, které jsem obdržel od úseku pana místopředsedy vlády Bělobrádka, hovoří o tom, že se pokračuje v jednání v rámci příslušného jednacího řízení bez uveřejnění a současně úřad připravuje náhradní řešení.

Tolik tedy dodatek k té doplňující otázce.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Přejdeme ke třetí interpelaci. Pan poslanec Tomio Okamura bude interpelovat pana premiéra Bohuslava Sobotku ve věci fašizujících tendencí. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, vaše vláda financuje extrémní lobbistické a propagandistické organizace, které lobbují za přijímání migrantů a jsou placené z daní občanů ČR, přestože většina občanů africké a arabské migranty a islám v ČR nechce. Říkám záměrně extrémních, jelikož tyto organizace jdou nejen proti hlavnímu názorovému proudu ve společnosti, ale vyvolávají cíleně i nenávist vůči jiným názorům. Navíc v tuto chvíli zvažujete cenzuru názorů na internetu, kdy opět tyto extremistické a propagandistické organizace údajně mají být těmi, kdo budou kontrolovat, vyhodnocovat a hlásit ty nesprávné názory. Například celkový rozpočet projektu HateFree, který funguje pod úřadem vaší vlády, je téměř 18 milionů korun. Z toho jdou miliony přímo z českého rozpočtu.

Nepřipadlo by vám fér dát stejné možnosti i těm, kdo mají opačný názor? Neměl by stát buď tuto jednostrannou propagandu nefinancovat, anebo podpořit vyváženě oba názory? Tedy také opačný názor, který dlouhodobě prosazuje naše hnutí Svoboda a přímá demokracie, SPD, že islám je neslučitelný se svobodou a demokracií, anebo že migrační vlna ve stávajícím pojetí evropské unie způsobí ekonomické, sociální a bezpečnostní problémy? Nebo snad vy jako premiér také podporujete fašizující tendence proimigračních aktivistů, novinářů a některých politiků v čele s vaším panem Dienstbierem, kdy je správný pouze ten jejich názor a ten je potřeba podporovat státem placenou propagandou? A ostatní opačné názory jsou cíleně cenzurované, ostrakizované či umlčované?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Okamurovi. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, jsem přesvědčen o tom, že politici by se měli snažit problémy řešit. Myslím, že lidé nás volili proto, že očekávají, že budeme plnit svůj program, za který jsme kandidovali, a že budeme řešit problémy, s kterými se společnost setkává nebo by se v budoucnosti setkávat mohla.

Velký problém, s kterým jsme byli konfrontováni, okrajově v ČR, ale především v zemích, jako je Řecko, Itálie a další, je migrační vlna. A já jsem přesvědčený o tom, že by skutečně aktivní politici neměli mít tendenci parazitovat na strachu občanů, neměli mít tendenci zvyšovat strach občanů, vyvolávat v lidech obavy bez ohledu na to, co se reálně ve světě odehrává. Já jsem ten poslední, kdo by chtěl bagatelizovat obavy občanů z toho, že bude ohrožena jejich bezpečnost. A vždycky jsem také na úrovni Evropské rady takto vystupoval. Není možné podceňovat obavy občanů, ale současně nesouhlasím s těmi, a tady to musím jednoznačně potvrdit, kteří se snaží toho strachu lidí využívat k tomu, aby na něm budovali svoji politickou kariéru. To si myslím, že není dobrá cesta a rozhodně nás to neposune žádným způsobem při řešení a reakci migrační krize, která je objektivní realitou a s kterou se Evropa bude setkávat ještě řadu a řadu let.

Rád bych využil dotazu pana poslance Okamury, abych také jasně řekl, že česká vláda dva roky intenzivně pracuje na tom, abychom se v rámci Evropy s migrační krizí dokázali vyrovnat. Prosazovali jsme jako země V4 zastavení nelegální migrace v oblasti západního Balkánu. Byli jsme od samého počátku přesvědčeni o tom, že není možné, vypořádat se s regulací migrace, aniž bychom neobnovili kontroly na hranicích všech zemí, které leží na migrační trase. Jsem rád, že se nám nakonec toto řešení podařilo prosadit, že dnes probíhá důsledná kontrola v oblasti ilegální migrace nejenom na hranici mezi Makedonií a Řeckem, ale také na hranicích dalších balkánských zemí. Došlo k tomu, po čem volala skupina zemí V4, co prosazovala Česká republika. Došlo k zastavení nelegální migrace v oblasti západního Balkánu.

A já jenom připomínám, že v Makedonii pomáhají čeští policisté, že tam je přes 30 českých policistů. Jenom připomínám, že jsme Makedonii poskytli peníze, poskytli jsme jí humanitární podporu, aby Makedonie byla schopná tuto těžkou situaci, v které se nachází, zvládnout.

Druhé důležité řešení, kterého bylo potřeba dosáhnout, je otázka navracení ilegálních uprchlíků z Řecka do Turecka. V situaci, kdy Turecko nedělalo žádné reálné kroky k tomu, aby zabránilo nelegální migraci ze svého území, v Řecku byli vystaveni do situace, kdy jedna země nemůže takto masivní příliv uprchlíků zvládnout. Tady musela nastat dohoda mezi celou Evropskou unií a Řeckem. A já jsem rád, že se daří dohodu realizovat a že dohoda mezi Evropskou unií a Řeckem vedla k reálným výsledkům a poklesu nelegální migrace.

Víte sami, že my jsme nikdy nebyli cílovou zemí migrace. My jsme vždycky byli v rámci té krize jenom zemí tranzitní, přes kterou uprchlíci přecházeli, nejčastěji do Německa. A já jsem rád, že se podařilo migrační proud z Turecka do Řecka minimalizovat. Předtím, než jsme udělali dohodu s Tureckem a než jsme zastavili balkánskou trasu, v lednu připlulo do Řecka přes 70 tisíc ilegálních uprchlíků. V dubnu připlulo do Řecka zhruba 1 500 ilegálních uprchlíků. Je to pokles ze 70 tisíc za měsíc na 1 500 za měsíc. Díky tomu, že jsme prosadili dvě konkrétní opatření - zastavení nelegální migrace v oblasti západního Balkánu a navracení uprchlíků z Řecka do Turecka. Těch, kteří v Řecku nezískají azyl.

Tohle je podle mého názoru správná reakce na migrační krizi. Ne vyvolávání nenávisti, ne rozeštvávání lidí, ne vytváření problémů tam, kde ten problém není. V České republice nemáme problém s uprchlíky. V České republice má vláda bezpečnostní situaci pod kontrolou a naše vláda se podílí na evropském řešení migrační krize.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec Okamura má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, jako vždy si pletete příčinu s následkem, jelikož příčinou je především jednání Evropské unie a servilnost vaší vlády. A také neodpovídáte na otázky. Slyšel jsem, že vaše vláda vyčlenila na podporu migrantů v České republice 4,3 mld. korun. Je to pravda? Můžete toto číslo potvrdit?

Proto vás v této souvislosti také žádám, a to písemně do 30 dnů, o sdělení přesné souhrnné částky, kterou za loňský rok dostaly z veřejných prostředků všechny neziskové a další organizace zabývající se v České republice migrací, tedy péčí o migranty a tak podobně. O kolik subjektů se jedná? A prosím o přesný seznam.

O stejné číslo a údaje prosím i na letošní rok. Tedy kolik je v plánu těmto organizacím vyplatit a kterým a kolik činily loni náklady státu na řešení migrace. Tedy včetně nákladů na armádu, policisty atp. Kolik je odhad, že to bude stát podle odhadů Českou republiku a její občany letos. A všichni víme, že to jsou peníze na úkor našich potřebných českých občanů.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane poslanče, aniž bych chtěl předjímat odpověď pana premiéra, jistě tato čísla nenosí v hlavě. Spíše příště prosím, pro tuto formu využijte písemnou interpelaci.

Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, určitě požádám úřad, abychom vytáhli potřebná čísla, a doplním interpelaci a odpovědi panu poslanci Okamurovi. Nicméně už teď ho mohu ujistit, že reálné výdaje budou výrazně nižší v letošním roce. Výdaje, které se týkaly uprchlíků, budou výrazně nižší, než jsme počítali v návrhu státního rozpočtu, protože se nám podařilo v kombinaci těch dvou opatření, která jsem zde pojmenoval, tzn. uzavření balkánské migrační trasy a navracení uprchlíků z Řecka do Turecka, tak se nám podařilo dramaticky snížit migrační proud, který jsme zažívali ještě loni, když lidé volně procházeli z Turecka přes celý Balkán až do středu Evropy a Evropa absolutně neměla migraci v té situaci pod kontrolou.

Výdaje budou nižší, ale nejsou nulové, protože jsou lidé, kteří mají právo na to, aby získali v ČR azyl. Jsou lidé, kteří mají právo na to, aby získali v ČR mezinárodní ochranu. Těmto lidem pomáháme a těmto lidem i nadále budeme pomáhat. A jednou z forem, jak pomáháme jejich integraci do společnosti, je právě spolupráce s neziskovými organizacemi. Je to třeba katolická charita, s kterou spolupracujeme, která je v letošním roce hlavním partnerem Ministerstva vnitra právě v oblasti integrace uprchlíků do naší společnosti.

Ale myslím si, že je potřeba rozlišovat dvě věci. Za prvé masivní nekontrolovanou nelegální migraci a za druhé realizaci platného azylového práva, které respektuje Česká republika, a bude ho respektovat jako civilizovaná demokratická země, která se hlásí k humanitním ideálům. S nelegální migrací samozřejmě musíme bojovat, musíme ji omezovat, ale současně pokud jsou to lidé, kteří mají právo na azyl, tak je potřeba jim pomoci.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Přejdeme ke čtvrté interpelaci. Pan poslanec Adolf Beznoska bude interpelovat pana premiéra ve věci čerpání dotací z evropských fondů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, vážený pane premiére, zachytil jsem v minulých dnech vaši kritiku na jednotlivé resorty, že jsou velmi špatně připraveny na čerpání a velmi špatně čerpají evropské dotace. Stejná kritika zazněla i z úst představitelů nebo paní ministryně pro místní rozvoj. Když jsem se podíval do statistik, tak na Ministerstvu průmyslu a obchodu je vyřízeno ze 4 600 žádostí od začátku roku asi 300.

Ptám se tedy, pane premiére, jaká opatření jste přijal, abyste zajistil zdárný chod v rámci čerpání evropských dotací v jednotlivých resortech. To je první dotaz. A druhý dotaz: V jakém resortu či v jakých resortech spatřujete největší nedostatky? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, když jsem zde mluvil o tom, že informační systém vědy a výzkumu není téma, kterým já bych se osobně podrobně zabýval, tak musím poznamenat, že to téma, které zmínil pan poslanec Beznoska ve své interpelaci, je tématem, kterým se osobně zabývám. Pokládám to za jednu ze svých priorit jako předseda vlády a mým cílem je, abychom dosáhli dobrého, rychlého rozjezdu čerpání nových evropských fondů v té současné finanční perspektivě, jejíž jsme součástí. Snažím se využít nástroj, který k tomu jako předseda vlády mám, to znamená, že předsedám Radě vlády pro evropské strukturální a investiční fondy, to je rada vlády, ve které jsou zastoupeni jak sociální partneři, tak samozřejmě všechna dotčená ministerstva, která nesou přímou odpovědnost za čerpání evropských prostředků. To znamená, jsou tam zejména zastoupeny řídicí orgány jednotlivých operačních programů. My se teď pravidelně zabýváme na jednáních Rady ESIF tím, jak se rozjíždí čerpání evropských fondů, jaký je objem vyhlášených výzev, jak fungují informační systémy, už tady dnes o informačních systémech několikrát byla řeč, a jak jsou naplněny takzvané předběžné podmínky, na kterých jsme se dohodli s Evropskou komisí v době, kdy byly schvalovány operační programy a kdy byla schvalována Dohoda o partnerství.

Velmi stručně k tomu, kde cítím určitý problém, nebo kde jsem ho cítil v uplynulých dnech a týdnech. Víte, že já jsem se vyjádřil v tom smyslu, že nejsem spokojen s rychlostí, s jakou začínáme čerpat evropské fondy. Požádal jsem některá konkrétní ministerstva, aby dosáhla určitého pokroku. Já jsem rád, že po té výzvě se urychlily aktivity na půdě Ministerstva financí. Urychlily se zejména, pokud jde o otázku tedy už stanovení nějakého jasného harmonogramu pro průběh auditu designace v letošním roce. My zatím žádný tento audit designace nemáme ukončený. A určitě víte sám, že ty audity designace jsou podmínkou pro to, abychom mohli čerpat evropské peníze z evropského rozpočtu. To znamená, my v tuhle chvíli ty projekty financujeme z našich zdrojů, ale abychom získali peníze přímo z Evropské unie, musíme mít zrealizované, ukončené příslušné audity designace. To je odpovědnost Ministerstva financí a také těch jednotlivých operačních programů. Na jednání, které jsme měli včera, jsme slyšeli už jasný harmonogram toho, jak by letos měly být tedy dokončovány ty procesy auditu designace.

Druhá důležitá věc se týká centrální správy finančních nástrojů. To je vlastně posílený prvek teď v rámci současné finanční perspektivy. I tady chci, aby vláda měla v krátkém čase jasno, jak budou finanční nástroje používány, jestli zvolíme nějakou jejich centralizovanou podobu.

Další téma jsou předběžné podmínky. Provedli jsme revizi plnění předběžných podmínek. Zvyšuje se množství předběžných podmínek, které už jsou zcela splněny. Zbývají některé, které bude nutno splnit ještě během letošního roku. Opět máme konkrétní harmonogramy. Je to třeba otázka oné strategie pokrytí vysokorychlostním internetem, jedna z věcí, kde zatím ta předběžná podmínka vůbec tedy splněna nebyla. V letošním roce je potřeba dosáhnout toho, abychom tady neměli problém. Řešíme průběžně fungování monitorovacího systému, který zajišťuje čerpání evropských fondů. Tady jsem rád, že probíhá v podstatě komunikace na denní bázi, tak aby fungování toho systému MS 2014+ bylo optimalizováno a nebyly tam žádné problémy.

Podle čísel, která jsem slyšel tento týden, tak výzvy jednotlivých operačních programů pokrývají v tuto chvíli zhruba 49 % celé alokace, kterou máme na tohle finanční období. Čili máme vypsané výzvy zhruba v rozsahu 49 % celé alokace. My bychom se samozřejmě rádi v příštích měsících posunuli na větší procento. A úměrně tomu, jak budou teď zpracovávány jednotlivé žádosti, tak už se rozbíhá proces jejich administrace v rámci jednotlivých operačních programů. Byly proplaceny certifikačním orgánem na Ministerstvu financí už první finanční prostředky do operačního programu Zaměstnanost a předpokládám, že další operační programy by mohly požádat o proplacení finančních prostředků ještě během letošního léta.

Čili ten proces se rozjíždí. Já se snažím tlačit na všechny odpovědné ministry, aby věci šly rychle.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji pan premiérovi. Prosím, pane poslanče, vaše doplňující otázka.

 

Poslanec Adolf Beznoska: To nebude doplňující otázka. Jednak bych chtěl poděkovat panu premiérovi, protože odpověď mi připadá z mého pohledu uspokojující. Oceňuji, že osobně, osobně se stará o to, abychom těch tuším 650 miliard zdárně vyčerpali.

Ale přesto si dovolím jednu poznámku. Na konci roku uděláme takovou statistiku a já si v písemné interpelaci vyžádám, jak jsme na tom reálně s čerpáním na konci roku. Zatím děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Přestože se neptáte, pan premiér chce doplňující odpověď. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Už budu velmi stručný. Já předpokládám, že nejenom pan poslanec, ale i veřejnost se bude zajímat o to, jak se vládě podaří rozjezd čerpání evropských fondů v letošním roce, takže určitě jsme připraveni dát k dispozici všechna čísla, která se budou týkat letošního roku. Samozřejmě řešíme něco, co po nás převezme potom následující vláda po příštích volbách do Poslanecké sněmovny, a mým cílem je, abychom ten systém, proces, tempo čerpání evropských fondů předali následující vládě v dobrém stavu. Takže o to se budeme snažit a já doufám, že ta čísla, která zveřejníme na konci letošního roku, budou uspokojivá.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Nyní paní poslankyně Věra Kovářová, která má pátou interpelaci ve věci vysokorychlostního internetu. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, minulý týden se v médiích objevila zpráva, podle které ministr průmyslu Jan Mládek vládě nepředloží plán na rozvoj vysokorychlostního internetu do konce června, jak sliboval a jak se koneckonců usnesla i vláda. Alespoň to řekl nový vládní koordinátor digitální agendy Tomáš Prouza. V reakci na toto sdělení Ministerstvo průmyslu uvedlo pravý opak. Ještě není konec června a ministr plán předložit stihne. Namístě je znepokojení. Jde o hodně peněz, peněz z evropských fondů. Pokud vládní koordinátor, který není členem vlády, vyhodnocuje situaci jinak než odpovědné Ministerstvo vedené členem vlády, nemohu si než povzdechnout, že koordinátor zatím asi příliš nekoordinuje. Ale hlavně se chci na skutečný stav věcí zeptat přímo vás jako nadřízeného pánů Mládka a Prouzy.

Myslím, že není třeba vysvětlovat, že Národní plán rozvoje sítí nové generace je důležitým dokumentem, bez něhož bychom mohli přijít o 14 miliard korun na rozvoj vysokorychlostního internetu v regionech. A je třeba dodat, že jde o to, aby ve finální verzi byl dokument už kvalitní, což se bohužel v případě jeho osmi předchozích verzí zatím nepodařilo.

Vážený pane premiére, má pravdu pan Prouza, nebo pan Mládek? Bude vládě předložena finální verze návrhu ještě v červnu, nebo ne, a tak bude vládní usnesení porušeno? Hrozí, že o 14 miliard korun přijdeme? A kdo a jakou za to ponese odpovědnost? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Ano. Já chci, vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, poděkovat paní poslankyni Kovářové za její interpelaci. A myslím to vážně, protože myslím, že je dobře, abychom vytvářeli tlak na Ministerstvo průmyslu a obchodu pokud možno ze všech stran. Čili vnímám i tuto interpelaci jakou součást trvalého tlaku, který musí cítit pan ministr Mládek a který zejména musí cítit jeho úředníci, tak aby skutečně došlo k naplnění toho, co ministerstvo slíbilo. Pokud zde tedy zazněl dotaz, který se týkal naplnění nebo nenaplnění termínu k předložení příslušných dokumentů do 30. června letošního roku, pan ministr Mládek mě ujistil, že tento termín 30. 6. 2016 pro předložení příslušného materiálu vládě bude dodržen. Čili tolik asi ta nejdůležitější odpověď na interpelaci paní poslankyně.

Jinak musím říci, že mě netěší fakt, že jedna právě z těch předběžných podmínek, o kterých jsem mluvil v předcházející odpovědi na interpelaci, předběžná podmínka, která se jmenuje infrastruktura přístupových sítí nové generace, zatím nebyla splněna. Ta předběžná podmínka má termín splnění 30. 11. letošního roku a garantem za splnění této podmínky je Ministerstvo průmyslu a obchodu. To znamená, pan ministr Mládek nese jasnou odpovědnost za to, že tato předběžná podmínka bude splněna, a také nese jasnou osobní odpovědnost za to, aby byl zpracován Národní plán rozvoje sítí nové generace.

Chtěl bych jenom ještě upřesnit na základě informací, které jsem dnes obdržel od Ministerstva průmyslu a obchodu. Chci připomenout, že počínaje 31. březnem letošního roku podává vládě ministr měsíční zprávy o plnění příslušného akčního plánu. Doposud vše probíhalo podle tohoto akčního plánu, který vláda schválila. Poslední zpráva za květen je na programu jednání vlády dne 8. června 2016. A vzhledem k tomu, že je to veřejný dokument, tak mohu samozřejmě doporučit poslancům a poslankyním tento dokument k prostudování.

V této zprávě se mimo jiné konstatuje, že k datu 27. dubna Český telekomunikační úřad verifikoval 1 848 z celkového počtu 2 220 formulářů s geografickými přílohami přidělenými poskytovatelem služby přístupu k internetu, to znamená 83 %. K opravě vrátil cca 11 % formulářů. Doposud data neodevzdalo zhruba 140 podnikatelů, to znamená 6 %. Obecně se tedy dá říci, že počet odevzdaných a verifikovaných údajů je na vysoké úrovni a umožňuje určit a učinit si obrázek o stavu pokrytí České republiky přístupovými sítěmi nové generace. Do 30. května, jak vyplývá z akčního plánu, Český telekomunikační úřad předal Ministerstvu průmyslu a obchodu požadovaná výchozí a zpracovaná data a z nich vytvořené mapy pokrytí České republiky sítěmi přístupu k internetu. To je myslím důležitý výsledek a důležitý pokrok k přípravě celého dokumentu.

Zároveň probíhá pravidelná komunikace s Evropskou komisí o stavu zpracování Národního plánu rozvoje sítí nové generace. Nyní jsme tedy ve fázi, kdy je tento dokument ve spolupráci s odbornou veřejností, s ČTÚ, v závěrečné fázi zpracování. Během června by měly být vypořádány připomínky z mezirezortního připomínkového řízení a Ministerstvo průmyslu a obchodu předloží Národní plán rozvoje sítí nové generace do 30. června letošního roku do vlády. Následně bude tento materiál do 30. listopadu předložen pro splnění předběžné podmínky také Evropské komisi. Takže tolik základní údaje, které se týkají interpelace.

Pevně věřím, že v oblasti přípravy zlepšení pokrytí České republiky vysokorychlostním internetem budeme schopni využít i příslušnou evropskou dotaci a možnost čerpat prostředky z evropských fondů. Jenom chci poznamenat, že těch často zmiňovaných 14 miliard z evropských fondů nemůže vyřešit a neřeší otázku připojení k vysokorychlostnímu internetu na celém území České republiky. K tomu budou potřeba mnohem větší investice ze strany soukromých poskytovatelů tohoto připojení. Jde o finanční prostředky, které budeme moci využít ve specifických regionech, ve kterých není a nebude šance na to, aby se bez této podpory a bez této dotace připojení k internetu zlepšilo.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Prosím, paní poslankyně, ještě s doplňující otázkou.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, pane premiére. Já myslím, že to datum 30. 6. a posléze 30. 11. 2016 pro splnění předběžné podmínky je velmi důležité. Chci se tedy zeptat: Řekl jste, že pan ministr za to nese osobní zodpovědnost. Budete potom uvažovat o tom, jestliže se panu ministrovi nepodaří předložit onen plán do 30. 6., že pana ministra Mládka odvoláte? Protože ohrožení oněch 14 miliard je závažnou věcí. Vysokorychlostní internet a jeho rozvoj v České republice je zásadní podmínkou pro rozvoj hospodářství České republiky. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane premiére, jak je na tom pan ministr Mládek?

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem přesvědčen o tom, že i na základě tohoto tlaku, který zde osobně reprezentovala i interpelace paní poslankyně Kovářové, je pan ministr Mládek dostatečně motivován k tomu, aby dodržel příslušné termíny a dosáhl toho, že budou jednak vytvořeny podmínky pro čerpání evropských fondů a jednak že bude splněna také předběžná podmínka, o které tady také dnes už také opakovaně byla řeč.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. A na dálku motivujeme pana ministra Mládka.

Šestou interpelaci přednese pan poslanec Marek Černoch, který bude interpelovat pana premiéra ve věci Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, rád bych se zeptal na podnikatelské schopnosti jednoho z ředitelů přímo řízených nemocnic Ministerstvem zdravotnictví, konkrétně pana Romana Prymuly z Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Z veřejně přístupných dokumentů, a jak upozornila média, je tento ředitel velké fakultní nemocnice zároveň prokuristou ve firmě Biovet své dcery, která studuje a dlouhodobě žije na Floridě. Přesto je natolik šikovná, že jen za rok 2014 tato šestadvacetiletá slečna dokázala vytvořit odborné materiály a studie za 41 milionů korun. Je to mimořádně podezřelé. Proto by mě, pane premiére, zajímalo - je v pořádku, když ředitel takto velké nemocnice podniká pod rouškou své dcery v oboru zdravotnictví? Do jaké míry věříte, že společnost Biovet inkasovala desítky milionů korun za odborné materiály a studie šestadvacetileté studentky dlouhodobě žijící v zámoří? Jak chcete vyloučit, že ředitel nemocnice takto podezřelé například neinkasoval přes firmu své dcery peníze od firem, které obchodují s fakultní nemocnicí Hradec Králové, a zdali budete tyto podivné a možná špinavé kšefty řešit a žádat vysvětlení ministra zdravotnictví. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já to v tuto chvíli beru jako upozornění na data, která se týkají ředitele Fakultní nemocnice Hradec Králové pana Romana Prymuly. Musím říci, že pro mě jsou to nové skutečnosti, o kterých jsem předtím nebyl informován. Požádám pana ministra zdravotnictví Němečka, aby tuto záležitost prověřil a aby o té záležitosti informoval nejenom mne, ale i pana poslance Černocha, který tento dotaz dnes na interpelacích vznesl. Takže budu chtít, aby celá věc byla prověřena, aby byly tyto informace verifikovány a bylo zřejmé, zda v tomto případě dochází, či nedochází k nějakém střetu zájmů, či zda tady dochází, nebo nedochází k porušení nějakých interních předpisů nebo zákonů České republiky. Chtěl bych, aby ta věc byla prověřena, posouzena, a následně k ní budou poskytnuty písemné informace.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Prosím, pane poslanče, vaše doplňující otázka.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji za odpověď, pane premiére. Pouze doplňující otázka, jestli jste schopen říci nějaký termín, dokdy bychom měli mít tyto informace k dispozici. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Požádám pana ministra Němečka, aby do týdne k té věci dal písemnou informaci panu poslanci Černochovi a samozřejmě všem dalším zájemcům. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji za velmi jasnou odpověď. Sedmou interpelaci přednese pan poslanec Jan Zahradník, který pana premiéra Bohuslava Sobotku bude interpelovat ve věci opatření k omezení sucha a nedostatku vody. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, 30. května měla vláda na programu mimo jiné také bod s názvem Návrh opatření k omezení následků sucha a nedostatku vody v České republice a vyjádření finančních potřeb jejich realizace. Materiál, který jsem četl, konstatuje obtížnost přípravy výstavby přehradních nádrží, obtížnost zavádění změn ve stylu hospodaření na zemědělské půdě s cílem posílit zadržení vody v krajině, konstatování, že od záměru k realizaci přehradní nádrže je nutné počítat minimálně s dvaceti pětadvaceti lety, konstatuje nutnost použít i řadu dalších drobnějších opatření - zvětšení retence rybníků, malých vodních nádrží, zvýšení zásobních objemů vody odtěžením sedimentů, odbahněním, zvýšením hrází.

Všechno v pořádku. Velmi oceňuji snahu vlády. Peníze, které do toho hodláte investovat, jsou v řádu desítek miliard korun, zhruba tři miliardy za každý rok z budoucích pěti let do roku 2021, včetně peněz z evropských fondů, kde je k dispozici zhruba 39 miliard ze zdrojů Evropské unie. Jenom mi není jasné, jak zároveň může vláda podporovat takováto opatření velmi žádoucí a vy jako premiér zároveň můžete podporovat schválení novely zákona č. 114 o ochraně přírody, který zavádí na nadpoloviční většině Šumavy bezzásahovost, která, jak se ukazuje, vede k tomu, že Šumava usychá, ztrácí svoji retenční schopnost, přestává plnit úkol býti systémem akumulujícím vodu.

Ptám se, proč vlastně ještě - a snažím se využít poslední možnost, jak vaši pozornost přilákat tady k tomuto problému, zdali byste nezvážil možnost zamítnout ten zákon, podrobit jej ještě analýze a zdali byste ještě nezvážil možnost vrátit se k tomu na základě nových expertiz (upozornění na čas), nikoli jenom od vědců, kteří jsou spojeni s ekologickými aktivisty. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, chci potvrdit, že naše vláda je tou první, která se začala systematicky věnovat problému sucha. Není to otázka jenom loňského roku, kdy jsme sami viděli důsledky klimatických změn v oblasti sucha tady v České republice. Je to problém dlouhodobého vývoje, který cítíme. To znamená, vidíme, jak se postupně zvyšují průměrné roční teploty, a sledujeme, jak se úměrně tomu snižuje průměrné roční množství srážek. Čili jsme svědky klimatické změny. Teď nechci mluvit o tom, jaké jsou její příčiny, o tom lze nepochybně vést dlouhé diskuse, lze polemizovat, do jaké míry za to může člověk, do jaké míry je to otázka nějakého cyklu, který nás přesahuje. Nicméně procházíme obdobím klimatické změny a jsem přesvědčený o tom, že se na tyto klimatické změny musíme začít intenzivněji připravovat.

To znamená, přestali jsme ztrácet čas. Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí se pustily do práce na přípravě příslušných dokumentů. Vznikla meziresortní komise Voda-Sucho a vytváří se koncepční dokument, který by měl reagovat na tuto otázku. To znamená, připravuje se strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách České republiky, připravuje se národní akční plán adaptace na tuto změnu klimatu a v gesci Ministerstva zemědělství se připravují opatření, která by měla vést k reakci na očekávaná rizika v oblasti sucha.

Pokud jde o vynakládání finančních prostředků, je zřejmé, že to nebude jednorázová záležitost, že se této oblasti bude muset věnovat několik vlád během několika funkčních období. Je ovšem myslím důležité, abychom měli konkrétní strategie a abychom byli schopni ovlivnit chování v krajině, ovlivnit chování vlády, hospodářských subjektů, občanů tak, abychom pokud možno společně realizovali opatření, která zlepší naši připravenost na nedostatek vody a zlepší naši připravenost na globální oteplování.

Chtěl bych zdůraznit, že naše území je výrazně zranitelnější než okolní státy. Prakticky veškerá voda od nás odtéká k našim sousedům. Naše vodní zdroje jsou závislé na atmosférických srážkách a disponibilní zásoby vody, které jsou vztažené na jednoho obyvatele, patří v České republice k těm nižším v rámci Evropské unie. Myslím si, že není možné tu situaci podceňovat. Pokud se podíváme na prognózy, pokud se podíváme na klimatické mapy, tak už dneska jsme schopni odhadnout, které části republiky budou v příštích letech zatíženy enormním suchem. A ta změna musí přijít v oblasti zemědělství a musí přijít také samozřejmě v oblasti urbanizace a musíme využít všechny dostupné technologie, nové znalosti, nové zkušenosti k tomu, abychom se na klimatickou změnu přizpůsobili.

Nemyslím si, že koncepční snaha vlády připravit se na období sucha, které nás pravděpodobně čeká v příštích letech, je v rozporu se snahou Ministerstva životního prostředí mít tady moderní legislativu a legislativní rámec, který se bude týkat Šumavy a jejího dalšího rozvoje v dalších letech. Nejsem si vědom toho, že by tady existovaly rozpory mezi snahou vlády, Ministerstva životního prostředí, zemědělství dosáhnout takových opatření, která zlepší dostupnost, kvalitu vody, vodních zdrojů, a naší snahou nastavit rozumným, moderním způsobem regulaci fungování národního parku na Šumavě.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane poslanče, máte doplňující otázku.

 

Poslanec Jan Zahradník: Moje otázka bude znít, zdali jste si vy, pane premiére, osobně, anebo vaše vláda, nechal udělat expertizu, odborný posudek, který by ukazoval, jak může souviset právě novela zákona č. 114, jejímž důsledkem může být ještě větší uschnutí Šumavy. Zdali jste si ten posudek nechali udělat. Zdali vůbec je vám známo, že uschnutí Šumavy, dneska je tam dva miliony uschlých stromů, které výrazně snižují vodní kapacitu, to všechno se ještě může zhoršit, bezzásahovost s sebou evidentně přináší další kůrovcové kalamity, další schnutí, další ztráty kapacity absorbovat vodu - zdali jste si vědomi této hrozby. Pokud si toho jste vědomi a nenechali jste ty expertizy udělat, tak pak ta vina padne na vaši hlavu, protože ze Šumavy se může stát skutečně suché území.

Moje otázka zní, zdali jste si takové expertizy nechali udělat, a to od vědců, kteří nepatří do tábora ekologických aktivistů.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane premiére, vaše odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já jsem přesvědčený o tom, že pokud budou na stole fakta, pokud budou na stole analýzy, které budou upozorňovat na podobná rizika, tak je to důvod k tomu, abychom nad nimi vedli debatu. Je to důvod k tomu, abychom je neignorovali. Já bych tedy chtěl, aby v případě, že jsou tady experti, že jsou tady věci, experti mají komplexní názor na tuto problematiku, kteří jsou schopni reálně prognózovat důsledky některých konkrétních regulatorních opatření, která se týkají Šumavy, tak aby tyto expertizy zveřejnili, aby je dali vládě k dispozici, a nepochybně jsme připraveni se jimi zabývat. A já určitě budu chtít, aby se k nim zejména tedy garant toho příslušného zákona, pan ministr Brabec, který je ministrem životního prostředí, vyjádřil. Takže určitě ano, dejme ty věci na stůl, bavme se o nich, hledejme rozumné řešení. Já myslím, že tahle vláda má zájem na tom, abychom na ta budoucí rizika byli dobře připraveni a abychom využili potenciál, který v České republice máme, pro to, abychom zajistili pro naše občany v příštích letech dostupnost vody a dostatek kvalitní vody.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: To byla odpověď na sedmou interpelaci. Osmou interpelaci přednese pan poslanec Petr Fiala, který pana premiéra bude interpelovat ve věci státního rozpočtu. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Vážený pane premiére, vláda se v pondělí zabývala návrhem rozpočtu na příští rok, tedy na rok 2017, a to měl být, připomínám, rok, pro který ministr financí sliboval, že předloží vyrovnaný rozpočet.

Jak víme z těch informací, rozpočet vyrovnaný nebude. Předpokládá se, že dosáhne deficitu, který bude přesahovat minimálně 50 miliard korun, hovoří se o 60 miliardách, uvidíme, kde to skončí. A když to srovnám s rokem 2013, tak uvidíme, že budete mít k dispozici o 156 miliard korun více. O 156 miliard! A schodek se ale podařilo snížit o pouhých 31 miliard. Tak když si ta čísla dáte dohromady, a já to zjednoduším, abychom to nemuseli počítat, tak to znamená, že utratíte za jeden rok o 125 korun více. A ukazuje se, že je jedno, jestli ekonomika roste, klesá, nebo stagnuje, protože vláda, ve které je sociální demokracie, nehospodaří odpovědně a nevyužívá třeba v této chvíli ekonomického růstu, aby něco udělala s naším rozpočtem.

Já se vás chci proto, pane premiére, zeptat, jak zdůvodníte, že máte o 156 miliard korun víc, a přitom nejste schopni ušetřit 50 miliard a přestat nás všechny zadlužovat.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, česká ekonomika roste. Není to samozřejmě jen nějaká autonomní záležitost, která by byla zcela nezávislá na hospodářské politice vlády. Já jsem přesvědčený, že vláda svou hospodářskou politikou k tomu také přispěla, že česká ekonomika roste. Já jsem velice rád, že máme nízkou nezaměstnanost, dokonce jsme se na začátku letošního roku dostali mezi země, které mají vůbec nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii. A můžeme očekávat, že růst české ekonomiky, pokud nás neohrozí nějaké vnější nerovnováhy, by měl pokračovat i v roce 2017. To přirozeně vládě umožňuje, aby pokračovala v plnění svého programu, protože my, když jsme šli do vlády a dohodli jsme se jako tři koaliční strany, tak jsme se dohodli na tom, že budeme prosazovat změnu hospodářské politiky, to se povedlo. Ta změna hospodářské politiky vede k nižší nezaměstnanosti, generuje dodatečné daňové příjmy. A my jsme se dohodli, že ty dodatečné daňové příjmy použijeme na to, abychom zlepšili fungování státu, připravili ho lépe na rizika a abychom posílili sociální soudržnost.

A když se bavíme o přípravě na rizika, tak velká část těch finančních prostředků, které budeme mít ve státním rozpočtu navíc, jde na vyšší výdaje na obranu, ty peníze jdou také na vyšší výdaje na vnitřní bezpečnost. Posilujeme počty policistů, stabilizujeme hasiče, zvyšujeme počty vojáků a připravujeme se na bezpečnostní rizika, která, bohužel, v dnešním světě jsou realita. Nedá se dělat nic jiného.

Další důležitá věc se týká zajištění dobrého fungování státu. To souvisí se službami v oblasti školství a zdravotnictví. Já jsem přesvědčený o tom, že my máme efektivní systém zdravotní péče. Dáváme relativně málo na zdravotnictví v porovnání s jinými zeměmi, dáváme zhruba 7 % hrubého domácího produktu, ale je to za cenu toho, že máme enormně přetížené lékaře v nemocnicích, a za cenu toho, že máme enormně přetížené zdravotní sestry v nemocnicích. Ta nemocniční péče dnes prochází poměrně velkým napětím a udržuje se v chodu díky maximálnímu nasazení a maximální obětavosti všech, kdo se o organizaci nemocniční péče starají.

Pokud máme zajistit dobré fungování zdravotnictví, tak musíme zlepšit odměňování lékařů a sester. Tam půjde další významná část těch dodatečných daňových příjmů a také vyššího výběru zdravotního pojištění. Počítáme s tím, že zhruba sedm miliard korun ze zdravotního pojištění, resp. z celkových plateb, poskytneme příští rok na zlepšení platů lékařů v nemocnicích a zdravotního personálu v nemocnicích. To je další výdajová priorita.

Dostávají se nám do škol děti ze silných populačních ročníků, které v minulých letech chodily do mateřských škol. Já chci upozornit na to, že když dítě jde z mateřské školy do základní školy, veřejné školy, tak se zvyšují náklady státu spojené s jeho vzděláváním. A tím, že se nám zvyšují počty dětí v prvních, druhých, třetích třídách základních škol, tak samozřejmě musíme také tomu uzpůsobit výdaje státu. A já jsem přesvědčený o tom, že je dobré také zlepšit odměňování pedagogů, protože když se podíváte na jejich průměrný plat ve srovnání s dalšími vysokoškolskými profesemi ve státním sektoru, tak ten plat je podprůměrný. Čili tam chceme, aby šla další část prostředků ze státního rozpočtu.

Příští rok počítáme s tím, že by se schodek státního rozpočtu měl pohybovat kolem 60 miliard korun, mělo by tedy dojít oproti letošnímu schválenému schodku státního rozpočtu k poklesu zhruba o deset miliard korun v příštím roce. Takže vedle toho, že se snažíme zlepšit fungování státu, tak také přistupujeme k tomu, že se o něco sníží schodek státního rozpočtu.

A možná poslední poznámka se týká sociální soudržnosti. Já jsem rád, že jsme se tady v Poslanecké sněmovně v minulých týdnech shodli, že naši senioři si zaslouží o něco vyšší valorizaci, než bylo těch 40 korun, které dostali v letošním lednu. A vláda se snaží, aby ta valorizace byla vyšší, tzn. chceme ze státního rozpočtu vyčlenit potřebné finanční prostředky tak, aby valorizace byla alespoň 200 korun v průměru příští rok, tzn. abychom zlepšili valorizaci a umožnili seniorům, aby se také podíleli, alespoň touto formou, na zlepšené ekonomické situaci státu.

Tolik k těm hlavním výdajovým prioritám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Prosím, pane poslanče, máte doplňující otázku?

 

Poslanec Petr Fiala: No, pane premiére, ono rozdat se dá samozřejmě všechno a vždycky se najdou důvody, proč se to má udělat. Ale já se obávám, že z toho, co jste tady popisoval, když se potom budeme ptát občanů, jestli opravdu poznali, že ta ekonomika tak roste a že mají vyšší platy, tak vám řeknou, že ne. Zato všichni vidíme, že stát má vyšší výdaje. A podívejte se, vy jste zapomněl v tom výčtu lidí, o které zvyšujete aparát státu, jmenovat také úředníky a jenom jste zmínil profese, na kterých se všichni shodneme, že jsou třeba potřeba. Ale zvyšování byrokracie v našem státě, na to jste zapomněl. A na to jde taky podstatná část těch finančních prostředků. Nemluvil jste také o tom, že zatěžujete ty, kteří tu prosperitu vytvářejí, neustále novými a novými povinnostmi - živnostníky, podnikatele - a že tím tu prosperitu ohrožujete.

A když mluvíte o rizicích, tak přece dluh, zadlužení, deficit, to je jedno z rizik. A ukázalo se to v té ekonomické krizi docela jasně. Tak já nechápu, proč když máte možnost, tak s tímto rizikem nepracujete, nesnižujete ho, ale naopak ho nově do toho systému zavádíte, i když nemusíte. 125 miliard navíc.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane premiére, vaši doplňující odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem přesvědčený o tom, že rychlejší růst mezd v české ekonomice by také pomohl stabilizaci veřejných rozpočtů. A já rozhodně souhlasím s těmi, kteří říkají, že v situaci, kdy ekonomika roste, by také měly růst mzdy. Teď nemluvím jenom o platech lidí, kteří pracují ve veřejném sektoru, ale mluvím o mzdách lidí, zaměstnanců, kteří pracují v privátní sféře. Vláda se snaží v tomto směru vyvinout určitý tlak. Povedeme brzy debatu o dalším zvýšení minimální mzdy. A také tím, že se snažíme zvýšit platy lidí, kteří pracují pro veřejný sektor, tak také poskytujeme určitý signál do ekonomiky v tom smyslu, že teď je dobré období pro růst platů. Máme nízkou nezaměstnanost, máme nízkou inflaci. Naopak v řadě profesí, v řadě firem lidé chybí, tzn. je možno zlepšovat ohodnocení. Firmám rostou zisky. To vidíme na zlepšeném výběru daně z příjmů právnických osob. To znamená, firmám rostou zisky, a mohou se tedy o ně podělit se svými zaměstnanci.

Já nesouhlasím s tím, že v situaci, kdy ekonomika roste - a vedle toho tady máme ale řadu problémů s praktickým fungováním státu a veřejných služeb - že máme ze dne na den srazit rozpočtový schodek ze 60 mld. na nulu. To by se jistě čistě matematicky, čistě účetně dalo udělat, ale jaké by to mělo praktické důsledky pro život lidí a pro ekonomiku v České republice. Já nejsem pro takovéto radikální kroky. Jsem přesvědčen o tom, že schodek bychom měli postupně snižovat, ale to snižování musí být rozloženo do delšího časového období, aby to neznamenalo poruchy ve fungování veřejného sektoru, aby byly zajištěny služby státu pro občany a také aby stát mohl investovat do infrastruktury, protože zejména v oblasti dopravy máme pořád ještě obrovské dluhy.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Devátou interpelaci přednese pan poslanec Jaroslav Holík. Bude interpelovat pana premiéra ve věci chystané evropské směrnice o zbraních. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane premiére, včera jsem se s překvapením dočetl - a teď cituji: "Státy Evropské unie zřejmě i přes odpor České republiky prosadí přísné omezení zbraní." Pane premiére, toto omezení omezí nejen sportovní střelce, myslivce, legální držitele zbraní, ale také výrazně omezí obranyschopnost našeho státu. A všichni víme, že na naši okleštěnou profesionální armádu se spoléhat nemůžeme.

Pane premiére, můžete mi prosím vás odpovědět na otázku, proč je zde snaha omezující legální držení zbraně? Neakceptuji vaši odpověď, že je to kvůli terorismu. Teroristé si zbraně legálně nikdy nekupují. A pokud chcete slyšet názory většiny Čechů, se kterými jsem mluvil, tak všichni říkají - je to proto, aby se oběti nemohly bránit.

Pokud sleduji, jak s námi Evropská komise jedná, připomíná mi to 29. září 1938. Čili osud naší republiky se opět bude rozhodovat našimi spojenci - o nás bez nás. Pokud v Evropské unii nedojde ke změně, je její budoucnost v současné podobě neudržitelná. Aktivity Evropské komise totiž nyní směřují od demokratické a svobodné Evropy. Jak mám totiž jinak chápat podporu přílivu málo přizpůsobivých migrantů, návrh povinných kvót, event. nucené vykoupení za nedodržení těchto kvót a kritiku jakýchkoli bezpečnostních opatření na hranici? (Předsedající upozorňuje na čas.)

Pár slov... Naše hnutí Přímá demokracie souhlasí, aby každý zdravý občan mohl mít zbraň. Ubylo by tak útoků, když agresor si nebude jistý, zda nenarazí na aktivní odpor.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane premiére, vaše odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, moje odpověď tentokrát bude delší, protože já bych skutečně velmi rád podrobně a strukturovaně popsal, v jaké se v tuto chvíli nacházíme situaci.

To, co zde bylo zmíněno v interpelaci, je návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, která mění stávající směrnici o kontrole a nabývání a držení zbraní. Návrh předložila Evropská komise 18. listopadu loňského roku v rámci snahy o zlepšení boje proti terorismu. I když Česká republika považovala některé dílčí navrhované změny za užitečné, musím říci, že celkově jsme od samého počátku hodnotili tento návrh jako značně problematický, zejména pokud jde o rozsah zákazu tzv. poloautomatických zbraní. Česká republika se obává, že tato upravená směrnice bude mít zásadně negativní dopad na legální držitele zbraní, na jejich výrobce i na řadu dalších osob, které dosud nebyly nuceny postupovat podle právní úpravy nakládání se zbraněmi.

V rámci projednání tohoto legislativního návrhu předkládá nizozemské předsednictví od března 2016 upravené varianty jeho znění, které jsou v zásadě ještě ale horší než původní návrh Komise. Česká republika odhaduje, že návrhy předsednictví by mohly vést k zákazu několika set tisíc zbraní. Česká republika se obává, že by navrhovaná podoba směrnice mohla znamenat značná rizika z hlediska vnitřní bezpečnosti.

My jsme celou dobu vyjednávali velmi aktivně. Soustavně jsme upozorňovali na negativní postoj. Předkládali jsme své konkrétní alternativní návrhy na úpravu tohoto návrhu tak, aby se směrnice stala pro Českou republiku přijatelnou. Snažili jsme se postupovat i v koordinaci s ostatními zeměmi V4. Společné stanovisko vyjádřili ministři V4 19. ledna letošního roku. Společně také vystoupili ministři V4 na jednání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci 10. března letošního roku. V současnosti je pozice České republiky k návrhu ze všech členských států nejvíce kritická.

Chci tedy poukázat na fakt, že to je právě Česká republika, která nejvíce z 28 zemí Evropské unie poukazuje na rizika tohoto návrhu. Pozici České republiky se blíží stanoviska Slovenska, Polska, Rakouska a také Švýcarska. Naopak mezi největší příznivce zásadního zpřísnění regulace střelných zbraní a mezi hlavní podporovatele tohoto návrhu nyní patří Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie, Chorvatsko a Švédsko.

Holandské předsednictví chce předložit tento návrh směrnice na jednání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci 10. června letošního roku. My zatím předpokládáme, že návrh nedozná takových změn, které by umožňovaly České republice jej podpořit. Česká republika tak s vysokou pravděpodobností vyjádří 10. června na zasedání Rady své negativní stanovisko a zopakujeme své důvody, proč nemůžeme směrnici v navržené podobě akceptovat. Rada schvaluje tento návrh kvalifikovanou většinou. V tuto chvíli tedy nemohu předjímat, jakým způsobem toto hlasování dopadne, nicméně mohu potvrdit, že Česká republika návrh na Radě nepodpoří. Pokud nedozná zásadních změn, tak my pro něj hlasovat nebudeme. A při této příležitosti vydáme také písemnou deklaraci, ve které jednoznačně vysvětlíme důvody svého nesouhlasu.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane premiére, já vám děkuji za vaše vyjádření. Jenom pro doplnění. V třicátých letech v Americe byla prohibice. Alkohol se nesměl prodávat. A všichni víme, jak to dopadlo. A tady se může stát něco podobného. Ten, kdo bude chtít chránit svoji rodinu, by si mohl pořídit zbraně nelegálně a to jistě nechceme. Jménem občanů České republiky vás ještě jednou žádám - využijte svůj mandát a spolu se zeměmi V4 řekněme jasné a rozhodné ne!

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Desátou interpelaci přednese pan poslanec Petr Bendl, který pana premiéra Bohuslava Sobotku bude interpelovat ve věci čerpání prostředků z Evropské unie v roce 2015. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážený pane premiére, často a rádi kritizují představitelé současné vládní koalice čerpání, resp. nečerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie v minulém období. Nicméně teď jsme projednávali a projednáváme uzavřené kapitoly hospodaření státního rozpočtu v loňském roce a najednou zjišťujeme, že vaši ministři, pane premiére, mají obrovské problémy s čerpáním finančních prostředků na období 2014 až 2020. Proto se vás chci zeptat, zdali je vám známo, kolik finančních prostředků z fondů Evropské unie měli vaši ministři k dispozici v jednotlivých kapitolách, které spravují, a kolik nakonec těch rozpočtovaných peněz bylo čerpáno. Zdali je vám tento rozdíl znám. A chci se vás zeptat, zdali jste připraven udělat personální opatření ve vládě, pokud se bude situace opakovat i v letošním roce.

Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych reagoval na interpelaci. Navazuje na téma, které už jsme tady dnes probírali, to znamená otázku čerpání evropských prostředků z toho nového programovacího období 2014 až 2020.

Chci zopakovat, že je tady vyčleněno pro použití v České republice 650 mld. korun. Na čerpání těchto prostředků je sedm let plus dle pravidla N+3 další tři roky, po jejichž dobu lze tyto finanční prostředky čerpat.

Včera se tady v prostorách Poslanecké sněmovny sešla Rada ESIF, to znamená specializovaná vládní Rada pro evropské strukturální a investiční fondy, která se zabývala právě otázkou bilance čerpání z evropských zdrojů. Zazněla tam informace o tom, že k 30. dubnu letošního roku bylo od počátku programového období vyhlášeno za všechny programy celkem 252 výzev s alokací 313 mld. korun. Jak už jsem uvedl, tak k dnešnímu datu celkový objem výzev představuje zhruba 49 % z celkové alokace ve prospěch České republiky. Ze všech programů doposud vyhlásil největší objem výzev operační program Doprava, operační program Zaměstnanost a Integrovaný regionální operační program. K 30. dubnu 2016 byly podány žádosti o podporu v celkové výši 188 mld. korun. V rámci vyhlášených výzev byly do konce dubna uzavřeny právní akty o poskytnutí převodu podpory v celkové výši 35,8 mld. korun. Stav finančních prostředků v proplacených žádostech o platbu dosáhl k 30. dubnu 2016 hodnoty 9,2 mld. korun.

Ta čísla, která jsem zde uvedl, potvrzují, že Česká republika začíná reálně čerpat finanční prostředky v rámci jednotlivých operačních programů. To znamená, letošní rok bude prvním rokem nové finanční perspektivy 2014 až 2020, kdy reálně budou čerpány a propláceny finanční prostředky. Nejprve tedy v rámci předfinancování ze státního rozpočtu, a jak pevně věřím, tak potom také následně již převodem těchto finančních prostředků z fondů Evropské unie do České republiky.

Čili tolik aktuální čísla, která se týkají stavu čerpání. Jenom chci zdůraznit, že to určitě nejsou čísla, se kterými bych byl jako předseda vlády spokojen. Snažím se, aby jednotlivé resorty věnovaly této věci prioritní pozornost, počínaje Ministerstvem financí přes Ministerstvo pro místní rozvoj až po všechna ministerstva, která mají na starosti jednotlivé operační programy. Myslím si, že vláda v této věci spolupracuje. Spolupracujeme i na plnění tzv. předběžných podmínek. Jde o to, aby nám nezkomplikovaly jednání s Evropskou komisí a čerpání evropských fondů. A samozřejmě že cílem vlády je, abychom maximální množství finančních prostředků vyčerpali už v těch prvních letech a nevznikl tady pro vládu, která přijde po nás, zásadní problém z hlediska dočerpání finančních prostředků z Evropské unie. Takže cílem je, abychom využili letošní a příští rok k co největšímu reálnému čerpání.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, já jsem se vás neptal na to, kolik je alokováno pro celou Českou republiku a kolik z toho je už v tuto chvíli čerpáno. Přestože jste říkal 650 mld. alokováno a 9,2 mld. za dva roky, protože jsme v roce 2016 a jsou to finanční prostředky na období 2014 až 2020. To sám musíte tušit. A já vítám vaši aktivitu, kterou jsem v médiích zaznamenal, větší snahu tlačit jednotlivé ministry k tomu, aby finanční prostředky byly využity. Nicméně jsme v tom finančním období už 2,5 roku a jsme na úrovni 9,2 mld., o kterých jste mluvil. Což je, troufnu si říct, katastroficky málo a při jednotlivých projednáváních kapitol je to vidět.

Ale já jsem se vás ptal na to číslo, které si sami vaši ministři nechali schválit v jednotlivých kapitolách. Finanční prostředky z evropských fondů. Dali si je do rozpočtu, a přitom je nevyčerpali. Jestli znáte to číslo, které se kryje s tím, co ministři říkali, že udělají, a nakonec se tak nestalo. (Upozornění na čas.) Děkuji. Mně stačí jedno číslo.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane premiére, vaši doplňující odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já teď, vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, teď tady nebudu detailně předčítat tabulku, která ukazuje situaci na jednotlivých resortech. Jenom chci říci, že to souhrnné číslo, se kterým zatím počítáme jako s určitým minimem pro letošní rok, je částka 16 mld. souhrnně, které bychom v letošním roce chtěli vyčerpat. To znamená, průřezově minimálně 16 mld. korun, ale samozřejmě uvidíme, jestli se nepodaří dosáhnout lepšího čísla. Nicméně letošek bude prvním reálným rokem, kdy začneme čerpat z evropských fondů.

Proč to nemohl být rok 2015? Z jednoduchého důvodu. V roce 2015 jsme teprve v polovině roku dosáhli toho, že byly ze strany Evropské komise schváleny všechny operační programy, a následně, i když na to byl velký tlak, tak samozřejmě byly připravovány výzvy. Některé výzvy byly vypsány ještě před koncem loňského roku, ale velká část výzev byla vypsána na jaře letošního roku. To znamená, postupujeme tak, jak nám to dohody a jednání s Evropskou komisí umožní. Nicméně nebylo možné dosáhnout schválení operačních programů v loňském roce v dřívějším termínu. Od toho se prostě potom odvíjejí všechny další následující kroky.

Takže tolik k tomu číslu, které očekáváme průřezově za všechny resorty. A samozřejmě že cílem vlády je, aby to číslo bylo pokud možno vyšší.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji za tuto doplňující odpověď. Pakliže nebude protest, tak dám ještě poslední interpelaci na pana premiéra paní poslankyni Váhalové a pak přejdeme na interpelace na jednotlivé ministry. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane premiére, páni ministři, kolegové, kolegyně, moderní společnost v současnosti čelí novým hrozbám. Jedná se zejména o terorismus, extremismus, bezpečnostní aspekty, migraci, antropogenní a přírodní hrozby. Zajištění bezpečnosti občanů by mělo být pro každou vládu klíčovou prioritou.

Na práci auditu národní bezpečnosti se dle informací ze semináře podílí přes 120 expertů státní správy a šest externích konzultantů. Má posoudit připravenost naší země na bezpečnostní hrozby, ale také definovat další kroky, kterými chcete bezpečnost dále posilovat. V této souvislosti bych se chtěla zeptat na aktuální výsledky auditu národní bezpečnosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, pane premiére, vaše dnes poslední odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Teď opravdu nevím, kolik mám času.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Máte času, kolik si přejete. (Ano, děkuji.) Maximálně však pět minut.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Maximálně však pět minut. Já jsem se obával, že to bude jedna minuta. To bych asi nestihl.

Nicméně věc auditu národní bezpečnosti je totiž vážná. Je to jeden z klíčových koncepčních kroků, který jsme udělali proto, abychom reagovali na zhoršení bezpečnostní situace ve světě, zejména v okolí EU. Jsem pravidelně informován o vývoji práce na auditu. Už první etapa zpracování auditu ukázala, že umíme najít slabá místa v systému, přijít s návrhy, jak bezpečnostní systém u nás vylepšit. Pracuje celá řada týmů. Zatím se daří plnit harmonogram. Předpokládáme, že závěrečný text auditu národní bezpečnosti bude zpracován v neutajovaném režimu. V první etapě zatím byly představeny pracovní výstupy pěti kapitol - kapitoly terorismus, extremismus, migrace, antropogenní hrozby a přírodní hrozby. Výstupy z těchto prvních pěti kapitol jsou v současné době přepracovávány na základě odborných připomínek externích konzultantů, tak zástupců řídicího výboru a auditu národní bezpečnosti. Řídicí výbor se nad těmito texty sejde znovu v druhé polovině června a opatření, která z těchto kapitol budou vyplývat jako doporučení pro vládu, budou po schválení řídicím výborem uvolněna k veřejné diskusi. Takže nebudeme čekat až na celkový výsledek auditu národní bezpečnosti, ale postupně budou uvolňovány k debatě s veřejností jednotlivé dílčí části, které budou zahrnovat výstupy.

Na konci června by měly být finalizovány další kapitoly auditu. Patří mezi ně hrozby v kyberprostoru, energetická, surovinová a průmyslová bezpečnost, otázka působení cizí moci, otázka organizovaného zločinu a otázka hybridních hrozeb. A také nezávislá kapitola, která je zpracovávána Českou národní bankou, stabilita měny a finančních institucí. Opět nejprve, až budeme mít výsledky těchto kapitol, proběhne konference na půdě Poslanecké sněmovny, bude následovat akademická oponentura a klasický systém připomínkování. Předpokládá se, že v průběhu zpracovávání těchto kapitol budou probíhat také pracovní semináře k jednotlivým oblastem, a já doufám, že se podaří dodržet celý harmonogram tak, jak byl stanoven, a bude to ještě současná vláda, která v rámci tohoto volebního období bude schopna práce na auditu národní bezpečnosti dokončit a představit konkrétní doporučení, která by měla vést k posílení bezpečnosti občanů v ČR.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Paní poslankyně a její doplňující otázka.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za odpověď, pane premiére. Jak vím, audit už nám teď odhalil, že je nutné, aby stát měl centrum, které bude komplexně monitorovat teroristické a hybridní hrozby i tzv. propagandu cizí moci. Gestorem by mělo být Ministerstvo vnitra. Já bych se jenom chtěla zeptat, jestli už je specifikována podoba a nástroje takového centra, nebo jestli to bude specifikováno až po diskusích, které ještě budou probíhat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane premiére, teď už poslední a doplňující odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já už skutečně nechci krást čas na interpelace ministrům, takže už jenom velmi stručně. Je to jeden z prozatímních výstupů z auditu, to znamená, potřeba vzniku centra boje proti terorismu a hybridním hrozbám. Předpokládáme, že tato věc bude podrobněji rozpracována jak z hlediska toho, při jaké instituci by to centrum mělo působit, tak i z hlediska úkolování a zadávání jeho činnosti. Bude to také vyžadovat i zahrnutí otázky koordinace fungování tajných služeb. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi nejenom za tuto, ale za všechny odpovědi na dnešní interpelace.

A přikročíme k interpelacím na jednotlivé členy vlády. Pan poslanec Jaroslav Holík jako první bude interpelovat pana ministra Milana Chovance, nicméně pana poslance Holíka tady nevidím. Není přítomen, tudíž jeho interpelace propadá.

Pan poslanec Josef Kott bude interpelovat paní ministryni pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou ve věci novely zákona o pohřebnictví. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, paní ministryně, kolegyně, kolegové, pocházím z oblasti, kde sídlí dvě význačné firmy zabývající se výrobou rakví, a z toho důvodu mají potřebu se k tomuto zákonu vyjadřovat. A moje otázka, paní ministryně, zní: Při sestavování novely zákona o pohřebnictví se zdá, že vás do jisté míry předběhli kolegové z KDU-ČSL. To znamená, že bych se chtěl zeptat, zda bude ministerstvo i nadále pokračovat v práci na novele, popř. jaký máte názor na novelu zákona, kterou připravili kolegové z KDU. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci za toto pohřební téma. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, já jsem vnímala dvě otázky, ale dovolila bych si v úvodu sdělit, že Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje komplexní novelu zákona o pohřebnictví. V podstatě 14 dní po mém jmenování do funkce, přesně kolem 24. října 2014, jsem rozhodla o tom, že tu novelu dělat budeme, když jsem zjistila, jak to na MMR vypadá, že tam není ani jeden zaměstnanec, který se tím zabývá, a jaký nepořádek v této oblasti je.

Chtěla bych zmínit, že komplexní novela se nedá shrnout pouze do jedné věci, a teď mířím k jedné otázce, co se domnívám o návrhu poslanců KDU-ČSL. V naší komplexní novele dáváme jednu z těch věcí, kterou opravdu budeme měnit, a to je možnost pohřbívání mrtvě narozených dětí. Návrh kolegů poslanců z jiného klubu je téměř totožný, ale bohužel není věcně a legislativně správně, protože toto je věc, která se musí řešit i v souladu s Ministerstvem zdravotnictví, se zákonem o zdravotních službách, což tady v tom poslaneckém návrhu nebylo učiněno. Čili já tady mám k němu negativní postoj. A samozřejmě vzhledem k tomu, že připravuji komplexní novelu zákona o pohřebnictví, tak budu ráda, když Poslanecká sněmovna i vláda ČR bude rozhodovat o celkové komplexní novele než pouze o dílčím návrhu, který ještě není legislativně v pořádku.

Hlavní cíle novely nejsou pouze, jak jste i v úvodu zmínil - téma rakve tam máme, ale hlavním cílem novely je, aby někdo v ČR na úrovni samospráv a na úrovni státu dozoroval a dohlížel na tuto činnost. Na tom dozorovacím orgánu bude MMR a jinak do toho zapojuji i kraje ČR a samozřejmě i samosprávu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Její odpověď byla natolik jasná, že pan poslanec nemá doplňující otázku.

Třetí interpelaci přednese pan poslanec Jan Sedláček, který bude interpelovat přítomného pana ministra spravedlnosti Roberta Pelikána ve věci koncepce vězeňství. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Sedláček: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové. Pane ministře, je mi známo, že v únoru letošního roku schválila vláda koncepci vězeňství do roku 2025. Rád bych se vás proto dotázal, jakým způsobem tuto koncepci naplňujete. Často se hovoří o potížích se zaměstnáváním vězňů. Jaké snahy vyvíjí ministerstvo a vězeňská služba na tomto poli? Jak hodláte plnit úkoly vlády uložené na základě podnětu Rady vlády pro lidská práva k otázce vězeňství, usnesení č. 80 z 3. 2. 2016, a to zpracovat podrobnou analýzu možností provádění případné valorizace pracovních odměn odsouzených? Budou na toto peníze a neovlivní to negativně právě zaměstnanost odsouzených? Jaké další konkrétní aktivity ke zlepšení českého vězeňství vyvíjíte a byla již zahájena konkrétní spolupráce s dalšími ministerstvy či jinými úřady? V koncepci uvádíte, chcete zavádět zemědělskou činnost ve věznici. Co jste za čtyři měsíce platnosti koncepce v daném směru již vykonal? Děkuji. (Potlesk poslanců TOP 09 a části ODS.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Nestává se často, že by opozice tleskala koaličnímu poslanci. Teď se to stalo. Prosím, pane ministře, za všeobecného veselí, o vaši odpověď.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, snad budu mít alespoň poloviční úspěch jako pan poslanec u opozice. Děkuji za ty dotazy. Je to otázka, kterou jsme také probírali na výjezdním zasedání s poslanci bezpečnostního výboru.

Přímo v koncepci vězeňství je uvedeno, protože to je dlouhodobá koncepce na deset let, tak je tam uvedeno, že je třeba ji dále rozpracovat do takzvaných akčních plánů, které budou vždy na rok a s dalším ročním výhledem, a ty potom pravidelně kontrolovat. Takže akční plán na rok 2016 s výhledem do roku 2017 již byl zpracován a začal být naplňován. Má celou řadu prvků. Těžiště je, pokud jde už o tu realizační fázi, kladeno do oblasti zvyšování zaměstnanosti vězňů. Dále přípravu projektu otevřené věznice, přípravu nové modelové ubytovny odpovídající koncepci a hledání řešení zejména otázky zdravotnické péče ve věznicích. Je to mnohem delší, nebudu tady s tím unavovat.

Pokud jde o zaměstnanost, kterou jsme si skutečně vytyčili vzhledem k aktuální ekonomicky příznivé situaci jako náš primární, nebo první cíl, tak se nám podařilo jenom za dosavadní část tohoto roku zvýšit zaměstnanost z čísla 6 022 vězňů v prosinci 2015 na 6 670 vězňů. To je nějaký údaj z minulého, pokud vím, nebo předminulého týdne. To znamená o 10 %. Celkově jsme si vytyčili pro tento rok jako plán zvýšení o 20 %, takže jak patrno, zatím tento velice ambiciózní plán plníme.

K tomu, abychom to dělali, tak jsme přijali celou řadu opatření. Intenzivně komunikujeme se zaměstnavateli. Vytvořili jsme jakési karty věznic, na kterých se zaměstnavatelé, nebo ti potenciální zaměstnavatelé, mohou seznámit s pracovní nabídkou ze strany těch jednotlivých věznic. To znamená, kolik je tam zaměstnatelných vězňů, pro jaké práce, v jakém rozsahu. Máme koordinátora zaměstnávání, který v případě, že třeba konkrétní věznice není schopna sama uspokojit tu poptávku, tak přebírá tu poptávku a případně ji předává jiné věznici nebo nějakým způsobem dělá nějaká centrální opatření atd., atd. Také se snažíme intenzivně hledat prostory pro budování dalších výrobních hal buď přímo ve věznicích, nebo v těsném okolí věznic, a ty ideálně potom budovat za finančního přispění těch zaměstnavatelů.

Pokud jde o otázku valorizace odměn odsouzených, tak my skutečně máme tento úkol, analyzovat tuto otázku. Z tohoto důvodu jsme také již sestavili pro to příslušnou meziresortní skupinu. Nicméně musím říci, že náš plán je nejprve razantně zvýšit zaměstnanost při současných odměnách, a teprve potom uvažovat o zvýšení těchto odměn. Připadá nám nelogické, pokud se nám dosud nepodařilo zaměstnat ty vězně ani za ty odměny, které jsou dnes nastaveny, tak je zvyšovat, a tím si vlastně ztěžovat ten úkol. Zároveň pro srovnání, když jsem se ptal v Německu nebo v Sasku, v Drážďanech, na odměny, které dostávají jejich vězni, tak jsem zjistil, že jsou v podstatě stejné jako ty naše. Takže to zvyšování, pokud pro něj bude prostor, tak rádi k němu přistoupíme, ale v tuhle chvíli to priorita není.

Pokud jde o otázku dalších aktivit a spolupráce s jinými orgány, tak my skutečně mnoho věcí řešíme meziresortně. Snažíme se jaksi prorazit tu izolovanost. Takže například jsme teď čerstvě udělali komisi pro systémové řešení vězeňského zdravotnictví. Samozřejmě s Ministerstvem zdravotnictví, s Ministerstvem vnitra, s Ministerstvem práce a sociálních věcí, obrany, vězeňské služby atd., atd.

Čas mi nějak uplývá, takže k zemědělské činnosti jenom řeknu... (Předsedající: Neuplývá, už uplynul, pane ministře. Moc se omlouvám.) Uplynul, tak se pochlubím - poslední věta. Zavádíme do věznic včelstva. Zítra máme velký den ve věznici Jiřice, otevíráme první úly. Já u toho bohužel nebudu, protože budu tady s vámi projednávat naše předlohy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Okamžik pravdy v dolní sněmovně vždycky vyvolá moment překvapení, když se pan ministr přihlásí k tomu, že se chlubí. Pan poslanec nemá doplňující otázku a my přikročíme k další interpelaci.

Pan poslanec Ludvík Hovorka bude interpelovat pana ministra Svatopluka Němečka ve věci požadavku Mladých lékařů na změny ve vzdělávání. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v minulém týdnu se na půdě zdravotního výboru uskutečnilo jednání poslanců se zástupci lékařských fakult a pana rektora Karlovy univerzity a také zástupců Mladých lékařů. Mě velmi zaujaly náměty, které nám byly předány. Jedná se o desatero námětů k řešení personální krize a klesající kvality vzdělávání lékařů.

Mladí lékaři upozorňují zejména na to, že vzdělávání lékařů se musí v nemocnicích stát jasnou prioritou a nesmí být podřízeno pouze provozním požadavkům. To znamená záplatování děr chybějících testovaných lékařů.

Za druhé - financování specializační přípravy musí být zajištěno ze státního rozpočtu a nemůže ležet pouze na bedrech nemocnic či samotných lékařů v přípravě.

Za třetí - povinné stáže musí být podstatně efektivnější. Musí vést k získání co nejvíce praktických zkušeností v co nejkratším čase.

Za čtvrté - akreditovaná zařízení by měla dát lékařům už při nástupu jasný harmonogram specializační přípravy a k plnění povinností musí docházet průběžně, nikoli až těsně před atestační zkouškou. Lékaři by měli mít chráněný prostor na samostudium před každou zkouškou.

Za páté - povinně vyžadované výkony musí být vybírány velmi obezřetně a v realizovatelných počtech. Jak nás upozornil kolega Svoboda, často ty požadavky například na chirurgické výkony byly v takových počtech, že kdyby je měli ti studenti uskutečnit, tak ani tolik výkonů se v České republice za rok neudělá.

Za šesté - důraz musí být kladem především na praktický nácvik dovedností a zkušenost s konkrétními výkony, ve kterých lékaře zaučují svědomití a jasně určení školitelé. (Předsedající upozorňuje na čas.)

Za sedmé - bezpečná péče pro pacienty musí být vždy prioritou a kompetence lékařů v přípravě musí být jasně definovány s ohledem na jejich postup v procesu vzdělávání.

Děkuji za pozornost a za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, rád bych vás ujistil, že s požadavky spolku Mladí lékaři jsem seznámen a vnímám jejich význam. S představiteli spolku jsem se ve věci zkvalitnění specializačního vzdělávání lékařů opakovaně sešel a jejich požadavky se zaobírám.

Ministerstvo zdravotnictví připravilo novelu zákona o vzdělávání lékařů, zákona č. 95/2004 Sb., která je v současné době přikázána k projednání zdravotnímu výboru Poslanecké sněmovny po prvním čtení. O konečné podobě této novely a návrzích na její zlepšení stále vedeme diskuse se zástupci odborné veřejnosti včetně České lékařské komory, lékařských fakult a odborných společností. Jistě i podněty spolku Mladí lékaři budou cennou zpětnou vazbou a budou v této diskusi uplatněny.

Chtěl bych vás rovněž ubezpečit, že s představiteli Mladých lékařů se shodneme na tom, že kvalita vzdělávání lékařů musí být ve zdravotnických zařízeních jednou z priorit. Ministerstvo spolufinancuje vzdělávání lékařů prostřednictvím dotačního programu rezidenčních míst a v rámci tohoto programu budu usilovat o co nejvyšší navýšení finančních prostředků na tento program, určených tak, aby bylo specializační vzdělání pro lékaře co nejpřístupnější.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane ministře, děkuji za odpověď. Myslím, že peníze na rezidenční vzdělávání jsou v současné době poměrně dostatečné. Problém je, že podmínky jsou nastaveny tak, že se využívají ani ne z jedné třetiny. Jenom necelých 150 mil. korun ročně je v průběhu již mnoha let využíváno z 500 mil. korun, které jsou vyčleněny na rezidenční vzdělávání lékařů. Čili tady jsou obrovské rezervy v tom, že tyto peníze v podstatě propadají, nejsou využívány ve prospěch vzdělávání.

Mladí lékaři upozorňují na požadavek na důraz na praktický výcvik a na roli školitele, na personálně dostatečně zabezpečená pracoviště, praktický nácvik dovedností, zkušenosti s konkrétními výkony, na kvalitu školitelů a na jejich ohodnocení.

Také bych chtěl říci, že jsem nepochopil, proč se v minulosti ustoupilo od poměrně osvědčeného systému vzdělávání přes IPVZ, přes Institut postgraduálního vzdělávání lékařů, který měl velkou tradici. V podstatě byla jakási jednotná garance vzdělávání v České republice. Dnes ten systém je značně roztříštěný a podle mého názoru se do jisté míry stal byznysem.

Také v podstatě došlo k tomu, že když se převedly bývalé státní nemocnice na kraje, tak došlo k tomu, že dnes lékaři za stáže musí platit poměrně hodně peněz, musí se často vázat dlouhými stabilizačními dohodami, odpracovat potom v té nemocnici určitý počet let a v podstatě to všechno jsou problémy a překážky, které přispívají k tomu, že v České republice nemáme potom dostatek lékařů. (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Tady si myslím, že ta novela by měla jít především tímto směrem, aby tyto problémy se odstranily a aby se na ně reagovalo.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, vaše doplňující odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi dvě poznámky. První je k využití finančních prostředků na rezidenční místa. Tady musím trochu poopravit tvrzení pana poslance, protože v loňském a především v letošním roce dochází k mnohem výraznějšímu čerpání těchto finančních prostředků, které nebylo v minulosti optimální. S tím souhlasím.

Co se týká toho, co se v minulosti zkazilo, tak pod to bych se samozřejmě také mohl podepsat, ale na to vám neodpovím, proč to naši předchůdci před mnoha lety udělali. To, že s tím nejsme spokojeni, podle mě jasně dokumentuje, že předkládáme zásadní reformu tohoto systému, novelu zákona č. 95, a věřím, že jak při projednávání ve zdravotním výboru, tak tady ve Sněmovně všechny ty věci, které tady byly zmíněny, do toho návrhu zapracujeme tak, aby se ta situace zlepšila.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pátou interpelaci přednese paní poslankyně Nina Nováková, která bude interpelovat paní ministryni školství, mládeže a tělovýchovy Kateřinu Valachovou ve věci zápisu do základních škol. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vaším prostřednictvím, vážená paní ministryně, bych chtěla upozornit na jev, který může vypadat marginálně, protože je kvantitativně určitě malý. A sice když zachráníme dítě, které - a naše medicína to umí - zachráníme dítě, které je v podstatě odsouzeno k tomu, že nebude už nikdy samo třeba chodit, sedět atd., dokonce - já mluvím teď konkrétně, nebo jsem inspirována příběhem chlapečka, kterému je dneska šest let, je závislý na ventilaci, má umělý příjem potravy atd., atd. Pro rodinu je to samozřejmě veliká zátěž a každý rok, kdy to dítě přežije, jsou šťastni. Ale pak přijde najednou okamžik a mají jít k zápisu. A maminka tohoto šestiletého chlapečka - který opravdu, to by se musel stát zázrak, pak by jistě s radostí k zápisu šla - musela, protože bydlí v prstenci kolem Prahy, vystát dlouhou frontu ve škole na zápis. Bylo jí tam řečeno - jistě, v té škole se řídí předpisy zcela vzorně -, že se bude muset opakovaně k zápisu zase dostavovat.

Já vím, paní ministryně, že je správné, že s každým dítětem, byť by bylo velmi těžce tělesně postižené, se snažíme pracovat, a znám i děti, které vlastně absolvují povinnou školní docházku třeba se čtvrtým stupněm postižení, dovážejí je do školy a pro tu rodinu je to určitá úleva. Toto ovšem ten případ není a věřím, že to není případ zase tak ojedinělý, a byť by i byl, tak pro tu rodinu je to velmi traumatizující.

Proto velmi prosím o jakési zcitlivění přístupu k těmto případům a o možnost, aby rodinní příslušníci, zákonní zástupci, se nemuseli dostavovat k zápisu, protože je to pro ně opravdu velice traumatizující záležitost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, velice děkuji vaším prostřednictvím paní poslankyni Novákové za tento podnět, protože skutečně je třeba přistupovat ke vzdělávacím potřebám dětí i k právům dětí se zdravotním postižením a samozřejmě také s přihlédnutím k situacím, které jsou velmi složité a které musí řešit jejich rodiče, s náležitou péčí a řekla bych také s lidským přístupem.

Já bych v tuto chvíli konstatovala, že je pravdou, že takováto povinnost existuje. Také je pravdou, vážené poslankyně a vážení poslanci, že postup krajských úřadů se velmi liší z hlediska přístupu k těmto dětem, popřípadě ke komunikaci, ke které vedou školy z hlediska rodičů.

Já bych tady chtěla avizovat, že připravujeme návrh pravidel pro uskutečňování vzdělávání s cílem sjednotit metodickou, organizační a další podporu, a to tedy samozřejmě s přihlédnutím k úmluvě o právech osob se zdravotním postižením. Vážený pane předsedající, vaším prostřednictvím tento návrh pravidel paní poslankyni postoupím.

Chtěla bych ale také zdůraznit směrem k tomuto konkrétnímu případu, že jsou možnosti, aby v tomto případě rodič nemusel absolvovat ony opakované zápisy. Podle ustanovení školského zákona č. 42 je možné "se neúčastnit" na kolektivním vzdělávání, ale je k tomu třeba rozhodnutí krajského úřadu, a poté je možné u těchto dětí v těchto výjimečných případech to, aby dítě setrvávalo v domácím prostředí a aby tedy byla tato alternativa.

Takže tady uzavírám, že ta možnost existuje, postup není jednotný. Pravidla předložíme. A co se týká toho detailního popisu, tak to postoupím písemně paní poslankyni, aby mohla komunikovat přímo s rodiči v tomto případě detailně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni za ta slova. Paní poslankyně má doplňující otázku.

 

Poslankyně Nina Nováková: Já za to moc děkuji, vaším prostřednictvím, paní ministryni. Správně řekla, že tam hodně velkou roli hrají kraje.

Jenom k tomu chci ještě dodat, že tyhle rodiny jsou samozřejmě mnohem častěji v nějakém kontaktu se zdravotnickými zařízeními a vůbec od nich nemůžeme očekávat nějakou vyšší informovanost ve školské legislativě, takže by vlastně bylo dobré najít nějaký způsob, aby se o tom dozvěděly.

Pak bych se ještě chtěla zeptat, jestli si paní ministryně myslí - protože to není legislativní proces, ale bude to nějaké nařízení nebo něco, co lze zprocesovat rychleji - jestli si myslí, že už by tenhle chlapeček příští rok k zápisu jít nemusel. Jestli může tenhle slib dát.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, samozřejmě že jsem připravena tento slib na půdě Poslanecké sněmovny dát. Jenom bych tady stručně sdělila, že ta pravidla bychom chtěli mít hotová k začátku školního roku. Jsem ochotna a připravena je také předložit do školského výboru pro informaci.

Co se týká informovanosti dotčených, jenom chci říct, že jsem místopředsedkyní výboru pro zdravotně postižené při Úřadu vlády, takže budu informovat o této situaci včetně návrhu řešení také tento výbor a také budu informovat všechny nevládní organizace, protože se s nimi pravidelně setkávám, které se zabývají ochranou práv dětí se zdravotním postižením, a rodičovská sdružení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Budeme pokračovat v probíhajících interpelacích. Další interpelaci přednese pan poslanec Vít Kaňkovský.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové, obrátili se na mě zástupci samospráv z Kraje Vysočina s dotazem týkajícím se dotačního titulu z programu MMR pro rozvoj bydlení, konkrétně podprogramu Regenerace sídlišť. Cílem podprogramu je poskytování dotací obcím na regeneraci veřejného prostranství sídliště. Dne 5. dubna schválila paní ministryně svým rozhodnutím číslo 45/2016 seznamy schválených, náhradních a zamítnutých žádostí.

A nyní k dotazu, který zajímá naše starosty. Ze sídel Kraje Vysočina byly do uvedeného podprogramu podány čtyři žádosti, přičemž ani jedna nebyla schválena, tedy konkrétně jedna byla zamítnuta a tři se objevily v seznamu náhradních žádostí, tedy bez reálné možnosti dosáhnout na dotaci. Kraj Vysočina se tak stal jedním ze dvou krajů společně s Plzeňským krajem, jejichž sídlům nebyla žádná z podaných žádostí schválena. Seznámil jsem se podmínkami dotačního titulu i s hodnoticími kritérii. Je mi známo, že program nezahrnuje podmínku regionální proporcionality. Přesto chápu určitou rozladěnost samospráv našich neuspokojených měst.

Bez nějakého politického podtextu si proto dovolím tlumočit paní ministryni otázku našich starostů. V čem byly žádosti měst z Kraje Vysočina horší než ty, které uspěly? Nemíním tu jednu žádost, která byla vyřazena zřejmě pro věcné a formální nedostatky.

Vážená paní ministryně, zdvořile vás dnes prosím alespoň o krátkou informaci a případné doplnění následně. Děkuji za pozornost a paní ministryni za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče, a požádám paní ministryni, aby vám odpověděla. Ještě přečtu jednu omluvu. Mezi dvanáctou do konce jednacího dne se z důvodu jednání omlouvá pan poslanec Radim Fiala.

Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, já i děkuji za tento dotaz. I sám pan poslanec zde zmínil, že je si vědom toho, že zde není krajská, resp. regionální proporcionalita, a nebude. Dotace jsou nenárokové. Ani evropské ani národní se nedávají na regionální obálky po krajích ČR, to je rozhodnutí podle zákona o krajích, že máme kraje, máme tady zákon o obcích. Nedá se očekávat, že stát bude rovnoměrně dávat dotace na nějaký kraj. To určitě ne.

Jsem velmi ráda, že ten zájem od starostů je, a doufám, že i zůstane, protože Svaz měst a obcí a starostové, s kterými se scházím průběžně v průběhu loňského i letošního roku, vědí, že analyzuji tento dotační smysl, jestli vůbec má ještě smysl, nebo nemá, protože regenerace panelových sídlišť je na Ministerstvu pro místní rozvoj již několik let a těch panelových sídlišť zase tolik nemáme, aby se ty dotace dávaly neustále, a myslím si, že např. místní komunikace obcí do 3 000 obyvatel potřebují dotace mnohem ve větší míře, než regenerace panelových sídlišť. Nicméně vzhledem k tomu, jak je statistika dotačních titulů, která přišla za letošní rok 2016 s tímto titulem, a teď prosím, pokud získám na něj peníze ze strany Ministerstva financí, bude MMR pokračovat i v příštím roce.

Co se týká konkrétního případu, já zde samozřejmě nebudu sdělovat, kolik bodů jaká žádost dostala, k tomu nemám oprávnění vzhledem k tomu, že jsem to já, kdo podepisuje rozhodnutí ministryně pro místní rozvoj, nicméně tady, i jak sám v té interpelaci, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, uvádíte, žádost byla zamítnuta, daná žádost, o které se bavíme, byla zamítnuta z důvodu nesplnění podmínky podprogramu, která stanovuje, že obec předloží projekt regenerace sídliště zpracovaný podle podmínek stanovených v zásadách pro zpracování daného projektu. Podle hodnocení Ústavu územního rozvoje v Brně v předloženém projektu regenerace zcela chybí rozdělení do etap, a to v textové, výkresové i ekonomické části. V projektu byly vyčleněny pouze úpravy předmětné etapy. Časový a finanční harmonogram realizace projektu rovněž chyběl v celé žádosti o dotaci. Z tohoto důvodu nebylo možné projekt hodnotit a byl vyřazen.

Toto je zkráceně to, co k tomu mohu sdělit. Nicméně ohledně ještě krajských, resp. žádostí obcí za jednotlivé kraje, tak v případě Kraje Vysočina bylo podáno celkem pět projektů a z toho čtyři byly zařazeny mezi již zmiňované různé náhradní akce, jak jste sám správně uvedl, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, a to se jedná o projekty města Třebíč, Polná, Světlá nad Sázavou a Ledeč nad Sázavou. Všechna města získala určitý počet bodů a nebyl dostatečný. Byly pod čarou a jsou stále pod čarou. Děkuji.

Potvrzuji, že s dotačním titulem budeme pokračovat, protože poptávka převyšuje nabídku.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Vypadá to, že pan poslanec bude mít ještě doplňující dotaz. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Děkuji paní ministryni za její odpověď. Jenom aby nedošlo k mýlce, byl jsem osloven zejména havlíčkobrodskými obcemi, tedy Světlou nad Sázavou a Ledčí. Samozřejmě že je mrzí, že zůstaly pod čarou, asi by je možná do budoucnosti zajímalo, kterým kritériím, byť vím, že to v propozicích je uvedeno, na která je kladen větší důraz, a to možná pak bude spíš na konzultaci na vašem ministerstvu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Paní ministryně doplní odpověď. Prosím.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, určitě konzultace jsou možné ke každému dotačnímu titulu i ze strany Ministerstva pro místní rozvoj. A tady bych jenom ráda vyzvala dané starosty, aby neklesali na mysli, protože pokud jsou pod čarou, znamená to, že jsme je nevyřadili, tzn. že projekty jsou dobré, ale byly bohužel i lepší. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Nyní vystoupí se svou interpelací paní poslankyně Anna Putnová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Anna Putnová: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající. Vím, že pan ministr Ťok je omluven, proto stahuji svoji interpelaci v naději, že se dostane na interpelaci na pana vicepremiéra Bělobrádka ohledně krachu veřejného informačního systému, který má evidovat výsledky vědy, experimentálního vývoje a inovací. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Radim Holeček. Prosím.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený pane ministře, v úvodu své interpelace vám chci poděkovat, že jste si dal pauzu v pohrdání Sněmovnou a dostavil se konečně na interpelace. Děkuji.

Tak nám Ministerstvo financí spustilo reklamní kampaň k EET. Nevím, kdo jste si ten animák pustil. Já už jsem ho viděl. Nejvíce mě tam zaujala taková jakási balkánská varianta Andreje Babiše s knírkem, jak jako by internetová služba zatočila s tím hrozným podnikatelem, který okrádá stát.

Zaznamenal jsem názor Hospodářské komory, že by vláda měla EET odložit, že se nestíhá technicky připravit EET, že je nesmysl spouštět EET v sezóně před Vánocemi, že je to pro řadu restaurací problematické. Ale zároveň s tím je spuštěna takováto reklama. A já se ptám, kolik to celé stálo, protože odhadem se říká, že tato kampaň vyšla asi na 28 mil. korun. Tohle bych chtěl potvrdit, jestli ta částka je taková.

Ta reklama určitě nepojede jenom na Youtube, kde jsem to viděl já, ale bude to v tisku, v televizi, v rádiu, bude to online. No a co vaše MAFRA, co váš Impuls? To si budete posílat peníze ze státní kasy rovnou do soukromé? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji a požádám pana ministra, aby vám odpovědě. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, no právě takováhle hloupá interpelace je důvod, proč sem moc nechodím. Udělal jsem si statistiku interpelací, můžu vám to potom přečíst. Proto občas říkám, že je to buzerace.

Ta kampaň, pane kolego, stála - kreativní návrh. Vybírali jsme ze sedmi nabídek. Vítězná nabídka byla za 2 950 tisíc bez DPH. Nákup mediálního prostoru - v otevřeném výběrovém řízení zvítězila firma PHD. Hodnoticím kritériem byla nejnižší nabídková cena a vítězná nabídka byla 26 384 982,58. Cena sjednaná ve smlouvě je 25 226 804 korun. A to je na projekt, který má přinést 18 miliard ročně.

Tak já bych panu poslanci doporučil, aby si to porovnal například s kampaní na Vinařský fond nebo na Klasu a posuzoval, protože toto je reklama, která přinese perspektivně 18 miliard do rozpočtu. Nakoupený prostor je: rozhlas a televize 68 %, tisk 18,8 % a internet 13,2 %. A kampaň začala až teď, doposud jsme dělali kampaň vlastními silami. Dokonce jsem sám do toho investoval, do brožury, nechal jsem si to vytisknout, abych vlastně vyvracel ty lži a demagogii, kterou tady šířila opozice.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Chci se zeptat pana poslance Holečka, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím.

 

Poslanec Radim Holeček: Ona to už není jenom nějaká doplňující otázka. Tady zaznělo: hloupost, hloupá, buzerace, lži, proto sem nechodím. Já pominu to, jestli je důstojné, aby ministr vlády České republiky urážel poslance, který dělá svoji práci a interpeluje a kontroluje to, jestli dělá, nedělá. Já si myslím, že by sem měl pan ministr opravdu chodit, protože tohle jestli vidí lidé, tak je pak přesně to výsledkem, že se mu to sype ve všech krajích, protože ti lidé nejsou hloupí, nedají se tak dlouho oblbovat koblihou. Sype se jim to. No a u nás v Ústí třeba když slavnostně tam měli koalici s místním sdružením a startovali s trikolórou, jak se to perfektně nastartuje, no tak ano, už tam vůbec není a postupně vidíte: dneska Liberec. Sype se vám to, pane ministře.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan ministr doplní svoji odpověď. Prosím.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. No nevím, o čem je ta interpelace, jste osypáni, nebo o čem. Nepochopil jsem to. Tak někomu se to už rozsypalo, někomu se to sype. No tak uvidíme, jak to dáme do pořádku.

Ty interpelace, udělal jsem si takový přehled. Počet: Čapí hnízdo desetkrát, státní rozpočet sedmkrát. Zajímavé je, že když je interpelace, že v úterý se potkám s jedním poslancem a řeším pozemky v Harrachově a on ve čtvrtek mě na to interpeluje. A střet zájmů a tak dále. Takže já jsem rád, že tady mohu být a odpovídat. Nicméně pro mě je podstatné, kolik zákonů jsem tady předložil. Z 275 zákonů jsem předložil 68, takže je to téměř třetina. Takže já jen chci říct, že samozřejmě interpelace, které jsou seriózní a nenapadají mě a nejsou osobní, jak právě předvedl pan poslanec. Já jsem vůbec nechápal, co to je za interpelaci. Že se rozpadá hnutí? To není váš problém, pane poslanče, to je můj problém a já si ho vyřeším.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Přistoupíme k další interpelaci a tu má paní poslankyně Olga Havlová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Moje interpelace je na pana ministra Mládka.

Pane ministře, měla bych na vás několik otázek ohledně takzvané výběrové těžby. Proč těžební společnost OKD provádí výběrovou těžbu černého uhlí s tichým souhlasem a pod státním dozorem Českého báňského úřadu a Báňského úřadu Ostrava? Špatné hospodaření těžební společnosti a poklesy ceny uhlí na trhu nemůžou být důvodem k nedodržování horního zákona. Těžba se zaměřuje na koksovatelné uhlí, které má podstatně větší tržní cenu. Sloje s menší mocností se vynechávají, tudíž se vlastně netěží. Tento způsob těžby nelze považovat za hospodárné využívání výhradního ložiska.

Za druhé se ptám, proč těžební společnosti si nezajistí vhodnou techniku pro zajištění větší výrubnosti slojí. Těžební společnost si zajišťuje pro těžbu takovou techniku, která je zaměřena na bezpečnost a hlavně na dosahování co největších výkonů, a tím vlastních zisků. Dosahování maximální výrubnosti slojí a dosahování maximálního výkonu v těžbě jsou dva protiklady.

A za třetí, proč stát zřejmě porušuje článek 7 Ústavy České republiky, který zní: Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství? Kdo zodpovídá za špatnou činnost státní báňské správy, to znamená Českého báňského úřadu a Ostravského báňského úřadu, který má vykonávat dozor nad hornickou činností, a jaké chystáte nápravy? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně, a požádám pana ministra, aby vám odpověděl. Prosím, pane ministře.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji paní poslankyni za interpelaci a dovolte mi k tomu říci několik slov. Jestli OKD realizuje výběrovou těžbu, to bych potřeboval přesné určení lokalit, kde by to mohlo nastat. Ale upřímně řečeno vyloučit to nemohu. Důvodem je situace podniku, která je všeobecně známá. Ten podnik se dostal do insolvence. V tuto chvíli je tam ustaven dočasný věřitelský výbor, kde jsou tři zástupci věřitelů. Za firmou je zhruba 17 miliard pohledávek při majetku 7 miliard korun. Taková je situace. Samozřejmě všechna tato čísla podléhají potvrzení insolvenčního správce, který bude přezkoumávat, jestli jsou správná. A pan Lee Louda někdy v srpnu řekne, jaké je to konečné číslo. Tato čísla jsou předběžná.

V tomto světle je pak třeba se dívat na ty věci, které paní poslankyně zmínila. Samozřejmě v tuto chvíli se vůbec nevyplácí těžit energetické uhlí. A to, co má ještě jakousi ziskovost, je uhlí koksovatelné.

Co se týká vhodné techniky, tady je třeba jasně říci, že firma OKD již žádnou vhodnou techniku nezajistí, na to nemá peníze. Ona v zásadě nemá peníze ani na - bude mít problém, aby sehnala peníze na výplaty a na zajištění základních potřeb, natož aby nakupovala novou techniku. Ale upřímně řečeno v tom druhém nevidím už vůbec žádný problém. Pokud se zaměřuje na bezpečnost a dosahování co největších výkonů, tak to je správně, protože prioritou Českého báňského úřadu je zajistit, aby se tam nestávaly úrazy, nedej bože smrtelné úrazy, což v těchto dolech je hodně vysoká priorita, protože doly OKD jsou poměrně riskantní doly s mnoha riziky danými geologickými podmínkami.

To, že je tam nějaké uhlí a jeho výtěžnost a jestli je to surovina, je také dáno cenou toho dobývání. Protože v okamžiku, kdy na světovém trhu jsou ceny uhlí velmi nízké, v západní Evropě probíhá snaha o dekarbonizaci energetiky, Německo má ambici nepoužívat žádné uhlí, žádný uhlík dokonce do roku 2050 a na COP 21 v Paříži se v zásadě celý svět zavázal, že to samé dosáhne v roce 2100, já nevím, jak rychle ty trendy půjdou. Možná že to nebude rok 2050 ani rok 2100, nicméně co můžeme pozorovat, je pokles poptávky po uhlí a zároveň konkurence to dodává za neuvěřitelně nízké ceny. V Kazachstánu se vytěží povrchově tuna uhlí za pět dolarů, a i když než se to dostane na moře u Klaipedy na Baltské moře, tak to něco stojí, ale pořád je to daleko níž, než jak se to těží v OKD. A bohužel není výhled, že by to bylo v nějaké brzké době jiné.

V tuto chvíli nevidím, aby se vůči Českému báňskému úřadu, který je samostatný úřad, MPO vůči němu plní pouze takzvanou koordinační úlohu, měla chystat nějaká náprava nebo nějaké legislativní změny. Horní zákon byl poměrně nedávno novelizován. Zákon o hornické činnosti je v procesu v tomto ctěném shromáždění, takže nevidím důvod v tomto směru k nějaké činnosti.

To hlavní, čím se teď zabýváme, je to, aby situace na Ostravsku, nebo přesněji řečeno na Karvinsku, se vyvinula nějakým přijatelným způsobem, aby ta insolvence probíhala ne likvidačním způsobem, ale při pokračování těžby. Bude to minimálně znamenat, že bude uzavřen důl Paskov, o čemž už se mluví tři roky, a samozřejmě budeme hledat řešení pro zbylé šachty s tím, že pro mě osobně není ani problémem varianta, že by si ty šachty přebral do pachtu nebo do vlastnictví státní podnik Diamo.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stačí takto odpověď, paní poslankyně? Dobře. Děkuji vám. Než budeme pokračovat, přečtu omluvu. Dnes od 16.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Helena Válková.

Přistoupíme k další interpelaci a tu má pan poslanec Stanislav Mackovík. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Stanislav Mackovík: Dobrý den. Vážený pane předsedající, členové vlády, kolegyně, kolegové, já bych si dovolil obrátit se na paní ministryni školství s několika dotazy, které se týkají výměny ředitelky výchovného ústavu v Chrastavě, já tu říkám zkrácenou verzi tohoto zařízení. A zajímá mě především to, jestli Ministerstvo školství vzalo v potaz tu skutečnost, že se jedná o druhé etopedické zařízení pro chlapce v České republice, kde jsou umístěni tedy ti, dá se říci, jedni z nejhorších darebáků.

Potom mě zajímá, jakým způsobem jste dospěli k tomu vaší kontrolou Ministerstva školství, že Česká školní inspekce provedla kontrolu v prosinci 2015 nedbale, a zda tedy budete ještě následně kontrolovat další zařízení, kde Česká školní inspekce ty kontroly prováděla, a tedy v uvozovkách hrozí, že byly také nedbalé? Je pravdou, že jste reagovali na podnět ombudsmanky na základě telefonického rozhovoru? A samozřejmě mě ještě zajímá, jestli v souvislosti se zákonem číslo 109/2002 Sb., § 39, kde je uvedeno, že povinností je i dozor státního zastupitelství, a proto se ptám, jak bylo znění tohoto zákona plněno a zda byly shledány nebo nebyly shledány problémy s hodnocením svěřenců.

A ještě se chci zeptat, zda se budou nějakým způsobem měnit ta bezpečnostní opatření, to znamená kamerový systém, mříže a vůbec režim v tomto zařízení, a zda garantujete i nadále to bezpečnostní kritérium, které se tam povedlo navodit do současné doby. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji a požádám paní ministryni, aby vám odpověděla. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi reagovat na přednesenou interpelaci. Tak především bych chtěla opravit některé záležitosti, které se mi jeví jako nepřesné nebo pravděpodobně související s nedostatečnými informacemi, které v tuto chvíli vaším prostřednictvím má pan poslanec k dispozici.

Především bych chtěla říct, že postup Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který vedl k tomu, že - a teď pozor - rezignovala ředitelka daného výchovného ústavu, dětského domova se školou, střední školou, základní školou a školní jídelnou v Chrastavě, byl opřen o závěry České školní inspekce ze dne 16. května 2016, která shledala zásadní nedostatky s tím, že shledala důvodnost následného vyvození opatření v následujících bodech.

Jednak odsoudila existující bodovací systém, dále odsoudila to, že k opatřením ve výchově se děti nemohou vyjádřit, o jejich uložení rozhoduje vychovatel bez schválení vedoucího pracovníka. Za třetí, pobyty osob zodpovědných za výchovu jsou vázány na výsledky bodového hodnocení. Za čtvrté, od dětí je vyžadována úhrada způsobené škody a úhrada nákladů za praní osobního prádla. Za páté, dětem není vzhledem k jejich individuálním potřebám poskytována odborná psychologická a etopedická péče. Zjednodušeně řečeno, nebyly tam dané profese. Ač mají být zastoupeny, tak zastoupeny nebyly.

Tady bych jenom chtěla říct vzhledem k té inspekci, kterou zmiňoval pan poslanec ve své interpelaci, to, že vedení České školní inspekce má důvodné pochybnosti o provedení inspekčního šetření v prosinci 2015 s ohledem na závěry z 16. května 2016, a z tohoto důvodu ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal dal pokyn k provedení důsledné analýzy inspekční činnosti konané v daném zařízení v prosinci a současně dal podnět k zahájení kárného řízení s konkrétními pracovníky České školní inspekce. Obdobným způsobem se zachoval nejvyšší státní zástupce, je-li se tedy dotazováno na postup státního zástupce při výkonu jeho zákonné činnosti nad daným zařízením.

Ještě pokládám za důležité říct, že samozřejmě jsme byli informováni ze strany veřejné ochránkyně práv, tedy v souladu se zákonem a zákonným postupem, nejprve s ohledem na závažnost zjištění tedy okamžitě o tom, že byla shledána pochybení, a následně prostřednictvím postoupení písemné zprávy z návštěvy zařízení vydané 13. května 2016. A co se týká těch zjištění, tak jenom chci říct, že vůbec nejde o to, že by Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jakýmkoliv způsobem zpochybňovalo důslednost vzdělávání a péče v souvislosti s dětmi, které tedy mají za sebou, a teď podotýkám ne všechny v daném zařízení, ale případně mají i za sebou možnou trestnou činnost. Tady jenom z hlediska poměru nařízené ústavní a ochranné výchovy chci říct, že v době kroku Ministerstva školství tam byli v ochranné výchově tři chlapci, pak nějakou dobu tam byl snad jenom jeden, nyní jsou dva. To znamená, ve větší míře se jedná o děti s nařízenou ústavní výchovou, což jak víme, je tedy něco jiného.

Stejně tak bych chtěla říct, že to není nějaká nedůslednost nebo zbrklost ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, protože kroky, které následně byly činěny z mé strany, byly zejména podloženy tím, že odborně se vyjádřily podobným způsobem jako Česká školní inspekce i autority v rámci ústavní a ochranné výchovy a osobnosti vedoucí podobná zařízení v rámci naší soustavy z hlediska podřízených organizací. Zmínila bych paní doktorku Cpinovou nebo také pana bakaláře Stříbrného. A také bych chtěla říct z hlediska odbornosti a důslednosti toho, co se v daném zařízení v tuto chvíli děje, tak kromě toho, že tam je pověřena řízením dlouholetá... (Upozornění na čas.) Ano, pardon - dlouholetá... paní doktorka Cpinová.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, paní ministryně, ale váš čas určený na odpověď vypršel. V případě, že pan poslanec položí doplňující otázku, dostanete prostor. Nepokládáte další doplňující otázku, pane poslanče? Ne. V tom případě paní ministryně s vámi probere zbytek interpelace.

Prosím přistupme k další interpelaci a tu má paní poslankyně Jitka Chalánková. Prosím.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážená nepřítomná paní ministryně, na základě respektování usnesení Poslanecké sněmovny číslo 545 ze dne 9. 12. 2014 prezident republiky zaslal do Poslanecké sněmovny návrh mezinárodní smlouvy s Norskem o spolupráci ve věci řízení na ochranu dětí. Tímto krokem se mohou poslanci seznámit s návrhem smlouvy ještě předtím, než bude předložena Norsku a s Norskem projednávána. Jde o postup z Ústavy možný.

Podle mých informací předseda Poslanecké sněmovny odeslal návrh této smlouvy na Ministerstvo zahraničních věcí a Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ptám se tedy vlády a vás, paní ministryně: Předloží vláda tento návrh norské straně? Co bude vaše ministerstvo v této věci konkrétně činit? Jestliže se vláda prezidentovým návrhem nehodlá vůbec zabývat, lze je tedy bez dalšího zveřejnit?

Vzhledem k tomu, že zde nejste, předpokládala bych, že budete mluvit o tom, že Norsko bude ratifikovat Haagskou úmluvu právě o vzájemném uznávání těchto rozhodnutí. Chtěla bych říci, že tato prezidentská smlouva se poněkud liší. Vychází samozřejmě z obecně platných mezinárodněprávních lidskoprávních úmluv, na druhou stranu je více rozvíjí než Haagská úmluva. Navíc v případu Evy Michalákové Haagská úmluva již nebude mít žádný vliv na vyřešení tohoto případu, kdežto tento prezidentský návrh smlouvy tuto možnost přináší. Chtěla bych upozornit, že česká vláda doposud za rok a půl neobdržela otázky, které vznesla na norskou vládu právě na základě našeho Poslaneckou sněmovnou schváleného usnesení. Přesto se s tímto stavem spokojila.

Na závěr své krátké interpelace bych chtěla reagovat na to, že český parlament navštívil také předseda norského parlamentu. Neměla jsem tu čest s ním osobně jednat. Pan Olemic Thommessen nicméně řekl Právu a dal Právu rozhovor -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, paní poslankyně, ale čas, který jste měla určený na interpelaci, bohužel vypršel. Vzhledem k tomu, že zde není přítomna paní ministryně, bude vám odpovězeno písemně.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Dobře. Děkuji za odpověď písemně.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Další interpelace měla být od paní poslankyně Radky Maxové, ta se ruší, dobře. Nyní tedy požádám pana poslance Adolfa Beznosku. Pana poslance nevidím. V tom případě budeme pokračovat dalším v pořadí a to je pan poslanec Martin Novotný. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Novotný: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, moje otázka bude veskrze věcná a neútočná.

Téma rozpočtového určení daní je vážné téma pro tuto Sněmovnu, co tato Sněmovna existuje. V posledních letech jsme v této oblasti zaznamenali řadu změn, například celkem logické navýšení podílu menších obcí, které se často potýkaly s tím, že jejich příjmy nestačily na realizaci velkých infrastrukturních investic a podobně. Přesto jsem přesvědčen, že zrušení některých částí toho systému, třeba některých pásem dle velikosti, nahrazením jinými parametry, komplikace toho systému vedly v poslední době k tomu, že došlo k velké nivelizaci snížení rozdílů mezi podílem krajských metropolí, měst, která pro celé své regiony zprostředkovávají řadu veřejných služeb ať už v oblasti kultury, sportu, hromadné dopravy a obecně té metropolitní infrastruktury, a těch středních a menších měst. Dnes už rozdíl mezi částkami na hlavu, které mají krajská města a města řekněme v řádu desítek tisíc obyvatel, se natolik přiblížil a je natolik malý, že slyšíme často ze strany krajských měst stesky, že se dostávají do situace, kdy tu roli metropolí jsou schopny hrát stále komplikovaněji.

Vím, že na toto téma začíná probíhat diskuse jak na úrovni příslušných výborů a podvýborů Sněmovny, tak i na úrovni vlády, tak se vás chci, pane ministře - vy jste se zatím omezil v oblasti RUD zejména na formulaci, že vybíráte více daní, a tím pádem města a obce bez ohledu na velikost dostávají více peněz. Tak se vás chci zeptat, zda máte a chystáte v nejbližší době v této oblasti jakékoli opatření, jaký je na to váš názor, s jakou případnou koncepcí se na budoucnost systému RUD díváte. A ptám se (upozornění na čas) s důrazem na tu otázku krajských metropolí.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Požádám pana ministra o odpověď. Prosím.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuju za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, o rozpočtovém určení daní jsme určitě diskutovali víckrát. Na ministerstvu jsem zřídil komisi, která se zabývá rozpočtovým určení daní, také se jí aktivně zúčastňuji. Myslím, že tam řešíme konkrétně tu problematiku. Samozřejmě jsme řešili ty změny, které nastanou od 1. ledna 2017, kdy se vlastně obcím ruší ten třicetiprocentní podíl na dani z příjmů fyzických osob z podnikání, z přiznání, a je tam navýšení podílu na obce z DPH na 20,83 % na 21,4.

Samozřejmě na vládu přišly různé návrhy ohledně RUD - z Pardubického kraje i myslím z Libereckého kraje. Moje poslední úvaha z titulu rozpočtového určení daní byla o tom, že si myslím, že je tam určitá anomálie, kdy vlastně dochází k odvodu z hazardu pro obce, a vlastně to jsem chtěl nahradit, nebo chtěl bych jako předložit v rámci koalice, ale i v rámci diskuse naší komisi, že by vlastně perspektivně veškeré příjmy z hazardu šly na sport dle nějakých pravidel. Představa byla 2018 - 80 %, 2019 - 90 % a 2020 - 100 %. A to by se nahradilo navýšením rozpočtového určení daní. Takže se chystám s tímhle návrhem to projednat v rámci koalice a uvidíme, jaká bude na to reakce. A samozřejmě předběžně jsem měl takový pocit v rámci naší komise, že z hlediska opozice to bylo přijato celkem vstřícně. Tento rok máme navýšení rozpočtového určení daní pro kraje. To má dopad do výnosů DPH 3,7 miliardy.

Za mě asi tolik v této chvíli.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Táži se, zda se pan poslanec chce ještě zeptat. (Ano.) Prosím, doplňující otázka.

 

Poslanec Martin Novotný: Moje otázka směřovala řekněme ne na ten systém jako celek a míry podílu měst a obcí na těch či oněch daních a případně i na roli hazardu, ale spíše na vnitřní proporcionalitu toho systému. Všichni asi tušíme, že takové krajské či velké město musí řešit oblasti městské hromadné dopravy, některá taková města mají jenom autobusy, některá jenom trolejbusy, některá mají takových dopravních variant mnohem více, májí spoustu kulturních institucí a podobně. Já jsem jenom upozornil na to, že se stále více blížíme do situace, že menší města, která takové veřejné služby pro občany třeba z celého regionu poskytovat nemusejí, mají čím dál víc stejně peněz na hlavu jako ta města, která to dělají. A dříve nebo později musí dojít v téhle věci k problému.

Takže moje otázka směřovala k tomu, jestli nějak uvažujete i nikoliv o absolutní výši toho systému, ale i o jeho vnitřní proporcionalitě z hlediska velikostí obcí a činností. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: My zatím neuvažujeme, tudíž pokud máte nějaký konkrétní návrh, tak vás zvu na tu komisi, kde to řešíme. A samozřejmě se rádi budeme zabývat vaším návrhem, jak to tedy změnit.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní se svou interpelací vystoupí paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, dovolte, abych vás po delším čase pozdravila na projednávání ústních interpelací v Poslanecké sněmovně, a věřím, že vás téma mé dnešní interpelace zaujme natolik, že mezi nás zavítáte i příště a že konečně začnete plnit ústavní povinnosti člena vlády. A nyní k mé interpelaci.

S potěšením jsem přivítala informaci, podle které pokročily práce na přípravě návrhu zákona o veřejném opatrovnictví, na který veřejnost už velmi dlouho čeká. Mimochodem, k dlouhému čekání bohužel přispívaly rozpory mezi ministerstvy financí a spravedlnosti. To je už snad minulostí, jak jsem vyrozuměla z odpovědi pana ministra Pelikána na svoji interpelaci. Z této odpovědi ale bohužel není patrné, jak vysoká by ona paušální částka, na které panuje shoda, měla být, což považuji za velmi zásadní údaj. Mohl byste, pane ministře, říci jasně a otevřeně, s jakou paušální částkou na jednoho opatrovance se počítá? Děkuji.

A dovolte mi ještě jeden dotaz. Řada obcí a měst vykonávala tuto činnost dosud na vlastní účet. Zastupovaly tak vlastně stát, který jim na jejich výkon nijak hmatatelně nepřispíval. Obzvlášť v případech menších obcí a měst, na jejichž území se nacházejí sociální ústavy, to by znamenalo nemalé výdaje, a znamená. A to nemluvím o organizačním a dalším zatížení. Nebylo by rozumné a férové poskytnout těmto samosprávám v rámci nového zákona určitou kompenzaci? Děkuji za váš názor.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně, a požádám pana ministra o odpověď.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, funkce opatrovníka byla s účinností od 1. ledna 2014 zakotvena jako přenesená působnost a obce podle § 62 zákona o obcích sice získávají příspěvek ze státního rozpočtu na plnění úkolů v přenesené působnosti, to ale považuji za nedostačující. Příspěvek na výkon státní správy se s potřebami dotčených obcí poněkud míjí. Příspěvek závisí primárně na počtu trvale žijících obyvatel spádového obvodu, nezohledňuje počty úvazků ani počty opatrovanců. Ačkoliv příspěvek není jediným zdrojem úhrady v přenesené působnosti, lze konstatovat, že agenda veřejného opatrovnictví zatěžuje zejména menší obce s více opatrovanci.

Problém spočívá i v absenci gesce nad veřejným opatrovnictvím. Tam máme MPSV - sociální aspekt, Ministerstvo spravedlnosti - vztah k soudu, Ministerstvo vnitra - dotčenými subjekty jsou obce, obce dlouhodobě požadující řešení situace. Já jsem byl už víckrát interpelován a v podstatě to bylo v době, kdy rozsah prostředků ze státního rozpočtu nebyl přesně dojednán. Dneska můžu říct tohle stanovisko: Na posílení zdrojů zabezpečení agendy veřejného opatrovnictví Ministerstvo financí od roku 2017 počítá s dodatečnými finančními zdroji pro obce a hlavní město Prahu. Prostředky budou zapracovány do příspěvku na výkon státní správy pro obce. K uvedenému je počítáno s částkou 29 tisíc korun na jednoho opatrovance, maximálně však s objemem 350 milionů korun.

Problematikou se z hlediska techniky financování aktuálně zabývá zejména Ministerstvo vnitra, které k uvedenému připravuje metodiku, resp. bude upravovat přílohu číslo 8 zákona o státním rozpočtu na příští rok. Podle našich informací ministr spravedlnosti připravuje návrh změnového zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s veřejným opatrovnictvím.

Ministerstvo financí na léta 2017 až 2019 mimoto počítá s pětiprocentní každoroční valorizací celkového objemu příspěvků na výkon státní správy pro územní rozpočty, což bude např. v roce 2017 znamenat absolutní vyjádření částky zhruba půl miliardy korun. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Táži se paní poslankyně, zda položí doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře, za odpověď. Musím říci, že budu kontaktovat pana starostu Janderku z Olšan, což je malá obec, která má padesát chovanců, a panu starostovi finanční prostředky neumožňují si vzít nějakou osobu, která by mu pomáhala v této činnosti, a v podstatě mu to brání ve výkonu jeho funkce.

Jsem ráda, že jste moji interpelaci neoznačil jako v případě kolegy Holečka za hloupou, a myslím, že vidíte, jak interpelace jsou důležité, jak je důležitá ta okamžitá odpověď, a myslím, že vás zde rádi uvidíme i příště. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Pan ministr se chystá odpovědět. Prosím.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Já myslím, že paní kolegyně Kovářová ví, že pokud se komunikuje normálně, tak já funguji také normálně. A pokud samozřejmě interpelace jsou útoky a urážky a ponižování, tak samozřejmě nemám chuť na takové interpelace odpovídat.

Takže já se rád s panem starostou potkám a budu se snažit mu nějak pomoci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy vystoupí se svou interpelací paní poslankyně Dana Váhalová. Prosím.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení páni ministři, vážené kolegyně a kolegové, v roce 2016 vstoupila v platnost Úmluva Rady Evropy proti padělání léčivých prostředků a obdobných trestných činů ohrožujících lidské zdravé. Tato úmluva se zabývá ochranou veřejného zdraví, ochranou obětí, podporuje spolupráci na národní i mezinárodní úrovni a důležité cíle uvedené úmluvy jsou preventivní opatření. Tato úmluva představuje za prvé závazný mezinárodní nástroj v oblasti trestního práva o padělání léčivých přípravků a obdobných trestných činů ohrožujících veřejné zdraví.

Já se tedy ptám, pane ministře, přistoupí i Česká republika k této úmluvě a kdy začne příprava na přistoupení? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pan ministr vám jistě rád odpoví. Prosím.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, zda Česká republika přistoupí, či nikoliv, nemohu rozhodnout, ale my jako gesční ministerstvo plánujeme předložit vládě tento materiál. Musím zároveň říci, že jsme na samém počátku té přípravy, tzn. zatím pracujeme na překladu úmluvy do českého jazyka. Zároveň musím také ovšem říci, že úmluva vstoupila v platnost teprve 1. ledna letošního roku a ještě ji nepodepsala ani polovina členských států a pouze pět ji pouze ratifikovalo, a i víme, že v jiných členských státech ten proces je teprve na počátku. Takže budeme se ho účastnit, zatím připravujeme překlad. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Já jenom, pane ministře, jestli byste mohl přibližně aspoň nastínit, jaký předpokládáte harmonogram těch příprav.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane ministře.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Teď přemýšlím, jestli mám něco říct, co pak třeba nebude pravda, anebo vám raději přiznat, že to nevím. Tak já vám přiznám, že to nevím. My tam máme skutečně - řeknu vám tolik, víte to, mluvíme spolu o mnoha mezinárodních instrumentech, že se tam snažíme postupně řešit ten deficit, který tu za minulých vlád nastal, takže upřímně, tady neočekávám, že by se letos něco stalo. Je to spíš něco, co bude až dál, protože teď chceme prioritně vyřešit ty věci, kdy už jsme opravdu ve zpoždění a už to všichni mají a my ne. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní požádám o interpelaci paní poslankyni Pavlu Golasowskou. Prosím.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, a předkládám interpelaci na nepřítomného ministra zdravotnictví pana Svatopluka Němečka ve věci finančního zajištění na supervize pro zaměstnance hospiců a zdravotnických zařízení.

Víme, že naše populace stárne a čím dál víc lidí využívá služeb zařízení pro seniory a také služeb hospiců, které poskytují svým klientům zdravotní a úlevnou péči. Že tato péče klade na zaměstnance velké nároky, nejen na jejich fyzické, ale také psychické dispozice, není jistě pochyb. Kromě finančního ocenění potřebují tito lidé také podporu ve formě supervize, která může být prevencí jejich vyhoření, které je často příčinou jednak zvýšené fluktuace, ale také často nedostatku zaměstnanců v těchto zařízeních.

Jako jedno z opatření proti těmto nežádoucím jevům vidím podporu Ministerstva zdravotnictví ve formě finančních dotací na supervize pro pracovníky těchto služeb. Proto se vás, pane ministře, ptám, zda počítáte ve svém rozpočtu na příští rok s finanční dotací na supervize pro tyto zaměstnance, a pokud ano, v jaké výši. Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Vzhledem k tomu, že pan ministr není přítomen, bude vám na vaši interpelaci odpovězeno písemně.

Nyní požádám, aby vystoupil pan poslanec Michal Kučera se svou interpelací.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové. Ministerstvo pro místní rozvoj zadalo bez soutěže zakázku na výběr Národního elektronického nástroje, který slouží k zadávání veřejných zakázek. Já tady nebudu komentovat to, že výběr proběhl bez soutěže, ačkoliv hnutí ANO pod vedením Andreje Babiše se zaklínalo tím, že bude prosazovat transparentní zakázky. Chtěl bych podotknout, že cena se z původně plánovaných 15 mil. vyšplhala podle mých informací na 50 mil., že tam bylo několik připomínek. Tuším, že tam byla nějaká kritika ze strany NKÚ, že tam byla nějaká vyjádření, a NKÚ tuším kritizoval jak vybudování, tak samotný provoz elektronického nástroje, že tam byly nějaké nálezy ÚOHSu, které potom tou zrušenou soutěží samozřejmě byly smeteny ze stolu. Ta zakázka byla zadána napřímo a bez soutěže. Nechci komentovat komu a ty vazby, které tam jsou. Já si myslím, že snad si to paní ministryně Šlechtová i její šéf Andrej Babiš uvědomuje.

Já bych se chtěl zeptat za prvé, proč bylo zrušeno ono výběrové řízení. Za druhé, proč byla několikanásobně navýšena cena. Proč ta zakázka byla zadána bez soutěže a zda paní ministryně Šlechtová bude měřit stejným metrem i žadatelům o dotace, kteří půjdou stejným způsobem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji a požádám paní ministryni Šlechtovou, aby vám odpověděla. Prosím.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, dámy a pánové, hnutí ANO i ministryně Šlechtová postupují podle zákona o zadávání veřejných zakázek a zákona o veřejných zakázkách, stávajícího zákona. Mě často udivují i různá vyjádření, která se dozvíme v tisku, aniž bychom si to opravdu ověřili, jak to je. Takže já bych zde chtěla zmínit, jakým způsobem byla daná zakázka zadána. Ono to má totiž genezi, než byla vyhlášena soutěž v tzv. JŘSU na JŘBU.

A ještě bych se chtěla vyjádřit k té poslední otázce. MMR včetně mě jako dosavadního statutárního orgánu tohoto ministerstva postupuje stejným metrem úplně na všechny, a to vzhledem k tomu, že my jako gestor zákona o veřejných zakázkách - a určitě ne za mého vedení - bychom si nedovolili postupovat jinak.

Veřejná zakázka na úpravu daného... A ještě vlastně jedna věc. Ptal jste se, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, na závěry NKÚ. Tak předpokládám, že už je možné se dočíst i z mého vyjádření či mediálního vyjádření či je to i na stránkách MMR, že s tímto vyjádřením NKÚ souhlasím, protože to jsou nálezy, které u toho NENu opravdu jsou, a já tady nebudu bránit něco, s čímž já vyjadřuji osobně souhlas a ministerstvo také. Tam došlo k pochybení, je tam korekce na tento nástroj. Nicméně vláda rozhodla, že s tímto nástrojem budeme pokračovat dál.

K té samotné zakázce. Byla původně vypsána v otevřeném řízení. Původně byla vypsána v otevřeném řízení realizovaném v nadlimitním režimu. To je ten nejpřísnější režim pro zadavatele. Toto řízení probíhalo v prvním čtvrtletí roku 2016. V rámci otevřeného řízení byla přijata pouze jedna nabídka, a to od společnosti DEZADATA GROUP. Ta musela být po jejím posouzení vyřazena, protože nesplňovala podmínky dané soutěže, harmonogram toho plnění neodpovídal požadavkům nás jako zadavatele. Ministerstvo pro místní rozvoj podle zákona o veřejných zakázkách následně využilo možnost tohoto zákona, která je uvedena v § 22 odst. 2, a navázalo na otevřené řízení prostřednictvím jednacího řízení s uveřejněním, tzn. že jsme vyzvali toho jediného uchazeče, který podal nabídku, k nápravě nabídky, a zároveň v rámci jednání vyjednalo snížení ceny o 10 %. Výsledná cena zakázky je 49,6 mil. korun s DPH. Jedná se o úpravu toho Národního elektronického nástroje na nový zákon o zadávání veřejných zakázek. Bude stát celkem 15,3 mil. korun s DPH, tak jak jsme my předpokládali. Ta zbytková cena, což je zbylých 35 mil. korun, bude hrazena ze služby dozoru dodavatele nad systémem do konce roku 2018 a také na případně další úpravy, nejenom podle požadavků uživatelů, tzn. MMR tyto peníze již nemusí vynakládat.

Úprava NENu jako takového podle nového zákona o veřejných zakázkách byla zadána v zadávacím řízení, které navazovalo na otevřené řízení, do kterého bohužel byla podána pouze jedna nabídka. Není tedy pravdou, že by byla zadána bez soutěže.

A ještě jedna věc. To, že tu nabídku dala společnost, která v tuto chvíli není autorem NENu a neprovozuje ho, a nemáme k němu v podstatě žádný servis od této společnosti, já tu společnost vůbec neznám, je důvodem i pro to, že je důkaz, že NEN se dá upravit i jinou společností než tou, o které se neustále hovoří. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Pan poslanec se chystá, že vám položí doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Michal Kučera: Tak já děkuji. Děkuji za tu argumentaci od paní ministryně. Já bych s tím víceméně i souhlasil, protože podobné argumentace tady zaznívaly i v uplynulých letech a v uplynulých volebních obdobích, kdy jednotliví ministři obhajovali své zakázky, které zadali bez výběrového řízení. Já chci říct, že to není jediná samozřejmě zakázka bez výběrového řízení této vlády, že ministerstvo paní ministryně Šlechtové umožnilo např. ministru financí Andreji Babišovi zadat zakázku z ruky pro firmu IBM v záležitosti elektronické evidence tržeb v poměrně vysoké částce, takže ten trend tady samozřejmě od ministrů hnutí ANO je celkem znatelný.

Ten můj dotaz je, zda tyto výjimky budou pokračovat a stanou se normou, anebo jsou skutečně výjimkou.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, mně to přijde jako takové trochu laškovné dotazy. Prostřednictvím pana předsedajícího pane poslanče, dobře víte, že já jsem velice přísná na Ministerstvu pro místní rozvoj na všechny zakázky. A chtěla bych zmínit, že nehovoříte o tom, že ministryně dovolila ministrovi Babišovi něco zadat. Jde o to, že moji právníci - nešlo to ani mým dopisem - byli požádáni Ministerstvem vnitra, abychom se vyjádřili k soutěži na elektronickou evidenci tržeb, kde po vlastně všech znaleckých posudcích, které v tu dobu existovaly - a teď existují ještě nové -, právníci MMR neshledali důvod, aby to nebylo tímto způsobem vyhlášeno.

Chtěla bych zmínit a také se trochu ohradit, že ministři hnutí ANO postupují bez zadání. Já jsem zde vysvětlila, že tato zakázka byla zadána v otevřeném řízení a následně JŘSU, s uveřejněním pro daného uchazeče podle možností zákona. Nejde o výjimky ze zákona. Toto byla možnost i kvůli času. Protože všichni chceme mít upravený - a nejen samozřejmě už v účinnosti - nový zákon o zadávání veřejných zakázek.

Chtěla bych také zmínit, že Ministerstvo pro místní rozvoj je ten resort, který disponuje veškerými statistikami JŘBU, jak se zadává ze strany resortu i územní veřejné správy. A samozřejmě naše vláda se snaží snížit počet JŘBU a také samozřejmě alokace, tzn. tu částku, za kterou se zadává, v rámci JŘBU. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní požádám paní poslankyni Markétu Adamovou o její interpelaci. Prosím.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, minulý týden jsem vás během vaší nepřítomnosti interpelovala v souvislosti s nepřijetím návrhu zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Že pro tento vládní návrh nehlasovali poslanci hnutí ANO, jste v médiích odůvodňoval tím, že se do novely dostal pozměňovací opoziční návrh, který dělal z protikuřáckého zákona zákon kuřácký. Koaliční partnery jste potom obviňoval z toho, že jsou zlobbováni tabákovými firmami, a to i přes fakt, že pro tento opoziční návrh hlasovali také někteří poslanci ANO včetně předsedy vašeho poslaneckého klubu. V interpelaci jsem se vás proto ptala, jak to s tím lobbováním vlastně je. Odpověď jsem samozřejmě ještě nedostala, ovšem jistou odpověď mi dal článek z dnešního rána. Server Novinky totiž informoval o tom, že dva dny poté, co nebyl schválen tzv. protikuřácký zákon, na transparentním účtu hnutí ANO přibylo půl milionu korun od společnosti Velta Plus EU s.r.o. Na stránkách firmy se můžeme dočíst, že Velta Plus EU je na českém trhu od roku 1995, a to jako jeden z nejvýznamnějších velkoobchodů s tabákovými produkty. Mimo obchodní činnosti se věnuje i výrobě vlastních produktů, např. pod značkou Velta Tobacco vyrábí jakostní cigaretové tabáky i kuřácké doplňky.

Vážený pane ministře, tento dar spolu s jeho načasováním působí přinejmenším podezřele. Můžete nám prosím tento dar objasnit? A prosím o konkrétnější odpověď než pouze o to, že danou firmu neznáte. Od rána jste jistě měl dost času na to se minimálně s tímto seznámit. Jako předseda hnutí přeci musíte mít přehled o tom, s jakými firmami o podpoře jednáte, a tím pak předcházíte možným spekulacím. Ale zejména mě zajímá, jestli vrátíte tento dar, abyste zamezil dalším spekulacím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Požádám pana ministra, aby vám odpověděl. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, samozřejmě je to účelová informace. Já bych chtěl jenom říct, že hnutí ANO je transparentní. Máme transparentní účet a na rozdíl od některých zavedených politických stran jako TOP 09 máme taky podporovatele. Takže naše příjmy na rozdíl od některých stran netvoří příjmy z jiných netransparentních stranických účtů či igelitek.

Já jsem se podíval na ty transparentní účty a například vaše TOP 09 tam vlastně má jenom převody mezi účty. Například 27. května jste poslali tři miliony korun ze svého netransparentního účtu na svůj tzv. transparentní účet. Ale nikdo nevidí, od jakých dárců to je. Takže to by bylo zajímavé, že když vy mě tady interpelujete a říkáte, že máte transparentní účet, který posílá vaše peníze neznámého původu na váš jiný účet, tak asi si děláte z lidí blázny. Takže to by bylo dobře, kdybyste se k tomu možná vyjádřila.

My si určitě vážíme všech podnikatelů. A společnost Velta Plus je taková firma.

Společnost Velta Plus se k tomu vyjádřila a říká: "V minulosti i v současnosti nás oslovilo více politických stran." Například tahle firma sponzorovala ODS v roce 2008. V roce 2014 a 2015 sponzorovali nějaké hnutí Karlovarák. "Takže některým z nich jsme poskytli sponzorský dar. Nyní jsme se rozhodli sponzorovat politické hnutí ANO, a to z toho důvodu, že má z našeho hlediska nejlepší politický program. Náš dar vůbec nesouvisí se zamítnutím protikuřáckého zákona. To, že jsme poskytli dar v této době politickému hnutí ANO, je shoda okolností. Naše společnost Velta Plus EU se velkoobchodně zabývala prodejem cigaret do konce roku 2013. V současné době se zabýváme zejména prodejem jiného zboží a prodej tabákových výrobků je minimální." Dle vyjádření jednatele firmy tvoří obrat společnosti za prodej tabáku zanedbatelná dvě procenta. Jinak se převážně zabývá prodejem čaje. Takže spojovat tohle s aktuálním děním ve Sněmovně je buď dokladem hlouposti, nebo záměrem poškodit naše hnutí.

Samozřejmě, tady byl nějaký návrh pana Bendy, který byl úplně jiný než návrh pana ministra Němečka. A naše vláda na to reagovala a schválili jsme nový zákon, který tady bude předložen. A já určitě nepodléhám tabákové lobby. Ministerstvo financí od mého nástupu navyšovalo sazby daně z tabáku. A za tu dobu, co jsem na ministerstvu, od roku 2014 jsme navýšili výnos o 10 mld. korun. Takže já to zásadně odmítám. Ano, firma nás sponzorovala. Je to transparentní. Nemá to nic společného s tím tabákem. Mají minimální obrat a je to samozřejmě dezinformace, která má cíl jenom nás poškodit.

Takže na rozdíl od vás, TOP 09, máme transparentní. A víme a každý ví, kdo nám dává peníze. Vy si převádíte peníze, 27. května jste převedli tři miliony ze svého účtu, vy nemáte žádný transparentní účet. Tak řekněte lidem, odkud máte ty tři miliony. Kdo vám je dal? My to říkáme. A my se za to nestydíme. Protože ta firma podniká, zaměstnává lidi, platí daně a není s tím problém. A určitě když ten zákon znovu sem přijde, tak budeme, tentokrát si to i pohlídám osobně, budeme hlasovat pro návrh pana ministra Němečka a celé koaliční vlády. A doufám, že i celá koalice.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Paní poslankyně vypadá, že položí doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Pan ministr je úplně geniální stratég v tom, že odpovídá jenom na to, co se mu hodí. A samozřejmě mluví úplně o něčem jiném, než na co byl tázán. To je jeho obvyklá taktika. Nicméně já jsem se ptala na to, jestli ten dar považujete za v tuto chvíli v pořádku. Vy jste zodpověděl, že ano. Takže ho vracet evidentně nehodláte. To z toho takto chápu. Takže jinými slovy vlastně přiznáváte, že když je něco na transparentním účtu, tak už dneska lze být takto zlobbován. Není to problém. Může to být snad i pro ostatní tímto způsobem vzor.

Jinak podotknu, že TOP 09 měla transparentní účet zavedený jako první politická strana v České republice. To jenom abyste tady v tom směru nezůstal s informacemi osamocen.

A chtěla bych se tedy přece jenom ještě zeptat, jestli když ta firma uvádí na svých vlastních webových stránkách, že se zejména zabývá tabákem, jestli jste si tyto informace, které ona vám pak poskytuje, alespoň takto nesnažil ověřit. Jestli jim to prostě věříte, že ten čaj je to stěžejní. (Upozornění na čas.) Protože podívejte se na ty webové stránky. Hned v úvodu na vás vyblikne vlastně něco úplně jiného, než tady říkáte.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Ano, my jsme mluvili s jednatelkou firmy, několikrát. Máme tady prohlášení a to nemá nic společného. Já jsem, znovu opakuji, dělají dvě procenta tabáku. A že to mají na webových stránkách, tak mají. Ano, tady píše, že se zabývala velkoobchodem prodeje cigaret do roku 2013.

My máme transparentní účet, protože všichni vědí, že tahle firma nám dala 500 tisíc. (Hlasy z lavic vpravo.) A já se vás znovu ptám: 27. května TOP 09 přeposlala tři miliony korun ze svého netransparentního účtu na svůj tzv. transparentní. Ale nikdo neví, od koho jsou ty peníze! Tak ten váš transparentní účet je k smíchu! Všichni vědí, že jsme dostali 500 tisíc od firmy Velta. A nemá to nic společného se zákonem, který předložil pan Němeček. A my budeme hlasovat pro ten zákon pana Němečka. Takže vy máte netransparentní účet (hlasy z pléna) a vy byste to měli vysvětlovat.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Požádám vás, poslankyně a poslanci, abyste po sobě nepokřikovali.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vy byste měli říct, odkud máte ty tři miliony. Kdo jsou vaši sponzoři? U nás to ví každý a já nevidím důvod, proč bychom měli ten dar vracet! Je to známá firma, podniká, zaměstnává lidi (hlasy z pléna) a v minulosti sponzorovala.

Takže to jsou jenom lži. To je stejné jako tady váš kolega mluvil o IBM. IBM je na Ministerstvu financí od roku 1993. Ano, má monopolní postavení IT systému ADIS. Tak se zeptejte vašeho šéfa, nevím, kolik let byl ministr, sedm nebo devět, proč to nezměnil. To jsou stejné demagogické řeči, jaké tu předvádíte s tímhle darem. Ten dar je transparentní. My máme transparentní účet, nemá to nic společného. Je to účelová dezinformace a veřejnost se bude moci přesvědčit podle toho, jak budeme hlasovat ohledně návrhu pana Němečka v nové verzi.

Takže spíš vy máte problém. My žádný problém nemáme. My se za toho sponzora nestydíme. Je to transparentní. Vy máte netransparentní peníze!

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nyní požádám pana poslance Petra Bendla o jeho interpelaci. Prosím.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, čerpání evropských prostředků na rozvoj sítí nové generace není dnes poprvé na tapetě na interpelacích. Všiml jsem si, že někteří mí kolegové interpelovali i pana premiéra, a to z toho důvodu, že v médiích proběhly poměrně vážné informace o tom, že toto čerpání zhruba 14 mld. korun je ohroženo. Stěžují si hlavní partneři, kterými je Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy, ICT Unie a další IT asociace na jednak způsob projednávání, který považují za netransparentní, a jednak na faktické prvky toho materiálu, které považují za materiál nesplňující podmínky Evropské komise.

Já jsem chtěl jenom od vás, pane ministře, slyšet, že jste si vědom toho, že do 30. 6. máte projednat materiál ve vládě a do 30. 11. předložit Evropské komisi v relevantní podobě tak, aby nebyly ohroženy tyto finanční prostředky, které český trh a česká ekonomika potřebuje. A zdali jste si jist, že vše proběhne tak, jak má. Neboť to, co čteme zatím v médiích, hovoří o opaku. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. A požádám pana ministra, aby vám odpověděl. Prosím.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Vážený pane poslanče, děkuji za tento dotaz a dovolte mi, abych na něj zareagoval. Především to, co jste citoval o stížnostech ICT Unie, tak to je otázka konce minulého roku. Od té doby se nám podařilo nastavit spolupráci jak s ICT Unií, tak s Hospodářskou komorou, Svazem průmyslu a dopravy, s kterými se společně snažíme dopracovat k tomu, aby bylo možné evropské peníze čerpat. Snažíme se dopracovat Národní plán sítí nové generace, tak aby byl předložen do konce června. Zítra mám se zástupci těch zmiňovaných organizací další setkání a budeme si potvrzovat, kam jsme se dostali.

Chtěl bych vám ukázat jednu věc. V mezidobí se podařilo dosáhnout toho, že máme konečně představu, jak vypadá pokrytí vysokorychlostním internetem České republiky. (Ukazuje nákres.) O tomto povedeme poměrně intenzivní debatu, protože ta mapa je daleko černější, než se předpokládalo. Zdá se, že na většině území České republiky je schopen soukromý sektor postavit vysokorychlostní sítě bez účasti evropských fondů. V tuto chvíli - podotýkám, že zítra o tom ještě budu debatovat - to vypadá tak, že v těch bílých územích, protože to nechceme stavět ani na Doupově, ani v Boleticích, ani na Libavé, zbývá 790 tisíc domácností, kterých by se mohlo týkat v konečné fázi to vybudování vysokorychlostního internetu.

Ano, je to tak, pokud se tedy prokáže, že ty peníze potřebujeme, ten termín je 30. listopadu, ke splnění té kondicionality 2.2 pro čerpání těchto peněz, jak to požaduje Evropská komise.

Chtěl bych k tomu dodat, že poté, co bude schválen národní plán, bude muset ještě proběhnout konzultace se sektorem, to znamená ověřit, že skutečně tam internet nikdo nehodlá vybudovat ze soukromých prostředků. Protože Evropská komise zcela logicky chce, aby veřejné peníze byly vydávány pouze tam, kde to soukromý sektor nepostaví sám od sebe.

Zbyla tam ještě jedna věc, kterou se snažíme dořešit. Ukázalo se, že když jsme debatovali o tom, jestli na tom fóru, kde jsou zastoupeni všichni hlavní hráči, a nejenom ti hlavní, kteří tady byli zmíněni, ICT Unie, Hospodářská komora, SPD, ale všechny svazy těch wifinářských firem, tak se ukázalo, že je ještě jedna skupina entit, které se tím zabývají. V některých obcích, například v Plzni, jsou neziskové organizace, které fungují na úplně jiném principu a z hlediska ČTÚ vůbec nespadají do sektoru, protože ČTÚ to má podle zákona nalinkováno tak, že jenom podnikatelský subjekt je tím, s kterým komunikuje. Já jsem je vyzval, aby pokud mají tyto entity pocit, mohou to být dále ještě obce kromě těch neziskových organizací, tak aby se také zapojily do této diskuse. Protože to byla ještě množina subjektů nikoli podnikatelských, které jsou také relevantní pro rozvoj vysokorychlostního internetu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Pan poslanec vám položí doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Petr Bendl: Já chci poděkovat panu ministrovi za vyčerpávající odpověď. Nemám v tuto chvíli důvod nevěřit, že tu situaci Česká republika zvládne, a věřte, že ji jako opozice budeme sledovat.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Děkuji. Požádám tedy o interpelaci pana poslance Daniela Korteho. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Daniel Korte: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, Policie České republiky se nemůže tvářit, že neví, že jistá skupina osob již několik měsíců nezákonně okupuje tak zvané Autonomní sociální centrum Klinika. Základním znakem právního státu, k němuž se hlásíme, je zákonnost. Orgány veřejné moci smí činit pouze to, co jim zákon výslovně povoluje, zatímco občané smí činit vše, co jim zákon nezakazuje. Ovšem neoprávněné užívání nebytového prostoru je trestným činem. Cituji trestní zákoník § 208 Neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru. Za prvé, odst. 1: Kdo protiprávně obsadí nebo užívá dům, byt nebo nebytový prostor jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem. Odst. 3: Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán a) spáchá-li čin uvedený v odst. 1 jako člen organizované skupiny, atd.

Pane ministře, jak je možné, že Policie České republiky nečinně přihlíží tomuto ve veřejných sdělovacích prostředcích tak přetřásanému porušování zákona, a jak je možné, že policie zasahuje pouze pod fiktivními záminkami, ještě ke všemu dost směšnými, z důvodu údajně nějakého nastraženého výbušného zařízení? Co s tímto nezákonným stavem hodláte učinit?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a požádám pana ministra vnitra, aby vám odpověděl. Prosím, pane ministře.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, fiktivní záminka, tedy informace o uložení nástražného výbušného systému, mi fiktivní nepřijde. Já nepředpokládám, že pan poslanec Korte má pocit, že by si policie psala tato podání sama, nebo tyto anonymy sama. A samozřejmě každou takovou informaci bere police velmi vážně. Příkladem toho bylo i včerejší ukončení jednání Poslanecké sněmovny, kterého mnozí z nás byli svědky.

Já bych tady asi mohl debatovat o tom, proč, když policie tedy ať už z jakéhokoli důvodu zcela vyklidí tuto budovu a předá ji vlastníkovi, tedy Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, proč vlastník nekoná tak, aby se tam nemohli tito lidé vrátit. Já si myslím, že to je přece normální, abyste si zabezpečil svůj vlastní majetek, i dejme tomu za cenu privátní bezpečnostní agentury. Policie dvakrát ten objekt vyklidila, dvakrát ho předala majiteli a dvakrát se tam tito lidé vrátili. Jestli to nebyl schopen majitel objektu zabezpečit, nevím.

Jsou tam podána asi dvě nebo tři trestní oznámení, která jsou většinou ve fázi prošetřování. To znamená, jsou to živé věci. Já k nim informace detailnější nemám. Ale co se týká toho prvního, kdy policie prověřovala a prověřuje tato trestní oznámení, tak mezi nájemci Kliniky, nebo uživateli Kliniky a státem byla uzavřena smlouva o výpůjčce. To znamená, to nesplňuje tu občanskou nebezpečnost, nebo tu nebezpečnost v tom, že někdo vnikl násilím do prostoru nebytového. Ale je to o tom, že ti lidé měli nějaký vztah, v tomto případě to byla výpůjčka, a v podstatě po ukončení výpůjčky tento prostor neobsadili. Není to tedy ta situace, kdy někdo svévolně, de facto za použití násilí třeba vstoupí do prostoru, ke kterému nemá vůbec žádný právní vztah.

Právě z tohoto důvodu u toho prvního prověřování, u toho prvního trestního oznámení policie vyhodnotila, že tam není tak vysoký stupeň občanské nebezpečnosti, nebo nebezpečnosti pro společnost, aby tedy musela přistupovat k násilnému vyklizení. Notabene mezi těmi vypůjčiteli a státem v současné době probíhá soudní spor, kdy oni napadají právě tu situaci, kdy výpůjčka byla ze strany státu ukončena, tedy nebyla prodloužena. Samozřejmě je potřeba vyčkat rozhodnutí soudu v této věci.

My čekáme, jak se k tomu postaví Úřad pro zastupování státu, ale nepředpokládám, že se k tomu postaví dříve, než soud rozhodne ve věci pravomocně. Předpokládám, a dnes jsem si v médiích přečetl, že i městská část, tedy Praha 3, podává další trestní oznámení, kterým se samozřejmě policie bude standardně zabývat.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a táži se, zda pan poslanec Korte chce položit doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Daniel Korte: Já děkuji panu ministrovi za jeho odpověď. Mě zejména uklidnilo to, že tam padla trestní oznámení a že policie se tím zabývá. To je informace, kterou jsem nevěděl. Samozřejmě vnímám, že velká odpovědnost leží na Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který je součástí a organizační složkou Ministerstva financí, a že odpovědnost za to nese pan ministr Babiš. V té věci jsem také formuloval svoji interpelaci, na kterou už bohužel nebude čas.

Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní má svoji interpelaci pan poslanec Radim Holeček, ale nikde jej zde nevidím. V případě, že pan poslanec není přítomen, budeme pokračovat dalším v pořadí a to je paní poslankyně Olga Havlová, kterou požádám o její interpelaci. Prosím.

 

Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Další moje interpelace je na pana ministra vnitra a jedná se o hospodaření měst a obcí. Tuto interpelaci podávám, protože se na mě obrací spousta zastupitelů a chtěla bych, aby oni slyšeli odpověď pana ministra.

Samostatná působnost a právo na samosprávu je zaručeno Ústavou České republiky a stát může do činnosti územních samosprávných celků vstupovat, jen když to vyžaduje ochrana zákona. Je zajímavé, že jak obecní, tak městská zastupitelstva hospodaří s penězi daňových poplatníků, ale kontrolovat hospodaření obcí a měst stát nemůže. Jakousi pseudokontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce mají finanční výbory, které jsou ze zákona povinné. Nemají však žádnou pravomoc ukládat úkoly a opatření. Zastupitelstvo také nemá povinnost zařadit stanovisko nebo návrh výboru na pořad svého jednání. Tolik zákon o obcích.

Když se podíváme na skutečnost, jak to funguje v praxi, tak finanční výbor nemusí mít vůbec žádná kontrolní práva. Vládní koalice si dosadí za předsedy jak kontrolního, tak finančního výboru své lidi, a tím pádem neproběhne žádná transparentní kontrola. Obec má sice povinnost zajistit přezkum hospodaření, a to auditorskou firmou za peníze daňových poplatníků, nebo požádat o bezplatný přezkum hospodaření krajský úřad, toho se však nevyužívá. A tak se stává, že přezkum hospodaření provádí stejná auditorská firma i patnáct let. V Senátu zákon, aby kontrolu mohl provádět nezávislý kontrolní úřad, zatím schválen nebyl. Je tedy závěr takový, že hospodaření obce zatím zase nikdo nekontroluje.

Pane ministře, chystáte nějaká opatření nebo změnu zákona, aby hospodaření obcí mohl nějaký nestranný orgán provádět, pokud to nebude právě NKÚ? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za vaši interpelaci a požádám pana ministra. Prosím, pane ministře.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem si trošku myslel, že ta předešlá interpelace je na pana ministra financí Babiše, a o této si to tedy myslím také, ale dovolte mi tedy jenom pár poznámek.

Zásah do de facto práv obcí je velmi výrazně omezen Ústavou České republiky a já si myslím, že ta samosprávná role obcí je správná. Vy jste tady velice správně říkala, paní poslankyně, o tom přezkumu hospodaření, který dělá buď auditor za peníze, nebo to dělá krajský úřad. Pokud si pamatuji, ještě když jsem byl hejtmanem, zhruba v Plzeňském kraji polovina obcí využívala možnosti krajského úřadu. Bylo to bezplatně a krajský úřad postupně musel zvyšovat počet lidí, kteří byli schopni tyto přezkumy v reálném čase udělat.

Působnost Ministerstva vnitra k dozoru a kontrole výkonu samostatné působnosti obcí je omezena kompetenční výlukou. Z dozoru a kontroly Ministerstva vnitra jsou podle § 124 odst. 6 výslovně vyloučeny mimo jiné případy, kdy jsou dozor nebo kontrola výkonu samostatné působnosti upraveny zvláštním předpisem. Z toho my dovozujeme, že tedy primární možnost přezkoumávat hospodaření obcí má na bedrech Ministerstvo financí, a to podle § 4 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jejich ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. To znamená de facto, dozorovým orgánem, orgánem dozoru v této věci je Ministerstvo financí. Z výše uvedeného vyplývá, že celá agenda přezkumu hospodaření náleží do kompetence Ministerstva financí, a právě z tohoto důvodu Ministerstvo vnitra s žádnou úpravou nepočítá.

Já si myslím, vážená paní kolegyně, že je k zamyšlení to, co jste říkala, a že by možná stálo za to změnit v zákoně minimálně povinnost obcí obměňovat auditorskou firmu po nějakém čase, pěti sedmi letech. To je asi k debatě. Já si myslím, že pan ministr Babiš poslouchá a že zváží, jestli by toto bylo vhodné případně změnit. Jinak pro Ministerstvo vnitra faktický dosah, faktická možnost ke kontrole hospodaření obcí, je velmi složitá.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Táži se paní poslankyně, zda chce položit doplňující otázku. Není tomu tak.

Vzhledem k tomu, že poslední interpelaci lze položit v 17.55 hodin a máme 17.56, tak končím dnešní interpelace. Přerušuji jednání Poslanecké sněmovny do zítřejšího rána do 9 hodin.

 

(Jednání skončilo v 17.56 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.