(17.50 hodin)
(pokračuje Luzar)
Já si dovolím říci, že ta dotčená stavba, prodloužená Rudná, která tady zazněla, pokud by zůstala v těch výjimkách, by byla průjezdná v roce 2017, čili příští rok by se po ní jezdilo. To je možná úsměvné. Ale používám tady dopis, který poslal hejtman Moravskoslezského kraje panu premiérovi, kde se o tom zmiňuje, že to je ukazatel, který tady měl být, a asi ty firmy, které tu stavbu staví, to tak slíbily. Pan ministr je z takové firmy a myslím, že když sliboval tehdy jako představitel stavební firmy představitelům kraje, že tehdy a tehdy ta stavba bude, že si nevymýšlel. Takže já to beru jako relevantní údaj, že v roce 2017 by se po této cestě mělo jezdit, pokud by zůstala v těchto deseti stavbách. Jsem zvědav, jestli pan ministr řekne, že tím, že byla vyřazena z této stavby, bude rok 2017 dodržen. Jaká bude tedy ta úspora? Tuto otázku kladu a budu rád, když mi pan ministr na ni odpoví.
Možná by tady tato debata vůbec nevznikla, kdyby Ministerstvo dopravy dodrželo minimálně slušný úřední postup v rámci projednávání. Tady si dovolím už vypomoci a citovat z dopisu hejtmana Moravskoslezského kraje předsedovi vlády: "Vážený pane předsedo vlády, výše uvedený krok bohužel vznikl bez elementární konzultace s námi. Je to krok, který byl učiněn o nás bez nás a proti nám. Nezbývá nám než konstatovat, že tento návrh v žádném případě nepřispívá k atmosféře oboustranné důvěry mezi zodpovědnými resorty a námi."
To je základ toho problému. Proč Ministerstvo dopravy, když už tedy se rozhodlo jít jinou cestou, to nekonzultuje s místními, zvlášť dotčenými? Proč to nechává v rozhodování Prahy, svého ministerstva? Tady si myslím, že je ten kámen úrazu, který vybudil tuto debatu, která tady dnes probíhá. Prostě nějaký úředník, který dostal dobrý nápad, v uvozovkách, dle jeho názoru, který prosadil na vládě, toto jaksi pozapomněl konzultovat s těmi, kterých se to týká, to znamená s představiteli Moravskoslezského kraje, zvlášť když to bylo týden, čtrnáct dní, tři týdny potom, co tato Sněmovna schválila zařazení těchto staveb. A to považuji za flagrantní porušení řekněme minimálně lidské slušnosti, když už ne úředního postupu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Luzarovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Ona je tady taková smutná atmosféra, možná je to dílem i proto, že je z toho materiálu, který jsme si ani nemohli přečíst, protože to je pouze asi informace ústní, není tam ani číslo tisku a podobně, takže to nemá váhu toho, aby se veřejnost dozvěděla, že tu máme nějaký podklad, ke kterému bychom měli šanci se vyjadřovat. Já myslím, že to je bohužel, a je složité dneska se hádat, a možná zbytečné, o tom, kdo to zavinil, jestli ministr životního prostředí Brabec, nebo ministr dopravy Ťok, či některý z jeho předchůdců, či pan premiér. Podstatný je výsledek. Ten výsledek práce, resp. nepráce, znamená, že se stavby zastavují, že věštíme z křišťálové koule, kdy asi tak ty nové stavby opravdu fyzicky budou, a že je jasné, že se budeme muset vracet prostě na začátek.
To jsou fakta, se kterými nikdo nepohne, a nikdo si nemůže být jistý, to tady padlo několikrát, aby říkal, že v roce 2019 začneme nějakou stavbu, nebo v roce 2023, to už jsem také četl, kde premiér říká, co všechno se nepostaví. To jsou všechno imaginární věci, které bohužel v roce 2023 už budou zajímat ty, kteří budou sedět tady a nadávat na nás, že jsme v tomto ohledu udělali málo.
Přesto ale tady je nutné připomenout, protože se tu bavíme o dopravních stavbách a o dálnicích, ale ještě nikdo nevzpomněl železnice, nikdo nevzpomněl dopravní stavby na řekách, vodní dopravní infrastrukturu, která se tím zastavuje. Speciálně pro Severočechy, ale i pro Prahu je splavnění Labe a Vltavy zcela určitě zajímavé téma. I to všechno půjde na začátek stejně jako železniční dopravní infrastruktura, rychlodráha a podobně. To se všechno bude vracet. A budeme se vracet léta zpátky.
Pan předseda hospodářského výboru tady na jednu stranu říkal, proč to projednáváme tady teď v Poslanecké sněmovně, ale na druhou stranu si odpověděl, že když udělali usnesení ve výboru příslušném, že se vlastně nic nestalo. Tak kde už jinde to tedy projednat a alespoň si k tomu něco říci než na jednání pléna Poslanecké sněmovny a pokusit se přinutit kompetentní lidi, aby sebou více pohnuli a dělali i v situaci, kdy je mléko rozlité, alespoň něco?
Já v závěru toho, co chci říci, navrhnu usnesení, kde doufám, že napříč politickým spektrem, pokud jsme o tom přesvědčeni, že takovouto informaci máme dostávat pravidelně, a podotýkám písemnou informaci, abychom měli nějaké podklady, a jestli se pak jednotlivé výbory, výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, hospodářský výbor, výbor pro evropskou integraci, neboť jde i o evropské peníze, či ostatní výbory, rozpočtový atd., tím budou chtít zabývat, nic jim v tom nebrání. Ale myslím si, že bychom měli přijmout usnesení, kterým zavážeme vládu, aby předložila - a já za sebe říkám nejpozději na první řádné jednání Poslanecké sněmovny v příštím roce písemnou informaci o tom, jakým způsobem pokračuje projednávání a příprava klíčových staveb a jestli už třeba náhodou někde se nepodařilo něco, že začneme s realizací. I když jak tady říkal předřečník pan kolega Luzar, ten zákon o veřejných zakázkách ty klíčové stavby nezdržuje (směje se), protože v téhle fázi ještě bohužel dlouho nebudou. My potřebujeme mít alespoň stavební povolení nebo územní rozhodnutí, než začneme hledat dodavatele stavby, a k tomu máme opravdu tedy jaksi velmi daleko.
K tomu, co tady padlo. Já si nemyslím, že premiér potřebuje tým. On ho má, ale nekoná. V tom je podle mě hluboký problém, se kterým nejsme schopni nikdo z nás příliš nic moc udělat. A to, že evropské peníze dojdou, je v podstatě jasné. Tohle je poslední finanční období, kdy nám někdo na naši dopravní infrastrukturu dá nějaké významné prostředky, když je otázka, co bude s Evropou za sedm let, nebo za šest, nebo za pět, kolik už zbývá na ukončení finančního období. Nicméně všem musí být jasné, jaká je odpověď na otázku, kde se vezmou peníze na dopravní infrastrukturu. Z vlastních prostředků, ze státního rozpočtu, bez evropských peněz. Takto natvrdo, naplacato ta situace stojí, a proto tady i z opozice říkáme, že jsme připraveni hledat jakákoliv řešení, která povedou k tomu, aby se stavělo co nejdříve tam, kde už v podstatě bylo vše podstatné dojednáno.
Umím si za sebe i představit takovou výjimečnou situaci, kterou kdysi použila Poslanecká sněmovna, kdy byl přijat výjimečný zákon, na základě kterého bylo možné postavit část D5 kolem Plzně. Umím si představit, že jakýsi lex dopravní infrastruktura okruhu kolem Prahy, abych také mluvil přesně, protože se nejedná o pražský okruh, ono to pak v lidech vyvolává pocit, že to projednává Praha, že to je záležitost Prahy. Byl to ve valné většině vždycky středočeský krajský úřad, kdo projednával a dával povolení na jednotlivé části pražského okruhu. ***