(15.30 hodin)
(pokračuje Karamazov)

Ptám se vás proto, pane premiére, zda se Česká republika zařadí mezi země, které se budou snažit Velké Británii její odchod z Evropské unie zkomplikovat, či zda naopak budeme těmi, kteří budou usilovat o co nejtěsnější obchodní spolupráci. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, já patřím mezi ty lidi, kteří vůbec nemají radost z toho, jak hlasování dopadlo. Myslím, že brexit je velká chyba, že to bude do budoucna chyba pro Británii, ale že to je především velké oslabení Evropy nejenom z ekonomického, ale také z bezpečnostního hlediska. Takže já nemám radost z brexitu, ale musíme to vzít jako realitu. Musíme se s tím vyrovnat.

Za druhé. Já určitě nebudu patřit a česká vláda nebude patřit mezi ty vlády, které by zaujaly pozici - no tak to těm Britům teď necháme sežrat. Já myslím, že to není přístup, který bychom měli uplatňovat. Musíme k tomu přistupovat s chladnou hlavou, myslet na budoucnost. A můj názor je takový, že bychom měli udržet co nejtěsnější vztahy mezi Evropou a Velkou Británií.

Pan poslanec už to zmínil ve své interpelaci. My tam máme samozřejmě obchodní zájmy. Británie patří mezi exportní trhy České republiky. Ale také Britové investovali tady u nás, ale taky naši lidé pracují ve Velké Británii, tzn. naším zájmem musí být udržet ty vztahy blízké. Já jsem pro to, abychom je udrželi blízké i z bezpečnostního hlediska. Británie je součástí Severoatlantické aliance, my taky. To znamená, měli bychom i tady uvažovat o nějaké těsné kooperaci. A v konečném důsledku přece může existovat řada věcí, kde i po brexitu se dokážeme s Brity jako Evropská unie dohodnout na nějakém společném postupu vůči třetím partnerům.

My jsme připravili pracovní skupinu, která už se začala zabývat na úrovni vlády otázkami, které budou spojeny s vystoupením Velké Británie. Máme na to docela čas, abychom se dobře na jednání připravili, protože Británie zatím neoznámila, že z Evropské unie vystupuje. Čekáme, že to udělá na přelomu letošního a příštího roku, a pak vlastně poběží ta minimální dvouletá lhůta, pokud nebude prodloužena, na to, abychom dojednali konkrétní podmínky pro vystoupení Velké Británie z Evropské unie.

Co budeme chtít při těch vyjednáváních my jako Češi? Primárně se soustředíme na to, abychom udrželi rovnocenné podmínky na britském pracovním trhu pro české občany, tzn. takové podmínky, které využívají Britové tady v Česku. Teď je důležité, s jakým návrhem přijde Velká Británie, protože jeden z důvodů pro brexit, který byl velmi často uváděn i na britské straně, byla snaha regulovat příliv zahraničních pracovníků, tedy i Čechů, na britský trh z jiných zemí Evropské unie. Čili čekáme, s jakým návrhem v tomto směru přijde Velká Británie. My ale budeme jednat v rámci českého národního zájmu, abychom pro Čechy pracující v Británii zajistili co nejlepší rovnocenné podmínky.

Druhá věc, která je pro nás samozřejmě důležitá, je co největší aplikace čtyř svobod ve vztahu k Velké Británii, pokud jde o Evropskou unii. No a budeme trvat na reciprocitě. Pokud poskytneme Britům nějakou výhodu ve vztazích k Evropské unii, tak budeme chtít, aby opět byla i Evropské unii poskytnuta nějaká výhoda nebo preference. Takže potřebujeme, aby to byl vyvážený vztah.

Jednání určitě nebude jednoduché, zejména protože ti, kteří slibovali brexit ve Velké Británii, líčili tu budoucnost mimo Evropskou unii velmi idylicky v růžových barvách, a myslím si, že realita bude složitější, zejména pokud půjde o debatu o britském pracovním trhu. Stejně tak si myslím, že by bylo dobře, abychom udrželi v rámci Evropy i některé programy, které budou financovány ze strany Velké Británie, ale to bude samozřejmě souviset s tím, jaké podmínky vztahů mezi Británií a Evropskou unií se nastaví.

Já jsem hledal i možnost, jak řekněme zapojit naši zemi do nějaké koordinace ještě na evropské úrovni. Ale musím říci, že na evropské úrovni se drží striktně stanovisko, že dokud Británie neoznámí formálně ostatním členům Evropské unie, že vystupuje z Evropské unie, tak nevedeme žádná jednání v rámci sedmadvacítky, kde bychom se připravovali na vystoupení Velké Británie. Prostě musíme počkat, až to Británie formálně oznámí. Je to její věc. My to za Brity nemůžeme ani vyřešit, ani je nemůžeme donutit k nějakému urychlení. Oni sami musí tuto věc formálně oznámit. Pak předpokládám, že dojde i k určité koordinaci těch 27 zemí Evropské unie a že budeme samozřejmě postupovat společně. Budeme využívat servisu Evropské komise, ale ty základní mantinely pro vyjednávání s Velkou Británií nemůže dávat Evropská komise, ale trváme na tom, aby to byla Evropská rada, která schválí zadání pro vyjednávání s Velkou Británií a bude celý ten proces kontrolovat.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Pane premiére, děkuji za jasnou odpověď i za následné vysvětlení. Jsem rád, že se shodujeme v tom, že s Velkou Británií bychom měli udržovat co nejlepší vztahy. O tom, kdo dělá chyby, jestli brexit byla chyba, o tom bychom asi polemizovat mohli. Já si myslím, že chyby, a fatální, dělá Evropská unie, ale to je na jinou diskusi. Takže děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Pan premiér chce reagovat. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já souhlasím s tím, že můžeme polemizovat o tom, kdo dělá větší chybu, jestli Británie, nebo Evropa. Můžeme se bavit o tom, jestli je tady nějaká vina, jestli se dá mluvit o tom, na čí straně je vina. Ale pak je důležité se podívat na to, jaký je výsledek. A je jedno, jestli byla větší vina na straně Britů, anebo Evropy. Součet je takový, že Evropa bude slabší a globálně bude slabší i Velká Británie. Prostě ten vliv Británie bude menší, ale současně bude také menší vliv Evropy bez Velké Británie. V Británii ztrácíme partnera, kterému záleželo na transatlantických vazbách, nejenom bezpečnostních, ale taky obchodních, takže to je také určitě problém. Ztrácíme partnera, který nebyl členem eurozóny, tzn. pro země, které zatím neplatí eurem, je to opět určitý problém v rámci Evropské unie jako takové. Takže těch negativ je tam skutečně velké množství. A myslím si, že to strategické oslabení Evropy jako takové je podle mě příliš vysoká cena, která byla zaplacena za to, že se Davidovi Cameronovi podařilo uklidnit poměry v Konzervativní straně před britskými volbami tím, že slíbil referendum. V té době to možná vypadalo jako inteligentní řešení, chytré řešení. V jednom měl David Cameron štěstí - ve Skotsku. Skotové se rozhodli v Británii zůstat. A podruhé si myslím, že opustilo štěstí nejenom Davida Camerona, ale taky celou Evropu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Kovářovou, aby přednesla svoji interpelaci na pana premiéra. Připraví se pan poslanec Rykala. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane předsedo, problém, o kterém se v poslední době hodně mluví, je zvýšení poplatků, které od příštího roku přichystal Ochranný svaz autorský. To vyrazilo dech řadě lidí, včetně představitelů obcí a nejrůznějších spolků, které se proti nárůstu, který je prostě skokový - co jiného je zvýšení v některých případech až o 50 %? -, ohrazují. A já bych chtěla jejich protest podpořit. Současně jsem přesvědčena, že protest několika stovek obcí, které se v této věci vyjádřily, si už určitě zaslouží pozornost vlády, a proto dnes svoji interpelaci směřuji nejen na pana ministra kultury, ale i na vás.

Chci zdůraznit, že rozumím navýšení, které by reflektovalo např. vývoj cenové hladiny, což ale navýšení 50procentní zjevně není. V tom se asi shodneme, že ano? Otázka je, co se s tím dá dělat. Navýšení pravděpodobně má oporu ve stávajícím znění zákona. Je to tedy špatný zákon. A i špatný zákon sice musíme dodržovat, ale měli bychom se ho snažit změnit. Lépe řečeno musíme. A k tomu směřuje moje otázka. Jak by se měl autorský zákon změnit, aby nedocházelo k takovým excesům, jakého jsme svědky? Jaká je představa této vlády? Co a kdy bude předloženo Poslanecké sněmovně, aby se zamezilo dramatickému a těžko ospravedlnitelnému navýšení autorských poplatků, které pořadatelům nejrůznějších společenských a kulturních akcí v obcích a městech hází klacky pod nohy? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, především chci říci, že rozumím tomu, že se objevilo skutečně nepochopení, protesty, nesouhlas s tím, co udělala OSA, protože tady došlo k tomu, že sazby poplatků za užití reprodukované hudby by se měly zvýšit o 50 % na rok 2017, což je skutečně obrovský nárůst. Takže já musím říci, že mám pochopení pro odpor, který k tomuto vyjádřili např. zástupci měst a obcí. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP