(12.00 hodin)
(pokračuje Nováková)
Dámy a pánové, prosím vás o to, abyste, až budeme ve třetím čtení, alespoň zvážili to, že není jenom dítě kontra rodiče, ale že jsou také rodiče, kteří dříve žili v harmonii nebo v lásce, a my jim máme pomoci, aby alespoň k sobě zůstali slušnými lidmi, kteří jsou schopni spolu komunikovat. Jinak nemůžeme jednat v nejlepším zájmu dítěte. Děkuji, přihlásím se v podrobné rozpravě k pozměňovacímu návrhu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré poledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády, budeme pokračovat. Děkuji paní poslankyni Nině Novákové za vystoupení. Pokračujeme vystoupením paní poslankyně Radky Maxové. Jsme v obecné rozpravě a věřím, že se nám to podaří dokončit. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, pane předsedající. Já bych jenom v krátkosti chtěla uvést svůj pozměňovací návrh, z něhož část, jak říkal pan zpravodaj, již byla přijata ústavněprávním výborem, a to je zavedení úroku z prodlení, když nezodpovědný rodič neplatí výživné.
Druhá část tohoto pozměňovacího návrhu je o tom, že v současné době není úplně jasno, zdali dlužné výživné se může postoupit třetí osobě, která by byla samozřejmě lepší na vymáhání. U nás v České republice existují dva pohledy. Jeden, že samozřejmě pohledávka není postupitelná. A druhá, pokud pohledávka je splatná a konkrétně kvantifikovaná, tak zákaz postoupení se neuplatňuje, a můžeme ji tedy postoupit třetí osobě. Toto navrhuji vložit do nového ustanovení § 921a, kterým deklaruji možnost postoupení splatných pohledávek na výživném. Tím by bylo možno zlepšit... (Odmlka, několik poslanců soc. dem. se baví hlasitě mezi sebou.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám rozumím, paní poslankyně. Věřím, že kolegové se uklidní, případně debaty přenesou do předsálí. Pokračujte.
Poslankyně Radka Maxová: Děkuji. Zlepšit postavení části oprávněných osob, kterým výživné není placeno, a to tak, že by jejich pohledávku mohl převzít za úplatu jiný subjekt.
V mém původním návrhu, který už projednával ústavněprávní výbor, bylo postoupení pohledávky v plné výši. Nicméně po diskusi s organizacemi, které se zabývají vymáháním výživného, jsem dnes vložila ještě druhý pozměňovací návrh, který upravuje hodnotu postoupení v den, kdy se domluví obě strany, ve výši 90 %. A je to opravdu na základě diskuse s Asociací neúplných rodin, které mají poměrně velkou úspěšnost ve vymáhání výživného, i když, jak tvrdí, stoprocentně se jim to nedaří úplně ve všech případech. Nicméně říkali, že 90procentní hodnota té pohledávky je akceptovaná. Konkrétně mluvili, že by bylo dobré tam vložit i 80 %, nicméně to už mi přijde vůči matkám nebo otcům, kterým je výživné dlužné, poměrně velký skok. Takže mám tam dva pozměňovací návrhy, jeden v plné výši a jeden v 90 %.
Musím ještě upozornit, že současná, aktuální právní úprava se neliší od některých právních úprav v zahraničí. Například v Německu se shoduje právní úprava s naší českou právní úpravou. Také tam jsou samozřejmě v rozporu, zdali výživné je možno postoupit třetí osobě, nebo není. Nakonec tedy judikatura rozhodla, že pokud bude vyčíslena hodnota pohledávky, tak že je možnost postoupit dlužné výživné.
Rakouská úprava vylučuje možnost postoupení práv, která jsou nerozlučně spjata s osobou a která zanikají její smrtí. Mezi uvedená práva pak teorie řadí i právo na výživné, judikatura i doktrína nicméně opět dovolily výjimku ze zákazu. V okamžiku, kdy je pohledávka na výživné splatná a určená v penězích, je její výše kvantifikovatelná a pohledávka se tak stává postupitelnou. Je to konkrétní rozhodnutí z 29. června 1983.
Proto bych byla velice ráda, aby ústavněprávní výbor a i vy, kolegyně a kolegové, jste se opravdu zamysleli nad tím, zdali toto není cesta, jak zlepšit vymáhání výživného. Diskutovala jsem o tomto problému i s Ministerstvem spravedlnosti. Pozměňovací návrh je vypracován na základě mé a jejich spolupráce. Diskutovali jsme to i s kolegou Zavadilem. Myslím si, že konkrétní kroky byly udělány, jak již minulý týden nebo předminulý prošla v ústavněprávním výboru možnost odškodňovat oběti trestných činů, kterým není placeno výživné, z fondu, kde budou peníze z prodeje majetku z trestné činnosti. Tak bych byla velice ráda, kdybychom prodiskutovali na půdě ústavněprávního výboru i tyto moje dva pozměňovací návrhy.
Pohledávka může být postoupena za úplatu, jak jsem říkala, buď stoprocentní, anebo devadesátiprocentní. Konkrétní oprávněný za ni obdrží protihodnotu, která bude odpovídat hodnotě 100 % nebo 90.
To je asi k odůvodnění mého pozměňovacího návrhu všechno. Přihlásím se k němu v podrobné rozpravě. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Radce Maxové. Nyní je na řadě pan kolega Karel Fiedler a připraví se pan kolega Marek Benda. Ale ten posečká, protože po panu Fiedlerovi s přednostním právem se hlásí paní ministryně. Omlouvám se, paní ministryně, že jsem vás viděl až po přihlášení pana kolegy Fiedlera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se ve svém příspěvku věnoval koncepci spolkového práva, která je také obsažena v občanském zákoníku a od 1. ledna 2014 uvrhla dříve vzniklé organizační jednotky spolků do určité právní nejistoty.
Organizační jednotky občanských sdružení vzniklé podle zákona o sdružování před 31. 12. 2013 byly vždy autonomními subjekty s plnou právní subjektivitou. Zákonná úprava spolkového práva od roku 1990 zavedla a plně respektovala spolkovou autonomii organizačních jednotek občanských sdružení. V § 19a tehdy odst. 1 existoval do 31. 12. 2013 ve znění: "Způsobilost právnické osoby nabývat práva a povinnosti může být omezena pouze zákonem." Není možné, aby jim garantované plnoprávné postavení před 31. 12. 2013, myslím těm spolkům nebo jejich dílčím jednotkám, bylo bez jejich projevu vůle zhoršeno. Ustanovení § 19a zákona č. 40/1964, nebo jeho jakýkoli ekvivalent v novele občanského zákoníku zcela absentuje. Absenci takového zásadního ustanovení v novele občanského zákoníku či jeho jakéhokoli ekvivalentu potvrzuje i publikace Nový občanský zákoník, srovnání dosavadní a nové občanskoprávní úpravy včetně předpisů souvisejících.
Právní úprava NOZ naopak obsahuje ve svém ustanovení v § 228 odst. 1 věta druhá zcela opačný smysl právní úpravy pobočného spolku, než jak byl garantován od roku 1990, když stanoví, že "pobočný spolek může mít práva a povinnosti a nabývat je v rozsahu určeném stanovami hlavního spolku, zapsaném ve veřejném rejstříku". Tam je důležité to "stanovami hlavního spolku".
Nutnost úpravy stávajících ustanovení novely občanského zákoníku ve světle předkládaného pozměňovacího návrhu je dána i tím, že pobočným spolkům s plnou právní osobností, z nichž mnohé si v minulosti dobrovolně založily své historicky mladší hlavní spolky, aby naplňovaly jejich společné zájmy, fakticky hrozí a) ztráta veškerého jejich majetku, novodobé vyvlastnění, realizovaná prostřednictvím svévolného omezení či odejmutí jejich práv hlavními spolky, což je v přímém rozporu s Listinou základních práv a svobod, která garantuje v čl. 11 stejný zákonný obsah a ochranu vlastnického práva všech vlastníků. ***