Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

2.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2017
/sněmovní tisk 921/ - druhé čtení

Předložený návrh uvede z pověření vlády místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře, abyste se ujal slova. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2017 schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu v prvním čtení. Návrh státního rozpočtu byl projednán v příslušných výborech Poslanecké sněmovny. Dovolte mi nyní poděkovat všem gesčním výborům za projednání jednotlivých kapitol státního rozpočtu a rozpočtovému výboru za souhrnné projednání a zpracování podkladů pro druhé čtení.

Předpokládám, že na dnešním jednání budou předneseny pozměňovací návrhy k návrhu státního rozpočtu. V této souvislosti bych chtěl poznamenat, že kapitola Všeobecná pokladní správa má rozpočet výdajů ve výši více než 146 mld. korun obsažených v desítkách položek. Předem upozorňuji, že jakýkoli pozměňovací návrh, který by se týkal právě kapitoly Všeobecná pokladní správa, musí bezpodmínečně obsahovat i konkrétní specifikaci dotčených položek, jinak je takový návrh nehlasovatelný. Dále bych chtěl poznamenat, že zákon o rozpočtových pravidlech jasně definuje zákon o minimální výši vládní rozpočtové rezervy, která činí 0,3 % celkových výdajů státního rozpočtu.

Své stanovisko k navrženým pozměňovacím návrhům sdělím při hlasování ve třetím čtení. U pozměňovacích návrhů, které budou znamenat snížení výdajů kapitoly Státní dluh, vyjádřím svůj zásadní nesouhlas.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím tento návrh přikázal k projednání rozpočtovému výboru, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 921/3. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru poslanec Václav Votava. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji vám. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením rozpočtového výboru č. 569 ze dne 23. listopadu 2016 k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2017. Chtěl bych jenom pro pořádek připomenout, že se jedná o opravené znění. Vy jste původně dostali tisk 921/2, jenže tam byla administrativní chyba, za kterou se omlouvám, a máte tedy nový tisk, 921/3, ze kterého tedy budu citovat, to je to správné usnesení. I když ta chyba nebyla úplně podstatná, ale opravili jsme to.

Takže usnesení rozpočtového výboru z 50. schůze ze dne 23. listopadu 2016 k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2017, sněmovní tisk 921: Po úvodním slově ministra financí Andreje Babiše, zpravodajské zprávě předsedy výboru poslance Václava Votavy a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky projednal se zpravodaji výborů všechny jim přikázané kapitoly a konstatuje, že všechny výbory Poslanecké sněmovny projednaly kapitoly a okruhy vládního návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2017 tak, jak jim přikázala Poslanecká sněmovna svým usnesením č. 1403 ze dne 26. října tohoto roku, a přijaly k nim svá usnesení s výjimkou... (Odmlka pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás požádám, kolegové, a tentokrát v pravé části sálu, o ztišení. Jednáme o státním rozpočtu, je to zásadní bod, který budeme projednávat, takže vás poprosím, abyste se ztišili. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Václav Votava: Přijaly tedy k nim svá usnesení, s výjimkou výboru petičního, který projednal kapitolu 304 Úřad vlády a usnesení ke kapitole nepřijal, výboru pro sociální politiku, který projednal kapitolu 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí a usnesení ke kapitole též nepřijal.

Za druhé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2017, sněmovní tisk 921, a k vládnímu návrhu státního rozpočtu České republiky přijala usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o státním rozpočtu na rok 2017 podle sněmovního tisku 921 a s vládním návrhem státního rozpočtu České republiky na rok 2017, ve znění schválených pozměňovacích návrhů podle přílohy I a II tohoto usnesení."

Rozpočtový výbor přijal také následující doprovodná usnesení, a to návrh rozpočtového výboru: "Poslanecká sněmovna doporučuje vládě, aby v rámci kapitoly státního rozpočtu 398 Všeobecná pokladní správa v položce vládní rozpočtová rezerva vyhradila pro rok 2017 prostředky až do výše 400 mil. korun, a to ke krytí eventuálních oprávněných závazků, včetně dodatečných nákladů z případných soudních řízení a poplatků z prodlení pro regionální rady soudržnosti regionů v souvislosti s ukončením jejich činnosti. A za další žádá vládu, aby po dohodě s krajskými reprezentacemi předložila rozpočtovému výboru do 1. března 2017 návrh řešení na vypořádání oprávněných závazků plynoucích z předchozích rozhodnutí regionálních rad regionů soudržnosti.

Dále přijala doprovodné usnesení na základě návrhu hospodářského výboru, že Poslanecká sněmovna doporučuje vládě navýšit rozpočtové prostředky a koncentrovat jednotlivé rezortní zdroje pro oblast ekonomické diplomacie.

Dále přijala návrh doprovodného usnesení na základě návrhu výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu, že Poslanecká sněmovna podporuje postupné navyšování výdajů kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy určených prioritně na předvídatelné a transparentní financování regionálního školství a také veřejných škol s cílem zajistit stabilitu vzdělávací soustavy a zvyšování kvality vzdělávání a doporučuje vládě zohlednit výše uvedené doporučení ve výdajových rámcích.

Druhé usnesení opakovaně upozorňuje na nízký počet funkčních míst v Technologické agentuře České republiky, který je řešen vysokou mírou uzavíraných dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce a doporučuje vládě tuto situaci řešit zvýšením funkčních míst bez zvýšení rozpočtu kapitoly.

To byla tedy doprovodná usnesení, které přijal, respektive se s nimi ztotožnil rozpočtový výbor. Rozpočtový výbor samozřejmě zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu, což jsem také učinil.

Přílohou toho usnesení jsou pozměňovací návrhy k textové části návrhu zákona o státním rozpočtu a návrhu státního rozpočtu na rok 2017. V tabulkách jsou tedy přijaté pozměňovací návrhy, které byly odsouhlaseny rozpočtovým výborem, jež vzešly z jednotlivých výborů Poslanecké sněmovny. Dále je tam tabulka s přijatými pozměňovacími návrhy, tak jak je podali jednotliví poslanci, nejen tedy poslanci rozpočtového výboru, ale i jiní poslanci ze Sněmovny, které se týkají různých změn v jednotlivých kapitolách rozpočtu České republiky.

Pro informaci jsou přiloženy i pozměňovací návrhy číselných položek k návrhu zákona o státním rozpočtu, které rozpočtový výbor nepřijal. Samozřejmě tyto návrhy - aniž bych někomu napovídal - může se s nimi ztotožnit a může je navrhnout ještě kterýkoliv poslanec znovu. Chtěl bych pouze upozornit na to, že pokud poslanci budou podávat ještě dnes při druhém čtení pozměňovací návrhy ke státnímu rozpočtu, je třeba, aby ten pozměňovací návrh, který podávají, byl vybilancovaný. To znamená, pokud chci přidat nějakou korunu, musím také nějakou korunu odněkud vzít. A to je možné samozřejmě přesunem buď mezi jednotlivými kapitolami, nebo i v rámci kapitol.

Ještě možná upozornění, protože takovým tím možným objektem zájmu poslanců je vždy Všeobecná pokladní správa. Ve všeobecné pokladní správě je řada položek, takže nelze proti Všeobecné pokladní správě pouze uvádět, že ty peníze chci vzít z Všeobecné pokladní správy, ale musím určit, z které položky Všeobecné pokladní správy.

A konečně chci upozornit na to, že vládní rozpočtová rezerva, která se občas stává také objektem nájezdu poslanců - samozřejmě v dobrém, jak jinak -, tak není možné rozebírat vládní rozpočtovou rezervu, protože její výše je daná přímo zákonem.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Chci se tedy zeptat, pane zpravodaji. Jestliže nebude pozměňovací návrh v té podobě, jak jste ho teď řekl, bude nehlasovatelný?

 

Poslanec Václav Votava: Pak je samozřejmě nehlasovatelný. Pokud nebude vybilancovaný tak, jak jsem řekl, nebo bude nejasně určeno, odkud to ten poslanec chce vzít - samozřejmě přilepšit jiné věci, jiné kapitole - pak je nehlasovatelný.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Považoval jsem za důležité, aby toto zaznělo před otevřením rozpravy.

Dnes od 9 do 10 hodin se omlouvá paní poslankyně Jana Lorencová.

K předloženému návrhu zákona otevírám podrobnou rozpravu, do které eviduji 16 přihlášených poslankyň a poslanců. Jako první vystoupí paní poslankyně Černochová, připraví se pan poslanec Dolejš, poté pan poslanec Ondráček a další. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Dobré dopoledne, dámy a pánové. Dovolím si přihlásit se k pozměňovacímu návrhu, který jsem zaevidovala pod číslem 5337 a který se týká snížení ukazatele podpora agropotravinářského komplexu v kapitole 329 Ministerstvo zemědělství o 5 mld. korun. Navrhuji snížit ukazatel ostatní ekologické záležitosti v kapitole 315 Ministerstvo životního prostředí o 2 mld. korun. Navrhuji snížit ukazatel neinvestiční transfery neinvestičním podnikovým subjektům, právnickým osobám v kapitole 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu na rok 2017 o 3 mld. korun.

V kapitole 307 Ministerstvo obrany navrhuji zvýšit výdajový blok zajištění strategického zpravodajství PVS 504 0000000 - snad je to dostatečně určené. Je to výdajový okruh zajistit činnost a rozvoj schopností Vojenského zpravodajství PVS 504 0020000, a to o 1 mld. korun na investice do kybernetické bezpečnosti.

Dále navrhuji v téže kapitole zvýšit výdajový blok zajištění obrany České republiky silami Armády České republiky. Je to PVS 501 0000000. Výdajový okruh zajistit činnost a rozvoj bojových sil a sil bojové podpory PVS 501 0020000, a to o 9 mld. korun na dosažení operačních schopností a udržení nasazených jednotek u pozemních bojových sil a sil bojové podpory dle aliančních standardů.

Milé kolegyně a kolegové, co mě k tomu vede? Vede mě k tomu to, že podle doporučení Severoatlantické aliance by Česká republika měla vydávat na obranu 2 % hrubého domácího produktu ročně. Na tuto úroveň se však nikdy, ani přes silné politické proklamace, nedostala. Tato skutečnost je jednou z příčin vzniku vnitřního dluhu na modernizaci v infrastruktuře i materiálních zásobách ozbrojených sil, a to ve výši téměř 100 mld. korun, přičemž tento dluh každým rokem narůstá. Ministr obrany i předseda vlády opakovaně deklarovali, že chtějí navýšit obranné výdaje alespoň na 1,4 % HDP do roku 2020 a na alianční závazek 2 % HDP do roku 2025. Vládní návrh rozpočtu na příští rok tomu však při navržené hodnotě - a teď mě dobře poslouchejte - 1,08 HDP - tedy rozpočet v žádném případě s touto položkou nepočítá. Proto si dovoluji navrhnout ty pozměňovací návrhy.

Víte, je na tom zarážející to, že ekonomika roste, přesto výdaje na obranu nedosahují takové úrovně, které by dosahovat měly ať už v důsledku té ekonomické situace, nebo v důsledku neschopnosti Ministerstva obrany dokončit akviziční proces.

Měli bychom tedy jako Česká republika vyslat jasný signál ať už do Evropské unie, nebo do Severoatlantické aliance, že jsme spojenci, se kterými lze počítat.

Asi si nemusíme tady vzájemně říkat to, že jsme svědky zhoršující se bezpečnostní situace na jihu i na východě našeho zájmového prostoru.

Tady bych si dovolila připomenout i skutečnost, že současná vláda před více než dvěma lety pohrdla dohodou s opozicí, aby se všechny demokratické strany zastoupené v Parlamentu dohodly na částce, která bude vlastně napříč různými politickými subjekty deklarovat to, že výdaje na obranu budou konstantní a že k té částce 2 % HDP dojdeme v čase kratším. Bohužel následně si vládní koalice, a vím, že to nebyla chyba pana ministra financí Babiše, ale že ten, kdo z toho vycouval, byl pan premiér Sobotka, následně vládní koalice uzavřela vlastní dohodu, že do roku 2020 bude stát vydávat na obranu prostředky ve výši 1,4 % HDP. Návrh rozpočtu Ministerstva obrany na rok 2017 však neodpovídá ani tomuto závazku. Jak jsem říkala, je tam 1,08. Pan ministr financí Babiš několikrát navštívil naše vojáky. I on deklaroval vůli jeho resortu zvyšovat výdaje na obranu. Teď tedy je to na tom přejít od slov k činům. A i po těch včerejších proklamacích pana ministra Stropnického, pana premiéra Sobotky, v neposlední řadě i pana prezidenta Zemana, který se také vyjádřil, že by se mělo do obrany investovat více finančních prostředků, tak si myslím, že vládní koalici by nemělo nic bránit v tom, aby podpořila tento můj pozměňovací návrh.

Bohužel i v důvodové zprávě kapitolního sešitu Ministerstva obrany vláda sama přiznává, že neplní svůj závazek z koaliční smlouvy, že neplní ani 1,4 % HDP. Prožíváme tedy poměrně raritní období, kdy už třetí rozpočet se vám opozice snaží nabídnout a podává vám pomocnou ruku v tom, že jsme připraveni hlasovat pro navýšení výdajů na obranu, na rozdíl od minulých let, kdy tady byly velké boje zejména s levou částí politického spektra o tom, proč bychom měli do obrany investovat finanční prostředky a škrtat je ve zdravotnictví nebo školství. Vždycky ta obrana byla něčím, co bylo na okraji našeho zájmu. Dnes můžeme říct všichni bohužel. Ale ekonomická situace, i bezpečnostní situace je jiná. A já tedy říkám: Kdy jindy než teď. Kdo jiný než my.

Z uvedených důvodů a zejména s ohledem na zhoršenou bezpečnostní situaci ve světě, ale také s ohledem na avizovaný větší důraz na vymáhání aliančních závazků od členských států... Určitě jste vnímali, nešlo si toho nevšimnout, prohlášení kandidátů na prezidenta spojených států. Víte, jakým způsobem se vyjadřoval k tomu černému pasažérství některých aliančních zemí pan prezident Donald Trump. Jistě si jsme vědomi jako Česká republika toho, že požadavky na to, aby státy přispívaly alespoň v té výši, která vyplývá z Washingtonské úmluvy, tak ty tlaky tady budou. Mimochodem včera, tuším, že to bylo Lotyšsko nebo Estonsko, omlouvám se, každopádně nějaká z pobaltských zemí, která schvalovala rozpočet včera, a vlastně došli k částce 1,8 % HDP.

Je ostudou naší země, že rozpočet pro rok 2017 počítá s částkou 1,07. Prosím vás tedy všechny, abyste přehodnotili tuto položku. Pokud byste těch 10 miliard, které jsem tady navrhla v pozměňovacím návrhu, přeřadili tak, jak říkám, tak bychom dosáhli - pane ministře financí - alespoň částky 1,3 %. 1,3 % HDP! Přiblížili bychom se více k tomu vašemu koaličnímu závazku, koaličnímu závazku této vlády dosáhnout do roku 2020 1,4 % HDP.

Na co by ta armáda měla finanční prostředky použít? Myslím si, že armáda velmi dobře ví, na co by tyto finanční prostředky použila. Já navrhuji, aby se jedna miliarda z těchto prostředků využila na klíčové investice v oblasti kybernetické bezpečnosti. Je to téma, které se skloňuje od rána do večera. Včera jsme to diskutovali v souvislosti se zákonem o Vojenském zpravodajství. Devět miliard by se pak mohlo využít k dosažení operačních schopností a udržení nasazených jednotek u pozemních bojových sil a sil bojové podpory podle aliančních standardů.

Konkrétně jde o to, aby urychleně došlo k dokončení nejnutnějších modernizačních projektů. K nim jednoznačně patří doplnění stavu kolových obrněných vozidel za účelem jejich dostatku pro případy poruch či dočasného vyřazení z provozu. Možná bych doporučila panu ministrovi financí, aby navštívil některé základny, na kterých stojí nepouživatelné pandury. A pokud skutečně se celý ten proces natahuje tak, že díky servisním smlouvám, které už uzavíralo ale Ministerstvo obrany pod vedením pana ministra Stropnického, se nejsou schopni domoci toho, aby opravy probíhaly v řádech týdnů, ale jsou ty pandury odstaveny na čtyři měsíce, šest měsíců, tak je něco špatně. A tady se samozřejmě musí ta zastaralá technika obměňovat a musí se samozřejmě opravovat.

Mohla bych hovořit i o vzdušných silách, kdy po osmi letech, co jsou v provozu, jdou na revizní opravy letouny CASA. Víme, že nám létají na Sinaji v rámci mise MFO. Také víme, že to je jedna z mála misí, kde Česká republika za tuto misi dostává zpátky do rozpočtu finanční prostředky. Zajímalo by mě - a není tady ministr obrany, abych se ho zeptala -, jestli když nebudeme schopni obnovit naše letecké schopnosti díky tomu, že ty letouny budou v opravě, kdo bude létat na MFO. Jsme schopni zabezpečit všechny závazky, ke kterým jsme se i jako Poslanecká sněmovna zavázali naším hlasováním z léta letošního roku, kdy jsme prolongovali mise o další dva roky?

Nechci vás zdržovat, vím, že přihlášených je hodně. Těch problémů v Armádě České republiky je skutečně hodně. A myslím si, že i podle těch vyjádření pana náčelníka Generálního štábu i pana ministra obrany Stropnického, že by chtěli i dosáhnout navýšení počtu vojáků tak, abychom jich měli přes 30 tisíc, naprosto s tím souhlasím, je to v pořádku. Ale na to budete potřebovat více finančních prostředků už jenom na to jejich základní vybavení. A těch prostředků se bohužel v našem rozpočtu nedostává.

Takže vás velmi pěkně prosím, odhlasujme tento pozměňovací návrh tak, abychom dosáhli svých závazků, ať už aliančních, ale i abychom dosáhli jako Česká republika vlastní obranyschopnosti a abychom Armádě České republiky dali jasně najevo, že to s těmi akvizičními procesy myslíme vážně.

Včera jsem hovořila i o tom, že považuji za nepříliš šťastné to, že ke konci každého roku před následujícím rozpočtovým rokem se armáda dostává do role prosebníka. Do role prosebníka, kdy žádá o finanční prostředky a modlí se o to, jestli tam bude o jednu miliardu nebo o jednu a půl miliardy víc. Když se podíváme v sousedních zemích, jakým způsobem mají tohleto ošetřené naše sousední země, zmíním Polsko, tak tam si v legislativě přímo ve výdajích na obranu určili rozpočtový rámec, kterého se drží a podle kterého vlastně dosahují těch 2 % HDP.

Chtěla bych získat podporu v této Sněmovně od vás všech napříč politickým spektrem, abychom takovou legislativu společně připravili. Nevím, jestli to má být a jestli se přikloníme k ústavnímu zákonu, nebo jestli budeme měnit zákon 222, nebo jestli vytvoříme zákon nový, jako to mají Poláci. Ti mají skutečně samostatný zákon, ale myslím si, že to by bylo řešení. Bylo by to řešení proto, že by armáda akviziční procesy mohla spouštět a věděla by, že když dva roky bude něco soutěžit, v potu tváře vysoutěží, že následující čtyři roky, jeden rámec jednoho volebního období, bude mít pokryty finanční prostředky, které v akvizičním procesu budou vynakládat každý rok formou nějakých zálohových plateb. Protože takto vlastně spouštět akviziční proces, když nevíte, jestli na to v příštím roce dostanete peníze, je hrozně složité. Známe to nejen z Armády České republiky nebo z obrany, známe to ze všech resortů. Samozřejmě stejné problémy může mít Ministerstvo vnitra.

Tolik k mému jednomu pozměňovacímu návrhu, který se týká přidání finančních prostředků resortu Ministerstva obrany.

Druhá moje prosba na kolegy a kolegyně je, a přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu pod č. 5316, kde se navrhuje snížit specifický výdajový ukazatel příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí, je to kapitola státního rozpočtu č. 306 Ministerstvo zahraničních věcí, z částky 1 mld. 957 mil. 792 tis. 981 korun na částku 1 mld. 927 mil. 597 tis. 981 korun. Je to snížení o 30 mil. 195 tis. korun. Zároveň navrhuji tuto samou částku zahrnout do výdajů kapitoly státního rozpočtu č. 334 Ministerstvo kultury a zvednout výdaje této kapitoly o stejnou částku 30 mil. 195 tis. Takže sebrat v kapitole státního rozpočtu č. 306 30 mil. 195 tis. a dát je kapitole 334 Ministerstvo kultury, stejnou částku.

Proč navrhuji toto? Předloženým pozměňovacím návrhem se snižují výdaje kapitoly Ministerstva zahraničních věcí na příspěvky mezinárodním organizacím. Ta částka je tam v dolarech, ale je tam zároveň přepočtena na české koruny, takže je to těch 30 mil. 195 tis., která byla v návrhu státního rozpočtu pro příští rok rozpočtována jako příspěvek Organizaci OSN pro vzdělávání, vědu a kulturu UNESCO. UNESCO se v uplynulých letech stalo opakovaně předmětem politizace a jeho jméno a kredit byly zneužity k šíření protiizraelské propagandy. Výkonná rada UNESCO ve svých rezolucích opakovaně popřela židovské, ale i křesťanské vazby na Chrámovou horu, na Zeď v Jeruzalémě a jiná svatá místa v Jeruzalémě. Obdobné perverzní stanovisko následně přijal také Výbor pro světové dědictví UNESCO. Je tedy více než zjevné, že tato organizace prostřednictvím svých orgánů překračuje rámec nestranné a mírotvorné mezinárodní autority, která by neměla zasahovat do mezinárodních otázek. Ona do nich zasahuje čím dál tím víc.

Českou republiku pojí se Státem Izrael dlouholeté přátelství, spojenectví stvrzené řadou smluvních dokumentů. Mimochodem, jestli se nemýlím a pamatuji si to dobře ze své nedávné návštěvy Izraele, tuším, že je to třetí největší export z Izraele. Podpora Státu Izrael a jeho historických nároků tedy patří tradičně k otázkám, ve kterých panuje v naší zemi široká politická shoda. Bylo to vidět i na hlasování o usnesení, které jsem navrhovala jako reakci právě na šílený postup a postoj UNESCO. Bylo to 19. října 2016, kdy dolní komora vyjádřila zásadní nesouhlas s jednou se zmíněných rezolucí této výkonné rady a vyzvala vládu České republiky k tomu, aby využila všech dostupných prostředků k vyjádření negativního stanoviska České republiky k této rezoluci. Předpokládám, že se to dělo na všech možných úrovních.

V souladu s tímto usnesením je zastavení pravidelného příspěvku organizaci UNESCO jednou z možných cest, jak dát politicky - a jsme zákonodárná moc, jsme politici - jednoznačně najevo, že současné směřování této organizace je pro nás velmi znepokojivé a že její politizace je pro naši zemi nepřijatelná, a to zvláště v otázce izraelsko-palestinských vztahů a situace na Blízkém východě, jejíž hodnocení při vší úctě k UNESCO v žádném případě nepřísluší. Česká republika byla jednou z mála zemí, která v této věci řekla jasně a jednoznačně názor, našimi izraelskými partnery to bylo velmi pozitivně kvitováno. V současné době, kdy naše země nemá ve zmíněných orgánech UNESCO ani svého zástupce, protože tam se vlastně volí podle nějakého jiného scénáře, než aby tam měla každá země stálé trvalé zastoupení, bohužel pro nás tedy neexistuje mnoho způsobů, jakým způsobem můžeme my hlasitě říkat najevo, že s něčím nesouhlasíme, a proto zrušení našeho příspěvku do rozpočtu UNESCO je jednou z možných metod.

Pozměňovacím návrhem by došlo k přesunutí prostředků v uvedené výši do rozpočtové kapitoly 334 Ministerstvo kultury. Mým záměrem je to, aby byly tyto prostředky, a už končím, v rámci této kapitoly využity na podporu projektů připomínajících oběti holokaustu, jakým je například Památník ticha v Bubnech, obnova památek souvisejících s touto neblaze proslulou dějinnou érou. Na Praze 2 jsme měli proslulou vinohradskou synagogu, jejíž jedna věž vzplála 14. února 1945, a bohužel komunistický režim v padesátých letech, který nebyl příliš příznivý k sakrálním stavbám, ji nechal zbourat a chválabohu místo ní nám nepostavil jednotu, ale školu. Takže obnovu památek souvisejících s touto neblaze proslulou dějinnou érou, tvorbu souvisejících vzdělávacích programů, publikací, audiovizuálních či jiných děl.

Vzhledem k tomu, že šíření antisemitismu je jedním z negativních aspektů vyplývajících ze současné politiky UNESCO, je vyšší podpora projektů připomínajících oběti a hrůzy holokaustu a jeho oběti - tuto osvětu považuji za nikoliv symbolickou, ale za velmi potřebnou a myslím si, že pokud bychom měli mladé generaci přenechat nějaké vzkazy, tak je to přesně to, aby se na tyto hrůzy nezapomínalo a aby ve školách měli dostatek učebních pomůcek pro to, aby mohli na tuto stinnou stránku našich dějin poukazovat, aby se nestalo to, že nám tady bude někdo, další generaci bude někdo za 20, 30 let tvrdit, že holokaust neexistoval. Možná se toho nedožiju já, ale byla bych nerada, aby se toho dožila další generace. Takže z tohoto důvodu si myslím, že by bylo mnohem efektivnější než podporovat zpolitizovanou organizaci UNESCO poskytovat tyto finanční prostředky Ministerstvu kultury za účelem šíření osvěty v těchto otázkách.

Nevím, jak je to s financováním Památníku ticha v Bubnech, ale pokud tam se nedostává - není tady pan ministr kultury, projednáváme rozpočet a zase tady je ministrů jako do mariáše. (Ministr Babiš: Děláme na Bubnech.) Děkuji, takže jestli můžu poprosit také o podporu tohoto návrhu, myslím si, že by to skutečně jak veřejnost v České republice, tak i náš dlouhodobý spojenec na Blízkém východě Izrael velmi kvitoval a bylo by to zase nějaké gesto naší země k tomu, že nechceme, aby politika v těchto mezinárodních organizacích se od té ctnostné pomoci obnově kulturního dědictví posouvala do vyřizování si účtů v palestinsko-izraelském konfliktu.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Přečtu omluvy, které jsem obdržel. Od 14.30 do 16.00 se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Josef Kott, dále od 10.00 do 11.30 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Ivan Gabal a dále od 9.40 hodin do 11.30 se z důvodu účasti na jednání mimo budovu Sněmovny omlouvá pan poslanec Ludvík Hovorka.

Nyní s přednostním právem je přihlášen pan předseda Stanjura. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké dopoledne, to je mé první vystoupení v rámci druhého čtení, pak mám ještě jedno, kde představím konkrétní návrhy klubu Občanské demokratické strany na úspory ve výši 30 miliard korun.

Já jenom zopakuji to základní stanovisko, které jsme tady prezentovali již v rámci prvního čtení, že ten rozpočet je špatně nachystaný, je tam zbytečně velký deficit, neodpovídá naší ekonomické situaci. Pravděpodobně zítra pan ministr financí představí pokladní plnění státního rozpočtu za prvních 11 měsíců. Očekávám, že tam bude přebytek, nemám samozřejmě informace, pouze k tomu dvacátému, protože my jako členové rozpočtového výboru dostáváme tu základní informaci po každé dekádě, takže si jasně můžeme všichni ověřit, že není žádný důvod k tomu, aby ten rozpočet byl tak ztrátový.

A není to pouze názor opozice, není to pouze názor Občanské demokratické strany, je to taky názor pana ministra financí. Jistě jste zaznamenali stejně jako já jeho mediální vystoupení, že kdyby ten rozpočet mohl sestavovat sám a nemusel se ohlížet na své koaliční partnery, zejména sociální demokraty, ale současně on říká, že jim v tom zdatně sekundují i členové třetí strany, KDU-ČSL, tak ten rozpočet by byl minimálně vyrovnaný. Není důvod nevěřit stanovisku pana ministra financí. Ale aby to neměl tak jednoduché, aby to pouze nebyly takové ty řeči, já bych ušetřil, já bych udělal vyrovnaný rozpočet, ale ti zlí, ti ostatní mi to neumožňují, ale já dobrý hospodář bych to udělal.

Tak já ho chci vyzvat, aby v rámci rozpravy ve druhém čtení nám řekl, kde on osobně vidí úsporu 60 miliard. Protože to se jednoduše řekne jednou větou, já bych byl pro vyrovnaný rozpočet, ale máme poměrně obsáhlý materiál, má stovky stran-, a pane ministře, já bych vás chtěl vyzvat prostřednictvím pana místopředsedy, abyste nám představil těch 60 miliard. Kdybyste tu pravomoc měl a nemusel se ohlížet na ty, kteří tak rádi utrácejí, jak vy říkáte, tzn. sociální demokraty, a já v tomto bodě s vámi souhlasím. To není kritika vašeho názoru. A myslím, že to odpovídá realitě, že zejména sociální demokraté tlačí na neustálé zvyšování výdajů. Ale zkuste nám říct vy jako ministr financí, jako ten, kdo má nejvíc informací, kdo má k dispozici největší aparát k rozpočtu, kde vy osobně byste viděl těch 60 miliard. Konkrétně. Ve kterých kapitolách. Protože pokud to neuděláte, tak vaše prohlášení o tom, jak byste sestavil vyrovnaný rozpočet, je pouze politickou proklamací bez konkrétního obsahu. Nemusíte reagovat okamžitě, můžete použít přítele na telefonu, ale by fajn, kdybyste to řekl ještě v rámci druhého čtení.

Já na konci rozpravy představím náš návrh na úsporu 30 miliard. V konkrétních položkách, v konkrétních částkách. Je to o 50 % méně, než vidíte v tom rozpočtu vy, a rádi se necháme inspirovat a ty potenciální úspory mohou být tedy vyšší, podle vašeho názoru. Rozumím tomu, že to nemůžete předložit jako poslanec, jak se chystáte u jiného návrhu zákona, a že existuje něco jako koaliční smlouva a většinový názor vlády. Já vás tedy nevyzývám k tomu, abyste to předložil, abyste podrobil Poslaneckou sněmovnu hlasování, protože pokud bychom brali vážně, a měli bychom brát vážně, politická prohlášení jednotlivých politických stran k rozpočtu, tak ten návrh by měl šanci poměrně vysokou, abychom snížili výdaje o 60 miliard. Na námitku, že už to nejde, že už máme schválené parametry, musím říct, že je to pravda, ale můžeme úplně jednoduše snížit výdaje na obsluhu státního dluhu. To znamená, ty uspořené peníze se mohou použít na umoření státního dluhu. To bezesporu jde, nic tomu nebrání, kromě většinového názoru členů Poslanecké sněmovny.

Takže úplně jednoduše, pokud chcete, abychom vám věřili, že vy osobně byste rád prosadil vyrovnaný rozpočet na příští rok, tak nám ukažte těch 60 miliard. A pokud najdete odvahu a podáte pozměňovací návrh, tak za náš klub říkám, že takový pozměňovací návrh podpoříme. (Mírný potlesk z pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Budeme pokračovat v rozpravě v řádných přihláškách. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Dolejš a připraví se pan poslanec Ondráček. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Richard Dolejš: Vážený pane místopředsedo, vážený pane vicepremiére, dovolte, abych se přihlásil ke sněmovnímu dokumentu č. 5329, který se týká návrhu na doprovodné usnesení Poslanecké sněmovně k návrhu státního rozpočtu pro rok 2017. Podrobné odůvodnění tohoto návrhu máte v příslušném dokumentu, nicméně se pokusím krátce tento návrh okomentovat.

Jedná se o doporučení vládě České republiky sjednotit od roku 2018 státní investiční programy zaměřené na rozvoj infrastruktury a regionálního školství. V tuto chvíli máme ve státním rozpočtu dva tyto programy. Jeden je pod Ministerstvem školství, druhý je pod Všeobecnou pokladní správou, tedy pod Ministerstvem financí.

V roce 2014 Ministerstvo financí otevřelo program výstavby regionálních škol a já jsem vlastně byl i v rámci rozpravy a závěrečného slova pana ministra Babiše v prvním čtení inspirován k tomuto návrhu, protože sám ministr financí nám sdělil, že toto opatření, tento program, není v kompetenci Ministerstva financí. Já se s tím ztotožňuji, protože to není systémové řešení, tato problematika věcně přísluší Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. To má svůj program, který funguje velice dobře, a proto považuji za netransparentní, aby ta praxe, která byla zavedena v roce 2014, tzn. že jsou víceméně dva fondy na dvou resortech, tak považuji za nesprávné, aby to pokračovalo dál. Ministerstvo školství má k dispozici týmy odborníků, na rozdíl od Ministerstva financí, a myslím si, že právě od roku 2018 by měly být vlastně tyto dva programy sloučeny a měly by být pod Ministerstvem školství. Tímto opatřením se samozřejmě ulehčí i ministru financí a bude se moci věnovat jiným aktivitám, a to nejen v rámci ministerstva, ale i v rámci svých podnikatelských aktivit, protože toho má samozřejmě hodně, a zároveň se rozptýlí řada drbů a dohadů, že víceméně ten program, který má Ministerstvo financí, je takovým dotačním medvědem pana ministra financí, který slibuje v rámci svých výjezdů po regionech dotace do jednotlivých škol.

Takže si vás dovoluji požádat o to, abyste tento návrh doprovodného usnesení podpořili ve třetím čtení, abyste podpořili transparentnost a koncepčnost řešení dotačních toků v investiční oblasti do školství a abyste ulehčili i ministru financí, který toho má opravdu, opravdu hodně. Takže věřím tomu, že pak v rámci těch ostatních debat se k tomu ještě vrátíme.

Nicméně ještě bych chtěl zdůraznit jednu věc. Já jsem původně zvažoval, že bych připravil pozměňovací návrh už pro tento rozpočet, aby se to sloučilo již v příštím roce, nicméně Ministerstvo financí ten program již vyhlásilo, města a obce žádají o dotace z programu, který je pod Ministerstvem financí, a považuji za nekorektní, abychom do toho procesu nyní vystupovali. Bylo by to nekorektní především vůči těm žadatelům, vůči městům a obcím. Takže proto navrhuji, aby to vláda řešila vlastně až v roce 2018.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní tedy požádám pana poslance Ondráčka o vystoupení, připraví se pan poslanec Bendl, poté paní poslankyně Kovářová.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane místopředsedo. Pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, já se zde přihlašuji ke sněmovnímu dokumentu 5222, kterým bych chtěl pozměnit návrh státního rozpočtu tak, jak bylo zmíněno, ve dvou kapitolách, a to v kapitole číslo 314 Ministerstvo vnitra a v kapitole 355 Ústav pro studium totalitních režimů. Navrhované změny v obou kapitolách státního rozpočtu České republiky pro rok 2017 vycházejí z konkrétních priorit, které bych očekával, že bude vláda České republiky pro rok 2017 mít. Zde částečně navazuji na předřečnici paní poslankyni Janu Černochovou, která právě odchází, která zmínila priority v otázkách Armády České republiky.

Já se dlouhodobě zabývám otázkami vnitřní bezpečnosti, a proto mě zajímá kapitola Ministerstva vnitra, konkrétně příslušníci bezpečnostních sborů, policisté a hasiči. Tím nechci říct, že bych svůj zájem nevěnoval také příslušníkům Celní správy nebo příslušníkům vězeňské policie a justiční stráže.

Vláda v minulosti již reagovala na zhoršující se bezpečnostní situaci a schválila navýšení počtu policistů o cca 4 tis. tabulkových míst, které však rozložila v náboru do dlouhých pěti let. V situaci, kdy se bezpečnostní situace v Evropě prokazatelně výrazně zhoršuje a další bezpečnostní vývoj lze jen těžko predikovat - a zrovna dnes probíhá poměrně velké policejní cvičení v Západočeském kraji, kde se policisté snaží znovu zavést kontroly na hraničních přechodech, podotýkám, pouze kontroly, nikoliv ostrahu státních hranic, takže Ministerstvo vnitra zřejmě očekává, pokud by migranti chodili přes hranice, že budou jezdit auty... No, do Evropy přišli pěšky, možná že už v Německu dostali takové sociální dávky, že si auto koupili. Já myslím, že půjdou přes zelenou, která stejně střežena není a v dlouhé době taky nebude... Takže bezpečnostní situace je taková, že bychom na ni měli adekvátně reagovat a být na ni připraveni.

Policisté a hasiči stejně jako další příslušníci bezpečnostních sborů jsou dlouhodobě platově podhodnoceni. O platech jsem zde hovořil. Požádal jsem pana premiéra v rámci písemné interpelace o zodpovězení otázek. Dnes, resp. včera mně na interpelaci odpověděl, takže se o tom budeme bavit některý čtvrtek po Novém roce, pokud pan premiér na interpelace někdy dorazí, protože mí kolegové z KSČM čekají již sedm měsíců na jeho přítomnost, takže možná že vydrží do konce volebního období být skrytý a tajemný. Takže to jenom k těm platům.

Reálný propad mezd u policistů však stále trvá. Sice došlo k postupnému navracení procento po procentu k tomu, co bylo odebráno v období Kalouskovy-Nečasovy vlády, ale ten propad reálných mezd stále trvá. A být příslušníkem bezpečnostních sborů je takřka měsíční ekonomický boj o přežití. Policisty i hasiče je třeba za jejich službu náležitě odměňovat, a to i podle míry jejich rizika, které při výkonu služby podstupují. To platí samozřejmě i pro civilní zaměstnance těchto bezpečnostních sborů.

Vedle toho je zde Ústav pro studium totalitních režimů, který dlouhodobě vykazuje výsledky své činnosti, které co do kvantity, ale ani co do kvality neodpovídají výdajům s nimi spojeným. Je tedy otázkou, zda v roce 2017 potřebujeme tento úřad v takovém personálním obsazení, a tím pádem i výdaje, které jsou co do mzdových výdajů prakticky totožné s rozpočtovou kapitolou 358 Ústavní soud. Na ústavu pracuje 50 historiků, ale vedle těchto lidí z ÚSTR funguje také Ústav pro soudobé dějiny a ústav Akademie věd. Všichni bádají a pátrají po tom samém. Otázkou také je, zda navrhované kapitálové výdaje na zateplení objektu jsou dostatečně odůvodněné. Jsou z mého pohledu dost diskutabilní a je otázkou, zda je vůbec účelné takovou investici realizovat.

Pokud zhodnotíme můj návrh pouze z hlediska oprávněných priorit občanů České republiky a nebudeme do toho míchat to, kdo a odkud tento návrh předkládá, nemělo by nic bránit tomu, abychom se zde pokusili o zajištění základního lidského práva na bezpečnost. Proto se domnívám, že návrh, který teď řeknu konkrétně v číslech, by mohl být přijat.

Já navrhuji, aby do kapitoly 314 Ministerstvo vnitra do průřezových ukazatelů bylo na platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech přidáno 7 mil. korun, na platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru 80 mil. korun a na platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě 3 mil. korun. Dohromady tedy částku 90 mil. korun.

A jak bylo řečeno, pokud někde chceme přidat, musíme někde ubrat, a já jsem zmínil, že by to bylo z kapitoly 355 Ústav pro studium totalitních režimů. Tak zde bych ze závazných ukazatelů na platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci odebral 35 mil. korun, platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech minus 10 mil. korun, platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě minus 5 mil. korun, což je dohromady milionů 50. A z kapitálových výdajů evidovaných EDS/SMVS celých 40 mil. korun. Po součtu z kapitoly číslo 355 minus 90 mil. korun.

Znovu zopakuji to, co řekla předřečnice kolegyně Jana Černochová. Kdy jindy, když ne nyní, kdo jiný, když ne my. Takže vážené kolegyně a vážení kolegové, je na vás, jak se k otázkám vnitřní bezpečnosti postavíte a zda budou pro vás příslušníci bezpečnostních sborů a jejich platové ohodnocení prioritou... No, prioritou to rozhodně není. Ale zda bude navýšen jejich služební příjem o těch pár korun, které navrhuji. Děkuji za pozornost. Hezký den. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Budeme tedy pokračovat dál v rozpravě. Nyní pan poslanec Bendl, připraví se paní poslankyně Kovářová. Prosím.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Pane ministře, kolegyně, kolegové, dovolte i mně říct pár slov k některým částem státního rozpočtu, a to zejména ke kapitole Ministerstva zemědělství, která je poznamenaná v době ekonomického růstu řadou podle mě možná zbytečných výdajů. A možná by i tam ministr financí, pokud vyslyší výzvu pana kolegy Zbyňka Stanjury, mohl zcela rozhodně sáhnout, protože se tam v řadě případů investuje do věcí, které, nemyslím si, jsou úplně potřeba, spíš jsou jakýmsi volebním medvědem grizzlym. V dávných dobách se tady diskutovalo o tom, jestli poslanec ten či onen dokáže prosadit ve státním rozpočtu podporu školy v jeho bydlišti apod. To se podařilo eliminovat, takovéto věci se tady nedějí. Ale dějí se v různých kapitolách. A jedna z těch kapitolách, ve kterých takovýhle medvěd grizzly je, je zcela určitě kapitola Ministerstva zemědělství.

Co je nutné říci - státní rozpočet, aniž by to v tuhle chvíli nutně potřeboval, dále vysává své organizace. Vysává zejména Lesy České republiky, a to částkou 3 mld. korun, které bere ze zisku tohoto státního podniku, aby si tím vylepšil státní rozpočet. Jenom připomenu, že v roce 2016 jste vytáhli z Lesů České republiky 6,6 mld., v roce 2015 8,2 mld., v roce 2014 6,5 mld., což všechno byly peníze, které byly nakumulovány hospodařením v letech minulých. Takže ta částka dnes větší nebo téměř 25 mld. korun byla vytažena z Lesů České republiky. Jestli to je efektivní, nebo ne, myslím, že si odpovíte sami. Zkrátka a dobře se tím pouze vylepšuje státní rozpočet, který, jak ministr financí říká, je ve velmi dobré kondici a je čím dál tím lepší. Je škoda, že je to i na úkor rozvoje možná Lesů České republiky, možná i jiných organizací.

Co mne tedy mrzí, nenašel jsem nikde v kapitole Ministerstva zemědělství výdaje v oblasti prevence protipovodňových opatření, které v loňském roce byly na úrovni 800 mil. korun, a teď je tam nula. Chtěl bych slyšet od ministra zemědělství, že takovéto financování těchto opatření bude dále pokračovat a že to kryje možná z jiných prostředků, které jsem nenašel. Nemyslím si, že bychom měli v tomto ohledu ustat, stejně tak jako bychom neměli ustat v připravenosti na případné mimořádné události, které se v oblasti zemědělství bohužel stávají, a to nejsou jenom povodně, ale je to oblast sucha, a řešení takovýchto mimořádných událostí podle mého hlubokého přesvědčení musí být nastíněno i v návrhu rozpočtu kapitoly Ministerstva zemědělství.

Co je z mého pohledu fatálně špatně a dlouhodobě se tady o tom bavíme a říkají to vládní poslanci stejně jako opoziční, že je třeba si všímat nakládání s vodou. Že hospodaření v oblasti správy vodního hospodářství je třeba podporovat. A v tomto ohledu je evidentní, že slova se rozcházejí s činy, neboť na programy podpory ve vodním hospodářství klesá jejich podpora z úrovně 1,3 mld. korun v loňském roce na 0,5 mld. korun. Z hlediska podpory odbahňování rybníků a malých vodních ploch tam zůstává částka 200 mil. korun, což je absolutně nedostatečné.

Na stranu druhou se začíná MZe míchat čím dál tím víc i do jiných resortů a je otázka, jestli je to správně. Asi budete argumentovat tím, že když ministr zemědělství chce nakupovat traktory a zemědělské stroje za 50 mil. korun pro střední školy, že když to ty školy nezařídí a nezařídí to Ministerstvo školství nebo Ministerstvo financí, ať to tedy zařídí Ministerstvo zemědělství. Já nejsem hluboce přesvědčen o tom, že to je systémový přístup. Tím nechci brát školám možnost, aby modernizaci svého vybavení, aby se k němu dostaly. Ale jestli to má tedy dělat zrovna MZe jenom proto, že to je traktor, to si tedy úplně jistý nejsem. Spíš si myslím, že to má řešit ministr, buď vláda jako celek, nebo spíše Ministerstvo školství se dohodnout na tom, jakým způsobem podpoří oblast učňovského školství, které se třeba dotýká tu zemědělství, tu průmyslu, tu jiné oblasti. Tam si nejsem jistý, že tyto finanční prostředky mají jít z MZe, a spíš si myslím, že mají jít z Ministerstvo školství a že by se Ministerstvo školství téhle záležitosti zcela určitě věnovat mělo ve spolupráci s kraji, které zřizují jednotlivé střední školy, musí ze zákona předkládat školské koncepce, a tudíž naznačovat, jakým směrem si představují rozvoj jednotlivých oblastí středních škol.

Znovu je tam nákazový fond na úrovni zhruba 600 mil. korun. Asi by stálo za to se také podívat na efektivitu vynakládaných prostředků v této oblasti, neboť to nevypadá, že by se dařilo obracet negativní kurz zejména v oblasti podpory produkce vepřového masa, kam ten nákazový fond hodně směřuje. Už jsou to zpětně miliardy korun, které jsme do této oblasti investovali. Asi by bylo dobře vědět, do jaké míry jsme v tomto efektivní, když se nedaří trend výrazným způsobem změnit, a přesto tam vynakládáme takovéto obrovské finanční prostředky.

Co mě zarazilo, jsou o miliardu větší správní výdaje ve Státním zemědělském a intervenčním fondu. Poprosil bych pana ministra, zdali by zdůvodnil, proč to tak je. Proč to musí být zrovna jedna miliarda navíc z roku na rok? Kde se takováto záležitost objevila vprostřed finančního období čerpání evropských fondů a podobně.

Když jsem mluvil o medvědu grizzlym, nemohu, i když je to třeba možná pro někoho z vás detail - pro ministra financí zcela určitě - nicméně je to velké politikum. V okamžiku, kdy zakládáme nové dotační fondy, např. investiční transfery církvím a náboženským společnostem v oblasti MZe, nebo zvyšujeme, já tomu říkám dotace na kapličky už jsme o tom mluvili v loňském roce, předešlém roce, předpředešlém roce - to jsou finanční prostředky, které by měly být spíše investovány z oblasti možná Ministerstva pro místní rozvoj, ale spíše než tady odsud rozhodně spíš z rozpočtu krajů, měst a obcí. Protože to, co obce zvládnou, je určitě investice do opravy malé kapličky daleko spíše než investice do silnic, chodníků apod., tam potřebují daleko více peněz. A koncentrovat ty peníze spíše sem, což jsou rozhodně větší priority v danou chvíli z hlediska rozvoje obcí než to, že jim opravíme kapličku, o tom, doufám aspoň, není pochyb.

Bohužel, a to pak řeknu v jiné kapitole, prostě podpora státu směrem k obcím a jejich dopravní infrastruktuře je absolutně nedostatečná, ale tady se hýří penězi na jednu i na druhou stranu. Už tam máme 140 mil. korun podporu neziskových organizací, což je více než dvojnásobek za tři roky. A já tvrdím, že to je spíše volební medvěd než efektivní vynakládání finančních prostředků. Dejme radši ty peníze, pokud je stát chce rozdělovat tímhle způsobem, tak je dejme krajům v rozpočtovém určení daní nebo obcím a uděláme mnohem lépe, než když to bude rozdělovat ministr zemědělství. Mimochodem, zcela určitě jej požádám o to, aby mi předložil, jak rozhodovalo MZe v letech předešlých a na základě jakých kritérií se tak dělo. Určitě budu chtít slyšet, jaké finanční prostředky byly rozděleny na podpoře neziskovým organizacím v roce 2016, 2015, 2014. V jakém objemu a na základě jakých pravidel. Kdo to rozhodl a kdo to případně podepsal.

Zvláštní kapitolou je kapitola týkající se počtu úředníků na MZe. Možná si pamatujete, že premiér tady obhajoval nutnost zvýšení počtu úředníků na Státním pozemkovém úřadě, že by to jinak ty agendy nezvládly apod. Nicméně se ukazuje, že to spíše byla jakási buchta, protože uvnitř resortu MZe dochází k transferu navyšování počtu úředníků v jednotlivých příspěvkových organizací i na MZe a děje se to na úkor počtu zaměstnanců SPÚ, u kterého se předtím tvrdilo, že bez tolika zaměstnanců to rozhodně nepůjde. A ukazuje se tedy, že to v každém případě jde.

Kdo je evidentně v neoblibě, tak to je oblast hřebčínů. Myslím, že když se podíváte na rozpočty Písku nebo Tlumačova, tak tam výkony hřebčínů jdou nahoru z hlediska toho, jak získávají finanční prostředky. Ale ministerstvo to, co ony získají, spíš rozpouští v povinném navyšování mzdových prostředků. A že by tam byla nějaká výrazná podpora - spíš mám skoro pocit, jako kdyby tam byla nějaká osobní nevraživost. Ale to ať si každý, kdo je znalý té problematiky, udělá představu sám.

Co si myslím, a asi by stálo za to minimálně na úrovni zemědělského výboru projednat i rozpočty organizací, které v kapitole nejsou. Ministerstvo zemědělství je spravuje, ale občan se vlastně v rámci debaty, kterou vedeme o státním rozpočtu, o tom vůbec nic nedozví. Mám na mysli Lesy ČR, povodí, prostě organizace, které vládnou z pohledu občanů miliardovými částkami, ale v rámci státního rozpočtu je neprojednáváme. A asi by stálo za to, abychom také my poslanci věděli, jakým způsobem to tam funguje, jak jsou utráceny finanční prostředky, neboť - já vím, že to může být zase pro ministra financí možná marginalita, ale když Státní pozemkový úřad potřebuje jeden milion korun na pohoštění na rok, tak si nejsem úplně jistý, jestli to je adekvátní částka.

A když jsem se podíval, a teď přejdu volně ke kapitole Ministerstva pro místní rozvoj, která je velmi zajímavá tím, jaký je v ní bordel. A promiňte mi ten výraz, ale to jsem ještě nezažil, aby vám předložilo ministerstvo třeba sloučené výdaje a příjmy svých příspěvkových organizací dohromady do jedné tabulky. To je úplně - to je nonsens, který jsem nezažil, a ještě to ministryni pro místní rozvoj přijde docela normální. Vždyť to je v pořádku, ne? Dáváme příspěvkové organizace, tak si z toho nějak vyluštěte, co ke které příspěvkové organizaci patří. To nepovažuji za dobře připravený rozpočet. Nevím, jestli to Ministerstvo financí, aspoň tu strukturu, kontroluje, aby bylo možné vůbec něco porovnat, ale tady není možné porovnat téměř nic s ničím. My jsme se ptali na to, proč o stovky lidí se navrhuje přijetí nových úředníků na Ministerstvu pro místní rozvoj v situaci, kdy jsme uprostřed finančního období. Jestli to konečně rozhýbe, tedy možná ano, čerpání evropských prostředků ČR, těch sto lidí nebo více jak sto lidí, nebo proč to vlastně tak je.

Ale tam jsou i jiné pikantnosti, které doporučuji vaši pozornosti, u kterých si také nejsem jist, že by se při správě rodinné firmy - pane ministře financí, když říkáte, že chcete řídit stát jako rodinnou firmu, tak když by vám některé z vašich dětí řeklo, že na pohoštění v roce 2016 potřebuje 1,453 mil. a v roce 2017 7,720 mil., no to už je mejdan na vrátnici každý den! Já nevím. Jasně, my se tady bavíme o miliardách, tomu pořádně nikdo nerozumí, ale tedy... Ona tady paní ministryně není, ale já bych chtěl tedy slyšet, kde ty chlebíčky berou za těch 7,7 mil. korun nebo kolik to je. To je masakr! To je prostě úplně šílené! Nebo konzultační a poradenské služby. Dobré. Jsme vprostřed finančního období. Zdůrazňuji, že nejsme na začátku, nedojednáváme nové parametry čerpání evropských prostředků, ale na konzultační, poradenské a právní služby, o kterých často se tady říkalo, kdo ví, co se tam uvnitř neodehrává, tak na Ministerstvu pro místní rozvoj v loňském roce potřebovali 1,615 mil., což mi přijde takové adekvátní. Vlastními silami řeším. Něco, co nejsem schopen, nasmlouvám. Ale z roku na rok jdeme na 44,7 mil. Z 1,6 na 44 na poradenství a právní služby na Ministerstvu pro místní rozvoj. To já bych chtěl slyšet vysvětlení, co tak zásadního se děje.

Nebo tady další - cestovné. Cestovné 12 mil. v roce 2016. Řekněme, že Ministerstvo pro místní rozvoj řeší evropské fondy, byť tedy nečerpáme, tak spíš odčerpáváme vlastní prostředky těmito náklady, ale v příštím roce už potřebujeme 20,7. To je, já nevím kolik, bratru, o 80 % víc nebo o kolik. To mi přijde, že tam jsou zase další miliony na cestování, k tomu 7 mil. na pohoštění. To je bomba! To máme opravdu důležité ministerstvo, které tu situaci zvládá naprosto pregnantně. Nebo účastnické poplatky na konferencích. V loňském roce 45 tis., teď 3,969 mil. To je! Co tak zásadního se stalo? Na které zahraniční konference potřebujeme takovéhle účastnické poplatky? Vy to asi víte jako koaliční poslanci, protože s vámi to asi Ministerstvo pro místní rozvoj projednává. S námi tedy ne a garantuji vám, že v takovém bordelu, v jakém je tenhle materiál, to už jsem dlouho neviděl. Nedá se v tom v podstatě pořádně orientovat, aby člověk našel smysluplnost některých výdajů, které jsou tady plánovány.

Co tedy považuji za absolutně fatálně špatně, a my o tom mluvíme jak na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, tak tady na plénu v řadě zákonů a říkáme, že opravdu patří mezi priority rozvoje obcí dneska, abychom je podpořili v oblasti základního a mateřského školství a abychom je podpořili v oblasti investic do komunikací. Tady je někde schovaných, tvrdila paní ministryně, 250 mil. korun, které jsme nebyli schopni rozklíčovat, kde vlastně jsou, ale 250 mil. korun, to je fakt absolutní marginalita. To už je v podstatě jenom takový volební rozpočet pro toho, kdo si přijde. Mně to přijde, že tohle je prostě špatně, že je evidentní, že to nepatří mezi priority vlády, že to nepatří mezi - možná slova se říkají, ale skutečnosti jsou opravdu jiné.

Stejně jako, a tím přejdu k poslední kapitole, která mě trápila na jednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, a to je kapitola Ministerstva vnitra. Tady řada lidí bude mluvit o bezpečnosti atd. Já jsem si všiml jedné věci, kterou bych chtěl vysvětlit od pana ministra vnitra. Když umíme rekonstruovat kantýnu za 57 mil. korun, proč dáváme na prevenci kriminality v ČR 20 mil. korun? Co to je? To tam raději nedávejte vůbec nic, protože to je stejné. To ty peníze raději ušetřete, protože to nemá žádný dopad. To nemůže nikoho ochránit! Prevence kriminality 20, rekonstruovaná kantýna 57. Kde jsou priority Ministerstva vnitra v této oblasti v situaci, kdy se lidé cítí ohroženější, mají občas strach? Myslím, si že je třeba takovýmto věcem předcházet, ale priorita Ministerstva vnitra to není - a bývala. Bývala. Nechápu proč. Chtěl bych na to odpověď.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a prosím s přednostním právem pana ministra zemědělství, po něm se připraví paní poslankyně Kovářová. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Dobré dopoledne, paní předsedající, milé kolegyně, kolegové. Mně to vystoupení pana poslance Bendla nedalo. Já jsem standardně klidný člověk, ale když jsem tady slyšel, jak tady bral jednotlivé rezorty včetně mého rezortu a řešil tady, kolik dáváme za chlebíčky - já se ptám, pane poslanče Bendle, kde byla vaše starost za vlády ODS, za premiéra Petra Nečase o takovéto podrobné rozbory jednotlivých rozpočtových kapitol včetně toho, kolik nás stálo předsednictví v EU? Jak jste se vyjadřoval k těmto věcem a kde byla vaše starost o rezort v době, kdy jste byl ministrem a kdy v roce 2012 jenom v Lesích ČR za IT a právní služby a marketing jste vydávali 577 mil. korun, v roce 2013 378 mil. korun, a když jsem nastoupil já, tak jsme to dokázali stlačit na částku 249? Což je rozdíl mezi dvěma lety minus 328 mil. korun. Takže kde jste se staral v dobách, kdy jste měl zodpovědnost na ministerstvu, to řešit? Ano, je v pořádku, že ty otázky kladete teď, ale myslím si, že vy, zrovna vy, byste si měl zamést před vlastním prahem a opravdu zvážit, co jste dělal jako člen vlády a co dělala ODS v dobách, kdy měla premiéra, a jak se chovala vůči státnímu rozpočtu a vůči daním daňových poplatníků v ČR.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji. Eviduji dvě faktické poznámky - pana poslance Bendla a pana poslance Fiedlera. Poprosím pana poslance Bendla k mikrofonu. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Já myslím, že jste promeškal, pane ministře, příležitost mlčet, protože dobře víte, že v roce 2012 to byla zesmluvněná záležitost z let minulých a že já jsem s tím nemohl nic dělat a že ten, kdo s tím opravdu fyzicky mohl něco udělat a do dnešního dne pořádně nic neudělal, jste vy, protože s tím vysoutěžením právních služeb - na to se ještě podíváme, jak to vlastně je s tím přelomem roku 2015 a 2016, jak tam to vypadá - JŘBU a všechny tyhle věci. Nemáte pravdu. A na plýtvání státními prostředky, na to se také podíváme, protože když umíte náměstkovi ministra zemědělství vybavit jeho služební byt za jeden milion korun, to je potřeba dovysvětlit.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Poprosím k mikrofonu pana poslance Fiedlera s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, paní předsedající. Kolega Bendl reagoval na pana ministra Jurečku. Já tady nechci dělat nějakého soudce, jestli to bylo tak, nebo tak, protože mě se to netýkalo. Nebyl jsem ani na politické scéně, ani v Poslanecké sněmovně v minulých letech. Ale ve vztahu k panu ministru Jurečkovi - teď v tom opravdu nehledejte žádnou politiku. Opravdu si myslím, že bychom už měli jednou konečně pragmaticky bez politických náhledů říct dost, pojďme začít fungovat racionálně, věcně. Argumenty, které tady zazněly, připomínky, kde jsou částky - když to poslouchám, opravdu zvedám obočí. Zaměřil jsem se na jiné částky oblasti v rozpočtu, kolegové, na jiné. Pojďme si věcně a pragmaticky říct, že tam jsou cifry, nad kterými stojí za to se zamyslet. A nehledejme a neuvádějme argumenty, že vy jste to dělali také tak. Potom tady zase bude nová vláda. Zase to bude svádět na vlády předešlé. Pojďme už proboha jednou konečně pragmaticky uvažovat věcně a říct ano, toto je připomínka věcná, toto není. A nehledejme v tom jenom, my jsme koalice, my jsme opozice. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu řádně přihlášenou paní poslankyni Kovářovou. Připraví se pan poslanec Zahradník. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vám představila svůj pozměňovací návrh, který je v systému veden pod číslem 5326. Podstatou tohoto návrhu je zvýšení výdajů kapitoly 398 Všeobecná pokladní zpráva v ukazateli vládní rozpočtová rezerva o 5 456 712 korun. A za druhé snížení výdajů kapitoly 301 Kancelář prezidenta republiky o stejnou částku v ukazateli platy zaměstnanců v pracovním poměru, vyjma zaměstnanců na služebních místech.

Dovolte, abych stručně zdůvodnila svůj pozměňovací návrh. Navrhuje se snížení výdajů kapitoly 301, jak jsem zmínila, platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech o 10 procent, což odpovídá objemu prostředků více než 5 mil. korun. Návrhem nedochází ke změně výše prostředků rozpočtovaných na plat prezidenta republiky. Snížení navrhuji v reakci na dlouhodobý stav, kdy Kancelář prezidenta republiky dlouhodobě neodvádí profesionální práci a zostuzuje Českou republiku a instituci prezidenta republiky doma i v zahraničí, ať už se jedná o lživá vyjádření hradního tiskového mluvčího, neschopnost hlavního protokoláře zajistit včasný příjezd prezidenta na státní pohřeb bývalého prezidenta Slovenské republiky Kováče nebo fakt, že v čele Kanceláře prezidenta republika stojí už několik let člověk bez bezpečnostní prověrky. A uvedu několik příkladů.

Vzpomeňme, že při přijetí generálního tajemníka NATO pana Stoltenberga na Hradě visela vlajka OSN místo vlajky NATO. Prezident republiky Zeman kritizoval velvyslance Schapira, že se nezúčastnil na oslavách státního svátku 28. října na Hradě, prý tuto informaci obdržel od hradního protokolu. Hradní mluvčí Ovčáček následně reagoval, že pan velvyslanec byl sice přítomen, ale že byl neviditelný. A neviditelnému netřeba se omlouvati. Vzpomeňme si, jak reagoval na pozdní přílet prezidenta, na pohřeb bývalého prezidenta Slovenské republiky Kováče. Nemířil kritiku do vlastních řad, ale obvinil z pochybení Řízení letového provozu. Posléze se samozřejmě zjistilo, že Řízení letového provozu chybu neudělalo, a pan mluvčí se naštěstí omluvil.

Další kapitolou je pan kancléř Mynář. Nejenom že řadu let působí na Hradě bez bezpečnostní prověrky, nejenom že dlouhou dobu tajil výši svého platu, abychom pak následně zjistili, že jeho plat je vyšší než plat premiéra, nejenom že obstruoval při předložení svého majetkového přiznání, resp. svého čestného prohlášení, ale způsobuje zmatky i v řadách členů hradní stráže. Ti si stěžují na ony zmatky a nesmyslné příkazy a viní z nich právě kancléře Mynáře. Ten například nařídil uzavření východní brány u Černé věže, což způsobuje komplikaci řadě zaměstnanců a členů hradní stráže. Důvody jsou však soukromé. Pan kancléř bydlí u této věže a v místě je prý velký provoz. Přijímá též sporná rozhodnutí. Údajně si dokonce nechal otevřít Jelení příkop, protože si tam potřeboval zaběhat. A poslední kapkou či vrcholem je to, že hradní stráž musí vzdávat kancléři poctu. Tato pocta přísluší však jen prezidentu republiky, ústavním činitelům či státním návštěvám. V důsledku tohoto chování hradního kancléře o odchodu uvažuje třetina nejzkušenějších členů útvaru.

Proto smyslem návrhu je v první řadě vyslat zprávu směrem k panu prezidentovi, že pohár trpělivosti Poslanecké sněmovny začíná přetékat. Je to právě prezident republiky, kdo je zodpovědný za své spolupracovníky. A dokud bude ve svém okolí trpět, ba přímo či nepřímo podporovat neprofesionální a nedůvěryhodné osoby, nejeví se jako ospravedlnitelné, aby se na jejich odměňování podíleli daňoví poplatníci.

Děkuji za pozornost. (Slabý potlesk zprava.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu s faktickou poznámkou pana poslance Holíka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážená paní předsedající, vážení kolegové, když se dívám na tabuli, tak tady řešíme snad státní rozpočet a ne to, co kdo z hradních činitelů vyrábí nebo co dělá. Takže nezlobte se na mě, já si myslím, že jsme hodně dobře placeni, abychom tady dělali to, co máme, a schvalovali rozpočet. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Laudát. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Kraťoučká poznámka, nebudu zdržovat. Ono to s tím souvisí, jestli mají platit daňoví poplatníci takto mizerný servis a takovou ostudu, která se na Hradě odvíjí. Takže vystoupení paní kolegyně Kovářové bylo zcela namístě.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. A prosím k mikrofonu pana poslance Zahradníka, který je řádně přihlášen do rozpravy. Připraví se pan poslanec Vilímec. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já se tedy zase vrátím k rozpočtu. Tady bych se rád připojil ke kritice, kterou vyslovil na tvar zpracování rozpočtu pan kolega poslanec Bendl. Já už jsem to tady trochu zmínil v prvém čtení a musím říci, že takový rozpočet, jaký předkládají jednotlivé kapitoly - ty kapitoly, to jsou vlastně co do objemu takové větší rozpočty velkých měst nebo možná o malinko větší rozpočty krajů. A musím říci, že jako dlouholetý zastupitel městský i krajský a vlastně i také osm let hejtman Jihočeského kraje si neumím představit, že by takovýto rozpočet vedoucí ekonomického odboru předložil k projednání zastupitelstvu. S takovým rozpočtem bych jej vyhodil, ale on by si po pravdě nedovolil takový rozpočet přinést. Tam chybí úplně jakákoliv identifikace podrobnějších účelů, na které peníze v státním rozpočtu mají jít.

Například uvedu tady v kapitole 315 Ministerstvo životního prostředí, jsou zde jednotlivé podprogramy, programy, výdajové bloky. Výdajový blok 3.1.1 Zlepšování stavu přírody a krajiny miliarda 500 milionů. Například program v rámci tohoto výdajového okruhu podpora obnovy přirozených funkcí krajiny, to, čím se zaklínáme dnes a denně, když chceme bojovat s klimatickou změnou a se suchem, tak v rámci tohoto programu je zde rozpočtováno 30 milionů korun, ale již není zřejmé, jaké prostředky půjdou na jednotlivé podprogramy, pomocí kterých je tento program realizován, kolik korun, jaké prostředky půjdou na adaptační opatření pro zmírnění dopadu klimatické změny na vodní, na lesní, ale i lesní ekosystémy.

Vy se tady zřejmě chystáte projednat a možná dokonce i ratifikovat Pařížskou dohodu. A ta zatíží naši zemi obrovským nákladem. Budeme, pokud jsme přesvědčeni o tom, že způsobuje člověk klimatickou změnu, vykonávat mitigační a adaptační opatření, ale mám obavu, že za 30 milionů to tedy v žádném případě nepůjde. A musíme vědět také, jakou strukturu budou mít ty výdaje.

Čili to k tomu, abych podpořil kritiku svého kolegy poslance Bendla. Ten materiál není dobře zpracovaný, chybí syntéza dat, chybí tabulkový přehled výdajů za jednotlivé činnosti, také chybí časové řady, které by nám umožnily posoudit vývoj v jednotlivých kapitolách ve státním rozpočtu, tedy meziroční srovnání. Konkrétně v té kapitole 315 Ministerstvo životního prostředí se zvyšují provozní výdaje o 3,4 % oproti roku 2016, o 12 % oproti roku 2015. Čili evidentně dává rozpočet v této kapitole přednost spotřebě. Možná pozorný čtenář by mohl namítnout, že se zde vlastně velmi zvyšují i kapitálové výdaje. Je tomu tak samozřejmě, ale tady je třeba říci, že jsou to bohužel zatím výdaje virtuální, protože vesměs směřují do programů financovaných z prostředků Evropské unie a finančních mechanismů a tady bohužel operační program Životní prostředí v novém programovém období nečerpá. K 1. lednu byla čerpána necelá 2 % prostředků.

To, že dochází k navýšení počtu zaměstnanců, na to už si postupně zvykáme, to se děje v každém resortu. Zde v tomto resortu došlo k navýšení o 103 zaměstnance za minulé tři roky. Přitom jenom podotýkám, že v letech 2011 až 2013 došlo ke snížení o 377 zaměstnanců, aniž by se to snížení nějak dotklo funkčnosti ministerstva. Prostě vláda na stejné činnosti potřebuje stále více pracovníků, stále více lidí za stále více peněz.

Já už jsem tady upozornil na ten program Podpora přirozených funkcí krajiny a návrh adaptačního opatření k dopadu klimatické změny na vodní, lesní, nelesní ekosystémy, kde je pouhých 30 milionů. Naproti tomu je zde veliké navýšení závazků z mezinárodních smluv. Dochází k navýšení o 61 milionů korun oproti roku 2014. Přitom vyhodnocení efektivnosti těchto smluv, co nám z nich plyne pro Českou republiku, neproběhlo.

Dámy a pánové, já jsem připravil pozměňovací návrh, který jsem vložil do systému jako sněmovní dokument 5310, a tímto se tedy k tomu svému návrhu hlásím. Zároveň vás s ním teď také seznámím a také samozřejmě si dovolím jej odůvodnit.

Navrhuji v návrhu státního rozpočtu na rok 2017 v kapitole 315 Ministerstvo životního prostředí pro rok 2017 výdajový blok ochrana přírody a krajiny, výdajový okruh zlepšování stavu přírody a krajiny, navýšení prostředků v programu 115160 Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny o 10 milionů korun a v téže kapitole výdajový blok Ostatní činnosti v životním prostředí, výdajový okruh činnosti v ochraně životního prostředí v položce neinvestiční dotace neziskovým organizacím, snížení prostředků o 10 milionů korun.

Již jsem řekl, že těch 30 milionů přece nemůže stačit nikdy při takovém obrovském množství opatření, která musíme činit, abychom čelili, pokud tak uznáte za vhodné, hrozící klimatické katastrofě a klimatické změně. Přitom dotace nestátním neziskovým organizacím jsou stále navyšovány. V roce 2014 to bylo 10 milionů korun, v roce 2015 pak byla zde částka 20 milionů korun schválena, pro rok 2016 bylo dokonce navrženo v rozpočtu částku přidělit nestátním neziskovým organizacím 32 miliony korun. Tehdy se podařilo nějakým společným opatřením vrátit tu částku na oněch 20 milionů korun.

V položce neinvestiční dotace neziskovým organizacím 34210 je zase navrženo 20 milionů korun. Přitom je tady poměrně podrobně - a to musím výjimečně tedy ocenit - popsáno, jakým způsobem budou ty peníze distribuovány. Hlavními oblastmi podporovaných aktivit jsou ochrana přírody a biologické rozmanitosti, životní prostředí a vlivy na lidské zdraví, adaptace na klimatickou změnu a inovativní prvky environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. Musíme si říci, že úkol vzdělávat ať už v environmentálním oboru, patří samozřejmě školství a nikolivěk nestátním neziskovým organizacím. Tady si musíme položit otázku, zdali náhodou se nejedná o peníze na další šíření zelené ekologistické ideologie, zdali náhodou nejde o skrytou podporu té tak vlivné organizace, kterou známe jako Rekonstrukce státu, což je součást sdružení Frank Bold, které již dříve bylo dotováno ze státního rozpočtu.

Tady se říká v té položce našeho rozpočtu, že minimální výše podpory je 30 tisíc korun, maximální pak 200 tisíc korun na jeden projekt, a že jedna organizace - říká tedy tato položka - může podat maximálně tři projekty. Já jsem si hledal seznam nevládních neziskových organizací. Našel jsem v rezortu ministerstva dva takové seznamy, jeden je ze stránek CENIA, instituce zvané CENIA, která mimo jiné pro nás také dělá zprávy o životním prostředí, a tam je těch nevládek 59, na seznamu, který nabízí MŽP, je jich 42. Tak opět můžeme zkusit udělat nějaký průměr z těchhle dvou čísel, tedy řekněme, že těch potenciálních kandidátů na čerpání dotací je 50 v rozmezí 30 až 200 tisíc. Řekněme tedy, že bychom vzali jako takovou průměrnou dotaci na každý ten projekt 100 tisíc korun, a když může každá organizaci podat maximálně tři projekty - možná že někdo nepodá nic, někdo podá jeden, někdo podá tři, řekněme v průměru tedy, že jsou to dva projekty, které by každá ta organizace z těch zhruba 50 mohla podat, tak když to spolu vynásobíme, dostaneme 10 mil. korun. To je podle mého názoru částka, která je potřeba na realizaci tohoto dotačního programu pro nevládní neziskové organizace.

Je zde ještě řečeno, že peníze, které by zbyly při případném nerozdělení prostředků z těch 20 mil. na tyhle jednotlivé projekty, tak by byly směrovány např. na koordinační projekty k ochraně přírody a krajiny, koordinaci hnutí pozemkových spolků či do otevřených programů na podporu biodiverzity. No tady bych tedy - to poslední ano, prosím, pokud něco zbude z těch 10 mil., když to schválíme, tak ano, tam to dejme, ale na podporu zelené ekologie, na podporu organizací, které vlastně potom brání v rozvoji České republiky, tedy to bych varoval dávat.

Čili dámy a pánové, já už jsem tady přečetl a seznámil jsem vás se svým pozměňovacím návrhem, také jsem se jej pokusil logicky odůvodnit. Tedy ještě jednou, předložil jsem návrh evidovaný pod sněmovním dokumentem 5310 a k tomuto návrhu se tedy tímto přihlašuji. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a prosím k mikrofonu dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Vilímec. Připraví se pan poslanec Skalický. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, já se také v průběhu svého vystoupení přihlásím ke sněmovnímu dokumentu 5308, ale učiním tam drobnou změnu, a to na základě úvodního vyjádření pana ministra financí, že jakémukoli snížení obsluhy státního dluhu bude důrazně bránit. Tak mu chci dát šanci, aby ten pozměňovací návrh taky mohl alespoň v jedné variantě podpořit.

Já se už ve druhém čtení nechci vracet k obecné kritice tohoto návrhu zákona. V každém případě v situaci, kdy se předpokládá v příštím roce růst ekonomiky 2,4 % a stávající rozpočet v letošním roce s největší pravděpodobností skončí v přebytku, tak prostě nemůže být předložen návrh rozpočtu se 60miliardovým schodkem. Myslím, že je to zcela evidentní. Pan ministr financí tady teď není, ale když na konci prvního čtení v závěrečné zprávě položil i v souvislosti s mým příspěvkem otázku, kam na ta mnou uváděná čísla ve spojení s příjmy nebo výhledem příjmů chodím, tak ta odpověď je snadná. Ta čísla jsou uvedena v důvodové zprávě, nikde jinde, a pokud pan ministr ta čísla zpochybňuje, no tak tím zároveň zpochybňuje i návrh tohoto rozpočtu.

Ale já se chci soustředit ve svém vystoupení především na dvě oblasti, jednak na kapitolu Ministerstva práce a sociálních věcí, poněvadž jsem členem sociálního výboru, a pak na otázku podpory státu, již to zde také bylo uvedeno, z národních prostředků v případě rekonstrukce základních škol. K té druhé oblasti je pak směrován i můj pozměňovací návrh.

Musím konstatovat, že na rozdíl od minulého projednávání návrhu kapitolního sešitu Ministerstva práce a sociálních věcí bylo tentokrát viditelnou snahou úředníků ministerstva poctivě a docela i podrobně osvětlit návrh rozpočtové kapitoly a v zásadě především ústy ekonomického náměstka fundovaně odpovědět na jednotlivé dotazy i komentovat pozměňovací návrhy. Vinou stále většího napětí mezi koaličními stranami v sociálním výboru pak nebylo přijato žádné usnesení k návrhu rozpočtu, byť předtím byly přijaty jednotlivé pozměňovací návrhy. To je vlastně už taková tradice v tomto volebním období na sociálním výboru, kdy se přijmou ke státnímu rozpočtu nebo i k jiným tiskům pozměňovací návrhy a pak žádné usnesení se nepřijme. Ale to není chybou opozice, že koalice nedokáže v sociálním výboru postupovat jednotně.

Ale k věcné podstatě této kapitoly. Vlastně více než 94 % celkových výdajů činí mandatorní výdaje. V absolutní částce to dělá téměř 529 mld. korun. Mandatorní výdaje, když se podíváme i na minulá léta v této kapitole, se stále zvyšují. Na růstu těchto mandatorních výdajů se podílí především růst výdajů na důchodové pojištění, kde vlastně dochází v tom letošním roce k plánovanému zvýšení - nebo v tom příštím roce - k plánovanému zvýšení o 15 mld. korun, a také růst výdajů na dávky nemocenského pojištění, tam je nárůst 2,8 mld. korun.

Já zde určitě nechci kritizovat rozhodnutí vlády, které učinila před krajskými volbami, nechci zde kritizovat nárůst průměrného důchodu o 308 korun, ale musíme si uvědomit, že oproti oné automatické valorizaci, kterou předpokládá ten návrh zákona nebo ten zákon o důchodovém pojištění, se jedná o další narušení a další zátěž rozpočtu. Činí to podle informací paní náměstkyně dalších 5,6 mld. korun. I tak vlastně, a to podotýkám, dojde ke snížení relace průměrného vypláceného starobního důchodu k průměrné hrubé mzdě o 0,4 procentního bodu. I na tomto případě se ukazuje, jak je ta situace s důchody vážná. Spoléhat pouze na jeden zdroj, na průběžné financování starobních důchodů, do budoucna sotva můžeme a dobře víte, že vláda místo nějakého návrhu pouze stávající důchodovou reformu zrušila a předkládá do Poslanecké sněmovny další spornou - a možná, že se k ní dnes ještě dostaneme - a v tuto chvíli velmi populistickou novelu spočívající v zastropování odchodu do důchodu někdy v roce 2030. Pokud si neuvědomíme a především vláda neuvědomí vážnost situace v důchodovém systému, která je vážná, a podotýkám, i v době růstu ekonomiky, pak bude výsledkem další výrazné snižování relace průměrných starobních důchodů k průměrné hrubé mzdě a to by nemělo být naším cílem.

Návrh kapitoly v zásadě setrvává na dosavadním stavu. Vláda se prostě v tomto složení neshodne na předložení nějakého smysluplného návrhu, konceptu, jak vyřešit do budoucna zjevně neufinancovatelný důchodový systém.

Podobně je to v oblasti sociálních služeb. Všichni dobře vědí - nebo nevím, jestli všichni, ale určitě minimálně členové sociálního výboru -, že např. v obslužné péči sociálních služeb pracují lidé v průměru za 20 tisíc korun hrubé mzdy. Personální situace v těchto službách je ještě mnohem horší než ve zdravotnictví. Svého času, někdy před těmi deseti lety, když to bylo předloženo, když to předkládal pan ministr Škromach, ten současný zákon, byť novelizovaný zákon o sociálních službách, tak se předpokládalo, že tzv. příspěvek na péči v kombinaci s vlastními příjmy plnohodnotně zabezpečí financování sociálních služeb. Ukazuje se, že to zdaleka tak neplatí, dokonce ani ony nenárokové transfery v navrhované výši zhruba těch 8 až 9 mld. korun, nezajistí plné financování těchto služeb. Když vezmu jenom příklad našeho kraje, Plzeňského kraje, ten vedle těchto nenárokových dotací příspěvku na péči musí financovat chod svých sociálních služeb ještě zhruba ve výši 80 mil. korun a ta částka v těch letech stále narůstá.

Proto souhlasím s návrhy, které jsem také podpořil na výboru a které na úkor zneužívaných prostředků dávek v hmotné nouzi se snaží alespoň o 600 mil. korun posílit ony sociální nenárokové transfery. Ano, systémové to není, ale vláda žádné systémové opatření nenavrhuje a situace se stále zhoršuje.

Dávky v hmotné nouzi - o těch jsme mluvili včera při projednávání novely zákona o hmotné nouzi - to je kapitola sama o sobě. Celková rozpočtovaná částka se sice nepatrně snižuje, ale velmi nedostatečně. Zde musím poznamenat, že k mé nelibosti v tom kapitolním sešitu je vždy pouze jedna celá položka, která není rozepsána. Takže se pak dohadujeme s paní ministryní nebo s panem náměstkem, kolik z těch 10 mld. činí ty doplatky na bydlení. Jeden uvádí velkou částku, paní ministryně uvádí částku menší. Uvidíme po včerejší debatě a podání pozměňovacích návrhů, zda vláda, paní ministryně především, podpoří v této věci razantnější opatření, které by umožnilo i určité úspory v této položce.

Poslední věcí, o které chci mluvit a kde také načtu pozměňovací návrh, je otázka nezbytné vyšší podpory obcím - a podotýkám z národních zdrojů - k rekonstrukci jejich škol. Školy tu nejsou jen pro žáky s trvalým bydlištěm v jedné obci - teď mluvím o základních školách. Zlepšení materiálních podmínek musí být tedy společným úkolem pro obce, pro kraje, ale i pro stát. Stát se zatím k této problematice chová velmi opatrným, zdrženlivým způsobem. On to už zmínil pan poslanec Richard Dolejš. Ani moc také nechápu, proč existují podobné dotační tituly na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy a i na Ministerstvu financí. Na Ministerstvu financí to má ještě tradici z doby takzvaného porcování medvěda. Stále je tam ten dotační titul, který se využívá. Musím ale zase konstatovat, abych jen nekritizoval to tehdejší porcování medvěda, že většina nově postavených škol by bez té tehdejší podpory dnes nestála.

Ten přístup těch ministerstev je podle mě nedostatečný. Odpoví se určitou modernizací a rekonstrukcí spojenou se zvýšením kapacity vzdělávání ve spojení s takzvanou rezidenční urbanizací - to je taky pěkný termín, takový program má Ministerstvo financí. Vyčlenilo asi 634 mil. korun. Vedle tohoto programu pak Ministerstvo školství vyčlenilo 620 mil. korun na program podobný, byť se jmenuje trochu jinak - rozvoj výukových kapacit v mateřských a základních školách zřizovaných územně samosprávnými celky. V zásadě jde trochu o totéž, byť když jsem se podíval na rozpis v kapitole Ministerstva školství, nevím, jak to úplně souvisí s obcí, která má 500 obyvatel, ale výjimky se vždycky najdou. Za mnou ale chodí starostové, nebo myslím i za jinými poslanci, kteří nechtějí zvyšovat kapacity. Nejsou ani v pásmu okolí velkých měst, ale mají zastaralé školy, které nemají samozřejmě stavební úroveň 21. století, a potřebují ty školy opravit. A na to vlastně žádný dotační titul moc nemyslí. Když se podíváme na kapitolu Ministerstva financí, je tam v té zbývající položce na školství určeno ve Všeobecné pokladní správě pouze 38 mil. korun a to situaci nevyřeší. Nesouhlasím ani s výrokem pana náměstka ministra financí při jednání na rozpočtovém výboru, že ta podpora se snižuje, protože o ni není mezi žadateli zájem. To je skutečně velmi zvláštní výrok. Já mám úplně jiné poznatky.

Aby přece jen došlo alespoň k nějaké dílčí změně a obce nejen poblíž velkých měst se mohly ucházet o podporu na rekonstrukci a modernizaci svých škol, aniž by musely zvyšovat kapacitu těchto škol, navrhuji, aby se posílil dotační titul ve Všeobecné pokladní správě o 200 mil. korun. Bylo by to právě na ty případy, kdy se nejedná o zvyšování kapacit poblíž velkých měst a ani o zvyšování výukových kapacit, ale skutečně o nezbytnou rekonstrukci stávajících nevyhovujících prostor, které neodpovídají standardu 21. století.

Proto se přihlašuji jednak k pozměňovacímu návrhu evidovanému pod sněmovním dokumentem 5308. Ten navrhuje navýšit částku o 200 mil. na programové financování toho příslušného dotačního titulu ve Všeobecné pokladní správě, a to variantně na vrub obsluhy státního dluhu a snížení podpory pro Českou exportní banku. V obou případech jde o 100 mil. korun. V druhé alternativě pak navrhuji snížení pouze na vrub obsluhy státního dluhu. A abych dal možnost podpořit tento návrh panu ministrovi financí, navrhuji ještě k tomu doplnění. Tedy navrhuji třetí variantu, aby těch 200 mil. šlo pouze na vrub podpory pro Českou exportní banku. Díval jsem se - Česká exportní banka by měla na podpoře v příštím roce získat 1 330 mil. a ještě k tomu by se jí mělo navýšit základní jmění zase o 1 mld. korun. Takže předpokládám, že si s tím poradí.

Jsem přesvědčen, že jedna z těch variant mého návrhu by mohla být podpořena. Ten návrh považuji za důležitý signál podpory státu ve vztahu k obcím a především jejich základním a částečně i mateřským školám. Na jedné straně se stále vláda, stát i ministr financí brání napravit situaci v rozpočtovém určení daní v případě obcí, tak jak jsem včera zaznamenal na jednání pracovního týmu na Ministerstvu financí, tak nechť alespoň v příštím roce podpoří obce v rekonstrukci jejich základních a mateřských škol.

Děkuji za pozornost a vstřícné posouzení mého pozměňovacího návrhu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Skalického, připraví se paní poslankyně Semelová. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Jiří Skalický: Děkuji. Dobré dopoledne, dámy a pánové, paní předsedající, pane ministře - víc jich tady není - páni ministři, pardon. Chtěl bych se přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je v systému uveden pod číslem 5325. Týká se problematiky Ministerstva obrany a předkládám ho z titulu člena výboru pro obranu.

Navrhuji v příslušném zákoně o státním rozpočtu v kapitole 307 Ministerstvo obrany navýšit průřezový ukazatel výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS o 2 280 mil. s tím, že toto navýšení se promítne do příslušných ukazatelů kapitol v návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2017. Dále snížit výdaje kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství ve specifickém ukazateli podpora agropotravinářského komplexu o částku 2 280 mil.

Doplňuji svým návrhem návrh kolegyně Černochové. Důvody, které mě k předložení tohoto pozměňovacího návrhu vedou, jsou asi následující. Primárně je to bezpečnostní situace ve světě, zejména v oblasti Středního a Blízkého východu. Dále možnost přehodnocení příspěvku Spojených států do NATO a v podstatě nutnost, aby se v uvozovkách Evropa začala starat víc sama o sebe.

Z toho vyplývá i to, o čem se v poslední době velmi diskutuje, a to jsou potřeby naší armády, Armády České republiky, jak v oblasti počtu vojáků na jedné straně, tak v oblasti strategických zakázek a dozbrojení armády, ať už v projektech stávajících, nebo v projektech, které se připravují. Konkrétně jsem přesvědčen, že tyto finanční prostředky je možno použít v příslušné kapitole, kterou jsem citoval, do čtyř projektů nebo programů. První program je 10722 a jsou to kolová obrněná vozidla velitelsko-štábní a spojovací pandur. Dále 10741 - mobilní 3D radiolokátor MADR a letištní radiolokátory. Další 10762 - zvýšení schopností letadel JAS-39 Gripen, jejich modernizace. A poslední program, kde lze tyto prostředky použít, 10768 - modernizace samohybných kanónových houfnic. Všechny tyto programy jsou buďto připraveny k realizaci, nebo se realizují, konkrétně radary 3D MADR. A jsem přesvědčen, že tuto finanční částku lze využít na navýšení v příslušných programech v roce příštím nebo v předsunutí plateb pro některé programy z roku 2018 a 2019 tak, aby se tyto strategické zakázky rychleji realizovaly, dříve zaplatily, a tím se využil prostor pro další nákupy, které jsou spojené s vyzbrojením naší armády.

Určitě padne řada námitek, že to nejde. Já jsem přesvědčen, že tyto programy jsou tak daleko a tato finanční částka je tak relevantní, že je možno ji v případě potřeby použít a tyto procesy urychlit.

V této souvislosti bych chtěl ještě zmínit dva faktory, které se táhnou poslední téměř tři roky. A musím říct s určitou lítostí, že nemám příliš radost, že se zde o nich musím zmiňovat. Za prvé jsem se přesvědčil, že na úrovni Ministerstva obrany nebyla vůle, nebo ochota, nevím, jak to nazvat, využívat výjimek z legislativy Evropské unie a jít na princip nebo filozofii strategických zakázek, které zcela jednoznačně celý akviziční proces mohou zrychlit, přestože řada evropských zemí, kde je obranný průmysl naprosto v klidu, tyto výjimky používá, nebo využívat systém G2G, takže vláda - vláda. V tomto režimu ale snad za čtyři roky se podařilo dotáhnout pouze ty radary pohledové 3D MADR.

Druhý fenomén, který považuji za ještě komplikovanější, je vůbec problematika akvizičního procesu. Akviziční proces - jsem přesvědčen, že za tři roky se vůbec nezměnil, je stále stejný a není dobře nastaven zejména ve vztahu ke strategickým zakázkám, jednak běžným zakázkám, ale chtěl bych se zde opravdu zmínit o těch zakázkách strategických, které čtyři programy jsem zde citoval, a podobné. Systém akvizičního procesu je velmi krátký a je zcela jasné, že u strategických zakázek tohoto typu proces plánování a příprav přesahuje tři čtyři roky. Běžně se mluví o pěti až sedmi letech. A tak jak je nastaveno vlastně hospodaření Ministerstva obrany, není reálné v rozumné době a s nějakou kvalifikovanou predikcí a stabilitou tyto zakázky realizovat. Dochází k přesunům, změnám, výměnám. Takže je řekněme částečně chaos nebo nejistota.

A já bych zde chtěl vyzvat pana ministra financí i vládu, aby se zamysleli zcela jednoznačně nad změnou akvizičního procesu, a to vytvořením například v uvozovkách akvizičního fondu, který bude zcela jednoznačně stát mimo běžný rozpočet Ministerstva obrany, bude pod kontrolou Ministerstva financí. Do tohoto akvizičního fondu, nebo jak ho budeme nazývat, je jedno, budou průběžně alokovány finanční zdroje právě na tyto velké strategické zakázky, takže bude možné daleko lépe a přesněji plánovat s určitou předvídatelností, což se v současné době prostě neděje. A to považuji opravdu za další chybu, která v posledních třech letech se nedokázala vyřešit, přestože i na výboru pro obranu jsme po vedení Ministerstva obrany požadovali a chtěli a navrhovali, aby se s touto změnou procesu zabývali.

 

Ještě jednou, dámy a pánové, děkuji a věřím, že můj pozměňovací návrh minimálně pečlivě zvážíte. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Prosím k mikrofonu paní poslankyni Semelovou. Připraví se pan poslanec Fiedler. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, chtěla bych se přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je zavěšen v elektronickém systému pod číslem 5289 a jehož smyslem je navýšení peněz pro sociální služby. Je pravda, že se za poslední dva roky podařilo celkově navýšit finanční prostředky pro tuto oblast o více jak 2,4 mld. korun. Nicméně stále to nestačí a jak Ministerstvo práce a sociálních věcí, tak jednotlivé kraje jsou nuceny poskytovat každoročně v průběhu roku z vlastních zdrojů peníze na dofinancování sociálních služeb, aby bylo zajištěno jejich fungování a aby udržely potřebný personál.

Finanční ohodnocení v sociálních službách je velmi nízké a neodpovídá náročné práci těchto zaměstnanců, zdravotních sester a pečovatelek, které jsou na tom finančně už vůbec mizerně. Loni byl průměrný plat pečovatelek v sociálních službách 17 856 korun. Letos byl hrubý plat pracovníka v sociálních službách v závislosti na počtu odpracovaných let a na úkolu, který musí plnit podle tabulek, zhruba od 9 000 do 21 810 korun, ale to je až po 32 letech praxe. V reálné situaci jsou platy v přímé péči těsně nad minimální mzdou, v hrubém berou zhruba 14 tisíc, po zdanění kolem deseti jedenácti tisíc. Pomalu by se jim tak vyplatilo zůstat doma a pobírat sociální dávky. A to přece nechceme. Sociální služby poskytují nepostradatelnou pomoc těm nejpotřebnějším skupinám občanů. Navíc naše společnost stárne a sociální služby nabývají stále víc na svém významu. Kromě zaměstnanců, o nichž jsem hovořila, pracují v sociální sféře i vysokoškolsky vzdělaní pracovníci. I ti jsou však se svým výdělkem hluboko pod celorepublikovým průměrem.

Považuji proto za nadále neúnosné, aby byly sociální služby takto nedoceněny a zanedbávány. Jejich dlouholeté podfinancování způsobuje řadu komplikací se zabezpečením jejich fungování, prohlubuje se nedostatek odborného personálu a problematická je i jejich dostupnost. Ostatně na tuto katastrofální situaci upozorňují každoročně odbory, které opakovaně navýšení mezd a platů pro všechny zaměstnance sociálních služeb požadují.

Proto svým pozměňovacím návrhem, jak už jsem řekla pod číslem 5289, navrhuji snížit výdaje kapitoly 396 Státní dluh na ukazateli obsluha státního dluhu o částku 400 milionů korun a u kapitoly 355 Ústav pro studium totalitních režimů o částku 100 milionů korun a o tyto prostředky, tedy o celkovou částku 500 milionů korun, navýšit kapitolu 313Ministerstvo práce a sociálních věcí, specifický ukazatel položka neinvestiční nedávkové transfery podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, za účelem dofinancování platů pracovníků v sociálních službách. Nadbytečnost zpolitizovaného Ústavu pro studium totalitních režimů už tady uvedl ve svém vystoupení kolega Ondráček a já se k jeho argumentům hlásím. Peníze na pochybné výsledky tohoto ústavu budou pro sociální služby určitě užitečnější a mnohem potřebnější.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, paní poslankyně. Prosím k mikrofonu pana poslance Fiedlera. Připraví se paní poslankyně Nováková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, paní předsedající. To je zvláštní, jak nám tam pořád neubývá počet přihlášených, přestože poslanci se střídají (s úsměvem). Ne, odhlásit se nemusíme, jak mi napovídá pan předseda (Votava u stolku zpravodajů). Díval jsem se právě na sněmovní tisk 921, kolik ještě dnes přibylo pozměňovacích návrhů, a nejsem výjimkou.

Já tedy přistoupím k tomu, abych krátce odůvodnil v podstatě dva své pozměňovací návrhy, protože jeden tam je předložen ke zvážení Poslanecké sněmovně ve více variantách.

První pozměňovací návrh, ke kterému se tímto současně hlásím, je ve sněmovním systému pod č. 5333. V tomto pozměňovacím návrhu navrhuji navýšit kapitolu 398 Všeobecná pokladní správa o částku 16 mil. 0,75 tis. a vytvořit položku oprava a uvedení do provozu kulturní památky soubor statků č. popisné 9 v katastrálním území Kuchař v obci Vysoký Újezd. Je to kulturní památka, která je součástí kulturního dědictví. Opravené památky lákají investory, stimulují cestovní ruch, který má mít synergickým efektem značný ekonomický přínos pro obce, regiony i celou Českou republiku. Obnova památek má při realizaci vysoký podíl mzdových nákladů, je to minimálně 50 %, a z toho vyplývá i vysoká návratnost prostřednictvím odvodů na sociální pojištění a DPH. Rekonstrukce památek přináší zakázky firmám a každá opravená památka generuje nová pracovní místa. Navrhuji, aby o tuto částku, kterou navrhuji, byla naopak ponížena kapitola 323 rozpočtu, to je položka podpora projektů integrace příslušníků romské komunity. Zde se domnívám, že dlouhodobě nejsou doložitelné konkrétní hmatatelné výsledky, a mám velké pochybnosti o účelnosti vynakládání těchto částek. Už to ostatně zde ve vztahu k neziskovým organizacím v této diskusi zaznělo vícekrát. Věřím, že uvážíte tento pozměňovací návrh a zvážíte, jestli takto vynaložené částky by nebyly vynaloženy účelněji s hmatatelným efektem a výsledkem, který bude naprosto zřejmý.

Nyní přistoupím k představení druhého pozměňovacího návrhu, který najdete ve sněmovním systému pod čtyřmi tisky. Já se k nim současně tímto hlásím - ne tisky, ale pod evidenčními čísly, jsou to čísla 5339, 5340, 5341 a 5342. Je to vlastně vždy různá varianta jednoho pozměňovacího návrhu, jedné myšlenky, a to je ta, že navrhuji poskytnout finance Ministerstvu dopravy, tak aby mohlo tyto peníze dále posunout polygonům a firmám, které zabezpečují výuku bezpečné jízdy. Zabezpečují tuto výuku jednak pro civilní osoby, jednak pro řidiče veřejného sektoru, pro policii, pro záchrannou službu a výsledky jejich činnosti jsou také doložitelné. Dělají to tak, že častokrát je to na hranici rentability, a jednoznačně kladná odezva na to, co jsem měl možnost vidět, když jsme s rozpočtovým výborem byli na výjezdním zasedání, mě přesvědčila o tom, abych se nad tím zamyslel.

Zarazilo mě to, že v rámci těchto kurzů není frekventantům poskytováno i nějaké školení v oblasti poskytování první pomoci, což si myslím, že by byl velmi vhodný příspěvek, jak tuto činnost rozšířit, protože řekněme si, zamyslel jsem se sám nad sebou, kolik z nás by toto umělo poskytnout. Pokládám to opět za daleko rozumnější účel, jak tyto prostředky využít, než v rozpočtových kapitolách 313 nebo 323, ze kterých navrhuji tyto částky naopak odejmout, čili ponížit. Jedná se o částky ve čtyřech variantách - 12, 10, 6 nebo 3 mil. korun.

Věřím, kolegové a kolegyně, že zvážíte účelnost této investice, opravdu prospěšnou činnost s hmatatelnými důsledky, a pro jednu z těch variant se rozhodnete a bude schválena. Děkuji za pozornost i podporu pozměňovacím návrhům.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Poprosím k mikrofonu paní poslankyni Novákovou. Připraví se paní poslankyně Adamová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, já bych vás ráda požádala o podporu změny v rozpočtu kapitoly 334, která se týká Ministerstva kultury. Jedná se o dvě změny a obě dvě změny se týkají osobních nákladů.

My tady velmi často slyšíme, že je nutné chránit památky, že památky dotvářejí kulturní krajinu, často jsou dominantami města, ale i malých obcí, a je to jistě nesmírně důležité. Ale památky, galerie, muzea nemohou vykonávat a dobře plnit svou funkci, pokud tam nejsou kvalifikovaní lidé. Ministerstvo kultury například zřizuje 29 příspěvkových organizací, a když vezmeme třeba Národní památkový ústav, tak ten zase má pod sebou řadu zámků, možná si to ani neuvědomujeme, které zámky a které památky navštěvujeme, že jsou právě pod touto správou. Celkem je v příspěvkových organizacích zaměstnáno necelých 6,5 tisíce zaměstnanců a právě prostřednictvím těchto zaměstnanců může lépe plnit Ministerstvo kultury svou roli, kterou se domnívám, že neplní rozhodně na sto procent, a to je určitá kulturně výchovná činnost. Souvisí to s tím, že nemáme lidem prezentovat jenom stavby, nemovitosti nebo třeba jenom galerie, ale takové cennosti, které jsou dokladem lidského umu, lidského ducha, jako jsou třeba historické hudební nástroje. Já jsem tady několikrát musela interpelovat pana ministra právě proto, že v rámci expozic některých zařízení příspěvkových organizací Ministerstva kultury se naprosto nešetrně, protože bez znalosti věci, například zachází s takovýmhle dokladem uměleckého řemesla.

Proto je jasné, že investice do osobních nákladů pro zaměstnance v příspěvkových organizacích Ministerstva kultury skutečně nebude vydána nazmar, pokud - ale to už je samozřejmě v kompetenci Ministerstva kultury - to nebude třeba plošné přidání. Jenom pro ilustraci, kdyby se částka, o kterou já prosím, aby se změnila položka, hned potom řeknu, byla by to asi stomilionová částka, pro 6,5 tisíce zaměstnanců, pokud by se přidávalo plošně, bylo by to brutto třeba 960 korun, ale tak by to jistě nebylo. Jistě by bylo možné mnohem více a lépe odměňovat ty, kteří skutečně napomáhají tomu, aby se naše kulturní dědictví předávalo moderním způsobem, nemluvím třeba o digitalizaci a tak dále, ale na to všechno jsou potřeba kvalifikovaní lidé.

A ta druhá část souvisí s tím, také s osobními náklady a také s tou kapitolou 334 Ministerstva kultury, a ta souvisí s tím, že na základě služebního zákona, který byl schválen, se zejména, to ale asi nemusím říkat, zaměstnancům ve vyšších platových třídách výrazně zvýšil plat třeba v průměru kolem 30 %. A chceme-li, aby v rámci služebního zákona byli ti pracovníci opravdu perfektní, víme, že měli všichni projít přísným výběrovým řízením, že správně, pokud proběhlo všechno dobře, měli prokázat své jazykové kompetence atd. atd., naopak některé věci vůbec nesmějí, takže to navýšení platu je tam i třeba logické, a tady chybí zhruba asi 12 milionů.

Takže můj návrh, který je vložen do systému pod číslem 5331, požaduje, žádá, prosí o zvýšení výdajů kapitoly 334 Ministerstva kultury ve výdajovém bloku příspěvkové organizace zřízené Ministerstvem kultury a jedná se o prostředky na platy a zákonné odvody, přesně je to rozpočtová položka 5331, tedy o 100 milionů korun.

Druhá změna, zvýšení výdajů zase z kapitoly 334 Ministerstva kultury o 12 milionů 847 korun a zase s určením do výdajového bloku, tentokrát výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva kultury. Z toho by byly přímé prostředky na platy 9 milionů 446 korun a rozpočtová položka 513, zároveň by tam patřily i zákonné odvody, tj. 3,4 milionu korun.

Celkově, odkud bychom tyto peníze mohli přesunout, tak tento návrh 5331 počítá s tím, že by došlo ke snížení výdajů v kapitole 396 Státní dluh, ukazatel obsluha státního dluhu, celkem o 112 milionů 847 korun.

Děkuji, že s porozuměním přistoupíte k tomuto pozměňovacímu návrhu. A děkuji za slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. A nyní s přednostním právem místopředseda vlády Pavel Bělobrádek. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, chtěl bych se přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 5317. Jedná se o posílení kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Souhrnný ukazatel výdaje celkem se zvýší o 100 milionů korun, specifický ukazatel vysoké školy se zvýší o 100 milionů korun. Není to nárok na státní rozpočet ani na dluh. Jedná se o to, že z kapitoly Úřadu vlády by se snížily výdaje o 50 milionů korun. Po dohodě s Grantovou agenturou o 25 milionů z Grantové agentury a 25 milionů z Technologické agentury, aby se tím posílily vysoké školy.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Adamovou, připraví se paní poslankyně Hnyková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, mám tři pozměňovací návrhy, ke kterým bych se tímto chtěla přihlásit a velice stručně vám je i představit.

Dva z nich se týkají stejné oblasti, pouze se liší částkou, o kterou by se mělo jednat. Jedná se o pozměňovací návrhy pod čísly 5298, resp. 5297, kdy navrhuji zvýšení výdajů kapitoly 333 Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, a to v ukazateli ostatní výdaje na zabezpečení úkolů resortu, konkrétně na program protidrogové politiky. V jedné variantě je to tedy o 945 tisíc a ve druhé variantě o 1,5 milionu korun. V obou případech se jedná o snížení výdajů kapitoly 301 Kanceláře prezidenta republiky, a to tedy v ukazateli ostatní nákupy", což je rozpočtová položka 5173 cestovné na tuzemské i zahraniční cesty.

Dovolte, abych velice stručně obhájila, proč se snažím předložit zrovna tuto změnu. Překládám schválně dvě varianty, aby byla možnost pro poslance, kteří si myslí, že bychom třeba neměli být příliš razantní a snižovat o polovinu položku právě na zahraniční a tuzemské cesty prezidenta, tak ta druhá varianta je nižší jenom o 945 tisíc. Myslím si, že by už mohla být pro ně třeba únosná.

Když se tu našlo před časem více než 60 poslanců, kteří byli schopni ochotně podepsat změnu legislativy, která by vrátila trestný čin hanobení prezidenta, tak věřím, že se zde najde alespoň stejný počet těch, kteří tímto konkrétním krokem dají najevo, že nesouznějí se zahraniční politikou prezidenta republiky. Nesouznějí s tím, jaké země a režimy vnímá jako důležité partnery. Jen připomínám, že se jedná velmi často o nedemokratické autoritářské, či dokonce totalitní režimy. Máme jako poslanci poměrně málo možností, jak účinně vyjádřit svůj nesouhlas s tímto počínáním prezidenta Zemana.

Za zahraniční politiku je samozřejmě odpovědná vláda. Nicméně té se buď nedaří, nebo příliš nechce napravovat škody, které prezident Zeman páchá. A my máme právě tímto krokem, tímto konkrétním opatřením možnost ovlivnit alespoň symbolicky tyto jeho kroky a de facto vyslat i signál vůči společnosti, že nesouhlasíme s tím, jak reprezentuje Českou republiku prezident Zeman v zahraničí, že nejsme spokojeni s tím, jaké výroky na stranu našich strategických partnerů, jako jsou země Evropské unie, země NATO, což se, doufám, shodneme, že jsou opravdu strategičtí partneři, tedy byl schopen pronést, a proto vás žádám a prosím o podporu těchto pozměňovacích návrhů.

Další pozměňovací návrh se týká zcela jiné oblasti. Jedná se o snížení výdajů kapitoly 313 Ministerstva práce a sociálních věcí, a to konkrétně v ukazateli prostředky na platby a ostatní platby v položce MPSV, ústřední orgán, a to o 227 milionů korun, a zároveň o navýšení výdajů kapitoly 313 Ministerstva práce a sociálních věcí v ukazateli neinvestiční nedávkové transfery v položce transfery podle zákona č. 108/2005 Sb., o sociálních službách, o tu samou částku.

Stručně vysvětlím. Už tady i jedna z předřečnic navrhovala zvýšit výdaje na sociální služby, konkrétně na platy pracovníků v sociálních službách. Vím, že za mnou prakticky bude následovat jeden z takových návrhů taktéž od kolegyně Hnykové. Chtěla bych poprosit o to, abychom nenavyšovali počty úředníků na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Pro vaši informaci, od roku 2014 by pro příští rok mělo jít o 40procentní navýšení počtu úředníků jenom na tomto ministerstvu. Myslím si, že těch 238 úředníků, které by si ministerstvo přálo pro příští rok zaměstnat, bychom tam určitě nepotřebovali, nepotřebujeme je tam, a místo toho bychom tyto prostředky mohli vynaložit na platy lidí, kteří se starají o zdravotně hendikepované, o seniory, o lidi bez domova atd. Těch sociálních služeb je celá řada a jsou velmi potřebné. Občané je určitě využívají a potřebují mnohem víc než 238 nových úředníků, kteří by posílili stavy nad rámec toho, co kdy bylo potřeba na Ministerstvu práce. Myslím si, že se všichni shodneme na tom, že zrovna tito lidé, pracovníci v sociálních službách, si zaslouží mít lepší platy, že jejich platy jsou hluboce podprůměrné, průměrně v minulém roce to činilo 18 136 korun; že jejich práce je skutečně velmi náročná jak fyzicky častokrát, tak samozřejmě ale i psychicky, a tyto peníze by určitě pocítili právě oni rádi na svých platech. Proto se prosím zamysleme nad tím, jestli potřebujeme zvyšovat počty úředníků, státních zaměstnanců, nebo raději posilovat motivaci a finanční ohodnocení opravdu potřebných pracovníků v sociálních službách.

Za zvážení obou změn, které navrhuji, resp. tří, ale ve dvou variantách pouze jedna z nich, vám předem děkuji a doufám, že místo toho, abychom brali peníze třeba Ústavu pro zkoumání totalitních režimů, budeme ty peníze přesouvat v rámci jedné kapitoly z oblasti na nové úředníky právě na stávající zaměstnance. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. A nyní s přednostním právem místopředseda vlády Pavel Bělobrádek. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, omlouvám se, udělal jsem chybu, která se stává jednou za deset let. V mém přihlášení se k pozměňovacímu návrhu jsem špatně přečetl číslo pozměňovacího návrhu. Zůstává to, co jsem dal jak panu zpravodaji, tak vám - číslo sněmovního dokumentu není 5317, ale 5346. Takže se opravuji, omlouvám se. Je to tedy pozměňovací návrh 5346. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Ano, děkuji. S faktickou poznámkou paní poslankyně Adamová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Pan Bělobrádek mi připomněl, že ani já jsem neřekla číslo svého pozměňovacího návrhu, tedy aspoň toho třetího z nich, a tak bych to chtěla napravit. Jedná se o pozměňovací návrh v systému nahraný pod číslem 5299 a je to tedy ten přesun peněz v rámci Ministerstva práce a sociálních věcí, o kterém jsem mluvila nakonec. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Ano, děkuji. A nyní již prosím k mikrofonu paní poslankyni Hnykovou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené dámy a vážení pánové, dovolte mi v druhém čtení státního rozpočtu se vrátit k platovému ohodnocení zaměstnanců v sociálních službách a v podrobné rozpravě se přihlásit k svým pozměňujícím návrhům, které jsou do systému vloženy pod číslem 5241, které navyšují platy zaměstnanců v sociálních službách o 6 % v souhrnné výši 600 mil. korun. Finanční prostředky chci získat v případě prvního pozměňujícího návrhu z kapitoly 313, kde o adekvátní část snižuji výdaje na hmotnou nouzi, a v druhém pozměňujícím návrhu z kapitoly obsluhy státního dluhu. I když pan ministr nepřipouští, že by se mohla snížit kapitola obsluhy státního dluhu, přesto bych ho chtěla přesvědčit ve svém pozměňujícím návrhu o důležitosti přesunu těchto finančních prostředků právě na platy zaměstnanců v sociálních službách.

My už jsme tady dneska slyšeli napříč politickými stranami, ať od kolegyně Semelové, Adamové nebo kolegy Vilímce, o důležitosti ohodnotit pracovníky v sociálních službách. A prosím, moje navýšení by se netýkalo jenom zaměstnanců v příspěvkových organizacích, ale týkalo by se i ostatních zaměstnanců, kteří pracují v neziskovém sektoru a v dalších organizacích.

Já jsem vás v prvním čtení zákona o státním rozpočtu seznámila s platovými podmínkami v sociálních službách. Dneska to tady už opakovaně zaznělo. A proto jsem byla... (Odmlka pro hluk zleva.)

Paní předsedající, já vím, že tamhle kolegové ze sociální demokracie -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Paní poslankyně, já to zvládnu. Já vám děkuji. Poprosím kolegy a kolegyně, aby se usadili na svá místa, popř. pokud mají co diskutovat, aby tak činili v předsálí a nerušili přednášející v tuto chvíli. Děkuji.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Já také děkuji, paní předsedající. Já vím, že pánové jsou ještě schopní, že ty sociální služby nebudou potřebovat, ale časem dojde i na ně.

Takže bych se vrátila ke svému projevu. Byla jsem moc ráda, že v sociálním výboru po mé argumentaci šestiprocentní navýšení prošlo, ale nebylo přijato usnesení, a proto si musím načíst tento pozměňující návrh znovu. Bohužel jsem to nenašla ani v tabulce rozpočtového výboru, že rozpočtový výbor tuto změnu podpořil. Takže jsem zvolila cestu toho, abych vás přesvědčila.

Vím, že zazněly i na výboru pro sociální politiku poznámky od koaličních poslankyň, že je to nekoncepční. Já si kladu otázky - v čem nekoncepční. Že vezmu prostředky z hmotné nouze a přesunu je na navýšení pracovníků v sociálních službách? Že finanční prostředky přesunu z kapitoly, která je dlouhodobě kritizovaná? Že prostředky, které jsou vypláceny na nataženou ruku, chci dát lidem, kteří poctivě a každý den vykonávají péči o staré, nemocné a zdravotně postižené? Tomu opravdu nerozumím, to mi rozum nebere!

Ani jednou jsem neslyšela bohužel od těchto poslankyň, že by se nad touto problematikou zamyslely a že by také něco pro to udělaly během těchto tří let, které jsme zde v Poslanecké sněmovně. Když člověk navštěvuje sociální služby - a nedávno jsem byla i v Jihočeském kraji, slyšela jsem stále stejné stesky od zaměstnavatelů, ať něco uděláme s platy zaměstnanců, protože je velký nedostatek pracovníků v sociálních službách. A argumentují tím, že zaměstnanci jim odcházejí, odcházejí jim do Kauflandu, kde jim dají daleko více, a domů odcházejí s čistou hlavou. Proto, abych vás přesvědčila o práci těchto lidí, dovolila jsem si vám připravit takový krátký exkurz do jejich práce, abyste si uvědomili, co se skrývá za těmi penězi, o kterých dnes už tady byla řeč.

Zaměstnanci v sociálních službách poskytují přímou obslužnou péči o osoby spočívající v nácviku jednoduchých denních činností, pomoc při osobní hygieně, oblékání, manipulaci s přístroji, pomůckami, prádlem, udržování čistoty a osobní hygieně, podpoře soběstačnosti, posilování životní aktivizace, vytváření základních sociálních a společenských kontaktů a uspokojování psychosociálních potřeb. Vykonávají základní výchovnou nepedagogickou činnost spočívající v prohlubování a upevňování základních hygienických společenských návyků až po jejich fixaci, působení na vytváření a rozvíjení pracovních návyků, manuální zručnosti a pracovní aktivity. Provádějí volnočasové aktivity zaměřené na rozvíjení osobnosti, zájmů, znalostí a tvořivých schopností formou výtvarné, hudební a pohybové výchovy. Zabezpečují zájmovou kulturní činnost a provádějí asistenční činnost a osobní asistence. Pečovatelská činnost spočívá ve vykonávání prací spojených s přímým stykem s osobami s fyzickými a psychickými obtížemi, v komplexní péči o jejich domácnost, zajišťování sociální pomoci, provádění sociálních depistáží pod vedením sociálního pracovníka. Poskytování pomoci při vytváření sociálních a společenských kontaktů a psychické aktivizace. Organizační zabezpečování a komplexní koordinování pečovatelské činnosti v územním celku. Sociální pracovník v přímé péči pracuje s písemnou dokumentací klientů, stanovuje individuální plány a cíle klientů a zodpovídá za jejich plnění, pracuje s ústavním informačním systémem. Provádí záznamy o realizaci činností dle individuálního plánu klientů, komunikuje s klienty a příbuznými. Řídí se sociálními a ošetřovatelskými standardy, metodickými pokyny, příkazy a směrnicemi domova pro seniory.

Je odborným garantem pro poskytování kvalitní sociální péče ve směnném provozu. Zná aktualizované standardy kvality sociálních služeb na oddělení a je s nimi seznámen. Spolupracuje a vytváří kvalitní sociální dokumentaci. Spolupracuje se zdravotními sestrami a dalšími pracovníky v sociálních službách. Dbá na dodržování hygienicko-epidemiologického režimu, provozního domácího řádu atd. Řeší problémy vzniklé ve směně s úsekovou sestrou anebo jinou sestrou ve službě. Podporuje nové pracovní postupy v sociální péči na oddělení a pomáhá spolupracovníkům zvládat ostatní úkoly. Prohlubuje své odborné znalosti v sociální péči na seminářích, akreditovaných kurzech, odborných stážích, prostřednictvím samostudia, čtením odborného tisku a dbá o přenesení poznatků získaných z těchto aktivit na oddělení. Podílí se na zapracování nových pracovníků v sociálních službách, edukuje klienty a rodinné příslušníky v sociální péči, hájí práva klientů. Zajišťuje a kontroluje u jí svěřených pracovníků ve směně kvalitní provádění aktivní sociální péče, zvláště pak naplnění individuálních cílů klientů.

Vyjmenovala jsem vám jen málo z toho, co považuju za velmi důležité v práci s lidmi, v práci se starými lidmi, v práci se zdravotně postiženými. K tomu musíme ještě připočíst, že pokud někdo chce pracovat v sociálních službách, musí k tomu samozřejmě být i odborně vzdělán. Ředitelé jednotlivých zařízení volají, že už jim nestačí jenom pracovníci, kteří mají základní vzdělání a akreditovaný kvalifikační kurz, ale že chtějí daleko lépe připravené sociální pracovníky právě pro péči o své klienty. Ti, kteří pracují v sociálních službách, vědí, co nás stálo úsilí, abychom sociální služby dostali na takovou úroveň, jako je dnes. Ale je stále co zlepšovat. Chceme-li kvalitní sociální služby, uvědomme si, že základem je zaměstnanec v sociálních službách na všech úrovních. Není to práce jenom jednoho člověka, ale celého týmu.

Proto bych se, vážení, velmi přimlouvala, abychom společně podpořili pozměňující návrh, a tak zlepšili život zaměstnanců v sociálních službách. Protože nikdo z nás, já to opakuji stále, nevíme, kdy budeme potřebovat sociální služby. Všichni z nás zestárneme a budeme potřebovat péči, podporu a pomoc. Tu nám mohou poskytnout pouze zaměstnanci, kteří budou řádně ohodnoceni. A já myslím, že by společnost k tomu měla přistoupit a my zde také.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, paní poslankyně. Prosím k mikrofonu paní poslankyni Putnovou, připraví se pan poslanec Černoch. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Anna Putnová: Děkuji. Dobré dopoledne, vážená paní předsedající, dámy a pánové. Ráda bych vám představila a zdůvodnila svůj pozměňující návrh, který je v systému veden pod číslem 5338.

Navrhuji, aby se v zákonu o státním rozpočtu na rok 2017 zvýšily výdaje kapitoly 333 Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o 100 milionů v ukazateli podpora činnosti v oblasti sportu, všeobecná sportovní činnost, a to na vrub kapitoly 396 Státní dluh v ukazateli obsluha státního dluhu. Tyto zdroje by měly být investovány do zavedení povinné třetí hodiny tělesné výchovy u dětí na prvním stupni základních škol.

Fyzická kondice a fyzická zdatnost našich dětí se v poslední době rapidně zhoršuje. Změnil se způsob života a děti tráví více času u počítače, změnily se také stravovací návyky. Během poslední dekády se zvýšil počet dětských diabetiků a dětí s nadváhou. Statistiky vydávají varovná čísla. Podíl dětských diabetiků do šesti let věku činí téměř 7 %. Česká republika se tak dostala na přední místo v celosvětovém měřítku. Dvanáct procent dětí ve věku 6 až 12 let má nadměrnou hmotnost. Nejsme jedinou zemí, která čelí těmto problémům ve fyzické kondici dětí, nicméně mám pocit, který je dokumentovaný touto statistikou, že u nás těmto obtížím věnujeme stále malou pozornost.

Zdraví je nejvyšší hodnota a pěstovat zdraví je třeba už od dětství. Od roku 2011 se pokouším prosadit povinnou třetí hodinu tělesné výchovy na prvním stupni. Zdá se, že v tomto směru jsme poněkud pokročili, protože proběhl už pilotní projekt. Těchto sto milionů, které žádám, by bylo v roce 2017 věnováno na rozvoj a na začátek tohoto procesu a věřím, že tato iniciativa najde podporu v poslaneckých řadách.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Černocha. Připraví se pan poslanec Lank.

 

Poslanec Marek Černoch: Hezké odpoledne, dámy a pánové, děkuji za slovo. Chtěl bych se věnovat neziskovým organizacím, které v současné době bohužel mají nepříliš dobrou pověst. Je to financování neziskových organizací, v současné době organizací, které neodvádějí takovou práci, jako by odvádět měly. Samozřejmě říkám, že v ČR existuje řada neziskových organizací, které opravdu odvádějí skvělou práci na dobrých projektech. Bohužel je trend, že za tuto práci, která je ku prospěchu, se schovávají neziskové organizace, které s posláním neziskovek nemají vůbec nic společného. Mám tím na mysli neprůhledné neziskovky, jejichž činnost za desítky milionů korun je rozlepování samolepek nebo moderování diskusí na facebooku. Sami můžete vidět i na odmítavých reakcích občanů ČR, že si takové programy nepřejí. A proto jediným způsobem, jak omezit tuto činnost, je omezit financování ze státního rozpočtu a tyto peníze, prostředky využít efektivně pro naše občany.

Proto bych se rád přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který je pod číslem sněmovního dokumentu 5305. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a poprosím k mikrofonu pana poslance Lanka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Lank: Děkuji, paní předsedající. Krásné poledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Tímto se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu s číslem 5306.

Celá politická reprezentace má jeden obrovský dluh. Je to dluh vůči našim bezpečnostním sborům. Připomínám, že těm byly v roce 2010 sníženy platy o 10 %. Všichni tady jim slibovali, jak jim ty peníze vrátíme a že tenkrát to snížení bylo jenom dočasné. Vždycky se pak ale bohužel našla nějaká jiná priorita nebo nebylo dost peněz a na naše policisty nebo hasiče nezbylo. Přes přísliby politiků, a to napříč politickým spektrem, tady stále nedošlo k narovnání na původní stav, a to zejména v případě, kdy se hodnota platu očistí o inflaci.

Vzhledem k hospodářskému růstu a zvýšeným příjmům státního rozpočtu panují pro toto narovnání platů velmi dobré fiskální předpoklady. Já vás tedy žádám, naplňme ty sliby, které jsme tady napříč od pravice po levici dali, a dorovnejme platy příslušníkům bezpečnostních sborů. Myslím, že nikdo tady nepochybuje, že by si ty peníze neměli zasloužit. A bezpečnostní situace ve světě není dobrá a zlepšení asi jen tak brzy čekat nemůžeme. Jedná se o 900 mil. korun, díky kterým by se platy měly zvednout přibližně o 2 %. Prostředky navrhuji převést z kapitoly 396, což je Obsluha státního dluhu. I vzhledem k tomu, jak je dneska dobrá hospodářská situace, se sotva kdy najde příhodnější situace pro tento krok, a já proto doufám, ve vaši podporu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Lankovi. Hezké dobré poledne. Dalším řádně přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové, už tradičně načítám pozměňovací návrh, který se týká rozpočtu specifického závazného ukazatele kapitoly 313 MPSV transfery na podporu reprodukce majetku. Jde o program rozvoj a obnova materiálně technické základny sociálních služeb.

Tento program se snaží investičně podporovat provozovatele sociálních služeb, a to jak ty, které zřizují kraje, tak ostatní poskytovatele. V minulosti padly výtky, že by toto měla být prioritně starost krajů, avšak tento názor neobstojí. Jen v letech 2012-2014 investovaly kraje do rekonstrukcí či nové výstavby v sociálních službách 2,5 mld. korun a další finanční prostředky přidaly v loňském i letošním roce.

Zásadním důvodem, proč navýšit rozpočtovou částku na tento program, je fakt, že stále zůstává nemalé procento zařízení sociálních služeb, které neodpovídají současným standardům a bohužel dále zastarávají. Dalším důvodem je pak fakt, že po přechodném snížení požadované výše částky, o kterou jednotlivé subjekty na MPSV z tohoto programu žádají, tak v roce 2016 se požadovaná částka vyšplhala na 2 mld. korun, přičemž se v tuto chvíli jedná o 120 neuspokojených žádostí. K dalšímu navýšení zcela jistě dojde počátkem roku 2017, kdy žádosti jsou předkládány vždy do 15. 3. příslušného kalendářního roku. Je tedy zcela reálné, že se celková částka žádostí, které nebude možné uspokojit, dostane k částce 2,5 mld. korun. V návrhu státního rozpočtu je počítáno na program rozvoj a obnova materiálně technické základny v sociálních službách s částkou 127,44 mil. korun. Aby se alespoň nejnutnější investice v sociálních službách mohly realizovat, je potřeba částku povýšit alespoň na hladinu 450 mil. korun.

K tomuto záměru směřuje můj pozměňovací návrh, kdy původně navrženou částku navrhuji povýšit o 322,56 mil. korun. Rozpočtové krytí navrhuji v rámci stejné kapitoly 313 MPSV, kdy o stejnou částku navrhuji ponížit rozpočet specifického závazného ukazatele podpory v nezaměstnanosti.

V této souvislosti si dovoluji tvrdit, že vzhledem k predikcím makroekonomických indikátorů Ministerstva financí a České národní banky lze po úspěšném roce 2016 v oblasti nárůstu HDP očekávat další nárůst i v roce 2017. V oblasti zaměstnanosti je pak končící rok 2016 výrazně úspěšný. Očekává se nárůst zaměstnanosti celkově o 1,6 %. Pro rok 2017 je sice predikován nárůst již výrazně menší, přesto se s nárůstem počítá. Proto snížení rozpočtu specifického závazného ukazatele podpory v nezaměstnanosti je logické a nemělo by se negativně projevit v rámci kapitoly 313 MPSV.

Závěrem mi dovolte vyjádřit přesvědčení, že v letech, kdy se ekonomice daří, je naší zásadní povinností investovat, a to investovat do různých oblastí. Vzhledem k demografickému vývoji by to zcela logicky mělo být i do sociálních služeb. Stejně tak podporuji změny v rozpočtu, které zde přednesly mé kolegyně, kdy navrhují navýšení prostředků na platy pracovníků v sociálních službách. Tyto dva záměry se vhodně doplňují. Bez adekvátních platů budeme mít zejména v pobytových sociálních službách čím dál závažnější personální problémy. A investice, zlepšení prostorových podmínek a zkvalitnění vybavení v sociálních službách přece poslouží klientům sociálních služeb, o které jde v prvé řadě, ale také ulehčí v těžké práci pracovníkům sociálních služeb, o což nám musí jít neméně. Bez kvalitního, motivovaného a v práci spokojeného personálu nelze zajistit kvalitní péči v sociálních službách. Dovoluji si vás proto požádat o podporu tohoto pozměňovacího návrhu ve třetím čtení a děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Dalším řádně přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Václav Zemek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Zemek: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych se touto cestou přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který najdete v systému pod číslem 5352. Tento pozměňovací návrh obsahuje změnu v kapitole 315 Ministerstvo životního prostředí, kdy navrhuji přesunout z podkapitoly boj se suchem 10 mil. do podkapitoly program péče o krajinu.

Pokud bych to měl stručně odůvodnit, tak se jedná o to, že obě dvě podkapitoly nebo oblasti, které tyto podkapitoly postihují, se navzájem překrývají, protože i v rámci programu péče o krajinu se provádějí opatření v krajině, která mají za cíl právě i boj se suchem, ale na rozdíl od toho prvního program péče o krajinu je dlouhodobě podfinancován a nedají se tam například použít prostředky z operačního programu Životní prostředí. Je to program, který byl dlouhodobě ověřen, kde se zúčastňují obce, drobní vlastníci pozemků, spolky, je zaběhlý, a tudíž si myslím, že by bylo dobré toto provést. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zemkovi. Dalším přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Stanislav Grospič. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vystoupil tak trošku s evergreenem ve vztahu ke státnímu rozpočtu a pokusil se načíst pozměňovací návrh, který se vztahuje ke státnímu rozpočtu, k tisku 921, tak jako tomu bylo minulý rok. Tento návrh jste obdrželi ve sněmovním dokumentu v elektronické verzi pod číslem 5336 s tím, že bych velice rád opravil odůvodnění tohoto návrhu, které mě vedlo k tomu, abych žádal na pokrytí těchto nákladů jiný zdroj, než jsem původně v té elektronické verzi uvedl.

Pozměňovací návrh se týká doplnění kapitoly 327 Ministerstva dopravy ČR o dotační titul pro Státní fond dopravy ve výši 100 mil. korun pro přípravu a realizaci projektové přípravy a projektu tzv. Vlkavské spojky z úseku města Milovic do obce Všejany, event. do obce Čakovice jako prvé etapy zvažovaného nového spojení hl. m. Prahy se statutárním městem Libercem, a to přes město Mladá Boleslav, které by výrazně urychlilo toto vlakové spojení a je v současné době ve stadiu zpracovávání studií a variantního řešení posuzování těchto studií o nejvhodnější trase.

Myslím si, že je potřeba v rámci rozvoje dopravní infrastruktury ČR, včetně právě i železniční dopravní infrastruktury a Správy železniční dopravní cesty, jít tomuto kroku naproti, a proto předkládám tento pozměňovací návrh. Toto navýšení navrhuji pokrýt z kapitoly 396 Státní dluh, položky výdaje na obsluhu státního dluhu. A proč navrhuji tuto položku? Protože po zkušenostech z minula je reálný předpoklad, že zde bude dostatek disponibilních finančních prostředků, tedy bude ve skutečnosti z této položky méně čerpáno a bude moci být tato částka vykryta. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Grospičovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Vít Kaňkovský ještě. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Milé kolegyně, vážení kolegové, jenom aby bylo učiněno zadost jednacímu řádu, ještě se formálně přihlašuji ke svému pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 5328.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Dalším řádně přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Klaška. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Klaška: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych se chtěl přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který jsem načetl do systému jako sněmovní dokument 5348. Má formu doprovodného usnesení a doporučuji, abychom požádali vládu ČR převést v průběhu ledna příštího roku nespotřebované peníze, které letos jsou určeny na investice do dopravní infrastruktury, a to až do výše 3,5 mld. korun na spolufinancování krajských silnic v příštím roce.

Odůvodnění: Takto pomáháme krajům opravovat krajské silnice už dva roky. A ve dvou letech bylo ze státních prostředků, ze státního rozpočtu, prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury celkem převedeno více než 7 miliard korun. Je to taková vhodná motivace a pobídka krajům, aby více opravovaly i krajské silnice, protože jde o to opravit nejenom primární silniční síť, to znamená dálnice a silnice I. třídy, ale také navazující dopravní infrastrukturu, tedy krajské silnice.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Klaškovi. Další řádně přihlášenou je paní poslankyně Kristýna Zelienková. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Kristýna Zelienková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já před vás předstupuji s pozměňovacím návrhem, který se týká budovy věznice v Uherském Hradišti. Tato budova, jak mnozí jste již zaznamenali i v médiích, je budova, která je velmi stará a používala se v době komunismu k mučení politických vězňů. Od revoluce je v podstatě prázdná a chátrá. Je to památka, která si zaslouží opravu a zaslouží si investici. Toto je ostatně i věc, kterou deklaroval pan ministr financí při své návštěvě během předvolební kampaně v Uherském Hradišti, kde se společně s panem senátorem Valentou předháněli, kdo první zaplatí rekonstrukci věznice v Uherském Hradišti.

Prošla jsem rozpočet na příští rok a nenašla jsem tam žádnou položku, která by byla alokována na rekonstrukci této věznice. Během návštěvy pana Babiše v Uherském Hradišti se vytvořilo memorandum, a to mezi městem Uherské Hradiště, krajem, okresním soudem, kterému v současné době budova patří, Ministerstvem financí, Ministerstvem kultury a Ministerstvem spravedlnosti o spolupráci a o tom, že se vynaloží maximální úsilí a finance k tomu, aby se věznice opravila a aby zde vzniklo muzeum totality. Mimo jiné by v této budově měly sídlit státní instituce.

Přicházím s pozměňovacím návrhem, aby se ve státním rozpočtu alokovalo 100 mil. korun na rekonstrukci této budovy, protože pokud nebude žádná finanční částka připravena k rekonstrukci, nebude moci být zahájeno ani žádné výběrové řízení do budoucna na firmu, která by tuto budovu opravila. Předsedkyně okresního soudu paní Mgr. Kurfiřtová byla neprávem obviněna z toho, že nekoná a že zbytečně dělá obstrukce k tomu, aby majetek Ministerstva spravedlnosti, potažmo ve správě okresního soudu, byl převedený na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Toto samozřejmě není pravda. Je to lež. Mám korespondenci mezi paní předsedkyní soudu a Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových. Paní předsedkyně soudu samozřejmě je ochotna převést majetek na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, aby se dále mohlo konat v přípravách, které by vedly k rekonstrukci věznice, nicméně trvá z pochopitelných důvodů na tom, aby byla v listině, která bude zajišťovat vlastně převod majetku, uvedena jedna jediná věta, že okresní soud bude první státní institucí, která bude mít nárok se přesunout do těchto prostor, protože samozřejmě prostory, ve kterých v současné době okresní soud sídlí, jsou absolutně nevyhovující, a to převážně z bezpečnostních důvodů.

Takže bych načetla pozměňující návrh, který máte vy všichni v materiálech o státním rozpočtu před sebou. Je to v tabulce, která se jmenuje pozměňovací návrhy číselných položek k návrhu zákona o státním rozpočtu a k návrhu státního rozpočtu na rok 2017, které rozpočtový výbor nepřijal. Je to pořadové číslo 8. Žádám o alokaci 100 mil. korun ve prospěch úprav věznice v Uherském Hradišti, dosud v kapitole Ministerstva financí, Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, popřípadě Ministerstva kultury. Po převodu, popř. Ministerstva spravedlnosti okresního soudu. Peníze by se čerpaly z veřejné pokladní správy, a to buď z kapitoly - mám varianty dvě. Varianta číslo 1 - z kapitoly 398 VPS, kde by se snížily výdaje v ukazateli odvodu do rozpočtu EU. A jako varianta číslo 2 - kapitola 398 VPS - snížení výdajů v položce odškodnění obětem trestné činnosti, škody způsobené při výkonu veřejné moci, soudní spory z titulu ochrany osobnosti, soudní řízení o omezení vlastnického práva, ostatní náhrady. Tato položka je každý rok asi čtyřnásobně převyšující reálný požadavek.

Ještě bych chtěla tady k tomuto bodu dodat, že vlastně díky tomu, že jsem podala pozměňovací návrh na rozpočtový výbor, tak se rozvinula opět debata ohledně věznice v Uherském Hradišti a bylo poukázáno na to, že opravdu Ministerstvo financí zřejmě nedopatřením nezačlenilo žádnou částku do rozpočtu, přestože toto bylo slíbeno a byl podaný pozměňovací návrh kolegy Sedi ze sociální demokracie, který navrhuje 15 mil. korun. Tento pozměňovací návrh prošel rozpočtovým výborem. Samozřejmě ho podporuji. Budu ho dále podporovat, ale zároveň bych vás chtěla požádat o podporu i tohoto pozměňovacího návrhu, jak už jsem zmínila na začátku, protože bez alokovaných financí nebude moci proběhnout ani výběrové řízení a tento projekt zůstane opět jenom na papíře a budeme se opět dále jen bavit o virtuální rekonstrukci věznice v Uherském Hradišti, což pro mě je absolutně nepřijatelné.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Dalším řádně přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové, vážený pane předsedající, vážení dva pánové ministři, kteří jste tady na projednávání jednoho z nejdůležitějších zákonů tohoto roku, zbyli.

Dámy a pánové, plánovaný schodek státního rozpočtu pro rok 2017 je 60 miliard korun. Příjmy tvoří 1 249 miliard, výdaje 1 309 miliard. Výše schodku je vzhledem k úrovni ekonomického růstu neobhajitelná, pane ministře Babiši. Aktuálním ekonomickým parametrům jednoznačně přísluší vyrovnaný rozpočet.

Zamýšlel jsem se, co vedlo pana ministra Andreje Babiše k tomu, aby předložil rozpočet, který je takto schodkový, který udělá minus 60 miliard korun. Mě skutečně nenapadlo jiné vysvětlení, než že ministr financí Andrej Babiš si nevěří a není jistý, že by tohoto vyrovnaného rozpočtu byl schopen v roce 2017 dosáhnout. Proto předložil rozpočet ztrátový, schodkový a v případě, že se mu to podaří, to bude potom vydávat za své vítězství, že dosáhl vyrovnaného rozpočtu. Nicméně nechce se zavázat a nejistota z toho úplně číší. Nejistota Andreje Babiše.

Plánované výdaje jsou o 300 miliard korun vyšší, než si vláda nechala Sněmovnou schválit před rokem ve střednědobém rámci. Musím také podotknout, že vláda neúměrně zvyšuje výdaje rozpočtu v budoucnosti. Až ekonomika neporoste tak rychle, jako nyní, způsobí závažné problémy a nutnost jejich opětovného snížení, což bude nepopulární a bolestivé, bude nasnadě.

V celém rozpočtu je patrné, a to ve všech kapitolách, ve kterých se bavíme, že vláda neúměrně zvyšuje výdaje na platy státních úředníků na celkových 300 miliard v roce 2017. Jednak jim přidává samozřejmě na tarifech, ale hlavně, a co kritizuji zejména, ne ta 4 % jako taková, ale hlavně plánuje opět navýšit počet státních úředníků v roce 2017. Chtěl bych připomenout, že za působení současné vlády se počet státních úředníků zvýšil o více než 10 tisíc, což je samozřejmě odpovědnost pana premiéra - tady ho nevidím - a vlády jako takové.

Dámy a pánové, dovolte mi, abych se dotkl jedné části rozpočtu, která spadá do kompetence Ministerstva průmyslu a obchodu, a to je věc, která se týká financí, které souvisí s úhradou peněz dobývacího prostoru a vydobytých nerostů, tzv. ekologickou dotací. Jak si jistě všichni pamatujeme, tak byl to právě ministr Andrej Babiš, který zejména stál o to, aby se navýšily peníze, které budou odcházet z těžebních společností, aby se navýšily - on nejdříve hovořil na desetinásobek, pak samozřejmě podlehl lobbingu uhelných společností a navýšil pouze o - tuším - dvojnásobek ty peníze, které odcházejí za vydobytý nerost. Ty peníze jako takové jsem samozřejmě, a všichni, kteří žijeme v těch lokalitách, ať se to týká Ústecka, ať se to týká Ostravska, tak jsme čekali, že skončí právě v těch krajích a v těch oblastech, kde jsou potřeba na zahlazení důlních škod a na obnovu života v tom regionu, který je postižen těžbou. Stalo se to, na co jsem tady upozorňoval, a to že ty peníze bohužel v těchto regionech neskončí. Neskončí na Ostravsku, neskončí na Ústecku. Skončí i v tom děravém rozpočtu, který připravil ministr Andrej Babiš, v tom navýšení platů státních zaměstnanců. Peníze z toho vydobytého nerostu, z toho uhlí, které se tam těží, skončí v platech státních zaměstnanců, těch deseti tisíc, o které vláda navýšila.

A já to samozřejmě mohu dokumentovat čísly. Teď už to není jenom plané povídání, teď už to není nějaké sýčkování. Podívejme se, prosím, na kapitolu nebo na ukazatel úhrady dobývacího prostoru a vydobytých nerostů - ekologická dotace. V roce 2016 šlo na tento ukazatel 150 milionů korun. V roce 2017 se plánuje 54 milionů korun, to znamená třikrát méně než v letošním roce i přesto, že se zvýšila ona úhrada z vydobytého nerostu. To znamená, třikrát méně se plánuje na rok 2017 za peníze, které by měly přijít do těch oblastí, než v letošním roce.

Já jsem se samozřejmě zajímal na hospodářském výboru, jak je to možné. Jak je možné, že se třikrát tak sníží onen výnos nebo onen příjem na ekologickou dotaci. Bylo mi odpovězeno pracovníky Ministerstva průmyslu a obchodu: Je to tím, že se utlumuje těžba. Já mohu říct, že buď to je velmi nekvalifikované vysvětlení, anebo vysvětlení, které skutečně má jen za cíl ten argument smést se stolu. Pokud všichni víme, jak probíhá těžba, tak v okamžiku kdy bychom dneska zastavili těžbu, to znamená, bude mít nulové příjmy, to znamená, že v příštím roce bude nula na zahlazování důlních škod - jistě všichni víme, že to je naprostý nesmysl.

Budu se snažit ve svém pozměňovacím návrhu, který podám, právě navýšit onu ekologickou dotaci a ty peníze, které Andrej Babiš vzal Ústeckému kraji a které vzal Ostravsku, do těch krajů vrátit zpátky, tak aby nejen důlní škody, které tam byly vytvořeny, tak aby byly zahlazeny, aby se tam těm lidem lépe žilo, aby se ten region opět stal místem, které je aspoň trochu místem vhodným pro to, aby odtamtud lidé neodcházeli, aby tam lidé dále žili. Proto jsem připravil pozměňovací návrh, který navyšuje ekologickou dotaci o 100 milionů korun na oněch 150 milionů korun, které byly v letošním roce. To znamená, je naplánováno 50 milionů na rok 2017, já tam navrhuji přidat oněch 100 milionů, abychom zůstali alespoň na stejné částce, jako byla v roce 2016.

Tento návrh jsem zpracoval do pozměňovacího návrhu, který máte v systému pod číslem 5330, a tímto si dovoluji k tomuto pozměňovacímu návrhu přihlásit a věřím, že získá podporu všech, nejenom těch, kteří žijí v oněch postižených oblastech na Ostravsku a Ústecku. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Další řádně přihlášenou do podrobné rozpravy je paní Jana Fischerová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Nyní se tedy také přihlásím ke svému pozměňovacímu návrhu.

Jedna, dva, tři, čtyři (ohlíží se do vládních lavic), už můžeme hrát skoro taroky. Ne, tři. Takže mariáš, to je opět počet našich ministrů, je tady omezen. Bavili jsme se o tom, řeknu, i napříč politickým spektrem, že je nám to velice líto, že dřív se to nestávalo, když se projednával opravdu ten nejdůležitější zákon, což je rozpočet, tak že by tady měla sedět celá vláda. Je tady sice pan ministr financí, to jsem ráda, ale.

Ale pan předseda rozpočtového výboru je tady a sleduje to. Já také to sleduji pozorně jako vy a chci říci: To, k čemu já se budu přihlašovat, je pozměňovací návrh, který se týká navýšení kapitoly v rozpočtu ministra kultury Hermana. Také mě mrzí, že tu právě teď není, protože ráno byl, a než jsem mu stačila říct tu zprávu, že s několika dalšími poslanci chceme bojovat za kulturu nejenom v oblasti památkové péče, za což jsem ráda, že bylo schváleno navýšení v rozpočtovém výboru o dost podstatnou částku, tak se přiznám, že mám připraven pozměňovací návrh, který se týká víceméně knihoven v České republice. Já vás s ním seznámím nyní.

Můj pozměňovací návrh je uveden v systému pod číslem 5349. Nejdřív vás s ním seznámím a pak tedy provedu zdůvodnění. Jak říkal pan předseda rozpočtového výboru v úvodu, tak je to opravdu vybilancováno, tzn. že to mám připraveno tak, jak to má být.

Navýšení výdajů tedy ve svém pozměňovacím návrhu mám ve prospěch kapitoly Ministerstva kultury 334, § 331400 Investiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně, veřejné informační služby knihoven. Navrhované navýšení činí 300 milionů. A nyní ten přesun, odkud chci finanční prostředky v rámci připravovaného rozpočtu státního převést. Ponížení výdajů počítám z kapitoly 312 Ministerstvo financí, platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci, ve výši 100 milionů. Dále kapitola 315 Ministerstvo životního prostředí, ostatní ekologické záležitosti, také 100 milionů. A za třetí kapitola 317 Ministerstvo pro místní rozvoj, provozní výdaje, a je to také 100 milionů. Čili paritně zastoupeno po sto milionech. A nyní své zdůvodnění, které uvedu pod číslem 5349.

Oblast kultury je věc, která mě již dlouhodobě zajímá i na úrovní místních samospráv. Samozřejmě i územních samospráv v rámci krajů. Sledovala jsem již od začátku vzniku krajů v roce 2000, jakým způsobem byla možnost a bylo financováno budování krajských knihoven. Historicky víme, že mnohé kraje měly možnost čerpat právě dotace buď ze státního rozpočtu, anebo z peněz Evropské unie. Když jsem si celý ten přehled připravila, ale přiznám se, že asi ho tady celý nebudu číst, že z toho vyberu jenom některé konkrétní příklady, abych poukázala přesně na to, která knihovna měla možnosti čerpat dotace ze státního rozpočtu, případně, jak jsem říkala, z prostředků financí Evropské unie.

Například v roce 2002 byla zřízena Krajská knihovna v Pardubicích. Tehdy se jednalo o dotaci ze státního rozpočtu Ministerstva kultury ve výši 70,5 mil. korun a částku 4,2 mil. poskytl tehdy Pardubický kraj. Nebo Krajská vědecká knihovna v Liberci, tam se celkové náklady vyšplhaly až na 517 mil. korun a tehdy se o tuto částku rozdělil stát společně s evropským projektem, tedy žádání dotací z rozpočtu peněz evropských. Mám k tomu celou rešerši, jak to bylo, ale tím vás opravdu dnes nechci tady zdržovat. Ale zmíním ještě vybudování Krajské knihovny např. v Hradci Králové. Byla to studijní a vědecká knihovna, která také velmi dobře slouží občanům Královéhradeckého kraje. Já jim to určitě moc přeju. Tam se tehdy jednalo o částku 394,5 mil., kdy se také kraj a současně i Ministerstvo kultury podělily o tyto náklady. V současné době nejsou ve státním rozpočtu, ani nebyly v minulém roce, žádné možnosti na podporu výstavby knihoven, protože i šel konkrétně za Kraj Vysočina například dopis s tím, že žádáme o příspěvek na výstavbu krajské knihovny. Odpověď z Ministerstva kultury byla ano, my bychom rádi přispěli, ale nemáme v kapitole žádné odpovídající finance.

Takže tímto chci s vaší pomocí přispět k tomu, aby tam ta možnost byla. Proto tady dneska předkládám tento pozměňovací návrh. Ale netýká se to jenom Kraje Vysočina a budování nové krajské knihovny. V současné době, tak jak jsem i s některými z vás mluvila, tak problém mají např. v Moravskoslezském kraji, jistě mě poslouchají také poslanci z Moravskoslezského kraje, protože i tam v Ostravě potřebují vybudovat novou, opravdu plnohodnotnou knihovnu, což považují také za velmi důležité. Nebudu chodit daleko, i Národní knihovna v Praze potřebuje svoje prostory vylepšit, hlavně depozitáře. I tam je to velmi důležité, protože spádovost je tam počínaje studenty a konče seniory velice podstatná návštěvnost a stálo by to za to.

Takže alespoň krátké zdůvodnění svého pozměňovacího návrhu jsem vám tímto chtěla říci. A ještě si uvědomuji, ještě je to Olomoucký kraj. Takže zase, poslankyně, poslanci, ten můj pozměňovací návrh by také prospěl i Olomouckému kraji, protože i tam vím, že není zcela úplně v pořádku budova krajské knihovny, že ta by zasloužila buď rekonstrukci, anebo dostavbu budovy právě z této kapitoly.

Takže já vám velice děkuji za pozornost, jsem ráda, že mě tady všichni poslouchali, a věřím, že podpoříte můj pozměňovací návrh. Zopakuji na závěr, je to číslo 5349.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Janě Fischerové. Dalším řádně přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec František Laudát. Pardon, s faktickou poznámkou pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Počkám, až pan ministr mě bude poslouchat, to stihnu i tak za ty dvě minuty.

Já bych chtěl podpořit návrh kolegyně Jany Fischerové, a to jako poslanec za moravskoslezský region. Máme tam roky připravenou stavbu nové moderní vědecké knihovny. Krásná stavba, říká se jí Černá kostka. Bohužel minulé socialisticko-komunistické vedení Moravskoslezského kraje tuto stavbu ignorovalo. Jednou z hlavních priorit nové krajské koalice je vybudování Černé kostky. Ostrava je třetí největší město v republice, zaslouží si to. Je to podpora vzdělanosti. A ten návrh paní poslankyně Fischerové je v zásadě konzervativní, ta částka není nijak vysoká, je to spíš na rozjezd těch staveb než na tu realizaci. Já se přimlouvám za to, aby stát vedl seriózní jednání zejména s Moravskoslezským krajem, tam jsem poslanec. Takže ta stavba se může stát pýchou celého kraje a byla by škoda, kdyby to stát nepodpořil, i ve světle těch skutečností, že už to mnohokrát udělal. Není to precedent, že ostatní kraje budovaly své knihovny z vlastních zdrojů a od státu nic nedostaly. Takže se chceme přihlásit k dobré tradici, aby pokud myslíme vážně svá slova o podpoře vzdělanosti a celé oblasti školství v tom širokém pojetí, tak to musíme taky podpořit nějakým finančním způsobem. Ta navržená částka, říkám, není nijak vysoká, určitě nebude stačit, ale stačila by na to, aby se daly spustit veřejné zakázky, aby se dal domluvit mezi konkrétním krajem a státem způsob financování v jednotlivých letech, a myslím si, že by to opravdu prospělo té vzdělanosti a podpoře vysokoškolského vzdělávání v daných regionech.

Tady vás oslovuji, i vás z ostatních krajů. My tu knihovnu opravdu potřebujeme. Kdo máte zájem, tak se přijeďte podívat do Ostravy, v jakých podmínkách funguje stávající knihovna. Je v nájmu, a když to vznikalo před více než padesáti lety, tak se řeklo, že to je provizorium. A to provizorium trvá déle než půl století. Myslím si, že v okamžiku ekonomického růstu (upozornění na čas), v okamžiku, kdy máme dostatek příjmů, si to můžeme dovolit.

Děkuji, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S faktickou poznámkou také pan poslanec Miroslav Opálka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já bych chtěl navázat na pana kolegu Stanjuru, ale chtěl bych upřesnit, že snaha tam je nejenom za uplynulé období, ale už od roku 2000, kdy byly zřízeny kraje. Je pravdou, že ta Hirošima, která zůstala po nedostavěném sekretariátu, tak ta už chátrá a musím říci, že by se naplnilo aspoň nějaké smysluplné poznání. Bohužel, čas se samozřejmě dotkl této rozestavěné stavby a vyžádal si určité prostředky taky na její udržení v tom stavu. Takže je třeba tu situaci urychleně řešit, protože knihovna, kterou potřebuje nejenom Ostrava, ale celý Moravskoslezský kraj a všechny vysoké školy, nejenom ty dvě, které jsou v Ostravě jako veřejné, to potřebují. Takže se přimlouvám za to. Ale zdůrazňuji, že ta neúspěšná snaha není jenom snaha tzv. koalice ČSSD - KSČM, ale i předchozí snaha pod vedením ODS.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan předseda Stanjura ještě s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak když už jsme v té podrobné debatě, tak já vám teda popíšu, jak to bylo. Naše koalice na kraji vypsala architektonickou soutěž, získala územní rozhodnutí, stavební povolení, vypsala veřejnou zakázku a měli jsme domluvené financování. Financování v té době bylo zhruba 500 mil. z peněz Evropské unie, 490 mil. ze státního rozpočtu a zhruba 200 mil. z krajského rozpočtu. Taky ale občas jsou volby, my jsme tu zakázku nestačili dosoutěžit, ne že bychom ji nespustili - spustili jsme ji, nestačili jsme ji dosoutěžit, resp. bylo to v době stavební konjunktury, ty nabídky byly příliš vysoké a my jsme tu soutěž zrušili právě z důvodu vysoké nabídkové ceny všech uchazečů v té době, musím říct. A pak k našemu překvapení nové vedení, které tam bylo osm let, koalice ČSSD - KSČM, prostě zrušilo tento projekt. Já to považuji za hroznou škodu pro kraj. Nicméně projekt existuje, v této chvíli existuje i politická vůle a musíme znovu vymyslet model financování, protože je nereálné, aby celou výstavbu financoval kraj, případně krajské město. Je nereálné, aby tak velkou stavbu financoval pouze Moravskoslezský kraj a město Ostrava případně. Je nutné zapojit státní peníze a podívat se, zda je možnost nějakou částí se připojit i evropskými zdroji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Dalším přihlášeným do podrobné rozpravy je pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové František Laudát. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Pane místopředsedo, dámy a pánové, zdržím se komentářů k návrhu státního rozpočtu. Víceméně to co se usnesl hospodářský výbor, jsem přetavil do nějakých upřesňujících věcí a chci vám načíst čtyři pozměňovací návrhy, které prošly napříč politickým spektrem i hospodářským výborem.

První pozměňovací návrh. Navrhuji, aby kapitola 375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost byla navýšena o 22 702 tis. korun, a to na úkor kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa. Konkrétně položka kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa, položka sociální výdaje, náhrady, neziskové a podobné organizace - snížení tedy o 22 702 tis. korun.

Zdůvodnění. Výdaje Státního ústavu pro jadernou bezpečnost jsou nedostatečné, potřeby jsou kryté z nevyčerpaných prostředků ze schválených projektů, které se z různých důvodů opozdily. Proto při realizaci těchto často i smluvně uzavřených projektů budou na další nezbytné výdaje organizace tyto prostředky chybět. Tento požadavek podpořil hospodářský výbor svým usnesením dne 2. 11. 2016 v politické shodě všech přítomných.

Pozměňovací návrh číslo dvě. Kapitola 374 Správa státních hmotných rezerv. Navýšení této kapitoly o 375 mil. korun. Z toho 300 mil. korun na doplnění zásob ropy a ropných produktů a 75 mil. korun na navýšení pohotovostních zásob, a to na úkor kapitoly 312 Ministerstvo financí, konkrétně z položky výdaje na zabezpečení plnění úkolů ústředního orgánu, a to o těch zmíněných 375 mil. korun.

Zdůvodnění. Mezinárodní situace se poslední roky velmi rychle zhoršuje. Na tuto skutečnost musí naše republika reagovat dostatečnými zásobami strategických surovin a produktů. Vyspělé země mají zásoby ropy a ropných produktů na 120 dnů. Naše republika má dnes těchto zásob na něco málo přes 90 dnů, a dokonce proti předchozím rokům se tato rezerva snížila z 97 dnů. Rozumné a postupné navyšování strategických zásob a modernizace pohotovostních zásob by měly být prioritou vlády. Například zdroje nočního vidění pro noční osvětlení jsou značně zastaralé a dávno překonané z hlediska efektivity i spolehlivosti. Nákup ropných produktů je při současné nízké ceně ekonomicky výhodný a může přinést v budoucnu příjmy při zpětném odprodeji. Tento návrh je podpořen usnesením hospodářského výboru ze dne 2. 11. 2016.

Další návrh. Navrhuji ponížit v kapitole 327 Ministerstvo dopravy průřezový ukazatel výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem o 33 525 128 434 koruny. Je to položka 6332/§ 2299 týkající se investičních dotací Státního fondu dopravní infrastruktury, které jsou následně poskytovány konečným příjemcům. Výsledné saldo kapitoly 327 Ministerstvo dopravy je nula korun. (Velký hluk v sále.)

Odůvodnění. Ministerstvo dopravy při zpracování návrhu státního rozpočtu na rok 2017 bylo i přes svůj nesouhlas donuceno na základě pokynů Ministerstva financí nově zahrnout veškeré investiční dotace poskytované SFDI do průřezového ukazatele výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem. Tento postup zásadním způsobem mění dlouhodobě osvědčené finanční toky a převládají tam negativa. Důvodem, proč nevést investiční prostředky poskytované fondu prostřednictvím programového financování lze zahrnout do následujících bodů.

Jestli bych mohl poprosit trošku klidu...

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Velmi se omlouvám. Poprosím, milé kolegyně a milí kolegové, o klid v jednacím sále. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec František Laudát: Ano. Za prvé. SFDI financuje projekty v souladu s rozpočtem schvalovaným Poslaneckou sněmovnou a postupuje při poskytování prostředků konečnému příjemci v souladu se zákonem č. 104/2000 Sb. a o státním fondu dopravní infrastruktury.

Za druhé. Dotace z rozpočtu Ministerstva dopravy do rozpočtu SFDI není a nemůže být definována věcně, což je jedna z podmínek programového financování dle zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla.

Za třetí. Státní fond dopravní infrastruktury, kterému jsou investiční dotace na projekty operačního programu Doprava na období 2014-2020 a CEF z rozpočtu kapitoly 327 Ministerstvo dopravy poskytovány, je zprostředkujícím subjektem, nikoliv konečným příjemcem dotace.

Za čtvrté. Ministerstvo dopravy má již schválené manuály pracovních postupů na OPD 2014-2020 a Ministerstvem financí odsouhlasený výstup auditu designace.

Za páté. Financování OPD 2014-2020 a CEF bylo již započato podle schválených manuálů. Tedy nikoliv podle postupů programového financování EDS/SMVS.

Za šesté. Není žádný relevantní důvod, proč zavedený systém, který se již osvědčil při realizaci OPD 2007-2013, měnit.

Za další. Databáze EDS/SMVS není dle našeho názoru nástrojem pro řízení, ale jedná se pouze o záznam údajů v jednom z dalších informačních systémů. Sledování všech údajů o projektech financovaných ze zdrojů EU je podrobně prováděno v informačním systému MS2014+ a také prostřednictvím záznamů v účetnictví státu.

Za další. Obrovský nárůst agendy na SFDI na Ministerstvu dopravy i Ministerstvu financí, který nelze zajistit bez předchozího nárůstu administrativních kapacit Ministerstva dopravy a SFDI a zřejmě i u Ministerstva financí, s sebou nese i značný nárůst provozních nákladů.

A za poslední. Zdvojování administrativy je zpochybnění a značné zdržení implementace OPD 2014-2020 a CEF, a to bez jakékoliv přidané hodnoty z hlediska efektivity správy výdajů.

Tolik návrh číslo tři.

A návrh číslo čtyři. Doprovodné usnesení ke kapitole 327 státního rozpočtu - Ministerstvo dopravy na rok 2017 bylo rovněž doporučeno, nebo odhlasováno kladně, hospodářským výborem. Pozměňovací návrh Drážní úřad. Navrhuji navýšení mzdových prostředků o částku 6 mil. korun a k tomu 2 160 tis. korun příslušenství pro zaměstnance Drážního úřadu. Tento krok by rozhodně pomohl řešit neutěšenou situaci v oblasti náboru příslušných odborníků, a tím by se Drážní úřad stal perspektivnějším zaměstnavatelem. Tuto částku navrhuji navýšit na úkor položky na údržbu silnic, a to následovně. Návrh na navýšení závazných ukazatelů z návrhu státního rozpočtu kapitola 327 Ministerstvo dopravy, platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci plus 6 mil. korun, platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě plus 6 mil. korun, povinné pojistné placené zaměstnavatelem plus 2 040 tis. korun a převod fondu kulturních a sociálních potřeb plus 120 tis. korun na vrub výdajů Ministerstva dopravy na údržbu silnic I. třídy. V tom opravy a udržování položka 5171/§ 221200 minus 8 160 tis. korun.

Rovněž, jak jsem již podotkl, bylo to doporučeno a Ministerstvo dopravy s tím dokonce nemá problém. Alespoň tak vystupovali na hospodářském výboru jeho zástupci. Takže vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Laudátovi. S faktickou poznámkou pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuju za slovo, vážený pane místopředsedo. Jenom upozornění pro pana kolegu. Ten poslední pozměňovací návrh ale schválil už rozpočtový výbor, takže je to trošku nadbytečné.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak a je 12 hodin 59 minut. Jsou tu ještě, mám avizováno, tři přihlášení, včetně pana předsedy poslaneckého klubu ODS. Je už 13 hodin. Takže já přerušuji tento bod a přerušuji jednání Sněmovny do 14 hodin 30 minut s tím, že v 13.05 se sejde organizační výbor. Prosím členy organizačního výboru do místnosti 107.

Dobrou chuť k obědu přeji.

 

(Jednání přerušeno v 13.00 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Přeji vám dobré zažití po jistě dobrém obědě. Budeme pokračovat v projednávání bodu č. 2, státního rozpočtu na rok 2017, jeho druhého čtení. Nacházíme se v podrobné rozpravě a dalším řádně přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec František Vácha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo, pane předsedající. Přihlásím se ke svému pozměňujícímu návrhu, který je v systému zanesen pod číslem 5353. Jedná se o pozměňovací návrh, kterým bych chtěl převést 200 milionů z kapitoly obsluha státního dluhu, kapitola 396, do kapitoly 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, ukazatel vysoké školy.

Cílem je přesun prostředků na zvýšení platů na vysokých školách. Jeden takový pozměňovací návrh už jsme tu měli od kolegy Bělobrádka, takže předpokládám, že to je i zájem celé vládní koalice. Ono totiž se zvýšením platů učitelů v regionálním školství dochází k situaci, kdy tarifní platy vysokoškolských učitelů jsou ve většině případů nižší než učitelů na středních školách. Pak dochází k situaci, kdy nám vysokoškolští učitelé odcházejí z vysokých škol učit na střední školy. Já mám konkrétní případy, kdybyste se chtěl někdo zeptat lidí, kteří se rozhodli opustit vysokou školu a jít učit na střední školu, protože tam dostanou mnohem stabilnější podmínky. Mají smlouvu na dobu neurčitou a nemají tolik starostí.

Navrhované zvýšení by mělo Ministerstvo školství cíleně směřovat na zvýšení platů vysokoškolských učitelů, jak tomu bylo na konci roku 2016, to znamená v tomto roce, kdy paní ministryně získala navíc 260 mil. a poslala je na vysoké školy cíleně na platy. Nicméně to navýšení částky o 260 mil. v tomto roce, které proběhlo, se ukázalo jako nedostatečné a zdaleka neodpovídalo navýšení, ke kterému došlo v segmentu regionálního školství. Opět osobní zkušenost. My jsme z těchto peněz dostali k nám na fakultu peníze, které se musely rozdělit mezi naše zaměstnance. A mohu říct, že peníze, které jsme dostali, nestačí na to, abychom navýšili mzdy tak, abychom se vyrovnali tomu, co je po navýšení v regionálním školství.

Na rok 2017 je ve státním rozpočtu v kapitole Ministerstva školství peníze pro vysoké školy navýšení oproti loňskému roku 260 mil., což samozřejmě podle osobní zkušenosti nebude stačit. Nepokryje to náklady, které by měly jít na vysoké školy. Z toho důvodu navrhuji posílit kapitolu Ministerstva školství cíleně na navýšení platů vysokoškolských pedagogů o dalších 200 milionů. Tedy celková částka, kterou by Ministerstvo školství mělo na platy, mohlo cíleně poslat na zvýšení platů vysokoškolských pedagogů, by bylo 460 mil. korun. A to už je částka, kterou si dokážu představit, že bychom se dostali přibližně na úroveň navýšení platů v regionálním školství.

Takže opět opakuji, jedná se o pozměňující návrh, který je v systému pod číslem 5353. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Váchovi. Dalším řádně přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Ladislav Okleštěk. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane předsedající, vážení ministři, vážené kolegyně, kolegové. Chci se přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, kterým žádám o snížení rozpočtu specifického ukazatele kapitoly 315, je to Ministerstvo životního prostředí, z daňových příjmů o částku 30 milionů a na druhé straně zvýšení tohoto ukazatele na nedaňové příjmy, opět o 30 miliónů.

Jedná se o přesun v rámci specifických ukazatelů... (Někteří kolegové si poslance fotografují.) Zájem v médiích vynikající. Ono se říká, že to nejlepší nakonec.

Takže se jedná o přesun v rámci specifických ukazatelů v kapitole Ministerstva životního prostředí. Důvodem je z mezirezortního připomínkového řízení předložená novela vyhlášky 323 z roku 2002. Věřím, že tento pozměňovací návrh není nikterak konfliktní a že bez problémů bude schválen.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Oklešťkovi. Přečtu ještě omluvy. Eviduji přihlášku pana předsedy Stanjury. Pan poslanec Jiří Koubek se omlouvá dnes mezi 14.30 a 19. hodinou z pracovních důvodů, pan poslanec Stanislav Grospič se omlouvá dnes v době od 18.30 do konce jednacího dne z osobních důvodů, pan poslanec Simeon Karamazov se omlouvá z dnešního jednání a z odpoledního jednání 1. 12. z osobních důvodů, pan poslanec Jan Klán se omlouvá ve středu 30. listopadu od 18 hodin z osobních důvodů. To byly omluvy.

A nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak není to s přednostním právem. Počkal jsem, až se všichni přede mnou přihlášení vyjádří k návrhu státního rozpočtu. A dovolte mi nyní, abych podrobněji popsal stanovisko, nebo základní stanovisko našeho poslaneckého klubu.

Úplně na začátku chci říct, že se chci přihlásit k pozměňovacímu návrhu, ale omlouvám se, číslo jsem nechal ležet tam. Hned se vrátím. (Vrací se do lavice pro materiál.) K pozměňovacímu návrhu, který je obsažen ve sněmovním dokumentu číslo 5347. Jak jistě víte, pozměňovací návrh může vložit pouze jeden konkrétní poslanec, ale chci říct, že to je pozměňovací návrh, který podávám jménem celého poslaneckého klubu. V tomto návrhu, tak jak jsme avizovali v prvém čtení, přinášíme návrh na úspory ve výši 30 miliard korun. Všech uspořených 30 miliard korun směřujeme do kapitoly a položky obsluha státního dluhu. To znamená, pokud peníze ušetříme, můžeme je použít na obsluhu státního dluhu. To jenom formálně, abych se k pozměňovacímu návrhu přihlásil.

Nejprve pár obecných poznámek k návrhu rozpočtu a potom zkusím zdůvodnit a podrobněji vysvětlit pozměňovací návrhy. Možná bych avizoval, že naše pozměňovací návrhy nesměřovaly do oblastí, které považujeme za prioritní. To znamená, žádný z našich pozměňovacích návrhů v úspoře 30 miliard nesměřuje do oblasti bezpečnosti, ať už je to vnitro, nebo obrana. Žádný z našich pozměňovacích návrhů nesměřuje do oblasti vzdělávání na kterýkoli stupeň škol. To jsou oblasti, které si zaslouží podporu. Tady jsme úspory skutečně nehledali.

Naopak v oblasti obrany naše paní místopředsedkyně klubu tady přednesla návrh dopoledne, podrobně ho zdůvodnila, o navýšení prostředků na obranu ve výši 10 miliard. Jenom připomínám, jedna miliarda byla určena pro Vojenské zpravodajství, zejména pro zajištění kyberbezpečnosti, a 9 miliard bylo směřováno na samotnou Armádu České republiky. Ale to je samostatný pozměňující návrh, který už vám byl představen a o kterém budeme hlasovat samostatně.

Chci říct, že čísla, která budu prezentovat a o kterých budu mluvit... (Řečník se odmlčel a vyčkává, až poslanec Jandák ukončí hovor u stolku zpravodajů.) Já nespěchám. Říkám, že nespěchám, to je v pohodě. Předpokládal jsem, že vládní koalice spěchá víc než opozice, ale vypadá to že ne.

Chci říct, že čísla, která použiji, jsou to čísla, která vycházejí pouze ze sněmovního tisku 921, tzn. návrhu státního rozpočtu. Nejsou to žádná čísla opozice. A určitě bychom se měli dívat na takové ty základní parametry, o kterých se diskutuje každý rok. Mohli bychom začít například tím, že budou rekordní výdaje státního rozpočtu - 1 309, nebo chcete-li zaokrouhleně 1 310 miliard výdajů. A teď si jenom vzpomeňte, když občas navrhujeme nějaké opatření řádově deset, sto, dvě stě, tři sta milionů nebo například zrušení nějaké zbytečné daně, jejíž výnos je třeba pět nebo osm nebo devět miliard, velmi často slyšíme odůvodnění vlády: To není možné s ohledem na rozpočet, na příjmy státu, na výdaje státu. A k tomu si dejte tu základní číslovku 1 310 miliard výstupů. Číslo opravdu obrovské.

Já už jsem někde říkal, že ten rozpočet jasně odpovídá tomu, že je volební rok. Proto je ten rozpočet takto sestaven, proto je tak vysoký schodek, o kterém jsem mluvil ve svém prvním vystoupení. Pana ministra financí jsem požádal, jestli by nám neukázal těch 60 miliard úspor. No a výsledek je, že je neukázal, žádnou úsporu. Pak si můžeme sami říct, jak vážně myslí to, že kdybych já mohl a nebýt těch socanů, tak by to byl vyrovnaný návrh rozpočtu. Přitom nikdo z nás nemá tolik informací k státnímu rozpočtu jako ministr financí a jeho úřad. A přesto žádný návrh, který jsem ani nenavrhoval ve formě pozměňujícího návrhu, ale aspoň do toho mikrofonu říct: Kdyby to bylo jenom na mně a nechtěli ti sociální demokraté tolik utrácet, tak bych těch 60 miliard vydělal tady. Bohužel nic. A je to jeden z důvodů, proč jsme nehlasovali pro základní parametry rozpočtu pro druhé čtení a proč taky přicházíme s tím základním pozměňujícím návrhem.

Musím říct, že z opozice hledat 30 miliard úspor není úplně jednoduché. Není to úplně jednoduché, nemáme k dispozici odborné týmy na jednotlivých ministerstvech, není, kdo by nám okamžitě odpověděl na konkrétní položku, když se zeptá, co je přesně těchto sto milionů, co je těch padesát milionů. Takže ta práce je poměrně komplikovaná, přesto jsme si ji dali... (Řečník se opět odmlčel, v sále je hluk.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, ale prosím kolegyně a kolegy o klid.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Našli jsme loni ten návrh a opravdu se těším, až si na začátku ledna přečteme skutečnost roku 2016 a porovnám to s vašimi argumenty z prosince 2015, kdy jste ty úspory odmítali z důvodu, že to není možné. Myslím, že ta realita rozpočtového roku ukáže, že jsme měli pravdu.

Dali jsme si stejnou práci v letošním roce a chtěli jsme navrhovat vrácení státního rozpočtu vládě k přepracování s tím, aby snížila výdaje a schodek o 30 miliard, tak těchto 30 miliard vám za chvíli představím.

Co je zajímavé, že se zvyšují daňové kvóty. Jak jednoduchá daňová kvóta, tak složená daňová kvóta. Přitom k žádné výraznější změně daní nedochází a současně roste HDP, takže vy, kteří znáte metodiku výpočtu jednoduché daňové či složené daňové kvóty, musíte být překvapeni stejně jako já. A to navýšení proti schválenému rozpočtu 2016 je vlastně celý deficit. To navýšení proti letošnímu roku, proti schválenému rozpočtu letošního roku - uvidíme, jaká bude skutečnost - je o 58,5 miliardy. Takže kdybyste byli jenom zdrženliví a disciplinovaní, tak se nemuselo nikde škrtat a návrh rozpočtu mohl být vyrovnaný.

Máme takovou oblíbenou opakovanou debatu o kapitálových výdajích. Vy, mnozí z našich názorových oponentů velmi často argumentují a šermují těmi čísly, a já úmyslně čekám buď na listopadové výsledky za prvních jedenáct měsíců, nebo možná počkáme až na výsledek za celý rok a požádáme v písemné interpelaci pana ministra financí o podrobnější popis kapitálových výdajů, protože podle mne musíme nejdříve znát přesně ta data, a pak můžeme vést skutečně fundovanou debatu, jestli se to zase zlepšuje, nebo zhoršuje. A všichni víme, že byla anomálie v roce 2015. To je nám všem jasné, to nikdo nezpochybňuje, poslední rok čerpání prvního programovacího období. Ale co už nevíme, aspoň my řadoví poslanci, kolik z těch výdajů byly reálně proinvestované, fyzicky proinvestované peníze v roce 2015 a kolik z nich byly účetně zaevidované kapitálové výdaje. A to mluvíme zejména o výdajích financovaných z evropských fondů. Všichni víte, že mnohé akce byly předfinancovány ať už ze státního rozpočtu, krajských, či obecních rozpočtů. Až v okamžiku certifikace a uvolnění peněz přicházely do České republiky. A pokud přesně neznáme metodiku, kdy přesně ta investice proběhla, kdo ji zaplatil a kdy přišly evropské peníze, tak se skutečně můžeme míjet v interpretaci toho, jak se vyvíjejí kapitálové výdaje v jednotlivých letech státního rozpočtu.

Proto připravujeme písemnou interpelaci, kde se budeme ptát na roky 2015 a rok 2016. Budeme chtít seznam všech investičních výdajů a budeme se ptát, budeme chtít informace, kdy ta akce byla zahájena, kdy byla ukončena, kdy bylo zaplaceno dodavateli a z jakých zdrojů a kdy na to přišly evropské peníze. Pak jsme schopni objektivně posoudit, zda se situace v oblasti kapitálových výdajů zlepšuje, či nezlepšuje.

Ale dobře, pomiňme rok 2015, který byl z mnoha důvodů výjimečný, a podívejme se na vývoj kapitálových výdajů od roku 2012, kde za roky 2012, 2013, 2014, ten 2015 už jsme vynechali z našich úvah, už máme skutečnost a můžeme to porovnat s navrhovaným rozpočtem roku 2017. A to porovnání nemůže těšit ani vládní poslance. Rok 2012 - víte, v jakých ekonomických problémech byl celý svět, Evropa i Česká republika. Skutečnost kapitálových výdajů byla necelých 114 miliard, plán na příští rok po několika letech ekonomického růstu je o 10 miliard nižší. O 10 miliard, což je skoro 10 % propad.

Když se podíváte, zjistíte, že rozdíl mezi národními zdroji z roku 2012, kdy byla taková těžká ekonomická situace, a rokem 2017, kdy ekonomika několik let roste, jsou pouhé 4 miliardy plus. Pouhé 4 miliardy. Takže jenom proti loňskému roku je vývoj výdajů plus 60 miliard, ale proti roku 2012 národní zdroje na investice a kapitálové výdaje porostl o pouhé 4 miliardy, což je neuvěřitelně málo. Když se podíváme třeba na rok 2013 a vidíte celkové výdaje státního rozpočtu, tak to bylo 1 173 miliard. Příští rok 1 310 miliard. Rozdíl 150 miliard a z toho národní zdroje a investice pouze 4 miliardy, z toho plusu 150. Takže jednoduše řečeno, provozní výdaje plus 146 přibližně, kapitálové výdaje plus 4 miliardy. A to je poměrně málo.

Když si porovnáme HDP, které v roce 2012 bylo zhruba 4 biliony 60 miliard, a tady pro příští rok je zhruba o 750 miliard vyšší, tak se pak zákonitě musíme ptát, a já se na to budu ptát za chvíli, na to, jaký je podíl HDP nejenom na obranu, o čemž mluvila Jana Černochová, ale taky podíl výdajů na výzkum, vědu a inovace.

I tam v letech hojnosti, v letech, kdy ekonomika roste a funguje mnohem lépe, podíl na HDP nejen že stagnuje, ale bohužel klesá. Když se pak podíváte do návrhu státního rozpočtu a podíváte se např. na provozní výdaje v položce prostředky na platy a počty pracovních míst rezortů, tak zjistíte, že jenom proti letošnímu roku bude nárůst těchto pracovních míst příští rok o 7 637 víc, takřka o 8 000, abych neříkal tak úplně přesnou položku. V některých rezortech nám to přijde oprávněné, pochopitelné a zdůvodnitelné a v některých ne. A chci klást konkrétní dotazy. Bohužel ministři už nemůžou hrát ani mariáš, jsou tady dva. (Hlas z pléna: Tři!) Dva. Ze dvou koaličních stran tady není ani jeden ministr. (Hlas z pléna.) No vypomůže zpravodaj - to si musíte vyjednat u premiéra, abyste byl ministr, tak jednoduše to nejde, že se přihlásíte a už sedíte o tu lavici dál.

Já se chci zeptat pana premiéra, možná i nového ministra bez portfeje, uvidíme, jak to bude s tou prací, to teprve uvidíme - plus 76 míst. Proč na Úřadu vlády plus 76 míst? Chci se zeptat paní ministryně práce a sociálních věcí - plus 746 pracovních míst z roku na rok, 746! Máme rekordně nízkou nezaměstnanost, zaměstnavatelé nemohou sehnat zaměstnance, 746 nových pracovních míst v rezortu Ministerstva práce a sociálních věcí. Není tady paní ministryně. Čerpá největší díl státního rozpočtu na výdajích a není tady. Já tomu fakt nerozumím. Protože se chci zeptat ministryně práce a sociálních věcí, proč v jejím rezortu roste tolik pracovních míst, nechci se zeptat ministra financí, protože zodpovědnost je to paní ministryně. Mohl bych se ptát nového ministra zdravotnictví, nevím, jestli už dneska, ale dobře - plus 122 zaměstnanců. To není malé číslo na takový rezort. Mohl bych se ptát ministra spravedlnosti, který taky nepřišel - plus 450 zaměstnanců. Já netvrdím, nebo my netvrdíme, že tam má být nula, ale pokud nedostaneme konkrétní odpověď, tak jak můžeme s takovou částkou a s takovým množstvím pracovních míst souhlasit? Ministerstvo financí, abych nezapomněl - 604 zaměstnanců. Nevím, pane ministře, kolik to bylo loni, ale to bylo podobné číslo, ne? Z roku na rok, z roku 2015 do roku 2016. Tak možná, když budou posuzovat ty žádosti o paušální daň, tak jich budeme potřebovat 600, to je možné, to já skutečně nevím, ale to je číslo, na které mi pan ministr bezesporu odpovědět může, protože to je jeho rezort. Celkové číslo 7 637.

S tím samozřejmě souvisí výdaje na tato pracovní místa. Tak za fungování této vlády jsme se dostali v počtu pracovních míst z počtu 413 000 na počet 444 928, takže 445 000, nárůst skoro 32 000 zaměstnanců, což je více než 8 %. Když se podíváte na objem mezd, které to stojí státní rozpočet a které to hlavně stojí daňové poplatníky, státní rozpočet je jenom prostředek, tak jsme z částky 132 mld. v roce 2012 na částce 162 mld. v roce 2017. To je 30 mld. Abych byl spravedlivý, od roku 2013, od nástupu této vlády, je ten rozdíl 27,7 mld., ale ročně! Ročně 27,7 mld. Tak to spočtěte, kolik to dělá za jedno volební období.

Mluvil jsem a musím uvést i konkrétní čísla k vývoji výdajů na výzkum, vývoj a inovace. Tak v roce 2013 0,97 % na HDP a počítám to včetně zahraničních zdrojů. V roce 2017 - pana vicepremiéra máme tady, pochválil se, jak to hezky zvyšuje - jsme na 0,83 % HDP. Takže sami si odpovězte na otázku, zda minus 0,14 % HDP je zvýšení, anebo snížení. Myslím si, že je to naprosto jasné. Samozřejmě že mohu použít absolutní čísla a šermovat absolutními čísly, že dochází např. proti roku 2013 v oblasti národních zdrojů ke zvýšení o 5,5 mld. To je pravda. Ale klíčový parametr mezinárodně uznávaný, který se mimo jiné používá i u těch výdajů na obranu, je poměr k HDP. Ale jak říká klasik, věřím jenom té statistice, kterou si sám zpracuji, případně upravím, takže skutečně můžeme říct, že v absolutních číslech se ta částka zvýšila, ale v poměru k HDP nejen že se neudržela, ale snížila se. A teď si sami odpovězme, co by znamenalo pouhé udržení toho čísla 0,97. To je 0,14 - budu to počítat takhle rychle z hlavy, no tak odhadem by to bylo něco mezi pěti a šesti miliardami.

My jsme tady s panem vicepremiérem byli letos na slavnostním zahájení akademického roku v Opavě. Já jsem moc rád, že tam pan vicepremiér byl. Pan rektor v tom svém úvodním slově - on je matematik, resp. ekonom, ne matematik, ekonom, ale věnuje se statistice - mluvil o číslech. Ono to není mnohdy tak velmi poutavé, jako když se mluví o něčem jiném. A jenom říkal, že přes všechno to, jak vláda říká, o kolik zvýšila přísun peněz do veřejných vysokých škol, že kdybychom se chtěli dostat na úroveň přibližně roku 2009, tak by ta částka musela být o 5 mld. vyšší. Já jsem to nepřepočítával, není důvod, abych panu rektorovi nevěřil, on tam měl i konkrétní čísla a počítal s množstvím studentů, což je samozřejmě velmi důležitý parametr, který v rámci podpory vysokého školství musíme vzít v potaz. Tak to jenom k takové té pochvale vlády, jak dává více peněz na výzkum, vývoj, inovace, minus 0,14 % HDP. A když jsem před chvílí říkal, že HDP se odhaduje někdy už skoro k 5 bil., tak zjistíte, že ta částka není nijak marginální a není nijak malá v těch absolutních číslech.

Tak a teď pojďme k těm pozměňovacím návrhům. Jako první budu mluvit o rezortu Ministerstva práce a sociálních věcí, kde navrhujeme úsporu v celkové výši - teď to budu muset sečíst - 4,1 mld., a to jsme ještě poměrně vstřícní a chápaví. Protože nevím, kdo z vás - určitě všichni členové sociálního výboru - četl podrobně kapitolu MPSV. Tak za prvé nárůst zaměstnanců od roku 2014 je 500, 500 zaměstnanců, a je to podle našeho názoru nárůst neopodstatněný, neomluvitelný, nezdůvodnitelný. Jde o navýšení provozních výdajů mezi těmi třemi lety 2014-2017 zhruba o 300 mil. korun. To je zhruba roční fungování pěti větších organizací, které poskytují sociální služby. I další úřady při MPSV nabírají lidské zdroje, ale není to tak masivní jako na samotném ministerstvu. Z rozpočtu např. nelze přesně vyčíst částku na provozování Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

V době, a to je nejzajímavější, v době, kdy - já jsem o tom mluvil před chvílí - kdy je rekordní zaměstnanost, rekordně nízká nezaměstnanost, tak Ministerstvo práce a sociálních věcí navyšuje v rozpočtu příspěvky na nezaměstnanost. Tomu tedy nerozumím, jak to mohlo projít vládou. Vláda očekává nějaké masivní propouštění příští rok? Tomu nevěřím. Tak jak je možné, že příspěvky na nezaměstnanost se zvyšují, a ne o malou částku?

Je třeba říct, že Ministerstvo práce a sociálních věcí vlastně rezignovalo na řešení situace v oblasti hmotné nouze a těch tolikrát diskutovaných ubytoven. Několikrát jsme marně nabízeli například zastropování částkou tisíc korun na měsíc a lůžko na ubytovně. Jenom při tomhle by během pouhých dvou let byla úspora 5 mld. korun. Místo toho vymýšlíme nesmyslné koncepce sociálního bydlení, které plánují dodatečné výdaje pro obce. To znamená jiným, ne státu. A na oblast, kde jsou možné okamžité úspory, vlastně Ministerstvo práce a sociálních věcí naprosto rezignovalo.

Podívejme se do návrhu v této kapitole na prostředky určené na IT systémy. Paní ministryně mediálně slibovala, že od 1. ledna roku 2017 budou nové systémy, které budou mnohem levnější než ty stávající. Situace je taková, že žádné nové systémy nejsou, tudíž nejsou ani žádné úspory. Ale to už v té veřejné debatě nezazní. Hlavně že před několika měsíci paní ministryně řekla já to přesoutěžím a ty úspory budou. Realita je ovšem úplně jiná.

Co je překvapivé, a to není otázka jenom toho rozpočtu, ale spíš politického rozhodnutí a úvahy, Ministerstvo práce a sociálních věcí má v gesci pět příspěvkových organizací, které poskytují sociální služby. Základní otázka zní: Má stát poskytovat sociální služby? Má ministerstvo prostřednictvím pěti příspěvkových organizací poskytovat sociální služby? Naše odpověď je jednoznačná. Nemá. Nemá. To jsou přesně služby, s kterými si poradí neziskový sektor, případně obce a kraje. Není žádný důvod, aby stát, MPSV nadále mělo těchto pět příspěvkových organizací. A možná by stačilo je jenom převést na kraje. My neříkáme, že se mají zrušit bez náhrady. Ale myslíme si, že to není úloha státu v této oblasti.

Myslím si, že tady o tom už mluvily některé mé kolegyně během dopolední debaty. Zastavme se u otázky platu zaměstnanců v přímé obslužné péči. Jsou to lidé, kteří jsou pro společnost velmi cenní, kteří odvádějí skvělé služby. Ta práce je mimořádně těžká. Já osobně jsem několikrát navštívil organizace, které tyto sociální služby poskytují, a opravdu klobouk dolů. Ale ta odměna je mimořádně nízká. A jsou jiné skupiny, které jsou úspěšnější ve svém tlaku, možná jsou lépe zorganizované, možná jsou mediálně zajímavější, ale tady se jedná o částky, které se pohybují v průměru pod částkou 20 tis. hrubého měsíčně. To je myslím oblast, na kterou bychom se všichni měli zaměřit. Velmi často se v té oblasti vyskytují lidé, kteří jednak spadají do rezortu sociálních věcí a sociálních služeb a také do rezortu zdravotnictví. Tam panuje jasná nerovnost. A vláda k tomu přistupuje tak, že například lidem, kteří pracují a poskytují zdravotní péči, v průměru přidává 10 procent a lidem, kteří pracují a poskytují sociální péči, tu přímou obslužnou péči, 4 procenta. To znamená, ty nůžky mezi platy v jedné a druhé oblasti nejenom že nezůstávají stejné nebo se nesbližují, ale ještě se více rozevírají. A já myslím, že musíme o těchto lidech mluvit a musíme docílit toho, aby byli lépe odměňováni, protože ta práce je skutečně velmi těžká. Nemůže být argument ten, že nejsou peníze. Těch lidí je zhruba 50 tis. Není to tak velká organizovaná skupina jako v jiných oblastech.

Tak sami můžete počítat: 50 tis., 20 tis. hrubého měsíčně, nebo o něco méně, kolik to dělá. Je to částka, kterou si státní rozpočet může dovolit. A myslím, že za vás za všechny můžeme říct: na to, aby Česká republika spolufinancovala sociální péči, skutečně máme. Jde jenom o to, abychom to dali do priorit a nebáli se tam přidat. Možná to není tak voličsky atraktivní. Ale to by nemělo být naším jediným vodítkem - to, jestli někdo je víc slyšet nebo víc vidět a někdo méně.

V rozpočtu je samozřejmě vyhrazená částka na vyplácení penzí. To je naprosto v pořádku. Odpovídá to zákonům, nařízení vlády a podobně. Nechci mluvit o té částce. Chci mluvit o tom, že máme skoro 3 miliony občanů, kteří pobírají některý typ důchodu. Pokud mám dobré číslo, tak k 30. září letošního roku to byly 2 880 677 občanů. Co ovšem vyčítám této vládě je, že nebyla schopna přijít s žádným návrhem koncepčního řešení. Ano, naše řešení zrušila. Je to i poučení pro nás pro příští volební období, že v otázce důchodů a systému penzí máme hledat širší politickou shodu než momentální stojedničkovou většinu, nebo stodesetičlennou většinu v Poslanecké sněmovně. Že ten systém si podle našeho názoru zaslouží důkladnou revizi. Na takové reformě se musí shodnout mnohem širší spektrum politických stran a politických sil. Taky taková změna musí být dlouhodobě připravená a taky se nedá udělat ze dne na den. Tam stoprocentně musí být dlouhá přechodná období. A bavme se, jestli to dlouhé přechodné období je 15 nebo 20 let.

Jenom chci říct, že co není fér v těch debatách, je to, že většinou, když se vedou debaty o penzijní reformě nebo systému penzí, je záběr na naše stávající penzisty. Je třeba říct, že těch se žádná změna systému nedotkne. Ty záběry, které vidíme v televizi, jež podkreslují ty debaty, by měly jít spíše na dětská hřiště. To jsou ti, kterých se může dotknout nějaká změna. Dnešní třicátníci, pětatřicátníci. To jsou ti, pro které začíná být aktuální, jaký bude systém penze v okamžiku, kdy oni půjdou do důchodu.

Zjistil jsem, že ta vaše Potůčkova komise v těchto dnech pracuje na materiálu, kterému se říká cestovní mapa. Viděl jsem ty otázky, které přišly na jednotlivé politické strany, a mě to přišlo jako předvolební průzkum nápadů ostatních politických stran, abych to případně mohl zaimplementovat do svého programu. Změnili byste něco, a pokud ano, jak? Jste pro to, aby se to změnilo, a pokud ano, jak? No, my jsme nějak odpověděli, poměrně obecně. Protože si nechceme přečíst naše nápady v jiných politických programech. Ale přijde mi to trošku pozdě. Po třech letech fungování vlády klást otázky politickým stranám, co by si vlastně představovaly dělat se systémem penzí. Takže správný název té komise by byl komise pro zrušení druhého pilíře. Nevím, proč se tomu bráníte. Byl to váš politický názor. Druhý pilíř jste zrušili, dobře. Ale není to žádná komise k tomu, abychom společně debatovali a hledali dlouhodobě udržitelný systém penzí.

A mohl bych velmi podrobně popisovat jednotlivé dávky našeho sociálního systému a velmi podrobně se ptát na to, proč se s tím něco nedělá, proč se nezvyšuje adresnost těch sociálních dávek. Ale bohužel, vidíte to stejně jako já. Nemám se ptát koho. Fakt ne. Z MPSV tady není nikdo.

Tak tolik k navrženým úsporám v oblasti MPSV. Nevím, kdy paní ministryně přijde. Doufám, že to bude v průběhu třetího čtení. Budu se jí ptát v průběhu třetího čtení. Pokud se vám bude zdát, že se opakuji, chyba není na mé straně, ale na straně nepřítomných členů vlády.

Když jsem kritizoval neúměrný a nesmyslný návrh zvýšení počtu pracovníků na Úřadu vlády, je samozřejmé, že náš pozměňovací návrh obsahuje i úspory na straně provozních či mzdových výdajů na Úřadu vlády. Stejně tak, protože příkladem má jít Ministerstvo financí - a nejde příkladem ostatním resortům - tak v našem balíčku pozměňovacích návrhů je taky navržena úspora mzdových prostředků, to znamená provozních výdajů, v kapitole Ministerstva financí.

Zkusme se zastavit u zajímavé částky a zajímavé položky - a skutečně to teď není směřováno k panu ministru financí, tak bych byl rád, aby to tak chápal. Ta položka se jmenuje podpora agropotravinářského komplexu celkem. A jestli víte, kolik je tam peněz v návrhu rozpočtu? Více než 40 miliard. Podívejte se vy všichni na vývoj této položky, a říkám, je to celkem, jak se vyvíjí a zvyšuje v posledních letech. Tady jsme navrhli úsporu dalších 5 miliard.

Další navržené výdaje se týkají Ministerstva průmyslu a obchodu. - Zase se nemám koho zeptat. To je potom složitá debata. Přitom ti členové vlády za sociální demokracii, kteří zůstali ve vládě, podle názoru pana premiéra nejsou unaveni, měli by být plni sil, plni energie, a tudíž přítomni projednávání návrhu státního rozpočtu v Poslanecké sněmovně.

Tam je poměrně neuvěřitelná položka, nebo spíš uvěřitelná položka s neuvěřitelnou sumou. Neinvestiční transfery nefinančním podnikajícím subjektům - právnickým osobám, neboli dotace. A ta částka je skoro 30 miliard korun. Skoro polovinu navrženého deficitu tvoří dotace neinvestičního - neinvestičního - to není dotace na nějakou investici nebo spolufinancování nějaké investice - podnikajícím subjektům. Tady jsou obrovské možnosti úspor. My navrhujeme odebrat pouhou jednu třetinu a ušetřit 10 miliard. I tak tam nechat mimořádně vysokou částku 20 miliard.

Rád bych se zeptal pana ministra Mládka na podrobnosti této položky. Co tím vlastně myslí? Koho tím chce podporovat typologicky? Na co budou ty neinvestiční výdaje použity? Ale nemáme se koho zeptat. Respektive já se zeptám, ale není, kdo by mi odpověděl.

A pak je tam pár posledních návrhů, které se dočtete ve sněmovním dokumentu 5347, které budeme debatovat, pokud budou přítomni ministři v rámci třetího čtení.

Chtěl bych vyzvat členy poslaneckého hnutí klubu ANO 2011. Vy jste ústy vašeho předsedy říkali o tom vyrovnaném rozpočtu, o těch 60 miliardách. Tady je pouhá polovina z toho, co vy byste rádi chtěli bez těch ostatních vládních stran. Tak bych chtěl, abyste to vážně zvážili, abyste to hned nehodili do koše jenom proto, že to navrhují opoziční občanští demokraté.

Jak jsem říkal na začátku, vybrali jsme oblasti, které považujeme za prioritní, ve kterých jsme ty úspory ani nehledali. V každé kapitole bychom našli absurdity. Myslím, že třeba dopoledne Petr Bendl, když popisoval nějaké drobnosti, ale ono to není drobnost - vybavení bytu náměstka za 1,1 milionu, mně to nepřipadá jako drobnost. Je to drobnost ve smyslu čísla celkových výdajů státního rozpočtu, to bezesporu ano. Tak věřte, že v každé takové kapitole bychom našli... A možná o tom ani ti ministři nevědí úplně do každé koruny na každém ministerstvu.

Ale tady je šance, jak snížit ten deficit o 30 miliard. Obávám se toho, že to vládní koalice jako celek, neříkám že všichni, ale jako celek odmítne, abychom pak slyšeli v průběhu příštího předvolebního roku: no sice ten naplánovaný deficit byl mnohem vyšší, ale my hospodaříme mnohem lépe. To je předpokládaný scénář. Uvidíme. Můžeme si to říct v květnu, v červnu, v červenci příštího roku, zda se naplní, nebo ne. Tak taková prognóza.

Pokud pan ministr financí řekne, že těch 30 miliard jsme našli někde, kde je to ohromně důležité a není dobré zrovna z té položky brát, je to možné. Ale my jsme očekávali jeho 60 miliard. Tam bychom se buď potkali, nebo klidně bychom dali na doporučení ministra financí, kde on si myslí, že se uspořit dá. Nemáme patent na rozum. Jak jsem říkal, hledat úspory bez odborných aparatur ministerstva není vůbec jednoduchá věc. Přesto jsme se o to poctivě pokusili.

A sněmovní tisk (dokument) 5347 dávám k dispozici a prosím o to, abyste ho zvážili. Pokud uznáte, že ty argumenty jsou vážné, myslím, že například v oblasti MPSV je to evidentní, tak peníze dejme radši na obsluhu státního dluhu. Děkuju. (Potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Pane předsedo, teď se hlásí pan vicepremiér Pavel Bělobrádek. Prosím, máte slovo. A ten je zatím posledním přihlášený do rozpravy.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové. Chtěl bych, pane předsedo, vaším prostřednictvím poděkovat panu předsedovi Stanjurovi za zmínku o penězích, které jdou na vědu a výzkum. Skutečně je to tak, že co se týká procenta HDP, tak je potřeba si uvědomit, že jsou národní peníze a veřejné peníze. V podstatě i vlády ODS měly původně usnesení, že by mělo být jedno procento z národních peněz, a to bylo potom zrušeno a bylo vlastně změněno na veřejné peníze, to znamená součet národních peněz a peněz z evropských fondů, přičemž v předcházejících letech, kdy bylo významné dočerpávání peněz z evropských fondů, tak se vlastně to jedno procento dočerpávalo z evropských fondů, přičemž tyto peníze už vlastně dojížděly a zase budou najíždět znova.

To znamená, ocitli jsme se v nějakém meziprostoru, kdy právě ta položka evropských peněz hrála poměrně malou roli, nicméně v letech následujících, 2017, 2018, 2019, se dá očekávat výrazný peak nárůstu. A my s tím počítáme i v rozpočtu, že už to je i s penězi, které budou na kofinancování těchto evropských projektů. Z tohoto hlediska se dá předpokládat, že i to procento HDP nikoliv z národního rozpočtu, ale v tom součtu půjde nahoru. Nicméně rozumím tomu.

Naším cílem bezpochyby je, a to přiznávám, abychom i z toho národního rozpočtu se dostali na to jedno procento, protože připravujeme v podstatě už rozpočet a vůbec i systém na to, že po roce 2020 a 2023 budou zase dojíždět evropské peníze, a to, co bude potom, je nejisté. A zřejmě těch peněz, které půjde použít z evropských peněz na nárůst v rámci vědy a výzkumu bude podstatně méně. Proto také posilujeme institucionální financování a připravujeme tím ten systém. Proto jsme už unikátně udělali výhled na sedm let, což Ministerstvo financí příliš nekvitovalo právě z toho, že to není v rozpočtových pravidlech, to dlouhodobé financování. Nicméně chceme ten systém připravit, aby nedošlo k nějaké depresi právě při výpadku potom z evropských fondů.

Takže částečně s vámi souhlasím, ale ta argumentace - je skutečně potřeba oddělit od národních a veřejných peněz. Jinak s tím samozřejmě souhlasím.

Co se týká počtu lidí na Úřadu vlády, chtěl bych jen říct, že je skutečně potřeba rozlišovat, které úředníky myslíme. Chtěl bych říct, že příklad, kdy jsme odstoupili od outsourcingu informačního systému, který v podstatě provozoval informační systém vědy a výzkumu, tak tím, že jsme ho převzali do vlastní režie, přibrali jsme několik úředníků, zrušili jsme outsourcing, tak jsme ušetřili zhruba 70 milionů na tom, že jsme nepokračovali v té smlouvě. A nyní, přestože jsme nakoupili servery, že máme nové zaměstnance, tak jsme na 50 procentech nákladů, které byly předtím. Vždycky je potřeba se podívat nejenom na ta čísla, ale i na celkové náklady, nejenom na počty zaměstnanců, ale jaký je tam efekt. Takže v tomhle, pokud budete mít zájem, tak vám dodám ta data, jakým způsobem jsme postupovali, a že přestože přibyli někteří zaměstnanci, tak ve finále jsme na 50 procentech provozních nákladů.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní ještě pan předseda Kalousek, potom pan předseda Stanjura. V takovémto pořadí se přihlásili, tak mi to ukazuje moje zařízení. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Jen stručnou poznámku. Pan místopředseda Bělobrádek to teď zahalil do mlžného oblaku účetní metodiky. Já s tím nechci polemizovat. Jen chci říct, že bez ohledu na to, zda národní, či veřejné peníze, je statisticky doložitelným faktem, že pro rok 2017 vláda rozpočtuje menší procento HDP na vědu a výzkum, než rozpočtovala a utratila vláda předcházející v době nejhlubší ekonomické krize. Že tohle naprosto neodpustitelně nízké číslo ostře kontrastuje s desítkami procent nárůstu vyhozených peněz, které se jmenují neinvestiční dotace podnikatelským subjektům, které se jmenují sociální dávky, které se jmenují platy pro nových třicet tisíc státních zaměstnanců. Tam jsou bohužel ty skutečné priority a priority, které se tady snaží pan místopředseda Bělobrádek hájit účetní metodikou, vládními prioritami ve skutečnosti nejsou. To je doložitelné.

Já jsem připraven dát ta čísla na stůl. Jsou to čísla Ministerstva financí a svědčí o tom, že vaší prioritou věda a výzkum není, že vaší prioritou jsou především dotace vybraným podnikatelským skupinám, které budou projedeny, že vaší prioritou jsou sociální dávky a vaší prioritou jsou platy pro nových třicet tisíc státních úředníků. Tam jsou ty desítky miliard navýšených výdajů, které jste si tady dokonce navýšili oproti střednědobému vývoji. To není věda a výzkum, to není vzdělání, to nejsou výdaje, které vedou ke konkurenceschopnosti České republiky. To jsou jenom vaše předvolební dárečky a o tom je váš rozpočet. (Potlesk z řad poslanců TOP 09.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych chtěl poděkovat panu vicepremiérovi. Já jsem říkal, že se chci ptát na ta čísla. Neříkám, že automaticky má být nula, ale že potřebuji podrobnější informaci od konkrétního ministra, proč zvyšuje počet zaměstnanců. Ale my se bavíme o roku 2017 a vy určitě mluvíte o tom, co už se stalo. Já jsem v číslech zmiňoval jak podíl na HDP, tak podíl národních zdrojů a říkal jsem, že podle národních zdrojů vzrostl o 5 mld. od roku 2013, takže si myslím, že jsem uváděl korektní fakta, korektní čísla.

Ale nedá mi to. Pane vicepremiére, vy jste říkal, že jste zrušil outsourcing, ušetřil jste. To ale nijak nezdůvodňuje počet zaměstnanců příští rok. Ale klíčová otázka je, jak to funguje. Mám informace, že kvalita není příliš dobrá. Musíme posuzovat nejenom cenu, ale i výkon. Takové to staré standardní, že posuzuji poměr kvalita a cena, je přece velmi osvědčená metoda. Informace, které mám k dispozici, říkají, že možná je lepší cena, ale je horší kvalita. A teď jde o to, co budeme preferovat, zdali ten vyvážený vztah, abychom měli za dobrou cenu dobrou kvalitu. Mít za nízkou cenu mizernou kvalitu za úsporu nepovažuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě pan vicepremiér.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Děkuji, pane předsedo. Kolegyně a kolegové. Odpovím vaším prostřednictvím panu předsedovi Stanjurovi. Náš nový informační systém je plně funkční. Teď už doděláváme pouze ty funkcionality, které jsou nad rámec zákona, které nejsou naší zákonnou povinností. Byli jsme oceněni speciálním oceněním eGovernmentu za tento nový informační systém. Myslím, že kvalita není špatná. My se samozřejmě snažíme, aby se odladili ještě veškeré dětské nemoci. (Poznámka z pléna v pravé části sálu.) Prosím?

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Já bych prosil, abyste nediskutovali mimo mikrofon. Děkuji.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Dodám vám eventuálně další podrobnosti, ale bylo to ocenění. Předával ho pan náměstek vnitra, který je zodpovědný za státní správu. Odevzdával ho našemu úřadu, to znamená, že si myslím, že to není úplně marginální záležitost.

Co se týká celkových poměrů k HDP, samozřejmě růst HDP je dramatický. A zase musíme poměřovat to, jaké jsou absolutní částky. Já jsem říkal, že nemůžeme být úplně spokojeni, a také do dalších let, ten výhled, je další nárůst procenta HDP v dalších letech daleko výraznější.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě pan předseda Kalousek. Stačí faktická, nebo chcete přednostní právo? (Poslanec Kalousek: Snad se do dvou minut vejdu.) Vezmu to jako přednostní právo, ať to nekomplikujeme. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Já jsem řekl svůj názor s tím, že jsem připraven doložit to konkrétními čísly na prioritách, že pro rok 2017 věda a výzkum opravdu nejsou priority téhle vlády. Když to vláda bude říkat, tak prosím vězte, že neříká pravdu, protože to je položka, která možná roste absolutně, ale neroste relativně oproti položkám, které rostou absolutně a relativně a nemají nic společného s konkurenceschopností České republiky.

Znovu opakuji, nejrychleji rostoucí položka jsou neinvestiční dotace vybraným podnikatelským skupinám. Ano, těm už je líp. To jsou doložitelná fakta, to nejsou moje tvrzení. A to je v číslech, která máte před sebou, v číslech tohoto rozpočtu, který schvalujete.

A teď ještě k úředníkům. Já se omlouvám, protože už jsem opravdu téměř stará struktura - 26 let v systému - a jedna z mých prvních úloh státního úředníka, když jsem v roce 1990 nastoupil, to pan místopředseda Bělobrádek ještě byl na základní škole, když jsem nastoupil na českou vládu, tak jedním z mých prvních úkolů byl návrh na změnu financování české vědy. Já byl jedno z těch per, které skutečně definovalo v zákoně, který pak byl schválen, Radu vlády pro vědu a výzkum a Grantovou agenturu. Na Úřadu vlády v té době poté, co tyhle zákony byly schváleny, to administroval jeden jediný úředník. Jmenoval se doktor Blažka. Já jsem ho neměl rád, protože jsem si myslel, že je líný. Já se mu chci dneska omluvit, protože on, i když byl sám, udělal třikrát víc práce než dneska těch 50 Bělobrádkových úředníků. Až tam jsme se to v efektivitě administrace české vědy a výzkumu dostali. Takhle to prostě je! A je možné to zpětně dohledat.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím ještě pana vicepremiéra.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Děkuji, pane předsedo. Kolegyně a kolegové, já musím vaším prostřednictvím odmítnout slova pana předsedy Kalouska. Pan doktor Blažka je stále tak trochu v systému. My s ním i externě spolupracujeme. Nicméně odmítám, že by udělal tenkrát více práce než těch 50 úředníků, kteří tam jsou. Agenda se rozrostla. My například máme strategii inteligentní specializace, rozrostly se národní inovační platformy, jsou tady sektorové debaty, vznikají jednotlivé programy a jednotlivé výzvy, které jsou na základě strukturované debaty, která tady probíhá více než dva roky, která právě vychází vstříc tomu, co skutečně potřebují jednotlivé sektory a na základě nich jsou vypisovány.

Já bych vás chtěl odkázat i na to, jak se k návrhu rozpočtu staví Svaz průmyslu a dopravy a další významné instituce, jakým způsobem s námi spolupracovaly a diskutovaly. Takže si myslím, že vaše hodnocení není spravedlivé. Samozřejmě lze udělat víc, lze nalít i více peněz, ale také je důležité, aby peníze byly nality do systému, který není plný děr a peníze se tam jaksi neztrácejí bezúčelně. Takže ruku v ruce s tím jdou i strukturální změny. Já jsem přesvědčen, že i to, jaká je potom reakce právě i z těchto autorit, myslím si, že je velmi důležitá. A agenda, která se rozrostla, je velmi velká. Myslím si, že je potřeba také se na to podívat s tím, že i požadavky například z Evropské komise na to, aby strategie inteligentní specializace dále pokračovala až do vertikalizace, aby pokračovala do jednotlivých krajů, že to je agenda, kterou skutečně jeden člověk zvládnout nemůže.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě pan předseda Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Opravdu už naposled. Já myslím, že tady nejsem v rozporu. Agenda se za patnáct let opravdu rozrostla do té míry, že jeden člověk ji zvládnout nemůže. Otázka je, jestli ji opravdu Česká republika a česká věda potřebuje. Agenda se rozrůstá tak, že referent, který touží být vedoucím oddělení, si vymyslí rozšíření agendy, kterou jeden člověk zvládnout nemůže, musejí to dělat čtyři a jeden je vedoucí. Pak jeden vedoucí oddělení chce být ředitelem odboru, tak se musí agenda rozšířit ještě třikrát, na to už potřebuji tři oddělení se třemi vedoucími oddělení a jedním ředitelem odboru.

Opravdu ta agenda, kterou si ti lidé vymyslí sami pro sebe, se rozrůstá úžasně, ale to jsou peníze, které my tady schvalujeme pro českou vědu, ale požírá je naprosto neefektivní administrativa. A tomu všemu žehná místopředseda Bělobrádek. Zkuste mu jako suveréni, jako Poslanecká sněmovna, říct, že to zvládne ve třech lidech. On to zvládne, protože ta věda si s tím poradí, ta potřebuje opravdu jenom peníze a tvůrčí svobodu. A místo toho tam má 80 neefektivních úředníků, z nichž každý touží po tom být vedoucím oddělení a ředitelem odboru. No tak potom holt ty peníze chybějí v té vědě, když to berou úředníci. A tohle je ta skutečnost, kterou vy tady schvalujete i rozpočtem kapitoly Úřadu vlády. Zkuste se vzpamatovat, kolegové!

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan vicepremiér.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Pane předsedo, dámy a pánové. Vaším prostřednictvím, pane předsedo, odmítám to, co tady říká pan předseda Kalousek, že ti lidé jsou neefektivní, že jsou v podstatě zbyteční. To tak skutečně není. Oni si tu agendu nevymysleli. Je potřeba se zeptat skutečně na tu práci, kterou odvedli. To, že jsme první vládou, která zavedla to, že se bavíme u jednoho stolu s lidmi z vědy, z výzkumu, ze vzdělání, bavíme se o jejich prioritách, o tom, co chtějí do budoucna, jaké jsou potřeby jednotlivých sektorů, a tomu potom přizpůsobujeme jednotlivé výzvy a na co ty peníze jsou, to je systémová věc, která zefektivňuje vynakládání finančních prostředků. A pouze nalít peníze, a že si s tím poradí, s tím já zásadně nesouhlasím. Je potřeba nastavit pravidla, je potřeba nastavit systém, říct si priority, shodnout se na těch prioritách jak s veřejnou správou, s privátním sektorem, s vědeckými institucemi, se školami a na základě této společenské dohody napříč těmito jednotlivými segmenty teprve finanční prostředky vynakládat, a vynakládat je efektně.

A co se týká úředníků, já zopakuji. Provozujeme informační systém za 50 % nákladů, které byly předtím. Jestli tomu říkáte zbytečná a neefektivní, tak tomu opravdu nerozumím.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Já si nemohu pomoct, ale opravdu mohu jenom posloužit zkušenostmi pamětníka, nikoli znalce. Zdůrazňuji, pamětníka.

Měl jsem v začátcích těch časů, kdy jsme se snažili tvořit transparentní financování vědy a výzkumu, měl jsem tu čest a výjimečnou možnost o tom diskutovat s velikány, kteří se jmenovali Otto Wichterle, Rudolf Zahradník, profesor Hejdánek. A ti všichni, když jsme si tvořili ty struktury, tak říkali něco, co se dá zobecnit do povzdechu, když říkal třeba Rudolf Zahradník. Znám všechny rozhodující muže v Max-Planck-Gesellschaft - což je instituce, která radí německé vládě kam a jak má dávat peníze. Znám všechny muže v Royal Society - což je instituce, která radí britské vládě, kam má dávat peníze. A je zajímavé, neznám nikoho z Rady vlády pro vědu a výzkum, který radí české vládě. O tomhle je ten problém. My si tady vymýšlíme agendu pro agendu. Česká věda je spoutána administrativním šimlem, který si u jiných administrativních šimlů vymyslí to ocenění. A tomu všemu prostě šéfuje pan místopředseda Bělobrádek. Ty peníze nejdou na českou vědu. Ty peníze jdou na dobré živobytí vlivových skupin. A podle toho také ta konkurenceschopnost vypadá.

Dámy a pánové, vy, kteří se tomu věnujete v této Sněmovně, zkuste dát ty peníze opravdu na českou vědu. Uvidíte, že to s tou českou konkurenceschopností něco udělá. Teď to fakt požírá jenom úřední šiml pana místopředsedy Bělobrádka. Moc vás prosím, je tu dostatek intelektuálního potenciálu s vědeckou kapacitou, kteří se nad tímhle umí zamyslet a kteří prostě zastaví to, že je tu financován průměr a průměrné administrativní ohodnocování. Zkuste ty peníze alokovat na excelenci. A zkuste jich dát víc, než na dotacích pro Agrofert. A ono se to za deset let na konkurenceschopnosti té České republiky ukáže. Děkuji vám.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan vicepremiér Bělobrádek.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedo, kolegové a kolegyně. Už jen naposledy, vaším prostřednictvím. Mě tohle velmi mrzí. Já si myslím, že věda a výzkum je to, co by v podstatě nemělo být předmětem politikaření. To, co tady říkal pan předseda Kalousek, je urážlivé jak vůči Radě vlády pro výzkum, vývoj a inovace, kde jsou skvělé vědecké kapacity z Akademie věd, vysokých škol, jsou tam lidé z průmyslu, z malých a středních podniků, a myslím si, že to, co tady předvedl, je opravdu ostuda. Já to nerad říkám, protože si v jiných věcech i Miroslava Kalouska vážím, ale tohle považuji za nefér a za urážlivé vůči velkému množství lidí, kteří skutečně odvedli velkou práci. Je vidět, že je neorientován v tom, co vůbec připravujeme, včetně nového hodnocení české vědy, kde je důraz na excelenci, výrazný důraz na ohodnocení spolupráce komerčního sektoru s výzkumnými institucemi, na to, aby skutečně byla podpořena excelence, a důraz na konkurenceschopnost.

Pokládám další takovouto debatu za bezpředmětnou, omlouvám se, a půjdu využít čas jinak, protože se domnívám, že si to můžeme nechat buď do třetího čtení. A jinak vyzývám všechny, kteří o to mají zájem, budeme dělat kulaté stoly, tak klidně přijďte, já se vám to pokusím vysvětlit. Protože to, co říkáte, už dlouhou dobu není pravda, a ty peníze, které se navyšují, nejsou skutečně pouze na Bělobrádkovy úředníky, to zcela zásadně odmítám. Je to významné posílení aplikovaného výzkumu, významné posílení i základního výzkumu, je to institucionální navýšení, které nás připravuje na doby příští. A myslím si, že je to velmi zodpovědné, a mrzí mě, že se tímto způsobem agenda, která by měla být v podstatě ideologicky zcela inertní, stává předmětem politického boje, a mě to velmi mrzí, protože pochopil bych to u sociálního zabezpečení nebo zdravotnictví, tady mi to připadne poněkud kontraproduktivní.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě faktická poznámka pana poslance Gabala.

 

Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, pane předsedající. Už dávno nemám s vědou tolik společného, ale mám pocit, že se jedná o personální obsazení instituce a institucí, které byly založeny v době Topolánkova kabinetu a prodlužovány v době Nečasova kabinetu.

Pak mám jenom jednu poznámku. Není to tak dávno, co jsme na výboru pro obranu museli řešit to, že se nemůže armáda dostat zpátky na jedno vojenské letiště, které je pronajaté do privátních rukou jedno- nebo dvoustránkovou smlouvou podepsanou jedním z poslanců této Sněmovny. A tehdy opravdu Ministerstvo obrany nevydávalo peníze za právníky, zato my teď budeme muset vydat hodně peněz na to, abychom se na to letiště dostali zpátky. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Žádné další přihlášky nemám. V tom případě rozpravu končím a končím také druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

Ještě než pokročíme, omlouvám se, pokud některou omluvu budu číst dvakrát, ale pro jistotu přečtu všechno, co mám tady teď před sebou. Pan ministr Hermann se omlouvá od 14.45 do konce jednacího dne, z pracovních důvodů paní poslankyně Putnová mezi 16.00 a 19.00 z pracovních důvodů, pan poslanec Kořenek od 14.45 do 16.15 hodin z mimopracovních důvodů, pan poslanec Kudela od 15.45 až 17.00 kvůli jednání na MPO, pan poslanec Heger mezi 14.30 a 19.00 z pracovních důvodů a pan ministr Jurečka 14.30 do konce pracovního dne z pracovních důvodů. Tolik tedy omluvy.

Budeme pokračovat bodem číslo

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.