(18.50 hodin)
Poslankyně Anna Putnová: Dobrý večer, vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, dámy a pánové. K dnešnímu vystoupení mě přiměly tři důvody. Za prvé bych chtěla podpořit pozměňující návrh paní poslankyně Chalánkové. Je skutečně dobře, abychom udělali revizi tzv. pamlskové vyhlášky a podívali se na situaci zdravým selským rozumem. Možná více než výčet jednotlivých aktivit a námětů vám poslouží příklad, který jsem zažila nedávno na Gymnáziu v Králově Poli. Když mě pan ředitel pozval na kávu a na rohlík, sdělil mi, že díky pamlskové vyhlášce musíme opustit prostor školy, jakkoliv to na území prostoru školy je, a musíme projít jiným vchodem, abychom vyhověli normě. Upozornil mě, že vzhledem k tomu, že se tam prodávají sladké výrobky, jim toto předpisy zakazují, a požádal mě, abych podpořila i novelu, pozměňující návrh, který by umožnil regulérní prodej v rámci školy. Od roku 2011 jsem podporovala zdravou výživu ve školách a sportování dětí. Netušila jsem, že pan ministr Chládek se s takovou vervou ujme iniciativy a vyústí to v pamlskovou vyhlášku. Čili tímto ještě jednou podporuji pozměňovací návrh paní poslankyně Chalánkové.
Tím druhým důvodem bylo vzdělávání dětí v zahraničí, tzv. české školy bez hranic. Možná si ještě vzpomenete, že jsme před časem přerušili jednání v prvním čtení novely školského zákona, české školy bez hranic, kterou jsem spolu s kolegy iniciovala. Dnešní podoba, tak jak je včleněna do novely, vychází ze společné dílny Ministerstva školství a pana poslance Kořenka, je podle mého soudu horší než ta moje - zcela neskromně -, a to v tom, že přibývá byrokracie pro české školy bez hranic a nedává jim tu jasnou garanci a předvídatelnost, kterou měly v případě českých škol bez hranic, tak jak jsem ji navrhovala já. Nicméně respektuji, že zástupci a reprezentanti českých škol bez hranic, jako je paní Lucie Boucher, přijali tuto novelu, či tento pozměňující návrh, já to vidím jako opravdu velmi mírný pokrok v mezích zákona. Čili to je ta druhá poznámka.
Tím třetím tématem se vracím k samotné novele školského zákona, čili k financování. Od léta, kdy se probíráme jednotlivými kroky, ve mně hlodají některé pochybnosti a byla bych ráda, kdyby paní ministryně mohla tyto pochybnosti rozptýlit.
Za prvé nejsem si jistá, zda tato novela skutečně přispěje k tomu, že se zvýší kvalita vzdělávání. Vede mě k tomu jednoduchá úvaha. Pokud dnes máme školy, které jsou velmi nadstandardní, které poskytují kvalitní vzdělávání a jsou vyhledávané, obávám se, že tím, že vznikne optimalizace těch funkcí z hlediska možností, které máme, čili to, co bude hrazené, tak se ředitelé naučí velmi rychle pracovat s tím, že půjdou tou cestou optimalizace a tyto výborné školy se stanou průměrnými. Byla bych ráda, kdyby tyto mé obavy byly rozptýleny, protože praxe a život ve školství dvacet let ukazuje, že život si obvykle najde cestu. A ta cesta je takovou jednodušší metodou a tato se přímo nabízí.
Druhým tématem, o kterém bych ráda mluvila, a doufám, že se k tomu paní ministryně vyjádří, je fakt, že v důvodové zprávě se uvádí, že díky tomu, že se zruší normativní financování, tak se dá očekávat, že nebude tlak ředitelů škol, aby přijímali děti, které nemají naprosto žádné studijní předpoklady pro to, aby byly přijaty na střední školu. Tento princip zdá se mi být také neudržitelný, protože ať vycházíme z toho, že se budou financovat třídy, nebo se budou financovat jednotliví žáci - třída a učitelohodiny se dají zvýšit tím, že se přijme více žáků. Takže tento princip je z mého pohledu ne zcela jasný.
Třetí oblast, která mě zajímá, je pozice krajů po této školské reformě. My jsme si ji částečně vyjasnili na školském výboru, nicméně myslím, že by stálo za to, kdyby se k tomu mohla vyjádřit paní ministryně školství.
To je vše. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy řádně přihlášený pan poslanec Kořenek. Po něm paní poslankyně Nina Nováková. Prosím.
Poslanec Petr Kořenek: Děkuji, pane předsedající. Možná bych jenom krátce k pozměňovacímu návrhu, protože jsem si jej četl, paní kolegyně Chalánkové. Já tedy nevím, jestli je úplně dobře, aby v pozměňovacím návrhu bylo, že se vyhláška ruší zákonem. V podstatě si myslím, že vyhláška se dá změnit vyhláškou, ale to jenom spíš taková poznámka.
Dovolil bych si odůvodnit pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě. Týká se spíše jenom technických úprav. S ohledem na skutečnost, že vládní návrh novely školského zákona má nastaveny tři různé okamžiky nabytí účinnosti jednotlivých novelizačních bodů a výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu doplňuje pozměňovacími návrhy tuto předlohu, aniž by bylo upřesněno, ke kterému dni jednotlivé body mají nabýt účinnosti, navrhuje se usnesení výboru doplnit o nový bod, který stanoví účinnost jednotlivých bodů pozměňovacího návrhu. Navrhuje se, aby veškeré pozměňovací návrhy, které výbor doporučuje přijmout svým usnesením, s výjimkou bodu 6 až 9, nabyly účinnosti 1. září. To jsou ty, které se vztahují ke sběru dat, které se vztahují k chráněné osobě školám bez hranic a dalším, a body 6 až 9 jsou změny, které jsou přímo závislé na změně systému financování regionálního školství, a proto by měly nabýt účinnosti až dnem 1. září 2018. Čili je to pozměňovací návrh, který upravuje účinnost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní řádně přihlášená paní poslankyně Nina Nováková.
Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, téma mého pozměňovacího návrhu - protože nemusím se vyjadřovat k celé novele školského zákona, protože velmi výstižně některé postřehy řekla paní poslankyně Putnová, tak téma mého pozměňovacího návrhu, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě, je téma, které tady zaznělo již několikrát, a to je, k jaké kultuře se školy v České republice hlásí.
Mám-li zrekapitulovat, když jsme naposledy tady projednávali novelu školského zákona, dovolila jsem si navrhnout v pozměňovacím návrhu, aby v obecných vzdělávacích cílech bylo zakotveno, že na našich školách žáci získávají seriózní informace o všech světových kulturách, hodnotových systémech odlišných kultur a na základě těchto informací jsou vedeni k tomu, aby měli vůči jiným kulturám patřičný respekt. To je ovšem na úrovni informací. Na druhé straně však je kultura, ke které bychom se měli hlásit.
Když jsem o tom mluvila před rokem, tak jsme prožívali takzvaně dějiny. Ale my ty dějiny prožíváme, dámy a pánové, dál. A to, že je velice nutné, aby naše společnost držela pohromadě, aby posilovala ty systémy, které ji právě pohromadě drží, což je ten školský systém, protože jenom do základních škol a do středních škol také, ale jenom do základních škol chodí povinně celá naše populace. To znamená, to, co si odtud odnese, k jaké kultuře, vědomí, k jaké kultuře patří, to je může orientovat potom na celý život. ***