(Jednání zahájeno v 9.00 hodin.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pane ministře, zahajuji třetí jednací den 53. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás tady vítám.
Žádám vás, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty.
Sděluji, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci: Markéta Adamová do 11 hodin z pracovních důvodů, Margita Balaštíková z pracovních důvodů celý den, Jan Bartošek do 10.30 a pak od 14.30 do 16 bez udání důvodu, Jiří Běhounek z pracovních důvodů na celý den, Marek Benda ze zdravotních důvodů na celý den, Milan Brázdil z pracovních důvodů také na celý den, René Číp ze zdravotních důvodů na celý den, Ivana Dobešová z pracovních důvodů na celý den, Radim Fiala z pracovních důvodů na celý den, Vlastimil Gabrhel z pracovních důvodů také na celý den, Pavel Havíř z pracovních důvodů na celý den, Olga Havlová z důvodu zahraniční cesty, ze zdravotních důvodů David Kádner, ze zdravotních důvodů také Miroslav Kalousek, z osobních důvodů se omlouvá Simeon Karamazov, z pracovních důvodů Jiří Koskuba, pan Petr Kudela je na zahraniční cestě, do 12 hodin bez udání důvodu se omlouvá Jana Lorencová, stejně tak bez udání důvodu na celý den Josef Novotný, ze zdravotních důvodů se omlouvá Igor Nykl, z pracovních důvodů do 15.30 Herbert Pavera, z pracovních důvodů se omlouvá Gabriela Pecková, z rodinných důvodů Marie Pěnčíková, mezi 14.30 a 18 hodinou ze zdravotních důvodů Martin Plíšek, z pracovních důvodů na celý den paní místopředsedkyně Jaroslava Pokorná Jermanová, do 11 hodin se bez udání důvodu omlouvá Pavel Šrámek, do 11 hodin také z pracovních důvodů Helena Válková, ze zdravotních důvodů se omlouvá Rostislav Vyzula, do 11 hodin z pracovních důvodů Jan Zahradník, na celý den z pracovních důvodů Jiří Zemánek.
Z členů vlády se omlouvají: od 16 hodin z pracovních důvodů předseda vlády Bohuslav Sobotka, Andrej Babiš z pracovních důvodů na celý den, do 15 hodin z pracovních důvodů Pavel Bělobrádek, do 14.30 z pracovních důvodů Richard Brabec, do 16 hodin z pracovních důvodů Milan Chovanec, do 13 hodin z pracovních důvodů Marian Jurečka, na dopolední jednání z pracovních důvodů Miloslav Ludvík, z důvodu zahraniční cesty Michaela Marksová na celý den, z téhož důvodu Jan Mládek na celý den, na dopolední jednání z pracovních důvodů se omlouvá Martin Stropnický, na celý den z pracovních důvodů Karla Šlechtová, do 16 hodin se omlouvá Dan Ťok, na dopolední jednání z pracovních důvodů se omlouvá Kateřina Valachová. To byly omluvy.
Dnešní jednání zahájíme bodem 256 odpovědi členů vlády na písemné interpelace, se kterými vyslovili poslanci nespokojenost. Upozorňuji, že nejpozději do 11 hodin je možno podat přihlášky k ústním interpelacím a v 11.30 proběhne jejich losování.
Budeme se tedy zabývat bodem
256.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace
Jako první je interpelace moje ve věci sudetoněmeckého landsmanšaftu tisk 864. Požádám o vystřídání a hlásím se do rozpravy.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré dopoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane premiére, vážené paní a pánové, dovolte, abych se vrátil ke své interpelaci, kterou jsem dal na předsedu vlády ve věci návštěvy ministra kultury na sudetoněmeckých dnech. Na interpelaci mi pan předseda vlády odpověděl, že prý není pravda, že v rozhovoru pro deník Právo z 21. května letošního roku, že sudetské Němce potřebujeme jako spojence kvůli rizikům v Evropě a že uvedl to, že se ministr Herman zúčastnil sjezdu v Norimberku, je důkazem, že se chceme orientovat na budoucnost. Je to úkol naší generace, abychom hledali společnou řeč. Rizik, před kterými Evropa stojí, je mnoho. Potřebujeme spojence, abychom je zvládli.
Musím říct, že jsem z toho byl rozčarován, protože jestliže má vláda suverénní České republiky hledat partnery v občanských spolcích, myslím si, že to není směr, kterým bychom se měli ubírat. Je samozřejmě možné, aby ministři vlády České republiky se potkávali kromě ministrů Spolkové republiky Německo i s ministry jednotlivých spolkových zemí. To je samozřejmě otázka jejich komfortního jednání, jestli tak chtějí učinit, nebo tak učiní představitelé našich krajů. Ale samozřejmě nepředpokládám, že si někdo z nás myslí, že partnerem pro člena vlády je nějaký občanský spolek.
Pokud jde o věc, která se týká tohoto spolku, vnímám jako případného partnera pro hledání budoucích vztahů mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo na té spolkové úrovni například svaz vyhnaných občanů České republiky, nebo bývalého Československa, z pohraničí v roce 1938. Ti si jistě mají co říct o tom, co se odehrávalo v letech 1938-39 a poté po roce 1945. To je logické. V tomto ohledu, když se dva občanské spolky, sdružení české, sdružení německé, dohadují o tom, jaká byla jejich historie a jak z historie vybřednout, jistě to je zajímavý počin. A kvůli tomu také v minulosti ČR, když realizovala smlouvu z roku 1992, do fondu budoucnosti poslala své zástupce a takovými zástupci byli i členové KSČM, kteří tam působili myslím poměrně konstruktivním způsobem.
Ale je pravda, že není možné, abychom se s tím vypořádali tím, že tak jak psaly noviny ve Spolkové republice Německo, že je to otázka vstřícnosti české vlády vůči sudetoněmeckému sdružení a jejich zájmům.
S čím zásadně nesouhlasím v odpovědi na tu interpelaci, je nesprávná interpretace, která tam zazněla, a to jest, že sudetoněmecké sdružení se vzdalo územních nároků vůči ČR. Připomínám, že nové stanovy, které byly přijaty, neschválil německý nejvyšší správní soud, takže platí stanovy, které byly před posledním zasedáním. Na to jsem upozornil, a proto jsem přesvědčen, že v tomto ohledu to není dobré. ***