(16.40 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji tři přihlášky. Nyní tedy požádám pana poslance Opálku, připraví se pan poslanec Vilímec, poté paní poslankyně Chalánková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, kolegové, kolegyně, dovolte mi taky učinit pár poznámek k této problematice.
Je velká diskuse o tom, jestli 65 roků je málo, nebo hodně. Já bych chtěl zdůraznit, že většina zemí má těch 65 let, něco málo více. Ale když si srovnáme střední délku života, čili naději dožití v jednotlivých státech, tak i když se u nás prodlužuje délka života, tak musím konstatovat, že pořád zaostáváme dva až tři roky za evropským průměrem. Takže stanovení stejného věku, statutární věkové hranice pro odchod do důchodu, znamená, že říkáme našim občanům, že budou v důchodu kratší dobu. To je první moje poznámka.
Druhá moje poznámka souvisí s tím, že i klub KSČM, a vlastně KSČM ve svém volebním programu požadovala stanovení zastropování odchodu do důchodu s tím, že jde i o určitý psychologický signál vůči občanům, aby bylo jasné, že v této oblasti se chováme obdobně jako jiné státy kolem nás. Mě mrzí, že vláda přichází s tímto návrhem až po třech letech svého působení, rozumím tomu, že tady na to sice je čas, já jsem tento návrh předkládal už ve výboru pro sociální politiku 28. května 2014. Ta tabulka je v podstatě obdobná jako v tomto zákonu, ale bohužel, čekalo se, co rozhodne odborná důchodová komise.
Takže tady máme návrh zákona. A návrh zákona byl už ve volební kampani do krajských voleb prezentován sociální demokracií pod názvem "chceme zastavit prodlužování odchodu do důchodu". Takže to máme na stole. Ale já bych chtěl upozornit na § 10b na straně 4 předloženého zákona, který pak je rozveden v důvodové zprávě v prvním odstavci na straně 15. V tom důvodovém odstavci se mimo jiné uvádí, protože o tom zde nebylo řečeno, že ministerstvo a vláda bude dostávat z Českého statistického úřadu a z podkladů z Ministerstva práce a sociálních věcí informace o dožití a bude se snažit hlídat, aby doba strávená v důchodu činila 25 % života. Mluvíme o průměru.
Takže když budu citovat z konce odstavce této důvodové zprávy, tak musím říci, že posuzované generaci narozené v roce 1994 v roce 1919 (2019?), kdy dosáhne věku 25 let, bude stanoven důchodový nárok na úrovni okolo 68,6 roku. Je proto téměř jisté, že první zpráva bude dosahovat výše zmíněné doporučení pro vládu, aby uložila ministru práce a sociálních věcí předložení novely zákona, která by důchodový věk dále zvýšila až k úrovni výše uvedených 68,6 roku, to znamená plus 3,6 roku. Nejde o strop, jde o stanovení hranice, která se pak co pět let bude posuzovat a posouvat. Já rozumím tomu, že se můžeme dožívat vyššího věku, ale co mi chybí v tomto paragrafu a v této části důvodové zprávy, je zakomponování dožití ve zdraví. To, že se dožíváme určitého věku, ještě neznamená, že nebude 50 % lidí v tom věku invalidních pod tíhou civilizačních nemocí, teď se hodně hovoří o stresových syndromech, a tak dále a tak dále. S tímto máme opravdu v klubu KSČM problém, neboť se tváříme navenek, že zastropováváme odchod do důchodu, přitom tam máme režim, který toto rozvolňuje, a ten režim není nikterak upraven o otázku dožití. Znamená to, že tedy řada lidí se toho zřejmě bude dožívat třeba v důchodovém věku.
A druhý problém, který s tím je spojen, a ten si myslím, že je taky velice vážný, že souběžně s touto hranicí neřešíme problém těžké práce, to znamená před důchody ze zákona povinné pojištění zaměstnanců zaměstnavatelem, který má zisky z této těžké práce, a vlastně to neustále odkládáme a tlačíme před sebou. Myslím si, že když jsme tři roky čekali na tento zákon, tak jsme mohli i tyto věci do tohoto zákona zakomponovat.
Pro stanovení statutární věkové hranice na 65 let samozřejmě klub KSČM je, ale s připomínkami, které jsem zde přednesl. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad klubu KSČM.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní požádám pana poslance Vilímce, připraví se paní poslankyně Chalánková. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, máme tady opět novelu zákona o důchodech. V tomto volebním období, jak víte, přišla vládní koalice s tím, že zrušila důchodovou reformu, která byla prohlasována v minulém volebním období. Budiž, nepřišla ale s žádnou jinou alternativou, s žádným jiným návrhem. Teď přichází vlastně s opětovným zastropováním odchodu do důchodu, a to na úrovni 65 let.
Dovolte mi taky několik poznámek k tomuto návrhu zákona.
Návrh samozřejmě předpokládá revize, které by měly reagovat vždy na zprávu o stavu důchodového systému České republiky předkládanou vládě vždy do 30. června kalendářního roku končícího číslicí 4 nebo 9. Zpráva by měla především obsahovat informaci o tom, jak by měl být důchodový věk stanoven, aby bylo dosaženo stavu, kdy by očekávaná střední délka života jednotlivých generací při jeho dosažení činila jednu čtvrtinu součtu tohoto věku a této očekávané střední délky života, a to pro všechny osoby, které dosáhly v roce předložení zprávy věku 25 až 54 let. To je součástí paragrafovaného znění.
Jak víte dobře, v současné době platí postupné zvyšování odchodu do důchodu, není tam žádná hranice. Zvýšení na 65 let, a to je také třeba si uvědomit, nastane pro muže i ženy s maximálně jedním dítětem až v roce 2030, a to i podle nové tabulky tohoto návrhu, která vlastně postupně zvyšování věku odchodu do důchodu do toho roku 2030 nemění, takže se to týká vlastně až let 2031 a dále. Tedy pouze v okamžiku, kdy podle stávající tabulky se dosáhne věku 65 let, se tento věk zafixuje. Pro mě jen ten horizont přece jen hodně vzdálený. Myslím, že bychom se spíše měli ptát, zda v tom roce 2030 stávající systém, který je založen vlastně dominantně na průběžné financování, zabezpečí slušnou výši důchodu. Jinými slovy, zda v tom roce 2030 budou důchodci brát slušnou výši důchodu. ***