(16.50 hodin)
(pokračuje Vilímec)
Když se podíváte na důvodovou zprávu, tak se píše, že současný poměr starobního důchodu a průměrné mzdy se v současné době pohybuje na úrovni nad 40 %. Dokonce pro ten příští rok, byť došlo k valorizaci důchodů o 2,7 %, tak se počítá, že poklesne na tu hranici 40 %. Když půjdeme dál a tam je, řekněme, provedena ta časová projekce, tak když půjdeme dál, tak roce - to je ten konec té časové projekce - v roce 2060 podle tohoto návrhu, pokud se nic nezmění, poklesne tento indikátor až na hodnotu 34,5 %. Samozřejmě bude záležet na odvaze budoucích politických reprezentací, nakolik budou akceptovat vždycky velmi nepopulární zvyšování věku odchodu do důchodu. To je vždycky velmi nepopulární, byť to bude případně na základě předkládání zpráv.
Je evidentní, že pokud by se Parlament neodhodlal k oněm revizím, které nejsou v zákoně automaticky nastaveny, tak to bude znamenat, a to byla hlavně výhrada pana ministra financí, podle aktuálních projekcí vývoje ukazatele představujícího tzv. potřebný rozsah fiskální konsolidace dopad asi 67 miliard korun. Ukončení procesu zvyšování důchodového věku při dosažení hranice 65 let by samozřejmě mělo za následek nárůst průměrné doby strávené v důchodu o více než čtyři roky, to je také třeba objektivně říci, oproti tzv. nulové variantě.
Nechci zde uvádět podrobně statistická data, možná že bude zajímavá debata na výborech, a musím pozitivně hodnotit, že jsou obsažena v důvodové zprávě a vycházejí z dopadů hodnocení regulace. Je to docela zajímavé čtení.
Při pořadí variant tato závěrečná zpráva zhodnocení dopadů regulace konstatuje, že vlastně nejvhodnějším řešením je v souladu s politickým zadáním, a to podtrhuji, v souladu s politickým zadáním, ukončení procesu zvyšování důchodového věku stanovením jeho hranice na 65 let. I z této formulace vyplývá, že při přípravě tohoto návrhu, koneckonců byl připraven a ve vládě prohlasován před krajskými volbami, zde byly sledovány v zásadě především politické zájmy, a nikoli faktický dopad tohoto opatření.
Když se podívám do nedávné minulosti, už to tady paní ministryně také vzpomněla, tak vlastně teprve v roce 2011 našla předminulá pravicová vláda odvahu k zásadnímu kroku ve věci, tedy odchodu do důchodu, tzn. zrušila to zastropování věku odchodu. Ano, byla tady v minulém volebním období politická odvaha, nebylo to populární, také to možná přispělo i k výsledku voleb, byla tady odvaha zrušit to dřívější zastropování, a to s tím, že na základě seriózní analýzy se v budoucnu ten odchod přizpůsobí demografickému vývoji, vývoji střední délky života, ale také vývoji zdravotní dispozice obyvatel. To již také zde zaznělo.
Je evidentní, že jsou kategorie fyzické práce, kde není možné nějak extrémně prodlužovat věk odchodu do důchodu. A nejsou to podle mého soudu jen hornická povolání. Místo rozumného nastavení takových kategorií, to bych spíše očekával, však vláda a především sociální demokracie před krajskými volbami se pokusily zahrát na tu populistickou notu. Nechci rozvádět debatu, jak se to projevilo ve výsledcích krajských voleb.
Zaznělo tady také z úst, myslím, i pana kolegy Opálky i dalších, že jsme vlastně pomalu jedinou zemí v Evropě, která nemá zastropovaný věk odchodu do důchodu. Ona ta situace je ale docela složitější. Když jsem četl zprávu hodnocení dopadu regulace, tak uvedu pouze ty příklady, které jsou tam uvedeny. Myslím si, že je namístě je vzpomenout.
Tak např. v Dánsku se bude postupně zvyšovat důchodový věk ze stávajících 65 let na 67 let v letech 2024 až 2027 a od roku 2030 bude zvyšování důchodového věku navázáno na růst naděje dožití osob ve věku 60 let.
Na Slovensku byl přijat, ano, v roce 2012 zákon, který od roku 2017 zavádí mechanismus automatické úpravy důchodového věku. A protože se očekává růst naděje dožití, tak poroste i současná věková hranice, která je tam nastavena, na 62 let. Základem je srovnání dvou pětiletých, je to takové komplikované, po sobě jdoucích klouzavých průměrů střední délky života a vypočtení reálného posunu naděje dožití v počtu dnů. Věk tak není jednoznačně určen, ale bude každoročně oznámen posun důchodového věku.
V Nizozemí podle důchodového zákona se nepředpokládá pouze zvýšení důchodového věku na 67 let v roce 2021, ale od roku 2019 se předpokládá účinnost tzv. vyrovnávacího mechanismu, který by upravoval automaticky důchodový věk podle vývoje očekávané naděje dožití.
V Itálii, a to je poslední země, kterou budu vzpomínat, samozřejmě bych mohl vzpomenout více, se změny odchodu do důchodu dělí na základě administrativního procesu stanoveného v zákoně. Důchodový věk je pak zvýšen o tolik, o kolik se za sledované období zvýšila naděje dožití.
Dovolím si spíše v závěru, protože věřím, že ten návrh zákona nebude v prvním čtení zamítnut, čili nebude vrácen k dopracování předkladateli, tak proběhne určitě zevrubná debata na výboru pro sociální politiku, ale dovolím si ocitovat ještě ze zápisu z jednání tzv. odborné důchodové komise ze dne 11. prosince 2014. Cituji: V rámci jednání odborné komise byl např. ze strany pana Miroslava Opálky vznesen požadavek zastropování důchodového věku na hranici 65 let. O tom pan kolega mluvil. Tomáš Kučera, který je vedoucí pracovního týmu číslo 2, zabývající se důchodovým věkem a valorizací důchodů, se k tomu vyjádřil tak, že stanovit fixní hodnotu 65 let a pak ji měnit by bylo z psychologického hlediska špatné. Předem deklarovaná pohyblivá hodnota důchodového věku při zachování podmínky 25 % života v důchodu je naopak vůči občanům mezigeneračně spravedlivější a srozumitelná.
Dnešní snaha vlády zastropovat populisticky, já to jinak nemohu nazvat, věk odchodu do důchodu nepovažuji v tuto chvíli za zodpovědný krok, navíc je konán ve velikém časovém předstihu a povede k jedinému: jakákoli budoucí debata i na základě zpráv, které budou předloženy, a možná i seriózních analýz a čísel, bude znesnadněna a příštím vládám zjevně komplikujeme, a vědomě, situaci, pokud ten návrh projde. Každá změna totiž bude nést opětovně vysoké politické náklady, které si můžeme všichni ušetřit. Ty vysoké politické náklady totiž nesla minulá vláda. Nebude to výhodné, a v konečném důsledku si myslím nejen pro vládu, ale i pro důchodce samotné.
Z tohoto důvodu, pokud bude podán návrh na zamítnutí této předlohy v prvním čtení nebo na vrácení této předlohy zpět k přepracování, tak tento návrh klub Občanské demokratické strany podpoří. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy paní poslankyně Chalánková. Prosím. ***