Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Radek Vondráček)

168.
Návrh poslanců Františka Váchy, Jiřího Zlatušky, Karla Raise,
Vlasty Bohdalové, Anny Putnové, Miroslava Grebeníčka, Petra Kořenka,
Simeona Karamazova, Radima Holečka, Adolfa Beznosky, Františka Laudáta
a Augustina Karla Andrleho Sylora na vydání zákona, kterým se mění zákon
č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací
z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací),
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 960/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji tedy ještě jednou, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 960/1 a já nyní poprosím, aby předložený návrh uvedl za navrhovatele někdo z navrhovatelů. Pan poslanec Vácha. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo. Pane předsedající, dámy a pánové, já před vás předstupuji a chtěl bych vás požádat, abyste schválili novelu zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, a to podle § 90, to znamená již v prvním čtení.

V dubnu 2016 jsme na 44. schůzi schválili vládní návrh, vládní novelu zákona 130, ve které se objevily některé nejasnosti, někdo z nás je nazývá chyby. Těm chybám jsme se pokusili zabránit. Já jsem byl zpravodajem tohoto tisku a my jsme se chybám v tom zákoně pokusili zabránit tím, že jsme přišli s několika pozměňovacími návrhy. Ty návrhy bohužel neprošly, takže poté, co byl zákon schválen, jsem vešel v jednání jak s poskytovateli, což byla třeba Grantová agentura ČR, TA ČR, Ministerstvo školství, tak i s příjemci, jako jsou vysoké školy apod. Pokusil jsem se o jistý konsenzus, kompromisní řešení. Pokusil jsem se vyjít vstříc všem zúčastněným, to znamená jak poskytovatelům, příjemcům, tak i rezortu pana místopředsedy vlády kolegy Bělobrádka, a nově jsme definovali způsobilé náklady.

Já se vám teď pokusím vysvětlit, v čem byl problém. Podle zákona může být podpora vědy vynakládána pouze v rozsahu stanoveném zákonem 130, a to jako účelová, to znamená na projekty, nebo jako institucionální, to znamená na chod institucí. A dále se v zákoně říká, že může být tato podpora poskytnuta pouze na způsobilé náklady, a jsou v tom zákoně definovány způsobilé náklady. A zde došlo k chybě nebo k jistému opominutí, protože ve způsobilých nákladech, které máme dnes definovány v zákoně, chybí materiálové náklady. Abych to přiblížil, tak dnes si chemik, který podá grant, dostane peníze, nemůže koupit chemikálie, protože to zákon nedovoluje, nedefinuje materiálové náklady, to znamená, ten chemik si nemůže v grantu koupit chemikálie. Současně v tom zákoně jsou špatně definovány hmotné náklady, to znamená nákupy investic, kdy pokud ta investice má delší odpisovou dobu, než je délka projektu, tak vám poskytovatel na investice dá pouze peníze na odpisy, ale ne na nákup té investice. Takže nelze čerpat materiálové náklady, nelze čerpat na většinu investic a je tam i ohrožení institucionální podpory.

Takže my jsme připravili návrh novely zákona, kde řešíme tyto dva základní problémy. Z toho důvodu, že se jedná o tak jednoduchou novelu, ale tak potřebnou novelu, bych vás chtěl požádat o schválení podle § 90 již v prvním čtení. Například včera Grantová agentura vyhlásila výzvu na standardní granty a v dokumentaci píše, že mohou žadatelé žádat o financování materiálových nákladů. To je v rozporu se současným zněním zákona 130. My potřebujeme co nejdřív změnit zákon tak, aby poskytovatelé mohli vypisovat grantové výzvy. A není to jenom GA ČR, není to jenom TA ČR, ale jsou to všechny výzvy v operačních programech, které jdou do vědy a výzkumu.

Takže bych poprosil - to je tedy úvod a já se pak přihlásím ještě do rozpravy - poprosil bych, vím, že jsou tady jisté náznaky toho, že by někdo chtěl nepodpořit tu devadesátku, případně ji vetovat, chtěl bych vás opravdu požádat, jestli byste nevyšli vstříc vědcům a nepodpořili ten zákon, aby prošel již v prvním čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane navrhovateli. V tuto chvíli by se měl ujmout slova zpravodaj pro prvé čtení, kterým byl určen poslanec Jiří Mihola, který je ovšem omluven, a bylo mi sděleno, že jeho role by se ujal pan poslanec Procházka, nicméně jsme v prvém čtení, navíc v režimu § 90. S touto změnou by měla vyslovit souhlas Sněmovna. Opět přivolám naše kolegy, kteří jsou případně v předsálí, a dám hlasovat o tom, zda Sněmovna souhlasí s tím... Registruji žádost o odhlášení, takže se prosím všichni znovu přihlaste svými hlasovacími kartami.

 

Budeme hlasovat o tom, zda Sněmovna souhlasí s tím, aby se role zpravodaje ujal pan poslanec Procházka.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?

Jedná se o hlasování 103, přihlášeno je 107 poslanců, pro 103, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

 

A já poprosím pana zpravodaje, aby se ujal slova. A poprosím trochu o klid v sále! Ačkoliv nás tu není tolik, tak je zvýšená hladina zvuku. Děkuji.

 

Poslanec Roman Procházka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Děkuji všem za důvěru.

Pouze v krátkosti bych řekl, že sněmovní tisk byl doručen poslancům 11. listopadu 2016 a obecně jde o poslanecký návrh novely zákona o podpoře výzkumu, která si klade za cíl vyřešit výkladové nejasnosti a právní nejistotu poskytovatelů finančních prostředků na výzkum, vývoj a inovace, a to zpřesněním definice způsobilých nákladů. Vzhledem k tomu, že novela řeší aktuální problém, je tento návrh předkládán podle § 90 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, aby Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas již v prvním čtení. Jinak si myslím, že předkladatel řekl vše podstatné o zákonu, takže já to už nebudu dále doplňovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji panu zpravodaji. Nyní s přednostním právem se přihlásil - pardon, napřed musím otevřít obecnou rozpravu, do které se jako první s přednostním právem hlásí člen vlády a místopředseda vlády pan Bělobrádek.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, jelikož ten další zákon je vlastně z mé dílny, tak jen to vysvětlím.

To, co říkal pan kolega Vácha, my jsme detekovali, že právní názor, který je z naší sekce Úřadu vlády, že tato změna není nutná, že je přímo použitelný právní předpis, debatovali jsme o tom s poskytovateli. Jak Grantová agentura Akademie věd a další nakonec přistoupily na náš právní výklad, nicméně jsem se pokusil ještě rychle tu chybu, která byla v podstatě zmíněna panem kolegou, napravit tím dalším návrhem. Nicméně v případě, že po diskusích ještě tento týden se zástupci vysokých škol - v případě, že projde v prvním čtení návrh kolegy Váchy, protože vysoké školy deklarují, že tento návrh je pro ně komfortní, tak přestože se domnívám, že není potřeba, tak potom ten svůj stáhnu. Takže pokud projde v prvním čtení, já ten svůj stahuji. Je to přání vysokých škol. Ony berou zodpovědnost za to, že i ÚOHS a další upozorňovaly na to, že tam jsou některé problémy, které měl odstranit ten můj návrh, tak v případě, že projde v prvním čtení návrh kolegy Váchy, tak já ten svůj stáhnu.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji panu místopředsedovi. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Putnová. Máte slovo.

 

Poslankyně Anna Putnová: Dobrý večer, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Chtěla bych rovněž podpořit přijetí této novely v prvním čtení, protože skutečně vysoké školy čekají na tuto novelu. Sledují nás v tuto chvíli a jsou napjaty, v jakém gardu bude jednání pokračovat. Myslím si, že to gesto - nevím, jestli to můžu chápat jako omluvu pana vicepremiéra - každopádně kvituji s povděkem.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Nyní do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Ivan Pilný. Připraví se pan poslanec Antonín Seďa. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, samozřejmě chápu urgentnost tohoto návrhu, nemám s ním žádné problémy. Jsou tam ale dvě věci, pro které bych vás chtěl požádat, abyste neschválili průběh tohoto zákona už v prvním čtení podle § 90. Já se o nich zmíním.

První věc je - ten návrh formálně neobsahuje náklady, které se týkají pedagogické činnosti, která souvisí s projekty. To nelze, pokud bychom to projednávali v prvním čtení, opravit, protože to rozhodně není legislativně technická připomínka. Druhá záležitost je ta, že když otevíráme tento zákon č. 130, tak si musíme připomenout, že ten zákon se tady projednával, byly tady rozsáhlé pozměňovací návrhy řady poslanců, které byly zamítnuty proto, že bylo řečeno, že vznikne nové ministerstvo, které tyto problémy bude řešit. Nesporně pokus o to ministerstvo tady byl, ale je jasné, že nejen v tomto funkčním období, ale možná nikdy nebo do dvou let žádné ministerstvo nevznikne.

Také je potřeba říct, že byl učiněn pokus opravit ten tzv. kafemlejnek, to znamená přidělování peněz na jednotlivé projekty nebo instituce. Ten návrh schválila Rada vlády pro vědu a výzkum. Je konformní s Akademií věd, ale mají s ním problémy vysoké školy. Základní problém této metriky ale já vidím v tom, že ten návrh na hodnocení se stále snaží o to, aby pokud možno spravedlivě rozdělil peníze, které jdou na vědu, výzkum a inovace. Ale podle mého názoru to jsou veřejné peníze, které jsou využívány a měly by být využívány jako investice. To znamená, že základním parametrem hodnocení by měl být návrat investic. Abych odmítl takové ty naivní návrhy typu "dali jsme vám korunu, vraťte nám korunu dvacet", tak si myslím, že by bylo potřeba rozdělit projekty do dvou kategorií. První je služba občanům, která nemůže být komercializovaná a kterou prostě pro občany musí zařídit stát. Tam ta metrika musí být samozřejmě jiná. A pak je druhá část, to jsou projekty, které mohou být a musí být komercializované, ale jiným způsobem, než se děje tak, to znamená ne tím, že se budou publikovat jenom odborné časopisy a peer to peer review v časopisech, případně podávat patenty v České republice. Většina patentů, které jsou součástí této metriky, je podávaná v České republice. Je vám jasné, co se s těmi patenty stane a kde budou nějakým způsobem využity.

Myslím si, že je potřeba toto opravit. A jestliže to neuděláme teď, když ten zákon č. 130 je otevřen, tak nejbližší příležitost nastane tak za dva roky. Do té doby do vědy, výzkumu a inovací potečou miliardy stejným způsobem, jako tam tečou teď. Chápu urgentnost tohoto návrhu, proto pokud přistoupíte na to, co navrhuji, to znamená neschválit ten průchod paragrafu 90 v prvním čtení, tak rozhodně navrhnu zkrácení lhůty na 30 dní, aby se vyhovělo urgentnosti této záležitosti. A při té příležitosti může být i ta oprava, která se týká pedagogické činnosti.

Jinak skutečně s tím návrhem problémy nemám. Chápu jeho urgentnost, ale nevyužít této příležitosti by byla škoda. Pozměňovací návrhy, které byly odmítnuty Sněmovnou právě proto, že mělo vzniknout nové ministerstvo, jsou připraveny. Jsou už zařazeny jako sněmovní tisky, to znamená, nedojde k žádnému zpoždění. Byly velmi důkladně projednávány ze všech stran. Takže žádné zpoždění tady neočekávám. Rozhodně pokud nebude přijat § 90, budu navrhovat zkrácení projednávání na 30 dnů.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Než dám slovo dalšímu vystupujícímu, rychle přečtu omluvu. Svou neúčast z pořadu dnešní schůze od 18 hodin do konce jednacího dne omlouvá z pracovních důvodů pan poslanec Karel Fiedler.

Nyní má slovo pan poslanec Antonín Seďa. Připraví se pan poslanec Rostislav Vyzula.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, navržená novela zákona č. 130/2002 Sb. má řešit aktuální problém, kdy podle předkladatelů nemohou poskytovatelé účelové podpory financovat pořizovací cenu investice určené na podporu výzkumu a vývoje ani nemohou poskytovatelé poskytnout finanční zdroje na běžné materiální výdaje, které přímo souvisejí s řešením projektu. Podle předkladatelů to paralyzuje celý systém financování českého výzkumu a vývoje a ohrožuje čerpání evropských strukturálních fondů. Takže z tohoto důvodu tady ten návrh podporuji.

Vláda ve svém stanovisku zaujala nesouhlasné stanovisko. To zdůvodňuje navrhovanou změnou statusu institucionálního příspěvku vysokým školám. S návrhem zákona by dle vlády bylo možno souhlasit, pokud by byl skutečně striktním návratem právní úpravy do doby před přijetím zákona č. 194/2016 Sb. Ve skutečnosti v návrhu schází druhá část úpravy způsobilých nákladů, původně obsažená v § 8 odst. 3 zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, která garantovala, že i po skončení příslušného projektu byl z něho pořízený hmotný a nehmotný majetek využíván pro činnost ve výzkumu, vývoji a inovacích.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem několikrát opakovaně navrhoval, aby poskytovateli účelové podpory na financování výzkumu, vývoje a inovací mohla být i jiná ministerstva, například Ministerstvo průmyslu a obchodu či Ministerstvo obrany. I když mé opakované úsilí nenašlo podporu, stále jsem přesvědčen, že budoucí konkurenceschopnost naší ekonomiky, našeho průmyslu není pouze v základním výzkumu, ale především v aplikovaném výzkumu a zavádění jeho produktů do výroby. Chcete-li, úzká provázanost a spolupráce výzkumné a vývojové základny s podniky a s podnikateli. Zároveň však, jak jsem říkal, podporuji odstraňování všech administrativních překážek, které omezují čerpání peněz do výzkumu, vývoje a inovací. Proto tento zákon podporuji.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Jako další je přihlášen do obecné rozpravy pan poslanec Vyzula. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane místopředsedo. Dobré odpoledne, dámy a pánové. Dovolte mi, abych také vystoupil se svou troškou do mlýna, pokud se týká podpory výzkumu a inovací.

Máme tady dva sněmovní tisky, které se oba v podstatě zabývají stejnou problematikou. Ale přitom se ptám - celý minulý rok jsme opakovaně slyšeli od pana vicepremiéra Bělobrádka, že budeme mít komplexní novelu zákona o podpoře výzkumu. Kde ji máme? Kde je tato novela, na kterou všichni čekáme? Ono se vám to možná může zdát bezvýznamná záležitost, ale není to bezvýznamná záležitost, protože do vědy a výzkumu naše republika dává více jak 30 miliard korun. A záleží nám pochopitelně na tom, protože máme kvalitní lidi, lidi takové, kteří dokážou vytvořit ledacos zajímavého. Všichni dobře znáte profesora Holého a řadu dalších. Ale my nevíme řadu věcí, nebo řada procesů ve výzkumu je tak neprůhledných, netransparentních, že prostě nevíme, jaká je kvalita současného výzkumu. To je jedna z věcí, která by se tím mohla objasnit. Nejdeme přece jenom po kvantitě, ale i po kvalitě.

Finance pro jednotlivé univerzity nebo ústavy se rozdělují podle takzvaných RIV bodů. Nebudu zabíhat do podrobností, ale v podstatě tyto body se získávají podle toho, jakým způsobem daná výzkumná skupina pracuje, jak publikuje v impaktovaných časopisech. Víme dobře, že poslední roky světem hýbou takzvané falešné RIV body, získané z falešných časopisů s vysokým impakt faktorem. Nikdo to u nás neřeší. Já se mohu přihlásit s úplně bezvýznamnou prací do vědeckého časopisu, který má vysoký impakt faktor, a nikdo nepozná, že jsem podvedl. To by ten zákon mohl řešit.

Další věc, která by se měla vyřešit, je to, jakým způsobem chceme ve výzkumu dále pokračovat. Máme výborný základní výzkum, ale máme zatím nedoceněný aplikovaný výzkum. To je oblast, která nás hodně zajímá. Samotný profesor Holý, kterého jsem zmiňoval, musel předat své výzkumy do zahraničí, aby tam, teprve v zahraničí, byly aplikovány a aby z nich byl užitek, který je.

Je to prostě celá řada otázek, které je třeba dořešit, a proto zásadně nejsem pro to, aby i když se ten zákon otevřel v takové podobě, jak je teď otevřen, se řešil ve zkrácené lhůtě, ale naopak je třeba, aby prošel diskusí ve výborech, kde by byl obohacen aspoň o některé dodatky, které vědcům a výzkumníkům pomohou, protože je evidentní, že té takzvané komplexní novely se od daného ministerstva nyní nedočkáme.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Jako další je do obecné rozpravy přihlášen pan poslanec Karel Rais. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji. Já bych navázal na to, co tady už bylo řečeno, konkrétně co říkala paní kolegyně Putnová. Prostě školy čekají na to, abychom definovali, co jsou uznatelné a neuznatelné náklady zejména v oblasti investic. Tím se vracím k tomu, co říkal pan kolega Vácha, že v dubnu loňského roku jsem tady tento pozměňovací návrh dával. Bohužel nebyl akceptován a vracíme se teď zase za rok zpět. To, co nabízí kolega Vácha, já a další, určitě není ideální. Když teď popisoval chyby nebo to, co nám tam vadí, tak já bych k tomu ještě přidal, že nám tam chybí jedna část, která se týká uznatelností nákladů, které souvisí s tím, když tyto investiční prostředky jsou používány pro výuku. Doktorand, který bude pracovat na mikroskopu dvě hodiny z deseti, tak těch dvacet procent my potřebujeme také dostat do uznatelných nákladů.

Jestli tady existuje řešení, že v podstatě vysoké školy si přes ÚOHS - jak říkal pan místopředseda - zařídí, aby to bylo uznatelné, tak já o tom dost pochybuji, protože znám chování finančních úřadů před třemi čtyřmi roky a rozhodně není měkčí než letos, nebo nebudou letos měkčí než před těmi třemi lety, tak si myslím, že je podstatné, co je v tom zákoně. Osobně mi v návrhu chybí ta část uznatelnosti nákladů v případě použití těchto prostředků pro pedagogickou výuku.

Na druhou stranu zase rozumím tomu, že Ministerstvo školství potřebuje, aby ten zákon byl schválen. Je tady jistá nedůvěra. Před rokem jsme slyšeli z úst pana místopředsedy, jak tady bude ideální zákon. Není tady s prominutím v podstatě nic. Je to jakási optimalizace mezi dvěma póly a máme vybrat tu lepší variantu. Bohužel z pohledu škol si myslím, že lepší varianta je ta špatná, protože bude aspoň něco na stole, když tam přijdou kontroly. Dívám se na to těžce pragmaticky z pohledu managementu vysokých škol. Nic víc v tom není. Že je ideální, jak říkal třeba kolega Vyzula, abychom se o tom bavili, o tom absolutně není spor, ale je otázka, jestli je na to tady prostor, protože peníze na školy bohužel tečou a ministerstvo potřebuje nějaký podklad.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Teď tu mám s faktickou poznámkou přihlášenou paní poslankyni Benešovou, ale vím, že se u ní někdo opíral o stůl, tak se ptám, jestli to náhodou nezmáčknul. Takže já vás zase odmažu. S přednostním právem se hlásí pan místopředseda vlády Pavel Bělobrádek.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegové, kolegyně, my se skutečně domníváme, že nebylo potřeba tuto novelu udělat, z toho důvodu, že jsou přímo použitelné právní předpisy a že to je ošetřeno tímto způsobem. Nicméně Rada vysokých škol i Česká konference rektorů říká ano, pojďme to přijmout, abychom měli jistotu. Já si myslím, že to má svoje ratio a že v tomto případě já to nebudu nijak negovat a v případě, že to skutečně projde, stáhnu svůj pozměňovací návrh, který měl ten důvod, aby tam byly odstraněny některé nedokonalosti, s tím, že jsme spěchali, aby to bylo přijato v lednu. K tomu nakonec nedošlo a teď už to celkem nemá řešení.

Jinak k tomu novému zákonu, na něm se samozřejmě pracuje. To, co tady padlo, není tak úplně pravda. Vláda už přijala věcný záměr zákona, teď už se píše paragrafované znění, už o něm diskutujeme, pošleme ho brzy do meziresortního připomínkového řízení, takže není pravda, že se nic neudělalo. To tak není.

Co se týká hodnocení, to také není pravda. Od toho je přece metodika hodnocení. Metodika hodnocení je nová, vláda ji schválila. Je tam výrazný, výrazný posun v tom, že se hodnotí kvalita. Seznamte se s metodikou 17+. Více se tam akcentuje aplikovaný výzkum. Takže to, co tady padlo, není úplně pravda, je potřeba se s tím pouze seznámit.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane místopředsedo. Přes zařízení je přihlášen s faktickou poznámkou pan poslanec Zlatuška, z místa je s faktickou poznámkou přihlášena paní poslankyně Válková. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, já bych se chtěl ohradit vůči tomu, co zde teď řekl pan vicepremiér na adresu toho, na co si stěžoval kolega Vyzula. Já jsem interpeloval kolem konkrétního seznamu predátorských časopisů a těch bezcenných publikací, za které byly přidělovány v minulosti peníze a v budoucnosti budou. Dodal jsem webový odkaz na stránku, kde Věda žije měla podrobný seznam těchhle falešných publikací, za které stát dává veřejné peníze. Na tento odkaz si pravděpodobně na Úřadu vlády v sekci pana vicepremiéra nikdo ani neklikl, protože odpověď zněla, že s tím nemohou nic dělat, a s těmi konkrétními publikacemi se nedělalo nic. Takže není pravda, že by se s tím něco dělo, a plně potvrzuji to, co tady pan kolega kritického na tuhle adresu říkal.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Válková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Milé kolegyně, milí kolegové, vážený pane předsedající, ono to bude vypadat jako akademická diskuse, že povinně vystupují všichni profesoři, ale možná, že je to tím, že jsme nositelé různých "gačrů" a "tačrů". A určitě já tu osobní zkušenost mám z nedávné doby a vím, jak nám velice chybí jasnost právní úpravy a jak jsme se těšili na to, že budeme mít nový zákon.

Pane kolego, pane místopředsedo Bělobrádku prostřednictvím předsedajícího, já jsem tady slyšela o tom paragrafovaném znění už několikrát, ale všichni víme, že pokud se teď píše paragrafované znění, tak v žádném případě nemůže být touto Sněmovnou ve volebním období, které končí, schváleno. Takže bych jenom chtěla říci, že to byl také slib, který bohužel nenašel naplnění. A bohužel, to teď říkám za všechny vysoké školy a výzkumná pracoviště, kterých se to dotýká. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Nyní je s přednostním právem přihlášen pan předseda Laudát.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Dámy a pánové, pane místopředsedo, já jenom velice krátce. To, co tady kolega Vácha předkládá, je víceméně vyřešení, nebo snaha vyřešit nějaký problém, který vyvstal. My asi v tomto období už nezrekonstruujeme český vědecko-výzkumný prostor. Ten si to zasluhuje jako sůl. Je mi líto, že už před časem, jestli se nemýlím v dubnu, v druhé dekádě dubna, neprošly některé pozměňovací návrhy. Ale moc bych varoval před tím, abychom v případě, že neprojde devadesátka - my ji samozřejmě budeme podporovat jakožto Váchovi kolegové, nicméně pokud by neprošla, pak bych vás vyzval, abyste podpořili zkrácení lhůty na minimum, protože novela stotřicítky je nezbytná.

Co se týká té záležitosti, já doufám, že budoucí vlády nebudou nikdy chápat post ministra nebo vicepremiéra, ať bude v té, či oné pozici, jako politický post. Možná to zatím vypadalo tak, že věda je proto, aby si nějací kluci hráli. K lítosti všech musím sdělit, že to už dávno tak neplatí, a jestliže se podíváte na vyspělé země a srovnáte to s poměry, jak vypadá tahle problematika v České republice, tak jsme bohužel směrem k budoucnosti a prosperitě udělali velmi nebezpečné čelem vzad. Já vítám, že i sociální demokracie se k tomu začíná hlásit, nicméně bych moc poprosil, aby ještě v rámci svých možností nekomplikovala moderní ekonomiku dalším zauzlováváním. Máme tady např. novelu zákoníku práce, aby někdo paní ministryni Marksové a některým odborářům vysvětlil, do jak riskantní situace vystavují Českou republiky znepružněním pracovního trhu.

Co se týká toho hodnocení, je mi líto, že nepřišly některé věci dřív, ale vezměte si, že sice v některých ať už formálních, nebo věcných parametrech si česká věda nestojí vůbec špatně, ale např. to, co je zásadní pro průmysl, jsou např. patenty a v těch tragicky, tragicky propadáme. Takže já bych byl rád, aby místo počtu článků se velmi dramaticky změnilo hodnocení a bodování za to, že někdo prosadí nebo sepíše a podá patent, že ten patent je potom nějak zhodnocen.

A jak všechno souvisí se vším, tak skutečně my musíme do budoucna - a už se to mělo stát a nestalo se to - změnit hospodářskou politiku, ale to skutečně musí řídit lidé, kteří znají moderní průmysl, vědí, co je to Průmysl 4.0, nevykládají jako v národní bance jeden expert, že to jsou nějaké povídačky a takových mód bylo, jako by netušil, že když na to nenarazil ve Spojených státech, že se to tam jmenuje trošku jinak, že to je nějaké specifické označení, které jsme převzali od sousedního Německa, nebo se k tomu označení připojili, že to dramaticky změní náš průmysl možná za pět let, možná za deset, a pokud bychom pokračovali v podpoře takových investičních pobídek, jako jsou amazony, skladiště, logistická centra apod., tak můžeme zapomenout na to, že se alespoň přiblížíme životní úrovni, resp. všichni naši občané životní úrovni západních zemí.

Já velice podporuji, a možná, že by stálo za to, aby se vláda pokusila ještě do konce volebního období alespoň připravit podklady, protože dneska svět žije technologiemi. Ty dramaticky mění všechno, parametry života, zdravotnictví, ochranu přírody, kamkoli se podíváte. A skutečně si myslím, že už by mělo vzniknout Ministerstvo hospodářství, jakési koordinační ministerstvo pro vědu, výzkum, inovace, moderní technologie a další věci by mělo vzniknout. Takže já bych moc poprosil - nemyslím si, že ať bychom měli třicet, nebo devadesát dní, že český vědecko-výzkumný a technologický prostor zrekonstruujeme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Nyní je do obecné rozpravy přihlášen pan poslanec Urban. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já nemám nic zásadního vůči těmto dílčím novelám, ale chtěl bych možná i na základě vystoupení paní profesorky říct, že to není téma, které by se mělo týkat jen akademické půdy, ale naopak chtěl bych tady vystoupit jako zástupce uživatele, tedy zástupce minimálně českého průmyslu, který tuhle zemi živí a dlouho živit bude, tedy pokud chceme, abychom byli zemí prosperující a bohatou. A myslím si, že když se podíváte na současnou situaci a stav českého průmyslu, tak není špatný z hlediska nějakých čísel, na která se můžeme podívat, tak vidíme, že prostě roste. Na druhou stranu je na limitu svých možností a schopností. V podstatě se dá říct, že průmysl jede na plný plyn, víc se přidat nedá, protože nemáme dostatek pracovníků, ohlížíme se do různých států, kdo by k nám mohl přijít. Stroje se točí na plné obrátky, a přestože jedeme na plný plyn, tak jedeme rychlostí mnohem pomalejší než vyspělé země. A tak si musíme říct, jestli to chceme takhle dělat i do budoucna, to znamená, jestli prostě budeme čekat na ty chvíle, kdy je méně zakázek, a tudíž méně zaměstnanců a nemusíme je shánět na té Ukrajině a musíme spíše platit nějaké nezaměstnané, a jestli prostě budeme tak nějak pasivně čekat na ekonomické cykly, což by asi dobře nebylo.

Já si myslím, že musíme udělat něco jiného. A do toho balíku strategických rozhodnutí určitě patří daleko větší propojení výzkumu, vývoje a inovací s reálnou sférou průmyslovou, čímž neříkám, že mám něco proti základnímu výzkumu. Nicméně my se musíme pokusit prostřednictvím těch prostředků, které vynakládáme do vývoje, výzkumu a inovací, posílit to produktové portfolio, to znamená, že budeme v průmyslu dělat výrobky, které budou atraktivnější, a tím pádem také dražší a žádanější ve světě.

To samozřejmě nestačí. Kromě toho musíme hledat motivace pro posílení a modernizaci technologií v průmyslu tak, aby tam byla daleko větší robotizace, automatizace, a tak dále a tak dále. Prostě musíme jít cestou, která povede k vyšší přidané hodnotě, a tedy vyššímu výkonu z hlediska, řekněme, hrubého domácího produktu na hlavu. A docílíme toho jenom tím, že budeme společností, která bude chytřejší, bude využívat všech možností tak, abychom v tomto mohli soupeřit. A pak, když dáme plný plyn, možná pojedeme tou rychlostí jako vyspělé země a k tomu samozřejmě platí i platy v těch vyspělých zemích. Jedno s druhým souvisí tak či onak. Já neumím mluvit o jiných oborech, ale tam to bude platit pravděpodobně obdobně jako v tom průmyslu.

Tedy cesta podpory aplikovaného výzkumu. Na konci toho některého výzkumu, vývoje a inovací, musí být komerční využití. Nemůžou tam stačit jen publikace. I když u toho základního výzkumu to chápu, protože se to hodnotí velmi těžko. Ale na druhou stranu vidím zatím v současnosti velký problém mezi propojením firemní sféry s výzkumnou sférou. To si myslím, že do budoucna se musí výrazným způsobem zlepšit. A podle mého názoru se to netýká jen tohoto zákona, ale i zákona o vysokých školách, kde musí být nějaká větší vazba na reálný komerční výstup s využitelností pro firemní sféru.

Nechci vás dlouho zatěžovat. Je samozřejmě spousta dalších věcí, které by bylo vhodné udělat. Když jsem mluvil o technologické modernizaci - my nepotřebujeme další budovy. My potřebujeme ty stroje, které jsou uvnitř, vyměnit za modernější. A na těch nových strojích, modernějších, je potřeba dělat nové produkty. Je to vlastně docela jednoduché. A jestliže tady využíváme veřejné peníze, musíme je podle mého názoru využívat do budoucna efektivnějším způsobem.

Není to nic, v čem bych se chtěl vymezovat vůči těm normám, které jsou tady dnes. Ale myslím si, že tohle je základ nějaké hospodářské vize každé budoucí vlády, ať bude složena po volbách jakkoliv. Děkuji. (Silný hluk v celém sále.)

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Poprosil bych všechny telefonisty, aby telefonovali trochu míň nahlas, a všichni, co se spolu bavíte, kdybyste se bavili trošku míň. Zvlášť vlevo, protože ta hladina hluku je stále vyšší.

Při střídání schůze možná ještě nedošlo k přečtení omluv. Pro jistotu to zopakuji. Omluvil se pan poslanec Komárek od 18 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů, paní poslankyně Pecková do 19.00 a pan poslanec Adam Vojtěch ze zdravotních důvodů od 18.00. Nevím, jestli tyto omluvy byly přečteny, tak ať to máme v pořádku.

Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Ano, pan místopředseda vlády Pavel Bělobrádek. Máte slovo, pane místopředsedo.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, k tomu, co říkal kolega Urban. S tím naprosto souhlasím a to je také tříleté snažení, které máme za sebou, kdy vznikly jednotlivé sektorové platformy. Celý průmysl je rozdělen do sedmi platforem. Vznikly národní inovační platformy a na základě dlouhodobé systematické debaty o potřebách průmyslu, protože průmysl už dneska přesahuje 35 % našeho HDP, z tohoto důvodu vznikají už programy, které jsou přímo orientovány na potřeby průmyslu. Takže už máme vypsán na Technologické agentuře první program, který je na energetiku a který je přímo podle potřeb jednotlivého sektoru, což se tady nikdy nedělalo, kdy my se skutečně spojujeme jak se zástupci komerční sféry, vědecko-výzkumných pracovišť a se státní správou.

A k tomu, co tady padlo od paní kolegyně Válkové. Ono když připravujete zásadní změnu, tak to také nějakou dobu trvá. Když se podíváte, jak se dlouho připravoval zákon o vysokých školách a co z něj zbylo a jak dlouho se připravoval občanský zákoník, což nechci úplně srovnávat, ale je to úplné překreslení mapy. A právě proto, že směřujeme k tomu, aby publikace byly významně v té váze sníženy a aby aplikovaný výzkum byl daleko větší, tak to něco trvá. Samozřejmě i zákon, který má znovu překreslit i mapu, co se týče organizace, trvá delší dobu. A my to děláme proto, aby to bylo pořádně a aby to bylo připraveno pro další vládu. Protože se ukázalo, že v této vládní koalici není podpora pro to, aby vzniklo nové ministerstvo. Takže to připravujeme pro další vládu.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji panu místopředsedovi. Ptám se, jestli má ještě někdo zájem o vystoupení v obecné rozpravě k tomuto bodu. Neeviduji žádnou přihlášku do obecné rozpravy. Končím o obecnou rozpravu a poprosím o závěrečné slovo pana navrhovatele a poté zpravodaje. Pane navrhovateli, máte slovo.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo. Zneužiji toho, že jako navrhovatel můžu vystoupit, abychom neprodlužovali debatu. Měli jsme tu několik vystoupení, která by se asi obecně dala shrnout jako volání po nějaké komplexnější změně tohoto zákona. Slyšeli jsme teď vysvětlení od pana místopředsedy Bělobrádka. Ano, nový zákon by byl třeba, ale práce na něm je určitě velmi složitá a bude to trvat hodně dlouho.

A obávám se toho, aby pokud bychom teď otevřeli ten zákon, došlo by ke snahám ho přeměnit k obrazu té či oné skupiny, a obávám se toho, abychom nedospěli ke stejnému výsledku, jako jsme dospěli v dubnu, kdy tam bylo obrovské množství pozměňovacích návrhů. Jestli si pamatujete, že některé jsme řešili tím, že jsem vás žádal, abyste pro ně nehlasovali, protože jsou nehlasovatelné. Ale museli jsme je hlasovat. Bojím se toho, aby pokud se ten zákon otevře, nedošlo v podstatě ke stejnému stavu jako v dubnu. Proto vás opravdu žádám, prosím, abyste znovu zvážili podporu toho zákona podle § 90. Znovu bych chtěl říct, že problém, který řeší tato velmi štíhlá a nenáročná novela, jsou v podstatě jenom dva body v § 2 odst. 2 písmeno k). Jenom dva body tam měníme tak, abychom mohli čerpat materiálové náklady a investice. (Silný hluk v celém sále.)

Problém je v tom, že problematika podpory výzkumu a vývoje je velmi složitá, málokdo jí rozumí a střetávají se tam v podstatě problémy státní podpory, kdy máme formu veřejné a neveřejné podpory. Ve vědě a výzkumu se potkávají tyhle dvě formy a - a tím budu odpovídat na vystoupení pana kolegy Sedi. Vy jste říkal, že vláda kritizovala, že tam není § 8 odst. 3. Paragraf 8 odst. 3 je doslovné - doslovné - užití písmena B bodu 5 článku 31 nařízení Evropské komise. A nařízení Evropské komise má vyšší legislativní platnost. To znamená, už tím, že je to napsáno v nařízení Evropské komise, to platí v našem právním systému a nemusí se to opakovat v tom zákoně. To znamená, že je to tam zbytečné.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Omlouvám se, pane zpravodaji. Poprosím o klid v sále.

 

Poslanec František Vácha: Navíc pokud bychom do toho zákona tohle doslovně dali, tak pokud nakoupíte přístroj, a to se týká i toho, o čem mluvil pan kolega Pilný a pan kolega Rais, pokud bychom tohle do toho zákona vrátili a nakoupili přístroj, tak opravdu ten přístroj se může využívat pouze na vědu. Ale podle evropského - teď nevím, jestli je to v nařízení, nebo v rámci, dnes se ty přístroje mohou z 20 % využívat i mimo vědu. Mohou se využívat třeba na spolupráci s průmyslovou sférou. Tím by se zabránilo tomu, po čem tady většina z vás volala. Tomu, aby se propojila akademická a průmyslová sféra. Takže my jsme to tam do toho zákona schválně nedali, protože to je v nařízení Evropské komise, v těch blokových výjimkách, a je to tedy účinné pouze na tu veřejnou podporu.

To jenom k těm vystoupením řečníků. Já jenom zopakuji, že my jsme ten návrh podávali 11. listopadu, 5. prosince k tomu dala vláda negativní stanovisko. Nicméně to negativní stanovisko dal pouze odbor pana místopředsedy vlády, jinak všichni ostatní dávali buď neutrální stanovisko, Svaz průmyslu a obchodu dal kladné stanovisko, tři resorty řekly "my tomu nerozumíme, přikloníme se ke stanovisku místopředsedy vlády". (Neustálý hluk v sále.)

To negativní stanovisko vlády je založeno na několika -

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já se ještě jednou omlouvám, pane poslanče, ale opravdu se tady lidi normálně nahlas baví v tom sále. Trochu respektu k vystupujícímu! Děkuji. Budu jmenovat příště.

 

Poslanec František Vácha: Kolegyně a kolegové, pokud mi slíbíte, že budete hlasovat pro tu devadesátku (se smíchem), tak já samozřejmě už to nebudu obhajovat a dám vám prostor k hlasování. Děkuji. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Má pan zpravodaj zájem o závěrečné slovo? Nemá. V takovém případě já končím obecnou rozpravu. (Námitka.) Ne? Pardon. S přednostním právem pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Nemohlo to být závěrečné slovo, když je ještě rozprava, to jen na okraj.

Já bych se chtěl zeptat pana předkladatele, já jsem ho poslouchal, s kým bojuje. Fakt, já nevím, s kým bojujete. Já jsem si ještě ověřoval, nikdo nevznesl veto, nikdo ani nenaznačil, že by byl proti devadesátce. (Poznámka pana poslance Faltýnka z místa: Poslanec pan Pilný.) A, tak to se omlouvám panu předsedovi hospodářského výboru. Tak už vím, s kým bojujete. Tak jen do něj. (Hlasitý smích.)

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Pan předseda Stanjura měl pravdu, já jsem neukončil rozpravu a už byla závěrečná slova. Nicméně nyní obecnou rozpravu končím. Ptám se pana navrhovatele, jestli by chtěl ještě něco dodat, nebo už vyčerpal... (Navrhovatel nepožaduje vystoupení.) Vzhledem k tomu, že jsme ukončili obecnou rozpravu, tak už nemůže být podána námitka proti postupu podle § 90 odst. 2 a nyní rozhodneme podle § 90 odst. 5 o pokračování projednání tohoto návrhu.

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 960 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení."

Přivolám kolegy z předsálí a eviduji žádost o odhlášení všech. Poprosím vás, abyste se přihlásili znovu. Počkáme, až se nám ustálí počet hlasujících. Myslím, že kdo mohl, tak již přišel.

Zopakuji - budeme hlasovat o usnesení, které jsem přednesl, že Sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 960 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvním čtení.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?

Hlasování 104, přihlášeno 118, pro 101, proti 8. Tento návrh byl přijat. Návrh usnesení byl schválen.

 

Zahajuji tedy podrobnou rozpravu a ptám se, jestli se někdo hlásí do podrobné rozpravy k tomuto tisku. Neeviduji žádnou takovouto přihlášku, pak tedy končím podrobnou rozpravu. Ptám se znovu, jestli pan zpravodaj nebo pan navrhovatel mají zájem o závěrečná slova. Není tomu tak. Přikročíme tedy k hlasování o celém návrhu zákona.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Františka Váchy, Jiřího Zlatušky, Karla Raise, Vlasty Bohdalové, Anny Putnové, Miroslava Grebeníčka, Petra Kořenka, Simeona Karamazova, Radima Holečka, Adolfa Beznosky, Františka Laudáta a Augustina Karla Andrleho Sylora na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 960."

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Jedná se o hlasování 105, přihlášeno 120 poslanců, pro 115, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas, a projednávání končím. (Potlesk několika poslanců.)

 

Dalším bodem, který máme projednávat, je bod 175. Je to

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.