Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

294.
Ústní interpelace

které jsou určeny předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády.

Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády pana Bohuslava Sobotku či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16.00 hodin. Na ostatní členy vlády pak od 16.00 do 18.00 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.

Ještě přečtu omluvy, které jsem obdržel. Od 14.00 hodin do konce jednacího dne a zítra po celý den se omlouvá paní poslankyně Jana Lorencová. Dne 23. 2. od 13.30 hodin do 16.00 hodin z důvodu jednání se omlouvá pan poslanec Martin Sedlář. Od 14.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Miloš Babiš. Dále z dnešního jednání od 14.30 hodin do konce jednacího dne z důvodů naléhavých pracovních povinností v rámci resortu Ministerstva průmyslu a obchodu se omlouvá pan ministr Jan Mládek.

A nyní dávám slovo poslanci Jaroslavu Holíkovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Bohuslava Sobotku, a připraví se poslanec Marek Černoch. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane premiére, východní Morava buduje v budoucnu jednu z největších dálničních křižovatek. V současné době sem přichází pouze D1, která končí víceméně ve slepé uličce, protože pokračování dál směrem k Ostravě stojí, a co se týká pokračování ke Zlínu D55, tak ta se zastavuje blízko křižovatky v Kvítkovicích a tady se začínají tvořit zhruba kilometrové fronty aut, pokud chtějí pokračovat směrem na jih. Další rozvoj by měl být obchvat Otrokovic, čili obchvat této nešťastné křižovatky jako D55 a pokračování směrem na Slovensko D49.

Já bych se tady chtěl přimluvit za upřednostnění obchvatu Otrokovic a pokračování dál směrem na jih, protože i průjezd městy Uherské Hradiště, Ostrožská Nová Ves, Uherský Ostroh, Veselí na Moravě, Strážnice, to je prostě katastrofa. Naopak pokračování směrem na východ, kdy uděláme dálnici asi 5 km a skončíme ve Fryštáku, protože dál už nefunguje EIA, vidím v současné době zbytečné. Protože řidiči, kteří by jeli směrem dál na východ, tak je to přivede místo k té čtyřproudé silnici, která vede do centra Zlína, tak tam pojedou z toho Fryštáku po obyčejné dvouproudovce. Žádám, abyste mi k tomuto dal aspoň nějaké vysvětlení.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Požádám pana premiéra, aby vám odpověděl. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Dobrý den, vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych reagoval na tuto interpelaci. Já samozřejmě nechci a nemohu nahrazovat ministra dopravy. Nechci a nemohu nahrazovat Ředitelství silnic a dálnic, které má přípravu těchto staveb na starosti. Nicméně chci potvrdit, že jako předseda vlády se intenzivně a dlouhodobě zajímám o to, jak vypadá situace z hlediska té klíčové dopravní infrastruktury i v oblasti východní Moravy.

Pan poslanec tady zmiňoval dvě konkrétní komunikace. Zmiňoval úsek na budované silnici D55, konkrétně kolem Otrokovic, jihovýchodní obchvat, a já se k tomu hned dostanu. A pokud pan poslanec zmiňoval dálnici D49 Hulín - Fryšták, musím říci, že jak jihovýchodní obchvat Otrokovic, tak ten úsek Hulín - Fryšták na D49 byl předmětem oné výjimky, kterou vláda vyjednala s Evropskou komisí a kde jsme se dohodli, že nebude třeba opakovat znovu celou EIA, ale stačí ověřovací stanovisko Ministerstva životního prostředí. Tento systém, který jsme dohodli, který jsme také uzákonili a který vláda schválila, nám skutečně umožnil, aby na oba dva tyto úseky, jak na obchvat Otrokovic, tak na ten první úsek D49 Hulín - Fryšták, bylo vydáno ověřovací stanovisko EIA Ministerstvem životního prostředí.

Pokud jde tedy o situaci konkrétně kolem Otrokovic, ta další etapa obchvatu Otrokovic, stavba má tedy vydané stanovisko EIA podle režimu § 23a a v tuto chvíli se dokončuje majetkoprávní činnost. Byl jsem informován o tom, že je problém s tím, že doposud nebyly vypořádány všechny pozemky pod tímto plánovaným obchvatem. To znamená, tady v tuto chvíli je otázka vydání stavebního povolení a následného zahájení stavby závislá na tom, aby se podařilo dokončit majetkoprávní vypořádání. Předpokládá se vydání stavebního povolení v letošním roce a následně by tedy měla být zahájena stavba. Pokud jde o D49 úsek Hulín - Fryšták, rovněž na tuto stavbu bylo vydáno stanovisko EIA podle režimu § 23a. Dokument stanovuje další podmínky. Nezbytné budou protihlukové stěny a nízkohlučný asfalt. Dosud není vydané platné stavební povolení, závisí na dořešení problematiky výjimek u zvláště chráněných druhů živočichů. Předpokládá se znovuzahájení stavby v průběhu roku 2017. Čili u obou těchto staveb, které jsou součástí vládou sledovaných strategických staveb, předpokládá Ministerstvo dopravy a Ředitelství silnic a dálnic podle těch informací, které jsem dostal, zahájení výstavby ještě během letošního kalendářního roku.

Pokud jde o onen navazující úsek na D49 Fryšták - Lípa, tam v současné době probíhá aktualizace dokumentace pro územní rozhodnutí a následně bude zažádáno o vydání územního rozhodnutí na tuto stavbu. Pokud jde o ten další úsek D49 Lípa - státní hranice, tam probíhá dopracování vyhledávací studie, která má za cíl vybrat trasu jak technicky, tak ekonomicky obhajitelnou a prostupnou územím. Následně bude na jednotlivé úseky zpracován záměr projektu. To je tedy ta finální část D49, která by měla být dovedena až na hranice se Slovenskem.

Čili tolik velmi stručné informace, které se týkají těchto staveb. Samozřejmě pokud jde o další stavby, které jsou realizovány v té oblasti východní Moravy, nebo tohoto regionu, chci zmínit na D55 úseky, nebo stavby Napajedla - Babice, Babice - Staré Město. Na obou stavbách pokračuje intenzivní projektová inženýrská činnost. Stavby by mohly být zahájeny kolem roku 2020. Pokud se podaří tyto dva úseky D55 realizovat, tak by to mohlo výrazně ulevit obyvatelům podél dnešní silnice I/55.

Chci také zmínit intenzivní pozornost, která je ze strany vlády věnována dostavbě dálnice D1 v úsecích Přerov - Lipník a Jiříkovice - Přerov. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Táži se, zda pan poslanec si přeje doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Pane premiére, děkuji za vysvětlení. Ale vracím se opět k jadérku věci. V současné době je striktní (?) situace pokračování D55, protože během dne jsou tyto silnice totálně ucpané. Takže chtěl bych vás vyzvat, pokračujme intenzivně na 55 i za cenu zbrzdění 49, protože současný návrh, který je do Fryštáku, to je udělaný kus dálnice do slepé uličky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji a požádám pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já musím říci, že pokud jde o onu stavbu, kterou pan poslanec preferuje, to znamená jihovýchodní obchvat Otrokovic, tedy pokračování ve výstavbě D55, tak ta situace je skutečně taková, že jsme už malý kousek od dokončení majetkoprávního vypořádání. Já jsem se snažil zjistit, jaké je přesné to číslo vykoupených pozemků. To číslo je takové, že je vykoupeno 98,6 % pozemků. Čili už jsme skutečně hodně blízko. A tak jak jsem byl informován, chybí jeden list vlastnictví a dochází tady tedy podle těch informací od ŘSD k vyvlastnění. Takže je potřeba dořešit tento jeden list vlastnictví, dořešit vyvlastnění, a pak by mělo být možné, aby se tato stavba připravila a zahájila. Zatím se předpokládá, že žádost o stavební povolení na tu hlavní trasu by měla být podána v březnu letošního roku. Uvidíme, jestli se tuto ambici v podání žádosti o stavební povolení podaří ŘSD naplnit.

Jinak se tedy počítá, že náklady na tuto část obchvatu by měly přesáhnout zhruba částku 1,3 mld. korun. Takže je to jedna z těch významných investic, které se připravují ze státního fondu dopravy.

Pokud jde o tu silnici Hulín - Fryšták, tam skutečně řadu let se stát snaží, aby stavba byla zahájena. Jde mimo jiné také o to, aby byla nejenom řešena dopravní situace v té části kraje, ale také aby byla potenciálně v čase zpřístupněna průmyslová zóna Holešov. Takže i z tohoto hlediska to zahájení a pokračování výstavby D49 bude nepochybně důležité. Ale myslím, že to číslo, které se týká majetkoprávního vypořádání obchvatu Otrokovic, už skýtá určitou naději.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Marek Černoch ve věci podvodu na sociálních dávkách. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, pane premiére, v roce 2014 byly odhaleny podvody na sociálních dávkách za 65 milionů korun. Podle Úřadu práce v roce 2015 stát neoprávněně vyplatil více než 100 milionů korun. Šlo o 16 680 případů. Týkalo se to hlavně příspěvků a doplatků na bydlení, příspěvků na živobytí, podpory v nezaměstnanosti či rodičovském příspěvku.

Systém, jakým způsobem to probíhá. Zatajují se příjmy či padělají dokumenty. Nenahlásí se nástup do zaměstnání, pobyt v cizině či narození dalšího potomka. V poslední době navíc roste počet případů, kdy se lidé snaží falšovat doklady u žádostí o příspěvek na bydlení. Tímto se lidé chlubí i na sociálních sítích. Jsou to obrovské peníze, přičemž lidé, kteří mají opravdu nárok na sociální dávky, musí velmi často prosit a často se doprošovat o tyto dávky ponižujícím způsobem.

Proto bych se velmi rád zeptal, pane premiére, jak vaše vláda postupuje, aby k tomuto nedocházelo, protože tam je evidentní nárůst rok od roku ve vyplácení neoprávněných dávek. Budou se zvyšovat kontroly? Bude se zvyšovat počet zaměstnanců, kteří to budou kontrolovat? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. A požádám pana premiéra o odpověď. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ty částky, které zde zmiňoval pan poslanec Černoch, předpokládám, že vychází z tiskové zprávy, kterou vydal Úřad práce ČR. Ta částka, to není nějaký odhad. Ta částka, to není výsledek nějakého statistického šetření, ale je to výsledek reálné kontrolní činnosti. Možná v minulosti úřad práce takovéto tiskové zprávy nevydával, protože se kontroly neprováděly. My jsme kontroly začali provádět. Začali jsme kontroly provádět. Navýšili jsme počet pracovníků Úřadu práce v uplynulých třech letech. Tím pádem Úřad práce má lidi na to, aby mohl provádět větší množství kontrolních šetření, než tomu bylo v minulosti. A tím, že Úřad práce provádí větší množství kontrolních šetření, tak také odhalil více případů, pokud jde o zneužívání sociálních dávek. To znamená, jsou to naprosto konkrétní data. Byla odhalena díky aktivitě státu, díky kontrolní činnosti Úřadu práce. Ukazuje se tedy, že máme akceschopný a efektivní kontrolní systém, jenom je potřeba ho používat. Takže my jsme ho začali používat a v tuto chvíli to má naprosto konkrétní výsledky a daří se vlastně šetřit finanční prostředky státu.

Jinak bych chtěl říci, že od ledna do prosince 2016 proběhlo celkem 160 tisíc šetření. Nejvíce šetření proběhlo v Moravskoslezském kraji a celkové úspory za oba dva tyto roky v souvislosti s těmito šetřeními dosáhly více než 150 milionů korun. Podstatou a cílem šetření je získání informací o životní a sociální situaci žadatele. Ověřuje se, jestli se konkrétní žadatel nebo příjemce skutečně, skutečně nachází v podmínkách, které ho opravňují k nároku na dávku, její výši a výplatu včetně trvání výplaty. To znamená, cílem té kontroly je ověřit, jestli reálně je pravda to, co žadatelé o tyto dávky uvádějí v příslušných dokumentech, na základě kterých o dávky žádají. Čili porovná se to, co žadatel tvrdí, a šetřením se porovná skutečná realita. V případě, že tedy nárok není potvrzen, Úřad práce dávku odejme nebo Úřad práce v takovém případě tuto dávku sníží. Úřad práce se zaměřuje na individuální práci s příjemci dávek a samozřejmě je primárně směřuje k tomu, aby se snažili uplatnit se na trhu práce.

Jak už jsem řekl, Úřad práce díky personálnímu posílení, ke kterému došlo od poloviny roku 2014, zintenzivnil finanční kontrolu v oblasti nepojistných sociálních dávek. Přibylo zhruba 900 systemizovaných míst, zejména na úseku dávek pomoci v hmotné nouzi, a díky tomuto posílení je také odhalováno větší množství prohřešků. V praxi se rovněž pozitivně projevuje nastavení ještě užší spolupráce mezi agendami zaměstnanosti a agendami nepojistných sociálních dávek v rámci Úřadu práce. Zaměstnanci Úřadu práce mají více prostoru k provádění sociálních šetření, a to jak šetření, která jsou ohlášena, tak i šetření, která jsou namátková v místě pobytu příjemců dávek. A i díky tady tomuto, že vůbec máme kapacity na to, aby se prováděla místní šetření, se daří snižovat riziko zneužívání sociálních dávek.

Úřad práce žadatele o dávky také varuje, že se mu daří tyto případy odhalovat. To znamená, že se snaží Úřad práce také preventivně působit na potenciální žadatele, aby odradil ty, kteří by se snažili eventuálně uplatňovat nepravdivé informace v rámci podávání žádosti o sociální dávky. Takže já jsem rád, že Úřad práce má konečně, konečně po letech nastaven kontrolní systém, stejně jako má nastavenu spolupráci i s Policií ČR, má nastavenu spolupráci s obcemi a zaměstnanci Úřadu práce využívají při odhalování neoprávněného pobírání dávek také znalosti místních poměrů, a pokud získají konkrétní podezření, zda došlo k podvodu nebo trestnému činu, oznámí ihned tuto skutečnost příslušnému státnímu zastupitelství nebo Policii ČR.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Marek Černoch: Velmi rychlou doplňující otázku. Opravdu na sociálních sítích probíhají diskuse o tom, jakým způsobem obejít zákon, jakým způsobem získat neoprávněně sociální dávky. A ta otázka zní, jestli je vám to známo a jestli Úřad práce využívá nebo chodí i na sociální sítě právě z toho důvodu, aby se zamezilo vyplácení neoprávněných dávek a porušování zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pane premiére, požádám vás, abyste odpověděl.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Musím říci, že sám Úřad práce uvedl sociální sítě jako jeden ze zdrojů získávání informací. Čili vzhledem k tomu, že sám Úřad práce toto uvedl, tak předpokládám, že i sociální sítě jsou využívány z hlediska kontrolní činnosti. Klíčovou součástí kontrolní činnosti jsou ale zejména místní šetření. To znamená, zjišťuje se například, jestli skutečně bytová situace odpovídá tomu, co tvrdí žadatel o příslušnou dávku, a zejména v tomto případě, pokud jde o dávky na bydlení, může místní šetření z hlediska kontrolní činnosti velmi pomoci.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další vystoupí se svou interpelací paní poslankyně Věra Kovářová ve věci čerpání peněz z Evropské unie na rozšíření internetového připojení. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, není to dlouho, co jsem vás interpelovala ohledně čerpání evropských peněz na rozšíření vysokorychlostního internetového připojení, které se - diplomaticky řečeno - panu ministru Mládkovi ne zcela dařilo. Ve vaší odpovědi zazněl příslib, že v březnu letošního roku by měla být vypsána první výzva.

Ptám se vás tedy, pane premiére, platí tento příslib i poté, co jste avizoval odvolání ministra Mládka? Nemůže být trochu paradoxně jeho odvoláním, které mělo patrně přijít výrazně dříve, splnění tohoto příslibu ohroženo? A v případě, že v březnu výzva nebude vypsána, popřípadě když se v čerpání objeví závažné potíže, jste připraven nést za to odpovědnost vy osobně, pane premiére? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, situace se má přesně tak, jak za malou chvíli popíšu, to znamená, běží proces přípravy příslušné výzvy. Jinak chci připomenout, že výzva k předkládání projektů v rámci programu podpory Vysokorychlostní internet je připravována tak, aby mohla být vyhlášena v závislosti na počtu připomínek k veřejné konzultaci co nejdříve. To znamená, nacházíme se krátce před tím, než budou dokončeny práce na vyhlášení této výzvy. Dokončovací práce běží na přílohách výzvy, které podrobněji definují otázky postupu, požadované způsoby řešení a požadované výsledky tak, aby dotace do veřejných sítí elektronických komunikací byla efektivní a podařilo se státu i touto podporou založit dlouhodobě úspěšné konkurenční podnikatelské prostředí s vyváženými cenami a dostatečnou rezervou přenosové kapacity sítí nejméně do následujícího desetiletí. Nicméně text výzvy a některé z příloh, především příručka pro žadatele a příjemce dotace věnovaná způsobilým výdajům, budou ještě konzultovány s odbornou veřejností, dopracovány pak budou během druhé poloviny března roku 2017, tedy do doby, kdy skončí druhé kolo veřejné konzultace k navrženým intervenčním oblastem.

Celková alokace této výzvy je plánována ve výši přesahující 11 milionů korun. Výzva bude otevřena všem podnikatelům v oblasti elektronických komunikací. Jedná se o kolový sběr žádostí, to znamená, příjem žádostí bude probíhat od vyhlášení výzvy, předpokládá se, zhruba do konce léta letošního roku. Jak už jsem řekl, jedná se o kolový sběr žádostí, což znamená, že projekty směřující do stejné oblasti budou porovnávány mezi sebou. Ministerstvo průmyslu očekává, že první kolo výzvy bude vyhlášeno v rozsahu cca 80 intervenčních oblastí, které zahrnují přes 3 700 základních sídelních jednotek.

Hodnocení projektu bude probíhat na základě výběrových kritérií, která jsou schvalována monitorovacím výborem. Výběrová kritéria pro výzvu programu podpory vysokorychlostní internet jsou buď binární, to znamená splnil - nesplnil, nebo bodovací. V rámci bodovacích kritérií může být každému projektu přiděleno maximálně 100 bodů. Minimální hranice pro to, aby mohla být projektu přiznána dotace, je 60 bodů.

Ministerstvo průmyslu připravilo dokument výběrová kritéria a během října a listopadu 2016 jej projednalo se zástupci odborné veřejnosti. Před zasláním textu do monitorovacího výboru se ukázaly ještě mírné rozpory, které se podařilo ve shodě zúčastněných stran definitivně vypořádat v lednu letošního roku. Dokument jako takový byl následně za souhlasu představitelů odborné veřejnosti odeslán do monitorovacího výboru začátkem února 2017. Zasedání monitorovacího výboru, na kterém budou projednávána výběrová kritéria první výzvy programu podpory Vysokorychlostní internet, je naplánováno na 28. února letošního roku. Tohoto jednání se zúčastní také zástupci Úřadu vlády, kteří se zabývají problematikou čerpání evropských fondů.

Myslím si, že tohle je maximálně podrobná informace, kterou mohu v souvislosti s touto jednou výzvou příslušného operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost zveřejnit. Samozřejmě, odpovědnost za rychlost čerpání jednotlivých operačních programů je na těch členech vlády, pod které spadají řídicí orgány těchto operačních programů. Mohu vás ujistit, že jako předseda vlády se pravidelně zabývám vyhodnocováním toho, jak se daří čerpat jednotlivé operační programy, a na úrovni vládního výboru, vládní Rady ESIF, řešíme pravidelně situaci na jednotlivých operačních programech a samozřejmě i problémy, které by nějakým způsobem mohly čerpání operačních programů zbrzdit.

Tolik tedy informace, které jsem obdržel aktuálně z Ministerstva průmyslu a obchodu. Já předpokládám, že změna na pozici ministra průmyslu a obchodu by neměla narušit tento proces, protože tyto podklady nedokončuje nebo nezpracovává přímo ministr průmyslu a obchodu, ale zpracovávají to příslušní zaměstnanci Ministerstva průmyslu a obchodu a tam, pokud vím, nedošlo k žádným personálním změnám, které by tyto práce měly zbrzdit.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ještě doplňující otázka. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Pane premiére, děkuji za odpověď. Vy jste v odpovědi uvedl, že přípravy běží tak, aby výzva byla vyhlášena co nejdříve. Pak jste zmínil termín březen. Můžete skutečně zaručit, že do konce března výzva bude vypsána?

V této souvislosti bych se vás ráda zeptala na pana Prouzu, zda bude navržen na post ministra průmyslu, a pokud ano, jaký to bude mít dopad na jeho funkci digitálního koordinátora, zda splnil očekávání. Ptám se, co tam dokázal, a pokud by se stal ministrem, kdo by ho nahradil. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já se teď nechci pouštět do diskuse, která se bude týkat nástupce pana ministra Mládka. Tu diskusi chci zahájit primárně s panem prezidentem republiky dnes odpoledne, takže nechci této debatě předbíhat.

Chtěl bych se vrátit k otázce, která se týkala toho, zdali funkce digitálního koordinátora naplnila očekávání. Musím říci, že ano, naplnila moje očekávání, a jsem rád, že naplnila také očekávání sociálních partnerů. My jsme se aktuální otázkou digitální agendy zabývali na posledním jednání Rady hospodářské a sociální dohody a jak odbory, tak zaměstnavatelé ocenili pokrok, kterého bylo dosaženo v této oblasti z hlediska aktuální agendy digitální ekonomiky, z hlediska kvality příslušného akčního plánu, který byl v této oblasti zpracován. Takže se domnívám, že to, že jsme jmenovali samostatného koordinátora pro digitální agendu, pomohlo lepší spolupráci, pomohlo větším kontaktům, které reálně jsou s podnikatelským prostředím, a pomohlo to lepší koordinaci jednotlivých státních úřadů, které se tou agendou digitalizace zabývají. Takže jsem přesvědčen o tom, že funkce koordinátora se osvědčila a měla by být zachována i do budoucna.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. (Premiér chce ještě něco dodat.) Prosím, ještě máte čas, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Ještě mám chviličku času? Ano. Já jsem byl ujištěn v podkladech, které jsem dostal z Ministerstva průmyslu, že ta výzva bude vyhlášena co nejdříve. Co nejdříve. Takže doufám, že - máme teď druhou polovinu měsíce února, Ministerstvo průmyslu a obchodu avizovalo, že by chtělo do konce března skončit všechny práce, které jsou s touto výzvou spojené. Takže držme palce úředníkům Ministerstva průmyslu a obchodu a věřme, že co nejdříve připraví podklady pro tuto konkrétní výzvu. Těch výzev jsou vyhlašovány desítky, možná stovky v rámci všech operačních programů. Tohle je asi jediná výzva, které je věnována takto velká pozornost tady na půdě Poslanecké sněmovny.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Antonín Seďa, který interpeluje ve věci dividend. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane předsedo vlády, přednedávnem jsem interpeloval pana ministra financí ohledně sektorové daně a odlivu zisků do zahraničí. Vím, že na Úřadu vlády byl vypracována analýza, která tuto problematiku popisuje a která ukazuje, že máme problém. Mimo jiné analýza také říká, že Česká republika má největší odliv kapitálu, což omezuje rozvoj naší ekonomiky, protože se nereinvestuje a nejsou peníze na inovace. Navíc na tom tratí nejvíce naši zaměstnanci, kteří kvůli tomu mají nízké mzdy a platy. A rozhodně si nemyslím, že řešením je zrušení zdanění dividend, což hodlá navrhovat ministr financí Andrej Babiš.

Vážený pane premiére, proto se chci zeptat na váš názor, jak tuto situaci řešit, a otázku bych s dovolením rozvedl i na daňové úniky, které má naše země z důvodu zdanění zisku v daňových rájích. Po letech hodlá tento problém konečně řešit i Evropská unie a Evropská komise zavedením společného základu daně. Problémem opět je, že náš ministr financí tuto cestu odmítá. Proto se chci zeptat na váš názor a na postup, jak zamezit těmto daňovým únikům, které jsou nesolidární vůči ostatním plátcům daní, ale zejména jsou nesolidární k celé naší společnosti.

Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji a požádám vás, pane premiére, o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, skutečně platí, že na té mezinárodní úrovni, kde se pohybují nadnárodní firmy, nadnárodní korporace, jsou hlavním problémem daňové ráje a hlavním problémem je daňový dumping. Proti nim je potřeba postupovat v úzké součinnosti s dalšími zeměmi a také s mezinárodními institucemi, jako je třeba OECD. Základní význam pro úspěch úsilí naší vlády má ovšem spolupráce v rámci Evropské unie, a to jak při nastavení férového daňového prostředí, tak při potírání daňových úniků. Tady se diskutuje o omezení úniku v oblasti daně z přidané hodnoty. I tady je Česká republika iniciativní, pokud jde o systém reverse charge, nebo momentálně se diskutuje společný evropský základ korporátní daně. Minulé vlády k té diskusi o společném evropském základu korporátní daně zaujímaly negativní stanovisko. Já se snažím o to, aby česká vláda k té diskusi přistoupila pozitivněji, protože jsem přesvědčen o tom, že dohoda na společném evropském základu korporátní daně by omezila možnosti daňové optimalizace v Evropě. A určitě by také omezila možnosti daňového dumpingu a omezila by případy, kterých jsme byli svědky, jakýchsi individuálních daňových režimů, které volily jednotlivé vlády v některých evropských zemích proto, aby získaly sídla firem, a nabízely jim potom mimořádně výhodné daňové podmínky, což se v některých případech ukázalo jako v rozporu s evropským právem.

Čili pokud by se podařilo v Evropě pokročit v té debatě o společném evropském základu korporátní daně, tak by to z hlediska boje proti agresivní daňové optimalizaci a proti daňovým únikům mohlo hodně pomoci. My budeme teď na jaře na jednání vlády znovu debatovat o pozici České republiky k této diskusi a já předpokládám, že ta pozice bude taková, že se Česká republika bude účastnit té další debaty a v žádném případě tu další debatu nebudeme blokovat.

Pokud jde o ten problém, kterému čelí naše ekonomika, a to je otázka odlivu zisků z naší země, tak skutečně byla zpracována analýza odlivu zisků. Bylo to jedno z opatření, které vycházelo z Akčního plánu na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti pro rok 2016. Dlouhodobě nízké mzdy a nedostatečná konvergence naší ekonomiky naznačovaly, že možným problémem by mohl být právě odliv zisků z České republiky. Proto byl Úřad vlády pověřen zpracováním analýzy, která měla blíže prozkoumat tuto problematiku a navrhnout také možná řešení. Musím říci, že závěry studie Úřadu vlády jsou alarmující. Odliv výnosů je v České republice nejméně dvojnásobný, než by odpovídal objektivním podmínkám. Výše odlivu v minulém roce představovala až 300 miliard korun, přičemž přirozená ziskovost zahraničních investorů by měla být nanejvýš poloviční. Česká ekonomika je i díky prorůstové politice naší vlády už třetím rokem na vzestupu. To se i přes řadu kroků vlády, které směřují k podpoře růstu mezd a platů v naší ekonomice, neprojevuje na účtech našich občanů tak, jak by to bylo spravedlivé.

Jsem přesvědčený o tom, že je potřeba vytvořit takové ekonomické prostředí, aby šlo omezit odliv výnosů do zahraničí, aby od nás neodcházely finance, které tu byly vytvořeny a které by tak správně měly být použity na mzdy zaměstnanců či na reinvestování v České republice. Česká ekonomika má strukturální nedostatky, které je potřeba řešit. Budeme muset najít a podpořit taková řešení, která naší zemi umožní dlouhodobě udržitelný rozvoj, umožní malým a středním podnikům rovný konkurenční boj i s velkými korporacemi a zajistí našim občanům zaslouženou odměnu za jejich práci. Jsem přesvědčený o tom, že základní opatření, které by do budoucna mohlo snížit tento odliv zisků kromě možnosti speciálních daní, které bychom v České republice mohli zavést, jako například v oblasti finančního sektoru, je ale především tlak na růst mezd. Bylo by odpovídající (upozornění na čas), aby více finančních prostředků zůstávalo právě ve mzdách.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pan poslanec se chystá položit doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji. Vážený pane předsedo vlády, je dobře, že současná vláda přijala opatření k omezení úniků z daně z přidané hodnoty. Také rozumím tomu, že zřejmě současná vláda podpoří společný základ korporátní daně. Ale co se týká odlivu zisků z České republiky, a sám jste to zmínil, že je dvojnásobný, než by měl být, a ziskovost některých podniků zejména z bankovního a finančního sektoru je, bych řekl, nespravedlivý vůči ostatním. Někteří ekonomové ovšem tvrdí, a tvrdí to i Ministerstvo financí, že by řešením mohlo být nulové zdanění dividend, a varují před zavedením sektorových daní. Chci se zeptat na váš názor ohledně možné ztráty investiční atraktivity, a zda opravdu řešením by nemohlo být zavedení sektorové daně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já také děkuji. Pan premiér vám odpoví. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, my jsme o sektorové dani debatovali na začátku vládní koalice. Musím říci, že moje politická strana sociální demokracie navrhovala, abychom v České republice sektorovou daň zavedli, zejména s ohledem na to, jaké ziskovosti dosahují některé firmy nebo některé typy podnikání, byznysu v České republice ve srovnání se zeměmi zbytku Evropy, nebo západní Evropy. Prostě v některých oborech je ta ziskovost výrazně vyšší. Chci připomenout, že třeba průměrná ziskovost finančního sektoru je u nás 13 %. Ten průměr v Evropě je někde kolem 5 %. Čili je evidentní, že tím, že jsme tady u nás před x lety snížili daň z příjmu právnických osob, když jsme bankám snížili zdanění ze 24 na 19 %, tak jsme jim ještě z hlediska tohoto výrazně pomohli a znamenalo to ochuzení našeho veřejného sektoru.

Já si rozhodně nemyslím, že řešením by mělo být snižování nebo snad rušení daně z dividend. Především ono to nemá nic společného s oním silným odlivem kapitálu, který každoročně zaznamenáváme, protože tento kapitál se nezdaňuje v tuzemsku daní z dividend. On se tou daní z dividend zdaňuje v zemích, kam jsou tyto prostředky odváděny. Tam se platí daň z dividend, nikoliv u nás. Čili kdybychom u nás zrušili tuto daň z dividend nebo ji snížili, tak to pomůže těm, kdo vyplácí dividendy tady, příjemcům v České republice, z firem, které jsou v České republice. Neřeší to ten základní problém, který máme s masivním odlivem kapitálu. Já si skutečně myslím, že klíčové je, aby tady více peněz zůstávalo ve mzdách, aby tady více peněz zůstávalo v investicích, a tam, kde to není možné, tak bychom měli hledat možnosti speciálního zdanění, sektorové daně, například speciálního zdanění finančního sektoru, což je nástroj, který je využíván ve velké většině zemí Evropské unie.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další přednese svou interpelaci pan poslanec Vít Kaňkovský. A je to ve věci zákona o paliativní a hospicové péči. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo, vážený pane premiére, milé kolegyně, vážení kolegové.

Po celé probíhající volební období jsme spolu s dalšími poslanci opakovaně na výboru pro zdravotnictví i na výboru pro sociální politiku žádali, aby došlo ze strany vlády k legislativnímu řešení problematické situace v organizaci a financování dlouhodobé péče, péče paliativní včetně hospicové. Není třeba zdůrazňovat, že současná situace provozovatelů kamenných hospiců, terénní hospicové péče, ale i provozovatelů zařízení dlouhodobé péče je v řadě ohledů neutěšená. To, že chybí legislativní zakotvení všech modalit této péče a také absentuje jasně deklarované financování, v praxi znamená výraznou nevyrovnanost v dostupnosti i kvalitě poskytované péče dlouhodobě nemocným včetně těch, kteří trpí nevyléčitelným onemocněním. V průběhu loňského roku nám bylo na obou výborech přislíbeno z úst zástupců pracovní komise k této problematice, jejíž vznik jsme iniciovali, že na podzim roku 2016 budou připraveny dva změnové zákony, které vyřeší alespoň nejzásadnější problémy zejména v paliativní péči, a poté že budou pokračovat přípravy samostatného zákona o dlouhodobé péči. Toto potvrdili i příslušní náměstci jak z Ministerstva zdravotnictví, tak z MPSV. S výměnou ministra na Ministerstvu zdravotnictví se však zřejmě práce na připravovaných změnových zákonech zastavila. Začátkem ledna sice proběhly mediální zprávy o tom, že Ministerstvo zdravotnictví má urychleně připravit změnový zákon o zdravotních službách, ale už se nic nehovoří o stejně potřebném změnovém zákoně o sociálních službách, protože problematika dlouhodobé a paliativní péče jednoznačně s tímto zákonem také souvisí.

Chci se vás proto, pane premiére, zeptat, kdy se dočkáme dlouhodobě slibovaných a velmi potřebných změnových zákonů o zdravotních službách a zákona o sociálních službách v souvislosti s dlouhodobou péčí a kdy se dočkáme i toho dlouho očekávaného zákona o hospicové péči. Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, pane poslanče, a požádám pana premiéra o odpověď. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, doháníme skutečně hodně věcí, které odpracovány nebyly v minulosti, protože nebylo by potřeba tento problém řešit, kdybychom už... koneckonců zákon o sociálních službách už tady funguje dlouho, ten nový systém tady funguje dlouho. Kdyby otázka paliativní péče byla řešena v minulosti - nebyla. To znamená, musí to posunout naše vláda. A já jsem rád, že konkrétní návrhy jsou na stole.

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo novelu zákona č. 108 o sociálních službách. Součástí této novely je i úprava paliativní péče v rámci poskytování sociálních služeb. Já podporu při umírání vnímám jako jednu z hlavních priorit. Sociální péče okolo umírajících osob je natolik rozsáhlá a zasahuje jak do sociální, tak i do zdravotní péče. Sociální složka je v danou chvíli řešena tak, že poskytovatelé hospicových služeb a paliativní péče mají zaregistrovány různé druhy sociálních služeb, jako je odborné sociální poradenství, odlehčovací služby, aby pokryly i sociální péči.

V rámci ztransparentnění celého systému sociálních služeb je navrhován vznik nového druhu sociální služby, která by se nazývala "sociální služby poskytované osobám v terminálním stavu a osobám blízkým". Cílem je, aby paliativní péče byla přístupná všem osobám, které ji potřebují. A já jsem přesvědčen o tom, že každý občan má právo na to, aby umíral v důstojných podmínkách, a to i v oblasti, kterou zajišťujeme prostřednictvím právě sociálních služeb.

V současné době je návrh zákona o sociálních službách projednáván Legislativní radou vlády. Podle informací, které jsem dnes získal, se předpokládá předložení vládě 13. března tohoto roku. Účinnost této novely zákona je plánována na leden roku 2018. To znamená, vláda by měla stihnout schválit tuto novelu ještě během měsíce března. Ten návrh, který jsem teď popsal, navazuje na cíle, které jsou vytyčeny v Národní strategii rozvoje sociálních služeb na období 2016 až 2025. Konkrétně se jedná o opatření, které se jmenuje "zavést postupnou paliativní a hospicovou péči do systému sociálních služeb i zdravotních služeb". Tato národní strategie byla vládou schválena 21. března loňského roku. Současně naše vláda schválila v pondělí Akční plán rozvoje sociálních služeb na období 2017-2018. Ministryně práce a sociálních věcí v tomto materiálu navrhla několik krátkodobých strategických cílů v deseti oblastech, které by měly sociální služby v následujících dvou letech výrazným způsobem zlepšit, to znamená pomoci klientům i poskytovatelům sociálních služeb.

Tolik tedy k otázce, která zde zazněla, co konkrétně vláda udělá pro to, aby se zlepšila otázka poskytování služeb v oblasti paliativní péče.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Chcete se zeptat, pane poslanče, na doplňující otázku? Prosím.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Já děkuji panu premiérovi za odpověď týkající se té jedné části, novely zákona o sociálních službách, na kterou dlouhodobě čekáme. Mluvilo se v této souvislosti o změnovém zákoně. Pokud to bude v rámci velké novely, tak je to samozřejmě dobře.

Ale já jsem se ptal i na tu druhou část a to je změnový zákon, nebo připravovaná novela zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, protože paliativní péče nemá jenom tu sociální část, ale má i tu důležitou zdravotní část. A my nejsme schopni se zatím dočkat té druhé novely. Tak to bych rád, jestli by pan premiér mohl ještě doplnit, kdy se dočkáme změnového zákona o zdravotních službách.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Musím říci, že nemám v tuto chvíli informaci o tom, jak vypadají legislativní plány Ministerstva zdravotnictví v této oblasti. To, co mohu potvrdit, je, že otázku paliativní péče řeší jak resort Ministerstva práce a sociálních věcí, tak resort Ministerstva zdravotnictví. Probíhají i v této době intenzivní jednání mezi těmito ministerstvy a samozřejmě se řeší i návaznosti do systému zdravotní péče. Čili na stole teď máme řešení, které se týká sociálních služeb, a určitě se budu informovat u ministra zdravotnictví, jakým způsobem Ministerstvo zdravotnictví bude schopno ještě zareagovat v těch příštích osmi měsících, které nás čekají do voleb do Poslanecké sněmovny.

Jenom bych chtěl požádat o to, jestliže vláda v březnu schválí novelu zákona o sociálních službách, pak je důležité, aby ta novela tady na půdě Sněmovny dostala patřičnou prioritu a stihlo se její projednávání ještě do konce volebního období. Asi by byla škoda, pokud po této novele je roky a roky voláno, bude tady předložena, bude zbývat ještě docela dost času, tak kdybychom tuto příležitost promarnili.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další vystoupí se svou interpelací pan poslanec Jiří Valenta a je to ve věci rozpuštění českého zlatého pokladu do České národní banky. Prosím.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, co říkáte na fakt, že Česká národní banka pozvolna potichu rozpouští český zlatý poklad, který se vytvořil se vznikem naší státnosti, rostl i poté a je jedním z jejích symbolů? Ze statistik banky vyplývá, že ke konci roku 2016 disponovala již jen 9 620 kg zlata, přičemž na jeho začátku měla o 300 kg zlata více. Jedná se o úbytek menší než v roce 2015, který tehdy činil půl tuny, ale při tomto tempu se naše devizové rezervy rozplynou do dvaceti let.

Bylo ale ještě hůře, když v letech 1997-1998 zmizelo téměř 60 tun zlata někam do Švýcarska a Německa. Skutečně prozíravá finanční politika. Dodnes se veřejnosti tají komu, kam a za kolik. Prý obchodní tajemství. Osobně se domnívám, že banka tímto krokem Českou republiku silně poškodila. Podle některých odborníků mohl být zisk až o 27 mld. korun vyšší, přičemž obdobná strategie poškozuje naši zemi i za vaší vlády. Zlato je rozprodáváno ve formě sběratelských mincí a stát tak nejen přichází i svoji zlatou navýsost symbolickou garanci, ale přirozeně i chudne.

Zkuste oslovit ministra financí Babiše a guvernéra Rusnoka a poté vysvětlit veřejnosti, proč jiné centrální banky postupují opačně - zlato drží a nakupují. Na cestu k nim přidám jeden statistický fakt. Centrální banky ve vyspělých zemích drží přes 30 % zlatých devizových rezerv a my jen půlprocento. I Slováci mají o 22 tun zlata více než my.

Pane premiére, prosím o názor šéfa dnešní exekutivy, ale i dřívějšího ministra financí a zejména o kroky, kterými byste mohl přispět k nápravě tohoto stavu, rychle směřujícího ke zbytečnému ožebračení nás všech. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. A požádám pana premiéra, aby vám odpověděl. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já myslím, že stojí za to, abych na začátku připomněl, jak se věci mají z ústavního hlediska.

Česká národní banka je zcela nezávislá na vládě České republiky. Vláda České republiky nemá žádné pravomoci vůči centrální bance. Jediný, kdo má pravomoci vůči centrální bance, je prezident republiky, který je volen přímo všemi občany České republiky, a tento prezident republiky jmenuje členy Bankovní rady. Je to jeho samostatné rozhodnutí. To znamená, vláda ani do této personální kompetence prezidenta republiky nemůže zasahovat. Centrální banka hospodaří zcela samostatně, nepodléhá kontrole vlády. Takže já tady nemohu odpovídat za činnost centrální banky, protože vláda nemá na hospodářskou činnost centrální banky a na postupy, které volí centrální banka, jakýkoli vliv. Mohu vycházet pouze z informací, které vláda dostává z centrální banky, a mohl bych samozřejmě zde odcitovat informace, které jsem obdržel z centrální banky a které popisují, jakým způsobem centrální banka mj. hospodaří s tou částí devizových rezerv, která je tvořena zlatem, resp. zlatými slitky nebo zlatými mincemi.

Já jsem nedávno centrální banku navštívil a byl jsem informován o tom, že centrální banka nemá žádnou strategii, která by v nejbližší době měla vést k tomu, aby se centrální banka nějak masivně zbavovala zlatých rezerv, tzn. nemám žádné informace o tom, že by teď měla nastat nějaká doba, kdy centrální banka bude pokračovat v tom, aby se zbavovala zlata, které vlastní. Nicméně skutečně je to odpovědnost centrální banky. A tady bych chtěl doporučit využít např. toho, že guvernér centrální banky chodí do Poslanecké sněmovny, že se tady v Poslanecké sněmovně projednávají některé zprávy, které se týkají fungování České národní banky, a doporučuji adresovat tyto konkrétní dotazy na guvernéra centrální banky.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Prosím doplňující otázka.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji, pane premiére. Nečekal jsem od vás ani jinou odpověď. Ale rád bych vám připomněl - a trošku polemizoval s tím, co jste tady řekl. Vztah České národní banky a vlády je v našem právním systému upraven následovně: Banka zaujímá stanovisko k návrhům předkládaným k projednání vládě, které se dotýkají její působnosti. Česká národní banka plní poradní funkci vůči vládě v záležitostech měnové politické povahy a finančního trhu. Ministr financí - a teď je to důležité - nebo jiný pověřený člen vlády je oprávněn zúčastnit se s hlasem poradním zasedání Bankovní rady České národní banky a může předkládat návrhy k projednání. A přesně o toto bych vás v tomto případě požádal. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan premiér na to bude reagovat. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, já myslím, že tohle by mohla být cesta, kterou bychom mohli uplatnit. To znamená, já se obrátím na guvernéra centrální banky, zda by mohl poskytnout vládě maximálně přesné informace, které se týkají otázky držení zlata ze strany centrální banky, a požádám také ministra financí, aby toto téma otevřel na jednání Bankovní rady. A pokud získám od centrální banky informace na základě tohoto svého dotazu, který opřu o tuto interpelaci, tak bych si dovolil vás potom s těmito informacemi seznámit. (Poslanec Valenta děkuje.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Než budeme pokračovat, přečtu omluvy. Dnes od 15 hodin ruší svou omluvenku pan poslanec František Petrtýl a zítra od 11.45 do konce jednání z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Petr Kudela.

Budeme pokračovat v dalších interpelacích. Další vystoupí pan poslanec Petr Fiala a interpelace je ve věci daní. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Vážený pane premiére, v minulých dnech jste představil návrhy na daňové změny, které by výrazně zkomplikovaly náš daňový systém. Jestli to správně chápu, tak to není koaliční návrh, ale je to názor premiéra. Proto si vás dovolím v této věci interpelovat.

Doufám, že se shodneme na tom, že náš daňový systém je mimořádně složitý, 122. na světě podle Světové banky, a snahou nás všech by určitě mělo být ho spíše zjednodušit než dále komplikovat. A když v těchto dnech objíždím Českou republiku, setkávám se s veřejností, setkávám se s odborníky, tak všichni si stěžují nejenom na výši daní, ale především na komplikovanost daňového systému a také na to, že se daně a daňový systém často mění.

To, co navrhujete vy, ten systém ovšem ještě dále komplikuje. Chcete čtyři sazby daně z příjmů, a to tiše mlčíte o tom, jak to bude se solidární přirážkou pro lidi s nejvyšším příjmem. Já tento návrh nemohu nazvat jinak než jako jakousi hrou na závist, protože chcete v občanech zřejmě vytvořit pocit, že vydělávat nadprůměrně je špatné. Chcete taky pravděpodobně lidi demotivovat. Kdyby to tak nebylo, tak byste navrhl plošné snížení daní, navrhl byste snížení daní všem, navrhl byste třeba snížení odvodů jak na straně zaměstnavatelů, tak na straně zaměstnanců, jak to chce udělat ODS, nebo třeba snížení DPH, každý přece nakupuje. Ale vy jdete úplně jinou cestou.

Já se vás ptám, pane premiére, zda nechcete svůj návrh přehodnotit, omluvit se lidem, že jim nepřejete úspěch, a podpořit naše návrhy na snížení a zjednodušení daňového systému.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a požádám pana premiéra o odpověď. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jsou ve světě země, bohužel je jich celá řada, které jsou výrazně bohatší, než je Česká republika, v Evropě řada zemí, které jsou bohužel vyspělejší než naše země, lidé tam mají vyšší životní úroveň, mají kvalitnější veřejné služby, a už vůbec nemluvím o tom, že tam mají vyšší platy a mají tam také vyšší náhradový poměr, pokud jde o důchody, o starobní penze. A je velmi zajímavé, že když se na tyto země podíváte blíž, tak zjistíte, že ony všechny se shodují v jedné věci - mají progresivní systém zdanění. 21 zemí Evropské unie má progresivní systém zdanění a shodou okolností jsou to ty vyspělejší státy v rámci Evropské unie. Ty země, které mají mnohem vyšší životní úroveň, než máme my nebo třeba státy, které do Evropy přišly, a některé z nich mají rovnou daň. Dokonce země jako Spojené státy, Kanada, Velká Británie mají systém progresivního zdanění. Ten systém progresivního zdanění přispívá k udržení společenské soudržnosti a nebrání tomu, aby ve společnosti mohli lidé dosahovat úspěchu, aby si budovali kariéru, aby získávali bohatství. Když se podíváte na Británii nebo Spojené státy, to jsou země, kde je celá řada úspěšných a bohatých lidí, nicméně jsou to země, které mají progresivní daňový systém.

To, co my navrhujeme, nenavrhujeme jen tak. Je to reakce na to, co se stalo v roce 2007, v roce 2008 a později. Protože my jsme tady do roku 2006 měli v naší zemi progresivní daňový systém. Shodou okolností ti lidé, kteří vydělávali nejméně, v té době platili sazbu daně 12 % a ti nejbohatší platili sazbu daně 32 %. Návrh, který představila sociální demokracie, navazuje na ten progresivní systém, který tady platil do roku 2006. A jenom připomínám, že tento progresivní systém nezrušila ani vláda vedená Václavem Klausem, když byl šéfem Občanské demokratické strany. Nezrušila progresivní daňový systém. Ten systém progrese byl zrušen až po roce 2006 a byl nahrazen něčím, co tady máme dnes. Já jsem přesvědčený o tom, že jak to tady je dnes, to bylo vynuceno, bylo to vynuceno velkými firmami, nadnárodními firmami, bankami a těmi nejbohatšími. Prostě pro ně se tady zavedly daňové úlevy, snížily se jim daně a zaplatili to lidé tím, že se zvedla daň z přidané hodnoty.

To znamená ta reforma, kterou prosadila vaše politická strana po roce 2006, znamenala, že se normálním, běžným lidem, zaměstnancům, rodinám s dětmi, důchodcům zvedlo DPH, začali platit větší DPH za potraviny při každém nákupu, za léky. No a firmám, bankám se snížila daň z příjmu právnických osob a pokusili jste se zavést něco, čemu vy jste říkali rovná daň. Naštěstí se to úplně nepovedlo, jak si to původně ODS představovala, protože to bychom měli ještě vyšší sazby zdanění, pokud jde o DPH na potraviny, než máme dnes. Takže naštěstí se úplně nepodařilo realizovat ten koncept rovné daně. Ale vy jste deformovali náš daňový systém a posunuli jste nás na Východ. Posunuli jste nás výrazně na Východ.

A já bych byl rád, kdyby se naše země vrátila do civilizovaných daňových poměrů, které jsou ve vyspělých státech, které prosperují a které mají vyšší životní úroveň, než ji má Česká republika. Proto jsme otevřeli debatu. Je před volbami. My samozřejmě už v tuto chvíli nemáme ambici měnit koaliční smlouvu. Tam jsme se dohodli na tom, že nebudeme měnit zásadním způsobem daňové sazby během tohoto volebního období. Ale jsou před námi znovu volby a občané mají mít právo si vybrat, jak bude vypadat daňová politika v jejich zemi.

Nesouhlasím s tím, že existence několika sazeb daně z příjmu komplikuje daňový systém. Přece dneska máme k dispozici výpočetní techniku. Není žádný problém s tou výpočetní technikou pracovat ať už na úrovni občana, nebo na úrovni daňové správy. Přece je to jenom otázka elektronizace, automatizace. A to, co my potřebujeme, je posílit elektronickou komunikaci se státem, posílit elektronické formy placení daní. To může výrazným způsobem snížit administrativní zátěž, kterou třeba ještě v některých případech dneska tady máme. Takže určitě ano, můžeme snižovat administrativní zátěž, ale v zásadě nesouhlasím s tím, že by daňová progrese, existence tří čtyř pásem daně z příjmu fyzických osob, znamenala zásadní administrativní komplikaci daňového systému jako takového. Kdyby to tak bylo, tak proč 21 evropských zemí má daňovou progresi?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Váš čas, pane premiére. (Premiér odchází od mikrofonu.) Děkuji. Pan předseda se chystá položit doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Petr Fiala: Vážený pane premiére, samozřejmě komplikovaný daňový systém už máme, to je prostě objektivní fakt. Vy ho prostě chcete dále zkomplikovat. Díváte se do zahraničí výběrově, kde vám to vyhovuje, ale nesrovnáváte čísla, která vám nesedí.

Vrátím se ale z toho vašeho výkladu do minulosti a ze západu na východ do České republiky tady a teď. Chcete nám tedy říct, že kvalitní lékař ve státní nemocnici s platem 60 tisíc měsíčně - to je průměrný plat, který si ten lékař podle mě zaslouží - že takový lékař si má nyní téměř o 2,5 tisíce měsíčně pohoršit, tedy pohoršit si zhruba o 29 tisíc ročně? Proč? Já se vás ptám, pane premiére, proč. Jaký je pro to důvod, aby tento člověk měl o tolik méně peněz?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, my jsme představili návrh, který je předmětem debaty, a my o něm chceme vést diskusi s veřejností. Nevím, jestli to úplně patří sem na interpelace, ale prostě byl položen dotaz, tak se snažím na něj odpovědět, i když to úplně nesouvisí s činností předsedy vlády, protože tohle není návrh, který by předkládala vláda. Tohle je návrh, který předkládá sociální demokracie. A chceme vést debatu s veřejností o tom, jak nastavit spravedlivě systém zdanění v naší zemi, jak ho nastavit v situaci, kdy 4 miliony lidí mají příjem, mají hrubý měsíční příjem nižší než 50 tisíc korun. Pro řadu lidí je to jistě překvapivé zjištění, ale 2 miliony zaměstnanců a malých živnostníků mají nižší měsíční hrubý příjem, než je průměrná mzda v České republice, která se pohybuje kolem 27 tisíc korun. Čili průměrná mzda zhruba statisticky 27 tisíc korun, ale 2 miliony lidí mají nižší průměrný měsíční příjem, než je tato částka. To je přece strašný problém. To je strašná zpráva o tom, jaká je ve skutečnosti příjmová hladina v naší zemi. Čtyři miliony lidí mají méně, než je částka 50 tisíc korun hrubého. V naší zemi je ekonomicky aktivních něco kolem 5 milionů občanů. Čili naprostá většina z nich, nebo minimálně polovina z nich má příjem, který se pohybuje na úrovni jenom průměrné mzdy nebo podprůměrné mzdy.

My se snažíme tuto situaci zohlednit. Snažíme se těmto lidem pomoci. Snažíme se nastavit daňový systém tak, aby více motivoval k práci, protože podle mého názoru ne dávkový systém, ale daňový systém by měl zvýšit podporu lidí a více je motivovat k tomu, aby pracovali. Proto předkládáme tento návrh. A budu velmi rád, když na jeho konci bude prosazení spravedlivějších daní.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane premiére. Nyní vystoupí se svou interpelací pan poslanec Zbyněk Stanjura, a to ve věci postupu Finanční správy. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Nejprve budu reagovat na pana premiéra. Spravedlivější daně znamenají, že lékař si vydělá o 30 tisíc ročně méně. Všimněte si, jaký byl dotaz a jaká byla odpověď. Pan premiér nám neřekl nic. A když už jsme u těch předvolebních slibů sociální demokracie, tak jsem docela rád slyšel, že sociální demokracie teď bude chránit ty malé a střední. Kdyby to nebylo tak smutné, tak je to směšné.

Pane premiére, mě navštívil v kanceláři jeden malý podnikatel, který podal poprvé kontrolní hlášení, je čtvrtletní plátce, 12. dubna loňského roku. Všechno měl v pořádku. Pak Finanční správa zjistila rozpor, který byl na straně dodavatele, mám obě dvě faktury. Ten dodavatel neuvedl jeho DIČ. Tak to opravil. Je pravda, že tento podnikatel včas neposlal Finanční správě velmi důležitou zprávu "všechno je v pořádku". Na základě toho v lednu, po sedmi měsících, dostal pokutu 30 tisíc - poté, co jsme slyšeli z úst ministra financí, premiéra: budeme ten první rok poměrně tolerantní. Tento člověk neváhal, vzal tisíc korun a požádal o prominutí. V odpovědi - mám všechny doklady. Dal mi je. (Směrem k premiérovi.) Nechci ho jmenovat, protože se obává dalšího přístupu Finanční správy. Když budete chtít, já vám to předám. V odpovědi bylo za prvé, prvním předpokladem pro odpuštění je to, že jste nikdy nebo v posledních třech letech neměl žádný problém s Finanční správou. Toto je pravda, žádný problém jste neměl, takže jsme přistoupili k druhém bodu, zda je to oprávněné, není to oprávněné. 30 tisíc korun! Pro něho je to likvidační. V této chvíli požádal aspoň o splátkový kalendář. Uvidíme, zda mu Finanční správa vyhoví. Nicméně bylo to na základě centrálního pokynu šéfa Finanční správy, ještě se chválí, že rozdal 89 milionů korun.

Proč takhle berete peníze těm malým a středním za to, že neošidili stát ani o korunu? Ani o jednu korunu! A 30 tisíc platí penále!

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Víte, je asi složité diskutovat konkrétní příklady, protože v rámci daňové správy platí mlčenlivost a nevím, jestli daňová správa je připravena diskutovat s předsedou vlády konkrétní příklady, které se týkají konkrétních daňových poplatníků. To znamená, asi by stálo za to najít nějaký mechanismus, jak by bylo možné tuto věc prozkoumat. Pan poslanec zde řekl, že nechce uvést, o koho se jedná. Čili bych požádal o to, abych tento konkrétní příklad dostal identifikovaný. Určitě se obrátím na daňovou správu prostřednictvím ministra financí, pod kterého daňová správa spadá, a zjistím, z jakých důvodů nebylo v této věci vyhověno.

Já jsem také zaznamenal prohlášení ministra financí, ve kterém konstatoval, že daňová správa zohlední náběh celého systému kontrolní hlášení. To je nová věc v našem daňovém systému. My jsme ji nevymysleli v České republice, inspirovali jsme se kontrolními hlášeními, která byla zavedena na Slovensku. A bylo jasně řečeno, že v té úvodní fázi bude zohledněna situace, že to je daňová novinka. Takže bych byl velice rád, kdybych mohl získat konkrétní data, která se týkají této kauzy, a na základě toho bych se obrátil na ministra financí. Ale nejde jenom o tuto konkrétní kauzu, ale obrátil bych se tedy i v té záležitosti metodiky. To znamená, jaký je metodický postup? Je skutečně metodika, která doporučuje daňové správě zohlednit takovéto situace? Byla uplatněna nějaká metodika, která zohledňovala to, že to byl rok náběhu toho systému, kontrolní hlášení, tak jak byla zavedena? Čili tady si myslím, že bychom mohli uplatnit určitou kontrolu, určitý dohled, a uvidíme, jestli se nám podaří dosáhnout toho, aby se daňová správa k té věci jasným způsobem postavila a jasným způsobem vyjádřila.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Položíte doplňující otázku? Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Problém je ovšem v zákoně a to změnit můžeme. Já tady nehoruji pouze za jeden konkrétní případ. Těch případů je hodně. V minulých týdnech jsme to četli v médiích. Tito lidé neošidili stát ani o korunu. Jedná se o to, že v tom šibeničním termínu do pěti dnů nepotvrdili, že to, co poslali, je správně! A malí mají externí účetní! Nemají týmy účetních (nesrozumitelné) jedno. Pro ně je problém, když je na služební cestě dva dny, tak mu nikdo nevyzvedne zprávu z datové schránky tu zprávu! To je problém.

Takže můj dotaz je: Pane premiére, budete ochoten předložit změnu zákona o DPH, aby sankce se netýkaly těch, kteří plní řádně a v termínu? A jenom, a opravdu jenom například pozdě potvrdí, že to, co už poslali jednou, je pravda? Mně to přijde úplně absurdní! Tam nebyla žádná (nesrozumitelné).

Četl jsem jiný příklad: sedm korun! Taky 30 tisíc pokuta! Teď mi říká kolega, že ten příklad zná z jiného kraje. To je plošný problém a je to na přímý pokyn Generálního finančního ředitelství, který přišel v prosinci, a v lednu chodí pokuty za první kontrolní hlášení z dubna roku 2016. A to není fér přístup! (Upozornění na čas.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane premiére, o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuju. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já tady tak trošku zaskakuji za ministra financí, protože daňová správa spadá pod něj, ministr financí odpovídá za legislativu, která se týká mj. i daně z přidané hodnoty. Nicméně se nezříkám odpovědnosti. Jsem připraven se v té věci angažovat a myslím si, že můžeme společně potom následně vyhodnotit, jestli ty typy příkladů nebo případů, které se odehrály v daňové správě, jestli jsou argumentem pro to, abychom uvažovali o změně legislativy. Takže říkám, racionálně vyhodnoťme situaci, požádejme daňovou správu, ať nám dá k dispozici statistiku, jak to vypadalo s pokutami, jaké byly delikty, za které se rozdávaly pokuty. A pokud se tam ukážou některé oblasti, kde by se dala legislativa změnit, aniž by to narušilo základní cíl zákona o zavedení kontrolních hlášení, tak si myslím, že to je věc, která je otevřená. A já se nebráním debatě. Rozhodně ne. Ale rád bych měl na stole konkrétní čísla a konkrétní statistiky daňové správy, tak abychom věděli, kolik takovýchto případů bylo a jestli to je pro nás důvod zamyslet se nad eventuální změnou zákona. Ale primárně se budeme muset obránit na Ministerstvo financí a na daňovou správu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Jako další vystoupí se svou interpelací pan poslanec Ludvík Hovorka a je to ve věci zastavení prodeje Homolka Premium Care, a. s. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, opakovaně se na vás obracím s žádostí o zastavení (prodeje) vnukovské společnosti Nemocnice Na Homolce, konkrétně Homolka Premium Care, a. s., protože jsme byli informováni, že tato společnost v rámci likvidace dceřiných společností má být prodána. Dovolím si několik kontrastů mezi Nemocnicí Na Homolce a tou příspěvkovou organizací a tou konkrétní akciovou společností. Zatímco Nemocnice Na Homolce má tržby 3,12 mld. korun za rok 2015, hospodářský výsledek 21,7 mil. korun a počet zaměstnanců 1 875, tak Homolka Premium Care, a. s., má tržby 28 mil., hospodářský výsledek před zdaněním 7 mil., počet zaměstnanců pět lékařů, čtyři manažeři, tři zdravotní sestry. Prodejní cena akcií má být 22 mil. korun. To znamená, že ani ne za tři a půl roku tu cenu ten, kdo to koupí, bude mít zpátky. Je to vyloženě zisková záležitost. Myslím, že nemocnice si tu společnost může nechat, nemusí jít pouze o prodej, může fúzovat s touto společností, případně ji může provozovat dál. Ale v zásadě tato vnukovská společnost tvoří více než jednu třetinu zisku Nemocnice Na Homolce. Nechápu, proč by měla být prodána. A argumenty jak pana ředitele nemocnice, tak i náměstka ministra zdravotnictví mi připadají liché a myslím si, že takovouto ziskovou společnost by žádný manažer neprodával.

Chci se proto opakovaně obrátit na vás, abyste tento prodej zastavil, řádně ho prověřil a aby tato společnost, která nese Nemocnici Na Homolce poměrně významné zdroje, zůstala v rámci Nemocnice Na Homolce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Prosím, pane premiére, o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pokud se nemýlím, tak Nemocnice Na Homolce je příspěvkovou organizací Ministerstva zdravotnictví. A musím říct, že pro mě před několika lety, kdy se ty věci začaly řešit a začaly se řešit za naší vlády poté, kdy došlo k personálním změnám v Nemocnici Na Homolce, tak mě velmi překvapilo, že pod příspěvkovou organizací Ministerstva zdravotnictví mohla v minulých letech vzniknout takováto síť akciových společností. A dokonce zde bylo řečeno, že ta společnost Homolka Premium Care je vnukovskou společností Nemocnice Na Homolce. Nevím, jestli v České republice byla jiná příspěvková organizace zřizovaná Ministerstvem zdravotnictví nebo jakákoliv jiná příspěvková organizace, která by si vytvořila strukturu dceřiných a vnukovských akciových společností. Myslím si, že skoro ne. To znamená, případ Nemocnice Na Homolce je unikátní, a myslím si ale, že je unikátní v negativním slova smyslu. Protože nerozumím tomu, jak je možné, že vlastně vůbec k něčemu takovému došlo a že to takovou dobu bylo tolerováno.

Pak vím, že přišly kontrolní závěry NKÚ, přišly ministerské kontroly, přišla personální rozhodnutí, změnil se za naší vlády ředitel Nemocnice Na Homolce a došlo k tomu, že Ministerstvo zdravotnictví předložilo do vlády návrh materiálu, který řešil proces likvidace dceřiných společností Nemocnice Na Homolce. Prostě vláda dospěla k názoru, že tento systém je potřeba ukončit, a ukončit ho prostřednictvím likvidace. To znamená, ten materiál vláda projednala 7. července loňského roku, v tom materiálu je uvedeno, že v případě společnosti Homolka Premium Care se v rámci likvidace společnosti Holte s. r. o. předpokládá prodej jejích akcií případnému zájemci.

Musím říct, že když ten materiál byl projednáván, tak ani v rámci připomínkového řízení, ani v rámci jednání vlády k tomu závěru a k tomu navrženému postupu nebyla vznesena žádná připomínka. Vláda tedy ten postup likvidace dceřiných společností Nemocnice Na Homolce schválila. Postupuje se tedy v souladu s usnesením vlády. Prodej akcií společnosti Homolka Premium Care je tedy v souladu s tímto, je podle právních předpisů v gesci likvidátorky společnosti, a tak jak jsem obdržel informace z Ministerstva zdravotnictví, výběrové řízení na prodej akcií bylo zrušeno, prodej, který je v rukou likvidátorky společnosti, pokračuje s cílem dosažení nejvyššího výnosu. A Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že předpokládaný výnos by měl být vyšší než cena, která vzešla z výběrového řízení. Čili to je proces, který v tuto chvíli probíhá, a probíhá v souladu s usnesením vlády.

Já se domnívám, že pokud by tady mělo dojít k přehodnocení toho procesu, tak by měly být na stůl položeny zásadní argumenty, proč by si příspěvková organizace Ministerstva zdravotnictví měla ponechat ve své struktuře vnukovskou akciovou společnost. Myslím, že to asi není na místě, aby systém hospodaření Nemocnice Na Homolce zůstal takovýmto způsobem zachován oproti tomu, jak rozhodla vláda, oproti tomu, co v minulosti třeba kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad nebo inspekce Ministerstva zdravotnictví.

Takže já se určitě nebráním debatě, nicméně připadá mi zvláštní, že bychom teď měli ustoupit od toho, co bylo schváleno vládou a co bylo vnímáno jako odstranění podivného paradoxního stavu struktury společností, které se vytvořily kolem Nemocnice Na Homolce, a podle mého názoru k ničemu dobrému to z hlediska fungování tohoto zařízení a transparentnosti jeho fungování nevedlo. Takže tady bych rád slyšel argumenty, proč by tedy k tomuto mělo dojít, proč by vláda měla přehodnotit své rozhodnutí, které už k té věci učinila.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan poslanec se očividně chystá položit doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Samozřejmě máte pravdu, pane premiére, že ten stav byl netransparentní a byl od roku 1998 tolerován všemi vládami, které tady byly, a dokonce ještě v době, kdy jsem podával trestní oznámení na tunelování nemocnice v roce 2010, mi bylo řečeno, že se nic neděje, a paní státní zástupkyně Machová ten případ po dvou letech vyšetřování odložila. Potom se to obnovilo, vyšetřování pokračuje a konkrétní výsledky jsou.

Ale nyní tedy, proč by si měla nechat nemocnice tuto vnukovskou společnost. Jde o to, že pravděpodobně jste měli na vládě podrobné informace o tom, jak zisková je tato společnost, a podle mě nic nebrání, aby tato společnost byla zlikvidována jiným způsobem než prodejem. Může dojít k fúzi s mateřskou společností, může být zrušena bez likvidace, převodem jmění na společníka a programy, které se tam provozují, se mohou provozovat dál, zvláště tehdy, jestliže řada lékařů je zaměstnána jak v Nemocnici na Homolce, tak v té akciové společnosti. (Upozornění na čas.) A jinak bych doporučil vaší pozornosti odměny členů představenstva a dozorčí rady, které tvoří polovinu zisku. Děkuji. (Předává písemný podklad premiérovi.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Ano, děkuji. Čili já myslím, že to, vážený pane poslanče, co jste mi teď předal, když se na to jenom letmo podívám, tak to potvrzuje mé temné podezření, co bylo jedním z účelů vytvoření této sítě dceřiných a vnukovských organizací pod Nemocnicí Na Homolce. Pravděpodobně si někteří lidé z managementu této společnosti chtěli přilepšit prostřednictvím toho, že v těchto společnostech zastávali různé funkce ve statutárních orgánech. Z toho by vyplýval i podíl peněz, které byly poskytovány na to, aby se vyplácely odměny. Takže si myslím, že bude dobře, pokud se ta struktura zlikviduje. Ale určitě se ještě obrátím na pana ministra zdravotnictví, jestli ten způsob likvidace je maximálně efektivní, tak aby se na to Ministerstvo zdravotnictví podívalo. Ale předpokládám, že si rozumíme v tom, že by bylo dobře, abychom tu anomálii zlikvidovali, aby státní příspěvková organizace nezřizovala dceřiné společnosti typu akciovek nebo společností s ručením omezeným.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Jako další se svou interpelací vystoupí paní poslankyně Jana Hnyková a je to ve věci platového ohodnocení sociálních pracovníků. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, při schvalování rozpočtu na tento rok nedošlo díky chybějícím 12 hlasům k navýšení platů pracovníků v sociálních službách. Dvanáct hlasů z řad vaší sociální demokracie a partnerské ANO. Ve vaší odpovědi na mou následnou interpelaci, ve které jsem se vás ptala, jaké konkrétní kroky učiníte pro zlepšení platového ohodnocení pracovníků sociálních služeb, jsem se nedozvěděla zhola vůbec nic konkrétního. Proto se vás ptám znovu, jaké konkrétní kroky učiníte, aby se situace v platovém ohodnocení pracovníků v sociálních službách zlepšila.

Pokud byste zavítal, pane premiére, mezi lidi z tohoto odvětví, zjistil byste velmi rychle, k jak velkému problému se zde schyluje, že mnoho pracovníků toto zaměstnání opouští právě kvůli nízkým platům a ředitelé zařízení se začínají potýkat s nedostatkem personálu. Vaše vláda řeší problémy vždy, až nastanou. Zkuste proto jednou udělat výjimku a začněte řešit problémy s předstihem, v zárodku. Už jen proto, že sociální služby patří mezi velmi důležité oblasti, které by pro nás měly být prioritou. Já vám děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za otázku, paní poslankyně, a požádám pana premiéra o odpověď. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já myslím, že bych tady samozřejmě mohl verbálně říci, že sociální služby jsou naše priorita, ale já to tady nemusím jenom verbálně říkat, ale mohu to také jasně potvrdit čísly. A myslím si, že čísla jsou skutečně důležitá, kolik peněz naše vláda reálně dává na sociální služby. Jsem hrdý na to, že každý rok částka, kterou v rozpočtu poskytujeme na sociální služby, roste. Takže letos byla rozdělena částka 9,270 mld. korun. Je to tedy za několik posledních let rekordní částka, která byla rozdělena na sociální služby. A jsem také rád, že Ministerstvo práce tentokrát rozeslalo zálohy krajům, které vyplácejí peníze na sociální služby, rekordně brzy. To znamená, během měsíce ledna byla rozeslána záloha na poskytované sociální služby. Také to bylo mimořádné opatření, protože v minulých letech byly zálohy posílány výrazně později. Takže záloha odešla rekordně brzy, poskytujeme letos rekordní částku na sociální služby, ale souhlasím s tím, co bylo řečeno, i když je to rekordní částka, tak to nestačí.

Protože se snížila nezaměstnanost, je dneska mnohem větší poptávka po pracovních silách, firmy přidávají. Já jsem rád, že přidávají. Nedávno jsem viděl, že jeden z dalších obchodních řetězců se rozhodl výrazně navýšit platy svých zaměstnanců, což je dobře, ale vytváří to velkou konkurenci pro sociální služby. Vláda si to uvědomuje. My jsme během těch tří let postupně už třikrát zvedli tarifní platy v sociálních službách. Od 1. listopadu 2015 se zvýšily o 3 % a od listopadu loňského roku se zvedly platové tarify o 4 %. To znamená, zvyšujeme tarifní platy v sociálních službách, navyšujeme peníze na sociální služby, které jdou jako dotace do regionů, a jednáme v tuto chvíli o tom, abychom změnili systém odměňování pracovníků v sociálních službách a dosáhli toho, že by se upravil katalog prací, aby sociální pracovníci byli zařazováni do vyšší platové třídy. To znamená, chceme také dosáhnout úpravy, změny systému tarifů tak, abychom i umožnili vyšší platové ohodnocení v rámci tarifního systému, který v ČR platí.

Říkám to také proto, že i na toto opatření, pokud ho prosadíme, chceme najít finanční prostředky ještě v rámci letošního státního rozpočtu. Takže v tuto chvíli se jedná o tarifních změnách. Rádi bychom jich dosáhli zhruba v polovině letošního roku a našli prostředky, kterými bychom ještě tuto oblast rozpočtově posílili. Čeká nás vyjednávání o státním rozpočtu na rok 2018 a já jsem připraven podpořit navýšení výdajů na sociální služby jako jednu z našich priorit při přípravě rozpočtu na příští rok. Platí, že společnost stárne, potřebujeme zajistit větší rozsah sociálních služeb. Platí, že se snížila nezaměstnanost, to znamená, je velká konkurence na trhu práce, a pokud nenavýšíme dále platy v sociálních službách, tak skutečně některé sociální služby budou ohroženy možnými výpadky pracovníků. To znamená, nebude dostatek kvalifikovaných lidí, kteří by tyto sociální služby mohli zajišťovat.

Jsem rád, že se daří držet trend postupného vzestupu finančních prostředků, které jsou na tyto účely určeny. A chci připomenout ještě jedno důležité opatření, které jsme vybojovali v loňském roce, tj. zvýšení příspěvku na péči. Od 1. srpna se o 10 % zvýšil příspěvek na péči a tento příspěvek je důležitým zdrojem financování pobytových sociálních služeb. To znamená, vláda podpořila sociální služby nejenom tím, že jsme navýšili dotace, ale také jsme dali lidem, kteří si kupují sociální služby, o 10 % vyšší příspěvek a to se určitě také odrazí ve vyšších příjmech zařízení, zejména těch zařízení, která inkasují platby za pobytové sociální služby. Takže to je další opatření, které chci připomenout a které zlepšuje možnosti financování sociálních služeb a také možnosti zaplatit lépe pracovníky, kteří v sociálních službách dělají.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Upozorňuji Poslaneckou sněmovnu, že je 16 hodin a uplynul tedy čas, kdy je možné podle jednacího řádu dávat ústní interpelace na předsedu vlády.

Nyní tedy plynule navážeme a budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády. Já tedy žádám paní poslankyni Olgu Havlovou, aby přednesla interpelaci na ministryni školství, mládeže a tělovýchovy Kateřinu Valachovou a zahájila tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se pan poslanec Vladimír Koníček. Jenom se chci zeptat paní ministryně - já mám psáno, že se dnes omlouváte, a jste přítomna. Tedy rušíte svou omluvenku z dnešního jednání? Ano, dobře, z odpoledne, to vás šlechtí. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré odpoledne, dámy a pánové. Vážená paní ministryně, projekt Edison, který zaštiťuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, údajně spojuje mladé lidi odlišných kultur a národností, aby se seznámili se zvyky, tradicemi a situací v jiných zemích a stali se tak generací, která prolomí prohlubující se mezikulturní bariéru. Oživuje výuku a zvyšuje zájem o studium mezi žáky a studenty a učí je nebát se odlišného. Krásná slova, ale co se za nimi skrývá. Obrací se na mě čím dál častěji rodiče z různých míst republiky, že jejich děti jsou ovlivňovány bez jejich vědomí zástupci muslimských zemí, kteří je seznamují s islámem. Nebýt těchto rodičů, tak jsem o tomto projektu ani nevěděla. Podle jejich interpretací to vystihuje už citovanou větu: Učí je bát (?) se odlišného.

Začala jsem se o projekt zajímat, proto se ptám: Jakým způsobem je tato iniciativa zařazována v rámci výuky na jednotlivé školy? Nebo je to iniciativa jen některých škol? Jak je možné, že se tyto iniciativy objevují i v mateřských školách bez vědomí a souhlasu rodičů? A jestli s tímto projektem souvisí udělování titulu "etická škola" a kolik nás tento projekt stojí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a poprosím paní ministryni, aby vám odpověděla. Prosím.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, tak jak paní poslankyně Havlová popsala vlastně ten úvod popisu tohoto tzv. projektu, tak se dá říct, že já mám úplně stejné informace v tomto ohledu jako ona, nicméně nic bohatšího nemám. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy s tímto projektem nemá nic společného, v žádném ho finančně nepodporuje a jediné, čeho jsme se dopátrali, je skutečnost, že v roce 2013, tzn. mimo tuto vládu, byla tomuto projektu udělena záštita, ovšem - samozřejmě - bez finančního nebo dalšího plnění.

Chtěla bych zdůraznit, že co se týká jakýchkoliv neziskových organizací, v tomto případě se jedná o neziskovou organizaci, jak jsme dohledali, AIESEC, tak tento projekt Edison samozřejmě nijak nesouvisí s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a je na řediteli školy, aby on na svou odpovědnost posoudil, jestli něco takového může vtělit do souladu s rámcovým vzdělávacím programem.

Nicméně mě u paní poslankyně Havlové překvapila informace o mateřských školách nebo neinformovanosti rodičů, takže určitě si od ní vezmu veškeré detaily, které ona získala od rodičovské veřejnosti, a samozřejmě tuto situaci prověříme. Ale zdůrazňuji, Ministerstvo školství kromě záštity v roce 2013 nemá s tímto projektem nic společného a nefinancuje ho.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně jde položit doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Olga Havlová: Jestli tomu dobře rozumím, já totiž tady mám tu podepsanou listinu, kdy udělujete záštitu v tom roce 2013, 15. ledna to podepsal náměstek bývalého ministra pan doktor Jindřich Fryč a v současné době tedy tuto záštitu už ministerstvo neuděluje. Je to tak?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Za doby mého vedení resortu žádná taková záštita udělena nebyla. Jenom bych chtěla říct, že to, co jsme dohledali z roku 2013, neodpovídá úplně tomu popisu, tak jak zprostředkováváte informace od rodičů. Protože zde bylo uvedeno, že se jedná o posílení motivace žáků ke zlepšování konverzačních dovedností v anglickém jazyce. Projekt neupřednostňuje konkrétní kultury, ani témata náboženství nejsou jeho součástí, natož jejich výuka. Toto jsou tedy informace dohledatelné k roku 2013 stran tehdejšího udělení záštity.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Jako druhý v pořadí vystoupí se svou interpelací pan poslanec Vladimír Koníček, který interpeluje pana ministra financí Andreje Babiše ve věci rozpočtových opatření kapitoly 371. Pan vicepremiér se omlouvá. Prosím, načtěte svou interpelaci, bude odpovězeno písemně.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Děkuji, vážený pane ministře. Dne 3. listopadu 2016 projednával kontrolní výbor návrh rozpočtu kapitoly 371 Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí na rok 2017. Návrh zněl - výdaje 0. S tím, že předpokládané výdaje budou něco málo přes 20 milionů. V usnesení č. 226 požádal kontrolní výbor, abyste mu předkládal návrhy veškerých rozpočtových opatření týkajících se rozpočtové kapitoly 371. V dopise ze dne 6. prosince 2016 jste výbor ubezpečil, že tak budete konat a návrhy rozpočtových opatření předložené předsedou úřadu budete kontrolnímu výboru zasílat pro informaci - tedy ještě před jejich schválením.

Jaké bylo moje překvapení, když jsem dne 3. února 2017 obdržel dopis od vašeho náměstka Paveleka s rozpočtovým opatřením, které schválila vláda o dva týdny dříve, tedy 16. ledna. Trochu mě vyděsilo, že plánované výdaje se zvýšily z 20 na 39 milionů korun. Proč vám to ti úředníci, pane ministře, dělají? Vy slíbíte kontrolnímu výboru, že mu budete posílat návrhy, zdůrazňuji návrhy rozpočtových opatření, a oni to tak dlouho zúřadovávají, že informaci odešlou až dva týdny po schválení vládou. Zkuste si udělat na ministerstvu pořádek a mně zkuste vysvětlit, proč nejste schopen zajistit, aby vaši úředníci plnili usnesení kontrolního výboru a vaše sliby. A také zkuste vysvětlit, proč vláda uvádí v omyl celou Sněmovnu, když v důvodové zprávě zákona o vzniku úřadu pro kontrolu politických stran je uvedeno, že v prvním roce bude provoz úřadu stát 20 milionů, a vláda jim pro letošek přiklepla milionů 39. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, i za dodržení času. Nyní vystoupí paní poslankyně Věra Kovářová, která interpeluje ministryni pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou ve věci čerpání peněz EU na rozšíření internetového připojení. Paní ministryně se také omlouvá, proto vás požádám, načtěte ji a bude vám odpovězeno písemně. Načtěte svoji interpelaci, prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, dovolte mi, abych vám položila obdobnou otázku jako panu premiérovi, kterého jsem opakovaně interpelovala ve věci čerpání evropských peněz na rozšíření internetového připojení a problémů, které s ním mělo Ministerstvo průmyslu a obchodu pod vedením pana ministra Mládka. Zaujalo mě, že pan premiér se divil mému zájmu o termín nevypsané výzvy právě na rozšíření internetového připojení. Též by mě zajímalo, jak se na tyto potíže dívá váš úřad a zda spolu s panem premiérem máte za to, že evropské peníze Česká republika skutečně bude schopna včas a smysluplně vyčerpat. Připomínám, že jde o 14 mld. korun, jejichž čerpání bylo nejprve hádkami mezi Ministerstvem vnitra a Ministerstvem průmyslu a obchodu, posléze váhavostí druhého z těchto úřadů ohroženo. Pokud by bylo z vašeho pohledu čerpání, byť jen části těchto peněz v podstatě vyloučené, má Česká republika k dispozici plán B, jak s těmito prostředky naložit? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za vaši interpelaci. Nyní vystoupí pan poslanec Jan Farský, který interpeluje ministra zemědělství Mariana Jurečku ve věci nesmyslného oceňování směn pozemků Státního pozemkového úřadu. S tím, že pan ministr Jurečka se omlouvá, tak i vás požádám, načtěte interpelaci do systému. Prosím.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Já bych zde chtěl upozornit na jeden problém, který spatřuji v tom, jak se Státní pozemkový úřad s odkazem na metodický pokyn chová k obcím, a to tak, že když obce požádají Státní pozemkový úřad o koupi pozemků a k němu nabídnou směnu svých vlastních pozemků, tak aby co možná byly zachovány výměry, tak pozemek, se kterým hospodaří Státní pozemkový úřad, je oceněn tržní hodnotou ke dni podání žádosti a ten pozemek obce, který je započítáván proti tomuto pozemku, je oceněn cenou platnou k 24. červnu roku 1991. Tím vystavujete představitele obce možné kriminalizaci jejich jednání, protože který starosta může přistoupit na takovýto návrh?

Já jsem tomu osobně nevěřil, že něco takového možného je. Proto jsme se dodatečně zeptali na SPÚ, jestli skutečně to myslí vážně. Poslali nám to zpátky s metodickým pokynem a potvrzením, že SPÚ od obcí bude pozemky přebírat v hodnotě k 24. červnu roku 1991, ale převádět je na obce v hodnotě spočítané ke dni žádosti. Proto jsem nazval svoji interpelaci ve věci nesmyslných směn pozemků. A já doufám, pane nepřítomný ministře, že ten smysl mi objasníte. A ještě víc doufám v to, že tento metodický pokyn změníte a nebudete dělat ze starostů zločince. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Martin Novotný, který interpeluje ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka ve věci měření tepla indikátory. Pan ministr se také omlouvá. Takže prosím.

 

Poslanec Martin Novotný: Vážený nepřítomný pane ministře i v té trošku kuriózní politické situaci kolem vašeho ministerstva v těchto dnech a hodinách jsem se přesto rozhodl vzhledem k závažnosti problému se na vás obrátit s touto interpelací.

Zhruba před dvěma lety jsme společně vedli polemiku o novele zákona č. 406/2000 Sb., o šetření energií. Připomínám, že šlo o ony tzv. indikátory, přístroje, které mají pomáhat v měření a vyúčtování tepla v bytových domech. Já jsem tehdy zpochybňoval efektivitu těchto přístrojů, jejich charakter jako měřidel, jejich možnou rozpornost přímo s fyzikálními principy vytápění. Vy jste tehdy, jak bývá zvykem při spoustě jiných případů, říkal, že tuto novelu musíme přijmout, musíme naplnit příslušnou evropskou směrnici a že nemáme jinou možnost. V souvislosti s dnes známými novými skutečnostmi, které spočívají např. v tom, že už půl roku před předložením této novely vámi do Sněmovny bylo známo, že např. Finsko se s ní vypořádalo tak, že si nechalo udělat studii, která prokázala, že takový instrument k ničemu není a nefunguje, i v souvislosti s dnešními stanovisky Evropské komise, která upozorňují, že některé země transponovaly tuto skutečnost bez vnitřních předpisů a bez jakéhokoliv posouzení a jenom velmi málo se jich zabývalo účinností tohoto opatření, v tom smyslu spíše Evropská komise dnes se dívá, že se jimi zabývat měly. Je nový prostor toto téma otevřít.

V zápise z jednání vašich zástupců v Bruselu Evropská komise přímo zmiňuje tři možná řešení. Výjimku pro pevně vymezenou kategorii, výjimku pro otevřenou kategorii s návaznou analýzou building by building, to je budova po budově. Případně ono řešení povinnost pro všechny a možnost výjimky na základě posouzení v individuálních případech. Neboli nic nestojí v cestě, abychom slepě něco aplikovali (upozornění na čas.) a naopak se mohli zachovat podle zdravého rozumu.

Žádám vás, abyste zastavil vydání příslušné vyhlášky a zohlednil tyto nové skutečnosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Miloslava Rutová, která interpeluje ministra zemědělství ve věci podpory malých venkovských prodejen potravin. Prosím.

 

Poslankyně Miloslava Rutová: Dobrý den. Při své interpelaci vycházím z informací, které pan ministr uvedl ve svém rozhovoru na Aktuálně.cz dne 27. ledna 2017. Za posledních dvacet let bylo v Česku zavřeno zhruba 6 000 malých prodejen, což je třetina původního stavu. V malých obcích si prodejny nevydělají ani na běžný provoz, natož na důstojné mzdy. Nejkritičtější je situace v obcích do 500 obyvatel. Drobné prodejny zajišťují potraviny hlavně pro starší, hůře pohyblivé obyvatele vesnic. Stát by podle vašeho vyjádření ve zmiňovaném rozhovoru měl dotovat vesnické prodejny podobně, jako přispívá regionálním dopravcům prostřednictvím krajů. V případě uplatnění potřebných dotací pro všechny obce, které mají od sta do tisíce obyvatel, by tato podpora činila asi 706 mil. korun za rok. To je méně než desetina toho, kolik se vynakládá za dopravní obslužnost. V zájmu provozovatelů malých prodejen a obyvatel zmiňovaných obcí se chci zeptat, zdali by bylo možno plánovanou podporu urychlit dříve, než budou zavřeny i další prodejny.

Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí pan poslanec Simeon Karamazov, který interpeluje ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou ve věci zákoníku práce. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Vážená paní ministryně, součástí novely zákoníku práce, konkrétně sněmovního tisku č. 903, je relativně podrobná úprava výkonu práce z domova. Zaměstnavatel má být mimo jiné povinen uhradit zaměstnanci náklady spojené s prací z domova, např. náklady na komunikaci zaměstnance se zaměstnavatelem. Úhradu těchto nákladů přitom zaměstnavatel nemůže se zaměstnancem zahrnout do mzdy, platu nebo odměny z dohody o práci konané mimo pracovní poměr, naopak je musí zaměstnanci uhradit zvlášť. To je, přiznám se požadavek alespoň pro mě poněkud překvapivý. Práce z domova je v praxi vnímána jako určitá forma benefitu udělovaného zaměstnanci a z těchto důvodů si nemyslím, že je nezbytně nutné, aby zaměstnavatel hradil zaměstnanci také náklady s tím spojené. Vždyť na druhé straně zaměstnanec část nákladů díky práci z domova ušetří, např. náklady na dopravu do zaměstnání.

Ptám se vás, paní ministryně, zda je podle vašeho názoru navrhované znění v tomto ohledu skutečně vhodné a zda by nebylo praktičtější ponechat v zákoně možnost zahrnout uvedené náklady do mzdy. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji a poprosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Já děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, tedy poslankyně a poslanci. Toto, co navrhuje pan poslanec Karamazov, totiž udělat nelze. Ty náklady, jakékoliv náklady na náhradu např. té komunikace mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem nesmí být zahrnuty ve mzdě, platu nebo odměně z dohody, a to v souladu s rámcovou dohodou o práci na dálku uzavřenou sociálními partnery na evropské úrovni v roce 2002. Vlastně důvodem tohoto zákazu je základní princip odměňování v základních pracovněprávních vztazích, na čemž vlastně ten zákoník práce vůbec spočívá. Jedná se o to, že poskytování mzdy, platů a odměny z dohody včetně všech jejich složek za práci jsou věci, do kterých je možno počítat opravdu jenom to, co ten člověk vlastně odpracuje. Jedná se o pracovní výkonnost zaměstnance, o dosahované pracovní výsledky. To plnění, které má čistě náhradový charakter, tedy tou složkou mzdy ani odměny z dohody být prostě nemůže. Já rozumím tomu požadavku, ale v podstatě toto udělat nelze. Odměna za práci a náhrady výdajů v souvislosti s výkonem práce zaměstnanci, které je zaměstnavatel povinen nést, to jsou vlastně zcela odlišné zákonné nároky, které existují paralelně vedle sebe a prostě je nelze směšovat.

Jinak bych k tomu ještě dodala, že na uvedené rozlišení navazuje i úprava daní z příjmů a zákonného pojistného, kdy - když to zjednoduším - plnění, která nahrazují náklady zaměstnance vynaložené v souvislosti s výkonem práce, těmto odvodům vlastně ani nepodléhají na rozdíl právě od jiných příjmů, mezi které patří i odměna za práci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Pan poslanec položí doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Děkuji za odpověď. Já si myslím, že také rozumím tomu, co jste říkala, nebo argumentaci v té odpovědi, nicméně je to možná spíše otázka. Kdyby se výslovně nezmiňovaly v dohodách nebo i v pracovní smlouvě ty benefity, resp. to, že měl zaměstnanec v rámci svého platu i další poplatky, stačilo by nezmiňovat to? Musí to být výslovně zmíněno v dohodě nebo v pracovní smlouvě?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Já navrhuji, aby vám na to raději odpověděli naši právníci úplně precizně písemně. Nicméně já si to nedovedu představit, protože pro mě by to bylo jasné porušení zákoníku práce, když odměna za práci je jenom spojena s tím, jak člověk pracuje a s jeho výkonem. Ale domluvíme se, že si to ještě potvrdíme písemně a dá na to fiktivní razítko právník.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní vystoupí se svojí interpelací pan poslanec Jaroslav Holík. Interpeluje ministra obrany ve věci nákupu vojenských radarů. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Dobrý den. Vážený pane ministře, včera na půdě této Sněmovny jsme probírali návrh zákona, který by měl podpořit vědu. Já si myslím, že naše věda na tom není špatně. Ve vojenské oblasti jsme v 80. letech vyvinuli radar Tamara, později výrazně modernizovaný jako radar Věra a ten se vyrábí dodnes jak v civilní, tak ve vojenské oblasti. Z toho důvodu mě hodně překvapilo, že chceme nakupovat radary v Izraeli. Nebylo by lépe podpořit naši vlastní výrobu? Peníze by zůstaly v České republice a ještě bychom mohli vydělat na exportu. Prostě pořád mám v hlavě otázku: Má cenu v této zemi něco vyvíjet, má cenu vymýšlet zákony na podporu, když o naše vlastní výrobky není zájem?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Požádám pana ministra, aby vám odpověděl. Prosím.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane místopředsedo. Vážené dámy a pánové, vážený pane kolego prostřednictvím pana místopředsedy, mohu vás ujistit, že máme společné přání, ale nejenom přání, ale my ho i realizujeme, a to v celé řadě dodávek pro Armádu České republiky. Mohu vás ujistit, že na dnešním kolegiu ministra shodou okolností, což je vlastně takový nejvyšší schvalovací orgán předtím, než nějaká akvizice postoupí dál na vládu a do celého toho procesního kolečka, jsme odsouhlasili hned několik výrazných dodávek, které mají českou průmyslovou provenienci, ať už je to munice Sellier & Bellot, ať už to jsou speciální vozidla pro prostějovskou šestsetjedničku, která bychom rádi pořídili od SVOSu, v nedávné době jsme jednali a dále jednáme s Tatra Defence Vehicle, což je před půl rokem vzniklá odnož zbrojovky Czechoslovak Group, od Tatry odebíráme jenom v tomto roce zhruba 120 kamionů, máme samozřejmě dvorního dodavatele ručních zbraní, ať už to jsou útočné pušky BREN, nebo pistole FANTOM. Mohl bych pokračovat.

To, co nevyrábíme, to, co se u nás neprodukuje, to musíme poptávat v zahraničí. V tomto případě tou řekl bych nejserióznější a nejtransparentnější formou, což je proces, kdy je to přímo vyjednáváno mezi dvěma vládami dotčených zemí, a tam po velice rigorózním, dlouhém a pečlivém vyhodnocení a procesu analýz a poznávání na místě jednotlivých nabídek jsme dospěli k rozhodnutí dohodnout se s izraelskou firmou, která vyrábí naprosto špičkové zařízení v oblasti mobilních radiolokátorů, které se u nás nevyrábějí, které mají zajistit přehled o vzdušné situaci na malých výškách, to znamená v národní odpovědnosti od 100 metrů do přibližně 3000 metrů.

Tolik jenom ve stručnosti. Pokud budete mít potřebu nějakého dalšího upřesnění, jsem vám k dispozici. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře. Prosím, doplňující otázka.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Pane ministře, děkuji vám za odpověď, ale vy jste mi neodpověděl na to, co jsem chtěl vědět. V současné době firma ERA vyrábí modernizovanou verzi radaru Věra. Jsou další ještě modernější radary, třeba 3D, ale u nás snad o ně není zájem. My je nabízíme Polákům. Já se přiznám, je mi hodně smutno, když čtu nadpisy v novinách. Budu citovat: Naši vědci jsou na špici, politici je ignorují. Ztracené miliardy a prestiž. Svět by viděl letadla s technologií stealth.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pane ministře, prosím.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji za slovo, pane předsedající. Vaším prostřednictvím, vážený pane poslanče, cosi mi říká, že vás asi dnes nepřesvědčím, ale co není dnes, může být zítra. A já vás znovu ujišťuji, že jde o produkt, který se u nás nevyrábí. Kdysi, když jsem přišel čerstvě na ministerstvo, tak vím, že tady ta nabídka od firmy, kterou jste jmenoval, byla, ale to bylo na celý vývoj od začátku. A já skutečně nechci jít ve stopách některých svých předchůdců, kdy armáda nakupovala výzbroj, která nebyla vyzkoušena v nasazení. To byl také jeden z velkých důvodů, který mluvil pro izraelskou volbu, protože to jsou, jak sám víte a jak jste, myslím, říkal, objemy prostředků, které nedovolují experimentovat. My nemůžeme pořizovat něco, co neexistuje, co se teprve kreslí na papír, my nemůžeme pořizovat něco, co neprošlo testem skutečného aktivního nasazení.

To, co chceme a o čem teď jednáme už v rámci sjednávání konkrétní smlouvy, to patří skutečně ke světové špičce. Asi jsme všichni slyšeli ten výraz Iron Dome a myslím si, že to bylo rozhodnutí velmi seriózní a pečlivě zvažované. Mimochodem, i v tomto případě v tom existuje český subjekt, protože tam, kde my pořizujeme v zahraničí, tak v podstatě podmínkou sine qua non je participace českého zbrojního průmyslu. A na této konkrétní zakázce bude participovat Retia. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Nyní vystoupí se svou interpelací paní poslankyně Anna Putnová. Interpeluje paní ministryni Kateřinu Valachovou ve věci maturit. Prosím.

 

Poslankyně Anna Putnová: Děkuji. Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, dámy a pánové. V těchto dnech veřejnost zneklidňuje otázka společné části státní maturity, především z matematiky. K termínům, které v minulosti padly, poté byly posunuty, se samozřejmě veřejnost chce vyjádřit. Jsou na to vázány programy pro školy. Ale úplně z té diskuse, alespoň z té veřejné diskuse, vypadla role obsahu společné části státní maturity z matematiky.

Chtěla bych se tedy zeptat, paní ministryně, jak připravujete společnou část státní maturity z matematiky z hlediska obsahu. Chcete se vrátit k několika rozdílným, nebo ke dvěma rozdílným úrovním? Jak se bude koncipovat, aby se studenti, učitelé i koneckonců rodiče mohli na tuto skutečnost připravit?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, co se týká otázky paní poslankyně, tak jednak si ji dovolím postoupit písemné zpracování informace, kterou obdržela vláda o týden dříve, než bylo schváleno rozšíření maturitní zkoušky v případě středních odborných škol na další 104 obory od roku 2022/2023. Tam je to podrobně popsáno.

V zásadě se dá říct, že rozhodně reagujeme, a to už po dobu dvou let, na stávající neutěšený stav, kdy se tváříme, a vlastně je to také z hlediska pravidel platných takto nastaveno, že výstup vzdělávání z gymnázií a středních odborných škol je stejný. Takto je nastavena také maturitní zkouška včetně obsahu a ověřování výstupů. A samozřejmě tohle dělá obrovské problémy, protože doposud se postupovalo spíš cestou do určité míry nivelizace té úrovně. A všichni asi víme a už jsme si to měli možnost opakovaně přečíst, že zkrátka schopnost být úspěšný u matematiky v rámci maturity dnes je opravdu schopnost v zásadě znalostí a kompetencí z hlediska například mé generace v rámci deváté třídy základní školy. Proto na to reagujeme. Já jsem už o prázdninách minulého roku vedla společná jednání nejenom s Cermatem, ale také s Českou školní inspekcí, která provádí na základě úkolu ministerstva mezinárodní testování a srovnávání mimo jiné i matematické gramotnosti, stejně tak s Národním ústavem pro vzdělávání, který odpovídá za kurikula a revizi rámcových vzdělávacích programů. Jde tedy o to, že naší ambicí je vlastně propojit informace těchto tří institucí a nastavit od roku 2020/2021 pro gymnázia a potom 2021/2022 pro střední odborné školy tak, aby férově odpovídala revidovaným rámcovým vzdělávacím programům, a tedy těm podmínkám, které jsem zmínila.

Co se týká toho, jak by to vlastně konkrétně mělo vypadat, tak dá se říct, že v první fázi předpokládáme, že zejména vlastně sady příkladů a to, co je ověřováno, bude opravdu striktně odpovídat tomu, jak je nastaven obor vzdělávání. Zde jde zejména o rozdíl mezi gymnázii a střední odbornou školou, konkrétním oborem, protože víme, že máme více jak 300 oborů středních odborných škol. Na tom se už pracuje. Revize rámcových vzdělávacích programů by měla být u té sady oborů, tak jak je vláda schválila, hotová v roce 2018. A co se týká neodpovězené, nebo možná nepoložené otázky, ale protože samozřejmě ve školském výboru diskutujeme, takže vím samozřejmě, co leží poslancům a poslankyním na srdci, tak jde samozřejmě o to, že v kroku dva jde také o to napojit výstupy ze středního vzdělávání zase na očekávání například vysokých škol a univerzit v rámci přijímacích zkoušek, když tedy vlastně nastavují svá kritéria. Proto probíhá stále pilotní ověřování matematik+, nebo chcete-li, rozšířené matematiky. A já předpokládám, že ve fázi dva bude také maturitní zkouška, ta rozšířená, ta plus, která bude lépe navazovat například na očekávání technických škol nebo univerzit, do budoucna ustanovena tak, aby mohli využívat maturanti jako volbu nejenom jako dnes v rámci nepovinného předmětu, ale také v rámci už tedy vlastně stabilizovaného ověřování výstupů gymnaziálního vzdělávání a vzdělávání středních odborných škol.

A na závěr bych chtěla říct, že cesta úspěchu pro střední odborné školy už není omezena pouze na úspěch v maturitní zkoušce, ale zase za poslední dva roky jsme hodně odpracovali jednak na kombinacích tři plus dva, to znamená výuční list a maturita, dále za rok se předpokládá účinnost nové právní úpravy mistrovské zkoušky jako další cesty po výučním listu nebo u některých oborů, u kterých dnes třeba jsme zvyklí na maturitní zkoušku. A potom bych chtěla říct, že velmi je kvitováno středními odbornými školami, například u takového typu oborů, jako je kadeřnice nebo podobně, jak to bývá v médiích dnes zmiňováno, pilotní testování čtyři nula, což znamená, že v rámci maturitního vzdělávání čtyřletého bude mít možnost po třech letech se ten student rozhodnout, že si udělá výuční list, a pokračovat dál. To znamená, děláme všechno pro to, aby byly naše děti úspěšné, ne abychom je topili jako myši a smáli se jim, že neumějí počítat, tak jak to bylo doposud.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní ministryně. Ptám se, zda položí paní poslankyně doplňující otázku. Ano, takže máte slovo, paní poslankyně. A dobré odpoledne všem.

 

Poslankyně Anna Putnová: Zmínila jste, paní ministryně, že bude společná část státní maturity ve dvou krocích. Můžete dát nějaké záruky, že nedojde znovu k posunutí tohoto termínu pro střední odborné školy?

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Rozhodně dělám po celou dobu výkonu svého mandátu vše pro to a také budu samozřejmě dělat do ukončení svého mandátu vše pro to, aby všechny kroky probíhaly plynule a opravdu k žádnému posunu nedošlo včetně toho, aby se pilotně doověřovala matematika+ a navázal se výstup středoškolského vzdělávání a přímo vysokoškolského.

A dovolím si odlehčit, vážený pane předsedající. Dá se předpokládat, že pokud budeme ve shodě ve školském výboru, tak tam už touto dobou sedí případný budoucí ministr či ministryně. Věřím, že tento kolega nebo kolegyně bude v té práci pokračovat.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. S další interpelací vystoupí pan poslanec Antonín Seďa, který byl vylosovaný na desátém místě. Pane poslanče, prosím, předneste svoji interpelaci na ministra zemědělství.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, řada občanů, zákazníků si stěžuje na matoucí a nesrozumitelné značení země původu potravin. Existují rozličné klasy a značky, které preferují české výrobky, nicméně například vajíčka označená značkou CZ nemusejí být vůbec české provenience. Tu označuje kód přímo na vajíčku, což řada občanů ani neví. Podle vaší Státní zemědělské a potravinářské inspekce současné právní předpisy stanovují, že za zemi původu potraviny se považuje ta země, kde dojde k poslední podstatné úpravě potravin. Ale podstatnou úpravou se může rozumět i balení, což mi rozum nebere.

Proto se ptám, pane ministře, jak je to tedy doopravdy. A pokud platí tvrzení vaší inspekce, změníte současnou legislativu tak, aby naši občané zákazníci nebyli uváděni v omyl a bylo jasné, které potraviny jsou české a které zahraniční? Děkuji za vaši odpověď.

A k vám, pane místopředsedo. Využiji toho, že své ústní interpelace číslo 24 a číslo 28 z důvodu dohody s pány ministry na písemných odpovědích stahuji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Ano, děkuji, takže 24, 28 stahujete. Beru na vědomí. Pan ministr, koukám, tady není, takže bude vám odpovězeno písemně ve lhůtě 30 dnů.

Jako další vystoupí pan poslanec Ludvík Hovorka, který byl vylosovaný jako jedenáctý a přednese svou interpelaci na pana ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji vám za slovo. Vážený pane ministře, já navazuji na tu minulou interpelaci a chtěl jsem se zeptat, jestli jste se podíval na záležitost Homolka Premium Care, a. s. To je ta vnukovská společnost Nemocnice Na Homolce, která má být podle pana ředitele Nemocnice Na Homolce prodána. Snažil jsem se přednést už minule ty hlavní argumenty. Zatímco nemocnice má tržby přes 3,1 miliardy korun, tak má zisk někde kolem 21 milionů při 1 875 zaměstnancích, zatímco dceřiná nebo vnukovská společnost má tržby 28 milionů korun a má zisk 7 milionů korun. A z těch 7 milionů korun zhruba polovina je vyplácena na odměny členů představenstva a dozorčí rady. Má, podotýkám, jenom zhruba asi 6 zaměstnanců.

Tak jsem chtěl vlastně vás požádat, abyste to přehodnotil a zastavil ten prodej, protože není jedna cesta, jak se zbavit té akciové společnosti. Může dojít k zfúzování s mateřskou společností, může to být řešeno převodem jmění na společníka. Podle mě ty programy je možné provozovat i v rámci mateřské nemocnice bez toho, že by musela fungovat akciová společnost. Jestliže je to tak významně ziskové, tak si myslím, že by ta nemocnice si to měla ponechat. To je můj názor na tuto věc. A předpokládám, že vy jako dobrý manažer nemocnice byste takovýto krok neučinil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče, a prosím pana ministra, aby reagoval na interpelaci. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážení poslanci. Vážený pane poslanče. Ten základní problém je v tom, že v tuhle chvíli je rozhodnutí o likvidaci kryto vládním usnesením. Už to má v ruce likvidátor. A likvidace té společnosti probíhá tak, že se prodají akcie a bude za to nějaká tržba, která je nějakým způsobem hodnocena, tuším na 24 mil. korun nebo tak nějak.

Musím s vámi trošku polemizovat v tom, jestli je možno provozovat takovouhle činnost ve chvíli, kdy ji provozuje státní příspěvková organizace, což je případ Homolky. Mám tu zkušenost z toho, že ona se musí řídit zákonem č. 219 o rozpočtových pravidlech, 219/2000 o majetku České republiky, a 218 o rozpočtových pravidlech, nebo možná že to otáčím. A tady je ten základní problém, který řešíme u těchto velkých státních firem, které jsou jako příspěvkové organizace, dnes a denně. Ony prostě nemůžou fungovat v normálním tržním prostředí, protože jsou kryty spoustou dalších předpisů, zákazů a nařízení, které jim to v podstatě efektivně neumožňují. A nehledě na to, že je tam pořád ten základní problém, který jako v tomhle případě řešíme, co vlastně ta Homolka Premium Care nabízela. Protože upřímně řečeno nelze platit za něco, co je kryto veřejným zdravotním pojištěním nemocnice. Něco jiného je to u soukromé akciové společnosti. Tam je ten problém, na který okamžitě narazíte, že můžete prodávat preventivní programy, ale upřímně řečeno většina pacientů v té nemocnici, si představuji, že se přes tyhle záležitosti dostane dřív na ošetření, což nejde. U státní příspěvkovky to nejde. Upřímně řečeno, podle mě to nejde ani u té akciovky.

Z mého pohledu je dneska nejideálnější pokračovat v tom, co rozhodla vláda tím svým usnesením, u kterého jsem nebyl. Je ze 7. července 2016. Nicméně já už realizuju to, co bylo schváleno vládou. A je lepší z toho dostat nějaké ty peníze prodejem akcií, protože podle mě novému nabyvateli jde především o tu kartotéku klientů, kterou s tím pravděpodobně koupí, což budou velmi bonitní klienti, kterým asi bude nabízet nějaké zdravotní programy v rámci toho, co asi už provozuje, protože nepředpokládám, že to koupí někdo, kdo nic nedělá. Ale říkám, problém...

Já bych byl poslední, kdo by byl proti tomu, aby jakákoliv státní příspěvkovka, tedy fakultní nemocnice, velká nemocnice, měla nějaký ziskový program. Jsem okamžitě všemi deseti pro. Ale prostě problém je, že ze své zkušenosti, kdy jsme tři roky bádali v Motole, jakým způsobem se to vlastně dá udělat, jsme zjistili, že to nejde. Šlo by to opravdu jenom přes tu dceru, kterou státní příspěvkovka víceméně mít nemůže. Tam to má dvě věci: opravdu se ty dcery musí zlikvidovat s ohledem na zákon o státním majetku a zároveň ta činnost, která byla v té době zisková, už se tedy asi dál moc provozovat nebude. Víte, my jsme vždycky ve zdravotnictví říkali, vy jste tuším ze Zlínského kraje, nepletu-li se, že Homolka, to byly takové Slušovice českého zdravotnictví. A to, co dělaly Slušovice v minulém režimu, že jely tak trošku mimo normy, svým způsobem fungovalo na Homolce a dneska se to vrací do normálu. V tom je celý ten problém.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane ministře. Má zájem pan poslanec o doplňující otázku? Má. Váš čas. Prosím.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za odpověď, pane ministře. Ale to usnesení vlády, to říká, že mají být zlikvidovány ty dceřiné společnosti. Toto je vnukovská společnost, čili to usnesení se nevztahuje na tu vnukovskou společnost. A jde jenom o to, že podle mého názoru firma, která vydělává čtvrtinu, to znamená čtvrtina tržeb je zisk, tak je podle mě nesmysl to prodávat. Jestliže tržby jsou 28 mil. korun ročně, zisk je 7 mil., z toho jde polovina na odměnu členům představenstva a dozorčí rady, tak si myslím, že je nesmysl to prodat za 24 mil., protože ten, kdo to koupí, tak to má za tři a půl roku zpátky. To je špatný prodej. A zákon o majetku státu, ano, ale už v té době, v tom roce 2010, jak vůbec mohla vzniknout taková akciová společnost podle zákona o majetku státu v rámci příspěvkové organizace? Bylo to se souhlasem Ministerstva financí? To se ptám, jestli to vůbec mohlo vzniknout. Ale jsou i jiné možnosti (upozornění na čas) zlikvidování té akciové společnosti, zrušení. Může se to převést na mateřskou společnost. Nemusí se to likvidovat.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Pan ministr má zájem o doplňující odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Znovu opakuji, ono ve chvíli, kdy by to přešlo na Homolku, tak to prostě nebude vydělávat. To je celý ten problém, o čem mluvím. A druhá věc je, že ono je to vnukovská. Když to sloučím s tou dceřinkou, tu dceřinku stejně likvidujeme.

Otázka, kterou jste položil, je legitimní. Jak je možné, že nikdo jiný nemohl a zrovna Homolka mohla? To je myslím velmi legitimní otázka, otázka možná ještě dalších věcí, které se koneckonců kolem Homolky objevují. Ale říkám, v této chvíli prostě tam ten... Já vám můžu zagarantovat s tou praxí, kterou mám, že ve chvíli, kdy to převedete na Homolku, bude se to chovat podle těch zákonů, kterými se řídí Homolka, tak to prostě vydělávat nebude.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Jako další vystoupí se svou interpelací paní poslankyně Pavla Golasowská. Prosím, paní poslankyně, předneste svoji interpelaci na ministra spravedlnosti Roberta Pelikána.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, před deseti měsíci jsem vás interpelovala v souvislosti s nedostatkem míst ve věznicích a s tím souvisejícím pořízením elektronických náramků, které by tuto situaci alespoň částečně zlepšily. Nyní, po téměř roce, mám na vás dotaz. Za prvé, jak to vypadá s uvedením elektrických i elektronických náramků do praxe, jaká je současná situace? Za druhé. Jak v dohledné době chcete vyřešit do budoucna pobytovou kapacitu věznic, která je dnes již neúnosná, kdy máme ve věznicích více než 2 tisíce vězňů nad kapacitní limit. A za třetí, zda počítáte v budoucnu s rozšířením alternativních trestů, které by této neutěšené situaci ve vězeňství alespoň trochu pomohlo. Pokud ano, tak pro jakou skupinu odsouzených. Děkuji za zodpovězené dotazy.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně, a prosím pana ministra, aby na interpelaci odpověděl. Prosím.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, zkusím všechny ty otázky zodpovědět v požadovaném čase.

Pokud jde o elektronické náramky, tak jak jsme včera oznámili, podařilo se úspěšně vybrat dodavatele elektronických náramků, a to za, musím říct, ještě ke všemu velmi uspokojivou cenu, která předčila i naše nejoptimističtější odhady. To je ta dobrá zpráva. Zároveň ještě musím říci - nechci to zakřiknout, protože ti ostatní mají 15 dnů na to, aby případně podali námitky, a zatím nevíme, jestli tak učiní, nebo neučiní, my věříme, že ne, protože myslíme, že k tomu nemají důvod, ale víte, jak tyhle věci fungují. Takže to nám to může zdržet. Pokud nepodají námitky, smíří se s tím výsledkem, tak bude za těch 15 dnů podepsána smlouva a potom dojde k analýze, nebo k přesnému rozpracování, jak se bude ten systém implementovat. Každopádně by měl být implementován do konce tohoto roku.

Pokud jde o tu druhou otázku, to znamená, co s přeplněnými věznicemi. My sice máme trvale rozpracovánu celou řadu investičních akcí v současné době v nějakém stadiu plánování investiční přípravy, či dokonce již výstavby, celkem, pokud je mi známo, 19 akcí o celkové kapacitě... vydržte, dva a půl tisíce osob. Ty nejpozdější jsou plánovány do konce roku 2020. Ale bohužel, to nám tak úplně nepomůže, protože zároveň podle predikcí se obáváme, že do této doby ještě zase přibližně o těch dva a půl tisíce nám ta vězeňská populace stoupne. Takže zatím se nám daří, řekl bych, držet krok s tím vývojem, to znamená, udržovat tu naplněnost věznic při vypětí všech našich sil na stále stejné úrovni, protože bohužel se tady zaspalo, a když se v roce 2010 výrazně měnila trestní politika a zpřísňovaly sankce, což dodnes z toho máme ty efekty, tak nikdo nemyslel na to, že by bylo potřeba potom ty vězně někam dát, když je odsoudíme.

Z tohoto důvodu jsme také přistoupili k historicky ojedinělému kroku u nás, tzn. plánujeme výstavbu zcela nové velké věznice na zelené louce. Pro srovnání, takové máme jenom dvě, jenom dvě z našich více než třiceti věznic byly stavěny jako věznice. Jsou to plzeňské Bory a pražský Pankrác a oboje jsou to stavby ještě z Rakouska-Uherska. Takže v historii celého našeho moderního státu by to bylo poprvé, co bychom si stavěli věznici. Teď zrovna, jakmile tady domluvím, odjíždím na setkání s bavorským a saským ministrem. Oba mají za sebou výstavbu nových moderních věznic a já se jich budu ptát, zda by nám nebyli ochotni za nějakých podmínek poskytnout plány, tak abychom to nemuseli tady vymýšlet, protože žádné odborníky na to po pravdě nemáme, oni už od toho Rakouska-Uherska jsou všichni mrtví.

A pokud jde o ty alternativní tresty, my je velice podporujeme ve všech oblastech. Nejsou to jenom elektronické náramky. Jsou to i peněžité tresty, kde máme v tuhle chvíli katastrofálně nízké množství peněžitých trestů. Provedli jsme některé legislativní změny, které tato Sněmovna schválila v minulých měsících a letech, které by měly zvýšit ukládání peněžitých trestů. Pro připomenutí, naposledy šlo o to, že z výtěžku peněžitého trestu bude možné uspokojovat oběti těch trestných činů, což, jak komunikujeme se soudci, výrazně zvyšuje ochotu soudců tento trest používat, protože oni dnes mají pocit, že když ho uloží, tak vlastně odeberou prostředky, ze kterých by se mohli hojit ti poškození. Zároveň Nejvyšší státní zastupitelství spolu s Nejvyšším soudem objíždí soudní kraje a připomíná peněžité tresty a jiné alternativní tresty, radí s tím, jak je ukládat a kdy je ukládat. Takže jak v té osvětové části, tak v té legislativní části děláme všechno pro to, abychom podíl alternativních trestů zvýšili, protože je to potřeba.

V neposlední řadě - nebo v poslední řadě, už mi dochází čas, zmíním celou naši koncepci vězeňství, která by měla snížit v dlouhodobém horizontu recidivu, a tím také něco dělat s přeplněností věznic.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Tak. Odpověď byla časově vyčerpávající. Děkuji. Má paní poslankyně zájem o doplňující otázku? Má. Takže paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Já bych jenom prosila, pane ministře, na doplnění, v jakém asi časovém horizontu by byla možná výstavba té nové věznice, jestli máte nějakou představu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Pan ministr bude reagovat.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán To je samozřejmě běh na dlouhou trať, který přesáhne nejen tohle volební období, ale ještě i to příští. Podle našich zkušeností takováhle věc trvá šest, sedm, osm let, když jde všechno dobře. My to chceme uspíšit právě i tím, že bychom si pořídili od Němců ty plány, protože samozřejmě projektová příprava zabere hodně času. Ale je jasné, že tohle musí být kontinuální vůle i dalších vlád. Ale to není pro mě důvod pro to s tím nezačít.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji panu ministrovi. Další s interpelací vystoupí pan poslanec Jiří Koubek, který byl vylosovaný jako třináctý, připraví se pan poslanec Jan Zahradník. Pan poslanec Koubek interpeluje přítomného pana ministra kultury Daniela Hermana. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Koubek: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, děkuji, že jste přítomen. Já jsem vás dne 8. prosince poprvé interpeloval ve věci vývozu Slovanské epopeje do Asie a při té příležitosti jsem vás žádal, abyste mi poskytl korespondenci mezi vaším úřadem a našimi předními restaurátory, kteří měli obavu o Slovanskou epopej, a o posudky, které se k ní tvoří. Údajně tato korespondence z jejich strany vůči vám zůstala bez odezvy. Vy jste mi korespondenci během interpelací přislíbil těmito slovy - cituji: "Co se týká korespondence, která zde byla zmíněna, samozřejmě tuto korespondenci vám doručím a dodám." Tak bohužel, 23. února, a stále nic. Tak nevím, pane ministře, jestli nám něco tajíte.

Druhá věc. Přesto jsem se dostal k jednomu posudku od pana Michala Tomka. Údajně na základě tohoto posudku jste vydal souhlas s vývozem epopeje do Japonska. Musím říci, že jsem trošku překvapen, ač jsem laik. Jestli 21 řádků, které nemají v podstatě jakési náležitosti, možná že to bylo odesláno elektronicky, datovou schránkou, že tam chybí podpis, není tam číslo licence akademického malíře, záznam o prohlídce neobsahuje, jakým způsobem tu prohlídku provedl, zda vizuálně, z fotodokumentací, zda prováděl stěry a jiné úkony, na které se vás mimochodem ti odborníci ptají, tak se divím, že 21 řádků stačilo na to, abyste vydal souhlas s tím, aby epopej mohla cestovat do Japonska. Vůbec tam třeba není zmíněno to, že o čtyřech plátnech z toho cyklu se dlouhodobě ví, že jsou velice poškozená. O tom zde není ani řádka. Tak prosím, abyste se k tomu vyjádřil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Slovo má ministr kultury Daniel Herman. Prosím, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, vážený pane poslanče, Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy udělilo na základě žádosti Galerie hl. m. Prahy podle § 20 zákona č. 20/1978 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, předchozí souhlas s vývozem 20 obrazů Alfonse Muchy Slovanská epopej do Japonska. Souhlas byl udělen na dobu od 1. ledna 2017 do 15. srpna 2017, tj. na dobu transportu do Japonska, dobu trvání výstavy a transportu zpět na území České republiky. Ministerstvo kultury bude velmi pečlivě monitorovat jak stav těchto uměleckých děl, tak také průběh manipulace s nimi včetně dodržování lhůt vývozního povolení.

Dovoluji si upozornit, že komplexní péče o Slovanskou epopej je kontinuálně zajišťována experty Galerie hl. m. Prahy, takže kondice všech uměleckých děl je dostatečně prověřována a známa. I přesto v rámci řízení o povolení vývozu do zahraničí prohlédl cyklus obrazů Slovanská epopej se zaměřením na posouzení technického stavu díla dne 22. listopadu 2016 na žádost Ministerstva kultury pan Michal Tomek, akademický malíř a restaurátor. Ten konstatoval, že obrazy se nacházejí vzhledem ke svému stáří a historii ve velmi dobrém technickém stavu. Je to dáno zejména tím, že Alfons Mucha kromě toho, že disponoval vynikajícími výtvarnými schopnostmi, zvolil také pro daný účel vhodnou malířskou techniku.

Na druhou stranu Ministerstvo kultury vyhodnotilo žádost Galerie hl. m. Prahy na vývoz Slovanské epopeje do Číny za rizikový a sdělilo žadateli, že žádost o případný vývoz do Číny bude nezbytné precizovat. V současné době shromažďuje Ministerstvo kultury informace o muzeích, kde by měla být v Číně epopej vystavována. Termíny vystavování epopeje v jednotlivých muzeích nejsou dosud přesně určeny, a mnoho dalších věcí, např. způsob a podmínky transferů, je nevyjasněno. Konečně lze uvést, že Ministerstvo kultury bude důkladně vyhodnocovat stav děl po návratu z Japonska. Za této situace nemůže Ministerstvo kultury povolení vývozu Slovanské epopeje do Číny vydat.

V souvislosti s posuzováním vývozu Slovanské epopeje se Ministerstvo kultury pečlivě zaobíralo všemi podněty a argumenty odborné veřejnosti, které mu byly doručeny v rámci správního řízení, a rozhodlo v této věci, jak již bylo uvedeno.

Závěrem bych chtěl sdělit, že v rámci Roku české kultury, který připadá na letošní rok, tedy 2017, v Japonsku, se budu počátkem března účastnit slavnostního zahájení výstavy Muchovy Slovanské epopeje, která je stěžejní událostí těchto oslav. Osobně spolu s dalšími členy delegace se tak seznámím se všemi podstatnými aspekty péče o Slovanskou epopej přímo v Japonsku.

Co se týká předání korespondence, omlouvám se, že se dosud tak nestalo. Přinesl jsem vám teď na interpelaci korespondenci, kterou vám hned vzápětí po skončení příspěvku předám.

A co se týká vlastního řízení. Jak jsem řekl, probíhalo správní řízení, kde byly všechny argumenty posouzeny, a nemám nejmenších pochyb o tom, že nedošlo k porušení žádného z předpisů, které je třeba respektovat. Každopádně děkuji za váš zájem i za pozornost.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane ministře. Pane poslanče, máte zájem o doplňující otázku? (Ano.) Máte tedy slovo.

 

Poslanec Jiří Koubek: Děkuji, pane ministře, děkuji zejména za to, že jste se v závěru snažil odpovědět na mé otázky, protože jinak to bylo trošku školní cvičení o tom, že umíte číst. V podstatě jste potvrdil, že pouze na základě tohoto 21řádkového posudku, který je zpracován řekl bych až velmi laickým způsobem, při vší úctě k panu akademickému malíři a restaurátorovi, který neobsahuje ty patřičné náležitosti, jste rozhodl o tom vývozu. To tedy považuju za docela fatální.

A co se týče ještě vývozu do té Číny, tak jste řekl - cituji: "Nejedná se o žádné další asijské země, nýbrž pouze o tento vývoz do Japonska, kde je garantována veškerá péče odborná i jakákoli jiná, co se týká dopravy." Teď už tedy připouštíte, že by se to do Číny opět mohlo dostat. Dovolím si v této souvislosti upozornit, že na přelomu roku 2017/2018 se zde chystá Galerií hl. m. Prahy výstava dvou děl nebo dvou umělců z Číny. Není už to náhodou domluveno recipročně, že opravdu ta epopej nepoletí z Japonska zpátky do České republiky, ale dostane se do Číny?

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Váš čas, pane ministře. Pardon, pardon, pane poslanče. (Poslanec Koubek: Děkuji. Pardon, omlouvám se.) Pan ministr bude reagovat? Jestliže ano, máte slovo, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Ano, děkuji. Číst skutečně umím, tuším, že od roku 1969, kdy jsem začal chodit do základní školy, a opravdu si nechci hrát na experta. Já plně důvěřuji jednak těm, kteří v rámci své práce v Galerii hl. m. Prahy kontinuálně zkoumají Slovanskou epopej, a všem těm, kteří nám garantují, že je schopna vývozu.

A co se týká Číny, tak tady opakuji to, co už jsem před chviličkou řekl. Za dané situace nemůže Ministerstvo kultury rozhodnutí o povolení vývozu Slovanské epopeje do Číny vydat. To znamená, nic takového, co zde bylo naznačeno, se nechystá a po skončení vývozu do Japonska bude Slovanská epopej opět v Praze. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane ministře. Teď mi dovolte jenom krátce přečíst omluvu paní kolegyně Věry Kovářové, která se omlouvá z pracovních důvodů dnes od 16.30 do konce jednacího dne.

Další se svou interpelací vystoupí pan poslanec Jan Zahradník. Pan poslanec přednese svou interpelaci na ministra životního prostředí Richarda Brabce. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, vážený pane předsedající. Pane ministře, 16. ledna rozhodla tripartita, že odmítne antifosilní zákon, a vy jste veřejně přislíbil, že vládě navrhnete jeho odložení. Předmětem antifosilního zákona, připomínám, bylo přijetí závazku nad rámec státní energetické koncepce, tedy stanovení závazného cíle snížení emisí o 80 % do roku 2050, a to ve srovnání s rokem 1990. Vy jste se 6. ledna obrátil na členy tripartity s dopisem, ve kterém jste uvedl - cituji: Závěry studie ukázaly, že snížení emisí skleníkových plynů v České republice do roku 2050 o 80 % oproti roku 1990 je možné, avšak je spojené s významnými náklady. Energetický ústav v Brně ve svém posudku uvádí: Na základě dosavadních analýz nelze tvrdit, že snížení emisí o 80 % v roce 2050 je nemožné, nicméně analýzy naznačují, že takové snížení emisí bude přinejmenším velmi nákladné a možné jsou i dopady na hospodářský růst, který by mohl být pomalejší než v případě scénářů konzervativních.

Nyní bych to tedy chtěl konfrontovat s politikou ochrany klimatu, kterou vláda vzala na vědomí v červnu 2016 a předložila návrh do procesu SEA, kde se již jeho posuzování blíží ke konci. Politika ochrany klimatu stanovuje hlavní indikativní cíl, a to lineární trajektorie pro časový úsek 2030 až 2050 je pak navržena s ohledem na uvažovanou maximální úroveň emisí České republiky v roce 2050 odpovídající alespoň 80% poklesu emisí oproti roku 1990.

Čili moje otázka zní: Bude vláda tento cíl prosazovat v politice ochrany klimatu navzdory odmítnutí antifosilního zákona? Pokud ne, bude v tomto smyslu opravena politika ochrany klimatu? A pokud ano, není náhodou slib tripartitě pouhým politickým příslibem a vaše ministerstvo hledá jiné, skrytější cesty na prosazování tohoto cíle s vědomím toho, že pro českou ekonomiku to může být likvidační? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Trošku jsme přetáhli čas. Slovo má ministr životního prostředí Richard Brabec. Prosím, pane ministře.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené (řečník se rozhlíží se, zda jsou mezi 13 přítomnými lidmi v sále nějaké ženy) ano, kolegyně, kolegové, děkuji za ten dotaz.

Chci vás ujistit, pane kolego, vaším prostřednictvím, pane předsedající, že nehledáme určitě žádné skryté cesty. Já jsem jasně řekl, že pokud nebude naplněna ta podmínka, která je i v programovém prohlášení vlády, to znamená, že případné schválení antifosilního zákona nemá mít, nebo dokonce nesmí mít žádný vliv na konkurenceschopnost České republiky, tak že ten antifosilní zákon nepředložím, a to i bez stanoviska tripartity. To stanovisko tripartity v tom hrálo opravdu jenom velmi podružnou roli.

Navíc je tam ještě další velmi důležitý aspekt a to je to, že skutečně o tom, jakým způsobem bude postupovat, nebo jakým způsobem budou nastaveny další cíle v oblasti snižování CO2 v rámci Evropské unie, teď momentálně vlastně rozhoduje Evropská unie a bude o tom ještě bezpochyby diskutovat několik let, protože se bavíme o cílech po roce 2030. A navíc Česká republika jede dost úspěšně po té trajektorii, která je potřeba.

Takže politika ochrany klimatu dnes zmiňuje pouze indikativně tento cíl z jednoho jediného důvodu, že tento cíl byl vlastně zmiňován i ve schválených materiálech už v roce 2009 na úrovni Evropské unie, kde se hovoří o tom, že je možné, že po tom roce 2030 budou stanoveny další návazné cíle do roku 2050 až k 80 procentům. Takže politika ochrany klimatu rozhodně nebude obsahovat žádné konkrétní nástroje za rok 2050, ani cíle, hovoří pouze o tom opravdu indikativně, že se v Evropské unii vede debata o tom, zda ten cíl v roce 2050, velmi vzdálený a velmi indikativní, ale zmíněný, tedy těch 80 % snížení emisí CO2 oproti roku 1990, je reálný, nebo není reálný. A proto my se tam o tom také zmiňujeme, protože považujeme za seriózní tuto záležitost zmínit. Nic víc, nic míň. Tato politika ochrany klimatu opravdu hovoří o výhledu do roku 2020, resp. 2030 a stanoví konkrétní cíle a také konkrétní prostředky nebo nástroje k tomu, aby Česká republika tyto cíle v roce 2020 a 2030 splnila, což se nám bezpochyby povede, protože už vlastně za rok 2015 jsme dokázali snížit emise CO2 o 37 %, takže se nám nepochybně povede ten 40% cíl v roce 2030 splnit.

Jestli vám to takto stačí. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane ministře. Pan poslanec nyní položí doplňující otázku. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane předsedající. Já mám ještě jednu doplňující otázku, pane ministře. Bude vláda při vědomí dopadu těchto energetických chimér na naši ekonomiku nadále prosazovat ratifikaci Pařížské dohody? (Ministr Brabec ze své lavice: Bude.) Pan ministr říká, že bude. Takže děkuju mockrát za tuhle tu pro mě velmi nepříjemnou, negativní odpověď.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Tím jsme se vypořádali i s odpovědí na doplňující otázku. Děkuji. Jako další byla vylosována paní poslankyně Marie Pěnčíková. Připraví se pan poslanec Jiří Petrů. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den, dámy a pánové. Děkuji za slovo. My vás tady potrápíme teď pěkně v řadě, pane ministře. Ale já mám asi jasný dotaz. Myslím, že ho i čekáte. Váš zákon o odpadech byl asi jednou z priorit ministerstva. A přesto, blíží se konec volebního období, zákon stále není, starostové na něj čekají, a proto se vás chci zeptat, jak to se zákonem vypadá. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, to byla velice stručně formulovaná otázka. A slovo má pan ministr životního prostředí Richard Brabec. Prosím.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za tu otázku. Ano, byla jasná, stručná. Já už jsem také několikrát jasně avizoval, a paní kolegyně to určitě i zaregistrovala, že ty zákony jsou dnes připravené, jsou dva. Je to zákon o odpadech a další zákon, kterému něžně říkáme "vužu", protože je to zákon o výrobcích s ukončenou životností. A tyto dva zákony jsou připravené. Nicméně protože jsme realisté a pragmatici, tak jsme si prostě jasně uvědomili, že v této chvíli není velmi pravděpodobně síla, která by dokázala, aby je ještě tato Poslanecká sněmovna dokázala, resp., aby Poslanecká sněmovna, Senát, aby ten zákon byl schopen dokončit legislativní proces v tomto volebním období. Proto jsme se rozhodli, že v této chvíli dopracujeme s těmi klíčovými subjekty, tam ještě zbývá několik v uvozovkách drobností se Svazem měst a obcí, Svazem průmyslu, Hospodářskou komorou a dalšími profesními asociacemi dopracujeme tento zákon nebo tyto zákony, dopřipravíme je, dokončíme je tak, aby byly připraveny pro příští vládu.

Máte naprostou pravdu, starostové, a já se s nimi bavím velmi často, se stovkami starostů jsem hovořil za posledních několik měsíců, já je o tom informuji a ujišťuji je v každém případě, že bude dost času a bude pro to vytvořen prostor případně i úpravou toho zákona tak, aby se starostové měst a obcí mohli připravit na případnou zásadnější změnu, která vyplývá z tohoto zákona a která určitě bude směřovat ke snížení skládkování, to si myslím, že je dneska obecný princip, který tam rozhodně bude. O tom, jaká konkrétní výše poplatků, řekněme, jaké další nástroje budou tam použity včetně motivací, včetně možností třeba využití těch principů podle hesla "zaplať, kolik vyhodíš", což je asi klíčové heslo, které tam dneska prosazujeme, tak to všechno bude domluveno tak, aby případné nebo určitě zpoždění toho zákona, jeho účinnosti, bylo zohledněno např. i v možnosti posunutí některých termínů, které jsou v tom zákonu navrženy.

Chtěl bych jenom zdůraznit jednu věc, že klíčové změny, které jsme vlastně i slíbili, už byly z významné části zapraveny nebo zapracovány do té novely, novely zákona o odpadech, která už dnes platí. Tedy konec skládkování v roce 2024, povinný sběr biologicky rozložitelných komunálních odpadů a další a další věci, které jsme slíbili.

Takže jsem pevně přesvědčen, že bude reálné, aby nejpozději od 1. 1. 2019 vstoupil v platnost nový zákon o odpadech. A jsem pevně přesvědčen, že ať už bude nakonec nová vláda jakákoliv, tak použije to, co my jsme připravili, protože si myslím, že jinou cestou nemůže Česká republika jít. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane ministře. Paní poslankyně položí doplňující otázku.

 

Poslankyně Marie Pěnčíková: Vy jste mě, pane ministře, teď trošku pobavil, protože jste řekl, že Poslanecká sněmovna už by to asi nezvládla legislativně projednat. Obávám se, že tahle Sněmovna za těch deset měsíců by toho zvládla ještě moc, a možná i zbytečně moc. Ale co se týče zákona o odpadech, myslím si, že jste trošku podcenil přípravu, protože ten zákon nám měl být předložen už dávno. Když jste na tiskovce mluvil o svých prioritách pro rok 2017, tak jste ho tam taktně nezmiňoval, já se vám nedivím, taky bych to nevytahovala, protože je to opravdu problém. Takže nemám dotaz, chci vám jen říct a požádat vás, ať na tom opravdu pořádně zapracujete, protože ten zákon je fakt potřeba. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan ministr už nebude reagovat, nebyla položena otázka. Takže s další interpelací vystoupí pan poslanec Jiří Petrů, připraví se paní poslankyně Nina Nováková. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Petrů: Vážený pane ministře, v červenci minulého roku jste veřejnost informoval, že v České republice se snižují zásoby podzemní vody, a obce proto dostanou dotaci na nové, i průzkumné vrty, aby našly nové zdroje pitné vody. Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo program, v němž má podpořit dostatek kvalitní pitné vody v České republice, a v rámci výzvy z Národního programu Životní prostředí si obce, tak jak to zaznělo na tiskové konferenci, mohou rozdělit až 300 mil. korun.

Rád bych se vás proto zeptal, jakou logiku potom má vstřícnost Ministerstva životního prostředí k těžbě štěrkopísku soukromým subjektem v lokalitě Uherský Ostroh, a to ve druhém pásmu vodního zdroje Bzenec nacházejícího se v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Kvartér řeky Moravy. Těžba má přitom dosáhnout až 400 tis. tun štěrkopísku za rok. V roce 2007 bylo při posuzování vlivu na životní prostředí vydáno k záměru negativní stanovisko, jednoznačně negativní. V roce 2012 bylo projednání záměru již podruhé ukončeno bez vydání stanoviska, ale v roce 2015 vydalo vaše ministerstvo již stanovisko kladné. Paradoxní je, že to stanovisko obsahuje 58 podmínek, tedy Ministerstvo životního prostředí samo definuje 58 rizik.

Co bylo tak silné, co bylo tedy hnací silou změny názoru vašeho ministerstva, když názor více než 57 obcí s více než 140 tis. obyvatel regionu je silně negativní a vyjádřili svůj názor i v peticích? Osobně jsem se také zúčastnil několika jednání, odborných prezentací, které zcela jednoznačně klasifikují tento záměr jako vysoce rizikový s negativními dopady na zdroje podzemní vody. Ovšem díky kladnému stanovisku vašeho ministerstva již probíhá řízení u báňského úřadu o stanovení dobývacího prostoru.

Pane ministře, o co tady tedy ve skutečnosti jde? A čí zájmy tedy Ministerstvo životního prostředí hájí? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Prosím o slovo pana ministra životního prostředí.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo a za ten dotaz. Na to jsem si tentokrát na rozdíl od těch dvou předchozích dotazů vzal notičky, protože je to záměr, který, vážený pane kolego, vaším prostřednictvím, pane předsedající, mě rovněž zaujal. A mohu vám říct, že jsem se mu i osobně věnoval. Protože kolem toho skutečně byla velká diskuse. Já bych na začátek jenom velmi stručně možná trošku korigoval některé údaje ve vašem dotazu, které nebyly úplně přesné.

Záměr není 400 tis. tun za rok, je to maximálně 200 tis. tun za rok. Kapacita 400 tis. tun byla původně navržena v roce 2006, ale to byl ten proces, který byl pak ukončen v březnu, a tato hodnota již není aktuální. A není to to nejdůležitější. Není ani pravda, že k záměru bylo vydáno negativní stanovisko. Nikdy žádné stanovisko vydáno nebylo. Oba ty procesy byly ukončeny, zastaveny v minulosti. Ani jeden nebyl dokončen a oba byly vlastně ukončeny na žádost oznamovatele. Takže on to vlastně vzal zpátky.

Jenom - a to si myslím, že je hlavní a nejdůležitější - ministerstvo samozřejmě žádnou těžbu neprosazuje, protože my jsme v každém takovém případě, a posuzujeme jich tisíce ročně, jsme příslušným úřadem k provedení procesu EIA, jak to slovo už všichni velmi dobře známe. Jinými slovy, samozřejmě tam není žádný zájem a z procesu EIA jasně vyplývá, protože je to proces daný zákonem a jeho parametry jsou jasné, že musí být posouzeny všechny vlivy na zdraví a životní prostředí.

Ta rizika, těch 58 rizik, o kterých hovoříte, ona to nejsou rizika, ony jsou to tzv. podmínky, které jsou i v případě souhlasného stanoviska běžně dány, a dokonce je jich někdy dáno i víc, možná až ke stovce u některých projektů, protože to jsou podmínky stanoviska EIA, které slouží potom k minimalizaci či vyloučení vlivu záměrů na životní prostředí a zdraví. Ty podmínky jsou např. monitoring podzemních vod, zajištění hydraulické bariéry, atd., atd.

K vaší námitce nebo komentáři, já se s tím setkávám běžně v mnoha dalších procesech. V tom procesu EIA se dle zákona posuzují výrazně a hlavně v zásadě výlučně vlivy záměru na životní prostředí a veřejné zdraví. Odborně a zcela objektivně. A bohužel závěry těchto vyhodnocení, já jsem tam řekl slovíčko bohužel, ale ono tam je možná nadbytečné, se nemůžou řídit ani peticemi, ani vlastně jakýmsi zájmem ať už pro, nebo proti z pohledu toho regionu. Protože my nejsme od toho jako MŽP, abychom hodnotili to, zda se to tam někomu líbí, nebo nelíbí, a já se s tím opravdu setkávám v desítkách případů. My tam prostě musíme vyhodnotit vliv na životní prostředí a na zdraví.

A teď k tomu asi hlavnímu. Tam skutečně z toho posudku, z dokumentace a posudku jasně vyplynulo, že tam žádný negativní vliv, který by nemohl být kompenzován, na podzemní vodu není. Následně byl vlastně vypracován v rámci připomínkování dotčenými subjekty - byla předložena situace, resp. studie VaK Hodonín, která došla k opačným závěrům. Proto jsme naprosto nadstandardně a nad rámec běžné povinnosti a běžného procesu a také v zájmu předběžné opatrnosti nechali zpracovat další hydrogeologický posudek, tzv. arbitrážní, který reagoval na odlišné závěry VaK Hodonín a předložených záměrů. Nový posudek potvrdil v plném rozsahu závěry toho původního posudku, který vlastně byl dán - zdůrazňuji, že ten posudek byl vybrán skutečně od naprosto nezávislého zpracovatele, a potvrdil, že pitná voda nemůže být ohrožena. Takže my teď jsme v situaci, kdy vlastně byly dva posudky, jeden tedy posudek v rámci procesu EIA a jeden arbitrážní, v obou případech od renomovaných společností, které dělají tyto posudky z pohledu hydrogeologie, a oba řekly, že ten záměr nemůže mít žádný negativní vliv na zdroje pitné vody, a že tedy absolutně nehrozí to, že by tam skutečně byly nevratně ohroženy zdroje pitné vody. A potom posudek VaK Hodonín, který hovoří o něčem jiném. Takovéto případy také jsou samozřejmě relativně časté, ale v tomto případě právě vždycky děláme nějaký arbitrážní posudek, pokud se něco takového stane.

Z toho hydrogeologického pohledu - (Předsedající: Váš čas, pane ministře. Jste časově vyčerpávající.)

Pardon, už v tom nebudu pokračovat. Pokud bude mít pan kolega doplňující otázku, já toho ještě krátce využiji na doplnění.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Petrů: Vážený pane předsedající, to nebude otázka, je to spíše doplnění pro pana ministra. To, že jsem konstatoval, že bylo vydáno negativní stanovisko, samozřejmě mám podloženo materiály, které jsem dostal k dispozici. A ten materiál z 10. ledna 2007 jasně říká - je to podepsáno ředitelem odboru ochrany vod dr. Hodovským, že závěr je takový: na základě předložených podmínek, které se musí dodržet na ochranu povrchové a podzemní vody v oblasti těžby a úpravy štěrkopísků v Uherském Ostrohu, odbor ochrany vod Ministerstva životního prostředí nedoporučuje tento záměr realizovat.

A poslední. Byl zpracován posudek, který si zadal Jihomoravský kraj, zpracoval ho Geotest Brno. Tak já bych vás poprosil, pane ministře, abyste se s ním seznámil, protože to je posudek, který opravdu považuje těžbu štěrkopísků za velmi rizikovou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji. Reagovat bude pan ministr životního prostředí.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Já vás ujišťuji, že se s tím v každém případě seznámím. Já ale využiji alespoň ten zbývající čas na jedno klíčové konstatování, které jsme vlastně řekli při tom vyjednávání, protože my jsme tam samozřejmě byli osobně, byli tam moji lidé, mluvili jsme s krajem, mluvili jsme s VaK Hodonín, s dalšími lidmi, byli jsme tam s našimi experty.

Hlavní povolení k umístění a provedení toho záměru bude tedy vydávat místně příslušný obvodní báňský úřad. To jednání - nebo řízení je momentálně přerušeno k dopracování a k doplnění dalších dokladů. Ale zcela zásadní skutečnost je fakt, že město Uherský Ostroh je vlastníkem pozemků, na kterých je těžba plánována, a naprosto klíčové bude rozhodnutí města Uherský Ostroh. Protože pokud ono, a já jsem to takhle bral, na svých pozemcích tu těžbu neumožní, tak tam ta těžba nebude. To jsme my vlastně říkali už rok, že to to město Uherský Ostroh má naprosto ve svých rukou, a připadalo mi trochu pokrytecké, že oni se schovávají za stanovisko EIA, za které skutečně ručíme, že je odborně správné, ale přitom mohou sami tu těžbu velmi jednoduše a bez dalších kroků zastavit tím, že neposkytnou své pozemky. Takže já si myslím, že toto je důležité. A věřte, že záležitost kvality pitné vody a její zajištění, nebo neohrožení je pro nás natolik zásadní, že skutečně v těchto případech vždycky fungujeme na systému třikrát měř, jednou řež. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S další interpelací vystoupí paní poslankyně Nina Nováková. Připraví se pan poslanec Petr Bendl. Paní poslankyně, předneste svoji interpelaci na ministryni školství, mládeže a tělovýchovy Kateřinu Valachovou. Prosím.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, má otázka se týká volnočasových aktivit dětí, které využívají svého volného času v klubech, sdruženích, organizacích jako je Skaut, Junák, Liga lesní moudrosti, turistické kroužky. Když jsme schvalovali rozpočet a jednalo se tady o rozpočtu, nebyla úspěšná žádost, aby na tyto volnočasové aktivity bylo uvolněno několik desítek milionů. Pro rozpočet to není žádná vysoká částka, ale pro tyto kluby je to často fatální. Tyto kluby, tyto volnočasové aktivity mají v podstatě tři základní vlastnosti. Ta jedna, že dokážou skloubit zvýšenou fyzickou zdatnost, která se u dětí rozvíjí, ale také morální vývoj osobnosti. Ta druhá vlastnost je - všechny tyto aktivity jsou velmi nenáročné na prostorové vybavení a materiální vybavení. A ta třetí - všechny tyto aktivity vedou lidé, kteří jsou nadšenci a ze svého volného času si dokážou uvolnit potřebnou dobu, aby se věnovali dětem. Je to něco velice vzácného pro naši společnost. A pokud tyto organizace nedostanou, když se to rozdělí, de facto malé částky, tak bohužel jejich činnost je ohrožena.

Ptám se paní ministryně, zda mají tyto organizace naději, že budou moci v letošním roce pokračovat ve své činnosti.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, paní poslankyně. Slovo má paní ministryně.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi zareagovat. Já jsem samozřejmě řešila situaci posílení rozpočtu mládežnických organizací, nebo chcete-li podpory volnočasových aktivit skrze mládežnické organizace, které byly zde zmíněny. Nicméně mám omezené možnosti, protože paradoxně, ačkoliv mám k dispozici oněch 50 milionů korun, nemohu sama o sobě navýšit ukazatel podpory mládežnických organizací. Jedná se o vlastně o technickou rozpočtovou operaci. Z tohoto důvodu jsem byla nucena požádat Ministerstvo financí o posílení našeho rozpočtu o 50 milionů na vrub všeobecné pokladní správy a tuto žádost Ministerstvo financí zamítlo, projevilo s ní nesouhlas. Tím jsem vyčerpala tu technickou možnost skrze Ministerstvo financí a nyní mi zbývá jedna jediná možnost, to znamená požádat o souhlas vládu se změnou ukazatele o částku 50 milionů korun a následně získat souhlas rozpočtového výboru. Což je samozřejmě velmi nepříjemné, protože to znamená, ne že by byly zcela bez peněz mládežnické organizace, ale nedojde k navýšení, na které byly zvyklé v minulém a předminulém roce, kdy Ministerstvo školství právě touto částkou navíc podpořilo ony volnočasové aktivity.

Dovoluji si tady slíbit, že se budu snažit udělat co nejrychlejší nápravu a ještě jednou budu jednat i s ministrem financí, zdali bychom nedokázali oba dva najít ve shodě nějaké společné řešení. Nejde totiž vyloučit, že v případě Ministerstva financí převládl úřednický šiml a ministr financí nebyl tedy zcela informován.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Paní poslankyně má zájem položit doplňující otázku.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji, paní ministryně. Nejedná se o doplňující otázku. Jenom to berte tak, že opravdu od rodičů, kteří jsou šťastni, že se o jejich děti někdo smysluplně stará, berte to tak, že je to jakýsi společenský tlak, který teď je právě na úrovni krajů projednáván, protože kraje to také nezvládnou všechno finančně. Často je tam taková konkurence mezi těmito volnočasovými aktivitami a podporou sportu. Prosím, berte to tak, že veřejnost čeká, jestli vláda - nepochybuji o tom, že rozpočtový výbor by to jistě schválil - a veřejnost čeká, jestli vláda se k tomu postaví nějak správně.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Paní ministryně už nebude reagovat. V tom případě poprosím pana poslance - nebo bude... Bude.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Samozřejmě, vláda se k tomu postaví správně.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: (Se smíchem.) Dobře, děkuji. Takže pan poslanec Petr Bendl nám přednese svoji interpelaci na nepřítomného ministra financí Andreje Babiše. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo vlády, pane ministře financí, na začátku volebního období jste velmi kriticky mluvil o tom, že stát vlastní řadu nemovitostí, které neefektivně využívá, že je zde řada státních úřadů, které si zbytečně pronajímají některé prostory a mohly by případně existovat v prostorech, které státu patří, a dochází tak k neefektivnímu využití nemovitostí ve vlastnictví státu.

Chtěl bych se zeptat, zda se od té doby, už to bude možná tři roky, tedy něco stalo v této záležitosti. Zda existuje nějaká analýza, případně co jste v této oblasti prosadili nebo udělali. A zároveň bych se chtěl zeptat, jak se tato analýza, případně tento zájem efektivity využívání nemovitostí setkává s tím, že Generální ředitelství Lesů ČR rozhodlo o výstavbě nového centra zhruba pro 200 úředníků za půl miliardy korun. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Odpověď na tuto interpelaci vám bude zaslána písemně ve lhůtě 30 dnů.

Jako další byl vylosován a vystoupí pan poslanec Ludvík Hovorka se svojí interpelací na ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka. Připraví se paní poslankyně Pavla Golasowská.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, já se chci zeptat na účetní uzávěrku FN Královské Vinohrady, protože dosud nebyla zveřejněna uzávěrka za rok 2015 na webových stránkách nemocnice. A protože je mi známo, že v této nemocnici probíhal forenzní audit v roce 2015, tak bych chtěl požádat o zapůjčení tohoto auditu a o sdělení nějakých závažných informací z tohoto auditu, pokud jsou vám ty výsledky známy.

Pokud je mi známo, tak finanční plán na rok 2015 byl minus 244 mil. korun, ale tento nebyl Ministerstvem zdravotnictví přijat. Jak tedy dopadl konkrétní hospodářský výsledek nemocnice a jestli jste přijali nějaká opatření na základě toho forenzního auditu. Chtěl bych se také zeptat, jestli považujete za správné, že nemocnice k zadávání veřejných zakázek používá externí společnosti. V minulosti to byla firma CBG-Consult, v současné době je to firma Bohemia Belle a. s. Jestli jsou s tím nějaké zkušenosti a jestli si myslíte, že tak je to správně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. A slovo má pan ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Vážený pane předsedající, dámy a pánové, faktem je, že byl proveden audit, ale ne forenzní. Byl tam proveden procesní audit. Takže trošku něco jiného, než je forenzní audit. A na základě těch výsledků v roce 2016 byla provedena veřejnosprávní kontrola Ministerstva zdravotnictví a ta vyústila k přijetí nějakých nápravných opatření. Již plně je sledována, a kterou tu zprávu můžeme připravit. (?)

Já jsem tedy informován, že účetní závěrka FN KV byla standardním způsobem zveřejněna prostřednictvím informačního systému státní pokladny a že je veřejně dostupná a byla auditována společností Alter Audit. Takže teď možná jsme v nějakém rozporu a musíme si to asi trošku vyjasnit, protože by měla být, v podstatě k nějakému 20. dubnu už by měla být účetní uzávěrka i za rok 2016, předpokládám. Takže pokud se ptáte na rok 2015, tak už by tam opravdu měla být, a předpokládám, že tam je.

Pokud se týká těch prožluklých veřejných zakázek, tak sám jsem byl překvapen, že Vinohrady to ještě dělají přes externí firmy. Mluvil jsem o tom s panem ředitelem a velmi jsem mu doporučil, aby dramatickým způsobem posílil oddělení veřejných zakázek, protože jsou k tomu i rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, že si to má nemocnice dělat vlastními silami. Takže předpokládám - a ještě se o tom budu bavit, protože příští a přespříští týden mám svolány ředitele přímo řízených organizací. Já se na tohle budu ptát.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Pane ministře, děkuji. Ptám se, jestli má pan poslanec zájem o doplňující otázku. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji. Možná jsem našel tu uzávěrku na stránkách nemocnice. Ale tak pokud není na stránkách nemocnice, tak možná bude někde jinde. Pokusím se ji dohledat. V každém případě bych chtěl požádat o výsledky toho auditu, protože si myslím, že v té nemocnici byly velké problémy ještě za pana ředitele Zemana, které potom vyústily ve zkreslování hospodářského výsledku převodu prostředků z investic na krytí provozního výsledku.

A chtěl bych se právě zeptat, jak ten forenzní audit, který zadávalo, nevím, jestli to bylo Ministerstvo zdravotnictví, nebo nemocnice, jestli nálezy přispěly k tomu, že nemocnice už hospodaří standardně a že ty největší problémy, které ten audit nalezl, jsou odstraněny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Pan ministr už nebude reagovat doplňující odpovědí.

Další přednese svou interpelaci paní poslankyně Pavla Golasowská. Připraví se pan poslanec Simeon Karamazov. Paní poslankyně, máte slovo, předneste svoji interpelaci na ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, setkávám se s připomínkami z řad veřejnosti ke službám koronera, přesně k dlouhé čekací době, než koroner dojede k ohledání zemřelého. Musím říct, že já sama jsem kontaktovala koronera, když mi letos v lednu zemřel otec, a čekací doba na něj byla pouze hodinu a čtvrt. Nicméně dle sdělení zaměstnanců pohřební služby v Moravskoslezském kraji jsou případy, kdy tato čekací doba dosahuje šesti i více hodin. Pro mnoho rodinných příslušníků nebo těch, kdo tráví v přítomnosti zemřelého takto dlouhý čas, je tato situace stresující a neúnosná nejen z hlediska psychické zátěže, ale také z pohledu hygieny zejména, pokud se toto děje v letních horkých měsících.

Proto mám na vás, pane ministře, dotaz, jak jsou nyní pokryty služby koronera na celém území republiky a jaká opatření a v jakém horizontu připravujete, aby tyto služby byly pro pozůstalé i zemřelého časově komfortní. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, paní poslankyně. A slovo má pan ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Vážený pane předsedající, paní poslankyně, tohle je opravdu velmi, velmi citlivé téma. Je pravdou, že postup při úmrtí osoby nebo při nálezu těla zemřelého mimo zdravotnické zařízení upravuje zákon 372/2011 o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Výrazem koroner se označuje poskytovatel nebo lékař, který zajišťuje prohlídku těl osob zemřelých mimo zdravotnické zařízení a se kterým kraj za tímto účelem uzavřel příslušnou smlouvu, což je důležité, protože zajištění časové a místní dostupnosti služeb koronera není v nařízení vlády č. 307/2012 Sb., o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb, explicitně upraveno.

Kraj odpovídá za organizaci a zajištění prohlídek těl zemřelých, a tedy i za zajištění adekvátní časové a místní dostupnosti služeb koronera. Čili řešení případných stížností a nedostatečné zajištění časové a místní dostupnosti je bohužel v této chvíli v kompetenci kraje a je třeba se obrátit na kraj. Obecně lze říci, že pitva a věci, které jsou s tím spojeny, jsou hrazeny ze zdravotního pojištění. Ale pokud váš dotaz zněl na zajištění těch služeb koronera, tak v podstatě on je velmi často organizován v rámci zdravotnické záchranné služby příslušného kraje. A v tom případě je důležité se tedy obrátit přímo na zřizovatele, což většinou bývá kraj, v Praze hlavní město Praha, a tento dotaz vznést na ně.

Osobě mám podobnou zkušenost jako vy. Když mi zemřel otec, tak jsem podobným způsobem čekal také asi tři nebo čtyři hodiny. Takže vím, že to je problém. Není jednoduché na tato místa vůbec sehnat lékaře. Je to práce velmi neradostná a nevděčná. Navíc někdy tedy v dost otřesných podmínkách. Ale říkám, je to otázka, je to otázka tedy domluvit se s krajem, protože upřímně řečeno, ona je to spíš otázka finanční, protože říkám, není jednoduché vůbec sehnat lékaře, kteří tohle dělají.

Zatím se ani neuvažuje, pokud by takový dotaz zazněl, jestli se nějakým způsobem ta časová dostupnost upraví nebo neupraví. Zatím to mohu brát jako podnět, abychom se v případné novelizaci vyhlášky o časové a věcné dostupnosti nad tím zamysleli. Ale říkám znovu, problém bude v tom, že budeme zasahovat do kompetence někoho jiného, tedy kraje.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane ministře. Paní poslankyně nemá zájem o doplňující otázku. Další interpelaci přednese pan poslanec Karamazov. Pane poslanče, máte slovo. Připraví se pan poslanec Novotný, protože další interpelace byly staženy. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, naše země má v oblasti železniční dopravy silnou tradici, dokonce jednu z nejhustších železničních sítí na světě. Přesto je železniční síť již na hranici své kapacity. Vedle osobních spojů zkrátka již mnoho kapacity pro nákladní vlaky nezbývá. Ptám se proto, zda vaše ministerstvo řeší kapacitu železniční sítě, a pokud ano, jaké konkrétní kroky můžeme v této oblasti očekávat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za velmi stručný dotaz. Slovo má pan ministr dopravy Dan Ťok.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já za ten dotaz děkuji. Ano, je pravda, Česká republika má nejhustší železniční síť na obyvatele v Evropě. Je to dáno její historií a důvodem, proč vznikla ještě za Rakouska-Uherska.

Já s vámi budu a nebudu souhlasit. Tady je samozřejmě síť na některých místech velmi využitá, na některých místech je využitá velmi málo. Správa železniční dopravní cesty je ze zákona povinna se starat o všechny železniční tratě, i ty, které jsou velmi málo využívány nebo téměř nevyužívány jak pro nákladní, tak pro osobní dopravu. Nicméně co se nám stalo, je, že zejména na tratí mezi Prahou a Ostravou nám takovým ne úplně řízeným způsobem v rámci zákona, který u nás je, začali jezdit komerční dopravci, kteří tuto trať přeplnili jak expresními vlaky a rychlíky, tak se tam dostává i regionální doprava. Máte pravdu, že na těchto tratích má nákladní doprava poměrně málo šancí se uplatnit jindy než v noci.

Co budeme dělat? Je několik momentů. Za prvé budeme pokračovat v modernizaci koridorů tak, abychom zvýšili jejich kapacitu. To je první krok. Druhým krokem, a řekl bych tím dlouhodobějším, je to, že počítáme s výstavbou vysokorychlostních tratí, kam by především osobní doprava měla přejít, to znamená, že by se uvolnila kapacita na tratích klasických pro nákladní dopravu. Třetí záležitost je, že na těchto hustých tratích, kde se jezdí komerčně, máme dnes regulátora, který by se měl podívat na ekonomickou opodstatněnost, na to, jestli je ta trať využívána do budoucna způsobem, který nediskriminuje některý druh dopravy. Ten se s touto otázkou, kterou, předpokládám, určitě dostane v podání od některého z dopravců nebo třeba od Carga, bude muset vyrovnat a bude ji muset nějakým způsobem řešit.

Faktem je, že tak jak tady máme zákony od roku 2000, tak podle našich zákonů, které jsou v tomto momentu jedny z nejvíce liberalizované v Evropě, tak kdokoli řekne, že chce komerčně jezdit na kterékoli trati, a pokud SŽDC nemá tu trať na sto procent vytíženou, tak jim tu kapacitu dát musí a ta možnost tady je. Takže já předpokládám, že do těchto věcí by regulátor mohl zasáhnout. Od 1. 4. začne fungovat a určitě jedno z podání, které já očekávám, bude toto. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane ministře. Pan poslanec položí doplňující dotaz. Máte slovo.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Pane ministře, děkuji za jasnou odpověď. Mluvil jste o budování vysokorychlostních tratí. Teď se zeptám úplně jednoduše laicky - znamená to budování dalších kolejí, nebo nějakou modernizaci?

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok V naší koncepci, kterou představíme, by se mělo předně jednat o stavbu nových tratí v nových koridorech, to znamená, nemělo by to být využití stávajících koridorů. V některých místech to je možná přidání koleje, ale to zvýšení kapacity by bylo v nových trasách.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další v pořadí je interpelace číslo 23 paní poslankyně Novákové, která však svoji interpelaci u mne před chvílí stáhla. Další v pořadí je interpelace 24 pana poslance Antonína Sedi. Také on stáhl svoji interpelaci na ministra obrany Martina Stropnického.

Další interpelací je interpelace číslo 25, kterou by měl přednést pan poslanec Martin Novotný. Máte slovo. Připraví se pan poslanec Jiří Koubek.

 

Poslanec Martin Novotný: Vážený nepřítomný pane ministře, obracím se na vás s jistou pochybností, zda toto obrácení je správné z hlediska adresnosti. Vyplývá pouze z modelu odpovědnosti ve vládě za akciové společnosti s podílem státu. Kdybych věděl, na koho jiného se obrátit lépe, učinil bych tak, ale nemám jasno, který je ten správný ministr, na kterého bych se obrátil.

O co jde? V posledních měsících existuje řada signálů, že došlo takřka ke zhroucení zákaznického systému energetické společnosti ČEZ, zejména ve vztahu k standardním zákazníkům, to je domácnostem a běžným odběratelům. Nejen já osobně, ale celá řada občanů zažila, že v podstatě nelze v žádném rozumném čase provést převod elektroměru na novou osobu v případě stěhování, změnu tarifů například v případě využití možností jiných tarifů, tepelných čerpadel apod. Společnost standardně přebírá žádosti občanů o různé úkony, a přestože obsahují všechna příslušná data, třeba stavy elektroměrů, není schopna její systém na to reagovat. Dochází k fakturacím na základě odhadu na dálku. V případě akciové společnosti tak obrovského významu, hodnoty i reputace, jakou je ČEZ, mi připadá to, že se její zákaznický systém ocitl na úrovni "hladového okna" a zákaznické obsluhy zákazníka v 19. století, mi připadá, že přes omezenou možnost státu tuto záležitost řešit tady hrozí poměrně značné reputační riziko pro stát v tom, v jakém stavu se zákaznický servis této společnosti ocitl. Chci vás proto požádat, abyste tuto situaci prověřil a zjistil, zda bude urychleně vyřešena.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Vaše interpelace bude zodpovězena písemně dle jednacího řádu do třiceti dnů.

S další vylosovanou interpelací vystoupí pan poslanec Jiří Koubek, kterého v tuto chvíli v sále nevidím, tudíž jeho interpelace propadá.

Proto prosím, aby svoji interpelaci přednesl pan poslanec Petr Bendl, a to na ministra zemědělství Mariana Jurečku ve věci investic v Lesích České republiky.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Vážený téměř vždy nepřítomný ministře zemědělství, já mám na vás dva dotazy týkající se investic, zakázek Lesů České republiky. Už jsem se vás na minulé interpelaci, na kterou jste také nedorazil, chtěl zeptat, jak je to s plánovanými investicemi Lesů České republiky v zahraničí, zda je pravdou, že Lesy České republiky chtějí za zhruba jednu miliardu korun nakupovat lesy v Rumunsku. Tak by mě zajímalo, jestli je tento plán správný, nebo tato informace správná, jestli Lesy České republiky počítají s investicemi v zahraničí a případně v jakém objemu.

A dál by mě zajímaly zakázky společnosti Kloboucká lesní za posledních šest let, jakých tendrů se zúčastnila a jestli je pravda, že společnost byla vybrána, aniž by nabízela nejlepší ceny. Podle mých informací se nabídky cenové pohybovaly, třeba že skončila na druhém, čtvrtém, nebo dokonce šestém místě. Přesto byla vybrána. Je tady jisté podezření, že prokuristou této společnosti je bratr generálního ředitele Lesů České republiky, a tak chci vyvrátit všechny mýty, že by snad došlo k nějakému nekalému jednání.

Takže prosím veškeré informace, které se týkají tendrů, kterých se účastnila společnost Kloboucká lesní za posledních šest let. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Další v pořadí byl vylosován pan Antonín Seďa se svou interpelací - stáhl ji.

A máme tu tedy interpelaci číslo 29, zkušený tandem, svoji interpelaci přednese pan poslanec Hovorka Ludvík na ministra zdravotnictví Ludvíka Miloslava. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji. Vážený pane ministře, chtěl bych se zeptat, jestli se zasadíte za zrušení systému zpětných bonusů v českém zdravotnictví, protože neznám obdobné systémy jinde ve světě. Zkušenost, kdy nemocnice nakupují léčiva nebo zdravotnické prostředky a potom dostávají část ceny ve formě zpětného bonusu, protože vykazují zdravotním pojišťovnám za takzvané maximální ceny, číselníkové ceny, je podle mě velmi komplikovaná a ten systém znepřehledňuje. Podle mě jsou to cílené podvody zdravotních pojišťoven. Nakonec jeden z takových podvodů vyšel najevo v Thomayerově nemocnici, kdy v podstatě onkologický lék byl vykazován za cenu, která byla v podstatě předražená o 25 %, respektive firma poskytla bonus Thomayerově nemocnici ve výši 25 %. Na základě toho VZP poslala dopisy na fakultní nemocnice, kde žádá, aby byly vykazovány léčivé prostředky v reálných cenách, nikoliv v cenách číselníkových.

Já bych se chtěl zeptat, jakým způsobem tento fenomén českého zdravotnictví chcete zastavit. Protože například pokud vím, tak na Královských Vinohradech ty zpětné bonusy byly kolem 160 až 200 milionů korun ročně a to samozřejmě zkresluje účetnictví. V některých případech to vylepšuje účetnictví nemocnic, v jiných případech, tam, kde byli méně poctiví ředitelé těch organizací, například na Homolce, tak ty peníze často putovaly na Kypr a do soukromých kapes.

Dále se chci zeptat, co ministerstvo udělá pro to, aby byly zavedeny společné nákupy do jimi zřizovaných nemocnic (upozornění na čas), protože známe soukromé řetězce, které dokážou zásobovat své nemocnice. Takže proč by to nemohlo dělat Ministerstvo zdravotnictví?

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Slovo má pan ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Vážený pane předsedající, pane kolego ze zkušeného tandemu, já bych začal tedy tím druhým. No, ono kdyby Ministerstvo zdravotnictví bylo tou soukromou firmou, tak by asi dokázalo nakupovat velmi efektivně. Akorát že by nedodržovalo zákon o veřejných zakázkách, o registru smluv, zákon číslo 106 a mnoho dalších, které to bohužel komplikují. Ale to jsem si jenom tak posteskl.

U těch zpětných bonusů musím protestovat proti tomu, že to zkresluje účetnictví, protože ty musí být zavedeny do účetnictví. V podstatě jde o slevu. A teď si řekněme, z jakých je důvodů. Samozřejmě že ta sleva může být z několika důvodů. Jeden z nich je skutečně ten, že ne všechny nemocnice dodržují zákon, že platí do 30 dnů. Dokonce bych řekl, že většina z nich to nedělá. Ty, co to dělají, většinou bývají jaksi bonifikovány, protože samozřejmě té firmě šetří náklady. Z mého pohledu je tam ten určitý problém mezi tím, že se účtuje za ceníkovou cenu, přičemž je tam bonus, pokud se týká konkrétního léku nebo konkrétního zdravotnického prostředku. Na druhou stranu je ale pravdou, že tyhle peníze většinou slouží k dotování těch zdravotních služeb, jejichž úhrada většinou nepokrývá náklady. A tady si prostě musíme odpovědět na tu otázku, jestliže lék stojí tisíc a zdravotní pojišťovna za něj platí tisíc, tak v podstatě ta nemocnice, která s tím lékem má náklady, protože ho skladuje, ošetřuje, má kvůli tomu kvalifikované lékárníky atd. atd., tak vezme tisícovku tady takhle od pojišťovny a tady ji dá firmě. Sama z toho nemá nic.

Takže jedním z řešení, jak tuto praxi, která je neblahá a kterou zavedl v roce 2006 jeden z mých předchůdců David Rath, je vrátit zpátky marži, což jinými slovy znamená, že nemocnice nebudou muset žít z těch zpětných bonusů, ale že si to prostě nahradí marží. Upřímně řečeno, nezdraží to náklady zdravotnictví ani o korunu, ale můžeme to zprůhlednit. Takže jednou z věcí, kterými se zabýváme, je skutečně znovuzavedení marže i na léky, které jdou z lékárny do nemocnice, ne z lékárny přes táru. To je jedna z možností a velmi vážně o tom uvažujeme. Musíme propočítat, jestli to skutečně tuhletu věc přinese.

Faktem je, že ještě je tady druhá věc, a to je velká diskuse, protože jaksi ve chvíli, kdy zmizí zpětné bonusy a budeme účtovat, nebo budeme přesně vidět na ty ceny, které vidíme, dneska může dojít k tomu, že v podstatě nahrajeme těm firmám. Protože upřímně řečeno, ony si řeknou, proč jim budeme dávat bonusy, budeme jim to účtovat jenom za ty plné ceny. A ty odhady zní, že potom nám mohou skokově vzrůst náklady také o miliardy. To je jedna z věcí, z kterých nemám radost, protože představa, že celá úhradová vyhláška příštího roku, nebo to navýšení padne na to, že se prostě tímto způsobem bude vidět na ty ceny, tak ta mě netěší. Já do jisté míry musím přijít na to jako ministr zdravotnictví, jakým způsobem opravdu pokrýt náklady nemocnice.

Paradoxně ještě musím říci, že z hlediska finanční kontroly se ta nemocnice chová špatně. Protože z hlediska finanční kontroly, má-li s nějakým procesem náklady, tak je má vyúčtovat. A tady ta možnost není. Prostě a jednoduše bylo řečeno, že když je lékárna součástí nemocnice, tak se ty náklady někde ztratí a prostě byly uříznuty. Tímto způsobem se v roce 2005 nebo 2006 takzvaně ušetřilo, ale výsledek je tristní. Takže my do jisté míry musíme napravit to, co se děje dneska tím principem zpětných bonusů, a musíme to nahradit tím, že tam vrátíme tu marži. Nic jiného. To je tedy u léků. U zdravotnických prostředků to tedy bude větší problém, protože tam vůbec si neumím představit, jak to je, a jejich ošetřování a skladování a náklady na technickou údržbu jsou daleko horší.

Takže já si nemyslím, že by šlo o nějaký zločin. Já si spíš myslím, že je to nedostatek v metodice systému a my se musíme podívat, jak se na něj dostat.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane ministře. Ptám se pana poslance, zda má zájem o doplňující otázku. Má, prosím.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji. Vážený pane ministře, váš předchůdce pan ministr Němeček se dokonce zavázal v takovém systémovém materiálu, který se měl týkat úspor v nemocnicích zřizovaných Ministerstvem zdravotnictví, k těm společným nákupům. Když jsem se ptal pana náměstka Landy, tak mi řekl ano, už budeme soutěžit společné nákupy medicinálního kyslíku. To si myslím, že za celou tu dobu je velmi málo. A není pravda, že není zkušenost s tím, že by některé nemocnice nemohly si zřídit společné nákupy, protože pokud vím, tak v jihočeských nemocnicích tato zkušenost je. Nemusí to být jenom třeba řetězec AGEL, ale myslím si, že něco podobného může fungovat i pro státní nemocnice. A divím se jenom tomu, že to ministerstvo ještě dávno nezavedlo.

A kromě toho systému, který zavedl David Rath, tak bych chtěl ještě upozornit na systém, který byl ve VZP, a to byly nákupy léků přes pojišťovnu, kde také se dalo předejít tady těm bonusům. (Upozornění na čas.) A fungovalo to, za paní Musílkové ještě.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Tak, bude ještě reagovat pan ministr? Může.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík No, on holding Jihočeského kraje jsou akciovky. Jestli se domluvíme, že převedeme fakultní nemocnice na akciovky, ale vy jste byl jeden z velkých odpůrců tohohle. A to je právě ta potíž. Ona ta problematika je složitá, my si ji asi vysvětlíme.

Ale ty centralizované nákupy jsou problematické z jednoho jediného důvodu. Já to všem vysvětluji. Ve chvíli, kdy to budete kupovat pro všechny nemocnice, ceny se budou nastavovat podle té nejhorší. Čili podlé té, která má nejhorší platební morálku. Čili se pro ty všechny ostatní zvednou. To je můj základní problém, který stále řeším. Kdyby ještě existovalo Zdravotnické zásobování, tak se to kupuje přes nějakou centralizovanou organizaci. Ta by zase ale nepodléhala soutěžním parametrům. Je to složité. Ale nějakým způsobem se s tím popasujeme a v něčem si to umím představit. V něčem ano. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane ministře. A je 18.00, takže já děkuji všem přítomným za přízeň jménem vedení Sněmovny, i ministrům, kteří s námi setrvali až dokonce jednacího dne, a přerušuji jednání této schůze do zítra 9.00, kdy budeme pokračovat podle řádně schváleného programu schůze bodem 218, třetí čtení zákona o nemocenském pojištění.

Hezký zbytek večera.

 

(Jednání skončilo v 18.00 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.