(18.10 hodin)
(pokračuje Zahradník)
Senátní návrh umožňuje v národních parcích budovat přehrady. To je nesmysl. Opětovně, všechny stavby podléhají stejným pravidlům a nic se nemění na tom, že musí vyhovět soustavě Natura, posuzování vlivu na životní prostředí EIA, stavebnímu zákonu atd. a samotným ustanovením zákona, která zůstala beze změny.
Senátní návrh deklaruje rozvoj obcí. Hrozí tak masivní výstavba, přeměna na lunaparky. No, už jsem o tom mluvil. To je lež, která dominuje celé kampani.
Senátní návrh umožňuje lovit veškerou zvěř. No, sněmovní návrh umožňuje lovit pouze zvěř spárkatou. Ostatní zvěř, ať už je, nebo není přemnožena, ať už zásah k její regulaci by byl, nebo nebyl potřebný, lovit neumožňuje. Lišku, ondatru pižmovou, z ptačí říše třeba straku obecnou lovit neumožňuje. Tedy senátní verze dává možnost i tato zvířata s cílem regulovat jejich stav lovit. Přitom to není žádný lov pro nějaké papaláše, není to žádný obchodní lov, když teď možná pomineme už proběhlé lovy VIP nějakých ekologů. Tento lov, tuto regulaci stavu zvěře, provádějí zaměstnanci správy parku jako součást cílené činnosti.
Senátní návrh umožňuje převést velkou část lesů národních parků do režimu trvalého lesnického hospodaření a těžby dřeva. Senátní návrh neumožňuje realizovat žádné převody lesů mezi různými režimy, neboť definice jednotlivých zón zůstává beze změny, případně dostaly pouze technických drobných formulačních upřesnění při zachování podstaty a smyslu, zejména co se týká zóny kulturní krajiny. O tom jsem už hovořil.
O tom, jak se mění postavení obcí, i to je častá mantra Duhy, která říká, že obce se stanou pánem na území parku. Není tomu tak. Budou pouze mít možnost být tím dohadovacím místem pro zásadní dokumenty, a to dohadovacím proto, aby byla povinnost jejich oprávněné námitky a připomínky zohledňovat. (Hluk v sále.)
Není pravda, že by senátní návrh vracel ochranu přírody před rok 1989, jak říká pan ministr. Není tomu tak. Je to argument lichý. Máme tady parky vyhlášené proto, aby cenné přírodní a krajinné prostředí na jejich území dochované a existující se zachovalo i pro budoucí generace. To už v případě Národního parku Šumava dávno neplatí, protože krajinný ráz Šumavy se zásadně po kůrovcové kalamitě orkánu Kyrill změnil.
Dámy a pánové, já bych možná ještě tady připomněl jednu důležitou věc. Pan ministr zmínil některé věci, které už jsem tady okomentoval. Možná by stálo za to ještě krátce zmínit některá jména, která tady zmínil pan prezident. Já bych jenom chtěl připomenout smutnou věc. Panem prezidentem zmíněný bývalý ministr František Benda již není mezi námi. Zemřel 1. ledna letošního roku. Pan PhDr. Jan Stráský zaplať pánbůh se úspěšně rehabilituje a uzdravuje, věřím, pěkně.
A třetí jméno, pan ministr Martin Bursík. Ten to má všechno na svědomí. Ten tehdy v roce 2007 rozhodl, že nebude vyklízet padlé dříví z prvních a druhých zón. Nechal těch 150 tisíc kubíků ležet s vědomím toho, že si tím ušetří složitou, klopotnou a nepříjemnou práci při dojednávání změn zonace, kterou tehdy musel absolvovat ve správním řízení s obcemi. Věděl, že když nechá to dříví ležet, s velkou pravděpodobností vyletí kůrovec a přeměnu Šumavy na divočinu nebo její velké části za něj obstará. To se skutečně stalo. Kůrovec vyletěl, sežral a přeměnil 20 tisíc hektarů Šumavy na suchý les. Obnova v tom suchém lese byla již také zmiňovaná. Někde probíhá lépe, někde hůře, někde jsou to stromky, které tam byly ještě před tím kataklyzmatem kůrovcovým, někde možná něco bylo vysazeno, někde možná jsou samovolně se obnovující stromy. Ale žádný nový genofond se tam neobnovuje, pořád je to ten prastarý šumavský les. Na semináři v Senátu pan ministr Bursík řekl, že za to přijímá odpovědnost. A kde je jeho odpovědnost dneska, to tedy po pravdě nevím.
Ještě bych chtěl zmínit jednu věc a tou je to patnáctileté moratorium. Nikdo neříká, že to moratorium by se vztahovalo ne ke stávající zonaci, ale k té zonaci, kterou pan ministr připravuje, a správa parku po schválení tohoto zákona, tedy již na té více než padesátiprocentní ploše, aniž by vůbec byla známá nějaká zkušenost s touto bezzásahovostí.
Naše hlasování bude mít ještě další význam. Jedná se podle mého názoru o další vývoj v naší zemi. Na Šumavě a vůbec všude vládnou aktivisté. A bude-li tento zákon schválen, bude to pro ně veliké, veliké vítězství a bude to veliká, veliká prohra pro obyvatele Šumavy a pro ty, kteří mají rádi Šumavu zelenou, Šumavu pro lidi. Aktivisté dneska ovládají poměrně značnou část společenských konání, společenských aktivit. Všichni dobře víte, jak jste se dostali do hledáčku Rekonstrukce státu před volbami. Mnozí jste podepsali, upsali jste se jim, a teď musíte plnit. Aktivisté ovládají oblast lidských práv, velkou část ochrany památkového fondu. Nyní tedy získávají velikou moc ekologičtí aktivisté. Zákon o EIA jim dává možnost významně ovlivňovat povolování nových staveb, což může být pro ně zdroj ekonomických příjmů. Nyní tedy má být schválen zákon, který dá ekologickým aktivistům a politikům, kteří se na té aktivitě podíleli, vlastně amnestii, odpustek za to, co se stalo na Šumavě po orkánu Kyrill v roce 2007. Snímá z nich odpovědnost za ty obrovské škody, které jsou na Šumavě vyčísleny dneska v řádech 30 mld. korun. Ne jako škody na nějaké dřevní hmotě, ale škody na přírodě, škody na ekologii.
Poslancům z krajů, kde národní parky neleží, se může zdát všechno tohle to zbytečné, nepodstatné. Ale pravdou je, že zaznamenají-li aktivisté toto vítězství, jejich touha ovládat další území, rozhodovat o dalších částech naší republiky nebude uspokojena a můžou přejít se svými nápady i do jiných krajů naší republiky. A pak byste ti z vás, kteří budete tady hlasovat ve prospěch (?) senátní verze, mohli trpce litovat.
Dámy a pánové, já podporuji senátní verzi a přikláním se k názoru, že pokud bychom neschválili senátní verzi, zvažme zablokování verze sněmovní tak, abychom se mohli k národním parkům, k Šumavě, vrátit znovu s čistým stolem a hledat kompromis nejenom s aktivisty, nedávat 10:0 pro aktivisty, ale nechat taky nějaký úspěch, nějakou šanci, nějakou naději i pro šumavské obyvatele a jejich obce.
Děkuji za pozornost. (Potlesk několika poslanců.)***