(18.00 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás na chvilku přeruším a požádám sněmovnu o klid. Neznamená, že když mluvíte klidným hlasem, že ostatní kolegové vás budou chtít překřičet při projednávání pravděpodobně jiných textů, než je text, který máme před sebou jako bod jednání. Pokud diskutujete jinou věc, prosím v předsálí, a nechte toho, kdo má udělené slovo, předložit své návrhy a argumenty. A myslím tím vážně všechny kolegy a kolegyně odleva doprava. Ještě chvilku počkám. (Teprve teď utichá šum.) Prosím, pokračujte.
Poslanec Jan Zahradník: Ano, děkuji vám, pane místopředsedo, za zjednání klidu.
Tak to bylo co do vyjádření Svazu obcí národního parku. Starostové ještě píší, že není pravdou, že změny navržené Senátem likvidují národní parky, degradují ochranu přírody v nich, vrací ochranu přírody do padesátých let minulého století, umožňují budovat lanovky, sjezdové areály, akvaparky, nadměrně zvyšují pravomoc obcí a umožňují kšeftování se státními pozemky. Tady předesílám, že zákaz disponovat státními pozemky v senátním návrhu zůstává beze změny tak, jako to je v návrhu ze Sněmovny vzešlém. Stejně tak zůstává předkupní právo na pozemky mimo zastavěná území obcí. Všechny základní i bližší ochranné podmínky národních parků zůstaly zachovány. Nebyl dotčen zákaz prodeje státní půdy, nebylo dotčeno žádné ustanovení Natury 2000, stavebního zákona ani zákona o posuzování vlivu na životní prostředí. Senátní úpravy naopak nahrazují imaginární cíle jasně definovanými účely, které se pro národní parky vyhlašují, umožňují návrat rostlinných a živočišných druhů, které v průběhu času z území parku vymizely, umožňují opatření ke zlepšení retenční schopnosti krajiny a také ochranu historického kulturního dědictví.
Dalším dopisem, který tady máme, je usnesení krajské organizace Sdružení místních samospráv podepsané Jiřím Iralem, předsedou jihočeského svazu místních samospráv Jihočeského kraje, s prosbou přijmout novelu ve znění usnesení Senátu Parlamentu.
A konečně z těchto vzkazů, kterých se nám dostává od regionálních samospráv, cituji usnesení Zastupitelstva Jihočeského kraje, které bylo schváleno minulý čtvrtek, na jednání 16. února 2017. Toto usnesení říká, že Zastupitelstvo Jihočeského kraje vyzývá poslankyně a poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k přijetí novely zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění usnesení Senátu Parlamentu České republiky číslo 75 ze dne 18. 1. 2017, jež zajistí trvale udržitelný rozvoj obcí a přiměřenou péči o přírodu a krajinu Národního parku Šumava. A panu hejtmanovi Zimolovi bylo uloženo zaslat dopis s tímto usnesením poslaneckým klubům a nezařazeným poslancům.
Dámy a pánové, je tady celá řada dalších informačních velmi cenných věcí, včetně pojednání o srážkách, o tom, jak vysychání Šumavy, suchý les má negativní vliv na srážkovou bilanci a průtoky řekami, které ze Šumavy vytékají, stejně tak jako na daleko větší frekvenci povodňových jevů, ke kterým dochází, snížení průtoku, ale daleko intenzivnější povodňová aktivita na těch řekách.
Jsou zde také uváděny podklady pro to, že není možné dát vzniknout smíšenému lesu připomínajícímu tu prastarou prapůvodní divočinu, která na Šumavě zřejmě byla, než tam lidé začali chodit a hospodařit. Ve stejnověkých smrkových monokulturách v minulosti založených jako hospodářské lesy se les rozpadl a samoobnovní proces je mnohem složitější, časově delší. Je zde také vyvracen mýtus o tom, že v Národním parku Bavorský les se netěží a nezpracovávají větrné kalamity ani kůrovcové dříví. Grafy svědčí o pravém opaku. Vždycky když dojde, a v Bavorském lese k tomu došlo podobně jako u nás v roce 2007 při orkánu Kyrill, tak samozřejmě že jak polomové, tak kůrovcové dříví bylo v tomto národním parku, v obou jeho částech, vždycky důkladně zpracováno.
Je zde vytýkáno, že senátní návrh rozšiřuje definici turistických aktivit o možnost vyznačovat běžkařské trasy. Ty argumenty jsou takové, že běžkařské a turistické trasy jsou jedno a totéž. Není tomu tak. Přece dobře víme, že běžkařské trasy, které na Šumavě máme, mnohdy vedou jinde než značené trasy letní turistiky.
Ještě bych tady jmenoval, tady máme, ano... (Nahlíží do podkladů.) Rozvoj obcí a krajů má mít stejnou prioritu jako ochrana přírody, vytýkají odpůrci senátní verze. My jsme tady inspirováni tím, jak se chová Bavorský les k obyvatelům obcí ležících v sousedství Bavorského lesa. Tam žádné obce na území neleží, ale přesto se k obcím chová s velkou citlivostí, vědom si toho, že vliv místní samosprávy je v Bavorsku velmi vysoce ceněn a místní státní správa přihlíží k názoru obecních samospráv. Výtky k tomu, že senátní verze přispěje k tomu, že se budou stavět, musím znovu zmínit, ty slavné lunaparky, je třeba tuto tezi zamítnout, protože samozřejmě všechny povolovací procesy, které umožňují jakoukoli stavební činnost, zůstávají identické jak v senátní, tak ve sněmovní verzi.
Je zde vytýkáno, že se v tom úvodním definičním § 15 odst. 3 mluví o přirozeném průběhu přírodních dějů. Samozřejmě, že chceme chránit taková území, která vznikla v minulosti přirozeným způsobem, tedy nikoliv nějaká nově vzniklá, a to teď myslím nikoliv v Národním parku Šumava nebo jiném národním parku, ale obecně jakékoli jiné, dlouhodobě neudržované, divočinu připomínající náletové lokality na haldách nebo třeba hlušinách. To přece není možné jako nepřirozeně vzniklá území vůbec přírodně chránit.
Hnutí Duha je také častým šiřitelem různých nepravd, kdybych použil takto mírné slovo. Podle slov Hnutí Duha senátní návrh ruší dlouhodobý cíl chránit narušený vývoj přírody aspoň na polovině jejích území. Není tomu tak. My jsme zmírnili povinnost ministerstva tu více než 50% bezzásahovost vyhlašovat. My jsme dlouho nevěděli, jak to pan ministr myslí s tou většinou území. V Senátu byl vystaven dotazům, na které pak odpověděl, že skutečně sečteme-li všechna ta území, zóny přírodě blízké, zóny přírodní a další, které on zvažuje, tak skutečně to bude více než 50 % bezzásahových území na území Šumavy. Takto to bylo v Senátu - pane místopředsedo, řekněte panu ministrovi - jím osobně sděleno. Senátní návrh pouze tuto možnost dává, ovšem nestanovuje přeměnu nadpoloviční většiny území Šumavy a národních parků obecně na divočinu jako obligatorní, povinnou. ***