(10.30 hodin)
(pokračuje Vilímec)
Autoři zmíněné analýzy vydané v roce 2014 také používali především údaje z roku 2011, tedy před změnou rozpočtového určení daní, která zrušila neomezené započtení výměry katastru obcí. Od roku 2013, jak mnozí jistě vědí, se započítává pouze 10 hektarů na obyvatele, a tudíž daňové příjmy většiny těchto obcí umístěných v Národním parku Šumava významně poklesly. Koneckonců výnos daňový příjmů obce Modrava v minulém roce, můžete se všichni podívat na úřední desku, činil 1,8 mil. korun. Ani v případech dalších obcí nelze mluvit o nějakých zcela atypických nadprůměrných příjmech.
Nyní bych se ještě chtěl vrátit k tomu samotnému návrhu. Nechci ho rozebírat detailně, byť jsem si přečetl všech těch 40 pozměňovacích návrhů Senátu, a chtěl bych především poznamenat, že snad dobře víme, že Senát, nebo alespoň to předpokládám u pana ministra, nakonec nechal v zákoně zde dlouho diskutovaný § 23 o zákazu zcizení pozemků na území národních parků, které jsou ve vlastnictví státu. Považuji to za zásadní informaci, kterou bych chtěl připomenout. V jejím světle je zřejmé, že báchorky o možnosti narušovat nejcennější území národního parku nějakými developerskými projekty, jsou naprosto nepravdivé sci-fi příběhy.
Považuji ve vztahu k tomu, že obce jsou součástí národního parku, za správné, aby i obce se mohly i nadále vyjadřovat k zásadám péče, usilovat o dohodu s orgánem ochrany přírody národního parku na návrhu zonace, klidových území, cest a tras v těchto územích, kde žijí lidé. A pokud si někdo myslí, třeba i včetně pana ministra, opak a chce tyto možnosti obcím vzít, ať to zde řekne nahlas.
Senátní návrhy vnímám jako snahu najít alespoň částečný kompromis mezi extrémním pojetím podoby národních parků a určitou garancí, že na těchto územích mohou žít také lidé, jako tomu bylo na Šumavě po staletí. Nejsou bez vady, to si také uvědomuji, ale v žádném případě neusilují o zánik národních parků ani o umožnění developerských projektů. To jsou absurdní a lživá tvrzení.
Snad nemusím připomínat, a už to zde padlo, že pro senátní verzi zákona se vyjádřila i zastupitelstva obou krajů, na jejichž území se národní park nachází. Jsem od roku 2000 zastupitelem Plzeňského kraje. Na otázku Národního parku Šumava mám dlouhodobě pevný názor a určitě ve vedení krajů, a teď mluvím za kraj Plzeňský, nejsou lidé, kteří by chtěli dát průchod nějakému stavebnímu boomu v těchto parcích ani tyto parky likvidovat. Jsou tam lidé znalí situace, častí návštěvníci národního parku. O tom ať není sebemenších pochybností. Podobně i Sdružení obcí a měst Plzeňského kraje tvořené i mnohdy hodně ekologicky zaměřenými starosty a zastupiteli se jednoznačně postavilo za senátní pozměňovací návrhy. Když jsme hlasovali v Zastupitelstvu Plzeňského kraje, tak z 42 přítomných zastupitelů pro senátní návrh hlasovalo 38, včetně drtivé většiny zastupitelů za hnutí ANO, to podotýkám. A pouze jeden zastupitel byl proti, objektivně řečeno, byl to také zastupitel hnutí ANO, a tři zastupitelé, včetně tedy zastupitelů TOP 09, se zdrželi hlasování. Tak neplatí to, o čem zde informoval pan poslanec Kučera, že by TOP 09 byla proti. Zdržela se hlasování.
Víte, jsem člověk, který nepodléhá - jsem dlouho v politice, jako komunální politik jsem v politice od roku 1990 a nepodléhám nějakým umělým emocím a vždy se snažím seznámit s tím, o čem skutečně hlasuji. Myslím, že Šumavu znají skutečně nejlépe lidé, kteří v ní žijí, a i ti, kteří Šumavu navštěvují a kteří mají největší zájem na tom, aby zdejší příroda zůstala uchována dalším generacím. Dnes proto s naprosto klidným svědomím podpořím senátní verzi zákona, a pokud neprojde ani jedna verze, ani senátní návrh, ani poslanecký návrh, tak ono se nic tak katastrofického nestane. Na Šumavě se dále bude chránit příroda, lidé tam budou žít a myslím, že to možná je nakonec nejlepší řešení v této situaci.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS a některých ČSSD.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vilímcovi. Nyní mám poznámku od pana kolegy a místopředsedy Bartoška, že nyní je na řadě pan poslanec Jaroslav Holík a poté pan kolega Vácha. Mám to takto poznamenáno v řízení schůze. Mám tady písemnou přihlášku kolegy Holíka - jestli byla mimo systém. Beru to tak, jak mi předchozí řídící řekl. Prosím pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dostal jsem se ke svému projevu trošičku opožděně, řada věcí tady už zazněla, tak bych je nerad opakoval.
Ano, i já jsem byl zaplaven asi tisíci dopisy, ale možná že jsem jeden z mála, který se snažil na všechny odpovědět, a z reakcí, které mi pak přicházely zpět, jsem zjistil, že za každým tím dopisem je jistý člověk.
Dámy a pánové, mnozí z vás řeknou: prosím tě, co ty tady mluvíš? Vždyť ty jsi z východu, z Moravy, co ty víš o Šumavě? Já pokud něco nevím, tak tam jezdím. A já jsem Šumavu několikrát navštívil a musím říct jedno, že kůrovcová kalamita nebyla způsobena tímto broučkem, ale že to zavinil člověk, protože asi před 50 lety věrni heslu poručíme větru dešti tam byly napřímeny přítoky Teplé Vltavy, byly prohloubeny a hladina spodní vody tam klesla o 1,8 metru. Ano, prosím, vás o metr osmdesát! Takže smrk, který je tam nejvíc zastoupen, který má mělké kořeny, byl prakticky tak oslaben, že jsme všechny ty lesy nabídli kůrovci jakoby na zlatém podnose. Na, dej si dobrý oběd! Jsem velice rád, že tady vznikla iniciativa vedená doktorkou Bufkovou, kdy tyto odvodové kanály, tyto napřímené toky se znovu zasypávají. Díky tomu bych vás také chtěl pozvat na seminář, který bude příští týden ve čtvrtek v místnosti 205, kde mimo jiné i doktorka Bufková bude vystupovat.
Dámy a pánové, člověk přetváří přírodu asi pět tisíc let a z toho tak 200 let ji intenzivně velebí, ale rostlinstvo na této planetě je tady už od doby kambria, čili asi půl miliardy let. Díky tomu, že vznikly souvislé porosty, tak se tady objevil kyslík a díky kyslíku vznikli živočichové. A já si myslím, že těch půl miliardy let si ta příroda nevedla až tak špatně. Proto bych chtěl, abychom jí dali znovu šanci.
Dámy a pánové, národní parky představují 1,5 % plochy ČR a zákon 114 navrhuje, abychom přírodě dali na 15 let šanci, aby tato příroda ukázala, jestli dokáže zachránit to, co člověk zdevastoval. Takže dejme té přírodě šanci! (V sále je velký hluk.)
Dámy a pánové, za posledních sto let tady byla zabetonována a zaasfaltována daleko větší plocha než těch 1,5 %. My tady pro pár korun ničíme přírodu. Přírodu, která nám vlastně dala život. A pro pár korun!
Můžu vás poprosit, že by byl malinko klid?
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, já vám rozumím, pane poslanče, a chtěl bych připomenout kolegům a kolegyním, že diskuse nad jiným tématem, než je zákon o ochraně přírody a krajiny vrácený Senátem, byste měli vést v předsálí. Ještě chvilku počkám - i kolegové tady přímo proti mně! Děkuji.
Můžete pokračovat. ***