Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Radek Vondráček)

236.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb.,
o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 854/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala paní ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová a zpravodajka garančního výboru paní poslankyně Jana Pastuchová. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 854/3, který byl doručen dne 7. března 2017. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 854/4.

Ptám se paní navrhovatelky, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Vypadá to, že už je připravena, takže máte slovo, paní ministryně. (V sále je rušno.)

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Já asi nebudu opakovat -

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vás ještě přeruším na začátku. Opravdu poprosím vážené kolegy a kolegyně, abyste přestali rušit. Kdo má potřebu něco řešit, ať to řeší v předsálí. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji. Nebudu opakovat, o čem všem ta novela je, protože to už jsme tady měli v prvním i ve druhém čtení. Nicméně bych se chtěla trochu vyjádřit k některým pozměňovacím návrhům, kterých je tam celá řada, ale já bych některé chtěla vypíchnout.

Chtěla bych vypíchnout pozměňovací návrh F9 paní poslankyně Kailové o navýšení částek odměny pěstouna, kde ta výše by měla být navázána na výši minimální mzdy, protože už dneska to tak je, jenomže v té odměně pěstouna zamrzla minimální mzda na oněch osmi tisících a nebyla navýšena.

Pak bych ještě chtěla varovat o pozměňovacím návrhu poslankyně Chalánkové, který navrhuje snížení státního příspěvku na výkon pěstounské péče. Ten státní příspěvek je pro organizace nebo i pro orgány sociálně-právní ochrany, které pomáhají pěstounům v péči o děti. Všichni snad víme, že děti v pěstounské péči jsou často velice složité, jsou postižené zdravotně nebo mentálně, mají za sebou velmi složité osudy a pěstouni často potřebují podporu a pomoc. Snižovat státní příspěvek považuji za opravdu přímý krok proti dlouhodobým pěstounům.

A pak se ještě chci zmínit o jednom. Je to pozměňovací návrh K1 pana poslance Sklenáka, aby se přídavek na dítě nezapočítával do rozhodných příjmů pro nárok na příspěvek na bydlení. To je opatření, o kterém jsme diskutovali v rámci koalice. Tady je zároveň návrh, aby se přídavky na děti platily většímu okruhu rodin. Bude to asi o 140 tisíc dětí více. Jsou to velmi často právě děti z těch neúplných rodin, děti samoživitelek, které dnes jsou těsně nad tou hranicí, pod kterou je na přídavek na děti nárok, a když ale jim přídavek začneme platit, tak se jim navýší příjmy a riskujeme, že právě tyto neúplné rodiny, které jsou těsně nad hranicí chudoby, potom přijdou o dávku, jako je třeba příspěvek na bydlení. Takže my jim tím zvýšeným přídavkem na dítě nejenže nepomůžeme, ale my bychom jim také mohli ještě ubrat. Proto je tady tento návrh, o kterém jsme v minulosti v koalici diskutovali, že to je jedno z důležitých opatření pro neúplné rodiny, ale pak někteří koaliční partneři jakoby na to zapomněli, takže bych jim to takto ráda připomněla a věřím, že budete hlasovat na jeho podporu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, paní ministryně. Až poté? Dobře. Pan ministr počká se svým vystoupením. Otevírám rozpravu, do které se jako první přihlásila paní poslankyně Chalánková. Máte slovo.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Dovolte, abych se vyjádřila alespoň k některým pozměňovacím návrhům, které tady máme k dispozici. V podstatě abych i reagovala na slova paní ministryně.

Jednak bych chtěla znovu připomenout, že navrhuji zachování stávajícího stavu o možnosti umísťování malých dětí do kolektivní péče ponechat na hranici dvou let s tím omezením 46 hodin v měsíci. Je to stav, který funguje dnes, nemám ani informace, že by někomu zásadně vadil, protože malé děti do dvou let mohou být svěřeny do péče fyzické osoby, babičky, chůvy, dětské skupiny, kohokoliv, aniž maminka přijde o rodičovský příspěvek. Maminky si mohou přivydělávat, nic se nesleduje, ani výše výdělku. Jediné, co tam zůstalo, ze tří let snížená hranice, to už je dřív, na dva roky do možnosti umísťování do jeslí, do kolektivního zařízení.

Jdou tady proti sobě dva zájmy. Samozřejmě maminky, které si přejí být zaměstnány, musí považovat na miskách vah, jestli je pro ně výhodnější jít do zaměstnání a umístit dítě do jeslí. Jsou jistě takové situace, kdy k tomu musí dojít. Na druhé straně jestli jsou ochotny a schopny pečovat o malé děti a zůstanou s nimi buď samy doma, anebo je svěří do péče individuální, tzn. chůvy, babičky, jakékoliv jednotlivé osoby, anebo do péče dětské skupiny. Proti sobě zde stojí dva zájmy. Zájem maminky nebo té rodiny a ten je většinou spíše ekonomický, jak mám informace, a ten nejlepší zájem dítěte. Pojem nejlepší zájem dítěte se nám tady opakovaně objevuje v různých jiných souvislostech, ale v této, zrovna v této věci na něho asi chceme rezignovat. Mám takové možná podezření, nevím, jestli správné, či nesprávné, jestli oddělení rodinné politiky skutečně koncepčně řeší otázku rodinné politiky i ve vztahu ke kvalitě péče o malé děti, anebo jestli se jedná o oddělení genderové politiky.

Pokud jde o slova o pomoci dlouhodobým pěstounům, tak to bude možná trochu širší problematika. Chtěla bych znovu opakovat, že na půdě této Poslanecké sněmovny začala napříč poslaneckým spektrem fungovat i pracovní skupina pro náhradní rodinnou péči, která se věnovala po dva roky dopadům novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí, a tyto dopady formou usnesení také bral na vědomí a schvaloval výbor pro sociální politiku. Tato usnesení jsou samozřejmě k dispozici, takže je nebudu v této chvíli, v tomto třetím čtení určitě číst dopodrobna, nicméně něco v těch usneseních není.

Žádali jsme paní ministryni, aby neprodleně splnila úkol, který jí byl dán bodem 4 usnesení výboru pro sociální politiku číslo 156 ze 4. listopadu 2015, a poskytla výboru statistické údaje, které mapují počty dětí umisťovaných do náhradní rodinné péče a jejich další cestu v systému sociálně-právní ochrany dětí. Jedině na základě takových údajů lze pokračovat v kvalitní pomoci těmto dětem. Tyto přesné statistiky bohužel k dispozici nemáme a na mikrofon bylo sděleno na výboru, že Ministerstvo práce a sociálních věcí takové statistiky nemůže doložit. Pak se tedy ptám, na základě čeho Ministerstvo práce a sociálních věcí pracuje koncepčně. Zda má skutečně analyticky vyhodnocené všechny údaje, které má z terénu a z krajů, a zda může poskytnout tyto údaje také výboru pro sociální politiku a nám poslancům.

Snažila jsem se získat podklady pro svůj návrh pomoci dlouhodobým pěstounům, protože z terénu víme, že děti buď zůstávají i zbytečně dlouho v dětských centrech, protože není dostatek dlouhodobých pěstounů, nebo jsou drženy v nevhodných podmínkách, kde dochází i k týrání dětí, nebo dokonce k rozdělování sourozenců, anebo jsou přednostně umisťovány do tzv. pěstounské péče na přechodnou dobu. Nic proti tomu, nicméně ze zákona i z toho pojmu vychází, že umístění dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu může být skutečně jen přechodné do určité zákonem stanovené časové hranice. V současné době tyto děti není kam předávat, protože nám pro děti, které nejsou právně volné, chybí dlouhodobí pěstouni. To vyplynulo z práce pracovní skupiny i z výboru pro sociální politiku, že největším úskalím a problémem kvalitní stabilní dlouhodobé péče o malé ohrožené děti nebo opuštěné děti je nedostatek dlouhodobých pěstounů. Z toho jsme vycházeli. Při mapování terénu se zjistilo, že docela často dochází k prodlužování pěstounské péče na přechodnou dobu i formou předběžných opatření apod., ba dokonce v některých nešťastných případech dochází k rozdělování sourozenců nebo k jejich návratu do ústavní péče.

Proto jsme s kolegy a kolegyněmi považovali za nesmírně důležité posílit postavení dlouhodobých pěstounů, jak vychází i z usnesení výboru pro sociální politiku, a žádali jsme paní ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou o zajištění podkladů a řešení situace dlouhodobých pěstounů. Když jsem chtěla svůj pozměňovací návrh připravovat, tak jsem požádala Ministerstvo práce, konkrétně paní náměstkyni Jentschke Stöcklovou, o analytické a koncepční podklady, abych mohla připravit kvalitně tento pozměňovací návrh. Nebylo mi osobně zodpovězeno vůbec, byla jsem odkázána na parlamentního zpravodaje, což asi jako koncepční analytický podklad nestačí. Tak jsem dopisem požádala paní ministryni Marksovou, aby mi zajistila tyto podklady, abych mohla kvalitně připravit svůj pozměňovací návrh. Bylo mi sděleno, že tyto podklady budou poskytnuty jiné ministryni a že paní ministryně doufá, že ji podpořím.

Z toho důvodu jsem připravila svůj pozměňovací návrh sama. Paní ministryně zde sdělila, že již dnes jsou odměny dlouhodobých pěstounů navázány na výši minimální mzdy. No, není tomu tak, protože kdyby tomu tak bylo, tak bychom to nemuseli upravovat pozměňovacím návrhem paní poslankyně Kailové, nic proti tomu. Nicméně jsou fixně dány do zákona o sociálně-právní ochraně dětí, a proto jsou v těch tabulkách dané zákonem a musíme je zase zákonem upravovat.

Takže máme zde proti sobě dvě možnosti. Já jsem navrhla konkrétní částky pro dlouhodobé pěstouny při péči o jedno dítě, o dvě děti, o tři děti a o děti se zdravotním postižením. A protože jsem zodpovědná, tak jsem také hledala zdroj pro toto konkrétní navýšení částek pro dlouhodobé pěstouny. Jedinou možností, která v této oblasti byla, je právě ten zmiňovaný státní příspěvek na výkon pěstounské péče, který již dosahuje ze státního rozpočtu částky asi 600 mil. korun. Tento státní příspěvek čerpají jak obce, které poskytují tyto služby, tak nevládní organizace. Zjistili jsme ve výboru pro sociální politiku, že na účtech obcí zůstávají přebytky v řádech milionů, se kterými si nevědí rady. Na účtech těchto nevládních, které poskytují své služby některé správně a dobře, některé s diskutabilní kvalitou, tyto přebytky nalezeny až tak úplně nebyly. Nic proti tomu, je to pokus získat finanční zdroj.

Ale chtěla bych upozornit na dvě věci, které také z výstupu jsou, že je možné, nebo spíše najednou tady ve vztahu k tomuto, že by bylo žádoucí vyslyšet požadavky, nebo přání odborných společností České republiky, které by si přály, aby tyto služby byly velmi kvalitní, nabízejí svou pomocnou ruku a také doporučují, protože mají svou sekci pro náhradní rodinnou péči, např. při Českomoravské psychologické společnosti, doporučují, aby tito poskytovatelé doprovodných služeb, které jsou v mnohých případech velmi žádoucí, ale aby byly také akreditované, aby měly stabilní kvalitu. Proto jsem navrhla tuto částku snížit, ale spíše z toho důvodu, abych našla zdroj. A pokud Ministerstvo práce a sociálních věcí bude ochotné pracovat koncepčně a zajistíme stabilní postup péče o ohrožené děti, jsem jistě k dispozici k další diskusi.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, paní poslankyně. Teď tady mám dvě faktické poznámky. Svítí mi tu faktická poznámka pana poslance Klučky. Ptám se, jestli je to nějaký překlep. Že to je překlep? Já jsem si to myslel, takže to odmažu. Paní poslankyně Hnyková nebude překlep. Paní poslankyně vystoupí s faktickou poznámkou. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, chci za poslanecký klub Úsvit - Národní koalice říci, že řadu pozměňujících návrhů podpoříme. Jen jsme se zamýšleli nad tím, proč tak důležité pozměňující návrhy nebyly předloženy v novele zákona. Proč se to děje prostřednictvím koaličních poslanců a proč to nebylo součástí toho návrhu.

My jsme ve výboru, a už to tady u mé předřečnice zaznělo, velmi apelovali na to, aby se zvýhodnili a ocenili dlouhodobí pěstouni, protože pokud chceme zajistit kvalitní péči o naše děti a chceme, aby to bylo poskytováno v rodinách, je potřeba tyto lidi ocenit. Mrzí mě, že to právě přichází poslaneckým návrhem. A když se podíváme na náš program, v důchodovém pojištění je valorizace u důchodců řešena stejným způsobem. Já to považuji za alarmující a říkám si vlastně, co ti pracovníci na tom Ministerstvu práce a sociálních věcí dělají. Proč to zrovna nedají do té novely? Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, paní poslankyně, za dodržení časového limitu. Nyní v rozpravě vystoupí paní poslankyně Golasowská, připraví se paní poslankyně Pekarová a z místa se přihlásil do rozpravy pan poslanec Vilímec. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěla bych vás požádat o podporu svého pozměňovacího návrhu, který najdete pod písmenem D a který zpátky vrací nárok na pohřebné pro osobu, která vypravila pohřeb, pokud rozhodný příjem její rodiny nepřevyšuje součin částky životního minima a koeficientu 2,4. Tento nárok na pohřebné byl až do roku 2008. Od 1. ledna roku 2008 má nyní nárok na částku pohřebného ve výši 5 000 korun, pokud zemře nezletilé dítě nebo zákonný zástupce nezletilé osoby.

Chtěla bych vás velmi požádat o podporu, protože se to týká zejména nízkopříjmových rodin, které opravdu, pokud jim zemře rodinný příslušník, tak opravdu ty částky dneska na pohřby jsou opravdu velmi vysoké. Třeba pohřby do země se pohybují mezi částkami 30 až 50 tisíc korun. Nejlevnější variantou je pohřeb žehem bez obřadu. Tam je ta částka kolem 10 tis. korun, atd. Takže vás opravdu velmi žádám, protože to pomůže jak seniorům, tak nízkopříjmovým rodinám.

A ještě bych chtěla říct, že tu částku opravdu nejde zneužít, protože ty peníze dostane dotyčná osoba na ruku až tehdy, pokud předloží potvrzení o tom, že vypravila pohřeb. Takže vám moci děkuju.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, paní poslankyně. Nyní vystoupí v rozpravě paní poslankyně Pekarová. A přednost má písemná přihláška pana poslance Opálky, takže až poté pan poslanec Vilímec. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, teď už ve třetím čtení budu velice stručně komentovat a spíše vás seznámím se svými pozměňovacími návrhy, které předkládám k tomuto zákonu.

První z nich řeší problematiku, která tady byla už také zmiňována, a to je sledování docházky dítěte do předškolního, resp. kolektivního zařízení různého typu, jako jsou jesle, mateřská škola apod., kdy ten současný platný zákon, ne tedy předkládaná novela, ale to, jak to platí dnes, je vlastně touto novelou velice rozvolněn. A já si dovolím říct, že můj pozměňovací návrh je jakýsi kompromis mezi platným současným stavem a navrhovaným budoucím stavem, protože navrhuji, aby se sledovala docházka v rozsahu 92 hodin v měsíci, což odpovídá zhruba polovičnímu úvazku, a to u dítěte, které je do jednoho roku věku. Myslím si, že to je takový rozumný kompromis mezi oběma přístupy a že to může pomoci celé řadě rodin lépe skloubit jejich rodinný i pracovní život.

Další návrh, který je obsažen v pozměňovacím návrhu výboru pro sociální politiku, se týká možnosti čerpání rodičovského příspěvku i prarodiči dítěte. Takzvaná prarodičovská, jak se to pracovně nazývá, je zlehčením v jedné jediné věci, a to té, že rodiče, kteří chtějí, aby o dítě pečoval prarodič, mají možnost jim sami o sobě ten příspěvek, který dostávají od státu, předat, poskytnout, nicméně ten prarodič, pokud je ještě v produktivním věku a opustí kvůli tomu zaměstnání či je v tu chvíli třeba i nezaměstnán, tak najednou by přišel o hrazení zdravotního pojištění. Je to jednoduchá změna, která těmto lidem pomůže se chovat zcela legálně a neporušovat zákon tím, že se hlásí na úřad práce a tvrdí o sobě, že hledají zaměstnání, byť tomu tak ve skutečnosti není, jenom z toho důvodu, aby stát za ně hradil toto pojištění a oni měli nárok na zdravotní péči. Myslím si, že to je drobná změna, která ale celé řadě rodin může pomoci, a vlastně se v tomto směru nedá ani čekat, že by byly nějaké enormní výdaje ze státního rozpočtu na tuto oblast.

Takže já jsem vás chtěla velice stručně seznámit s pozměňovacími návrhy, které předkládám. Je jich tam celá řada, ale chtěla jsem upoutat vaši pozornost zejména k těmto dvěma a doufám, že naleznou podporu. Děkuji předem.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně. Dovolte mi přečíst jednu omluvu z dnešního jednání. V době od 12.15 do 15. 00 se ze zdravotních důvodů omlouvá pan poslanec Jan Klán.

A nyní jako další v rozpravě vystoupí pan poslanec Opálka, poté pan poslanec Vilímec, poté pan ministr Chvojka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, původně jsem neměl už připraveno žádné vystoupení, ale přesto cítím určitou potřebu reagovat, protože tento tisk je svým způsobem ve svém projednávání komplikovaný, pozměňovací návrhy mají 24 stran, čeká nás 23 plus 1 minimálně, pokud bude schválena ta procedura, hlasování a jdou tam proti sobě různé zájmy.

Chtěl bych začít asi takto. Po roce 1989 se najednou začaly likvidovat jesle a mateřské školy, protože rodiče by měli být co nejdéle se svým dítětem, a udělala se rodičovská na čtyři roky. Aby tedy mohli být rodiče čtyři roky, zavedl se rodičovský příspěvek, který se po nějaké době omezil tím, že se stanovila jedna pevná částka tak, aby ti, kteří v uvozovkách zneužívali ten rodičovský příspěvek co nejdéle, v tom posledním roce už neměli takovou podporu. A my jsme vlastně v té době vyprodukovali v Parlamentu České republiky příspěvek ne jako náhradu za příjem, ale za nějakou cílovou odměnu. A toto přetrvává. Vlastně se hledá, jak co nejrychleji ten příspěvek vybrat.

Jestliže v té době, když se stanovila ta pevná částka, šlo vlastně o to, aby se zkracovala rodičovská, tak dneska vlastně jde o to, aby ti, kteří mají lepší zaměstnání a lepší příjem, nemuseli být dlouho na rodičovské a mohli to vybrat v co nejkratší době. Takže zájem dítěte se odsouvá v zájmu toho, jak co nejrychleji vybrat tuto státní podporu za náhradu. A teď přicházíme ještě k tomu, že když to není příspěvek, který má nahradit příjem, ale nějaká cílová odměna, odměna za to, že se občan zachoval zodpovědně k reprodukci své rodiny, ale i celého národa, tak vlastně docházíme k tomu, že když má dvojčata, trojčata, tak je třeba ten příspěvek navýšit. Já samozřejmě nejsem proti podpoře těchto rodin, ale chci jenom upozornit, že z původního záměru, aby šlo o náhradu příjmu, jsme se dostali opravdu k cílovému stavu, že budeme odměňovat za to, kolik dětí se narodí, a už nebudeme tak pečlivě sledovat, jestli se rodiče starají o to dítě, protože to nebudeme vázat ani na nějakou minimální dobu pobytu v mateřské škole.

To je to podstatné, co jsem chtěl říci, že dochází ke změně koncepce a že bychom měli hlasovat s tímto vědomím. Je škoda, že na takovéto velké zásahy se nepřipraví daleko hlubší analýza a že se tady vlastně budeme přehlasovávat v rámci pozměňovacích návrhů na změnu, která je koncepční, strukturálně nová a mění zcela pojetí toho původního zákona, který byl. Je smutné, že zájem dítěte je upozaděn tomu zájmu, jak co nejrychleji tyto peníze dostat. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. A nyní do rozpravy přihlášená paní ministryně Valachová s přednostním právem. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážení poslanci, vážené poslankyně, ráda bych podpořila pozměňovací návrh paní poslankyně Bohdalové, který se zabývá problematikou doktorandů.

Chtěla bych informovat, že v tuto chvíli pobírají doktorandi pouze základní stipendium ve výši 7 500 korun, vycházející z aktuální dotace MŠMT. Zůstává jim po úhradě zdravotního pojištění měsíčně okolo 6 000 korun. Ačkoliv Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy samozřejmě bude zvyšovat toto ohodnocení, současně podporuji návrh paní poslankyně Bohdalové, který by znamenal následující. Znamenal by, že by tato skupina doktorandů, která se vzdělává po 26 letech věku, byla následně od zdravotního pojištění v uvozovkách osvobozena. Chtěla bych podotknout, že se nejedná o žádné neúspěšné studenty nebo propadlíky, ale jedná se o studenty a studentky, kteří využili mobility a využili velmi často zahraničních studií v rámci doktorských studií. To znamená, je v našem zájmu studium po 26 letech věku podpořit s tím, že pozměňovací návrh obsahuje zábrany, aby se to nezneužívalo. Z hlediska dopadu na zdravotní pojištění se jedná o částky v řádech desítek milionů korun.

Dovoluji si tedy jako ministryně školství toto podpořit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní ministryně. A s přednostním právem paní zpravodajka Pastuchová. Máte slovo. (Velký hluk v sále.)

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Já děkuji za slovo. Já budu reagovat prostřednictvím pana předsedajícího -

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já se omluvím na chviličku a poprosím o klid v sále, aby bylo dobře slyšet, co nám paní poslankyně říká.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Musím reagovat na slova paní ministryně vaším prostřednictvím (předsedající žádá ještě o přisunutí mikrofonu) na předložený návrh paní poslankyně Bohdalové, protože je opomínána skutečnost, že i studenti v řádném denním studiu mohou být starší 26 let. Může se jednat např. o studenty, kteří byli před zahájením studia na zahraničních pobytech, studovali jazykové školy apod. a po dosažení této věkové hranice si pojištění hradí sami.

Přijde mi, že ten materiál není koncepčně sladěn se záměrem právě vaším, kdy jste oznámila, že připravujete navýšení stipendia v doktorském studijním programu na dvojnásobek od roku 2018. Pak bych ještě chtěla říci, že v této souvislosti by bylo nutné upozornit na to, že je v současné době v Poslanecké sněmovně projednáván návrh pana poslance Bělobrádka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Vláda přijala souhlasné stanovisko. (V sále je obrovský hluk a velmi špatná slyšitelnost!)

Já bych také chtěla vědět, jestli je doloženo, jaké procento doktorandů je odkázáno pouze na toto stipendium. Já si myslím, že to doloženo není.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Paní ministryně bude reagovat. Hlásí se s přednostním právem do rozpravy. Máte slovo, paní ministryně.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Za prvé platí to, že Ministerstvo školství bude usilovat o zvýšení doktorských stipendií. Tohle je ale jiná věc, protože i nadále bude problém po 26 letech věku s hrazením zdravotního pojištění. Já s ohledem na to, že stát aktivně podporuje zahraniční studia, považuji za fér, aby v těchto případech, a pozměňovací návrh paní poslankyně Bohdalové to zaručuje na rozdíl od pana poslance Bělobrádka, jeho poslaneckého návrhu, protože tam jsou pojistky, se to právě nezneužívalo ve prospěch v uvozovkách propadlíků, kolegové na akademické půdě mi prominou, ale právě ve prospěch podpory mobilit. Jsou to dvě odlišné věci.

Co se týká analýzy doktorandů, jejich ohodnocení, jaká je situace na jednotlivých fakultách. Máme ji zpracovanou. Paní poslankyně prostřednictvím předsedajícího, ráda vám ji odevzdám. Maximální dopad do státního rozpočtu se odhaduje na 100 milionů korun z hlediska zdravotního pojištění, takže zpracováno to samozřejmě je. Ale samozřejmě, vaším prostřednictvím, pane předsedající, jsem připravena toto postoupit.

Za mě je tedy gesční stanovisko podpora, ale dovolím si nezdržovat hlavní těleso zákona paní ministryně Marksové. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní ministryně. Nyní v rozpravě s faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Putnová. (V sále je neúnosná míra hluku!) Vaše dvě minuty, paní poslankyně.

 

Poslankyně Anna Putnová: Dobré dopoledne, vážený pane předsedající, dámy a pánové. K dotazu týkajícímu se, kolik studentů je odkázáno na stipendia, si myslím, že bychom měli říct, že si přejeme, aby se všichni doktorandi věnovali své doktorské práci a měli takové stipendium, které jim to umožní, aby nemuseli brát brigády, aby nemuseli nutně hledat další způsob obživy, protože část doktorandů se může zapojit do výzkumných projektů, část doktorandů má ztížené podmínky. Naším cílem by mělo být, aby všichni doktorandi měli takové životní podmínky, aby se mohli plně věnovat své výzkumné práci.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Pastuchová, poté pan poslanec Stanjura. (Hluk v sále neutichá!)

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Já bych ještě jednou reagovala na slova, vaším prostřednictvím, paní ministryně, kdy já mám tedy -

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Poprosím o klid v sále!

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Já mám tedy dopad na státní rozpočet ve výši zhruba 49 milionů, a ne osmi.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Stanjura. Připraví se pan poslanec Zlatuška s faktickou. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Nechci dělat soudce v tomto sporu, ale mám dotaz na paní ministryni školství. Co jste dělala, paní ministryně, na vládě, když se zákon projednával? Všimněte si, dneska se prostřednictvím pozměňovacích návrhů zvyšují mandatorní výdaje státu zhruba o 60 až 70 mld. ročně. Ani jedno, skoro žádné z těchto zvýšení, neprošlo řádným legislativním procesem. Měli jste zákon na vládě, paní ministryně? Uplatnili jste například v rámci připomínkového řízení tuto věc, kterou načetla paní poslankyně Bohdalová? Zamítlo to Ministerstvo práce a sociálních věcí? Vedli jste o tom debatu? A pokud ne, proč? Proč to neprošlo standardním připomínkovým řízením?

Nechci říkat, kdo má pravdu. Je to koaliční spor, evidentně vidím z tohoto vystoupení, ale na to byl dostatek času. A není to jediný pozměňovací návrh, abych byl spravedlivý. Vedle je další pachatel jiných pozměňovacích návrhů, pan předseda Sklenák, a teď bych mohl jmenovat ostatní. Vím, že je to možné, je to legitimní. Vůbec to nezpochybňuji, ale útok na mandatorní výdaje je nevídaný. Nevídaný! A kdyby aspoň útočila vláda jako celek po řádném legislativním procesu. Ale nic z toho není.

Jsme v předvolebním období. Teď nemluvím o konkrétním pozměňovacím návrhu, mluvím o sadě pozměňovacích návrhů a o tom neuvěřitelném tlaku zvýšit mandatorní výdaje. Vím, že je těžké se tomu bránit, je před volbami. Všichni stratégové, kteří sedí v politických stranách, říkají neblázněte, voliči to neocení, je to riskantní. Ale zvýšení mandatorních výdajů je v zásadě jednosměrka. Docela jednoduše se to zvyšuje, stačí, když ze 173 bude 87 pro, je to tam. Desítky miliard ročně, což je více než 200 mld. za jedno volební období. A zpátky cesta skoro nevede. Až budeme hlasovat o veškerých zvýšeních mandatorních výdajů, tak se ptejme. Prošlo to řádným připomínkovým řízením? Měli všichni šanci se k tomu vyjádřit? Nebo je to ad hoc nápad z volebního štábu? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Váš čas. Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Zlatuška, poté pan poslanec Fiedler, poté pan poslanec Fiala a poté paní poslankyně Bohdalová. Prosím. (Hluk v sále stále překračuje únosnou mez!)

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, v okamžiku, kdy se zde mluví o stipendiích pro doktorské studenty, chtěl bych upozornit, že řeči typu toho, že bude ministerstvo zvyšovat stipendia doktorským studentům, nebo zájem, který je o to, aby se stát postaral o to, aby doktorští studenti byli plni zabezpečeni, jsou v příkrém rozporu se základy toho, jak fungují vysoké školy jako nezávislé instituce a s akademickou svobodou na nich. Je odpovědností vysokých škol, aby přiřazovaly stipendia, stát ani ministerstvo nestanovuje doktorská stipendia, je to jenom ukazatel rozpočtu. Všechno ostatní je placeno ze stipendijních programů vysokých škol. Jestli nějaká vysoká škola nechce platit své doktorandy, ať si zruší doktorský program, ať k ní doktorandi nechodí studovat.

Zároveň u úvah o finančním zabezpečení je důležité, aby stipendia nebyla vynakládána jako náhrada mzdy, protože na tohle mohou chodit kontroly ať už z inspektorátu práce, nebo z finančního úřadu. Stipendium nekryje náklady na odvedenou výzkumnou nebo výukovou práci, kterou doktorandi na školách dělají.

Souhlasím s tím, že doktorandi mají být zabezpečeni, ale je to odpovědnost vysokých škol. Nemáme se tady co plést do toho, jak tyto položky detailně vypadají. Jestli na to vysoké školy nemají, nebo to nedokážou, ať tento typ studia zruší.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Nyní jenom přečtu, že pan poslanec Koskuba ruší svou omluvu od 10.00.

Jako další vystoupí s faktickou poznámkou v rozpravě pan poslanec Fiedler. Prosím.

 

Poslanec Karel Fiedler: Zareaguji na příspěvek kolegy Stanjury, který tady okomentoval to, jak probíhá projednávání tohoto návrhu zákona. My jsme tedy včera odpoledne, nebo spíše v podvečer byli svědky toho, jak došlo k nějaké názorové neshodě mezi stranami vládní koalice při projednávání zákona o sociálním bydlení. Od včerejšího večera do dnešního rána jsme se posunuli ještě o kousek dál. Už tady pozoruji názorový rozdíl nejen mezi stranami vládní koalice, ale uvnitř jedné strany - ministryně Valachová a ministryně Marksová jsou z jedné sociální strany. Jedná se o projednávání zákona, připomínky. Co zmiňoval kolega Stanjura, myslím si, že je to velmi překvapivé.

Druhá věc, kterou bych chtěl okomentovat, zvyšování mandatorních výdajů, jak řekl kolega Stanjura, opravdu je to, jak správně řekl, jednosměrka, která se velmi dobře v předvolebních měsících navrhuje a potom se velmi těžce řeší, jak udržet výdaje pod kontrolou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Petr Fiala, poté paní poslankyně Bohdalová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Fiala: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já jsem se přihlásil dřív, než byla faktická poznámka pana poslance Zlatušky, a musím říct, že on velmi přesně vystihl podstatu doktorských stipendií, odpovědnost vysoké školy v této věci.

Nicméně k celkové politice státu v oblasti podpory doktorských studentů bych chtěl poznamenat jeden údaj, který tady ještě nezazněl, a to je počet doktorských studentů. Když se podívám na mezinárodní srovnání, tak podíl doktorských studentů na celkovém počtu studujících na vysokých školách je, ať už bereme průměr zemí OECD, nebo bereme průměr zemí Evropské unie, kolem 3 %. V České republice máme 6,6 % doktorských studentů. To je příliš mnoho. K tomu doktorské studium jako vědecká příprava neslouží a tady bychom měli upřít svoji pozornost a něco s tím udělat.

A druhá poznámka. Pokud jde o argument, že studenti, kteří jedou na výměnný pobyt do zahraničí, mají mít další výhody, protože se jim prodlouží studium, tak chci říct, že to je naprosto a zásadně špatný přístup a neodpovědné jednání vůči těm studentům. Pokud vysoká škola vysílá do zahraničí v rámci Erasmu nebo jiných programů, tak má zajistit to, aby se studijní povinnosti, které student plní v zahraničí, uznaly. Máme na to ECTS, systém přenositelných kreditů, aby se uznaly a neprodlužovala se standardní doba studia. Pokud je to jinak, tak je to neodpovědné jednání a stát by ho svou politikou neměl podporovat. (Potlesk z pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane předsedo. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Bohdalová.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Dobré dopoledne, dámy a pánové. Chtěla jsem poděkovat paní ministryni za podporu mého pozměňovacího návrhu, ale chtěla jsem říct, že je to můj pozměňovací návrh, kterým jsem chtěla podpořit rozpočtové požadavky paní ministryně. Nejedná se o stanovování doktorandských stipendií, jedná se o to, aby za doktorandy stát platil zdravotní a sociální pojištění. Prosím vás, kolegové, rozhodněte se o tomto zákoně hlasováním ať pro, nebo proti, můj život na tom nestojí, je to jenom můj nápad, který jsme považovala za dobrý. Myslím si, že tělo tohoto zákona obsahuje daleko důležitější věci, které tady řeším. Prosím vás, vraťte se k diskusi k těm věcem, které se týkají rodin a sociálních věcí. Samozřejmě bych moc prosila o podporu, ale říkám, vysvětluji, co mě k tomu vedlo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, paní poslankyně. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, chtěl bych jenom uctivě připomenout rok 2006. Rok 2006, když před volbami za Paroubkovy vlády se začaly prudce zvyšovat před volbami mandatorní výdaje, a to takovým způsobem, že Topolánkova vláda v roce 2007 zdědila strukturální rozpočet na úrovni 5,4, to je více než 200 miliard korun. Ono to nebylo tak vidět, protože byl tenkrát velký růst a ta peřina růstu to překrývala. Ale pak přišla krize a my jsme začali bojovat na finančních trzích o holý život důvěryhodnosti České republiky.

Jdete po úplně stejné cestě a poznáte to už letos v červnu, až se budou stanovovat závazné rozpočtové limity pro jednotlivé kapitoly, jak se tam najednou nebudete moct vejít s rozumnými výdaji, i když máme ještě růst. A s pravděpodobností blížící se jistotě přijdou časy, kdy ten růst nebude a kdy opět upadneme do nějakého negativního cyklu. A pak si vzpomeňte na tyhle chvíle, kdy zdroje byly a kdy jste rozdávali na všechny strany a kdy ty veškeré náklady z konsolidace, které musela společnost prodělávat v době krize, jste rozházeli bez jakékoli odpovědnosti vůči budoucnosti. Prostě to přijde. Jen vám to chci připomenout a chci, abyste si na to vzpomněli, až to přijde. Říká se tomu rozpočtová neodpovědnost.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane předsedo. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan předseda Sklenák, připraví se pan poslanec Berkovec. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Dobré dopoledne, kolegyně a kolegové. Já rozhodně nepatřím mezi ty, kteří ve třetím čtení vedou nějaké dlouhé diskuse, ale musím zareagovat na slova předsedy Stanjury a předsedy Kalouska. Musím odmítnout, že by naše návrhy, které budeme dnes hlasovat, byly nějaké účelové a související s volbami. Pokud jste si nevšimli, sociální demokracie od počátku tohoto volebního období systematicky krok po kroku podporuje zaměstnance, podporuje seniory, podporuje rodiny s dětmi. Každý rok zvyšujeme daňové slevy pro rodiny s dětmi, zvyšujeme důchody atd. Tohle je jeden z dalších kroků. A pokud jde o nějaký váš zmiňovaný útok na mandatorní výdaje, tak musím vás upozornit, že stav veřejných financí nikdy nebyl v tak dobré kondici, jak je nyní. A zatímco vy jste ubírali příjmy důchodcům, ubírali příjmy rodinám s dětmi, tak ten stav veřejných financí se zhoršoval. My jim zlepšujeme život, zvyšujeme příjmy a stav veřejných financí se zlepšuje. (Potlesk z levé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane předsedo. Jako další je přihlášen s faktickou poznámkou pan poslanec Berkovec, nebo nevědomky zmáčkl tlačítko? Dobře, mažu. Pan předseda Stanjura se svou faktickou poznámkou.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Měl jsem pocit, že sjezd sociální demokracie už skončil, ale pan předseda Sklenák je ještě v tom.

Ten rozdíl, pane předsedo, a já jsem o něm mluvil úplně jasně, pane předsedo prostřednictvím předsedajícího. Některé z těch věcí, o kterých jste mluvil, jsme podpořili my z opozice. Například zvýšení daňových slev. Tak neříkejte sociální demokraté prosadili. Sněmovna to schválila. Ne jedna strana. Až tady budete mít většinu v Poslanecké sněmovně a budete jediní pro, ostatní proti, tak máte právo říkat sociální demokraté něco prosadili. Schválila to Sněmovna. A zrovna u daňových slev za podpory minimálně občanských demokratů. Nevím, jak hlasovaly jiné opoziční kluby.

Rozdíl je v tom, že tentokrát to dáváte jako pozměňovací návrhy v rámci druhého čtení. Takže proto je to předvolební, proto to není materiál vlády, na rozdíl od těch kroků, které jste tady uváděl. Já se teď s vámi u tohoto bodu nechci přít o stavu veřejných financí, to si můžeme nechat na jinou debatu, ale pokud chcete, ano, ale pak mě zase obviníte z toho, že vás zdržuji. Ale vy jste tady začal debatu o stavu veřejných financí.

Ale i kdybych přijal jako pravdivou tezi pana předsedy Sklenáka, tak podívejte se na tu logiku. Veřejné finance jsou v dobrém stavu, pan předseda Sklenák říká, že v nejlepším, a proto máme právo to zkazit. To je logika pana předsedy Sklenáka. Ale to logické není, to se na mě nezlobte. A když jsem řekl 50, 60 miliard mandatorních výdajů, tak jsem byl spíše konzervativní. Někteří ekonomičtí komentátoři to odhadují až na 75 až 80 miliard. A není to návrh vlády. A proto je to volební akce, proto je to věc... Je to legitimní. Jenom to chci pojmenovat pravým názvem. A všimněte si, neříká vláda prosadila, vláda navrhuje. Sociální demokraté navrhují. V pořádku. Já tomu tak rozumím. Je to návrh sociální demokracie. Já jsem jenom upozornil všechny kolegyně a kolegy, že mandatorní výdaje se jednoduše zvedají a velmi těžko se dávají zpět na rozumnou úroveň.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Nyní po bloku faktických poznámek se konečně dočkal pan poslanec Vilímec s řádnou přihláškou. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vidím, že jsem udělal chybu, měl jsem se přihlásit písemně, nečekal jsem, že tady bude tolik faktických poznámek. Nemám už moc co dodat, protože tady toho mnoho bylo řečeno. Snad jenom připomenu, co bylo cílem tohoto sněmovního tisku. Určitě nebylo cílem zvyšovat nároky na sociální dávky toho či onoho typu. Cílem bylo umožnit rychlejší čerpání rodičovského příspěvku a zrušit stávající horní hranici výše rodičovského příspěvku, těch 11 500 na kalendářní měsíc. To byla ambice vlády ve vztahu k tomuto sněmovnímu tisku. Co se stalo? Stalo se ve druhém čtení, že byly podávány pozměňovací návrhy všeho typu.

. Jsme před volbami, meze tvořivosti zřejmě neexistují, takové té lidové tvořivosti, a skutečně se začíná opakovat ten rok nebo první pololetí roku 2006. Tehdy také součástí vládní koalice, pokud se nemýlím, byla sociální demokracie a KDU-ČSL. To znamená, opakuje se to navlas stejně jako před těmi jedenácti lety. Tehdy se zatížily mandatorní výdaje 70 miliardami. Pan předseda vlády, který byl ministr financí, aspoň v tom dalším volebním období tvrdil, že on pro takové změny nehlasoval.

Jenom si připomeňme, jaké pozměňovací návrhy zde byly načteny. V rámci tohoto tisku byly předloženy návrhy na zvýšení hranice rozhodného příjmu pro nárok na přídavek na dítě - to načetl pan předseda Sklenák, na zavedení takzvaných přídavků na dítě ve zvýšené výměře - také pan předseda Sklenák, zvýšení výše příspěvků na úhradu potřeb dítěte dle zákona o sociálně-právní ochraně dětí, nebo v rámci stejného zákona i zvýšení odměny pěstounům. Pan poslanec Sklenák v rámci tisku navrhuje i dokonce novelu zákona o dani z příjmů - to je klasický přílepek - a zvýšení daňového zvýhodnění i pro jedno dítě.

Ptám se, pouze řečnicky, nevím, proč se tento návrh nezapracoval do tisku 873, do daňových zákonů, které jsme schvalovali před týdnem. Rozumím tomu, že se na daňové zvýhodnění připadající na jedno dítě trochu pozapomnělo. A také jsme ochotni tento pozměňovací návrh podpořit. Ale pak by mělo být to přechodné ustanovení aspoň stanoveno obdobně jako v těch daňových zákonech, což také není. To znamená, to je prostě tvořivost, která není ani profesně dobře vyargumentována.

Jsou tady návrhy na rozšíření nároku na pohřebné. Nebudu to dál opakovat, každý si to může přečíst. A nechci upírat nebo ubírat jakékoliv právo vznášet tyto pozměňovací návrhy na konci volebního období. Je ale s podivem, že za těmito návrhy skutečně stojí většinou koaliční poslanci, a především poslanci za Českou stranu sociálně demokratickou, a je evidentní, že s postupujícím časem se vláda jako celek už na ničem nedokáže v zásadě dohodnout. Včera jsme byli svědky debaty kolem sociálního bydlení.

Dámy a pánové, já si takto odpovědný přístup k sociální oblasti nepředstavuji, a proto za klub Občanské demokratické strany oznamuji, že právě z důvodů, jak byly navrženy tyto pozměňovací návrhy, většinu z těchto nápadů aktivně podpořit nemůžeme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. S faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Skopeček. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Dobré dopoledne. Nebudu zdržovat, protože moje vystoupení se týká vystoupení pana poslance Sklenáka. Myslím, že říkat, že veřejné finance jsou v pořádku, zkrátka není možné. Přece víme, proč loni dopadly, tak jak dopadly, a dopadly pozitivněji než v těch předešlých letech. Bylo to zejména proto, že se dočerpávaly evropské peníze, čili přitekly peníze navíc. A byla to nedostatečná investiční činnost této vlády, která znamenala pozitivnější vývoj veřejných financí oproti minulosti.

Podívejte se jenom na to, jak se vyvíjejí úrokové sazby po tom, co skončily devizové intervence. To je také věc, u které jste se chlubili, že je to výsledkem dobrého hospodaření této vlády, že nám klesají úroky. Nicméně podívejte se na tento krok, kdy Česká národní banka devizové intervence ukončila, tak okamžitě ty úrokové sazby vystřelily nahoru. Je zkrátka vidět, že veřejné finance strukturálně zdravé nejsou, podléhají ekonomickému cyklu a výsledek hospodaření státu vždy bude odpovídat tomu, jaký ekonomický růst jsme měli. Děkuji pěkně.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče za dodržení času. A nyní s řádnou přihláškou pan ministr Chvojka. Prosím, pane ministře.

 

Ministr vlády ČR Jan Chvojka Děkuju za slovo, pane místopředsedo. Vážení kolegové, vážené kolegyně, chtěl bych poprosit o podporu mého pozměňovacího návrhu, který je v proceduře pod číslem 20 - body H1 až H4. Už jsem o tomto pozměňovacím návrhu samozřejmě mluvil v rámci druhého čtení.

Mám za to, že v České republice máme jednu velkou nespravedlnost, kterou by tento pozměňovací návrh mohl a měl vyřešit. Ta nespravedlnost je v tom, že žena, která má jedno dítě, bere naprosto stejný rodičovský příspěvek jako žena, která má děti dvě nebo tři nebo čtyři, což si myslím, že není spravedlivé, když si vezmete, že například s dvojčaty máte dvakrát větší náklady za ošacení, dvakrát větší náklady za pleny, dvakrát větší náklady za velmi drahé očkování, tak si myslím, že není spravedlivé, že žena - je to většinou žena, kdo pobírá tento rodičovský příspěvek -, bere naprosto stejný finanční obnos jako žena, která má dítě jedno. A samozřejmě pak je tam ještě ta druhá nespravedlnost, že žena, která má dítě jedno a za dva roky další, tak jí nabíhá ten rodičovský příspěvek znovu, a pobírá tedy o mnoho víc než ta žena, která má děti dvě najednou. Podle mého názoru je to nespravedlivé. Byl bych rád, aby se to změnilo. A prosím o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Má to logiku.

Rozumím argumentům, když někdo říká: ale ten rodičovský příspěvek není nějaká odměna za dítě, ale je to náhrada mzdy za to, že ta žena nechodí do práce. Přemýšlel jsem nad tím, kam to narovnání stavu zařadit, ale nenapadlo mě nic jiného než do zákona o státní sociální podpoře do rodičovského příspěvku. Kdybych to dával například do přídavku na děti, tak to úplně rozbije koncept přídavků. Takže tohle je podle mě jediná přijatelná alternativa, kdy těmto rodičům s vícerčaty můžeme pomoci.

Tudíž vás prosím velmi moc, je to opravdu věc, která není spravedlivá, když máte jedno dítě nebo tři, tak berete stejný rodičovský příspěvek. A samozřejmě jde o to, že byť jste říkali, je to náhrada pro ženu za to, že je doma a není v práci, tak ty peníze používá rodina pro ty děti, tudíž je to určitým způsobem finanční... Ono to vyjde beztak na ty děti, to nejde té ženě za to, že není v práci.

Takže prosím vás o podporu. Podporuje to i klub dvojčat a vícerčat. Je to logické. Děkuju za podporu. Díky.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane ministře. Musím vás pochválit, že jste nezneužil svého přednostního práva. Počkal jste si, až na vás vyjde řada.

Nyní s faktickou poznámkou paní zpravodajka Pastuchová. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Opět musím reagovat na vystoupení pana ministra, protože musím znovu zopakovat, že rodičovský příspěvek, jak řekl on sám, je na potřebu rodiče, který přestal pracovat. Na potřebu dětí stát přispívá formou jiné dávky státní sociální podpory - přídavkem na dítě.

A dále, co tu už řekli i kolegové. Mě mrzí, že toto je podáváno pozměňovacím návrhem. Myslím si, že vzhledem k dopadu, který by to mělo na státní rozpočet, by bylo vhodné toto řešit na úrovni koaličních partnerů, a nikoli tímto pozměňovacím návrhem.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, paní poslankyně. Nyní s faktickou poznámkou pan ministr Chvojka. Máte slovo.

 

Ministr vlády ČR Jan Chvojka Chtěl bych reagovat na paní zpravodajku. Ona má pravdu v tom, jak už jsem říkal, není úplně logické to dávat do rodičovského příspěvku, nicméně ono to ani nikam jinam dát nejde. Co se týče přídavku na děti, máte pravdu. Ale přídavek na děti je pro děti do 6 let 500 korun. To znamená, tu nevyváženost, tu nespravedlnost to absolutně nevyřeší.

Tudíž já opakuji, prosím o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Je to věc, která se řeší už velmi dlouho. Už velmi dlouho několik různých poslanců napříč různými politickými stranami v průběhu různých funkčních období to slibovalo, že toto vyřeší. Nikdo to neudělal. Je to věc, která je nespravedlivá. Opakuji, je to nespravedlivé, když máte jedno dítě nebo tři, že ta žena bere stejný rodičovský příspěvek 7 600, přitom má náklady třikrát vyšší. Ty peníze se utratí beztak za děti, utratí se za stravu, utratí se za ošacení, utratí se za velmi drahé očkování. Už jenom pro jedno dítě je to očkování velmi drahé. Teď si vezměte, že máte tři.

Tudíž já doufám, že ta nespravedlnost, která objektivně existuje, se vyřeší, a doufám, že tuto věc podpoříte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane ministře. Ptám se, jestli ještě někdo má zájem vystoupit v rozpravě k tomuto bodu. Nikoho nevidím. Jestliže se nikdo nehlásím, rozpravu končím a ptám se paní navrhovatelky, zda má zájem o závěrečné slovo. Nemá. Paní zpravodajka má zájem o závěrečné slovo? Nemá. Přikročíme tedy k hlasování o pozměňovacích návrzích a já předám řízení schůze.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré dopoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Nejprve přečtu omluvu. Pan poslanec František Vácha se omlouvá dnes mezi 10.30 a 13. hodinou z pracovních důvodů.

A nyní poprosím zpravodajku garančního výboru, aby nás seznámila s procedurou hlasování, přednášela jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním nám sdělila stanovisko garančního výboru. Prosím, paní zpravodajko.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji za slovo a dovolte mi, abych vás seznámila s procedurou hlasování, tak jak byla schválena výborem pro sociální politiku dne 9. března 2017.

Návrhy legislativně technických úprav nebyly ve třetím čtení načteny. Tedy budeme hlasovat A1, které je totožné s B1 a F2, A4, které je totožné s B6 (a) F4, A6 totožné s B7 a F5, A7, které je totožné s B8 a F6, A8, které je totožné s B9, F7 a F8, a K9. To bude hlasování společné.

Pak bychom měli hlasovat o K10. Pokud bude přijato, bude nehlasovatelné A10 a H5, které je totožné s K8. Nebude-li přijato, budeme hlasovat o H5, které je totožné s K8. Pokud bude přijato, bude nehlasovatelné A10. Nebude-li přijato, budeme hlasovat o A10.

Dále budeme hlasovat o A2, které je totožné s B2 a F1. Dále A3, které je totožné s B4 a F3. Dalším hlasováním bude A5, následně A9. B3a až B3d, které je totožné s J. B5a, B5b, které je totožné s I1a, I1b. Pokud bude přijato, bude nehlasovatelné G1, G2a a G2b. Nebude-li přijato, budeme hlasovat o G1, G2a a G2b. Následně budeme hlasovat o bodu C. Dále D1 a D2. Dalším hlasováním bod E. Šestnáctým bodem F9 bod 1. F9 bod 2. Bude-li přijat, bude nehlasovatelný bod I2 bod 2 a 3. Nebude-li přijat, budeme hlasovat o bodu I2 bod 2 a 3. Dále I2 bod 1. Dalším hlasováním dvacet bude H1 až H4. Dále K1. Dalším K2. K3 až K6. Dalším K7. A pak budeme hlasovat o návrhu jako celku.

Je to docela složité hlasování. Já vám před každým hlasováním řeknu, čeho se hlasování týká.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: V to pevně doufáme. Děkuji paní zpravodajce. Ptám se, kdo má jakoukoliv připomínku či jiný návrh procedury. Není tomu tak, takže budeme hlasovat o návrhu procedury. Nejprve vás ale všechny odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. A budeme hlasovat o návrhu procedury, tak jak ji přednesla paní zpravodajka.

 

Zahajuji hlasování o návrhu procedury. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 312, přihlášeno je 165 poslankyň a poslanců, pro 161, proti žádný. Návrh procedury byl přijat.

 

Prosím, paní zpravodajko.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Přistoupíme k prvnímu hlasování, kdy budeme hlasovat společně o A1, A4, A6, A7, A8 -

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já s omlouvám, ještě tady mám návrh legislativně technických úprav.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Pardon. Legislativně technické úpravy nebyly ve třetím čtení předneseny a načteny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pardon.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Budeme tedy hlasovat společně, opakuji, o bodu A1, A4, A6, A7, A8 a K9 a jedná se o rozhodné období pro nárok na přídavek na dítě.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko garančního výboru? (Doporučuje.) Stanovisko paní ministryně? (Doporučuje.)

Zahajuji hlasování A1, A4, A6, A7, A8 a K9. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 313, přihlášeno je 172 poslankyň a poslanců, pro 168, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Dále budeme hlasovat o bodu K10, u kterého se jedná o účinnost, kde se navrhuje účinnost dělená. Garanční výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko paní ministryně? (Doporučuje.)

Zahajuji hlasování o K10. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 314, přihlášeno je 172 poslankyň a poslanců, pro 170, proti žádný. I tento návrh byl přijat.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Vzhledem k tomu, že tento bod byl přijat, je nehlasovatelné A10 a H5. Přistoupíme tedy k hlasování bodu A2, který se týká příspěvku na bydlení. Garanční výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko paní ministryně? (Doporučuje.)

Zahajuji hlasování o A2. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 315, přihlášeno je 172 poslankyň a poslanců, pro 170, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Nyní budeme hlasovat o bodu A3, který je totožný s B4 a F3, a jedná se o protisouběhové pravidlo u rodičovského příspěvku pro rodiče, kteří již za nejmladší dítě v rodině čerpali dávku obdobnou v jiném státě. Garanční výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko paní ministryně? (Doporučuje.)

Zahajuji hlasování o A3. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 316, přihlášeno je 173 poslankyň a poslanců, pro 170, proti žádný. I tento návrh byl přijat.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Dále budeme hlasovat o bodu A5, kde se jedná o legislativně technické zpřesnění. Garanční výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Paní ministryně? (Doporučuje.)

Zahájil jsem hlasování o A5. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 317, přihlášeno je 173 poslankyň a poslanců, pro 169, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Dále hlasujeme o bodu A9, který se týká rozšíření okruhu státních pojištěnců pro zdravotní pojištění o prarodiče. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko paní ministryně? (Nedoporučuje.)

Zahajuji hlasování o A9. Kdo je pro, nechť zvedne ruku, zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 318. Přihlášeno je 173 poslankyň a poslanců, pro 72, proti 55. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Dále budeme hlasovat o bodech B3a až B3d, který je totožný s J. Je to proti zrušení omezení horní hranice 11 500 korun. Garanční výbor nepřijal stanovisko.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko paní ministryně? (Nedoporučuje.)

Zahajuji hlasování o B3a až B3d. Kdo je pro, nechť zvedne ruku, zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 319. Přihlášeno je 173 poslankyň a poslanců, pro 56, proti 39. Ani tento návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Dále budeme hlasovat o bodech B5a, B5b, který je totožný s I1a a s I1b. Jedná se o ponechání současné podmínky sledování docházky u dětí mladších dvou let. Garanční výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Paní ministryně? (Nedoporučuje.)

Zahajuji hlasování o B5a a B5b. Kdo je pro, nechť zvedne ruku, zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 320. Přihlášeno je 173 poslankyň a poslanců, pro 95, proti 39. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Protože byl tento návrh přijat, je nehlasovatelné G1, G2a a G2b.

Dále tedy budeme hlasovat o znění návrhu pod písmenem C, mém pozměňovacím návrhu. Jedná se o změnu terminologie v § 5. Jedná se o promítnutí změny názvu příjmů vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů, které se započítávají do rozhodných příjmů pro nárok na některé dávky státní sociální podpory. Garanční výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Paní ministryně? (Doporučuje.)

Zahajuji hlasování o pozměňovacím návrhu pod písmenem C. Kdo je pro, nechť zvedne ruku, zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 321. Přihlášeno je 173 poslankyň a poslanců, pro 168, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Dále budeme hlasovat o bodech D1 a D2, pozměňovací návrh kolegyně Golasowské - rozšíření nároku na pohřebné. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko paní ministryně? (Nedoporučuje.)

Zahajuji hlasování o pozměňovacím návrhu D1 a D2. Kdo je pro, nechť zvedne ruku, zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 322. Přihlášeno je 173 poslankyň a poslanců, pro 55, proti 35. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pod písmenem E kolegyně Bohdalové - rozšíření okruhu státních pojištěnců zdravotního pojištění o studenty doktorského studia. Garanční výbor doporučil.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Paní ministryně? (Doporučuje.)

Zahajuji hlasování o pozměňovacím návrhu pod písmenem E. Kdo je pro, nechť zvedne ruku, zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 323. Přihlášeno je 172 poslankyň a poslanců, pro 101, proti 52. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Dále budeme hlasovat o bodu F9 bod 1 paní poslankyně Kailové, o zvýšení příspěvku na úhradu potřeb dítěte. Garanční výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Paní ministryně? (Doporučuje.)

Zahajuji hlasování o pozměňovacím návrhu F9 bod 1. Kdo je pro, nechť zvedne ruku, zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 324. Přihlášeno je 173 poslankyň a poslanců, pro 100, proti 9. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Dále budeme hlasovat o bodu F9 bod 2 taktéž kolegyně Kailové. Jedná se o zvýšení odměny pěstouna navázáním na minimální mzdu. Garanční výbor nepřijal stanovisko.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Paní ministryně? (Doporučuje.)

Zahájil jsem hlasování o bodu F9 bod 2. Kdo je pro, nechť zvedne ruku, zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 325. Přihlášeno je 173 poslankyň a poslanců, pro 66, proti 2. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Protože tento návrh nebyl přijat, budeme hlasovat o bodu I2 bod 2 a 3 poslankyně Chalánkové - zvýšení odměny pěstouna. Garanční výbor nepřijal stanovisko.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Paní ministryně? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování o pozměňovacím návrhu I2 body 2 a 3. Kdo je pro, nechť zvedne ruku, zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 326. Přihlášeno je 173 poslankyň a poslanců, pro 110, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Dále budeme hlasovat o bodu I bod 1 kolegyně Chalánkové. Jedná se o snížení státního příspěvku na výkon pěstounské péče. Garanční výbor nepřijal stanovisko.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování o pozměňovacím návrhu I2 bod 1. Kdo je pro, nechť zvedne ruku, zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 327. Přihlášeno je 172 poslankyň a poslanců, pro 41, proti 41. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Dále budeme hlasovat o bodech H1 až H4 pana ministra Chvojky, nebo pana poslance Chvojky, pardon. Jedná se právě o zavedení vyšší celkové sumy rodičovského příspěvku pro rodiny s vícerčaty. Garanční výbor doporučil.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko paní ministryně? (Doporučuje.)

Zahajuji hlasování o H1 až H4. Kdo je pro, nechť zvedne ruku, zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 328. Přihlášeno je 173 poslankyň a poslanců, pro 125, proti 2. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Dále budeme hlasovat o K1. Všechny body pod K jsou od kolegy Sklenáka. K1 obsahuje to, aby se přídavek na dítě nezapočítával do rozhodných příjmů pro nárok na příspěvek na bydlení. Garanční výbor nepřijal stanovisko.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Paní ministryně? (Doporučuje.)

Zahájil jsem hlasování o pozměňovacím návrhu K1 pana kolegy Sklenáka. Kdo je pro, nechť zvedne ruku, zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 329. Přihlášeno je 173 poslankyň a poslanců, pro 78, proti 66. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Nyní budeme hlasovat o K2. Jedná se o zvýšení koeficientu rozhodného příjmu na 2,7 životního minima pro nárok na přídavek na dítě. Garanční výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Paní ministryně? (Doporučuje.)

 

Zahajuji hlasování o pozměňovacím návrhu K2. Kdo je pro, nechť zvedne ruku, zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 330. Přihlášeno je 173 poslankyň a poslanců, pro 132, proti 16. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Nyní budeme hlasovat o bodech K3 až K6. Jedná se o zvýšení částky přídavku na dítě o 300 korun pro pracující rodiče. Garanční výbor nepřijal stanovisko.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Paní ministryně? (Doporučuje.)

 

Zahajuji hlasování o K3 až K6. Kdo je pro, nechť zvedne ruku, zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 331. Přihlášeno je 173 poslankyň a poslanců, pro 94, proti 22. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Dále budeme hlasovat o K7. Jedná se o zvýšení daňového zvýhodnění na první vyživované dítě o 150 korun měsíčně, tedy to dělá 1 800 korun ročně. Garanční výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Paní ministryně? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování o K7. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 332. Přihlášeno je 173 poslankyň a poslanců, pro 170, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Tím jsme se vypořádali se všemi pozměňovacími návrhy. Je to tak prosím, paní zpravodajko?

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Ano. Vypořádali jsme se se všemi návrhy a nyní bychom měli hlasovat o návrhu zákona jako celku.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ale předtím ještě se o slovo hlásí s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já mám jenom jednoduché upozornění. Občas, když opozice nebo my něco navrhujeme, tak vystoupí někdo z vládní koalice a říká pozor, pozor, to je přílepek. Tak jenom si řekněme o čem ten zákon byl na začátku. To byl zákon, kterým se mění zákon o státní sociální podpoře. A my jsme dneska schválili pozměňovací návrhy zákonů o veřejném zdravotním pojištění a o zákoně daně z příjmu. Takže příště, až nás budete školit o přílepcích, tak si vzpomeňte, jak jste hlasovali. Jak přilepili a otevřeli úplně jiné zákony, které s tím návrhem vůbec nesouvisí.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. A pokud se již nikdo další s přednostním právem nehlásí, tak já přednesu návrh usnesení a dám o něm hlasovat.

 

"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 854, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Stanovisko paní zpravodajky? (Doporučující.) Paní ministryně? (Také doporučující.)

Zahajuji hlasování o návrhu zákona jako celku. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 333. Přihlášeno je 173 poslankyň a poslanců, pro 134, proti 12. Návrh zákona byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Děkuji paní ministryni i paní zpravodajce za vzornou spolupráci.

 

Dalším bodem našeho jednání je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.