(15.20 hodin)
(pokračuje Běhounek)
Při zavedení elektronické neschopenky se všemi jejími výhodami stále zůstane zachována možnost alternativně vystavovat neschopenku v papírové formě. Bude záviset výhradně na volbě jednotlivých lékařů, kterou formu a pro jaký případ vystavení pracovní neschopnosti zvolí, předpokládám ve spolupráci se zaměstnavateli. Je zřejmé, že o úspěchu elektronické neschopenky rozhodne do značné míry jednoduchost, uživatelská přívětivost a schopnost následných technických řešení. Účelem předloženého návrhu je vytvořit takový právní rámec včas, který vznik těchto řešení umožní.
V podrobné rozpravě se potom přihlásím k číslu, pod kterým je zaznamenán v sněmovních dokumentech.
Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance Zavadila a připraví se pan předseda Stanjura.
Poslanec Jaroslav Zavadil: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, můj pozměňovací návrh má své opodstatnění mimo jiné i proto, že v roce 2010, v době, kdy v souvislosti s realizací úsporných opatření ve státním rozpočtu došlo k plošnému snížení těchto dávek, neboli dávek nemocenského pojištění, a po odeznění ekonomické krize se dá předpokládat a vzniká prostor pro to, aby systém nemocenského pojištění lépe naplňoval svůj účel a výše dávek byla nastavena tak, aby propad příjmů u déletrvajících dočasných pracovních neschopností nebo karantén nebyl tak výrazný. Navrhuje se proto navýšení procentních sazeb nemocenského na úroveň, která byla před rokem 2010. Výše nemocenského by měla být diferencována, to znamená, do 30 dnů by to mělo být stejné, jako to je, nad 30 dnů, od 31. dne, by se zvýšila sazba na 66 % a od 61. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti by to bylo 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu.
Já vám děkuji a doufám, že podpoříte tento návrh. Já se potom k němu přihlásím při podrobné rozpravě.
Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana předsedu Stanjuru.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já se chci vyjádřit k tomu, co uvedli dva mí předřečníci. U návrhu pana poslance Zavadila si dovolím říct, že to je návrh, který se dá navrhnout ve druhém čtení a dá se o něm hlasovat, protože je to, řekl bych, v zásadě jednoduchá debata. Samozřejmě já osobně s tím návrhem nemám problém, protože člověk na dlouhodobé nemocenské má vlastně dvě negativní věci současně - za prvé samotná dlouhodobá nemoc a druhá věc je finanční ohodnocení, které pobírá v době dlouhodobé nemocenské.
Současně bychom se ale měli bavit o možnostech, aby vznikla možnost komerčně se připojistit na dobu nemocenské, protože ten návrh vlastně pomáhá těm, kteří mají v zásadě střední nebo nižší příjmy díky tomu, že je to limitováno shora, výše nemocenské. Takže u zaměstnanců, ale i živnostníků, kteří mají vyšší střední příjmy, je ten propad mimořádně vysoký, a to i po případném schválení tohoto pozměňovacího návrhu. A možná bychom mohli obecně zvolit princip platby na nemocenské jako dobrovolný, ať si to každý zváží, a případně pokud budou na trhu produkty - dobrovolnost není nic špatného. To si myslím, že pokud to bude volba konkrétního člověka, je to věc, kterou bychom mohli podpořit, protože to je jeho zodpovědnost. Zrovna minulý týden jsem četl analýzu o tom, jak nečerpají nemocenskou drobní podnikatelé a živnostníci. Proč asi? To jsou ti, kteří chodí pořád do práce a kteří si ten výpadek příjmů prostě nemohou dovolit. A není to jenom z finančních důvodů. Nemohou si dovolit vlastně opustit živnost, protože za ně tu práci nikdo neudělá, a na to moc nemyslíme. Maximálně co pro ně tato vláda má, tak zpřísnění podmínek, zvýšení byrokracie, všetci kradnú a plaťte si víc. To je jediná pomoc, kterou nabízí tato vláda drobným podnikatelům a živnostníkům.
Mnohem kritičtější komentář si zaslouží návrh pana poslance, pana hejtmana a pana předsedy správní rady VZP. Spolu jsme v nějaké pracovní skupině, která se má zabývat elektronizací veřejné správy, a myslím si, že zrovna tento návrh je přesně ukázka toho, co v té skupině kritizujeme a jak se postupovat nemá. Podívejte se na ten pozměňovací návrh. Je poměrně robustní, není provázaný s ničím ostatním, nebylo k tomu provedeno standardní výběrové řízení, zavádíme tady yettiho - jednotný informační systém MPSV.
Paní ministryně, už něco takového je dneska? Já myslím, že není. Paní ministryně nebyla schopna za 3,5 roku vysoutěžit jediný systém, přestože v průběhu let měla x tiskových konferencí, jak je všechno špatně, jak ona to prosoutěží, vysoutěží. Realita je úplně opačná! Jediné, co chce, stáhnout zakázky ze sociální správy na Ministerstvo práce a sociálních věcí a tímto návrhem se tomu otevírají dveře. Kdo je zodpovědný za tuto agendu? Ministerstvo práce, nebo Česká správa sociálního zabezpečení? Odpověď je jasná. Česká správa sociálního zabezpečení! Přesto tady načítáte vznik nějakého jednotného informačního systému. Pozměňovacím návrhem ve druhém čtení načítáme vznik jednotného informačního systému v rezortu. Už to je podezřelé, už to je zvláštní. Podívejte se na ten pozměňovací návrh. Je poměrně robustní.
A teď bych mohl citovat - a já to udělám, abyste věděli - z nejasné dikce. Tam se několikrát objevuje tento text v několika paragrafech. Například: "Údaje potřebné k posuzování zdravotního stavu a k činnostem podle odstavců 1 až 9 se vedou v informačním systému o posuzování zdravotního stavu pro účely sociálních agend." Posuzování zdravotního stavu pro účely sociálních agend. Už to je zvláštní sousloví. "Tento informační systém je součástí jednotného informačního systému práce a sociálních věcí." Už ani ne ministerstva.
Tak já mám konkrétní dotaz buď na paní ministryni, nebo na pana kolegu, pana poslance Běhounka. Jak dneska vypadá jednotný informační systém práce a sociálních věcí? Které systémy a které subsystémy jsou součástí tohoto jednotného systému? Kdy proběhla nějaká soutěž na dodavatele? Kdo je dodavatelem těch systémů? Jaké jsou roční provozní náklady jednotného informačního systému práce a sociálních věcí?
Hned poté: "Registr pojištěnců je informačním systémem veřejné správy, který spravuje ministerstvo a je součástí jednotného informačního systému práce a sociálních věcí." Dokonce ministerstvo milostivě umožní zaměstnancům České správy sociálního zabezpečení a okresních správ sociálního zabezpečení užívat registr pojištěnců k plnění jejich úkolů. K čemu je ten registr ministerstvu? Druhý konkrétní dotaz na paní ministryni.
Chci se zeptat, jaké je stanovisko Rady vlády pro informační systémy veřejné správy k tomuto pozměňovacímu návrhu. Projednala to rada vlády jako poradní orgán nejsilnější v této oblasti digitalizace a elektronizace? Pokud ano, rád bych viděl nějaké usnesení nebo rozhodnutí.
A nyní odstavec, který říká, ať to uděláme jakkoliv, v zásadě vždycky můžeme říct, že to funguje, i kdyby to nefungovalo. Pro podporu svého tvrzení vám přečtu opakovanou dikci jednoho odstavce: "Příslušný orgán nemocenského pojištění sděluje ošetřujícímu lékaři souhlas podle věty třetí v elektronické podobě prostřednictvím informačního systému pojištění, byla-li žádost o tento souhlas podána v elektronické podobě..." Až potud žádný problém. Zeptáš se elektronicky, dostaneš odpověď elektronicky. Ale pokračuje tato věta: "a pokud to technické řešení daného informačního systému pojištění umožní." Jinými slovy, zeptám se elektronicky, vyřešit mi to software neumí, odpovím: postupuji podle zákona, podle § 56 poslední věty odst. 3, technické řešení daného informačního systému tuto informaci neumožní sdělit. To se opakuje několikrát. ***