(15.30 hodin)
(pokračuje Stanjura)
A já jsem současně příznivec, abychom měli elektronické neschopenky, ale není to jednoduché prosadit, protože tady potřebujete sladit zájmy dvou profesních skupin a ty zájmy jsou legitimní. Na jedné straně jsou zaměstnavatelé a na druhé straně jsou zejména praktičtí lékaři.
Třetí dotaz na paní ministryni a na pana poslance Běhounka: má tento pozměňovací návrh podporu Sdružení praktických lékařů? Pokud ano, rád bych věděl, který orgán toho sdružení rozhodl a kdy. Protože pokud to uděláme jednostranně, pokud nenajdeme shodu mezi zaměstnavateli a zejména Sdružením praktických lékařů, resp. lékaři obecně, tak je to jenom k ničemu. A pan poslanec Běhounek vzal jako hroznou výhodu, že to bude elektronicky nebo papírově a že to bude záležet na tom lékaři. Chtěl bych slyšet nějaký kvalifikovaný odhad, kolik si myslíte, pane poslanče prostřednictvím pana předsedy, kolik procent lékařů využije tu elektronickou cestu. Mně ten princip nevadí, možnost volby. Ale aby to bylo atraktivní, tak tam musí být nějaký bonus, ať už pro ty zaměstnavatele, nebo pro ty lékaře, tomu rozumím. A teď nemyslím finanční bonus, teď myslím jednodušší správa, něco rychlejší. Nic z toho tady nevidím.
Čtvrtý dotaz na paní ministryni: Proč jste to neřešili ve vládním návrhu zákona? Elektronizaci, digitalizaci, informační systémy.
Pan poslanec Běhounek říká, že se v podrobné rozpravě přihlásí k tomu číslu. Já bych ho poprosil, aby to nedělal, aby ten pozměňovací návrh nechal pro další diskusi, aby nás nevystavoval hlasování, protože ten návrh je opravdu nepřipravený. Možná že se pletu, ale počkám si na odpověď na ty otázky, jaký je postoj rady vlády, jaký je postoj Sdružení praktických lékařů, proč to nebylo ve vládním návrhu, proč k tomu nebylo standardní připomínkové řízení, kdo ten návrh vlastně ocení. A co to znamená, pokud to technické řešení jednotného informačního systému práce a sociálních věcí umožní? Já tomu vůbec nerozumím. Potom každý výpadek, každou chybu softwaru můžete s odkazem na tento paragraf bagatelizovat a říct no tak ale zákon na to myslí, nejde to, hotovo, pošlete papír. Ale zavedli jsme elektronizaci a digitalizaci.
Pane poslanče Běhounku, zkuste zvážit a nepřihlaste se k tomu a nechme to jako vstup do debaty, protože je to věc, která si zaslouží řešení, ale ne takhle. Takhle pokoutně, bez řádné diskuse, nepřipravený návrh. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Já vám také děkuji, pane předsedo. Jsme v obecné rozpravě, eviduji dvě přihlášky. První má pan poslanec Běhounek faktickou poznámku a po něm paní ministryně s přednostním právem. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Běhounek: Já předpokládám, že kolegovi bude na mnohé položené otázky odpovězeno. Je mi líto, že pokud se pokusíme něco někam posunout, tak on zrovna to kritizuje. Já jsem přesvědčen, že ty formulace jsou řešitelné, že to je tímto způsobem ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a byl jsem informován o tom, že jednání s lékaři bylo v okamžiku, kdy bude zavedeno řešení elektronického receptu. Já jsem přesvědčen, že i pro zaměstnavatele tato záležitost bude snazší a bude žádaná. Dneska samozřejmě soustavně dohledáváme jednotlivé díly, jak jsem komentoval, je jich pět. Já se k tomu pozměňovacímu návrhu přihlásím a je na dalším vyjednávání a jednání ve výboru garančnímu, jestli se o tom bude ještě jednat s Ministerstvem práce a sociálních věcí.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s přednostním právem paní ministryně. Prosím, máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, poslankyně a poslanci, no já bych si myslela, že když někdo kritizuje nějaký text, nějaký pozměňovací návrh, že si nejdřív zjistí aspoň tu skutečnost a pak až kritizuje.
Co se týče toho, že jsme slibovali vysoutěžit zakázky a žádnou nevysoutěžili, nevím, to je asi nějaký opravdu omyl, protože my jsme vysoutěžili deset těch velkých zakázek a nic, nic co jsme slíbili, nebo všechno, co jsme slíbili, to jsme udělali. Ty elektronické neschopenky, tak jak tady jsou v tom pozměňovacím návrhu, tak ty nemají žádný vztah k nějakým zakázkám ani na Ministerstvu práce, ani na České správě sociálního zabezpečení.
Ten pozměňovací návrh, ano, projednala Rada vlády pro informační technologie, stejně tak jako ho projednala Rada hospodářské a sociální dohody a tento pozměňovací návrh má jednoznačnou podporu i zaměstnavatelů i odborů. A stejně tak má podporu i lékařů. Nevím, jestli konkrétně to bylo projednáváno s tímto sdružením, které tady bylo uvedeno, nebo s jiným, ale bylo to s nimi projednáváno samozřejmě a zároveň to bude představeno v dubnu na kongresu.
A poslední, co jsem zachytila, ten jednotný informační systém, ten už je dnes ukotven v zákoně o úřadech práce. Aha, a teď mám informaci, že ten orgán, se kterým to bylo projednáno, je tedy Česká lékařská komora. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Já vás eviduji, pane předsedo, s přednostním právem, prosím.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak jednotný informační systém práce a sociálních věcí je ukotven v zákoně o úřadu práce. Nemám důvodu paní ministryni nevěřit. Tak proč to chcete mít na ministerstvu? Rozumíme si, že úřad práce je jiná entita než Ministerstvo práce a sociálních věcí? Já jsem se ptal, proč to chcete přenést na ministerstvo. Žádná odpověď. Ptal jsem se, jaké jsou systémy jednotného informačního systému. Odpověď je - je ukotven v zákoně. Takže já to přeložím: paní ministryně neví. Já tomu rozumím, že to neví dneska. Tak příště, paní ministryně, kdybyste mi odpověděla. Já vím, opravdu chápu, že ministr nemůže vědět všechno.
Neodpověděla jste mi na klíčovou otázku, proč to nebylo ve vládním návrhu zákona, proč to řešíte pozměňovacím návrhem - digitalizaci, zavedení nových informačních systémů. To opravdu není jednoduché. A pokud chceme, aby to bylo úspěšné, a já chci, aby to bylo úspěšné, tak to musí být dobře připravené, jinak to zprofanujete.
A není to dobře připravené. S nějakými lékaři jsme to projednali. Já jsem se ptal konkrétně, kdo vystavuje procentuálně nejvíc neschopností? Praktičtí lékaři. Protože mi je to blízké, tak se Sdružením praktických lékařů, s jednotlivými praktickými lékaři o tom debatuji, o tom principu, protože vím, že by to zaměstnavatelům pomohlo. A jejich reakce je, že zaměstnavatelé a odbory doposud s nimi nenašli společnou řeč na řešení. Můžeme to jednostranně nařídit, ale když současně řekneme - a tím otupíme hranu toho odporu -, že to nebude povinné, tak já jsem se ptal taky paní ministryně, kolik si myslíte, že to bude využívat lékařů, těch praktických, když to nebude povinné a nejde to jakoby vstříc jejich oprávněným požadavkům tak, aby to fungovalo. Žádná odpověď. Žádná odpověď. Takové to obecné heslo "chceme elektronizaci", to podepíšeme všichni.
A ty informační systémy, které jste vysoutěžila, si nechám na jiný bod Sněmovny. Souhlasím s tím, že to sem nepatří, to byla jenom poznámka. Jestli JŘBÚ považujete za soutěž, tak máte možná pravdu, ale dát někomu z ruky prodloužení systému a říkat tomu, že jsem to přesoutěžila, tak je to poměrně odvážné tvrzení. Ale nechci tím zatěžovat tento bod, k tomu to úplně nepatří, ale pokud chcete, zítra můžu navrhnout bod, který se bude jmenovat "informační systémy na MPSV" a můžeme o tom debatovat poměrně podrobně v rámci kteréhokoli jiného bodu. Já jsem na to docela připravený, mám takové šanony k tomu z veřejných zdrojů a jsem schopen se ptát a budu očekávat odpovědi.
Ale zkuste odpovědět na ty základní otázky, které jsem položil. Když je to tak důležité, proč jste to vy, paní ministryně, nedala do vládního návrhu zákona? Proč k tomu neproběhlo standardní připomínkové řízení? Proč jste obešli Sdružení praktických lékařů, kterých se to většinově týká? Já tomu nerozumím. Pokud chci, aby ten projekt byl úspěšný, tak musím najít shodu s těmi, kteří ten projekt mají využívat. A samozřejmě je to i pro ty zaměstnance i pro ty zaměstnavatele lepší, když to dostanou elektronicky.
Nicméně tam ta formulace k ochraně utajovaných skutečností, nebo privátních informací - a co je privátnějšího než informace o zdravotním stavu? - je taky poměrně kusá. A to je klíč pro úspěch veškeré elektronizace ve zdravotnictví, abychom si my klienti, my pacienti byli jisti tím, že ty informace bude sdílet jenom ten, kdo má, a že se to nedostane k nikomu jinému. To je nejdůležitější úkol zejména ve zdravotnictví. Neznám intimnější informace než tohle. A podívejte se do odůvodnění toho pozměňovacího návrhu, co je k té ochraně těchto dat soukromých a privátních napsáno. Zase je to napsané tak, že - já bych to podepsal - budeme na to dbát. Tomu já rozumím, ale jak na to budeme dbát? Kdo ten systém postaví? Máme nějaké zadání architektury jednotného systému práce (nesrozumitelné)? Existuje něco jako architektura toho jednotného systému, nebo ne? Já se obávám, že ne. Ale pozor, už to máme ukotveno v zákonu o úřadu práce. A to je málo, paní ministryně. ***