(11.40 hodin)
(pokračuje Hovorka)
Dále říkáme, že umělé oplodnění nelze provést, jestliže existuje mezi ženou, které má být umělé oplodnění provedeno, dále jen příjemkyně anonymního dárce, příbuzenský vztah vylučující uzavření manželství.
Dále se říká v pozměňovacím návrhu F2, že nemůže darovat dárkyně, která darovala vajíčka během uplynulých 12 měsíců, znovu. Je to určité i řekněme chránění zdraví dárkyně, protože u nás je více než 1 800 dárkyň vajíček, a jestliže mohou vlastně v relativně krátké době darovat vajíčka, tak je to samozřejmě určité riziko pro jejich zdraví.
Další omezení je v návrhu F4, kde anonymní dárce může darovat zárodečné buňky pouze u jednoho poskytovatele. To si myslím, že je podstatné, protože dneska vlastně mohou dárci cestovat po celé republice mezi jednotlivými centry, bylo tady řečeno, že jich je přes 40, a všude mohou darovat své sperma, případně vajíčka. Tím pádem může dojít k tomu, že se zase zvýší riziko setkávání biologických sourozenců při plození dětí. (Hluk v levé části sálu.)
Nejpodstatnější návrh, který je pod bodem F5, se týká náhradního - surogátního - mateřství. Je to věc, která dosud není v našem právním řádu zakotvena, není ani v občanském zákoníku, ale neznamená to, že podobný proces u nás neprobíhá. Skutečně ta možnost, kdy embryo biologických rodičů donosí jiná náhradní matka s úmyslem takto otěhotnět, u nás se uskutečňuje. A potom je vlastně řešeno soudy, kdo je matka a čí je dítě. Je známo mnoho případů, že náhradní matka donosí dítě někomu jinému, a potom je psychologicky závislá na tom, že to dítě odnosila ve svém těle, a nechce se dítěte vzdát. A soudy mnohdy nebývají jednoduché. Takže já ve svém pozměňovacím návrhu říkám, že to surogátní, náhradní mateřství není možné s výjimkou blízkého příbuzenství mezi biologickou a surogátní matkou. Může nastat případ, kdy například dcera je nemocná a nemůže mít děti a matka, která je již po reprodukčním cyklu, může svou zdravou dělohu předat například své dceři. Takže to je vysvětlení mého pozměňovacího návrhu. Myslím si, že je dobré tento pozměňovací návrh podpořit.
Pozměňovací návrhy se snažím promítnout i do občanského zákoníku, a to z toho důvodu, že tato věc by měla být ošetřena jak v zákoně o specifických zdravotních službách, tak v občanském zákoníku.
Chtěl bych se ještě krátce dotknout pozměňovacího návrhu pana poslance Adámka. Pokud by tento pozměňovací návrh, kdy je možné oplodňovat matky, vlastně matky samostatné bez otce, vlastně single matky, tak si myslím, že toto je úplně popřední smyslu rodiny. Je to, jak říkal pan ministr, odporuje to tradičnímu modelu rodiny. A my tento pozměňovací návrh nemůžeme podporovat, protože podporujeme tradiční rodinu. Je to jenom zakládání problémů do příštích generací. Pokud by tento pozměňovací návrh byl takto přijat, nebudeme moci podpořit zákon o specifických zdravotních službách jako klub.
Dále bych se krátce zmínil o pozměňovacím návrhu pana poslance Havíře. Je to vlastně pozměňovací návrh, v jeho části G2.1 až G2.3, je to umožnění transplantace nepárového orgánu, mimo jiné transplantace dělohy. Jakkoli rozumíme tomu, že tato transplantace dělohy může pomoci ženám, které jsou nemocné, případně o ni přišly, pokud v tomto návrhu není omezení, že se jedná například o možnost darování v příbuzenském vztahu, tak je tady určité riziko, že by se ženy, které jsou v tísnivé finanční situaci, mohly rozhodnout darovat dělohu někomu jinému případně za peníze. Bohužel takovéto případy se dějí. Proto si myslíme, že tento pozměňovací návrh bez omezení, a navíc ještě s podmíněním, že tato transplantace bude možná, až Ministerstvo zdravotnictví uzná transplantaci dělohy za standardní metodu, tak si myslíme, že to je pozměňovací návrh, který míří do budoucnosti, a jako takový ho vnímáme velmi problematický, i když jeho záměr pomoci ženám, které jsou nemocné a nemohou mít děti, má svůj rozumný základ.
Nyní bych se ještě zmínil o jedné věci. Pan ministr tady řekl, že můj pozměňovací návrh nebo pozměňovací návrh paní poslankyně Chalánkové by výrazně zkomplikoval práci reprodukčním centrům. Bylo by dobré, aby lidé věděli, že finanční kompenzace třeba u darování vajíček se pohybuje kolem 18 000 korun. Přitom v některých zemích toto vůbec není možné a jedná se pouze o altruistický vztah k tomu, že ta žena chce pomoci někomu, kdo prostě nemůže otěhotnět. U nás se to stává bohužel finančním byznysem a mnohá děvčata vlastně podstupují darování vajíček, v tom registru je až 1 800 dárkyň z celého Česka, a také vlastně to množství darování vajíček je obrovské. Děvčata, ženy si neuvědomují, že velmi riskují, že v budoucnu nebudou moci třeba otěhotnět. V reklamách reprodukčních center se často říká, že pomáhají nemocným ženám. Je to jenom zčásti pravda, protože z těchto darovaných vajíček jenom 770 českých žen v roce 2014 přijalo tato vajíčka. Ve skutečnosti je to byznys pro cizinky z Evropské unie, v počtu 4 tisíce přijaly v roce 2014 tato vajíčka, a cizinky mimo Evropskou unii v počtu 870. To mnohdy tyto ženy nevědí. A mnohdy také nevědí, že za to, co ony dostanou tu finanční kompenzaci v rozsahu 18 000 korun, tak mnohdy za ten cyklus darování, vložení toho vajíčka zaplatí cizinky 100 000 korun. Čili obrovský byznys v rozsahu kolem 4 miliard korun. V Česku tak mladé dívky nepomáhají nemocným ženám, nebo většinou nepomáhají nemocným ženám, ale za peníze riskují své zdraví, aby z velké části vyhověly postarším cizinkám toužícím po dítěti, často ve věku babiček.
To jsem považoval za důležité říct, abyste měli informace před třetím čtením o tomto návrhu zákona. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážený pane premiére, dámy a pánové, nebudu příliš dlouhý, pokusím se to zkrátit. Víte dobře, že ve zdravotních věcech vystupuji spíše méně než více, ale myslím, že tady se otevřelo několik etických otázek, ke kterým je dobré vystoupit, protože některé z nich mají i právní konotace. Jinak se do zdravotních věcí nemíchám.
První poznámka, kterou bych rád měl, je k tomu, co říkal pan kolega Hovorka. Otázka surogátních, náhradních matek byla, a říkal jsem to na jednání výboru, opakovaně řešena, když se přijímal nový občanský zákoník. Bavili jsme se právě o problematice, jestli je udržitelná stará zásada římského práva, že matkou dítěte je žena, která ho porodila, a shodli jsme se na tom, že to je nejlepší řešení i do budoucna, že se v podstatě nedá jít jinou cestou. Protože v okamžiku, kdy bychom řekli, že je to opravdu otázka vložené genetické informace, tak se dostáváme nejenom k otázce náhradních matek, ale i právě případného náhradního mateřství do neřešitelných komplikací, protože tam taky může jít v některých případech o vnášení jiného genetického materiálu v tomto směru. A je to velký problém. Takže já doporučuji to vůbec neotvírat. ***