(9.30 hodin)
(pokračuje Mackovík)
Mnoho neziskovek se tady vžilo do role soudců státních zástupců, na ně navázaná média je pak citují a ovlivňují veřejné mínění. Já si myslím, že to je špatně, že ta disproporce mezi tím, kdo má pravdu, a tím, kdo lže, by měla být jasně stanovena a stát by se neměl podílet na tom, že různí darebáci tady za veřejné finance porostou a budou ovlivňovat veřejné mínění. Opravdu si myslím, že peníze patří především pro slabé, pro nemocné a ne pro ty, kteří na tom pouze parazitují a bohatnou. Já si myslím, že je potřeba ten systém změnit. Když se podíváte na internet, kolik neziskovek je financováno z veřejných financí a co ve skutečnosti dělají, je to katastrofa. Kdyby tyto peníze vláda rozdala někam jinam, bylo by to lepší pro všechny občany České republiky, a to si myslím, že je celý ten problém.
Proto nemůžu souhlasit s tím, že všechno je naprosto v pořádku. A ještě jednou se ptám, kdy už začne třeba fungovat Ministerstvo zdravotnictví ve prospěch pacientů.
Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pan poslanec Klán, řádně přihlášený. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Hezké dopoledne, vážený pane místopředsedo, vážený pane premiére, kolegyně a kolegové.
Dovolte mi, abych tady trošičku opět rozvinul ne teorii, ale skutečnou praxi, jak se věci mají ve vztahu registr smluv - neziskové organizace, nátlaková skupina Rekonstrukce státu a další. Abychom si tady uvědomili, jak je to všechno provázané a zda tady někdo podléhá nebo nepodléhá tlaku neziskových organizací. Nebudu tady říkat něco podobného, jako říkal pan místopředseda Filip nebo kolega Mackovík, zaměřím to vysloveně na registr smluv a toho, kdo podlehl tlaku v Senátu a bál se Rekonstrukce státu.
Je mi moc líto, že to byli i senátoři sociální demokracie, kteří hlasovali pro sněmovní verzi registru smluv, když jsme vyjímali všechny státní a polostátní podniky, abychom je uchránili před drtivou globalizací a různými globalizačními tlaky, které je chtějí zlikvidovat. To je bohužel pravda. Oni potom přiznali, že se báli Rekonstrukce státu. Vím, že řada poslanců se tady nebála, a doufám, že se nebude bát, až se tady bude registr smluv projednávat, Rekonstrukce státu ani nějakých lidí, kteří se sem přijdou posadit na galerii a budou si nás fotit a budou na nás koukat různými brýlemi. Doufám, že k tomu nedojde a že prostě podpoříme sněmovní verzi a vyjmeme státní podniky. To je jedna věc. O tom tady tolik teď mluvit nebudu.
Budu mluvit ale o té provázanosti neziskových organizací. Víte, v dnešní době globalizace je určitý trend, kdy vznikají různé nevládní neziskové organizace, a je jich jako hub po dešti. A tyto nevládní neziskové organizace dost často dojí stát. Já jsem tady říkal, že ho účelově dojí. To jsou takzvaní dojiči. Oni opravdu ten stát vysávají. Oni pořád o něco žádají, a v registru smluv být nemají? To je takové prapodivné, protože místo toho, aby odkryly, kam peníze přesně jdou, tak budou říkat: víte, my to radši dělat nebudeme, co kdyby se přišlo na to, kam vlastně přesně jdou, takže proto tam radši být nechceme. A já si vzpomínám, když se tady registr smluv projednával, vaším prostřednictvím na pana kolegu Farského, který tenkrát prohlásil, že neziskovky tam vlastně být mají, protože jsou příjemci veřejných peněz. A to je pravda. Ony jsou příjemci veřejných peněz. Na tom se snad všichni shodneme. Jediný problém prý byl v tom, za jaké rozhodné období vlastně mají smlouvy uveřejňovat, jestli za loňský rok, za letošní rok nebo za budoucí rok. Já nevím.
A říkal to tady i kolega Vondráček. Já jsem se s ním bavil. On říká: Podali jste ten pozměňovací návrh? A já říkám, že tady byl podán. Podával ho pan poslanec Foldyna. Já jsem pro něj hlasoval. A on furt říká: Ale tam jsou nějaké chyby, tam jsou takové divné chyby, ono to nějak nejde hlasovat a nastaly by různé zmatky, a jestli jsme to podali v Senátu. Já jsem říkal, proč bych to tam podával já, když tady o tom mluvíte pořád vy, že tam ty neziskovky patří, ale ruku jste pro to nezvedl. A ještě úsměvnější bylo, že jak je pan kolega nějakým způsobem provázán s Rekonstrukcí státu, tak dost často volá Rekonstrukci státu, jak se vlastně má hlasovat, a pak se do toho všeho zamotává. I Rekonstrukce státu je určitě takovou v uvozovkách hlásnou troubou některého politického hnutí. Já nevím, nechci to tady nějakým způsobem nadsazovat, ale může to být i hlásná trouba.
Ale teď se pojďme podívat na to, jak je Rekonstrukce státu vlastně placená. Oni na tom svém nějakém profilu o mně píší, že jsem kouzelník a nějaký šaman poloprofesionál, nevím, co tam všechno o mně mají, mě to nějakým způsobem ani netrápí. Jak jsou tedy vlastně placeni? Oni jsou placeni samozřejmě hodně takzvanými donátory, což jsou dost často soukromé korporace, které je platí, aby účelově oslabovaly pozici státu. To znamená, že v budoucnu, jak bude stát oslaben, právě nevládní neziskové organizace chtějí stát nahradit. To je globalizační trend. A mě mrzí, že nejenom my jako Parlament České republiky, ale i řada jiných států podléhá tomuto tlaku neziskových organizací. To není jenom náš trend, to je prostě celosvětový trend. Čím víc tomu budeme podléhat, tím více nás neziskové organizace budou nahrazovat.
Co má dělat neziskový sektor? Ten má pouze doplňovat stát v sektorech, kde sám nějakým způsobem selhává, nebo mu nestačí síly, aby to tam dokázal nějakým způsobem pořádně řešit, ať je to třeba péče o seniory, taky jsme to tady řešili. V tom nějakým způsobem trošičku ten stát selhává a tam ho má neziskový sektor doplňovat. Tomu plně rozumím. Ale nerozumím tomu, proč by neziskové organizace měly účelově oslabovat stát a poté ho nahrazovat. A to dělají právě nevládní neziskové organizace, které jsou chtě nechtě, a může to být pravda a nemusí, placeny jednak soukromým kapitálem a jednak i dokonce penězi daňových poplatníků. Oni mohou žádat o dotace. Tvrzení, že nejsou příjemci veřejných peněz, proto tam být nemáme, je naprosto liché. Oni jsou příjemci veřejných peněz, protože oni o peníze žádají.
Ale pojďme se podívat na to, kdo vlastně všechno platí Rekonstrukci státu, které se vlastně bojíme. Ne tedy já, já se jí nebojím vůbec, ale jsou lidé, kteří podléhají účelovému tlaku, když mu udělají například billboardy, například. Tak se pojďme podívat, kdo tam všechno patří. Já jsem se podíval na jejich slavný transparentní účet, kdy tam jsou zahrnuty platby.
Nejštědřejší je Student Agency. Ano, už jsme tady o tom také hovořili, když se projednával registr smluv, Student Agency, jmenovitě pan Jančura. Ten za tu dobu, co se týče tohoto měsíce, poslal na jejich účet něco přes čtvrt milionu korun. Taková krásná, zajímavá částka. Jenom za tenhle měsíc, ani ne čtrnáct dnů. Můžete si to tady klidně přečíst. (Poslanec čte z tohoto dokumentu.) Tam je 100 tisíc, 250 tisíc a takovéto částky. Vám nepřijde divné, že podporuje Rekonstrukci státu, která má stát rekonstruovat podle jejich logiky, ale účelově je oslabuje? Protože oni říkají: Vy budete hlasovat tak, jak my chceme, protože my chceme mít takhle nastavený registr smluv, jinak vás někde očerníme. Vám to nepřijde divné? Mně to tedy přijde moc divné. A ještě navíc, když právě Student Agency jako dopravce, který má vlaky, autobusy získává peníze ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Vám nepřijde divné, že peníze tečou i k němu a on to potom může takhle jednoduše rozesílat? Vždyť je to naprosto všechno provázané. Když se podívám na ten účet, tak tam dost často figuruje například společnost Y Soft Corporation, zase soukromá korporace, která podporuje Rekonstrukci státu, která účelově bude oslabovat různé sektory státu. A my si to tady necháme líbit? Buďto hájíme stát jako celek a hájíme státní instituce, anebo budeme podléhat čím dál většímu globalizačnímu tlaku soukromého kapitálu. Mně to přijde velice smutné. A já nebudu podléhat tlaku. Já jsem to nikdy neudělal a neudělám to ani teď, i když o mně můžou psát, co chtějí.
Ale když se podíváme na další provázanost, tak je zajímavé, že výhradními donátory jsou různé obchodní komory. Takže tyto obchodní komory chtějí vidět, jak stát hospodaří, respektive jak hospodaří jeho státní podniky. Chtějí vidět, s kým jste uzavřeli smlouvu, s kým co máte. A když jsem se ptal na zásadní otázku, jak občan pozná nevýhodně uzavřenou smlouvu z registru smluv, tak mi bylo odpovězeno: Víte, pane poslanče, naprosto jednoduše - podle ceny. Jak tam můžete poznat něco podle ceny, když nejlevnější přece neznamená, že je to nejlepší? To je první věc. Jak to poznáme my jako občané? To nejde poznat, nikdy to ani nepůjde poznat. To poznají opravdu jenom soukromé korporace, které si platí nejlepší právníky a ekonomy, ti to poznají. Občan, se kterým se operuje v tom registru smluv a se kterým se operuje i v boji proti korupci, to nepozná. Nikdy to nepozná.***