(16.00 hodin)
(pokračuje Ludvík)
Druhá věc. Já vždycky, když slyším o tom, že nějaký lékař skončí, protože nevede elektronicky nic, tak jsem vyděšen. Jsem vyděšen, protože v této chvíli veškerá komunikace mezi lékařem a zdravotní pojišťovnou probíhá elektronicky. Jestliže lékař nemá IT techniku, tak se ptám, jakým způsobem předává data na zdravotní pojišťovnu. Jednoznačně to předá někomu jinému, kdo ta data zpracuje. No ano, ale v tom případě dost brutálním způsobem porušuje zákon a ochranu osobních údajů. A mě by zajímalo, jestli ti pacienti jsou tedy srozuměni s tím, že jejich velmi citlivá data dostane do ruky také někdo, kdo není kryt lékařským tajemstvím. To je první věc.
Druhá věc, vždycky se zeptám, jakým způsobem ten člověk vůbec zjišťuje, když se třeba stahuje závadná šarže léků, což dává SÚKL na své webové stránky. Nebo když chce zjistit, jakým způsobem se preskribuje nový lék, protože AISLP je dnes k dispozici jenom síťově. Já bych se mohl ptát takto. A vždycky když ještě slyším, že jsou to starší lidé, tak si vždycky vybavím svou jednaosmdesátiletou matku, která tedy s počítačem funguje a komunikuje takovým způsobem, že ta přehršel mailů, kterou mě vždycky zasypává, je někdy opravdu zdrcující, ale nicméně nemá s tím problém. Takže já trochu musím odmítnout.
Máte pravdu v jedné věci - prováděcí vyhlášky. Těch je pět, v této chvíli jsou ve stadiu, že je předložíme dost včas, aby se s nimi mohla veřejnost seznámit. Jenže co ty mytické vyhlášky řeší? Systém, kdy vypadne, ne prostě situaci, kdy se nemůže předepisovat. Když vypadne internet nebo elektřina, vracíme ke starým dobrým papírovým receptům. Normálně, bez problému. Takže jinými slovy tam bude jediný problém, že se musíme domluvit, kdo potom ty recepty zdigitalizuje, jestli to budou lékaři, když se znovu nehodí systém, a tím pádem samozřejmě za to musí být nějak bonifikováni, nebo jestli to bude lékárna. A to teď řešíme a to je tak asi jediné. Ale jinak, upřímně řečeno, není moc velký problém. A ještě když mluvíte o té vzrůstající administrativě - opět se vrátím ke své praxi ředitele nemocnice. Vzpomínám si, co jsem slyšel za námitky, když se přecházelo z ručně psaných na počítačově psané recepty. To tedy opravdu, to jsme slyšeli, jak to prodlouží a kdesi cosi. No tak pak se zástupce náměstka, dnešní přednosta gynekologické kliniky Roman Chmel, naštval, sedl si před všemi lékaři v posluchárně před počítač a předvedl jim, že to jde rychleji, že to je rychlejší, než když to píše rukou. Já si myslím, že to samé bude s elektronickým receptem. Ono jde prostě o ten zvyk. Já si říkám, on ten systém konečně totiž ukáže, kdo, kde, kdy, kolik předepsal, kde se ty předepsané léky vyzvedly, kolik se jich opravdu vyzvedlo, kolik se jich nevyzvedlo. Kriste Pane, vždyť to je to, po čem v českém zdravotnictví pětadvacet let toužíme!
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Poprosím pana poslance o doplňující otázku.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji. Pane ministře, já si počkám na ty výsledky, kdy se všechno dozvíme, ale přesto to přechodné období bylo myšleno, jako že by určitou dobu, třeba rok nebo dva roky, bylo možné předepisovat léky jak v elektronické podobě, tak i v podobě papírové, to znamená od spuštění té povinnosti. A ta druhá věc je, že skutečně těch lékařů možná mezi dospělými praktiky je deset procent, mezi těmi praktickými lékaři pro děti a dorost je jich patnáct procent, jak jsem byl informován, a oni upozorňují také na problémové věci, které je třeba řešit s tím call centrem, ale říkají, ten lékař řekne: ale já nemám čas s tím call centrem čekat, až se mi někdo ozve, a prostě nechat toho pacienta čekat. Stejné problémy mají i v lékárnách, kdy třeba pošlou pacienta někde, že prostě ten lék nemohou dát, protože zrovna to nejede a podobně. Takže to jsou spíše praktické věci. A ti lékaři říkají, jestli za tím není spíše než to, jak vy říkáte, zjistit, kolik se předepíše, kolik se vydá, kolik se nevybere těch léků, jestli za tím není snaha softwarových firem o prodej právě jejich produktů. To je často namítáno jako ten hlavní důvod spuštění povinné elektronické preskripce.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane poslanče, my oba dva víme, že vše se dozvíme až po smrti. Prosím, pane ministře, vaše doplňující odpověď.
Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík To jste mě vyděsil, pane předsedající. Nicméně, pane poslanče, dvě věci. Za prvé tato povinnost je v zákoně. Já jsem ji tam nestanovil, je prostě v zákoně. Upřímně řečeno, jediná šance, jak udělat to, co navrhujete, je změnit zákon. Já poslanec nejsem. Takže to je moje odpověď na to, co teď, v tuto chvíli... Ministr nemá co dělat jiného, než v této chvíli platí zákon. Zákon přijala Poslanecká sněmovna v roce 2009 s platností od roku 2013. Tak jako v tuto chvíli prostě je ta situace tak.
A druhá věc o tom call centru a podobně. Za prvé lék bude vydán, protože u léku bude vždy průvodka, takže upřímně řečeno tady se spíše bavíme o tom, kdo ten recept později zdigitalizuje. To, že občas se může stát, že tam nastane nějaký zádrhel, to přesně v té vyhlášce bude napsáno. Když jsou technické důvody, tak se vydá papírový recept, takže upřímně řečeno, to zpoždění tam nebude. Samozřejmě krajské úřady budou mít právo kontrolovat, jestliže ten technický důvod nastal. Nenastal-li, jsou tam sankční pokuty.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi i za ujištění, že v naší zemi pořád ještě platí zákony. Hned se mi ulevilo.
Pánové se však znovu vystřídají, pan poslanec Hovorka má poslední interpelaci na pana ministra zdravotnictví ve věci výroby zdravotnických prostředků v České republice. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, po novele nařízení Evropského parlamentu a Rady o zdravotnických prostředcích se výrazně zkomplikovala pozice výrobců zdravotnických prostředků a také notifikovaným osobám. Podvýbor pro ekonomiku ve zdravotnictví se zabýval tou situací a přijal k tomu několik návrhů usnesení, která předkládáme i zdravotnímu výboru.
V zásadě jde o to, aby Česká republika, Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu, s Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a Státním ústavem pro kontrolu léčiv se zástupci těch notifikovaných osob se snažili pozitivně ovlivnit konečnou podobu předpisů, těch přímo použitelných předpisů, čili jakési prováděcí vyhlášky k tomu nařízení Evropské unie, protože jinak by to do značné míry ohrozilo výrobu, certifikaci nebo notifikaci těch zdravotnických prostředků a také jejich vývoj v České republice. Také je tam směřována prosba, aby došlo k jednání mezi Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem průmyslu a obchodu a Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, aby se potvrdilo současné rozdělení kompetencí v této záležitosti, případně nějakou programovou podporu systému posuzování shody zdravotnických prostředků vyhlášením cílených programů. A především jde o to, aby Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo průmyslu a obchodu a také Ministerstvo školství v koordinaci se státem řízenými akademickými a výzkumnými organizacemi včetně klinických pracovišť se snažily o spolupráci, aby se využila dostupná technologie a dostupní odborníci. Protože ty zkušební ústavy, notifikované osoby nemají možnost zaměstnávat všechny odborníky a specialisty (upozornění na čas), kteří dnes třeba pracují ve fakultních nemocnicích nebo v Akademii věd.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane ministře, prosím, s chutí naposled do toho.
Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Děkuji, pane předsedající. Já jsem netušil, že budu mít tu čest odpovědět jako úplně poslední na úplně poslední interpelaci, ale nicméně... (Petr Gazdík: To nejlepší nakonec, pane ministře.) Musím ale v této souvislosti, nebo právě teď odpovědět panu poslanci Hovorkovi, že naprosto s ním souhlasím ve všem, co řekl. Tady musím opravdu říci, že Ministerstvo zdravotnictví bude mít opravdu maximální snahu dotlačit, ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu, s Úřadem pro normalizaci atd. atd., opravdu to tlačit k tomu, aby ty příslušné posudky, notifikace, ta ověřování... je to v podstatě princip stejný, jako mají registrace léků, tak budou mít zdravotnické prostředky, tak aby to bylo opravdu právě ve shodě s tím, aby lidé, nebo tedy pacienti, dostávali ty nejbezpečnější a neprověřenější prostředky. Opravdu si myslím, je to jedna z rolí, kterou musí Ministerstvo zdravotnictví jako hlavní koordinační orgán sehrát. A za sebe, byť už to nebudu já osobně, ale nicméně za sebe mohu slíbit, že Ministerstvo zdravotnictví toto chápe a opravdu se této role velmi rádo ujme.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Okamžik shody v dolní sněmovně vždycky vyvolá moment překvapení. Prosím, pane poslanče, vaše doplňující odpověď.***