(10.20 hodin)
(pokračuje Aulická Jírovcová)
V současnosti jsou evropské domácí trhy s masem chráněny celními kvótami - po kterých víme, že určitě voláte, aby zmizely - včetně kvót na dovoz z Kanady, aby se značný cenový rozdíl vyvážil. Několik let se kanadské vepřové prodávalo za cenu až 60 % nižší než to evropské. V roce 2014 byla kanadská cena navzdory cenovému propadu na evropském trhu s vepřovým masem stále o 25 % nižší. To je zčásti proto, že kanadští výrobci vepřového masa mají ceny o 15 až 35 % nižší než jejich evropské protějšky. Pokud by CETA povolila otevření těchto trhů, mohli by kanadští výrobci za současných podmínek nabízet své produkty za mnohem nižší ceny než srovnatelní výrobci v Evropské unii.
A nyní mi možná dovolte nějakou malou analýzu. CETA představuje úplné zrušení kvót na téměř veškeré zboží během přechodné doby počínající datem uvedení dohody v platnost. Obě strany si ale vyjednaly zvláštní ustanovení pro některé zemědělské výrobky ve formě kvót pro bezcelní dovoz obzvlášť citlivých produktů, včetně hovězího a vepřového masa, který je citlivý pro Evropskou unii. Pokud CETA vstoupí v platnost, zvýší se kvóty Evropské unie na dovoz kanadského vepřového a hovězího masa 12krát až 14krát oproti současnému stavu. Pokud se dovoz skutečně zvětší, bude záviset na schopnosti kanadského vývozního průmyslu zaplnit objem nových kvót bez použití hormonů nebo raktopaminu, což je kontroverzní látka přidávaná do krmiv za účelem urychlení výkrmného procesu.
Výrobní standardy jsou vyšší v Evropské unii než v Kanadě a v mnoha případech jsou stále ovlivňovány drobnými zemědělci. V Evropě je zakázáno používání růstových hormonů nebo antibiotik zvyšujících výnosy. Navíc se v evropské regulaci a standardy pro zacházení s dobytkem například požadavky na prostor, roštové podlahy, schvalovací řízení liší od kanadských. Kanadská jatka zatím nebyla schopna naplnit objem bezcelních kvót Evropské unie pro vepřové a hovězí maso, ale vzhledem k tomu, že by zvýšené kvóty navnadily kanadské výrobce a zpracovatele na výrobu masa bez hormonů na vývoz, mohla by je CETA přimět k restrukturalizaci svých výrobních a porážejících (?) praktik. Pokud by se tak stalo, mohla by následná zvýšení dovozu výrazně tlačit na snížení evropských cen v mase. Dohoda by dovolila kanadskému dovozu tvořit kolem 0,4 % evropské spotřeby vepřového masa a 0,6 % spotřeby hovězího. Už nyní je v Evropě nadbytek masné a mléčné výroby, což způsobuje likvidační ceny pro výrobce. A myslím si, že mnozí z vás na svém facebookovém profilu nedávno sdíleli máslo za 70 korun. Výborné. Všichni se těšíme na Vánoce. V zájmu další existence lokálního zemědělství musí masný průmysl upřednostnit snížení objemu výroby a soustředit se na spotřebitelské požadavky na kvalitní a společensky odpovědné výrobky. CETA bude mít potenciálně destabilizující účinek na evropský trh s masem.
Navrhované zvýšení kvót pro mléčné výrobky by navíc způsobilo větší vývoz evropských sýrů do Kanady, což by vytvořilo srovnatelný tlak na kanadský trh. V současnosti využívá Kanada pro mlékárenský průmysl systém řízení nabídky. Ten zaručuje zemědělcům spravedlivé a stabilní příjmy tím, že zajišťuje, aby nabídka mléčných výrobků odpovídala domácí poptávce. Výrobcům jsou přiděleny kvóty na produkci a za každý litr mléka, který přesahuje, jsou pokutováni. Navíc je celními kvótami omezen dovoz mléčných výrobků. Cena mléka je tak v Kanadě spojena s domácími náklady na výrobu a výrobcům přináší spravedlivou odměnu. Díky tomuto systému dostávají kanadští mlékaři přibližně 50 centů za kilogram. Zato v Evropě v červnu roku 2016 spadla cena mléka až na 25,81 centu za kilogram. Tento nedávný propad byl způsoben zrušením kvót na mléko, které v Evropské unii proběhlo v březnu roku 2015. Snahy Evropské unie nasměrovat svou zemědělskou politiku na vývoz, a tím položit základ pro obchodní dohody jako CETA způsobily pokles cen mléka placených evropským výrobcům. Nízká cena mléka v Evropské unii zajisté ovlivní cenu v Kanadě. Zamýšlenou podporou příjmů pro zemědělce sýrařský průmysl Evropské unie by snadno naplnil nové celní kvóty zavedené dohodou CETA. A je třeba poznamenat, že zemědělská politika Evropské unie se nemůže nazývat udržitelnou, pokud svým vývozem do Kanady bude zasahovat do sociálně zaměřených regulací trhu, jejichž cílem je podpora zemědělcům.
A teď se možná dostanu i k té kvalitě. CETA nejen že bude liberalizovat zemědělské trhy, ale hrozí také oslabením standardů bezpečnosti potravin, například povrchové ošetřování masa chemickými a organickými sloučeninami se může rozšířit. V Evropě obecně zůstávají jatečně upravená těla neošetřena vyjma případů, kdy jsou omyta vodou. V Kanadě je ale běžné je čistit chemikáliemi, například chlorem. Evropská unie už uvolnila své standardy pro ošetřování hovězího masa kyselinou mléčnou. Možná jako předběžný dárek kanadským i americkým obchodním vyjednavačům. Spolu s tím Evropská unie už několik měsíců diskutuje o povolení povrchového ošetřování drůbežího masa kyselinou octovou. CETA může tyto změny upevnit a podpořit další deregulaci. Oslabení standardů pro porážení zvířat nepřinese zisk jen kanadskému drůbežářskému a masozpracovatelskému průmyslu, ale i jejich evropským protějškům tím, že jim dovolí i jejich porážející (?) postupy víc industrializovat. Evropská unie projevila zájem vyměnit kvalitní zpracovávání masa a zajištění kvality na ošetřování založené více na chemii. Ze zemědělského hlediska je tento trend velice problematický. Místo takové deregulace by měla Evropská unie upřednostňovat malá jatka a podporovat etické, bezpečné a udržitelné ošetřovací postupy.
A teď se dostáváme i na úpadek regionální kvality, což bohužel tedy nemůžu říct, že to je se zájmy České republiky, když tady máme i výrobek v rámci regionů. Zeměpisná označení jsou názvy konkrétních regionů a míst, které určují původ některých chráněných potravin. Zemědělská označení umožňují drobným zemědělcům v určitých oblastech požadovat vyšší ceny za známé, kvalitní potraviny a podporu zemědělství s přidanou hodnotou přispívající k regionálnímu hospodářskému rozvoji. Příklady důležitých zeměpisných označení v Německu jsou vyjmenovány - bavorské preclíky, švábské nudle, frankfurtská zelná omáčka atd. V roce 2015 bylo v Evropě zeměpisných označení chráněno 1 308 potravin, 2 883 vín a 332 lihovin. CETA by pomocí zeměpisného označení chránila pouze 173 produktů. Pro kanadské výrobky žádný takový systém neexistuje a kanadští výrobci napodobenin potravin by zeměpisné označení nejradši úplně zrušili.
To je jen pár argumentů v rámci oblasti zemědělství a kvality potravin. A možná bych jenom zdůraznila, že jsem vypíchla jenom tu jednu oblast. Ale myslím si, a možná mohu říct i bohužel, že mnozí z vás, kteří tady dnes sedíte, jste tu smlouvu vůbec neviděli. Chápeme, že máte na to své zástupce ve vašich klubech, ale bohužel možná, jak slyšíte, tak je to dohoda, která opravdu cílí na mnoho oblastí a resortů. A pokud byste si přečetli aspoň ty své oblasti, ve kterých se pohybujete nebo ve kterých jste experti, přišli byste na jiné názory. ***