Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Petr Fiala)

5.
Střednědobý výhled státního rozpočtu České republiky na léta 2019 a 2020
/sněmovní tisk 3/ - prvé čtení

Prosím ministryni financí Alenu Schillerovou, aby návrh odůvodnila. Paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych uvedla návrh střednědobého výhledu státního rozpočtu České republiky na léta 2019 a 2020, který byl vládou schválen 25. září 2017. Podle § 4 rozpočtových pravidel se střednědobý výhled zpracovává zároveň s návrhem státního rozpočtu na příslušný rok a vláda ho předkládá Poslanecké sněmovně na vědomí. Jeho obsah tvoří příjmy a výdaje státního rozpočtu a státních fondů na dvouleté období následující po roce, na který je sestavován a zpracováván návrh státního rozpočtu. Výhled poskytuje přehled o klíčových aspektech budoucího vývoje ve fiskální oblasti.

Základní údaje předloženého návrhu střednědobého výhledu státního rozpočtu České republiky na léta 2019 a 2020 jsou předkládány v této podobě:

Pro rok 2019: příjmy státního rozpočtu 1 bil. 291,5 mld. Kč, výdaje státního rozpočtu bilion 341,5 miliardy Kč, saldo státního rozpočtu minus 50 mld.

Pro rok 2020: příjmy státního rozpočtu 1 bilion 338,6 mld., výdaje státního rozpočtu 1 bil. 388,6 mld., saldo státního rozpočtu minus 50 mld.

Makroekonomický rámec návrhu střednědobého výhledu na roky 2019 a 2020 navazuje na rámec návrhu státního rozpočtu na rok 2018. Ten konstatuje, že česká ekonomika je a bude i v roce 2018 ve výborné kondici. Tu lze charakterizovat dynamickým ekonomickým růstem, inflací v horní polovině tolerančního pásma inflačního cíle České národní banky, rekordně nízkou nezaměstnaností, výrazným zlepšením příjmové situace českých domácností a mírným přebytkem běžného účtu platební bilance. Předpokládáme, že příznivá situace v české ekonomice bude přetrvávat i v horizontu výhledu do roku 2020.

K hospodářskému růstu. Hospodářský růst by se měl postupně mírně zpomalovat k hodnotě 2,4 % v roce 2020, což je hodnota blízká dlouhodobému průměru ekonomické dynamiky v České republice.

Ekonomický růst by měl být tažen hlavně domácí poptávkou. V jejím rámci by se měla prosazovat jak spotřeba domácností odrážející dobrou ekonomickou situaci, tak i investiční aktivita, která je klíčová pro rozšiřování budoucích růstových možností české ekonomiky a pro pokračování konvergenčního procesu směrem k vyspělejším zemím.

Příspěvek zahraničního obchodu k ekonomickému růstu by se měl udržet na mírně kladných hodnotách.

K inflaci - současný pohled. Poněkud rychlejší nárůst hladiny spotřebitelských cen by se měl postupně zklidňovat a průměrná míra inflace by se měla vrátit k inflačnímu cíli České národní banky ve výši 2 % mírně pod jeho úroveň.

Nezaměstnanost. Nynější rekordně nízká míra nezaměstnanosti a očekávaný demografický vývoj naznačují, že prostor pro další pokles nezaměstnanosti a růst zaměstnanosti je již velmi omezený. Hrozí, že nedostatek pracovních sil zejména v některých regionech či profesích by se mohl stát výraznou bariérou pro další ekonomický rozvoj. Tomu by měl zabránit zejména dynamický růst investic, které by zvýšily produktivitu práce.

Nárůst mezd a platů, které jsou nejdůležitější ekonomickou základnou pro příjmovou stranu státního rozpočtu, by se měl pohybovat v blízkosti dynamiky nominálního hrubého domácího produktu.

Co se týče vnějších ekonomických vztahů, česká ekonomika by se v horizontu výhledu měla pohybovat v blízkosti rovnovážné pozice. Běžný účet by se měl i nadále udržovat v mírném přebytku, což by mělo působit ve směru dalšího zlepšování čisté mezinárodní investiční pozice české ekonomiky.

V únoru letošního roku vstoupil v platnost zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který změnil postup pro stanovení výdajových rámců státního rozpočtu a rozpočtu státních fondů. Odvození vychází z konceptu salda očištěného o vliv hospodářského cyklu a jednorázových opatření a tzv. střednědobého rozpočtového cíle. Střednědobý rozpočtový cíl by měl zajišťovat dlouhodobě udržitelné veřejné finance a zároveň umožnit působení automatických stabilizátorů v případě hospodářských výkyvů.

Z návrhu příjmů a výdajů kapitol státního rozpočtu a státních fondů na léta 2019 a 2020 vyplývá, že konsolidované výdaje pro státní rozpočet a státní fondy jsou v souladu se schválenou rozpočtovou strategií sektoru veřejných institucí na roky 2018 až 2020 podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a podle zákona o rozpočtových pravidlech. V roce 2018 predikujeme saldo v sektoru vládních institucí ve výši 1,3 % HDP při úrovni strukturálního salda 0,4 % HDP. V dalších letech očekáváme pokračování pozitivního vývoje hospodaření až na 1,7 % HDP v roce 2020. Zlepšení odhadujeme i u strukturálního salda, a to na 0,8 % HDP v roce 2020.

Nyní bych vás ráda podrobněji seznámila s některými tituly příjmové strany střednědobého výhledu státního rozpočtu v návrhu na léta 2019 a 2020.

Příjmy z daní a poplatků se odhadují na výši 749,4 mld. korun v roce 2019 a 771,9 mld. korun v roce 2020. Daňové příjmy na rok 2019 oproti návrhu rozpočtu roku 2018 rostou o 27,1 mld. korun. Nárůst daňových příjmů před rokem - mezi rokem 2020 a 2019 je odhadován ve výši 22,5 mld. korun. Jednoduchá daňová kvóta, která zahrnuje pouze daňové příjmy veřejných rozpočtů, bude činit 19,4 % v roce 2019 a 19,2 % v roce 2020. Složená daňová kvóta bude činit 34,2 % v roce 2019 a 34 % HDP v roce 2020.

Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jsou navrženy ve výši 518,8 mld. korun v roce 2019 a 541,2 mld. korun v roce 2020. Tyto příjmy na rok 2019 jsou v porovnání s návrhem rozpočtu na 2018 vyšší o 21,8 mld. korun, to je o 4,2 %.

Příjmy z rozpočtu EU a finančních mechanismů nejsou do návrhu střednědobého výhledu státního rozpočtu ČR na léta 2019 a 2020 zapracovány.

Dále mi dovolte, abych vás seznámila s výdaji střednědobého výhledu státního rozpočtu na léta 2019 a 2020.

Celkové výdaje jsou bez prostředků EU. Jsou pro rok 2019 navrženy ve výši 1 bil. 341,5 mld. korun a v porovnání s návrhem státního rozpočtu pro rok 2018 rostou o 48,2 mld. korun a pro rok 2020 jsou rozpočtovány ve výši 1 bil. 388,6 mld. korun, to je o 47,1 mld. korun více než v roce 2019. Na výdajové straně rozpočtu patří k nejdůležitějším sledované mandatorní sociální výdaje státního rozpočtu. Pro rok 2019 jsou rozpočtovány ve výši 673,9 mld. korun a pro rok 2020 ve výši 696,6 mld. korun a v obou letech tvoří 50,2 % celkových výdajů státního rozpočtu bez EU.

Mezi nejdůležitější mandatorní sociální výdaje patří výdaje na důchody, které se rozpočtují ve výši 453,3 mld. korun pro rok 2019, to je o 18,9 mld. korun více než v návrhu státního rozpočtu pro rok 2018. Pro rok 2020 se rozpočtují tyto výdaje ve výši 472,5 mld. korun. Dále výdaje na dávky nemocenského pojištění, kde se navrhují výdaje v částce pro rok 2019 34,2 mld., což je o 1,5 mld. více než v roce 2018, a pro rok 2020 je navržena částka 35,7 mld. korun. Na platbu státu do systému zdravotního pojištění jsou pro rok 2019 rozpočtovány prostředky v objemu 73,3 mld. korun, což je o 3,5 mld. více než v návrhu státního rozpočtu pro rok 2018, a na rok 2020 jsou navrženy ve výši 76,0 mld. koruny.

Výdaje na státní sociální podporu a pěstounskou péči jsou navrženy ve výši 4,6 mld. korun v roce 2019, což představuje pokles proti návrhu státního rozpočtu na rok 2018 o 1,2 mld., a pro rok 2020 jsou rozpočtovány ve výši 41,5 mld. korun. Výdaje na příspěvek na péči byly navrženy ve výši 26,6 mld. korun, to je o 0,6 mld. více než v návrhu státního rozpočtu pro rok 2018, a na rok 2020 jsou navrženy potom ve výši 27,5 mld. korun.

Dovolte, abych se ještě zmínila závěrem o některých dalších zásadních výdajových oblastech státního rozpočtu.

V platové oblasti na léta 2019 a 2020 není zapracován meziroční růst prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci. O kolik budou navýšeny platy, bude předmětem diskuse na vládě a se sociálními partnery při sestavování návrhu státního rozpočtu na rok 2019.

Dále, výdaje na výzkum, vývoj a inovace bez EU prostředků jsou zahrnuty v celkovém objemu 37 mld. korun v roce 2019, to je o 1,4 mld. korun více než v návrhu státního rozpočtu pro rok 2018. Pro rok 2020 se uvažuje potom s objemem 37,5 mld. korun.

Výdaje kapitoly Ministerstva obrany v roce 2019 dosáhnou částky 66,6 mld. korun, to je o 7,7 mld. korun více než v návrhu státního rozpočtu pro rok 2018. V roce 2020 budou činit 77,3 mld. korun a podíl výdajů kapitoly Ministerstva obrany na HDP bude v roce 2019 činit 1,2 % a v roce 2020 dosáhne hodnoty 1,3 %.

Kapitálové výdaje státního rozpočtu se bez prostředků EU na rok 2019 plánují ve výši 63,1 mld. korun, což představuje nárůst oproti návrhu státního rozpočtu na rok 2018 o 5,7 mld. korun. Pro rok 2020 jsou pak navrženy ve výši 71,3 mld. korun.

Výdaje kapitoly státní dluh jsou pro rok 2019 navrženy k objemům 46,5 mld. korun, což je o 0,6 mld. korun více než v návrhu státního rozpočtu na rok 2018. Pro rok 2020 jsou celkové výdaje ve výši 48,4 mld. korun a podíl státního dluhu na HDP ke konci roku 2019 by měl činit 31 %, to je o jeden procentní bod méně, než v roce 2018. Ke konci roku 2020 potom bude činit podíl 31 %.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, paní ministryně. Než požádám o slovo paní zpravodajku, tak zde mám přihlášku s přednostním právem - pan předseda Kalousek. (Hovořil z místa.) Dobře, rozumím.

Takže tento sněmovní tisk projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 3/1. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka rozpočtového výboru paní poslankyně Miroslava Vostrá.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Děkuji. Vážený pane předsedající, členové vlády, kolegyně, kolegové, dovolte, abych vás seznámila s usnesením, které přijal na své 4. schůzi rozpočtový výbor 11. prosince 2017 k střednědobému výhledu státního rozpočtu České republiky na léta 2019 a 2020. Po úvodním slově náměstka ministra financí Paveleka, zpravodajské zprávě poslankyně Vostré a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu

I. projednal střednědobý výhled státního rozpočtu České republiky na léta 2019 a 2020 podle sněmovního tisku 3;

II. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu podle § 4 odst. 5 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, rozpočtová pravidla, bere na vědomí střednědobý výhled státního rozpočtu České republiky na léta 2019 a 2020;

III. zmocňuje zpravodajku, aby s tímto usnesením seznámila Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan předseda Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, odpusťte, já vím, že je pozdě, ale přece jenom je to střednědobý výhled finančního hospodaření a měli bychom si o něm pár slov říct. Je tu ve Sněmovně, pokud vím, 125 nových poslanců a ti by si zasloužili jednu informaci.

Když v roce 2015 minulá vláda předkládala návrh rozpočtu na rok 2016, tak také musela předložit střednědobý výhled na léta 2017 a 2018. Pokládám řečnickou otázku, jestli by někdo uhádl, o kolik ten rozpočet na rok 2018, který jste před chvílí schválili, byl ve výdajích vyšší než ten střednědobý výhled z roku 2015. Nebudu vás zkoušet, dámy a pánové, je to 77 miliard.

Střednědobé rámce a z nich plynoucí výdajové limity podle staré legislativy byly ukotveny do zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech republiky - Romane, já tě nepřekřičím (k poslanci Onderkovi) - byly ukotveny v roce 2001 jako jedno z významných opatření fiskální disciplíny. Ono to skutečně, když se to dodržuje, tak to svůj význam má veliký, protože se predikují nějaké výdaje na tři roky dopředu a nesmí se ty výdaje překročit, ani když se ekonomika vyvíjí hůře, než predikce příjmů předpokládá. Ale když se ekonomika vyvíjí lépe, než předpokládala predikce příjmů, tak ani tehdy proti vyšším příjmům nesmí být zvýšeny výdaje a ty vyšší příjmy jdou ve prospěch nižšího salda. To byl vždycky smysl výdajových limitů, proto byly zavedeny a svým způsobem to kopíruje i nová legislativa v rámci nového zákona o rozpočtové odpovědnosti.

Problém je, že se ta vláda takhle taky musí chovat. Od toho roku 2001 se takhle chovala jenom Topolánkova a Nečasova vláda a všechny ostatní ty výdajové limity vesele překračovaly. Ten výdajový rámec z roku 2016 na rok 2018 do té chvíle, než jste před chvílí ten státní rozpočet schválili, jste změnili čtyřikrát a navýšili ho o 77 miliard. Nemáme důvod si myslet, že se budete v následujících dvou až třech letech chovat jinak. Proto prostě nemůžeme brát to, co nám předkládáte, vůbec vážně. A já se divím paní ministryni, že když to tady předkládá, tak se tváří jako vážně, že ta čísla takhle budou ty tři roky. Ona samozřejmě taky ví, že nebudou.

Před chvílí jste schválili doprovodným usnesením významnou prioritu celé Sněmovny, myslím si, že jsme pro to hlasovali všichni, o snaze navýšit platy v regionálním školství na 130 % průměrné mzdy. Tak se prosím pěkně podívejte na specifické ukazatele kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kapitola 333, jak se tam předpokládá pohyb jednotlivých specifických ukazatelů, poměrně důležitý. Na regionální školství jsme si na rok 2018 teď schválili závazně 120,5 miliardy. Střednědobý výhled na rok 2019 předpokládá překvapivě 120,5 miliardy a na rok 2020, kdybyste si mysleli, že tam někdo předpokládá nějaké navýšení, se rozpočtuje 120,5 miliardy. Podobný pohyb mají peníze na vysoké školy, to znamená žádný, a rozpočtované prostředky na výzkum, experimentální vývoj a inovace v této kapitole, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, dokonce klesají o 4 miliardy příští rok i přespříští rok.

Paní ministryně férově uvedla, že v tom výhledu není zahrnut nárůst platů, že bude stanoven po sociální dohodě. No ale když tam není zahrnut ani rezervován, tak dopředu říkáme, že ta čísla neplatí a platit nebudou. Ty celkové výdajové rámce, kdybychom zákon o rozpočtové odpovědnosti schválili ústavní většinou, jak byla marná snaha Nečasovy vlády a snad se o to poctivě snažil i bývalý ministr financí, ale nakonec se to schválilo jako běžný zákon, to znamená, jakákoliv většina ve Sněmovně si s těmi limity z roku na rok udělá, co bude chtít.

Říkám to z jediného důvodu - abych vám jako kolegům z Poslanecké sněmovny řekl, že vláda předložením tohoto střednědobého výhledu nám předkládá něco, čemu ani ona nevěří, že dodrží. Nemůže tomu věřit, protože ta čísla jsou absurdní, ale přesto chce, abyste jí to schválili, protože legislativa předpokládá, že jí nějaká čísla schválíte, a ono to pak bude jinak - za tři roky o 77 miliard.

Promiňte, takovéhle komedie se poslanecký klub TOP 09 nezúčastní a zdrží se. Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic napravo.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní zahajuji všeobecnou rozpravu. Nemám žádnou písemnou přihlášku - ano s přednostním právem do rozpravy pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já myslím, že můžeme pokročit v té historii projednávání tohoto materiálu kupředu. Zhruba před rokem předvedl tehdejší ministr financí stejně profesionální projev - a teď to nemyslím ironicky, teď to myslím opravdu vážně - jako před chvílí paní ministryně. Ale je to marnost nad marnost. Tváříme se tady všichni - vy, kteří tvoříte vládu, jak je to důležité, my jako opozice to budeme kritizovat, ale efekt je skutečně velmi nízký nebo velmi sporný. My jsme usilovali o to, abychom schválili ústavní většinou, abychom skutečně měli finanční ústavu a ne takový zákon, který nakonec z toho zbyl. Musím říci, že díky přístupu levicových poslanců v minulém volebním období jsme tu většinu nenašli, protože my jsme ji našli s hnutím ANO, nenašli jsme ji s ČSSD a s komunisty, takže jsme tu ústavní většinu nebyli schopni vytvořit. Je to škoda, uvidíme. V programovém prohlášení se o tom nic nepíše. Rozumím tomu, že tam byl zatím nadpis Návrh programového prohlášení, tak uvidíme, jaký bude finální tvar.

Na druhé straně mě zarazilo, když vedeme obecnou debatu o rozpočtové politice státu, zaznamenal jsem první vystoupení pana premiéra v Bruselu, kde říká, že je připraven urychleně ratifikovat fiskálkompakt v Poslanecké sněmovně. To je velká změna. Protože zase, musím ho pochválit, společně jsme tomu bránili v minulých čtyřech letech. Nás ještě nikdo v Bruselu po těch zádech nepoplácal, takže jsme nezměnili státnický názor na fiskálkompakt. Možná bychom si o tom mohli v této rozpravě, paní ministryně, něco říct, jaký bude přístup nové vlády k fiskálkompaktu. Nevím, co se změnilo od situace, kdy jsme úspěšně odkládali projednávání, já nevím, jestli na 30 schůzích. Nakonec na to podle našeho názoru správně nedošlo, protože to je přesně ta salámová metoda, kdy postupně se přišlo k tomu, že bychom platili a ručili i za dluhy jiných.

Já položím ne řečnickou otázku, ale skutečnou otázku. Věřím, že paní ministryně má ta čísla k dispozici. Jaký byl loni rozpočtový výhled na rok 2018? Já o tom budu mluvit v příštím bodě s panem ministrem dopravy, těším se, až budeme porovnávat loni schválený rozpočtový výhled pro rozpočet SFDI s letošní realitou. Navíc Ministerstvo financí má pořád stejná politická strana, nebo hnutí, abych byl přesný, takže se nemůže říct, že to prosadil někdo jiný a nová vláda z časových důvodů už s tím...

Paní ministryně, jaký je rozdíl mezi schváleným rozpočtem a schváleným rozpočtovým rámcem, který jsme schvalovali v loňském roce, to znamená, když jsme schvalovali rozpočet na rok 2017 a rozpočtové rámce na rok 2018, 2019? Jaký je rozdíl a co se stalo kromě toho, že chodili ministři jak na orloji na Ministerstvo financí a vy jste za ty tři měsíce vyrobili 25 mld. dalších výdajů, dneska 3,3, tak to už je asi 28 mld.? Co se stalo s rozpočtovým výhledem, který byl stejně profesionálně uveden loni vaším předchůdcem? A to není řečnická otázka, já bych rád znal odpověď.

Pak se chci zeptat, z čeho pramení váš optimismus. Protože já to považuji za optimistické, že se inflace vrátí pod inflační cíl České národní banky. Když vidíme čísla z posledních měsíců, já nevidím nic, co by nasvědčovalo tomu, že inflace se vrátí pod 2 %. Takže tady se inflační cíl opět nepovedlo splnit a my také občas našlapujeme velmi opatrně kolem České národní banky a myslím, že i Českou národní banku můžeme kritizovat. Ne zasahovat do jejích kompetencí, ale kritizovat. Inflační cíl je přepálen, je o hodně větší než 2 %, přitom když si vezmeme, kolik stály intervence, které držely korunu nízko, tak výsledek není pozitivní. A vy jste říkala, teď to trošku zjednoduším, vy jste to říkala velmi odborně, že předpokládáte, že inflace se přiblíží k inflačnímu cíli, to znamená, že spadne pod 2 %, když to přeložíme. Já to tedy úplně nevidím, z čeho vycházíte, kromě toho, že to Česká národní banka říká pokaždé, že inflační cíl je do 2 %, ale výsledky jsou prostě jiné.

A když se podíváme na - a souhlasím - návrh programového prohlášení a pak se podíváme do toho materiálu, tak buď najdete desítky miliard škrtů provozních výdajů, nebo ty výdaje opět porostou strmě nahoru. Nechci citovat všechno, co tam je, ale tam nejsou jenom rozpočtově neutrální položky ve smyslu, že zvýším výdaje a někde uspořím. Zatím jsem tam našel jenom zvýšení výdajů. Takže můžeme být za pár měsíců v té samé situaci, teď se budeme tvářit velmi vstřícně a kompetentně a rozumně a budeme debatovat, jak to bude, to číslo, ale není to jenom ve mzdách. Jsou i jiné návrhy, například důchody, které s tím nepočítají ani na rok 2019, ani na rok 2020. Nevím, když se podíváme do rozpočtového rámce SFDI, do loňského a letošního, tak pak zjistíte, že možná postavíme 200 kilometrů dálnic, ale za rekordně nízké ceny, pokud se tam ty peníze hodně nevrátí. A já nevím, jestli tomu tak bude, protože slýchávám dlouhodobý spor, jestli je to ta nejlepší zpráva, že stavíme za 60 % projektovaných cen, které se už změnily. To nejsou ceny projektované někdy před šesti sedmi lety. Já si myslím, že to není dobrá zpráva, že ten poměr cena-výkon pak neodpovídá.

Když už jsem tady, tak trošku avizuji, ať se pan ministr dopravy může připravit na svůj bod, protože ony ty body vypadají zdánlivě formálně, ale formální nejsou. Když se dívám na další dva body, tak kdybych mohl vládě něco doporučit, ať je to naposledy, co projednáváme rozpočty těch fondů. Ony kdysi vznikly z důvodů, že se nedaly převádět peníze z roku na rok. Ten důvod dávno pominul. Říká se tomu nespotřebované výdaje tak pěkně nečesky, nesrozumitelně. To znamená, že nemusí všichni 30. prosince utratit všechno, co mají v rozpočtové kapitole, protože jinak by to museli vrátit nedej bože do kapitoly Ministerstva financí, a tomu se rezorty bránily. Vznikly nám instituce dejme tomu z legitimních důvodů, ty důvody pominuly, ale instituce zůstaly. A teď zase já nevím, k čemu ty fondy vlastně potřebujeme. Já myslím, že je nepotřebujeme, že by to klidně zvládlo Ministerstvo dopravy samo, ty investice, bez mezičlánku, kterým je Státní fond dopravní infrastruktury, protože pak máme ještě investorské organizace, je to zbytečně složitá struktura. A navíc ta čísla, jestli se nepletu, já se ještě podívám do podkladů, my jsme o tom diskutovali s panem ministrem v jedné televizní debatě, letos jsme měli mít 95 mld. v rozpočtu SFDI. Loni jsme to nadšeně všichni schválili, i my, říkali jsme, že to je výborné, na dopravní infrastrukturu půjde v roce 2018 95 mld., a výsledek je tedy úplně, úplně jiný.

Tak já mám jenom ty dva dotazy, to znamená porovnání roku 2018, a odkud paní ministryně čerpá ten optimismus, že inflace se vrátí v letošním roce - myslím v příštím rozpočtovém roce, je to za pár dní - pod 2 %. Zatím zveřejňované údaje o inflaci tomu nijak nenasvědčují.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek. Pane předsedo, prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já jenom velmi stručnou reakci k onomu vyjádření o ratifikaci fiskálního kompaktu. Já na rozdíl od pana předsedy Stanjury jsem si tu ratifikaci vždycky přál, ale přál jsem si ji bez výjimek. Takže pokud pan premiér Babiš prohlásil v Bruselu, že by chtěl ratifikovat v Poslanecké sněmovně fiskálkompakt, bylo by potřeba se ještě zeptat, zda skutečně bez výjimek, anebo zda s oněmi výjimkami z hlavy tři a čtyři. Doporučuji si ten fiskálkompakt přečíst. Jedna hlava se týká strukturálního deficitu, druhá hlava se týká výše dluhu a s výjimkami těchto dvou hlav tam zůstávají jenom absolutně prázdné floskule. Takže pokud, a to jsem bohužel přesvědčen, že je přesvědčení této vlády, že chce mít výjimku z těchto dvou hlav do doby přijetí eura, a současně ústy téhož premiéra říká, že euro je zkrachovalý projekt, který nechceme, tak v podstatě říká, že je vláda připravena nechat ve Sněmovně ratifikovat pouze prázdné floskule, nic jiného, což je asi zhruba stejná komedie, jako když nám teď předkládá střednědobý výhled a tváří se, že těm číslům věří.

K oběma dvěma mimorozpočtovým fondům, proti kterým jsem vždycky tak velmi protestoval, bych možná jenom pro pamětníky připomněl, že nevznikly ani tak proto, že se měly převádět peníze z roku na rok, ale že to byla tehdejší dohoda pánů Zemana a Klause v době opoziční smlouvy, aby si jednotlivé stavařské lobby mohly v těch fondech rejdit mimo dohled státního rozpočtu. Já jsem rád, že dnes je tu úplně jiná ODS, která už ty fondy nechce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: S další faktickou poznámkou pan poslanec Jan Volný. (Nepřeje si.) Dobře, to je omyl. Nemáme další faktickou poznámku. Je ještě někdo, kdo se hlásí do všeobecné rozpravy? Pokud ne, všeobecnou rozpravu končím.

Nyní přistoupíme k rozpravě podrobné. Hlásí se někdo do podrobné rozpravy? Ano, do podrobné rozpravy se hlásí paní zpravodajka. Prosím, paní zpravodajko.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Děkuji za slovo. Já se jenom chci přihlásit k návrhu usnesení, které už jsem tady načetla.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní ministryně v podrobné rozpravě? (Až se závěrečným slovem.) Tak já končím podrobnou rozpravu. A závěrečné slovo. Paní zpravodajka asi nechce vystoupit. Paní ministryně, závěrečné slovo. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo. Já budu velmi stručná. Budu reagovat na vznesené dotazy. Doufám, že jsem si je všechny stihla v té krátké chvíli zapsat.

Ano, je to výhled, je to střednědobý výhled a je jasné, že každá vláda potom upravuje konkrétní rozpočet podle svých priorit. Takže pokud tady byl vznesen dotaz na výdaje ve výhledu roku 2018 a 2019, pro rok 2018 byl 1 242,4 mld. bez EU, nyní je to 1 294,5 mld. bez EU. To znamená, ano, byl tam nárůst výdajů. Bylo to takto stanoveno na základě vládních priorit. A samozřejmě i tato vláda bude jednat o svých prioritách.

Co se týče inflace, tak inflace v roce 2018 byla 2,3 %. My počítáme s tím z hlediska dlouhodobého vývoje, a tak jak sledujeme tento vývoj, s poklesem kolem 2 %, protože v minulém roce byl neočekávaný růst cen potravin a nápojů, a počítáme, že cenová hladina se zklidní, a tudíž inflace by mohla, předpokládáme, že klesne.

Dále, pokud si to všechno dobře pamatuji, tak jsem byla dotazována na fiskální pakt. Já už jsem zadala zpracovat, protože fiskální pakt schválen nebyl, existovala právní analýza, kdo má schvalovat a jakým způsobem tento fiskální pakt. Já jsem zadala zrevidovat tuto analýzu, zpracovat ji a stanovila jsem si přijetí fiskálního paktu jako jednu ze svých priorit. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní bychom mohli hlasovat o návrhu usnesení, tak jak nás s ním seznámila paní zpravodajka. Pokud nikdo nepožaduje, tak ho nebudu znovu číst, a přistoupíme k hlasování.

 

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 129, přihlášeno 196 poslanců, pro 122, proti 19. Návrh byl přijat. Končím projednávání tohoto bodu.

 

Dalším bodem je

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.