Úterý 23. ledna 2018, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Radek Vondráček)
7.
Návrh poslanců Pavla Blažka, Petra Fialy, Zbyňka Stanjury a dalších
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 133/2000 Sb.,
o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů
(zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 19/ - prvé čtení
Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 19/1. Poprosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů pan poslanec Pavel Blažek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den. Děkuji za slovo. Návrh novely obsahuje jednu větu, takže budu velmi stručný. V zásadě nejde o nic jiného než o to, aby se změnila stávající praxe, kdy k přihlášení k tzv. trvalému pobytu stačí vlastně souhlas nájemce uživatele bytu a vůbec se nevyžaduje souhlas vlastníka toho či onoho objektu. Tento návrh z různých důvodů chce tu praxi změnit v tom smyslu, aby souhlas vlastníka byl nutný k tomu, pokud se někdo chce přihlásit k trvalému pobytu.
Pokud jde o stanovisko vlády, kdybych řekl nějakou stupnici negací, tak bych ten názor vlády označil jako velmi mírně negativní.
A v zásadě bych chtěl ještě pouze dodat, protože jedna věta by měla být odůvodněna stručně, že v prvním čtení jde vždy pouze a jenom o to, zda se sněmovna domnívá, že bychom se určitým návrhem změny zákona měli zabývat. Já si myslím že ano, a proto navrhuji, abychom to propustili do druhého čtení.
Snad ještě jenom poslední věta. Vláda tam vlastně říká, že se to v praxi vlastníka objektu vůbec nedotýká. Ale ona to není úplně pravda, protože je spousta případů z praxe, kdy například když se dějí v určitém domě nějaké trable, jsou tam problémy s nočním klidem a podobně, tak přijede policie, a pokud tam má někdo trvalý pobyt, tak ho prostě nemůže z toho domu ani vykázat, zatímco když trvalý pobyt nebude mít, tak policie může alespoň zasáhnout a ty lidi například z toho obydlí vykázat. Podobná situace vzniká při exekucích, kdy exekutor v zásadě zjišťuje toho dlužníka podle veřejných evidencí a dochází nám k tomu, kdy zcela zbytečně vchází i do různých bytů a objektů, kde je ta osoba jenom jakoby nahlášená, a jsou i případy, kdy těch dlužníků je nahlášeno úmyslně více, aby se vyhýbali plnění svých povinností. A majitel domu, ke kterému chodí za stejnými dlužníky další a další exekutoři, s tím má samozřejmě problémy a nemůže s tím vůbec nic dělat.
Toť v podstatě vše na úvod. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Poprosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Ondřej Profant. (Jmenovaný poslanec namítá, že to ještě nebylo projednáno na výboru.) To nemohlo být ještě na výboru.
Poslanec Ondřej Profant: Omlouvám se za nedorozumění. Myslím, že všechno řekl již předkladatel. Je to poslanecký návrh a výbor se tím samozřejmě bude dále zabývat.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane zpravodaji. Nyní přečtu omluvu pana místopředsedy Jana Hamáčka z celého dnešního jednacího dne z pracovních důvodů.
Otevírám obecnou rozpravu, do které v tuto chvilku eviduji tři přihlášky. Ale s přednostním právem pan ministr spravedlnosti. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, chtěl bych tady varovat před tímto návrhem, protože si myslím, že nemíří správným směrem. Nechci vůbec zlehčovat problémy, které se pokouší řešit, to znamená to, co tady můj ctěný kolega Blažek řekl, že někdy jsou majitelé bytů obtěžováni návštěvami zejména exekutorů kvůli lidem, kteří tam údajně bydlí, údajně tam mají nějaký majetek, a často je to dosti nepříjemné. Ale myslím, že toto není ten bod, kterým to vyřešíme. Možná právě naopak.
My se dlouhodobě potýkáme s tím, že právě pod tlakem podobných snah se rozpadá evidence obyvatel ve smyslu bydliště obyvatel, potýkáme se s tím, že státní správa, soudy mají problém dohledat naše občany, když s nimi potřebují komunikovat ve věci jejich práv a povinností. Máme asi milion lidí, kteří bydlí někde jinde, než si stát myslí, že ti lidé bydlí, a tímto návrhem bychom jaksi tento problém dále zostřovali a ne naopak.
Ta evidence má být skutečně evidencí, to znamená, nemá se tam rozhodovat a není to jejím smyslem - to, že je někde zapsána u nějakého člověka nějaká adresa, neznamená, že ten člověk má jakékoliv právo k tomu místu, a mělo by to být naopak. A takto je ten zákon stavěn. Aby si člověk mohl zapsat nějakou adresu, měl by prokázat nebo musí prokázat, že má nějaké právo to místo užívat. A pokud to právo má, tak už by zase nemělo být na tom, kdo mu to právo dal, aby rozhodoval o tom, zda on to tedy tomu státu nahlásí, nebo nenahlásí. Koneckonců ono by to ani nijak zvlášť nepomohlo, protože exekutor může vstoupit do jakéhokoliv bytu nebo místnosti, kde se tedy dlužník buďto nachází, nebo tam má svoje věci, a to bez ohledu na to, zda tam ten dlužník má, nebo nemá nahlášen trvalý pobyt. A například banky požadují po svých dlužnících, aby jim hlásili místo, kde se skutečně zdržují, a když tedy takto je nahlášeno nějaké místo bance, tak tam ten exekutor přijde a je mu úplně jedno, jestli to je zároveň místo, které je v té policejní evidenci, nebo není.
A otázka toho, koho si případný nájemce třeba může takhle pustit do toho bytu a nechat ho tam bydlet, to je otázka, kterou má řešit a řeší občanský zákoník a ne úprava evidence obyvatel. A jestli to občanský zákoník řeší špatně, tak to je občanský zákoník, který tady připravila ODS a další strany tehdejší koalice. Takže já jsem jaksi otevřen k debatě na téma toho, co je v občanském zákoníku, ale to je úplně jiná debata než debata o evidenci. Takže bych byl rád, aby tento návrh byl zamítnut v prvním čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Nevím, jestli to mám brát jako návrh na zamítnutí v prvním čtení? (Ministr Pelikán: Zní to tak!) Dobře. A mám tady tedy dvě faktické poznámky v tuhle chvíli. Nejdřív prosím pana poslance Munzara.
Poslanec Vojtěch Munzar: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dámy a pánové, dobrý den. Já bych chtěl zareagovat tady na pana ministra Pelikána.
Pane ministře, zeptat se vlastníka na to, komu půjčí svoji nemovitost a co tam ten nájemník může dělat, to by mělo být základní pravidlo a základní slušnost. Vy jste se tady věnoval velmi technicistní záležitosti, ale vláda by měla hájit také nějaké hodnoty, a jednou z těch hodnot je úcta k vlastnímu majetku nebo k osobnímu vlastnictví těch druhých. A pokud vy tady předkládáte, že vlastně nájemník se nemusí vlastníka ptát a ten vlastník si potom může dojít na úřad a vymazat si toho člověka, kterému nedal souhlas, tak je to docela problém. Já si myslím, že bychom tady měli ctít v této slovutné Sněmovně jeden základní princip a tím je hájit osobní vlastnictví a hájit práva vlastníků. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Teď tady mám s faktickou poznámkou pana poslance Kupku. Dvě minuty, prosím.
Poslanec Martin Kupka: Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, já se také dovolím ohradit proti tvrzení, že by ten návrh mohl vést k tomu, že se rozvolní už tak komplikace související s evidencí obyvatel. Pokud ten zákon, resp. ta úprava povede naopak k tomu, že bude nezbytný souhlas vlastníka, tak to přece žádným způsobem nemůže ovlivnit kvalitu evidence obyvatel, větší chybovost nebo to, že by stát v tomhle směru víc tápal nebo měl větší nejistotu, kdo a kde bydlí, jak se zaregistruje. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Nyní pan ministr Pelikán s faktickou poznámkou.
Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem asi byl málo srozumitelný. Vlastník je přece zcela suverénní v tom, jestli někomu nájemní smlouvou umožní v tom bytě bydlet, nebo neumožní. A my jenom říkáme, že to rozhodující má být právě tohle, to znamená umožním-neumožním někomu bydlet, a když jsem mu tam umožnil bydlet, tak ale zase je logické, že ten, komu jsem umožnil bydlet, může ohlásit policii, že tam bydlí. Takhle jednoduché to je.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní tady mám s faktickou poznámkou paní poslankyni Válkovou.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane předsedající. Milé kolegyně, milí kolegové, teď uvedu takový příklad z praxe. Já bydlím v městské části Praha 2, jsem předsedkyní bytového družstva, prostřednictvím kterého jsme to v roce 1993 v druhé privatizační vlně zprivatizovali, a samozřejmě řeším velice často jako předsedkyně od té doby tuto problematiku. Ale tady musím pochválit tedy městskou část Prahu 2, že vždycky vzorně dostanu ohlášeno, že se nám někdo nový přihlásil, a mám možnost potom zjistit a případně jít za tím, když mám podezření, že ten někdo, kdo se přihlásil, je někdo, koho tam nechceme mít. Ale v nájemních smlouvách, které jsme si schválili, jak řekl před chvilkou pan ministr, máme možnost, aby vlastník nebo družstevník - je tam jak společenství, aby se to nepletlo, tak družstvo, ale to je jedno - tak samozřejmě i družstevník má výslovně v nájemní družstevní smlouvě možnost bez souhlasu družstva jako takového, jako majoritního vlastníka té budovy, si přihlásit koho chce. Kdybychom to nechtěli, tak to do té smlouvy nedáváme. Tady jsme informováni o tom, když se tam někdo nový přihlásí, máme možnost zasáhnout. A já si myslím také, že tady trošku, i když jsem rozpolcená právě jako někdo, kdo rád ví, jací lidé se v tom jeho domě pohybují, tak na druhé straně si myslím, že si tady trochu bereme z věcné působnosti občanského zákoníku, vytrháváme něco a přesunujeme to do oblasti správního práva, což se mi samozřejmě nelíbí. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a nyní prosím pana poslance Stanjuru s faktickou. Dvě minuty.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já samozřejmě nevím, kolik nemovitostí vlastní pan ministr Pelikán, ale on tu debatu úplně otočil. Představme si, že jste vlastník, pronajmete nějakou bytovou jednotku a ten člověk si tam nahlásí 20 osob k trvalému pobytu. A vy říkáte, náš stát je tak vstřícný, že když na to přijdu, tak si můžu zajít na úřad a požádat, abychom to zrušili. Nemluvím o nájemní smlouvě, mluvíme o trvalém pobytu, ne o nájemní smlouvě. To je úplně něco jiného. Ten návrh nesměřuje k trvalému... Protože dneska stačí souhlas nájemníka a ne vlastníka. A mně připadá naprosto logické - čekal jsem, že to projde jako nůž máslem tady, protože to není politická úvaha, to je prostě jednoduché, vlastník má rozhodovat. Vy znáte vlastníka, který uzavře nájemní smlouvu a nepovolí tam trvalý pobyt po dobu... (Komentáře z poslaneckých lavic.) Buď na mě budou poslankyně pokřikovat, pane místopředsedo, nebo mi zjednejte pořádek!
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já prosím klid v sále.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Pokud mi poslankyně chtějí něco říct vaším prostřednictvím, tak ať přijdou k mikrofonu a mohou. Mám hrozně rád, když tady někdo křičí a zlehčuje problém, který existuje. Prostě ten problém existuje, pan kolega Blažek ho popsal. Pokud říkáte, že se to nestane, že je někdo nahlášen, tak si vzpomeňte na debaty například o doplatku na bydlení, na to, jak nutíme, aby hygiena kontrolovala, kolik tam vlastně může být nahlášeno osob, kolik tam žije a kolik ne. Takže ten problém reálně existuje. Ten návrh je velmi jednoduchý. Směřuje ke zjednodušení problému, k posílení práv vlastníků. Pokud se to někomu nelíbí, prosím, můžete říct, že vlastník je ten poslední v řadě. My tento názor nemáme. To je celé!
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A děkuji za dodržení času. Nyní mám pana poslance Plzáka s faktickou.
Poslanec Pavel Plzák: Dobré poledne. Zapojím se do diskuse spíše otázkou a spíše na pana ministra, protože o této problematice tolik nevím, právník nejsem. Ale mě zajímá konkrétní věc. Pronajímatel pronajme nájemci nějaký byt. On si tam zaeviduje trvalé bydliště, nájemní smlouva skončí. Byt si pronajme další pronajímatel (?), trvá tam to trvalé bydliště toho předchozího pronajímatele (?)? Vždyť to přece není logické. Opravdu potom pokud dojde k nějakému exekučnímu řízení, tak tam opravdu do toho bytu budou chodit exekutoři. A mně to nepřipadá normální. Mám takový dojem, že jedna moje, dá se říct známá musela soudně nechat zrušit svému synovi, který se potýkal s dluhy, trvalé bydliště ve svém bytě. Že to snad musel dokonce učinit soud, aby se zbavila exekutorů. Jestli mi to můžete zodpovědět, budu rád.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. V tuto chvíli nemám další. Pan ministr se ještě hlásí s faktickou?
Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, chci reagovat na pana poslance Stanjuru. To jste si měli rozmyslet, když jste přijímali občanský zákoník, který je váš. Tam je totiž řečeno, s čím musí nebo nemusí souhlasit vlastník, pokud jde o to, kdo užívá ten byt. A pokud je to špatně, tak se o tom bavme, ale bavme se o tom v tom občanském zákoníku. Já prostě odmítám, abychom tady vytvářeli stav, kdy někomu z hlediska občanského zákoníku, a tedy z hlediska práva, umožňujeme, aby někde bydlel, a zároveň mu neumožňujeme, aby si to jako řádný občan nahlásil na úřadech, že to je to místo, kde bydlí a kde ho ty úřady najdou. To je celé.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní pan poslanec Munzar opět s faktickou.
Poslanec Vojtěch Munzar: Pane ministře, nezlobte se na mě, ale vy tady směšujete dvě věci. Jedna věc je nájemní smlouva a druhá věc je přihlášení k trvalému pobytu. Samozřejmě vlastník může souhlasit tím, že podepíše s někým nájemní smlouvu, že mu ten svůj byt půjčuje. Ale měl by také souhlasit s tím, pokud ten nájemník si tam jde nahlásit například členy své rodiny. Měla by to být skutečně, jak jsem tady řekl poprvé, základní slušnost zeptat se vlastníka nemovitosti, jestli si tam můžu já nebo někoho jiného přihlásit k trvalému pobytu. A to řeší náš návrh zákona. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Poprosím rovnou pana ministra.
Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Já už to nebudu protahovat, já vám jenom ten § 2272 občanského zákoníku, vašeho občanského zákoníku, přečtu: "Nájemce má právo přijímat ve své domácnosti kohokoliv. Přijme-li nájemce nového člena své domácnosti, oznámí zvýšení počtu osob žijících v bytě bez zbytečného odkladu pronajímateli. Pronajímatel má právo vyhradit si ve smlouvě souhlas s přijetím nového člena do nájemcovy domácnosti. To neplatí, jedná-li se o osobu blízkou anebo další případy zvláštního zřetele hodné. Má právo požadovat, aby v nájemcově domácnosti žil jen takový počet osob, který je přiměřený velikosti bytu." Trochu jsem to zkrátil, tohle je to podstatné z toho pravidla. A pravidlo o tom, kdo se může hlásit a co k tomu potřebuje ukázat, zcela odpovídá tomuto pravidlu občanského zákoníku. Pokud se vám to pravidlo občanského zákoníku nelíbí, pojďme se bavit o tom, že ho změníme. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Nyní opět s faktickou pan poslanec Stanjura.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já nevím, čí je občanský zákoník. Já jsem myslel, že platí pro všechny. Říkáte náš, váš. A pak vždycky řeknete: to my ne, to ti socani v naší vládě, kdybych mluvil o jiných zákonech. To, co říkáte, klidně můžete navrhnout. My jsme připraveni o tom jednat a mluvit. My jsme navrhli něco jiného. Já si pamatuji, když jste přišel do funkce, kolik jste měl prohlášení o tom, jak změníte občanský zákoník. Tak nám můžete říct, co se vám za ty tři roky povedlo, co jste prosadil, s kolika návrhy k diskusi s opozicí jste přišel. Ta množina není příliš vysoká, myslím, že je dokonce prázdná, alespoň co se týče té debaty s opozicí.
Ale vy tady opravdu zaměňujete pojmy. My se snažíme řešit problém, když to někdo zneužívá. A vy říkáte, že slušný občan se nemůže přihlásit, kde bydlí. Ale to se vůbec netýká slušných občanů, ti to nezneužívají. Takže já vím, že to je oblíbená politická metoda v debatě tu argumentaci dát ad absurdum a ukázat a podpořit svůj návrh. Ale v tomto případě to skutečně neplatí. Slušní občané to nedělají, nemají s tím problém, nic. Pokud přijmeme tento návrh zákona, tak slušným občanům se nic nestane, bude pro ně platit všechno, jako platilo doposud.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Dovolte mi zareagovat na pana ministra spravedlnosti. Pane ministře, já se se vší vážností ohrazuji proti vašemu označení váš občanský zákoník a vašemu občanskému zákoníku. To je zákon České republiky, tudíž je nás všech. Hlásíte-li se k jinému státu, například k Ruské federaci či k jakémukoliv jinému útvaru, tak to nahlaste, a pak říkejte váš zákon. Do té doby je to náš zákon.
A propos, když už tady stojím a vidím, že dnes nejste hlasově indisponován, nemohl byste se nám konečně vyjádřit k větě vašeho předsedy vlády, že žijeme v zemi, kde je možné objednat si trestní stíhání? (Předsedající: Prosím k věci.) To nám stále dlužíte.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a budeme pokračovat v rozpravě. Přihlášen je pan poslanec Veselý.
Poslanec Ondřej Veselý: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, kolegyně a kolegové, já se vrátím k té věci samé. Musím říct, že kolegům z mého klubu, tedy z klubu ČSSD, jsem doporučil, abychom zákon podpořili k propuštění, jak říkal Pavel Blažek, do druhého čtení, nebo aby překonal první čtení. Důvod je jednoduchý.
My sdílíme, nebo já sdílím obavy a důvody, pro které byl návrh zákona předložen. To znamená, že tady podle mého názoru je nepřiměřená zátěž, a opravdu s tím souhlasím, pro vlastníky bytů a bytových jednotek a je třeba je aspoň částečně té zátěže zbavit. Budu dokonce ještě radikálnější a zkusím dát předkladatelům ke zvážení, zda místo pojmu příbuzný, ten užívám v situacích, kdy není třeba žádat souhlas vlastníka, nepoužít výraz osoba blízká, je to podle § 22 nového občanského zákoníku. Protože ten pojem příbuzný může být velmi široký.
Vyjádřím se teď k tomu, co tady říkal pan ministr, respektive ke stanovisku vlády. Já s tím stanoviskem nesouhlasím. Přehlásit někoho z trvalého pobytu v místě bydliště na ohlašovnu úplně jednoduché není. Já jsem to prakticky dělal a není to fakt jednoduchá věc. Musíte toho spoustu doložit a tak jednoduché to není. To je i odpověď na dotaz Pavla Plzáka. Skutečně když někdo opustí byt, neznamená, že mu tam zaniká trvalé bydliště. Je to složitější proces. Musíme dokládat jako spoluvlastníci nebo vlastníci, že tam skutečně nebydlí. Ideálně nějaké svědecké výpovědi v papírové podobě a podobně. Nicméně, a tam bych se stanoviskem vlády souhlasil, opravdu přihlašování osob na ohlašovny je nepřiměřená zátěž. Nicméně to podle mě tento návrh nezhoršuje a měli bychom se tomu věnovat jiným způsobem a jinak. Skutečně souhlasím s tím, že obce a města, které mají na ohlašovně stovky a někdy i tisíce občanů, to řeší jako velký problém, ale tento návrh to podle mého názoru nezhoršuje.
Takže doporučuji postoupit do dalšího čtení, zvážit případně novelu, zda nekonkretizovat osoby příbuzné, protože osoby příbuzné jsou velmi široký pojem. Jsou tam tetičky, strýčkové, bratranci, švagrové a někdy to může být opravdu nekonečný počet lidí, který by vlastně ten návrh devalvoval. A pokud jde o problém ohlašoven nebo městských úřadů a obecních úřadů jako ohlašoven, to řešit ještě jiným způsobem. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. A nyní je přihlášen do rozpravy pan poslanec Kubík.
Poslanec Jan Kubík: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, myslím, že k tomu už tady dneska bylo mnohé řečeno, ale já se budu snažit shrnout aspoň ty základní obavy, které z toho vyplývají. Mně se zdá, že se drobet zaměňuje, že se snažíme jakoby toho majitele a trvalé bydliště postavit do nějaké právní roviny. Ale v tom § 10 odst. 2 je jasně napsáno, že trvalé bydliště nezakládá žádný právní vztah ani k objektu, ani k vlastníkovi tohoto objektu. Já si myslím, že trvalé bydliště by mělo mít základně pouze evidenční charakter.
Nicméně jaké z toho vyplývají ty obavy. Co nám dává trvalý pobyt. Za první je tu korespondenční adresa, že by byly obavy z toho, že budeme mít zaplněné schránky korespondencí lidí, kteří jsou přihlášeni na těch trvalých bydlištích. To si myslím, že ta obava není. Navíc si myslím, že pokud k někomu na korespondenční adresu chodí nějaká korespondence, tak je o hodně větší šance, že se k té korespondenci dostane, než na ohlašovnách, kde jistě víte i z praxe, že pokud se někdo přihlásí na ohlašovnu, tak je dneska skoro nekontaktní. Známe věci z praxe. A pak se ti lidé diví, že jim naskáčou ještě další exekuce. Například my jsme o tom nevěděli. Když se jich člověk zeptá, kde máte trvalé bydliště, no na ohlašovně. Kam si chodíte přebírat korespondenci? Nechodíme. Takže to je věc z praxe, která je běžná.
Další problém, který jakoby z toho vyplývá, je, že by lidé - vlastníci objektů neměli přehled o tom, co se jakoby v tom domě děje. Jak říkala paní poslankyně Válková. Oni to vědí, poněvadž podle § 10 odst. 7, oni tu ohlášenku dostanou. Navíc podle odst. 8 mají možnost si vyžádat výpis, které osoby se v kterém objektu zdržují. Takže v tom si myslím, že také není problém.
Pak přicházejí ty problémy, o kterých tady předřečníci mluvili, a to jsou ty problémy s policií a problémy s exekucí. To si myslím, že je nad rámec zákona o evidenci obyvatel, že by se to mělo řešit v úplně jiných právních normách. A přijde mi to bohužel jako drbání pravou rukou za levým uchem, když se snažíme zdroj problémů zmírňovat tím, že ho řešíme v jiné právní normě. Myslím si, že je tady dost osob na to, aby se ten problém dal vyřešit v těch právních normách, kterým přísluší, a že to nemusíme v podstatě řešit v zákonu o evidenci obyvatel, který by měl základně řešit to, aby stát měl přehled, kdo v jakém objektu bydlí a kdo se kde nachází a kde by mohl být kontaktní tak, aby státní správa s ním mohla být do styku.
Takže za mě a za klub ANO bohužel nebudeme hlasovat pro tuto novelu. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. A mám tady s faktickou poznámkou paní poslankyni Majerovou.
Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková: Hezké odpoledne, vážené kolegyně a kolegové. Já bych jenom reagovala na předřečníka. Já naprosto nesouhlasím s tím, že vy říkáte, že trvalé bydliště má pouze nějaký evidenční charakter, protože z praxe všichni moc dobře víme, pokud jsme vlastníci nějakých nemovitostí - a my tady máme hájit právo občanů na jejich soukromé vlastnictví, že ve chvíli, kdy vám nájemce přestane platit nájem, tak vy jako majitel, pokud on tam má trvalé bydliště, jste téměř bezmocný v tom ho z toho bytu nějakým způsobem dostat. A ve finále je vám ještě doporučeno, že mu musíte jako majitel zajistit bydlení náhradní. Takže naprosto nesouhlasím s tím, co tady bylo řečeno.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak. Já děkuji. V tuto chvíli nemám žádné faktické poznámky ani přihlášky do rozpravy, tedy obecnou rozpravu končím. Prosím navrhovatele a zpravodaje, jestli mají zájem o závěrečná slova? Není tomu tak. V tom případě svolám kolegy do sálu, protože nás čekají hlasování.
Pokud si dobře pamatuji, tak nemáme návrh na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování, ale máme návrh na zamítnutí předloženého návrhu. Tedy znovu prosím všechny do sálu. (Chvilku vyčkává.) A pokud je nás dost... Všichni tedy víme, budeme hlasovat o zamítnutí předložené novely.
A já zahajuji hlasování číslo 40 a ptám se, kdo je pro. Tedy kdo je pro zamítnutí. Ptám se, kdo je proti? Zdrželi se? Já děkuji.
V hlasování číslo 40 bylo přihlášeno 177 poslanců, pro bylo 79, proti 62. Návrh byl zamítnut. Tedy jsme nezamítli.
Mám tady teď faktickou poznámku pana poslance Onderky... Nebo to je omyl? (Omyl.) Děkuji. Tedy jsme návrh nezamítli a budeme pokračovat. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nevidím, že by tomu tak bylo. Takže přistoupíme k hlasování.
Já zahajuji hlasování o přiřazení garančnímu výboru. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Hlasování skončilo.
V hlasování číslo 41 bylo přihlášeno 177 poslanců, pro bylo 143, proti 5. Usnesení bylo přijato.
Posuneme se dál. Kdo souhlasí s tím, aby... To už jsme řešili. Organizační výbor nenavrhl tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru k projednání? Nevidím takové návrhy. Má. Pan ministr. Prosím, pane ministře.
Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji. Vzhledem k již zmiňované souvislosti s občanským zákoníkem navrhuji ústavněprávní výbor. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak. Je tady návrh na ústavněprávní výbor. Znovu se zeptám, jestli jsou ještě nějaké jiné návrhy? Už nevidím.
V tom případě budeme hlasovat o přiřazení návrhu ústavněprávnímu výboru jako dalšímu výboru.
Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
V hlasování číslo 42 bylo přihlášeno 177 poslanců, pro bylo 149, proti nikdo. Usnesení bylo přijato. Takže jsme návrh přikázali k projednání i dalšímu výboru.
Pokud vím, tak nezazněly návrhy na zkrácení či prodloužení lhůty. Tím by měl být tento bod ukončen. Já vám děkuji a uzavírám tento bod.
A jako další bod tady máme bod
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.