(17.30 hodin)
(pokračuje Mihola)
A co se týká diskriminace, třeba když někdo s tímto přichází. Prosím vás, když to funguje v zemích právě jako Velká Británie, Německo, jsou to snad země méně tržní, než je naše země? Já si to opravdu nemyslím. Nebo snad více socialistické? To si také nemyslím. Takže nebuďme prosím papežštější než papež. A co se týká regulace prodejní doby o svátcích, ať už státních, nebo ostatních, která je běžná ve většině zemí Evropy, tak nevidím jediný důvod, proč by Česká republika měla být výjimkou.
Úplně na závěr. Byla tady řeč o tom... a jsem rád, že hnutí ANO se na to dívá, abychom věci vyhodnocovali a jak o překot zákony nepřijímali a vzápětí je nerušili, to je dobrý pohled, dobrý moment. Ale tady si můžeme trošku ušetřit práci. Podívejme se prosím k těm sousedům, kde to funguje celá desetiletí. Kdyby to bylo nefunkční opatření, nepochybně by to v Německu, které je na ekonomické špici Evropy, dávno zrušili. Neděje se tak.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, panu poslanci Jiřímu Miholovi. Nyní vystoupí paní poslankyně Květa Matušovská a připraví se pan poslanec Marian... Pardon, omlouvám se, pane předsedo, omlouvám se. S přednostním právem pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Máte slovo, pane předsedo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Omlouvám se kolegyni, ale fakt jsem se hlásil už delší dobu.
Ten klíčový argument, proč navrhujeme zrušení tohoto zákona, je svoboda. Svoboda v rozhodování všech. Pro ty, kteří tady nebyli v minulé Poslanecké sněmovně, tak já jsem se ptal iniciátora a předkladatele pana senátora Bublana, proč je tam 200 metrů čtverečních. Proč tam není 250 nebo 180. A jeho odpověď, a najdete to ve stenozáznamech, je: protože je to tak ve Francii. To je argument. Protože je to tak ve Francii.
Je tady jasná nerovnost mezi těmi, kteří mají 199 a 201 metrů čtverečních. Jedni prodávat mohou, druzí ne. A to se nedá vysvětlit. Já nechci přesvědčovat ty, kteří ten zákon podpořili. Našel jsem si čísla a ten zákon podpořila sociální demokracie, KDU-ČSL a Komunistická strana Čech a Moravy. Měli v té době většinu, když se o tom hlasovalo, a to dvakrát jsme o tom hlasovali. Ta většina nebyla nijak dramatická. Při prvním hlasování bylo kvorum 83 a oni získali 90 hlasů. A popravdě řečeno, ten první pokus ze Sněmovny byl úplný paskvil. Byl takový zmatek od zpravodaje a hlasování, že jsme uzákonili pouze tři státní svátky, kdy musí být zavřeno, a to jsou ty, v kterých bylo zavřeno i bez zákona. To bylo takového kouzlo nechtěného. Pak se ten zákon vrátil do Senátu. Tam se zase dostal do té stejné podoby, v jakém jsme o něm hlasovali poprvé, a opět pro něj hlasovaly ty tři politické strany. Máme na to prostě různý názor a je přesvědčovat nechci.
Co mě dneska zarazilo, bylo vystupování zástupců poslaneckého klubu hnutí ANO. Protože v minulém volebním období jsme měli stejný názor jako občanští demokraté. Hlasovalo se o tom dvakrát. Poprvé - pro ten paskvil, kdy byly jen ty tři svátky - byli dva poslanci ANO pro, mimo jiné paní poslankyně Válková, a 36 bylo proti. A když se to vrátilo ze Senátu a už tam bylo těch sedm nebo osm svátků, tak pro nebyl nikdo z hnutí ANO a proti bylo 32 přítomných včetně paní poslankyně Válkové, která hlasovala proti. A já bych potřeboval ten názorový veletoč vysvětlit. Možná bychom mohli použít to okřídlené, které známe z Hradu, "jen blbec nemění své názory", ale to mi úplně nestačí. Paní poslankyně Válková, která už minule byla jednou pro a jednou proti, tak dneska říkala, že je zásadně pro. Hlavně to neměnit.
A pokud si vzpomínám na předvolební debaty, tak skoro všichni kandidáti ze všech politických stran říkali: Ta naše legislativa je příliš složitá. Nikdo se v ní ani neorientuje. Přijímáme jeden zákon za druhým. Jednu novelu za druhou.
A pan předseda Mihola nemá pravdu, že to je taková úplná priorita - to je ten příští bod. My jsme také nesestavovali ten program, ať to dáme za sebou. Nicméně v tom prvním balíčku zákonů, které jsme navrhli, jsme navrhli, ano, zrušení několika podle nás zbytečných zákonů. A to je příklad jednoho z nich. A není to jenom ten zmatek, jako které svátky ano nebo které ne, protože už je tady ta salámová metoda, o které jsme mluvili v minulém volebním období, a už jsou to všechny svátky. Ale říkám, vás přesvědčovat nechci. Váš názor respektuji, i když s ním nesouhlasím.
A tak se vraťme k těm 200 metrům čtverečním. Co to je za argument, že to platí ve Francii? Francie je větší země, tak kdyby byla podle počtu obyvatel, tak u nás by mělo být asi tak 50 metrů čtverečních, ne?, aby to bylo adekvátní. Ale já to nechci zlehčovat. Ta slova o tom, jak lidé budou lepším způsobem trávit státní svátky, tady zaznívala. Možná ne z úst pana poslance Miholy, to si nejsem jistý, ale nemám důvod mu nevěřit. Ale jiní, zejména tady z těch levicových lavic, to používali velmi často.
A my říkáme - a mnozí z nás chodí i na ty oficiální oslavy těch státních svátků: Nechme tu svobodu volby, jak pro ty podnikatele, tak pro ty občany. A říct, že jestli nemám 14 dní žádnou tržbu, je jedno, jako když nemám osm dní žádnou tržbu? No tak to v podnikání tak úplně jednoduché není, když vám vypadnou tržby. A nejsou všichni jako paní poslankyně Gajdůšková, kteří si v pátek naloží velký košík, protože ví, že bude dva dny zavřeno, a tím pádem tu tržbu udělá větší, než kdyby tam šla dvakrát. Ale nic proti osobním nákupním zvyklostem. To hodnotit skutečně, skutečně nechci.
Takže dotaz je třeba i na pana kolegu Kubíčka, který s námi dvakrát hlasoval proti tomu návrhu zákona a dneska říká hlavně ho neměnit. Tak já si myslím, že když bojuji proti nějakému návrhu zákona, i když neuspěji, tak tím, že je jednou schválen neznamená, že už v té legislativě zůstane. To znamená, jinak ten náš právní systém bude pořád mohutnější a mohutnější, protože bezesporu ať bude jakákoliv vláda, začne přicházet s jedním dobrým návrhem zákona za druhým. My aspoň navrhujeme zrušení těch zákonů, aby se to snížilo.
Tak já vám navrhuji, abyste to propustili do druhého čtení. Už jen tak mimochodem - slyším to velmi často, o té programové blízkosti hnutí ANO a ODS. No nějak nám to nefunguje, resp. vám. První návrh zákona předkládal pan poslanec Blažek. Klub ANO navrhl zamítnutí, nebo člen hlasoval pro zamítnutí. Před chvílí zrušit daně z nemovitostí. Zase programová shoda. My jsme pro, vy jste proti. Třetí bod, třetí možnost programové shody. My jsme pro, vy jste proti. Jak to bude u příštího bodu se ani neptám, tam si to dovolím odhadnout, jak to bude u EET. Tak o jaké programové shodě tady mluvíme? Buď budeme mluvit vážně a vážně budeme hledat nějaké programové shody, anebo si to budeme takhle vzkazovat přes mikrofon: No my vlastně chceme to co vy. No, není to pravda. Tak zkuste aspoň jeden zákon pustit. Nebýt pro zamítnutí, ať to skóre nula ku čtyřem aspoň je jedna ku třem. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, panu předsedovi klubu. A než dám slovo paní poslankyni Matušovské, ještě budu konstatovat omluvy došlé předsedovi Sněmovny, a to paní poslankyně Lenky Dražilové 23. až 26. z důvodu nemoci a stejně tak dne 23. 1. mezi 17.45 a 19 z pracovních důvodů se omlouvá Dominik Feri.
Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Květa Matušovská: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych se vyjádřila k poslaneckému návrhu zákona jako jedna ze zpravodajek senátního návrhu zákona o prodejní době z minulého volebního období. Moc dobře si ještě pamatuji, jaké peripetie nás provázely celým jeho projednáváním. Jako zpravodajka jsem ho měla na starosti dva a půl roku. Tak dlouho byl v Poslanecké sněmovně, než se schválil. Zaznívalo zde mnohé, jak už bylo řečeno panem předkladatelem a mnohými před námi, pokles tržeb obchodníků. Selským rozumem můžeme říci, že zákazník má pouze jednu peněženku a pouze jeden objem peněz. Takže buďto je utratí ten den, dříve, později.
Dalším, co tu zaznělo, že zaměstnanci přišli o příplatky za svátky a dny pracovního klidu. V době, když jsem ten zákon měla na starosti, tak jsem řešila i toto s inspekcí práce a ta mi potvrdila, že u většiny obchodních řetězců pracují lidé většinově ve vícesměnném provozu, a tudíž ani nemají nárok na příplatky o svátcích. Upozorním i na svobodné rozhodnutí zaměstnanců, zda do práce půjdou, či nikoliv. Bohužel se jich nikdo neptá. O odborech se u všech zaměstnavatelů nedá mluvit, protože někteří je ani nedovolují založit. ***