(15.40 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi mandátového a imunitního výboru panu poslanci Stanislavu Grospičovi a požádám zpravodaje výboru pana poslance Petra Gazdíka, aby přednesl zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Dovolte mi, abych vás seznámil se zpravodajskou zprávou k žádosti o vyslovení souhlasu s trestním stíháním Bohuslava Svobody.
Městský soud v Praze požádal Poslaneckou sněmovnu 23. listopadu 2017 o vydání pana poslance Bohuslava Svobody k trestnímu stíhání pro zločin porušení předpisů v pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 2 věty druhé a odst. 4 písm. a) a b) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, dále za zločin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1 a 3 trestního zákoníku.
Činnosti spadající do období dubna 2012 se měl dopustit jako primátor hlavního města Prahy tím, že jako člen Rady hlavního města Prahy hlasoval pro nabídku firmy Haguess, a. s., na poskytnutí podpory programového vybavení kartového centra provozujícího kartu Opencard za 73 milionů 763 tisíc 747 korun na dobu dvou let, přičemž podle obžaloby členové rady věděli, že nabídnutá cena výrazně přesáhla plánovanou hodnotu veřejné zakázky, pominuli provedení kvalifikované analýzy situace alternativ řešení, a tím porušili pravidla zadávacího řízení stanovená zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.
Ve věci proběhlo hlavní líčení u Městského soudu v Praze mezi zářím 2015 a zářím 2016. Soud vynesl dosud nepravomocný rozsudek, kterým shledal Bohuslava Svobodu vinným z toho, co mu obžaloba kladla za vinu, a uložil podmíněný trest odnětí svobody 2,5 roku. Bohuslav Svoboda se proti rozsudku odvolal.
Připomínám, že se jedná o opakovanou žádost o vydání. Poslanecká sněmovna Bohuslava Svobodu zbavila v této věci imunity v roce 2014, mezitím případ dospěl k soudu, k nepravomocnému rozsudku. A nyní ve fázi odvolacího řízení není další projednávání možné bez opětovného souhlasu Poslanecké sněmovny.
Státní zástupce Městského státního zastupitelství Mgr. Tomáš Lejnar informoval mandátový a imunitní výbor o tom, že je vhodné, aby byl proces v této fázi dokončen, že je to vhodné i pro samotného poslance podle názoru státního zástupce, a žádal mandátový a imunitní výbor, aby doporučil vydání. Podle státního zástupce dostatečně radní nevyužili čas, a tudíž se dostali do časové tísně, přestože se dostali do situace, kterou sami z velké části nezavinili. Státní zástupce neznal spis Opencard 1, a nemohl tudíž řešit odpovědnost předcházející politické reprezentace, která celou situaci způsobila. Nebyl schopen komentovat jinou kauzu. Dále informoval, že doručení rozsudku ze září 2016 se stalo až v červenci 2017. Kauza podle něj není politicky motivována.
Pan doktor Bohuslav Svoboda sdělil mandátovému a imunitnímu výboru, že je pro to, že nějak hlasoval v Radě hlavního města Prahy, je přesvědčen, že hlasování odpovídalo informacím, které v té době měli, měli také veškeré posudky a byl přítomen tomu jednání i právník, který před hlasováním dosvědčil právní nekonfliktnost rozhodnutí. Rozhodnutí zajistilo, že veřejná doprava nezkolabovala a že nevyhodili miliardu oknem.
Právní zástupce pana docenta Bohuslava Svobody dr. Petr Toman na celou trestní kauzu sdělil mandátovému a imunitnímu výboru, že na celou trestní kauzu je potřeba pohlížet v širších souvislostech v době snahy o kriminalizaci komunálních politiků. Zdůraznil negativní roli paní státní zástupkyně Dagmar Máchové, shrnul dosavadní dlouhý proces stíhání, přestože pan poslanec vycházel z právních posouzení dvou advokátních kanceláří a doporučení přítomného právníka. Pan poslanec Bohuslav Svoboda je obviněn, že spáchal úmyslný trestný čin, že někdo jiný mohl onu zakázku realizovat o 60 milionů korun levněji, nikdo jiný než dotyčná firma ale onu zakázku vzhledem k předchozím smlouvám a licencím realizovat nemohla. Naše rozhodnutí je politické jako mandátového a imunitního výboru, informoval pan obhájce, a vysíláme podle něj signál veřejnosti.
Pokud to mám shrnout, případ se táhne už šestý rok, přičemž mohu konstatovat, že Poslanecká sněmovna průtahy rozhodně nezpůsobila. Věc mezitím dospěla k rozsudku první instance, čin spadá do přelomu března a dubna 2012, tedy do doby, kdy Bohuslav Svoboda nebyl poslancem.
Dovolte mi, abych vás také seznámil s usnesením mandátového a imunitního výboru k této věci: "Mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po úvodním slově předsedy výboru poslance Stanislava Grospiče, po vyslechnutí vyjádření státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze Mgr. Tomáše Lejnara, poslance Bohuslava Svobody a jeho právního zástupce, po zpravodajské zprávě pana poslance Petra Gazdíka a po rozpravě nedoporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas k trestnímu stíhání poslance docenta doktora Bohuslava Svobody, narozeného 8. února 1944."
Já bych k té věci dodal, že mandátový a imunitní výbor nedoporučil vydat pana docenta Svobodu, je to věcí svědomí každého poslance. Každý se rozhodne, ať vydat, nebo nevydat, na základě svého svědomí, nicméně dovoluji si upozornit, že součástí diskuse na mandátovém a imunitním výboru bylo také to, že tím, ať dnes rozhodneme jakkoli, naše odpovědnost jako Poslanecké sněmovny rozhodně nekončí. Naším úkolem jako parlamentu je zajistit, aby další tisíce těch, kteří v samosprávách veřejně denně rozhodují, podobně jako tak učinil pan docent Svoboda, nebyli kriminalizováni na základě nesmyslných posudků či nesmyslných obvinění k trestnímu stíhání. Mandátový a imunitní výbor proto také požádal pana předsedu Stanislava Grospiče, aby požádal předsedu ústavněprávního výboru, případně ministra spravedlnosti, aby se touto věci zabýval, aby k podobným excesům v případě tisíců dalších komunálních politiků nedocházelo. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pan zpravodaj bude sledovat od stolku celou rozpravu. Ještě než ji zahájím, přečtu omluvu pana poslance Tomáše Kohoutka od 15.31 do 20.00 hodin z důvodu návštěvy lékaře.
Otevírám rozpravu. První je pan poslanec Marek Výborný. Mám tady faktickou poznámku, která může reagovat tak leda na vystoupení předsedy a na zpravodaje, to je trochu složité, protože nevím... Přihlaste se, pane kolego, buď k faktické poznámce po vystoupení v rozpravě otevřené, nebo řádně. Tak nyní pan poslanec Marek Výborný v otevřené rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Marek Výborný: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové, rád bych vám sdělil důvody, které mě vedly ke změně mého původního stanoviska coby člena mandátového a imunitního výboru. Přiznám se, že poté, co jsem prostudoval - a protože oba dva ty spisy, to předešlu na úvod, týká se to i následujícího bodu č. 39 pana kolegy Růžičky, popravdě řečeno, jsou si ty případy velmi podobné v mnoha ohledech, i když jsou v jiném stadiu v tuto chvíli. Budu hovořit za oba a nebudu se potom hlásit už do rozpravy k bodu číslo 39.
Poté co jsem prostudoval oba dva spisy, tak jak přísluší členům výboru, tak jsem se domníval, že by bylo vhodné doporučit Sněmovně oba poslance vydat a nechat rozhodnout nezávislé soudy. Po čtyřhodinovém jednání našeho výboru a poté, co tam zazněly i věci, které nechci opakovat, protože tady je před chviličkou řekl ve své zprávě pan zpravodaj, tak jsem dospěl k názoru opačnému a hlasoval jsem proti doporučení vydat. A sdělím několik důvodů, které mě k tomu vedly.
Chci na úvod jasně předeslat, nerad bych tady rozpoutal nějakou vášnivou debatu, která by začala srovnávat věci nesrovnatelné, a to kauzu kolegů poslanců Babiše a Faltýnka z minulého týdne, s těmito případy. Opravdu jsou diametrálně odlišné, protože zde se jedná o činy, které se odehrály v rámci politického působení obou dvou kolegů. Nejedná se o skutky, které se odehrály v rámci soukromých podnikatelských aktivit. Nerad bych opravdu tady začal diskutovat na této rovině anebo byl napadán pro nějaké pokrytectví. Opravdu se nedomnívám, že by to z naší strany a nakonec i ze strany dalších kolegů poslanců z hnutí ANO byl nějaký pokrytecký postoj. ***