Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomio Okamura)

63.
Ústní interpelace

Dneska máme na programu ústní interpelace na členy vlády. Zahájíme interpelacemi na předsedu vlády České republiky Andreje Babiše. Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, kteří budou interpelovat předsedu vlády.

Já bych na úvod tedy přečetl omluvy. Mám tady omluvu: poslanec Jan Volný se omlouvá od 14.30 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Věra Procházková se omlouvá do konce jednání z pracovních důvodů, pan poslanec Pour se omlouvá od 13 hodin do konce jednání, paní poslankyně Andrea Brzobohatá se omlouvá od 15 do 17 hodin z pracovních důvodů a pan poslanec Milan Hnilička se omlouvá od 13 hodin do konce jednání z pracovních důvodů.

Tak. A na prvním místě byl vylosován pan poslanec Jan Čižinský, připraví se pan poslanec Ivan Bartoš. Pan poslanec Jan Čižinský bude interpelovat pana premiéra ve věci kontroly filtrů pevných částic Policií České republiky. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji. Vážený pane premiére, obracím se na vás ohledně nečinnosti Policie České republiky. Jde o kontroly vozidel, která mají u moderních dieselových motorů úmyslně odstraněný nebo poškozený filtr pevných částic a jsou nebezpečná pro zdraví lidí ve svém okolí. Ve velkých městech patří tato auta k největším znečišťovatelům ovzduší. Jako poslanec zvolený za Prahu zde vás proto interpeluji. Přestože silniční zákon dává policistům právo v případě podezření taková vozidla posílat na kontroly, a to i na kontroly, zda mají či nemají funkční filtr pevných částic, Policie České republiky v praxi nekoná. Z výfukových systémů těchto vozidel uniká obrovské množství prachových částic, na něž se váží další škodliviny, které se pak dostávají do našeho organismu a výrazně zvyšují riziko rakoviny a dalších onemocnění. I váš ministr životního prostředí to přirovnal ke kolektivní sebevraždě.

Žádám vás proto, pane premiére, o vysvětlení, proč dopravní policie ve městech odmítá taková vozidla při kontrolách posílat na technickou kontrolu. Proč zdůvodňuje, že k tomu nemá žádnou metodiku, přestože je ke kontrolám technického stavu vozidla, jehož součástí je nepochybně také plnění emisních norem, opravňuje § 6 odst. 9 zákona o provozu na pozemních komunikacích. To, že by policie filtry pevných částic mohla a měla namátkově kontrolovat, potvrzují i vyjádření Ministerstva dopravy a Ministerstva životního prostředí ze září roku 2017. Žádám vás tedy, pane premiére, o odpověď na otázku, co se musí stát, aby policie začala konat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, děkuji panu poslanci. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš. Já mezitím ještě doplním, abych splnil náležitosti, že ústní interpelace budou nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše v čase od 14.30 do 16 hodin, na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.

Pane premiére, máte slovo. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Takže děkuji za slovo. Dobrý den, milé kolegyně, kolegové. No, úplně jsem nepochopil, proč jsem interpelován za kontrolu filtrů pevných částic Policií České republiky. Nejsem ministr vnitra, ani policejní prezident, ani starosta, ale nicméně mám tady odpověď od Ministerstva vnitra.

Policie České republiky provádí kontrolu technického stavu vozidel v silničním provozu v souladu se zákonem o provozu na pozemních komunikacích. Jedná se primárně o technické silniční kontroly, při kterých je jedním z kontrolních úkonů zjišťování netěsnosti a úplnosti všech částí výfukového potrubí. Dále se pak zaměřuje na kontrolu jednotlivých komponentů výfukového potrubí. Vzhledem k nemožnosti demontáže části vozidla na místě kontroly je policistovi umožněno provést kontrolu pouze vizuálně, a to ještě za předpokladu, že výfukový systém není skryt ochrannými prvky podvozku motorového vozidla. V rámci kontrol lze také vozidlo podrobit kontrole technického stavu v rámci ve stanici technické kontroly nebo stanici měření emisí, anebo za využití jiného zařízení podle zákona o provozu na pozemních komunikacích, pokud má policista důvodné pochybnosti ohledně technické způsobilosti vozidla. V takovém případě může policista nařídit řidiči přistavení vozidla na stanici technické kontroly a měření emisí k provedení kontroly, pokud zajížďka včetně cesty zpět na pozemní komunikaci není delší než osm kilometrů a příslušná stanice je v danou dobu v provozu.

Policie se v rámci kontroly technického stavu motorového vozidla zaměřuje zejména na nebezpečné závady v technickém stavu, které bezprostředně ohrožují bezpečnost silničního provozu a mají za příčinu vznik dopravních nehod, případně podstatně zvyšují jejich následky. Absence filtrů pevných částic je považována za vážnou závadu, která odůvodňuje omezení technické způsobilosti vozidla na dobu 30 dnů následnou kontrolou ve stanici technické kontroly a měření emisí. Technické silniční kontroly jsou dopravními policisty prováděny jak samostatně, tak v součinnosti s ostatními kontrolními složkami, zejména pak s mobilními expertními jednotkami Centra služeb pro silniční dopravu Ministerstva dopravy. Z hlediska vlastního měření emisních limitů výfukových zplodin je stávající systém kontroly nastaven tak, že kontrola plnění emisních limitů je v působnosti stanic pro měření emisí.

V loňském roce proběhlo několik jednání na půdě Ministerstva dopravy, jejichž cílem bylo zefektivnění stávajícího systému kontroly dodržování emisních limitů. Těchto jednání se aktivně zúčastnili i zástupci Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia České republiky. Předmětná problematika byla projednávána i s představiteli Ministerstva životního prostředí a se zástupci z řad odborné veřejnosti. Jedním z výstupů těchto jednání je i novelizační návrh příslušných ustanovení zákona o provozu na pozemních komunikacích, který je v současné době v legislativním procesu Poslanecké sněmovny, sněmovní tisk 51, a který má za cíl rozšíření možností využití stanic technické kontroly pro dotčené kontrolní složky.

Na základě výše uvedených skutečností nelze souhlasit s tvrzením, že se policie problematikou neoprávněné manipulace se zařízením k omezení emisí namontovaného výrobcem nezabývá. Je však nutné vzít v potaz reálné možnosti kontrolních složek při odhalování těchto závad v technickém stavu vozidla v rámci přímého dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu.

Vypracoval plukovník Ing. Tomáš Lerch, Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia České republiky.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, děkuji panu premiérovi a táži se pana poslance... (Poslanec Čižinský přichází k řečnickému pultu.) Ano, takže prosím o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Jan Čižinský: Já jsem vás, pane premiére, interpeloval proto, že jedno vaše ministerstvo tvrdí, že to je možné, kontrolovat a odesílat ta auta na kontroly, to je Ministerstvo dopravy. A vy jste mi vlastně teď přečetl, že se tak vůbec neděje a že se chystá nějaký další zákon. Ale ten není potřeba. Jde jenom o to, aby to ti policisté mohli změřit. A ty měřáky existují, jsou policii nabízeny a policie je nechce. Takže vlastně to je jako velmi smutná odpověď. Já bych prostě byl rád, kdyby tady zaznělo, že ty měřáky si policie půjčí nebo je vyzkouší a že to prostě kontrolovat začne. Protože pokud váš ministr říká, že to je kolektivní sebevražda, a nic se proti tomu nedělá, tak je prostě někde chyba.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, děkuji panu poslanci Čižinskému. Pan premiér... (Přichází k řečnickému pultu.) Ano, takže prosím o reakci.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Dobře, tak já navrhuji, pokud to nemusí jít před kamerami, tak se můžeme na to setkat. Pan ministr dopravy a vnitra a policie a já a budeme to řešit za jedním stolem.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, děkuji panu premiérovi za odpověď. Tím jsme vyřešili interpelaci pana poslance Čižinského.

Další v pořadí bude mít interpelaci na premiéra pan poslanec Ivan Bartoš ve věci nucená rezignace ředitele GIBS plukovníka JUDr. Michala Murína a prosím, aby se připravil pan poslanec Jakub Michálek. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Děkuji. Vážený pane premiére, již několik týdnů s obavami sleduji vaši snahu o odvolání, respektive donucení k odchodu ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů plukovníka JUDr. Michala Murína. Tyto vaše kroky nelze dle mého názoru nazvat jinak než další účelový pokus výměny vedoucích pracovníků ve státních institucích doprovázený politickým i mediálních tlakem, a to za velmi vágních až neurčitých odůvodnění. Nejen Piráti, ale i odborná veřejnost se oprávněně ptá, zda tyto personální čistky nejsou pouhým účelovým posilováním vaší politické strany ANO 2011 a dosazování spřízněných lidí do klíčových pozic ve státní správě.

Žádám vás tedy touto cestou o zodpovězení svých otázek:

1. Kontaktoval jste ředitele Michala Murína s tím, že požadujete jeho odchod z pozice? Můžete nám důvody jeho plánovaného odchodu objasnit?

2. Můžete rozptýlit domněnky, že zmíněné odvolání souvisí s nyní již veřejně známými výroky stíhaného poslance Faltýnka z ANO, který se vyjadřoval o vyšetřování kauzy Čapí hnízdo tak - o panu Nevtípilovi - že mu garantuje, že ho dostane do tepláků? Váš apel na odstranění plk. Murína z vedení inspekce by do této mozaiky zapadal.

3. Pokud skutečně hodláte pana plk. Murína z vedení inspekce odvolat, budete se řídit stanoviskem bezpečnostního výboru Sněmovny, který se k takovému kroku musí ze zákona vyjádřit a kterému ho musí vaše vláda předložit?

4. Pokud by k odchodu pana plk. Murína došlo, hodláte navrhovat jako nového ředitele pana náměstka Špačka, který je politické straně ANO nakloněn?

Děkuji za vaše odpovědi a za váš čas.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu poslanci Bartošovi. Slovo má pan předseda vlády Andrej Babiš - ale jenom ještě rychle přečtu omluvy. Omlouvá se dnes od 14.30 hodin a zítra na celý den z osobních důvodů paní ministryně Alena Schillerová, dále se omlouvá mezi 14.30 a 16.00 hodin paní poslankyně Zuzana Ožanová, dále se omlouvá z jednání schůze mezi 14.30 a 22.22 hodin z důvodu jednání pan poslanec Jan Lipavský a poslední, paní poslankyně Věra Adámková od 16.00 hodin do konce jednání.

Pane premiére, máte slovo. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já se chci zeptat, pane předsedající, jestli ta interpelace se může prodloužit na neomezený čas.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ne. Je to dáno, že máte, pane premiére, pět minut na úvodní odpověď a v případě, že je to reakce, tak máte na ni dvě minuty a interpelující poslanec má minutu na svůj doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: To je velká škoda. To mě mrzí.

Já bych chtěl jenom říct, že já mám odpovědnost za GIBS. Jak vznikl GIBS? No byla to mocenská dohoda mezi VV a GIBS je produkt pana Langera. Já bych doporučil panu poslanci skutečně si udělat monitoring médií. A já nevím, kde četl, že já chci pana Murína odvolat. Já jsem to nikde neřekl. Pan Murín tady vyvolal nějakou aféru a vybraní novináři teď mluví o GIBS a Čapím hnízdě. Prosím vás, to je nesmysl. Nemá to nic společného s Čapím hnízdem. O Čapím hnízdě rozhoduje státní zástupce. Tak už to přestaňte vlastně tady říkat a trošku se začněte informovat, co je to vlastně GIBS.

Já jsem dostal dokumenty od Vrchního státního zastupitelství v Olomouci s odevzdáním věcí k možnému kárnému řízení s panem Murínem. A já jsem jenom řekl, že k panu Murínovi nemá důvěru. To je všechno. A toto dostal na stůl pan premiér v dubnu 2017 - a co udělali podřízení? No podřízení udělali referátník, kdy mu jasně tady navrhli zahájení řízení o kázeňském přestupku, no a víte, co se stalo? Referátník zmizel. Není. Úplně stejně jak OKD, všechny doklady zmizely na Ministerstvu financí a referátník není. Tak zkusme vypsat nějakou odměnu a budeme hledat referátník. Takže to je první věc. A proto jsem i svolal Bezpečnostní radu státu na 8. 3. v 7.00 hodin ráno. Bohužel, pan nejvyšší státní zástupce někam jde pryč. A také jdu na výbor pro bezpečnost, kde bych chtěl, aby to bylo uzavřené, abych mohl skutečně vás, vy máte všichni tam zástupce, obeznámit o panu Murínovi. Ale já jsem žádné odvolání nenavrhl. Nevím, kde jste to četl.

Takže já jsem jenom konstatoval, že mám vážné a důvodné pochybnosti o jeho profesionální i morální integritě, a tyto pochybnosti mohu doložit dokumenty, informacemi. A hlavně, co já řeším s panem Murínem? No, já řeším hospodaření. Já jsem tady dostal audit. To je audit GIBS. 29. listopadu 2017. A co říká audit? Audit říká: Zjištění se týkají možnosti porušení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, a dále nedodržení interních aktů řízení (nesrozumitelné). A na základě toho jsem napsal dopis paní ministryni, aby tam udělala kontrolu. A proč? No protože jak se domluvil Langer a VV s Johnem, tak GIBS vznikl 1. ledna 2012 a nikdo tam nepřišel na kontrolu. Ani to NKÚ. Taková smůla! Takže poprvé tam bude kontrola.

A pan Murín, já mám s ním nějaké zkušenosti, podvedl vládu. A víte kdy? Já vám to tady ukážu. Tady je usnesení vlády České republiky z 27. února 2017 a já jsem předtím dával jako ministr financí dopis 16. února, že nesouhlasím s navýšením platů na GIBS. Dva dopisy. V lednu. A víte, jak to dopadlo, to hlasování na vládě? Ta koalice, ta klasická koalice, osm ČSSD plus Bělobrádek, to je devět, hlasovala pro. Já jsem byl proti. Naši se zdrželi. A víte, jak to dopadlo? Dopadlo to tak, že pan Murín těch 51,8 milionu korun, které byly určené na nové příslušníky, tak použil na co? No na odměny. Vyplatili si odměny. Třicet milionů! A víte, kolik byla normální odměna ve 2016? Třináct. Třináct a půl. A v roce 2017 si vyplatili 30,6 milionu odměny. Takže pan Murín vlastně dostal peníze na to, aby nabral příslušníky, a ty peníze použil na výplatu odměn. A jak my vlastně měříme ten GIBS? Víte, kolik to je ta odměna? Tam náměstci v GIBS brali, ten náměstek, o kterém mluvíte - a který je nesmysl, jak jste na to přišel, že je spřízněný ANO? Ten dostal odměnu 420 tisíc. Možná více než krajský ředitel policie.

Takže co já řeším? Já řeším hospodaření GIBS, kde jsou důvodné pochybnosti, že se špatně hospodaří, a proto jsem tam poslal... (Čas, pane premiére.) Ministerstvo financí. No říkám, že... (Pane premiére...) Já potřebuji hodinu aspoň tady mluvit. (Pane premiére, čas...) Mám tolik papírů. No dobře.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nicméně interpelace číslo osm je opět na téma GIBS. (Andrej Babiš: Super, tak se těším.) Takže já se tedy táži pana poslance Ivana Bartoše, jestli si přeje dát doplňující otázku. Ano. Přejete si dát doplňující otázku. Prosím, takže máte, pane poslanče, minutu na doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Děkuji panu premiérovi za vystoupení. On, ve vší úctě, má úžasnou vlastnost odpovídat na věci, na které jsem se ho neptal. Já jsem se ptal, jestli jste kontaktoval pana ředitele Murína dříve již s tím, aby odešel. To byla otázka jedna. Ty důvody jste nám objasnil. Otázku dvě jste také velmi rozvedl a další moje otázka šla na to, a to je jedno, jestli je spřízněný ANO, jestli plánujete navrhnout jako jeho nástupce pana Špačka v případě, že odejde.

Takže prosím, kontaktoval jste ředitele Murína již před zhruba třemi týdny s tou výzvou, ať odejde v klidu, nebo z toho bude skandál? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Pane premiére, jestli si přejete odpovědět? Ano. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak skandál, jak vypadá, a vybraní novináři-aktivisté z toho dělají nějaký skandál. Tak si to nastudujte, co je GIBS. Někdo dělá skandál. Hlásí: GIBS. Čapí hnízdo. Ne. Něco umíte jiného než Čapí hnízdo? No samozřejmě jsem se potkal s panem Murínem, je to můj podřízený podle zákona. Ale já mu nekecám do toho, co tam dělá. Já se ptám na to hospodaření. A ptal jsem se ho na ten přípis. A víte, co mi pan Murín odepsal? Že vlastně pan Sobotka s ním o tom nikdy nemluvil.

Tak fakt tomu nerozumím, co tam kluci dělali.

Takže je to můj podřízený a je to organizace, která nějak hospodaří. A vypadá to, že nehospodaří dobře. A žádné odvolání jsem nenavrhoval a jenom jsem konstatoval, a já jsem to už konstatoval... Prosím vás, samozřejmě že se vždycky z toho mého vystoupení dá ven to, co je potřeba. Ale já jsem se přece tady vyjádřil 22. dubna 2017. Tak si to nastudujte, pane kolego. Ne, tady je: Murína kvůli kauze úniku informací Bereta vyslýchali policisté. Důstojník uvedl, že se stýkal s Gáboríkem, jehož policie stíhá kvůli obchodování s utajovanými informacemi. Četl jste to? iRozhlas! Antibabišovský server! Každý den kopou do Babiše. (Hovoří pobaveně.) No tak to je strašný, ne, co řekli. Tak si to nastudujte, pane kolego, a neříkejte, že je to Čapí hnízdo. A nikoho nebudeme doporučovat. Takže já doufám, že to všechno proběhne...

A vysvětlete mi, proč tedy nejvyšší státní zástupce je kritický? Proč Ministerstvo spravedlnosti v roce 2016 nesouhlasilo se zprávou GIBS? Tady máte GIBS a jeho rozpočet, tak se můžete podívat. Víte, o kolik stouply platy u GIBS? (Upozornění na čas.) 37 %! Na ty učitelky a pošťačky 14 tisíc. Průměr mají více než 60 tisíc. (Opět upozornění na čas.) A jaký je výkon? Jedno zatknutí za rok na člověka.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pane premiére, čas! Já vás žádám o dodržování jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Můžete dokončit komunikaci buď v příští interpelaci nebo formou písemné interpelace, která není pochopitelně stránkově omezena. Takže děkuji. (Předseda vlády: Jo, jsem připraven.) Děkuji. (Potlesk zprava.)

Takže tímto jsme ukončili interpelaci pana poslance Ivana Bartoše. Nyní vyzývám pana poslance Jakuba Michálka, aby přednesl interpelaci na pana premiéra ohledně věci zavedení protikorupčních opatření vládou ČR. A prosím, aby se připravila paní poslankyně Pekarová Adamová ve věci střetu zájmu. Pane poslanče, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Tak já vidím, že jsme dostali už do trošku jiného režimu, že předseda vlády vlastně interpeluje jednoho z lídrů opozice a ten mu má odpovídat a zkoušet se z toho, jestli ví, co napsaly které noviny. (Potlesk zprava.)

A ujišťuji vás prostřednictvím pana předsedajícího, pane premiére, že Pirátská strana žádné svoje noviny nemá a že vy jste pravděpodobně jediný člověk, který tady sedí, který má vlastní noviny. A vy patříte mezi ty politické elity a my jsme tady opoziční strana, proto se ptáme.

Můj dotaz je na to, že vy jste převzali vládu, máte tedy všechny ministry a zodpovídáte za fungování státní správy. Vy jste vstoupili do politiky jako protikorupční hnutí a já bych se vás rád zeptal, jestli byste mohl seznámit s protikorupčními opatřeními, která jste prosadili ve vládě a ve státní správě od okamžiku, kdy jste převzali moc v tomto státě. A jestli byste mohl konkrétně třeba zodpovědět otázku vlastnické politiky, kterou jste navrhovali již v předchozí koalici, ale která neprošla hlasy ostatních stran, tak jestli ji budete znovu navrhovat, tak abychom věděli, čím se řídí státní firmy. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A slovo má předseda vlády Andrej Babiš. Pane premiére, vašich pět minut. Prosím, máte slovo. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Díky. Ještě jsem zapomněl, pane Bartoš, toto je liga lidských práv. (Ukazuje dokument.) GIBS utržena z řetězu právního státu. Fond Otakara Motejla. Tomu snad věříte, ne? Tak si to nastudujte, kluci. Jo, tady to je. Mám toho kila, těch materiálu. (Potlesk a smích.)

Takže zavedení protikorupčních opatření vládou. Tak my tady máme plno věcí, samozřejmě. Už v minulosti já jsem např. navrhoval whistleblowing. To neprošlo. Takže máme rozšíření působnosti NKÚ. Tam vás podporujeme. Regulace lobbingu. To byl záměr na vládě. To připravuje pan Pelikán. Pokračující odpolitizování a otevření státních správy. Tak pokud někdo říká, že my někoho odvoláváme, tak na CzechInvestu, tam, kde dosadil pan Mládek pana Kučeru, který akorát dělal ostudu na jednání v BMW a General Electric, tak se přihlásilo 22 lidí do výběrového řízení. A stejné to bude na poště.

Výkon znalecké a předkladatelské činnosti. Tady je novela zákona o soudech a soudcích, EET, rekodifikace státního práva, nový zákon o realitním zprostředkování. Etický kodex člena vlády. Takže tady je samozřejmě plno, plno opatření, která my děláme.

Já jsem vlastně předsedal té protikorupční komisi. My samozřejmě vnímáme a také jsme to byli my, kteří jsme prosadili zákony Rekonstrukce státu, ano, jako zveřejňování smluv, registr atd. Takže bez nás by to neprošlo. I když samozřejmě iniciátor byl pan Farský. To mu nechci upřít. Ale bylo tak, že v rámci bývalé koalice jsme to prosadili.

My určitě s Piráty budeme rádi spolupracovat v protikorupčním. My jsme protikorupční hnutí. A nemáme za sebou hordu nějakých svých politických kolegů. Já jsem také přišel na vládu - není tam nikdo z hnutí. Ani poradce, ani nikdo. Takže my určitě jsme pro to, abychom pokračovali v boji proti korupci.

A pokud se ptáte, proč Adam Vojtěch odvolal některé ředitele nemocnic, tak doporučuji Health Corruption Report 2013. Evropská komise. Tam zjistíte, kdo byl Richelieu českého zdravotnictví. A ten to stále ještě v pozadí nějak trošku ovládá.

Takže pokud máte pocit, že je to málo těch opatření, tak my jsme připraveni s vámi samozřejmě spolupracovat a určitě všechny podpoříme.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, panu premiérovi. Jenom tady výtky z pravé strany, že pan premiér neodpovídá k věci. Ale já postupuji plně v souladu s jednacím řádem, protože zde je jasně uvedeno v bodě 5, že předseda vlády nebo jiný interpelovaný člen odpoví na ústní interpelaci bezprostředně po jejím přednesení. O obsahu se nemluví - na rozdíl od faktické poznámky. Takže pan premiér si skutečně může odpovídat, na co chce. Jestli chce odpovídat i na něco jiného, je to plně v jeho gesci.

Já tedy se táži... Ano, pan poslanec Michálek má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, vaše minuta.

 

Poslanec Jakub Michálek: Tak pokud já vím, tak v jednacím řádu je napsáno, že nemluví-li řečník k věci, tak bude upozorněn. A pokud nemluví stále k věci, tak se mu odejme slovo. Takže to si spíš nastudujte, pane předsedající.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: No, tak to nejsou... (Potlesk zprava.) To se netýká ovšem tady interpelací.

 

Poslanec Jakub Michálek: Výborně, děkuji. Takže začíná běžet nový čas.

Já jsem se zejména chtěl zeptat pana premiéra na věci, které může dělat vláda sama. Protože vláda přece nemá důvěru této Sněmovny. To znamená, že nemůže schvalovat zákony. Není tady koalice. Chci se zeptat, co dělá přímo vláda sama prostřednictvím jí podřízených ministerstev. Například mě zaujal ten etický kodex člena vlády. To by mě tedy zajímalo, co v něm bude. Zajímá mě, jakým způsobem např. vláda přijala regulaci lobbingu pro osoby, které jsou vládě podřízené. To přece můžete udělat sami už usnesením vlády. To můžete přece jim dát pravidla, ať si zapisují ty schůzky ministři apod. Na to nemusíte přece čekat na Poslaneckou sněmovnu. Čili vy jste šli do vlády s tím, že tady zavedete boj proti korupci. Tu vládu máte. Všichni její členové jsou od vás. Tak se vás ptám, co jste udělali, co se netýká této Poslanecké sněmovny? A prosím o konkrétní odpovědi na svoje otázky, nikoliv na otázky, které si vymyslíte.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Dal jsem vám těch 15 sekund navíc. Takže prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: My jsme tam necelé tři měsíce. Takže co jsme udělali. Ano. Byl projednán věcný záměr o lobbingu a připravuje se zákon. My projednáváme zákony, které vy navrhujete. Například i podporujeme to rozšíření působnosti NKÚ. Tak já nechápu, na co se mě ptáte.

My jsme vláda sice v demisi, ale fungujeme úplně normálně, jako kdybychom byli bez demise. Já osobně v tom nevidím žádný rozdíl. Ale děláme na tom, abychom vlastně získali důvěru.

Takže my znovu předložíme ten zákon o whistleblowingu. A v podstatě odpolitizování a otevření státní správy. Ano. Předložíme také i návrh na změnu zákona o státní službě, který skutečně uzavřel tu státní správu, a když přijde ministr, tak není si schopen vybrat, když tedy má pocit, že ten jeho podřízený nefunguje, tak ho de facto nemůže vyměnit.

Takže vy jste nebyl konkrétní. Nevím, co byste si představoval, abychom ještě víc udělali. A zkuste mi zase napsat. Vy mi píšete relativně často. Tak já určitě budu rád, když mi dáte nějaký úkol, a my to rádi za vás uděláme. Vy jste řekli, že budete v opozici, budete stále kritizovat, tak my to za vás odmakáme, kluci.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám paní poslankyni Pekarovou Adamovou, aby přednesla interpelaci na pana premiéra ve věci střetu zájmů, a připraví se paní poslankyně Kateřina Valachová v interpelaci ve věci financování regionálního školství. Paní poslankyně, máte slovo. Prosím.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Jenom si dovolím poznámku na úvod. Vážený pane premiére, prosím vás, velmi slušně vás prosím, přestaňte tady oslovovat poslance "kluci". Doufám, že se nedočkám toho, že tady budu oslovena "holka" atd. (Smích a potlesk v sále.) Skutečně to nepatří na tuto půdu.

Má otázka je poměrně obecnějšího charakteru, protože jak vidíme, tak tady stejně se můžeme ptát, na co chceme, a vy na co chcete odpovíte. Ale mě by zajímalo, jak vy jako Andrej Babiš byste definoval střet zájmu. Opravdu by mě to zajímalo. Zcela z důvodu toho, že v tom střetu zájmů se samozřejmě vy v mnoha ohledech nacházíte. Já vám uvedu jeden konkrétní příklad. Já vám tedy mohu uvést teď ten nejaktuálnější. A samozřejmě bylo by jich více, ale učebnicovou ukázkou takového konfliktu zájmů je, když trestně stíhaná osoba má pravomoc zasahovat do bezpečnostních složek či složky, která bezpečnostní složky kontroluje, tedy GIBS. V takové situaci se vy nyní nacházíte.

To znamená, že i kdyby tu byly opravdu jen ty pochybnosti, které jste zmiňoval v předchozí odpovědi jednomu z kolegů, a kdyby na nich byla byť jen třeba desetina toho pravdou, tak stín pochybnosti, že nečiníte právě z těchto důvodů, ale z toho důvodu, abyste ochránil sebe jako trestně obviněného člověka nebo své blízké, kteří jsou taktéž obviněni, tady prostě vždycky může vzniknout a vždycky tady bude.

Mě by zajímalo, jak to definujete vy. Žádná jiná osoba, nebo aspoň o tom nevím, a určitě nikdo z nás v České republice prostě není v té situaci, že by byla trestně stíhaná a zároveň měla pravomoc se podílet na změnách, které se týkají právě institucí, které vyšetřují (upozornění na čas) či které... vyšetřují nebo jsou činné... tak jsem se do toho zamotala - které jsou prostě aktivní v trestním řízení. Tak.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Paní poslankyně, děkujeme. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš. Pane premiére, vašich pět minut. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: No tak k tomu střetu zájmů. Mě strašně baví, že vy jste tady všichni slavili a prosadili, a to bylo z díla vlastně Sobotka-Kalousek, lex Babiš. To jste zapomněli, jak jste to tady schválili? A teďka chodí starostové a říkají, my máme problém, lex Babiš. Je potřeba to změnit. To je zajímavý, co? Takže střet zájmů. Já si myslím, že jsem vyhověl zákonům. Máme tady zákon proti Babišovi a teďka starostové s tím mají problémy. Tak nevím, co vlastně ode mě chcete. Já vám fakt nerozumím.

No a prosím vás, Čapí hnízdo. Já myslím, že už to nikoho ani nebaví. Jako to, že si na mě někdo objednal trestní stíhání, to už jsem tady řekl x-krát a já nevím, co vlastně vy ode mě chcete. Já mám pod sebou GIBS, já jsem jasně řekl, že ten GIBS hospodaří podivně, a já nezasahuji do kompetencí GIBS. Já si myslím, že kdo je na GIBS, co má za sebou, jak to funguje... To je zajímavé, že Liga lidských práv protestuje, vyzývá k odvolání. Tak i to chcete zpochybňovat? Vlastně fond Otakara Motejla? Nebo co ještě budete zpochybňovat? Nebo státní zástupci že si stěžujou. Tak nevím, o čem je řeč. Já do kompetencí GIBS nezasahuji. Jsem odpovědný z hlediska ekonomiky té instituce a ta je podivná. A já si myslím, že jsem to jasně řekl.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pane premiére, děkuji. Paní poslankyně žádá o doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Já si myslím, že moc dobře víte, o čem je řeč. Vy prostě víte, že jste v pozici, kdy jako trestně obviněný na jedné straně máte možnost tímto prostřednictvím, personálními změnami, zasahovat do orgánů, které jsou činné v trestním řízení, tady v tom případě tedy orgánu, který kontroluje jiné orgány, které je provádějí. Takže vy moc dobře víte, že tady toto je střet zájmů. A pokud vy jej v tom nevidíte, tak vás musím ubezpečit, že my ostatní - aspoň za TOP 09 mohu mluvit - jej určitě vidíme. A pokud prostě ty změny jsou v tuto chvíli ještě navíc dělány vládou bez důvěry, nebo je tam vytvářen nátlak na to, aby někdo odstoupil ze své pozice, tak je snad logické, že se na to ptáme, protože si myslím, že vláda, která důvěru nemá, nezískala ji, je v demisi, by to opravdu činit neměla.

Proto vás chci vyzvat, abyste se zdržel veškerých personálních změn, které souvisí s takovýmito orgány činnými v trestním řízení.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A pan premiér si přeje reagovat? Ano, pane premiére, máte slovo. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já myslím, že paní poslankyně sama nevěří tomu, co tady vykládá. Takže já se těším na tu schůzi, kterou jste svolali. Aspoň připomeneme občanům této země, jak vládla ODS v demisi, co se všechno dělo. Už jsme na to zapomněli, na 110 miliard odpuštěných Nomuře, privatizace Aera. Já vám tady přečtu potom ty projevy pana Langera, jak vyměnil všechno, zlikvidoval finanční policii a vznikl GIBS, produkt pana Langera.

Tak prosím vás, nedávejte mi přednášky a zkuste mít jiný program než Babiš a Čapí hnízdo. Máte vůbec nějaký program? Strašná smůla, že jste se dostali do Sněmovny, fakt. Takže zkuste přijít s něčím konkrétním a můžeme se bavit.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu premiérovi. Tímto končím interpelaci paní poslankyně Pekarové Adamové.

Vyzývám, aby přednesla interpelaci paní poslankyně Kateřina Valachová ve věci financování regionálního školství, a připraví se poslanec Dominik Feri ve věci politika zvyšování finanční gramotnosti. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedo vlády, financování regionálního školství, to znamená mateřských, základních a středních škol, nebylo dlouhou dobu spravováno tak, jak by mělo. Teď mám samozřejmě na mysli zejména předchozí vlády. Ani po situaci tří rekordních školských rozpočtů za poslední tři roky, 2016, 2017 a 2018 nejsme v situaci, kdy bychom mohli říci, že naše školy v regionálním školství spravedlivě a férově financujeme. Pořád takzvaná sekera činí minimálně 50 miliard korun.

V minulém roce se podařilo prosadit po dlouhých dvaceti letech reformu financování škol. Domnívám se, že to byl úspěch, a domnívám se, že otázka úspěšného startu reformy financování regionálního školství od 1. ledna 2019 je natolik významná, že je to věc předsedy vlády. Dovoluji si vás tedy požádat prostřednictvím pana předsedajícího o ujištění a garanci, že při nadcházejícím vyjednávání výdajových rámců, rámců rozpočtu, rámců pro následující střednědobý výhled rozpočtu, budete jako předseda vlády garantovat dostatek financí pro reformu financování regionálního školství, a tedy pro naše školy, učitele a děti.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji paní poslankyni, která ani nevyužila svůj čas. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Tak já určitě to podporuji. Tak vy dobře víte, paní poslankyně, že my jsme bohužel, ta minulá vláda, jsme to navyšovali procentuálně, a když jsem na to poukazoval, že vy jste mě přehlasovali na ten GIBS, o 20 % navýšení platů, že ti pedagogové potřebují více. Takže tam je absolutně moje podpora.

Ten vývoj rozpočtu za ta léta 2014 až 2018 vlastně stoupl de facto o 35 miliard a my samozřejmě, v tom střednědobém výhledu je tam navýšení pro regionální školství pro rok 2019 o 41 miliard, pro rok 2020 o dalších 22 a pro rok 2021 o dalších 13. Takže my samozřejmě vycházíme z doprovodného usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu, kdy v roce 2020 má dosáhnout průměrný plat učitele 130 % průměrné mzdy ve státě, a my máme v programovém prohlášení vlády, že chceme, aby učitelé měli 150 % průměrného platu učitelů v roce 2017, takže bychom rádi se přiblížili za to období někde k 50 tisícům. Takže my určitě to podporujeme, vzdělávání je pro nás základ a je potřeba samozřejmě tohle prosadit a my jsme připraveni, my jsme připraveni to podporovat a nemáme s tím problém.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu premiérovi a táži se paní poslankyně, zdali má doplňující dotaz. Ano, paní poslankyně má doplňující otázku. Prosím, máte slovo, vaše minuta.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Já vám děkuji, pane předsedo vlády, za toto ujištění. Já pevně věřím, že ministr školství bude mít při vyjednávání rozpočtu vaši plnou podporu a budu to moci sledovat tady z opozičních lavic. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Táži se pana premiéra - přejete si reagovat?

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: No tak my jako menšinová vláda v demisi budeme dělat rozpočet jinak, že nebudou chodit ministři na Ministerstvo financí a potom každý udělá tiskovku, kolik vyrval z ministra financí, ale tentokrát to uděláme tak, že Ministerstvo financí řekne ministrům, kde mají ušetřit a co by měli vylepšit, a zkusíme to nějak naopak. A určitě to má velkou podporu, školství. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu premiérovi. Nyní tedy přikročíme k další interpelaci. Vyzývám tedy pana poslance Dominika Feriho, aby přednesl na pana premiéra interpelaci ve věci politika zvyšování finanční gramotnosti. Prosím, aby se připravil pan poslanec Jiří Valenta ve věci migrace a permanentní přerozdělovací mechanismus. Pane poslanče, máte slovo, prosím.

 

Poslanec Dominik Feri: Velmi děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se velmi rád zeptal pana předsedy vlády na poměrně důležitou záležitost. Dřívější vlády se problematikou finanční gramotnosti zabývaly prostřednictvím národní strategie finančního vzdělávání a systémem budování finanční gramotnosti. Během mandátu předchozí vlády, v níž byl pan premiér Babiš ministrem financí, prezentovalo Ministerstvo financí výsledky měření úrovně finanční gramotnosti dospělé populace ČR, z níž bohužel vyplynulo, že více než polovina populace vykazuje nízkou finanční gramotnost, a přes 2/3 lidí se chovají ekonomicky nezodpovědně.

Dnes se hodně mluví o zavedení pozemků a dílen do škol nebo o branné výchově. Považuji osobně za velmi důležité, aby studenti a žáci získali určitou manuální zručnost nebo se naučili, jak postupovat v krizových situacích, ale zároveň si myslím, že finanční gramotnost a výuka finanční gramotnosti by měla mít své významné místo. Můj dotaz na pana premiéra zní: Je tato problematika pro vládu prioritní? A co v této věci pan předseda vlády udělal či bude dělat? Máme tu nějaké zásady standardu finanční gramotnosti z roku 2017, ale jaký dopad to mělo na zlepšení situace? Bude se tímto problémem vláda či pan premiér zabývat se stejnou vehemencí jako se zmiňovanými dílnami a pozemky?

A ještě na závěr, dovolte mi zmínit, že v současné době je v naší zemi 863 tisíc lidí v exekuci. Což je situace, kterou je potřeba neprodleně řešit. Ostatně budeme se tady zabývat vbrzku velmi intenzivně oddlužovací novelou, ale zároveň je zcela klíčové této situaci do budoucna i předcházet, a to právě stále větším důrazem na finanční gramotnost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A slovo má předseda vlády Andrej Babiš. Pane premiére, vašich pět minut, prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Myslím si, že problematika, kterou nastolil pan poslanec Feri, je velice důležitá, a je pravda, že máme co dělat. Finančnímu vzdělávání věnujeme už přes deset let pozornost, ale je potřeba vědět, že ty finančně vzdělávací aktivity jsou nástrojem dlouhodobým, generačním a nelze jimi operativně řešit aktuální problémy, jak se občas uvádí.

Kromě přebírání zodpovědných návyků a postojů z rodiny má největší potenciál vzhledem k povinné školní docházce vzdělávání budoucích generací ve školách. Toto potvrzují i zkušenosti ze zahraničí. ČR je jednou z prvních zemí na světě, která zavedla povinnou výuku finanční gramotnosti do škol, na středních školách v roce 2009 a na základních v roce 2013. Výsledky výzkumu úrovně finanční gramotnosti dospělé populace však ukázaly, že máme stále co zlepšovat.

V minulém roce jsme aktualizovali standard finanční gramotnosti, který stanovuje obsah finančního vzdělávání, resp. cílovou úroveň znalostí a dovedností žáků základních a středních škol. Teď je implementuje Ministerstvo školství do rámcových vzdělávacích programů. Ministerstvo by také mělo důsledně kontrolovat efektivitu výuky samotné.

Jednou z dalších priorit Ministerstva financí v současné době i projekt Finanční a Celní správy s názvem Daně a cla do škol. Jedná se o vzdělávací projekt zaměřený na žáky základních a středních škol v oblasti daňové a celní problematiky. Projekt má za cíl komunikovat s dětmi a studenty jejich jazykem v jejich přirozeném prostředí a jim vlastními výrazovými prostředky. Smyslem je co nejpřístupnější formou pomoci pochopit to, proč se daně a cla platí a k jakému účelu jsou dále takto získávané peníze použity.

Ministerstvo financí se nyní také věnuje přípravě revize národní strategie finančního vzdělávání, která určuje zodpovědnost a role jednotlivých ministerstev a dalších institucí. Prvotní návrh by měla začít projednávat pracovní skupina pro finanční vzdělávání během jara letošního roku. Z veřejné konzultace ministra financí vyplynula potřeba zaměřit se především na současné a budoucí pedagogy a sociální pracovníky, kteří jsou schopni předávat znalosti a dovednosti nejširšímu okruhu osob. Výběr případných dalších cílových skupin z dospělé populace bude jedním z témat probíhající revize národní strategie finančního vzdělávání.

Na závěr si dovolím ještě zdůraznit, že zvyšování finanční gramotnosti je prioritou vlády, ale nevyřeší se tím okamžitě aktuální problémy, protože se jedná o dlouhodobý proces. Vždy zde bude snad do budoucna se snižující skupina dospělé populace, kterou dost dobře vzdělávat nelze, ať už proto, že nechce, nebo toho není schopna, a to ani v oblasti financí. Nicméně musím se tím zabývat. A já samozřejmě to budu podporovat. A za sebe můžu říct, že chodím taky přednášet finanční gramotnost na základní školu v Sadské a s paní ředitelkou se vždycky domlouvám a chodím žákům vysvětlovat tyto věci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu premiérovi a táži se pana poslance Feriho. Ano, má zájem o doplňující otázku. Vaše minuta, prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane předsedající, a velmi děkuji také panu předsedovi vlády. Beru to taky ze závazek, že se tím vláda bude nadále zabývat. Doufám, že ta výuka bude efektivnější, protože jsou signály, že tomu tak úplně není, že ta hodinová dotace je poměrně nízká. Věřím, že to Ministerstvo školství bude náležitě kontrolovat. Měla by to pro nás všechny být priorita, protože co je na tom nejhorší, pan předseda vlády velmi dobře zmínil, že je to projekt dlouhodobý. Co je na celé této věci nejhorší, tak je to, že ekonomicky nezodpovědně se chovající rodiče předávají tyto návyky na své děti. Zkrátka když děti vidí, že je běžné vzíti si úvěr na televizi, případně na dovolenou, tak to bohužel budou dělat v budoucnu taky.

Děkuji za tento závazek, budu to z opozičních lavic velmi bedlivě sledovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu poslanci a táži se pana premiéra... Ano, pan premiér si přeje reagovat. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já s tím samozřejmě souhlasím. Musíme skutečně začít od našich dětí a vysvětlovat jim, že když si půjčí peníze, že je musí jednou vrátit. Takže určitě podpora a v rámci Ministerstva školství tomu bude pan ministr věnovat velkou pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane premiére, a než udělím slovo dalšímu interpelujícímu, panu poslanci Jiřímu Valentovi, ve věci migrace a permanentní přerozdělovací mechanismus, přečtu omluvy. Pan Mgr. Lubomír Volný se omlouvá od 15.00 hodin z pracovních důvodů. Pan poslanec Jan Bartošek dnes od 14.30 do konce jednacího dne z důvodu pracovního jednání ve volebním regionu. Pan poslanec Ivo Vondrák dnes mezi 16. a 19. hodinou z pracovních důvodů. Pan poslanec Lubomír Volný, to už dneska máme, ano, účastní se komise pro vyšetřování OKD, ten důvod. Pan poslanec dr. Jaroslav Dvořák od 14.45 do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů a pan poslanec Lukáš Bartoň mezi 15. hodinou a 23.59 dnes z důvodu jednání ve volebním kraji.

Nyní bych udělil slovo panu poslanci Jiřímu Valentovi a připraví se paní poslankyně Helena Langšádlová, která bude také interpelovat ve věci GIBS. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane předsedo vlády, mé skromné dva dotazy vycházejí z obsahu vašeho jednání s předsedou Evropské komise panem Junckerem a zejména z vašeho následného rozhovoru pro Českou televizi z konce ledna, když jste v souvislosti s migrací a vnucovanými migračními kvótami naší veřejnosti sdělil, že - cituji: Musíme oddělit dvě roviny. Jedna je naplňování už schválených dočasných uprchlických kvót, kde přijetí několika rodin, podobně jak učinilo třeba Slovensko, mohlo pomoci odvrátit žalobu Evropské komise proti ČR. Druhá rovina je problém permanentního přerozdělovacího mechanismu, kde takovéto rozhodnutí by řešení určitě nepřineslo, protože tam ČR musí přijít s jiným návrhem, který by byl akceptovatelný a který by vykompenzoval neochotu ČR a některých dalších zemí povinný permanentní relokační mechanismus přijmout.

První můj dotaz tedy zní: Kolik rodin či jednotlivců z řad migrantů hodláme tedy jako země ještě skutečně přijmout, abychom, a to podle vás, efektivně odvrátili možnou žalobu Evropské komise proti ČR? Nebo jsme již tento problém skutečně zažehnali tím, že jsme přijali několik, domnívám se, snad 12 až 18 migrantů?

A otázka druhá. Jak bude vypadat podle vás konkrétně ten Komisí akceptovatelný návrh, který bude schopen naši deklarovanou neochotu přijmout povinný relokační mechanismus dostatečně vykompenzovat? Jako předseda naší vlády, byť tedy bez vlády, byť vlády bez důvěry Poslanecké sněmovny, byste měl mít o tom alespoň rámcovou představu, když už o této variantě veřejně hovoříte. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu poslanci a slovo má předseda vlády Andrej Babiš. Pane premiére, máte pět minut na odpověď. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Pan poslanec pravděpodobně vytrhl nějaká slova z kontextu, protože jsem mluvil o tom, co se stalo. Stalo se to, když už jsem nebyl ve vládě. Je to principiální problém. My určitě nebudeme nikoho přijímat. My jsme principiálně proti, aby nám někdo diktoval, kdo v naší zemi má žít nebo kdo tady má pracovat. Samozřejmě přehlasování, které se stalo, je nepřijatelné. Kvóty rozdělují Evropu a jsou neefektivní. Příští pátek se uskuteční jednání V4 s premiérem Rakouska Sebastianem Kurzem, kde o tom budeme znovu jednat. My jsme samozřejmě zásadně proti kvótám a řešíme to aktivně. Když jsme předtím měli premiéra, který se nedomluví ani anglicky, tak to tam asi mohl těžko řešit, protože na zasedání Evropské rady jsou jenom premiéři, nejsou tam tlumočníci ani poradci, nikdo. Tam jsou jenom premiéři. Samozřejmě se většina i vyjednává v zákulisí na čtyři oči.

Takže děláme na tom, snažíme se získat další spojence a vysvětlujeme v Evropě naši pozici. Já myslím, že jsou politici, kteří nám rozumějí, a jsou samozřejmě politici, kteří tvrdí, že jsme nesolidární. My říkáme ne, my jsme solidární. My jsme se teď domluvili - V4 - že dáme 35 mil. eur na pomoc italskému fondu, který pomáhá v Libyi bojovat proti pašerákům. Já jsem včera i jednal o této problematice s generálem a náčelníkem celé italské armády. Jsme aktivní a navrhujeme konkrétní řešení a to je samozřejmě o tom, že to potřebujeme zastavit mimo kontinent, že máme být aktivnější v zahraniční politice. Já si myslím, že jsem byl dvakrát na vašem výboru pro EU, dostatečně jsme o tom diskutovali.

Pan předseda Fiala za mnou přišel a požádal mě, abychom společně komunikovali politiku v Evropské unii. Já jsem to uvítal a pozval jsem předsedy stran a hnutí 15. března na jednání, kde je chci informovat o tom, jak rozhovory probíhají a jak to bylo na Evropské radě.

Samozřejmě je to kontinuální proces a děláme všechno pro to, aby se situace neopakovala. Je absurdní, že vlastně předsedové vlád, když se k tomu vyjádří negativně, tak se může stát, že na úrovni ministrů vnitra se stalo to, co se stalo. Žaloba tam je. Já jsem právě kritizoval to, že někdo vzal patnáct uprchlíků a je z toho venku. To nebylo o tom, že chceme někoho brát. To je principiální problém. Zásadně s tím nesouhlasíme, máme tady jinou historii migrace, a pokud tady u nás nemocnice čeká rok na ukrajinskou sestřičku, na to, aby dostala povolení, na druhé straně samozřejmě ilegální migrace v této chvíli hlavně z Afriky proudí, ale už je toho míň a míň a začíná to být efektivnější. Byl jsem taky na konferenci k Sahelu, kde pomáháme těmto zemím, kde je i občanská válka a teroristické skupiny, a tam vlastně vzniká ta migrace, pošleme tam více vojáků, pošleme tam peníze. Takže to je ta rétorika, kterou máme na úrovni Evropské rady. Myslím, že vícero států nám rozumí a chápou naši pozici. A taky říkám, i když v rámci brexitu jsme všichni solidární s Irskem, tak zkrátka země V4 a další mají na migraci jiný názor, odmítáme kvóty. Já jsem přesvědčen, že se nám může povést, aby se to neopakovalo, protože to by bylo samozřejmě celkově pro Evropu katastrofa.

Myslím, že jsme to diskutovali, a těším se na jednání s předsedy jednotlivých politických stran, pokud akceptují mé pozvání.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu předsedovi vlády a táži se poslance, chce-li položit předsedovi vlády doplňující otázku. Ano, pane poslanče, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za odpověď. Pane předsedo vlády, já jsem místopředsedou výboru pro evropské záležitosti, vy tam chodíte poměrně pravidelně, takže to spolu i my dva osobně dost často konzultujeme. Já jsem vám jenom chtěl říct, že jsem nic nevytrhl z kontextu, jak jste tady nastínil. Já jsem přesně citoval deset vět z rozhovoru, který jste poskytl České televizi. A mně ani tak nejde o to, co se teď bude dít s Dublinem IV jako s novou směrnicí, která by měla řešit migraci, ale jde mi o to, co se stalo v roce 2015, kdy mělo být do Evropské unie přerozděleno asi 120 tis. uprchlíků a Česká republika měla díky kvótám dostat jistý podíl. A mně jde o to, jestli žaloba, kterou nám hrozila Evropská komise, je ještě na stole, nebo jestli už jsme ji zažehnali tím, že jsme přijali těch deset až dvacet uprchlíků.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Pan předseda vlády si přeje reagovat. Prosím, pane předsedo vlády.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Samozřejmě že ne. My se připravujeme, máme na to dva měsíce, abychom na to reagovali. V podstatě je reakce na stole. Konzultuje to Ministerstvo zahraničních věcí s Ministerstvem vnitra. Samozřejmě se budeme bránit, protože to považujeme za absurdní, že nás žaluje Evropská komise za věc, kterou sama vymyslela, která je nereálná a nesmyslná. Určitě ne. Uděláme všechno pro to, aby žaloba byla zamítnuta.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. S další interpelací vystoupí paní poslankyně Helena Langšádlová, která byla vylosována na osmém místě ve věci GIBS. Připraví se pan poslanec Marek Výborný ve věci Rada ČT. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Dobrý den. Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, já volně navážu na interpelaci, která zde v této věci již zazněla. Za prvé konstatování - podobné instituce jako GIBS jsou i v ostatních státech. Za druhé - ředitel GIBS byl jmenován vládou, jejímž vy jste byl vicepremiérem.

Ale otázka zní: Doba zákonného funkčního období ředitele bezpečnostního sboru je pět let, dotyčný může rezignovat na vlastní žádost, nebo může být odvolán. K tomu však musí existovat zákonný důvod. V této souvislosti vyvstává otázka, zda podrobná kontrola Ministerstva financí, která byla do instituce vyslána, má za úkol tento důvod nalézt. Toto je první otázka.

Druhá otázka. Vy jste tady již přiznal, že jste se sešli. Já se vás chci ještě zeptat, jestli opravdu je pravdou to, co zaznělo v médiích, to znamená, že jste vyhrožoval tomuto řediteli skandalizací. Prosím vás opravdu pouze o dvě odpovědi, zda tam bylo zadání při vyslání této kontroly na GIBS, a na druhou otázku, aby nedošlo zase k nedorozumění, zda jste poté, co jste kontaktoval ředitele GIBS, mu opravdu vyhrožoval, zda jste mu vyhrožoval skandalizací, pokud sám neodstoupí.

Ještě jednou prosba o odpověď na tyto dvě otázky. (Velmi důrazně.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já jsem určitě nikomu nevyhrožoval. Skandál z toho děláte vy, protože nemáte žádný program, jenom antibabiš. Znovu opakuji, že GIBS je produkt Langera, nikdo to nikdy nekontroloval. Před chvílí jsem tady informoval o tom, jak pan ředitel GIBS požadoval peníze od vlády na nové příslušníky, a použil tyto peníze na odměny - 30 mil. odměn bylo v roce 2016. Jestli se mě ptáte - vy to interpretujete tak, že to bylo nelegální, ale to je podle zákona můj podřízený, tak samozřejmě přišel a já jsem s ním jednal, protože je to můj podřízený a já jsem za něj odpovědný. Nevím, proč z toho děláte, jako kdyby to bylo něco nenormálního. A skandál z toho samozřejmě děláte vy. Já jsem to tady opakoval. Už nevím, co mám opakovat, tak si to všechno nastudujte. Já myslím, že těch zmínek je strašně moc. Je tady ten audit, který říká o porušení zákona, a tak dále. Nevím, myslím, že je nesmyslné to opakovat.

Já rád sdělím na výboru pro bezpečnost v rámci nějakého režimu další věci. Já jsem jenom panu Murínovi řekl, že nemá moji důvěru. To je všechno. Nikomu jsem nevyhrožoval.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu premiérovi. Paní poslankyně si přeje reagovat. Prosím.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Pane premiére, mám doplňující otázku. Vy jste v České televizi přiznal, že jste přímo úkoloval Ministerstvo financí kontrolou GIBS. Pane premiére, vy jste postupoval mimo své kompetence. Jediný, kdo může ukládat tento úkol, je vláda. Ne vy osobně.

Pane premiére, já se vás chci zeptat, jestli je pravda, že vy osobně jste úkoloval Ministerstvo financí kontrolou GIBS. Víte, pane premiére, ono ovládnutím, doovládnutím médií a doovládnutím bezpečnostních a zpravodajských služeb se vždycky a všude na celém světě dělaly státní převraty! (Potlesk z pravé strany.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a slovo má pan premiér Andrej Babiš. Prosím, pane premiére, máte dvě minuty.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak to je směšné. Ano, já jsem napsal dopis na Ministerstvo financí a požádal jsem je, aby zkontrolovali na základě tohoto auditu interní audit GIBS, paní poslankyně. Závěrečná auditorská zpráva, to je interní audit, který je v GIBS pod panem Murínem, který konstatoval, že se nedodržují interní akty řízení a že je tu porušen zákon. A NKÚ nikdy nebyl na GIBS, tak o čem mluvíte? Ano, já jsem požádal Ministerstvo financí, protože my spravujeme peníze daňových poplatníků a je tady důvodné podezření, že na GIBS se nehospodaří efektivně a transparentně. A pan Murín si najal vlastně poradce na image! Za 27 tisíc čistého! A i dalšího mediálního poradce. No kdyby dělal ten GIBS dobrou práci, tak asi nepotřebuje mediálního poradce, kterého platí z peněz daňových poplatníků. Tak prosím vás nedělejte politiku!

Takže já si myslím, že je legální, když GIBS nikdo nikdy nekontroloval a sám audit, který spadá pod pana Murína, konstatuje eventuální porušení zákona, že Ministerstvo financí běžně kontroluje hospodaření s penězi daňových poplatníků. Tak já nevím, v čem je problém.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane premiére. S další interpelací vystoupí pan poslanec Marek Výborný ve věci Rada České televize a připraví se paní poslankyně Alena Gajdůšková ve věci zajištění agendy udržitelného rozvoje. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, já jen na začátek podotýkám, že ve Sněmovně jako poslanec jsem, abych dělal politiku, ale to tak prostě bývá nejen v české Poslanecké sněmovně, ale ve všech parlamentech na světě.

V rámci své interpelace se na vás obracím ve věci na veřejnosti kolujících informací o nutnosti personálních změn ve veřejnoprávních médiích, zvláště v České televizi.

Prezident republiky Miloš Zeman v uplynulých dnech veřejně na televizi Barrandov konstatoval i se slovy o arogantním chování České televize toto - cituji: Musíme s tím především něco udělat, ne to jen kritizovat. Jedna z cest, jak se s tím dá něco dělat, spočívá ve dvojím zamítnutí zprávy o hospodaření České televize. Ano, konec Rady České televize může nastat v případě, že nebude dvakrát po sobě schválena výroční zpráva o hospodaření České televize.

Vážený pane premiére, můžete mi zde jednoznačně vyloučit, že toto účelové zneužití výročních zpráv České televize o hospodaření by mohlo vést, tak jak hovoří Miloš Zeman, k finálním personálním změnám v Radě České televize a následně v České televizi samotné? Obávám se - a podotýkám, že veřejnoprávnost médií je jedním z pilířů demokracie. Generálního ředitele České televize jsem nikdy neviděl osobně, nepotkali jsme se, jde mi skutečně o to, aby tento pilíř demokracie, veřejnoprávnost médií u nás byla zachována. Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a slovo má předseda vlády Andrej Babiš. Prosím, pane premiére, máte pět minut na odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za dotaz. Moc tomu nerozumím, tady nějaký radní Zdeněk Šarapatka, vedl premiérské kabinety Miloše Zemana a Stanislava Grosse, je člen Rady České televize, a je potřeba vědět, kdo vlastně volí tu radu, tu volí tady Sněmovna, nepřímo, takže já nevím, o čem je řeč. Určitě tady tenhle pán říká, že se chystá nějaký puč, já určitě žádný puč nechystám. Česká televize dostává asi sedm miliard ročně od občanů naší země a samozřejmě je asi důležité vědět, jak Česká televize hospodaří.

A za mě to je všechno. Takže já určitě s Českou televizí nemám žádný problém. Dokonce ji vždycky podpořím, naposledy jsem byl v Otázkách Václava Moravce 12. února minulého roku, tak teď půjdu do otázek 11. března. Tak vidíte, nemám žádný problém s Českou televizí.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a táži se poslance, zda má chuť na doplňující dotaz. Nepřeje si pan poslanec Výborný doplňující otázku.

Takže s další interpelací vystoupí paní poslankyně Alena Gajdůšková, která byla vylosovaná na desátém místě ve věci zajištění agendy udržitelného rozvoje, a prosím, aby se připravil pan poslanec Jakub Michálek ve věci obsazování významných pozic ve státní správě. Paní poslankyně, máte slovo. Prosím.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážený pane premiére, vláda České republiky v dubnu loňského roku i za vaší účasti přijala strategický rámec Česká republika 2030. Tento dokument má sloužit veřejné správě jako nástroj strategického řízení ve středně dlouhém horizontu a poskytnout dlouho chybějící komplexní vizi rozvoje naší země. Veřejné politiky nelze omezovat na krátkodobou perspektivu, např. nelze připravovat politiku digitálního skoku bez důkladného zhodnocení jeho dopadů nebo nabízet rychlé řešení dovozu cizinců na lacinou práci. Zároveň je strategie výrazem našeho závazku spolupracovat na naplnění 17 cílů udržitelného rozvoje, které přijaly všechny členské země OSN.

Ptám se proto, jak se hodlá tato vláda v demisi a bez důvěry k agendě udržitelného rozvoje postavit. Znepokojila mě totiž informace o delimitaci této agendy na Ministerstvo životního prostředí. Tuto agendu sice Ministerstvo životního prostředí v minulosti již spravovalo, ale až právě po přenesení na Úřad vlády, a tedy nad resorty, jí dodalo náležité vážnosti a hlavně jí umožnilo se rovnoměrně zaměřit na všechny tři pilíře udržitelného rozvoje.

Agenda udržitelného rozvoje totiž již dávno není pouze agendou životního prostředí. Udržitelný rozvoj je vyvážený hospodářsky a sociální rozvoj v mantinelech daných přírodou. Klíčovými tématy jsou nízkouhlíková cirkulární ekonomika, dopady životního prostředí na život obyvatel, otázka společenských nerovností či vzdělávacího systému vyhovující nárokům 21. století. Dále vytváří kapacity pro dlouhodobé plánování ve státní správě, regionální rozvoj či aktivní roli státu na globální politické scéně. (Předsedající: Paní poslankyně, čas.) Ano, děkuji. Zamýšleným přesunem z Úřadu vlády - (Předsedající: Já bych vás poprosil o položení otázky) - oslabujete snahu předchozích vlád (nesrozumitelné) z Úřadu vlády, skutečné sídlo vlády omezující resortismus. Ptám se tedy -

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Paní poslankyně, prosím čas. Ještě vám dám prostor na položení otázky, ale jinak vás budu muset přerušit.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji. Žádám o poskytnutí informací, mně i řadě zástupců odborné veřejnosti, jak a jakým způsobem chcete zajistit správu této agendy k naplnění implementačního plánu a našich mezinárodních závazků i potřeb našich občanů.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, děkuji. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš. A prosím všechny interpelující poslance, aby dodržovali čas, který je daný jednacím řádem Sněmovny. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. No tak my tu agendu udržitelného rozvoje přeneseme z Úřadu vlády na Ministerstvo životního prostředí k 1. 4., a to z jednoduchého důvodu, že tu agendu vždycky řídil pan ministr životního prostředí, pan Brabec, i když to pan premiér měl, ale pan premiér se tomu nevěnoval. Takže v tomto směru se nic nemění a tu agendu - i pan ministr životního prostředí, dneska tedy místopředseda vlády, byl spolugestorem agendy udržitelného rozvoje, takže v tom není problém a tu agendu převezme pan Brabec, který vlastně to řídil i v minulosti.

A ohledně agendy 2030 pro udržitelný rozvoj, víte, to je takový teoretický dokument, ale my se k tomu samozřejmě hlásíme. Ale zkuste si přečíst tu vizi, co jsem já napsal, do 2035, ta je trošku lepší. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane premiére, a táži se paní poslankyně Gajdůškové, jestli má doplňující otázku. Prosím, ano, přejete si. Paní poslankyně Gajdůšková, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji. Za prvé se omlouvám za překročení času. A otázka na pana premiéra: Odstranění resortismu je věc, kterou jste deklarovali jako vláda, jako strana. A já se ptám, jak se chcete vypořádat s tímto úkolem právě v oblasti trvale udržitelného rozvoje. Není možné to zúžit jenom na oblast životního prostředí.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a táži se pana premiéra, zdali si přeje reagovat. Ano, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: No tak resortismus jsme odstranili tím, že jsme menšinová vláda v demisi a že jsme jeden tým. A taky tím, že je tam premiér v demisi, který ty ministry řídí. A pokud jsou nějaké konflikty, tak to řešíme za dveřmi, ne na veřejnosti. Takže já myslím, že to funguje, a určitě my jsme si vědomi důležitosti udržitelného rozvoje a všichni členové vlády za tím stojí, podporují to a určitě Česká republika má obrovský potenciál. My chceme, aby se vrátila naše pozice v Evropě na špičku Evropy. Tam, kde jsme byli za první republiky. A jde o to, abychom teď zrealizovali naše programové prohlášení, které je založeno hlavně na investicích, které nás posunou dopředu, a můžeme ještě vylepšit náš růst, který je i tak jeden z největších v Evropě.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane premiére. Takže s další interpelací vystoupí pan poslanec Jakub Michálek, který byl vylosovaný jako 11. v pořadí ve věci obsazování významných pozic ve státní správě. A připraví se paní poslankyně Helena Langšádlová ve věci Sáliha Muslima. Pana poslanče, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem se chtěl zeptat na to, jakým způsobem jsou systematicky obsazována významná místa ve státní správě. O co mi jde? Máme tady menšinovou vládu a víme, že náš právní systém je konstruován tak, že vláda má velký vliv na obsazování celé řady míst ve státní správě. V podstatě bez Poslanecké sněmovny může například prostřednictvím ministerstev obsazovat vedoucí funkce na úřadech, ale také ve státem vlastněných a ovládaných společnostech.

Víme, že tady máme pro ty společnosti nějaký výbor pro nominace atd., ale samozřejmě každý rozumný člověk, který vám buď svěřil zemi do vlády, nebo který ji nesvěřil, ale musí se s tím nějakým způsobem sžít, si klade otázku, jak vedle sebe může koexistovat váš obrovský holding, který vlastníte prostřednictvím svěřeneckých fondů, a zároveň státní správa.

Takže já bych se chtěl zeptat: Kolik nových lidí bylo do významných funkcí ve státní správě vybráno, kteří mají minulost z Agrofert holdingu a jestli nějakým způsobem to prověřujete při výběrových řízeních, jestli ti lidé dřív pracovali v Agrofert holdingu. Vím, že se obklopujete lidmi, kteří pocházejí z vašeho holdingu, jako třeba pan Brabec, a že je pro vás důležitá loajalita. Ale pro státní správu toto je spíš nežádoucí, protože pokud tady chceme profesionální a nestrannou státní správu, tak nemůžeme přece dopustit, aby vlastně školicí středisko pro zaměstnance státní správy bylo v Agrofertu, například tam, kde školíte svoje politiky, na Čapím hnízdě. Takže tohle si myslím, že je důležitá věc, abychom se tady neprobudili skutečně za rok nebo za dva roky, až vaše vláda skončí s tím, že jste do ní dosadil půlku Agrofertu.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji za dodržení času a slovo má předseda vlády Andrej Babiš. Pane premiére, prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: To jste mě fakt pobavil! To jste se dozvěděl z mailu Tomáše Garrigua Masaryka, nebo jak to bylo s tím internetem? (Potlesk a smích poslanců ANO.) Neuvěřitelné. Neuvěřitelné.

No pane poslanče, když jsem se stal ministrem financí, tak na Ministerstvu financí nebyl nikdo ani z hnutí ANO, ani z Agrofertu. A představte si, ani v těch státních firmách. Ani jeden. A pan Brabec přišel do hnutí ne z Agrofertu, on kdysi pracoval. No tak ten Agrofert má 35 tisíc zaměstnanců, tak občas se potkáme někde. Ale on je jediný, který byl v Agerofertu a je ministr. Tak na něj vidíte, tak já nechápu vůbec, o čem byla ta řeč.

A zase to Čapí hnízdo. No směšné vystoupení.

My jsme skutečně protikorupční hnutí. Protikorupční. A já jsem si na to dával strašný pozor. Ani na Úřadu vlády není nikdo ani z hnutí, ani z Agrofertuu. Nikdo. Takže zkuste, pokud máte takový problém, a nevím kde, tedy, protože neexistuje, takže jsou to jenom vaše domněnky, nevím, proč mluvíte o Agrofertu. Myslím, že tady mluvili minulé volební období všichni o Agrofertu a dopadli ve volbách, jak dopadli. Ale to je váš problém. Takže žádný Agrofert tam není. Není. Agrofert jsem dal na základě lex Babiš do... do... - a nechci tu firmu oslabovat. Nechci! Jediný, kdo přišel, je Faltýnek a Brabec. A myslím, že jsou transparentní, každý na ně vidí.

A pokud jste nezaznamenal, jak vybíráme lidi, no tak je vybíráme transparentně. CzechInvest, znovu zopakuji, bývalý ředitel nominovaný Mládkem, Kučera - ostuda. Teď je tam 22 lidí přihlášených. A na Českou poštu budeme dělat stejné. Na každou pozici budeme dělat výběrové řízení. Tak já nevím fakt, o čem mluvíte. Fakt to neexistuje. My k tomu nepřistupujeme politicky. Státní tajemník pro evropské záležitosti je z ČSSD a já jsem s ním spokojený. Kdyby tam přišel někdo možná jiný, tak by ho asi vymetl z titulu nějaké politické orientace. My to nemáme. My jsme relativně nové hnutí a nemáme armádu, jak tam psal v mailu někdo, že mi je 60, dej mi za každou cenu pozici, psal někdo panu premiérovi Sobotkovi tehdy. Takže my se tak nechováme a my jsme i navrhovali zákon, nominace do významných pozic ve státní správě, a to neprošlo. Tak možná to zkusíme znovu.

Takže já jsem to vaše vystoupení vůbec nepochopil, protože je úplně mimo realitu. A bylo by dobré, kdybyste skutečně vystupoval k věci a neptal se na nesmysly, protože to neexistuje. Neexistuje to. My budeme, když bude změna, tak tam bude transparentní výběrové řízení, nemáme s tím problém.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji předsedovi vlády a táži se pana poslance Michálka, chce-li položit předsedovi vlády doplňující otázku. Ano, přeje si položit. Prosím, pane poslanče, máte jednu minutu, prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Já vám moc děkuju. O to mi právě šlo, o to vaše ujištění. A moc vám děkuju, že jste mi ho dal. Předpokládám, že to mám vnímat tak, že to tedy, když se bavíme o Agrofertu, tak tím myslíme skutečně celý ten holding, který zahrnuje nějakých těch přes 200 společností, abychom se nezkracovali jenom na tu skořápku.

Nicméně moje zkušenost je jiná. Moje zkušenost z hlavního města Prahy je ta, že když jste obsazovali třeba místo ředitele Dopravního podniku, tak jste vzali člověka, který měl opustit Českou poštu, a dali jste ho do funkce šéfa pražského Dopravního podniku, který hospodaří se 16 mld. korun, tak, že paní primátorka Krnáčová zvedla telefon a prostě ho tam dosadila. Předpokládám, že když paní primátorka Krnáčová říkala, že bude všechny kroky konzultovat s vámi, tak i tohle konzultovala s vámi. Tak proto se ptám. A jakožto člověk, který je sem voliči zvolen k tomu, aby kontroloval hospodaření vaší menšinové vlády bez důvěry a vaše personální kroky, je to naprosto logické, že se ptáme. (Upozornění na čas.) My jsme konstruktivní opozice. Taky makáme! (Potlesk z lavic Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a slovo má předseda vlády Andrej Babiš. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Pane poslanče, asi jste si to popletl. My tady nejsme na magistrátu. Co já mám společného s vaším Dopravním podnikem? Vy jste tam v koalici, nebo opozici, nevím, co jste. Píšete stále stošestky, tak si to vyřiďte s Krnáčovou. Tam je nějaká koalice. Co já mám s vaším Dopravním podnikem? Vůbec nic. Já jsem premiér v demisi a bavme se o tom, co je v kompetenci naší vlády. Tak si přestaňte vymýšlet! Krnáčová se mnou vůbec nic nekonzultuje. Tam je nějaký magistrát, nějaké rady a nevím, jak se to nazývá, a já s tím nemám nic společného. Takže jsou to nesmysly. A paní Krnáčová taky není z Agrofertu.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu premiérovi. Nyní dávám slovo poslední interpelaci na premiéra Andreje Babiše a je to paní poslankyně Helena Langšádlová, která byla vylosována na 12. místě ve věci Sáliha Muslima. Paní poslankyně, máte slovo. Prosím.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, Česká republika se po ruském hackerovi Nikulinovi a Libanonci Fajádovi pustila do další diplomatické hry, která nás může poškodit. Jsme znovu možnou obětí her tajných služeb. Činnost policie každopádně působí podivně. Nejnovější úlovek české policie Sálih Muslim má trvalý pobyt ve Finsku a před zatčením se naprosto volně pohyboval po jiných zemích Evropské unie bez problémů, v České republice byl zatčen. Nerozumím tomu, jak je možné, že je někdo zatčen a umístěn do cely a následně je to odůvodňováno jeho ohrožením a ochranou.

Vážený pane premiére, v této souvislosti velmi prosím o reakci na své otázky. Jaká je motivace českých orgánů v tomto posledním případu konat tak, jak konaly, a zda nenaléhá Česká republika příliš tlaku Turecka v souvislosti např. s českými pohledávkami v Turecku. Mě totiž velmi znepokojila možnost - víme, že turecké zpravodajské služby v posledních letech jsou velmi aktivní v celé Evropě. Ukázalo se to např. před volbami v Turecku, kde působily v komunitách napříč Evropou. A v souvislosti s tím, co se tady odehrálo, je vážné podezření, a bylo to v mnoha médiích a mnoho by tomu nasvědčovalo, že naše policie jednala na impuls tureckých zpravodajských služeb.

Já bych byla hrozně ráda, pane premiére, kdybyste mi toto podezření mohl vyvrátit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A slovo má předseda vlády Andrej Babiš. Prosím vašich pět minut.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Pokud jsem to dobře pochopil, tak paní poslankyně kritizuje Policii České republiky. Dobře jsem to pochopil? Nejsem to já. Policejní prezident je tady pod ministrem vnitra. A pokud máte pocit, že policie pochybila, tak napište na ten GIBS, možná se něco prověří. Já o tom nic nevím. Já vím, že rozhodoval nezávislý soud, a to je všechno, co k tomu já můžu říct, takže se omlouvám.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji předsedovi vlády a táži se paní poslankyně, zdali si přeje dát doplňující dotaz. Ano. Paní poslankyně Langšádlová, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Pane premiére, já myslím, že jsem se nemýlila v té interpelaci, protože vy samozřejmě máte i zprávy zpravodajských služeb a vy vlastně se podílíte na jejich úkolování. To je otázka bezpečnosti naší země, pane premiére, abyste věděl, že se nemůže stát, že policie jedná na základě cizích zpravodajských služeb. To si myslím, že je velmi důležité. Notabene v minulosti tady opravdu došlo k tomu, že z České republiky byla jedna osoba vydána jako terorista do Turecka. Pak se ukázalo, že to bylo z důvodu, že se tam podílela na roznášení letáků. Víme, že tentokrát je to o to citlivější, že ta osoba, která byla zadržena, patří k syrským Kurdům, kteří se velmi výrazně podíleli na boji s Islámským státem. Já budu spokojená, jenom když mi, pane premiére, slíbíte, že těmto rizikům budete věnovat pozornost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A slovo má pan premiér. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: No tak samozřejmě pokud vnímáte informace, že by policie jednala na základě nějakého zájmu nebo příkazu cizích zpravodajských služeb, tak to by byla velice vážná věc. Já takovou informaci nemám. Tady sedí pan ministr, který to slyší, tak určitě se na něj obrátím, aby to prověřil. Já jsem skutečně takovou informaci nedostal. Ale můžu vám slíbit, že se tomu budu věnovat a že požádám pana ministra vnitra, aby to prověřil.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji panu premiérovi. Tímto jsme vyčerpali všechny přihlášky poslanců přihlášených k ústním interpelacím na předsedu vlády.

Nyní v souladu s jednacím řádem bychom plynule přešli na ústní interpelace na ostatní členy vlády. Vyzývám tedy poslance Jiřího Valentu, aby přednesl interpelaci na ministra vnitra Lubomíra Metnara ve věci pokuta od ÚOHS za IT projekt, a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se jako druhý poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Vážený pane ministře, prosím vás o informaci k milionové, již pravomocné pokutě, kterou nedávno obdrželo vaše ministerstvo od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže za smlouvu bez tendru o poskytování technické podpory a rozvoj vízového informačního systému, kterou uzavřelo se společností IBM. Ministerstvo vnitra podpis smlouvy odůvodnilo výhradními právy, ovšem podle úřadu jste si tyto bariéry ale vytvořili sami, a to svým předchozím postupem při uzavírání původní smlouvy již v roce 2006. ÚOHS v odůvodnění tvrdí, že tento postup ministerstva mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, čímž zřejmě došlo k porušení zákona. Nezvyklá výše této sankce by ale také možná bohužel mohla ilustrovat i další, stejně tak nezvyklé a podezřelé postupy ministerstva v oblasti IT zakázek. Této úvaze bohužel nahrává i další pokuta, tentokrát ve výši 90 tis. korun, a to za obdobné chyby v zakázce na autorský dohled a servisní služby pro informační systém o informačních systémech veřejné správy a informační systém o datových prvcích pro léta 2015 až 2018.

Domnívám se, že je toho na Ministerstvo vnitra poněkud moc, neboť toto je podle kompetenčního zákona dokonce ústředním správním úřadem, a to mj. i pro informační a komunikační technologie, a tak by mělo být spíše vzorovým příkladem transparence, i když teď jaksi s údivem registruji, že opak je spíše pravdou. Protože mi je ale jasné, že jste ve funkci ministra krátce, tak se prozatím spokojím s komentářem celé této situace a přirozeně také s návrhy opatření, které provedete, aby se nemohly podobné - a doufám, že jsou to jenom - excesy do budoucna opakovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane poslanče. A slovo má ministr vnitra Lubomír Metnar. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže opravdu udělil za veřejnou zakázku Rámcová smlouva o poskytování technické podpory a rozvoje aplikačního softwaru národního systému - vízový informační systém pokutu ve výši milion korun. To je fakt. Bylo to v souvislosti s rámcovou smlouvou, a to v návaznosti na uzavření z důvodu implementace jednotlivých nařízení Evropské unie, která Česká republika musí do svého národního informačního systému povinně zavést, dále aby nemohlo dojít k havárii systému, která by měla zásadní negativní dopad na chod vízové problematiky a dopad na spolupracující systémy na Ministerstvu zahraničních věcí, a to jak na území České republiky, tak i v zahraničí, a na spolupracující informační systémy Evropské unie.

Zadavatel zvolil k zadání veřejné zakázky jednací řízení bez uveřejnění v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. Tento způsob zadání zadavatel zvolil z důvodu toho, že veřejná zakázka může být splněna z technických důvodů a z důvodu ochrany výhradních práv pouze určitým dodavatelem. Tyto důvody dle názoru zadavatele vycházejícího ze zpracovaného znaleckého posudku jednoznačně vyplývaly z uzavřené smlouvy o dodávce systému VIS, to je ten vízový systém, kterou tehdy uzavřelo Ministerstvo vnitra se společností, jak tady zaznělo, IBM v roce 2006.

Odůvodněnost postupu formou jednacího řízení bez uveřejnění bez následné realizace veřejné zakázky na podporu a rozvoj vízového systému byla dána skutečností, že zadavatel neměl práva na podstatné úpravy a rozvoj prostřednictvím třetích osob, práva na všechny zdrojové ani strojové kódy. Uvedený postup byl odůvodněn zejména tím, že technická jedinečnost vízového informačního systému a dodavatele není dána pouze formální existencí autorských práv, resp. zdrojových kódů, ale taktéž jedinečným know-how dodavatele, které ani zdrojové kódy ani dokumentace k systému nemohou v plné míře reflektovat. Vlastnictví práv a nakládání se zdrojovými kódy řeší pouze právní, nikoliv věcnou podstatu problému. Avšak Ministerstvo vnitra se s argumentací Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který sankci udělil, neztotožňuje a je přesvědčeno, že se svým postupem nedopustilo porušení zákona při zadávání veřejné zakázky, a proto bylo rozhodnuto podat proti rozhodnutí předsedy ÚOHS správní žalobu.

Jinak krátce na doplnění. Opravdu se tímto případem, tak jak jsou jednotlivé zakázky - řeknu všechny a zvláště pak v rámci JŘBU - zabýváme hned od počátku. Jsou to zakázky, které byly v minulém roce, ale jak zaznělo, z hlediska iniciace z Evropské unie pro implementaci těch ochranných prvků.

Další části dotazu, který je ten autorský dohled a servisní služby pro informační systém o informačních systémech veřejné správy a informační systém o datových prvcích pro roky 2015 a 2018. ÚOHS v rozhodnutí sdělil, že nebyl dodržen postup při zadávání, když předmětnou veřejnou zakázku z důvodu ochrany výhradních práv zadalo Ministerstvo vnitra v jednacím řízení bez uveřejnění společnosti ASD. ÚOHS však zároveň uvádí, že stav byl zaviněn vytvořeným předchozím postupem právního předchůdce obviněného, kterým bylo Ministerstvo informatiky, při uzavření smlouvy v roce 2005. ÚOHS nevzal na vědomí, že Ministerstvo vnitra činilo kroky pro vyvázání se ze stavu exkluzivity vybraného dodavatele, které by umožnily zadání veřejné zakázky v otevřeném zadávacím řízení. Za tímto účelem bylo vloženo do smlouvy o autorském dohledu ustanovení řešící případnou migraci informačních systémů do jiných informačních systémů veřejné správy, řádné ukončení vybraného informačního systému, popřípadě odkup zdrojových kódů, pokud bude ze strany obviněného o takovémto postupu rozhodnuto. (Pane ministře, čas!)

Takže abych to zkrátil ještě, tak opravdu dalším aspektem bylo, že když ta smlouva byla v roce 2005 uzavřena, tak se nepočítalo, že budou v roce 2015 tyto systémy vloženy a bude na to spadat zákon o kybernetické bezpečnosti. Na to nebylo pamatováno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, pane ministře. Ano, děkuji. A já se táži pana poslance Valenty, chce-li položit doplňující otázku. Ano, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Jenom v krátkosti, pane ministře. Děkuji za odpověď. Já bych ale ještě pro úplnost tady přečetl nebo nastínil názor pana prezidenta ÚOHS, který tvrdí, že předseda ÚOHS, který konstatuje, že Ministerstvu vnitra muselo být zjevné, že informační systém vytvořený v roce 2006, kdy uzavíralo původní smlouvu vytvářející současnou situaci exkluzivity dodavatele, bude muset být dlouhodobě udržován, protože schengenský prostor není jednorázovou aktivitou. To je jedna věc. A námitku stran možných bezpečnostních rizik nebylo možné uplatnit, neboť bezpečnostní rizika mohou být argumentem pro postup mimo režim zákona o veřejných zakázkách, nikoliv však pro argumentaci pro postup v režimu jednotného řízení bez uveřejnění.

To je všechno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A já se táži pana ministra, zdali si přeje reagovat. (Ne.) Ano, takže si nepřejete reagovat. Ano, takže interpelaci číslo jedna můžeme ukončit.

Nyní tedy vyzývám pana poslance Jana Zahradníka ve věci atomového zákona, aby přednesl interpelaci na ministra Tomáše Hünera, a žádám, aby se připravila paní poslankyně Jana Krutáková, a bude to interpelace na pana ministra Richarda Brabce. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, obracím se na vás s interpelací ve věci atomového zákona, konkrétně té jeho části, která hovoří o trvalém úložišti jaderného odpadu.

V roce 2016 byl Sněmovnou schválen vládní návrh atomového zákona, který ve svém § 108 odst. 4 říká: Postup při stanovení průzkumného územní pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech atd. a postup, jak zajistit respektování zájmů obcí, kterým náleží příspěvek z jaderného účtu, a jejich občanů v těchto procesech stanoví zvláštní zákon. Tato část zákona, konkrétně tento paragraf, se týká velmi citlivé otázky hledání místa pro trvalé úložiště jaderného odpadu. My nyní máme vytipováno devět míst jako kandidáty na lokalitu, ve které by mělo být úložiště vybudováno. Mimo jiné se tím také zabývá expertní skupina, která má přípravu zákona realizovat. Ukazuje se ale, že její činnost je takřka nulová a že namísto věcného záměru toho zákona, jak ukládalo usnesení vlády, bude výstupem této expertní skupiny jenom souhrnná zpráva předložená vládě pro informaci.

Já si proto dovoluji se na vás obrátit, pane ministře, s následujícími otázkami. Rád bych vás požádal o vysvětlení tohoto naprosto laxního přístupu vlády. A druhá otázka: Zabývala se vláda ČR tvorbou tohoto speciálního zákona, na který starostové dotčených obcí a hlavně jejich občané tak netrpělivě čekají? Předem děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a slovo má ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner. A než se pan ministr ujme slova, tak přečtu jednu omluvu. Pan poslanec Jiří Strýček se omlouvá od 16.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Pane ministře, máte slovo. Prosím.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, pane poslanče, k tomu § 108 bych rád informoval, jaký je stav naplňování tohoto ustanovení. Naprosto s vámi souhlasím, že Ministerstvo průmyslu a obchodu - a neříkám to jenom proto, že jsem v té době tam nebyl - se podle mého názoru nestavělo k té problematice patřičně a dostatečně aktivně. Čili stav naplňování tohoto ustanovení je, že věcný záměr zákona o zapojení obcí do procesu výběru lokality hlubinného úložiště skutečně připravila pracovní skupina pro dialog o hlubinném úložišti a předložila toto na Ministerstvo průmyslu a obchodu v roce 2015. Ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo záměr zákona do vlády koncem roku 2016. Legislativní rada vlády měla zásadní výhrady proti tomuto znění, a pokud by stanoviska obcí k umístění hlubinného úložiště především byla negativní, potom z důvodu zasahování moci zákonodárné do moci výkonné by došlo ke střetu.

Vláda v loňském roce, počátkem roku 2017, přestože Legislativní rada vlády toto nedoporučila, projednala věcný záměr zákona a uložila ministru průmyslu a obchodu ve spolupráci s ministry vnitra, pro regionální rozvoj, financí, životního prostředí a státním jaderným dozorem vytvořit expertní skupinu, která by zpracovala nové znění záměru, který by respektoval výhrady Legislativní rady vlády. Nové znění záměru by mělo být předloženo do vlády do 30. 6. 2018. Ministr Mládek, můj ob-jedno-předchůdce, jmenoval tu expertní skupinu a tato v loňském roce se třikrát sešla se závěry, které jsou v zápise dokladovány. S novou vládou se toto téma znovu otevřelo i z důvodů, o kterých jsem hovořil, že stejně jako vy nevidím ten progres v dané záležitosti, a na vyřešení tohoto problému v současné době intenzivně pracujeme. Na jednání s ředitelem úložiště radioaktivních odpadů a druhým místopředsedou rady tohoto podniku bylo dohodnuto, že se svolá další jednání expertní skupiny a tato se dotáhne do konečného návrhu. Čili není to oddalování a znovu se vracení k věcem, které byly projednány, ale bude tlačeno z mé strany do maximálního konkrétního závěru, po kterém voláte.

Také je svolána schůzka ministra průmyslu a obchodu z mé iniciativy se starosty všech dotčených obcí, dotčených výběrem lokality tohoto hlubinného úložiště, a bude tato schůzka realizována 3. 4. na našem ministerstvu k projednání současného stavu postupu výběru lokality hlubinného úložiště, kde se předpokládá diskuze na toto téma a která umožní vlastně velmi razantní a prokazatelný progres, tak abych případně v další interpelaci na toto téma už vám mohl tento úkol deklarovat jako splněný.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu ministrovi a táži se pana poslance Zahradníka - ano, má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane ministře, za odpověď i za naději, kterou jste tady nám dal. Já se cítím být odpovědný také za ten paragraf, že jsem ho do toho zákona navrhl jako pozměňovací návrh tenkrát já, a teď jsem se setkal se starosty těch obcí z té jedné lokality. Jsou opravdu netrpěliví. Je to citlivá otázka. Výběr nebude jednoduchý a podmínky pro jeho způsob realizace budou nesmírně důležité a budou se také těžko stanovovat.

My jsme měli na mysli vytvoření nějaké poslanecké iniciativy k tomu. Vzhledem k tomu, že jste slíbil, že před polovinou tohoto roku bude návrh připraven, tak to zatím nebudeme nějak urychlovat, ale poprosil bych, zdali by bylo možné, abych byl informován o tom, jak se vyvíjí práce na tom návrhu, případně zdali byste někomu uložil, aby mě pozval na toho 3. 4. Pokud mi vyjde čas, rád bych se toho jednání pak také zúčastnil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji za dodržení času. Ptám se pana ministra. Máte chuť reagovat. Prosím, máte slovo, pane ministře.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner Já jenom rychlou reakci. Máte mé osobní pozvání na toto jednání. Bude to určitě přínosem pro diskusi.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane ministře. Nyní dávám slovo paní poslankyni Janě Krutákové, která byla vylosována na třetím místě. Bude to interpelace na pana ministra životního prostředí Richarda Brabce ve věci zpětný odběr pneumatik a prosím, aby se připravil pan poslanec Marek Výborný a pan ministr Lubomír Metnar ve věci kauzy Sáliho Muslima. Paní poslankyně, máte slovo. Prosím.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v minulých letech byly v řadě obcí zbudovány sběrné dvory, do kterých občané mohou svážet odpad, který nelze třídit nebo svézt v rámci svozu komunálního odpadu. V současné době ovšem sběrné dvory narážejí na problém zpětného odběru pneumatik. Kolektivní systém zpětného odběru odmítá sběrné dvory zařadit do sítě zpětného odběru a odevzdané pneumatiky bezplatně odvážet. Občané však stále využívají této možnosti odevzdat pneumatiky ve sběrných dvorech. Kolektivní systém Eltma dle platné legislativy umožňuje do sběrné sítě vstoupit pouze pneuservisům, autoservisům a prodejnám pneumatik. Sběrný dvůr se může stát místem zpětného odběru pouze v případě, kdy se obec dohodne přímo s povinnou osobou, což staví obce do prakticky neřešitelné situace. Pneumatiky jsou na sběrném dvoře pro obce odpadem a představují tak vyšší náklady. Ostatní kolektivní systémy, například zpětný odběr elektrozařízení, obecní sběrné dvory respektují jako plnohodnotná místa zpětného odběru. Musím také zdůraznit, že sběrné dvory jsou pro tento účel lépe vybaveny a disponují vyšší skladovací kapacitou než obyčejné malé pneuservisy. Odmítání sběrných dvorů jako míst zpětného odběru také nemá oporu v zákoně o odpadech.

Vážený pane ministře, nejsou právě sběrné dvory obcí logickým místem zpětného odběru, které má být začleněno do kolektivního systému Eltma? Jakými prostředky chcete zajistit jednoduchý a efektivní zpětný odběr vysloužilých pneumatik? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano, paní poslankyně, děkuji a děkuji také za dodržení času. Slovo má místopředseda vlády a ministr životního prostředí Richard Brabec. Pane ministře, máte slovo. Prosím.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí Richard Brabec: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Dobré odpoledne, kolegyně, kolegové. Děkuji za ten dotaz, paní kolegyně prostřednictvím pana předsedajícího.

Ten problém není, řekněme, na tom kolektivním systému Eltma, nebo není to jeho vina, protože on je dneska v situaci, kdy má v systému dva tisíce míst toho zpětného odběru. A když to velmi zkrátím, tak on v této chvíli nepřijímá nová místa ani obecní sběrné dvory, protože ta další místa nemůže ufinancovat. A už v této chvíli, tedy za minulý rok, máme úplně přesná čísla, tak systém Eltma, který je tedy založen jako takzvaný kolektivní systém největšími výrobci pneumatik, odebral, respektive vlastně zpětně odebral celkem 80 % výrobků, které uvedl na trh. To je mnohem víc, než mu vlastně ukládá zákon, a v tom je totiž ten problém. Protože kromě toho jsou tady ještě další takzvaně povinné osoby individuálně plnící. Těch je celkem 143 a ty se v řadě případů pohybují pouze na té minimální úrovni zpětného odběru, což je 35 až 40 %. A ten problém nastal dříve, daleko dříve, kdy se vlastně připravovala novela zákona o odpadech, a ta minimální míra zpětného odběru 35 %, která je v zákoně, byla stanovena tenkrát jako jediný možný kompromis s Ministerstvem průmyslu a obchodu, abychom tu novelu mohli schválit, a podle aktuálního plánu odpadového hospodářství se toto procento bude zvyšovat do roku 2020.

To znamená, řešením je to, že my teď v rámci nové legislativy odpadového hospodářství, což v tomto konkrétním případě je zákon o výrobcích s ukončenou životností, který momentálně máme připraven a do konce roku bude předložen vládě v návaznosti na nový balíček oběhového hospodářství Evropské unie, tak tam budeme navrhovat zvýšení míry zpětného odběru až na úroveň 80 %. A ta úroveň 80 % pro všechny včetně těch individuálně plnících už bude znamenat, že by skutečně měla být maximálně vykrytá, a oni budou muset prostě být nuceni využívat samozřejmě případně i ty sběrné dvory. Ale dneska vlastně jediný, kdo přeplňuje ten systém, je právě systém Eltma. Ale pokud by všichni plnili těch 80 %, tak by nebyl tlak samozřejmě na ty sběrné dvory, které potom se dostávají do té situace, o které vy hovoříte.

Takže víme o tom problému, naštěstí ten tlak se snižuje, těch sběrných dvorů, které to nepřijímají, respektive které nejsou v tom systému, ubývá, ale přesto s tím nejsme spokojeni a tato změna zákona by měla tu situaci vyřešit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, děkuji panu ministrovi a táži se paní poslankyně, zdali má zájem o doplňující otázku. Nemáte zájem o doplňující otázku. Takže přejdeme k další interpelaci.

Vyzývám pana poslance Marka Výborného, aby přednesl interpelaci na ministra vnitra Lubomíra Metnara ve věci Kauza Sáliha Muslima, a zároveň žádám, aby se připravila paní poslankyně Miroslava Němcová a pan ministr Robert Pelikán ve věci nátlaku prezidenta na člena vlády. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, moje interpelace navazuje na jednu z interpelací, myslím tu poslední, která byla na pana premiéra, a on sám odkazoval na vás. Já jsem to v té interpelaci měl uvedeno. Moje otázka interpelace se týká kauzy kurdsko-syrského předáka Sáliha Muslima, který byl o víkendu u nás zatčen. Podotýkám, že se zde účastnil konference s tématem Blízkého východu, což bylo prestižní fórum, kterého se účastnilo okolo čtyř set významných osobností.

Moje otázka je velmi jednoduchá. Můžete sdělit, na základě čeho konaly naše bezpečnostní složky, když zatýkaly Sáliha Muslima? Protože on se předtím pohyboval v řadě dalších evropských zemí a tam zatčen nebyl. Čili ta otázka: na základě čeho bezpečnostní složky konaly. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a slovo má ministr vnitra Lubomír Metnar. Pane ministře, máte slovo. Prosím.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar Děkuji, pane předsedající. Takže pan Sálih byl zatčen dne 24. února letošního roku na základě předběžného souhlasu se zadržením vydaného Městským státním zastupitelstvím v Praze. Městskému státnímu zastupitelství byla Policií České republiky předložena k prostudování a následnému rozhodnutí o dalším postupu žádost o zatčení a vydání osoby, kterou zaslala turecká policie přímo Policii České republiky. Osoba je hledána na základě zatýkacího rozkazu 2017/31/EAS) vydaného 25. 5. 2017 Nejvyšším trestním soudem v Ankaře v Turecku pro celou řadu trestných činů.

K druhé části ještě bych doplnil, že k vydání mezinárodního zatýkacího rozkazu je příslušný pouze justiční orgán. Mezinárodní organizace kriminální policie Interpol k vydání zatýkacího rozkazu příslušná není. Interpol pouze je prostředníkem pro distribuci informací o mezinárodním pátrání členským zemím. Jedná se pouze o jeden ze způsobů komunikace se zahraničními partnery a administrativní nástroj pro mezinárodní pátrání. Žádost o zatčení a vydání osoby byla doručena standardním postupem tureckým pracovištěm mezinárodní policejní spolupráce. Pro vydání souhlasu se zadržením je rozhodující zatýkací rozkaz, nikoliv způsob, jakým byla prvotní žádost o zatčení a vydání osoby českým orgánům doručena.

Tím samozřejmě toto nekončí. Vzhledem k tomu, že některé věci pro, řekněme, vyšší právní jistoty, tak ještě jsem tento případ nechal zrevidovat inspekčními orgány. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu ministrovi. (Poslanec Výborný naznačuje, že nemá doplňující otázku.) Dobře, nemáte doplňující otázku. Takže já vyzývám paní poslankyni Miroslavu Němcovou, aby přednesla interpelaci na ministra spravedlnosti Roberta Pelikána ve věci nátlaku prezidenta na člena vlády, a žádám pana poslance Vojtěcha Munzara, aby se připravil s interpelací na ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou ve věci stavebních pozemků.

Paní poslankyně, máte slovo. Prosím.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, obracím se na ministra spravedlnosti ve věci Jevgenije Nikulina. Tento muž byl zatčen v roce 2016 na žádost FBI českou policií. Od té doby jak americká strana, tak posléze ruská strana požádaly o jeho vydání. Američané žádají proto, protože se mají domnívat, že jako hacker způsobil, zcizil více než 70 milionů dat uživatelů sociálních sítí, a mají dokonce podezření, že by mohl znát pozadí řady operací ruské kybernetické války proti Západu. Rusové zareagovali ten stejný den, kdy žádost podali Američané, a honem rychle si vzpomněli na to, že v roce 2009 Jevgenij Nikulin spáchal nějaký bagatelní trestní čin v Rusku, a honem rychle ho chtějí dostat do Ruska, protože podle mého názoru se oprávněně bojí, že ho dostanou Američané a budou se ho ptát na něco, co pro Rusko nebude dobré. Pan ministr se v médiích nedávno vyjádřil, ve veřejných zdrojích jsem si přečetla, že ve věci Jevgenije Nikulina a jeho vydání na něj činil nátlak prezident republiky, posléze jeho kancléř pan Mynář. Sám to takhle nazval, pokud tedy cituji z médií, a domnívám se, že to asi nebyla jenom taková zmínka během řeči nebo nezávazná konverzace. Jestliže pan ministr připouští, že o tom informoval též předsedu vlády, tak to musel být nějaký krok, který v něm vzbudil nevoli.

Ptám se tedy, pane ministře spravedlnosti, jak je pro vás tato kauza alarmující, případ toho nátlaku, a jak jste silně dal najevo prezidentovi republiky, že to je nepřípustné, neb k tomu nemá žádnou kompetenci. Chci se vás také zeptat, jak brzy v této věci hodláte rozhodnout a zda budete přihlížet k závažnosti trestného činu, tedy k tomu (upozornění na čas), co požadují Američané a co Rusové. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a slovo má ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Pane ministře, prosím, máte slovo.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se chtěl přece jenom upřesnit, ohradit se proti slovu nátlak. Nátlakem rozumíme pohrůžku něčím, co statečný občan římský považuje za takovou újmu, že podle toho pak upraví svoje chování. Takže s ničím takovým jsem se nesetkal ani mě nenapadá, jakou pohrůžku by mohl pan prezident vůči mě takovou použít. Ale faktem je, to jsem potvrdil, že pan prezident mě žádal o to, aby ten pán zamířil východním směrem, a žádal mě opakovaně a řekněme důrazně. Já jsem si to vyslechl. Seznámil jsem pana prezidenta se svým stanoviskem, které tu nebudu rozvádět, a to je všechno.

Jinak k té věci samé řeknu jen tolik, že rozhodovat budu, jakmile budu moci rozhodovat, protože tam jsou různé procesy, na které já musím čekat, a při tom rozhodování přesně, jak říkáte, zvážím, zejména závažnost těch daných trestných činů a to, zda ty země aktivně žádaly o něj, nebo zda si vzpomněly až později atd. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu ministrovi a táži se paní poslankyně Miroslavy Němcové, chce-li položit doplňující otázku. Ano. Paní poslankyně si přeje položit otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji. Já jsem tuto interpelaci vznesla proto, protože se domnívám, že jde o závažnou věc jednak z povahy věci samé, ale k tomu ještě ten druhý argument, tedy to, že zde zjevně pan prezident Zeman, který už řadou svých kroků nám dal najevo, že jeho sympatie patří Kremlu a panu Putinovi daleko více než našim spojencům, například NATO atd., tak do jaké míry vy považujete, pane ministře, tohle to za ojedinělý krok ze strany prezidenta, nebo zda už jste se s ním setkal, zda jste panu prezidentovi jasně řekl, ať do tohoto vám nemluví a že nejste ochoten vůbec na jakékoliv další přesvědčování ze strany ať už jeho samého, nebo jeho podřízených přistoupit, protože i jakákoliv další jednání tohoto typu znamenají, že vlastně otvíráte dveře těmto možnostem. A z mého pohledu byste je měl velmi ostře zabouchnout.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a pan ministr si přeje reagovat. Ano, ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Prosím, máte slovo.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Já jsem povinen reagovat, když je doplňující otázka, jakkoliv vlastně nevím, jaká otázka to je. Já myslím, že jsem dostatečně jasně popsal, co se stalo, a ať si to zhodnotí každý sám. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane ministře. Nyní jako šestý je vylosován pan poslanec Vojtěch Munzar, takže ho žádám, ať přednese interpelaci na paní ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou ve věci stavebních pozemků, a připraví se pan poslanec Mikuláš Ferjenčík, který bude interpelovat nepřítomnou paní ministryni Alenu Schillerovou.

Pane poslanče, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové. Vážená paní ministryně, v médiích, konkrétně na portálu Euro dne 16. ledna, se objevily informace, že připravujete návrh na vyšší zdanění nezastavěných stavebních pozemků proto, abyste v uvozovkách donutila majitele pozemků je zastavět. Dokonce, pokud můžu citovat, jste řekla, že zatím - a to už je ta citace - zatím neexistuje ekonomický nástroj, který by motivoval vlastníky pozemků v zastavitelné ploše, aby využili svého práva pozemek zastavět.

K tomu chci říci já dvě věci. Pokud mluvíte o motivaci, tak je to negativní motivace, tedy trest pro vlastníky, a pokud mluvíte o právu, tak nevyužití práva se netrestá, trestá se nesplnění povinností. A k tomu se vás chci zeptat právě na jednu otázku. Jistě si dokážete představit situaci, že někdo zdědí pozemek či ho koupí a teprve si potřebuje naspořit na stavbu. Domníváte se tedy, že je nutné negativně motivovat neboli trestat tyto majitele pozemku, kteří si na to musí naspořit? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane poslanče, a slovo má paní ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Paní ministryně, prosím, máte slovo.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Děkuji za dotaz. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, ano, my tento problém skutečně jsme otevřeli v rámci takzvané rekodifikace stavebního práva, protože se na nás obracejí obce s jednoduchým důvodem, a to je samozřejmě problém nastavení územních plánů, kdy obce vzhledem k tomu, že mají v územních plánech spoustu stavebních pozemků, které se ale ke stavbám nevyužívají, žádají o rozšíření svého území v územních plánech o nezastavitelné zatím nebo nově zastavitelné plochy. A samozřejmě v kontextu České republiky to je velký problém, protože my na jedné straně musíme chránit zemědělskou půdu jako základní přírodní bohatství naší země a na druhou stranu máme v územních plánech mnoho pozemků, které jsou několik let, dokonce desítky let nezastavěné, ale samozřejmě mohou pro tu stavbu sloužit. Takže tady je otázka, jestli využívat - ale skutečně to je teprve pro debatu a je to v rámci té debaty na rekodifikaci stavebního práva, není to nic, co by bylo teď přineseno na stůl. Ale skutečně vážně debatujeme o tom, zda využít nějakou formu ekonomického nástroje, který by motivoval vlastníky pozemků v zastavitelné ploše, aby využili svého práva stavět anebo aby požadovali, aby jejich pozemky byly zpětně vymezeny jako součást nezastavěného území.

A skutečně můžeme debatovat o tom, jakou formou. My jsme si vědomi toho, že jsme na začátku rekodifikace stavebního práva. Je založeno několik pracovních skupin. V prvé fázi je samozřejmě potřeba digitalizovat územní plány a sjednotit jejich formální stránku. Na druhou stranu apel obcí na to, aby se rozšiřovala ta území a právě na úkor zemědělské půdy, je také na zvážení. Takže je potřeba nalézt nějaký kompromis, jak toto řešit. Ale samozřejmě to, jestli to bude tím ekonomickým nástrojem zrovna výpočet daně z nemovitostí nebo nějaký jiný, to určitě bude ještě předmětem velkých debat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji paní ministryni a nyní se táži pana poslance - ano, máte zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Mé obavy jste, paní ministryně, nerozptýlila. Bohužel, spíše naopak. Takže se vás chci zeptat jako doplňující otázku: pokud chcete negativně motivovat tyto vlastníky, abyste je donutila využívat svého práva, tak považujete soukromé vlastnictví za hodnotu, která se má chránit?

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Paní ministryně, prosím o reakci.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Ano, určitě považuji soukromé vlastnictví za hodnotu, která se má chránit. Na druhé straně považuji i za nutné nalézt nějaké rozumné kompromisy v tom, abychom nezastavovali furt nedotčené území, přitom máme v územních plánech celou řadu stavebních pozemků. Prostě Česká republika je malou zemí a není možné se dále ubírat pouze tím, že budeme rozšiřovat územní plány na území, která se týkají zemědělského půdního fondu, které je pro nás velmi cenné.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji paní ministryni. Nyní mi dovolte přečíst nejprve jednu omluvu. Pan ministr kultury Ilja Šmíd se omlouvá od 17.00 do 17.40 hodin z pracovních důvodů.

A nyní vyzývám poslance Mikuláše Ferjenčíka, aby přednesl interpelaci na omluvenou, a tím pádem nepřítomnou, ministryni Alenu Schillerovou, která vám v souladu s jednacím řádem odpoví písemně do třiceti dnů. A prosím ještě, aby se připravil pan poslanec Vít Kaňkovský, který má interpelaci na pana ministra zdravotnictví Vojtěcha Adama. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Vážení kolegové, vážená paní ministryně. Já bych se chtěl zeptat na § 82 a 84 loterijního zákona. My je označujeme za cenzurní paragrafy, protože nařizují Ministerstvu financí vést seznam nepovolených webových stránek. Na webu je to seznam nepovolených internetových her. Já bych se chtěl zeptat, jaké náklady přinesl tento zákon soukromému sektoru, to znamená poskytovatelům internetového připojení. Dále mě zajímá, jestli toto opatření plní deklarované cíle, který ten zákon a jeho přijetí měl. A za třetí mě zajímá, jestli Ministerstvo financí chystá legislativní úpravu daných paragrafů, případně jiné související legislativy související s tímto.

Na závěr bych poznamenal, že jsem si schválně zkoušel, jestli ta blokace funguje. A myslím, že teď funguje naopak kontraproduktivně, protože to je vlastně seznam sázkařských stránek přímo na webu Ministerstva financí. A obejít - to je otázka asi deseti vteřin i pro laika. Já nemám žádné IT vzdělání, a přesto když si zadám do Googlu proxy a otevřu si první proxy stránku, tak to obejdu během deseti vteřin. Takže vlastně v praxi děláme za státní peníze propagaci těmto firmám, které chceme vlastně schovat. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane poslanče. A ještě jednou zopakuji, že paní ministryně vám odpoví písemně do 30 dnů v souladu s jednacím řádem Sněmovny.

Takže nyní vyzývám pana poslance Víta Kaňkovského, který přednese interpelaci na ministra zdravotnictví Adama Vojtěch ve věci nedostatku lékařů České republiky, a připraví se pan poslanec Martin Kupka a pan ministr vnitra Lubomír Metnar. Bude to ve věci GDPR. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážený pane ministře. Největším rizikem a problémem českého zdravotnictví současnosti je prohlubující se personální krize, a to jak u lékařů, tak u zdravotních sester. Já bych se chtěl dnes zabývat problémem nedostatku lékařů. V minulém volebním období byla vydefinována některá opatření, která je třeba velmi rychle zrealizovat, pokud nechceme v několika letech zažít personální kolaps našeho zdravotnictví. Jedním z úkolů, který je třeba urychleně udělat, je navýšení počtu českých - a to zdůrazňuji - českých studentů lékařských fakult. Kromě toho je třeba udělat řadu dalších kroků. Například najít finanční pobídky a další motivaci pro školitele lékařů, kteří nám zoufale chybí.

Česká republika trpí nedostatkem lékařů a zejména tak nepříznivým věkovým rozložením. Největší potíže jsou v regionálních nemocnicích, ale problémy jsou už i v ambulantní péči v menších obcích a městech. Situace přestává být zvladatelná v oborech, jako jsou interní lékařství, pediatrie, gynekologie, neurologie, ORL, revmatologie. Na mnoha místech chybí praktičtí lékaři, zubní lékaři atd. Ze statistických údajů ÚZISu vyplývá, že např. průměrný věk pediatra je v České republice v tuto chvíli 59 let. Situace se bude bez nutných legislativních a dalších opatření jen dál a dál zhoršovat. Podle analytiků by v krátké době až jedna čtvrtina pacientů mohla být bez péče praktického či některého z odborných lékařů a hrozí zánik řady oddělení v našich nemocnicích. A to nemluvím o permanentním porušování zákoníku práce při zajištění pohotovostní služeb v nemocnicích.

Již v minulém volebním období začala jednání s cílem navýšit počet studentů lékařských fakult o 15 %. Dnes ročně promuje 1 050 mediků, což ale nyní nepokryje roční úbytek lékařů. Návrh na zvýšení počtu studentů lékařských fakult odpovídá kapacitám lékařských fakult a je reálný i finančně. (Upozornění na čas.)

Takže měl bych na vás závěrem, pane ministře, dotaz, a to i vzhledem k naléhavosti tohoto problému, v jaké fázi jsou legislativní a koncepční změny umožňující navýšení počtu studentů lékařských fakult, jaké kroky v tomto směru Ministerstvo zdravotnictví v tuto chvíli podniká a v jakém časovém horizontu můžeme očekávat konkrétní řešení. Děkuji předem za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, panu poslanci. A slovo má ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, to, co tady řekl pan poslanec Kaňkovský, je skutečně pravdou. Ovšem je třeba říci, že to je strukturální problém, který bohužel měly řešit garnitury před námi, a nejde to úplně řešit dnes mávnutím kouzelného proutku.

To, že lékaři chybí, samozřejmě víme. Máme data Ústavu zdravotnických informací a statistiky. A je pravdou, že ty rozdíly jsou regionální. On to tady pan poslanec říkal. Není to rovnoměrné, že by všude chyběli lékaři. Ale skutečně v některých nemocnicích regionálních samozřejmě v primární péči a ve stomatologii ty problémy jednoznačně jsou. My, jako ministerstvo, nebo já jako ministr jsem se vlastně od počátku tímto problémem začal zabývat. Vyžádal jsem si analýzu, která byla provedena v rámci Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Tato analýza byla provedena za mých předchůdců, ovšem nebyly podniknuty žádné další kroky. Já jsem řekl, že s tím chci rozhodně něco dělat a že je nutné na to reagovat, protože demografický vývoj lékařské populace je velmi nepříznivý. Lékaři stárnou a z těch dat, která máme, není jejich reprodukce dostatečná. Takže skutečně chceme jednat o navýšení produkce lékařských fakult. O navýšení počtu absolventů všeobecného lékařství, tedy samozřejmě i počtu studentů, kteří jsou přijímáni na lékařské fakulty. Už jsme učinili konkrétní kroky. Já jsem se osobně setkal s Asociací děkanů lékařských fakult České republiky. Mluvil jsem o tom i s panem ministrem školství. Na základě této analýzy, o které jsem mluvil, kterou zpracoval ÚZIS a která teď bude ještě validována do 15. 3. 2018, připravíme materiál, který půjde následně do připomínkového řízení. Bude to materiál Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva školství a bude to skutečně koncepční materiál, který musí schválit vláda České republiky.

Není možné, aby to byla nějaká jednorázová akce. Ty fakulty, ti děkani lékařských fakult zcela logicky říkají ano, můžeme navýšit počty studentů, ale potřebujeme na to peníze. A ty peníze musí být dlouhodobé. Není možné to zvýšit pouze v jednom roce. Musíme mít určitou garanci. Takže nazval bych to určitým akčním plánem na zvýšení počtu absolventů. Tento plán bude předložen na jednání vlády, myslím, že ještě v tomto pololetí. A chceme vytvořit projekt, desetiletý projekt garantující navýšení studentů, absolventů, o minimálně deset až patnáct procent ročně. Bylo to i prezentováno nedávno na tiskové konferenci Asociaci děkanů lékařských fakult Ministerstva školství a Ministerstva zdravotnictví.

Takže ten problém vnímáme. Je to problém, který je strukturální, který se bohužel měl řešit mnohem dříve. Teď hasíme něco, co nezvládly předchozí garnitury na Ministerstvu zdravotnictví a potažmo Ministerstvu školství. Ale chceme to řešit. Jednáme s děkany fakult, jednáme s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a předložíme materiál, který bude skutečně desetiletým plánem na navýšení počtu absolventů lékařských fakult - českých absolventů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu ministrovi a táži se pana poslance Kaňkovského... Ano, přeje si položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Já chci poděkovat panu ministrovi za jeho odpověď. Je pozitivní, že se tím ministerstva zabývají. Měl bych ještě doplňující dotaz týkající se toho časového horizontu, zda očekáváte, že ve školním roce 2019/2020 již dojde alespoň k nějakému navýšení studentů lékařských fakult. To je dotaz číslo jedna.

A potom, já jsem okrajově zmínil i ten druhý problém, který známe z praxe. My ještě dokážeme i pomocí stipendií třeba krajů některé mladé lékaře dostat do těch regionálních nemocnic, ale zoufale chybí školitelé, kteří by je mohli školit. A to je druhý obrovský problém. Nemocnicím chybí peníze na pokrytí těch školitelů a i na určitou motivaci školitelů, aby se mladým lékařům věnovali. Takže to je apel možná na vás, zda byste se i tímto problémem v dohledné době zabývali, protože to spolu velmi úzce souvisí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Slovo dávám panu ministru zdravotnictví a poslanci Adamu Vojtěchovi. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Ano, my předpokládáme, že k navýšení by mohlo dojít od školního roku 2019/2020, to znamená od toho akademického roku 2019/2020, pokud se nám podaří vše připravit, a budeme pro to dělat maximum, tak ty peníze by mohly přijít na univerzity, potažmo lékařské fakulty, právě v tom roce 2019, tak aby se mohli již přijímat noví studenti, aspoň částečně. Možná že to bude mít nějaký náběh. Uděláme všechno pro to, aby to bylo právě od roku 2019/2020.

Pokud jde o ty školitele, souhlasím s tím. Na druhou stranu je pravda, že zde funguje program rezidenčních míst, který je poměrně významně dotován. Můžeme se bavit o tom, jestli je dobře nastaven, ale snažíme se podpořit právě vzdělávání lékařů v rámci tohoto programu a financovat právě toto vzdělávání. To je program, který má Ministerstvo zdravotnictví. Říkám, můžeme se bavit o nějakých parametrech. Snažíme se dělat v tomto směru maximum, ale skutečně to není jednoduché, jak říkám. Ten problém je strukturální a vyřešit ho mávnutím kouzelného proutku z roku na rok je v zásadě nemožné. Musíme na tom pracovat po několik následujících let.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S další interpelací vystoupí pan poslanec Martin Kupka. Interpelace se vztahuje k panu ministru Lubomíru Metnarovi ve věci GDPR. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kupka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, bohužel i v tomto okamžiku na mnoha místech České republiky sedí starostové, majitelé firem a lámou si hlavu s tím, jak se připravit na platnost obecného nařízení o ochraně osobních údajů, které začne platit v květnu letošního roku, přičemž to nařízení bylo schváleno v dubnu 2016. Uplynuly tedy dva roky od okamžiku schválení toho nařízení. Veřejná správa, ale bohužel i soukromé instituce utrácejí miliony korun za to, aby se na platnost toho nařízení připravily. Nejvyšší pokuta, kterou je možné za porušení toho nařízení udělit, je až 500 mil. korun.

Je obecně známo, že čím větší je obava, tím větší je samozřejmě ochota utratit pokud možno jakékoli peníze za to, aby se podařilo takové pokutě předejít. Problém ale je, že to mohou být vyhozené finanční prostředky, že denně přichází Česká republika o miliony korun, protože v tuto chvíli nejsou jasná pravidla pro Českou republiku, jak by se jednotlivé firmy i instituce na to nařízení měly připravit. Dokonce když se potkáváme s nejrůznějšími nabídkami, protože samozřejmě že taková příležitost vytvořila spoustu firem, spousty nabídek, které se mohou lišit o stovky procent, protože například na totéž zdravotnické zařízení je možné nabídnout pro přípravu audit na 150 tis. stejně jako za 2,5 mil. korun, to jsou reálné příklady, tak tady odtud je potom těžké rozhodnout, jestli je to předražená, nebo podseknutá nabídka, jak to vlastně má být, právě proto, že neexistuje prováděcí předpis. Dokonce nejsou jasná ani pravidla akreditace pro ty firmy, které by měly právě připravovat instituce na platnost toho nařízení, takže vlastně i všechny ty firmy, které nás teď na GDPR připravují, tak nevíme, jestli to vlastně dělají dobře.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Omlouvám se, čas, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Kupka: Směřuji k závěru. Ty otázky jsou totiž velmi vážné. Je pravda, že projednání zákona právě přerušila Legislativní rada vlády, aby ten zákon dopracovala? Kdy tedy ten zákon bude předložen vládě a kdy poputuje sem do Poslanecké sněmovny? A nejzásadnější otázka - jak chcete čelit těm zbytečně utraceným milionům korun?

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Slovo má pan ministr vnitra Lubomír Metnar.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, Ministerstvo vnitra předložilo vládě návrhy dvou adaptačních zákonů o zpracování osobních údajů a doprovodného změnového zákona. Oba návrhy byly projednány Legislativní radou vlády 15. února letošního roku. V současnosti Úřad vlády ve spolupráci se zástupci ministerstva a Úřadu na ochranu osobních údajů finalizují stanoviska Legislativní rady vlády. Předpokládá se, že projednání obou materiálů vládou proběhne v měsíci březnu letošního roku.

Vymezení pojmu veřejný subjekt je v návrhu zákona o zpracování osobních údajů provedeno zužujícím způsobem. Veřejný subjekt je definován pro účely ustanovení GDPR o pověřenci jako orgán zřízený zákonem, který plní zákonem stanovené úkoly ve veřejném zájmu. Tímto se má zajistit vyloučení povinnosti mít pověřence pro ochranu osobních údajů u takových subjektů, které nevykonávají veřejnou správu. Jde například o obslužné příspěvkové organizace obcí a krajů. Ty by pověřence opravdu mít nemusely. Ministerstvo vnitra považuje tuto definici, která nebyla dosud zpochybněna, za velmi důležitou a bude ji nadále prosazovat.

Ministerstvo vnitra si je dobře vědomo toho, že komerční poskytovatelé služeb v oblasti GDPR berou terén úplně útokem, a nebál bych se toho slova, je to i obchod se strachem. To, co je nabízeno v komerční sféře, vnucují mimo jiné i obcím. Produkty, o jejichž smyslu a ceně lze opravdu pochybovat. V zásadě nelze přímo bránit volnému trhu a regulovat parametry nabídky služeb. Obecně nařízení neupravuje například certifikaci takovýchto služeb. Ministerstvo však vede rozsáhlou informační kampaň. Nejen informacemi na webu, ale především přímým kontaktem s obcemi se snažíme odrazovat od unáhlených nákupů těchto služeb. Obracíme se tedy na poptávkovou stranu.

Jde o dvě roviny. Předkládat obcím přehledné informace o skutečných dopadech GDPR. Jedině tak si mohou udělat představu, co ve skutečnosti potřebují. Zástupci ministerstva se účastní bezpočtu seminářů a konferencí. Vycházíme vstříc sdružením územních samospráv i jednotlivým obcím, pokud jde o žádost na vystoupení i na jiné akce v souvislosti s GDPR. Ministerstvo v současné době působí přímo v terénu v jednotlivých institucích a jsme v neustálém kontaktu se zástupci samospráv.

Poskytovat obcím metodické nástroje na webu. Zveřejňujeme výklady, vzorové dokumenty, analýzy, kontrolní seznamy. Těmi lze komerční nabídky nahrazovat a na GDPR se připravit vlastními silami. Ministerstvo v současné době svoji kampaň ještě zesílilo a sjednocuje též činnost dalších resortů. V současné době připravujeme poměrně silnou mediální kampaň prostřednictvím videospotů, prostřednictvím samostatného webu na webových stránkách Ministerstva vnitra, který už tam je samozřejmě delší dobu.

V současné době máme i ohlasy z řad obcí, že se nám podařilo, řekněme, ten útok, ten atak nabízených produktů minimálně zpomalit, nechci říci zastavit. Stále to běží, ale snažíme se v tom dělat maximum. Už jsem se zúčastnil celé řady konferencí, setkal jsem se s předsedkyní Úřadu na ochranu osobních údajů, kde úzce spolupracujeme, takže uvidíme, jaký to bude mít efekt. Ale téma GDPR bereme poměrně velmi vážně.

Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Přeje si pan poslanec položit doplňující otázku? Ano. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Kupka: Nechci být příliš jedovatý. Ministerští úředníci to připravili snaživě, ale já bych se rád zeptal na to, jakou máte představu, kdy ten zákon může být schválen, protože do té doby samozřejmě budou dál panovat nejasnosti v tom, jakým způsobem je tu přípravu vlastně možné provést.

Hovoříte-li o pověřencích, že by je některé instituce nemusely mít - ale ubezpečuji vás, že na základě současných výkladů ony už si je teď nasmlouvávají. Protože se obávají, že když tak neučiní, tak se vystaví vysoké pokutě, a to jak soukromé firmy, tak samozřejmě veřejné instituce. Čili reálná, prosím, otázka, kdy to může být platné, jak vyřešit období případně mezi 25. květnem, kdy to nařízení vstupuje v účinnost, a platností našich prováděcích předpisů, a jak se případně bránit, reálně jak se chcete bránit těm problémům, které vznikají z nejasností a které vznikají z prodlevy mezi platností těch dvou různých předpisů.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Prosím, pane ministře.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar Děkuji, pane předsedající. Co se týče těch dvou termínů 25. května, kdy je účinné nařízení o ochraně osobních údajů, není přímo vázané na účinnost adaptačních zákonů. Předpokládám, že tyto zákony budou samozřejmě v letošním roce.

Celková metodika, jak se tomu bránit, je opravdu vyvěšena na speciálních stránkách už několik měsíců na Ministerstvu vnitra. Když si rozkliknete stránky Ministerstva vnitra, a takto jsou nejenom letáky, ale bylo hovořeno, tyto informace byly rozeslány všem obcím, že pokud mají nějaké nejistoty, nesrovnalosti, ať si buď rozkliknou ty stránky, nebo se přímo na nás obrátí. Tím, že začne tato směrnice být účinná 25. května, není přímo odvislé od účinnosti zákonů. Není to takto navázané.

Snažíme se zintenzivnit osvětu a spíše zabránit tomu, aby ty obce, které dosud, nebo všichni, kdo zpracovávají osobní údaje, se tomu věnovali za platnost stávající legislativy. Nemusí mít strach. A řekněme pohrůžka těmi sankcemi, které tam jsou, to je přesně ta propaganda, s kterou se setkáváme, a vyvracíme ji. Tady to se stejně bude řídit národní legislativou, kdy sankce nesmí být likvidační. Takže to, že se operuje nějakými sankcemi z tohoto nařízení, je opravdu spíše domněnka, že to takto je uvedeno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: V pořadí dalším vylosovaným je pan poslanec Peksa, která přednese interpelaci opět na pana ministra vnitra Lubomíra Metnara. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: Vážený pane ministře, děkuji za příležitost vám tady položit otázku. Já jsem se z tisku dozvěděl, že Ministerstvo vnitra v uplynulých dnech zamítlo velkou většinu žádostí čínských žadatelů o azyl v České republice. Jedná se o křesťany, kteří jsou pro svou víru v Číně pronásledováni. Z toho popisu jsem nabyl dojmu, že jednou z přitěžujících okolností, které vedly k tomuto rozhodnutí, byl fakt, že si oni žadatelé v České republice našli práci. Já osobně považuji u žadatelů o azyl tu integraci za dlouhodobou prioritu a očekával bych, že v azylovém řízení naopak bude žadateli přičteno k dobru, že se integruje a že si našel práci.

Takže bych se rád zeptal, na základě jakého dokumentu, metodiky nebo čího rozhodnutí byly tyto žádosti o azyl zamítnuty. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Prosím pana ministra.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pokusím se odpovědět na dotaz pana poslance. Není pravdou, že by čínským žadatelům uškodilo, že si v ČR našli práci, a tato skutečnost nebyla rozhodně důvodem zamítnutí jejich žádosti o mezinárodní ochraně v ČR.

Otázka, zda si žadatel o mezinárodní ochranu v ČR najde během řízení zaměstnání, či nikoli, je opravdu z pohledu posouzení úplně irelevantní. Důkazem toho může být ta skutečnost, že osmi čínským žadatelům, v jejichž případě Ministerstvo vnitra udělilo azyl, se rovněž již během probíhajícího správního řízení o jejich žádostech zapojilo do pracovního procesu a taktéž na území ČR pracuje doposud.

Co se týče konkrétních případů a těch počtů, bohužel tento proces je řízen Ženevskou úmluvou, a konkrétně u nás se jedná o správní řízení. Opravdu tady ministrovi vnitra ani dalším orgánům nepřísluší posuzovat jednotlivé kauzy, ty se týkají pouze účastníků, tzn. žadatele a právního zástupce a zpracovatele. Tady v tomto jsem, jak se říká, zákonně omezen v poskytování jednotlivých informací, resp. konkrétních informací k jednotlivým případům. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane ministře. Ptám se pana poslance, jestli chce položit doplňující otázku. Ano, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: Možná bych ještě jednou zopakoval dotaz. Existuje nějaká metodika, nějaký prováděcí dokument, na základě kterého se to řídí, anebo veškeré dokumenty, které k tomu ministerstvo, resp. ve správním řízení se používají, veškerými dokumenty je pouze Ženevská konvence? Existuje něco, nějaký konkrétní text, který byste mi mohl odkázat, abych si ho mohl najít a přečíst? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr, prosím.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar Děkuji. Tak jak jsem zmínil Ženevskou úmluvu, tak zákon o azylu přímo a v rámci tohoto zákona správní řízení. Dokumenty, které obsahují jednotlivé spisy, jsou ty dokumenty, protože důkazní břemeno je na straně žadatele. Obsahují jednotlivé konkrétní spisy, které jsou posuzovány.

Toto byl poměrně z hlediska rozsahu, řekněme, komplikovaný případ z hlediska nejenom počtu těch žadatelů, který tam byl, ale z hlediska i rozsahu předkládaných materiálů a samozřejmě i z hlediska nedostatku čínských tlumočníků. Ale to by ještě nebylo, kde jsme se dostali do určitého drobného zpoždění.

Chci říct, že to nejsou ojedinělé případy, když se podíváte na statistiky Eurosatu, tak v rámci Evropy jsme, řekněme, v lepším průměru z hlediska udělování azylu těmto čínským žadatelům, protože je toho celá řada evropských zemí, kde požádali o azyl, a v celé řadě případů tyto žádosti byly zamítnuty.

Ještě jednou - Ženevská úmluva, zákon o azylu a v rámci zákona o azylu správní řízení a konkrétní spisové materiály, které jsou a kterými disponuje pouze žadatel a jeho právní zástupce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: S interpelací na paní ministryni Němcovou vystoupí pan poslanec Rakušan. Připraví se pan poslanec Kalousek s další interpelací. Pan poslanec Rakušan je omluven, není přítomen. Přecházíme k další interpelaci, prosím pana předsedu Kalouska o jeho vystoupení.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní omluvená nepřítomná ministryně, dnes dopoledne přiznal předseda vlády Andrej Babiš, že úkol poslat na Generální inspekci bezpečnostních sborů finanční kontrolu zadal přímo on vám osobně.

Paní ministryně, jistě víte, že finanční kontrola má postupovat podle schváleného plánu kontrol, má být nestranná a nemá v žádném případě pracovat na politickou objednávku. V tomto případě, ač generální inspekce nebyla zařazena v plánu kontrol, vy jste tomu úkolu promptně vyhověla a poslala jste tuto kontrolu na přímou politickou objednávku. Vzhledem k vyhrožování, kterého se v rozhovoru s plukovníkem Murínem Andrej Babiš dopustil, nelze tento krok hodnotit podle mého názoru jinak než zneužití orgánu finanční kontroly k politickému nátlaku na nezávislou instituci, Generální inspekci bezpečnostních sborů a jejího ředitele. Vy sama, paní ministryně, jste si nutně musela být vědoma konfliktu zájmů, které v tomto případě má trestně stíhaný předseda vlády, a měla jste být ostražitá, neboť předseda vlády nemůže úkolovat žádného ministra, ministra může úkolovat pouze vláda jako celek svým usnesením.

Moje otázka je jednoduchá. Proč jste se toho, paní ministryně, dopustila, a proč jste se zúčastnila zneužití finanční kontroly pro tento účel? Budu vděčný za písemnou odpověď do příštího pátku, kdy se tomu bude věnovat i Poslanecká sněmovna na své mimořádné schůzi. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane předsedo. Protože není přítomna paní ministryně, obdržíte od ní do 30 dnů písemnou odpověď.

Další interpelaci přednese paní poslankyně Richterová. Bude to interpelace na paní ministryně Jaroslavu Němcovou. Připraví se pan poslanec Adamec. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Olga Richterová: Dobrý den. Vážená paní ministryně, vážení kolegové, já jsem se zájmem četla, že v plánu legislativních prací vlády je, že MPSV předloží k projednání návrh novely zákona č. 108/2006 Sb., zákona o sociálních službách. Asi si umíte představit, že to je hodně klíčový zákon pro sociální práci, a právě proto mě zajímá, proto mám i několik dotazů.

Zejména, paní ministryně, žádám o informaci, které části zákona a v jakém smyslu hodlá měnit, a to samozřejmě specificky. Mě zajímá, jestli se kupříkladu plánují změny v části druhé zákona týkající se příspěvku na péči.

Dále mám otázku, zda jsou předpoklady, že se změní podmínky nároku na příspěvek na péči, a pokud ano, tak jak, jak je to dnes specifikováno v hlavě I zákona. Stejně tak se ptám, jestli předpokládáte změnu ve výši příspěvku a jak - podle hlavy II zákona.

A pak jestli plánujete nějaké změny v části třetí zákona, což je část o sociálních službách. Například je naprosto klíčové, zda předpokládáte změny v druzích sociálních služeb dnes definovaných podle § 37 až 70 zákona. Takže pokud předpokládáte změny v druzích sociálních služeb, tak mě samozřejmě zajímá specificky, jaké změny to mají být.

A konečně související otázkou je i to, zda plánujete slučovat některé sociální služby a zda vzniknou nějaké nové. Pokud ano, jaké. Podobně mě zajímá, zda jsou plány změn na úhradu nákladů za poskytované sociální služby a zda je plán nějak měnit podmínky poskytování sociálních služeb podle hlavy II. Zejména mě zajímá, zda jsou plánované tyto změny - (Předsedající upozorňuje na čas.) To je všechno podstatné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Prosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jaroslava Němcová Dobrý den. Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, k interpelaci paní poslankyně Olgy Richterové ve věci novely zákona o sociálních službách a plánované novely v oblasti příspěvku na péči sociálních služeb a jejich druzích, úhradě nákladů za poskytování sociálních služeb či podmínkách poskytování sociálních služeb mi dovolte uvést tyto informace.

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje novelu zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Novela je součástí schváleného plánu legislativních prací vlády na zbývající část roku, to znamená do prosince 2018. Cílem návrhu je především zpřehlednění a zjednodušení systému sociálních služeb, specifikace určitých ustanovení tak, aby neumožňovala dvojí výklad. V oblasti plánování a financování půjde především o sjednocení nástrojů a způsobu financování sociálních služeb a zároveň jasné nastavení pravidel pro vstup do krajských sítí. Dále by tato změna měla přinést větší transparentnost a efektivnost, zvýšení spolupráce veřejné správy a neziskového sektoru, odstranění duplicit v systému zajištění sociálních služeb a v neposlední řadě zpřehlednění nabídky sociálních služeb pro veřejnost.

K oblasti příspěvku na péči mi nejprve dovolte uvést pár dat. V roce 2016 bylo 374 656 příjemců příspěvku na péči ve všech stupních závislosti. Z tohoto počtu bylo 270 643 příspěvků vyplaceno osobám, které neměly uvedeno, že by jim pomoc, podporu a péči poskytoval registrovaný poskytovatel sociálních služeb. Čili jim péči zajišťovali neformálně pečující. V roce 2017 se vyplácel příspěvek na péči už 360 372 příjemcům a z toho byla poskytována neformální péče 259 924 osobám. Bez ohledu na nižší počet příjemců příspěvku na péči je meziročně číslo, které hovoří o počtu osob, které mají zajišťovánu péči neformálně svými blízkými, alarmující, osciluje totiž pro oba dva uvedené roky kolem 70 %. Považuji proto za důležité zmínit, že je nutné s tímto číslem pracovat velmi opatrně, protože nehovoříme o homogenní skupině osob. Struktura příjemců příspěvku na péči je různorodá.

Pokud hovoříme o výši příspěvku na péči, hledáme finanční zdroje, jak tuto dávku navýšit. Ovšem jen 10 % zvýšení příspěvku na péči ve třech stupních závislosti účinné k 1. 8. 2016 znamenalo navýšení ročních výdajů o více než miliardu korun. Ukazuje se, že podporu pečujícím osobám je třeba hledat především mimo dávkovou oblast, a hledáme proto také opatření jiného druhu, jak pečujícím ulehčit jejich situaci.

V dalších oblastech systému sociálních služeb by Ministerstvo práce a sociálních věcí chtělo navrhnout změny v oblasti druhů sociálních služeb, ale jen v omezené míře, jak volá praxe, případně jde o závazek České republiky vyplývající z mezinárodních dokumentů. Cílem návrhu bude podpořit neformální pečující s tím, že bude dostupnější krizová i odlehčovací péče a dále změny v oblasti standardů kvality sociálních služeb, domácího násilí, zavedení personálního a materiálně technického standardu pro sociální služby a změny v oblasti úhrad za poskytování sociálních služeb. Nejedná se o taxativní výčet, témat bude samozřejmě více, ale konkrétní návrhy budou v rámci diskusi s experty a vámi projednávány.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, paní ministryně. Paní poslankyně, přejete si položit doplňující otázku? Ano, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Možná jsem to přeslechla, mám otázku na druhy sociálních služeb. Jestli se předpokládají změny v tom, jak jsou dneska jednotlivé druhy sociálních služeb definované, nebo jestli bude jenom to doplnění o nové. Pochopila jsem, že budou nové, ale zajímá mě, jestli se chystá i plán změn.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jaroslava Němcová Já si dovolím navrhnout, že bych vám konkrétní návrh zaslala poštou. Už teď právě čekám na to, že odjíždím za všemi představiteli krajů, všemi sociálními radními z celé republiky s tím, že máme jako jeden z bodů právě projednávání sítí a sociálních služeb. Jestli můžu, tak pošlu.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, paní ministryně. To je v souladu s jednacím řádem. Můžete odpovědět písemně i na doplňující otázku.

Dalším interpelujícím je pan poslanec Adamec, který se obrací s interpelací na ministra průmyslu a obchodu Tomáše Hünera. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové. Vážený pane ministře, já se na vás obracím s dotazem v uvozovkách velmi populární kauzy lithia. Lithium je kov budoucnosti, je to kov, který je lehčí než voda, to znamená, že plave. Je to kov, který dobře vede elektrický proud a mimo jiné se používá do moderních konstrukcí baterií. Bohužel se stalo něco, s čím jsme asi, většina z nás, nepočítali, kdy před volbami se z memoranda o těžbě lithia na českém území udělala politická kauza. Vzpomínám si na to, kdy tady byla mimořádná schůze v náhradních prostorách. Bylo to velmi nepříjemné, hovořilo se tam o loupeži za bílého dne. Hovořilo se o tom, že je to větší problém než OKD. Hrozilo se tady trestními oznámeními. Nakonec to byla kauza, která podle mne ovlivňovala volby, které přišly následně. Dokonce z vlastní zkušenosti mám takovou komickou příhodu z předvolební kampaně, kdy na nějakém setkání se seniory zástupce jedné nejmenované strany docela vážně tvrdil, že když si Česká republika lithium nechá a bude ho těžit sama, tak jim z toho zaplatí dobré důchody. Opravdu až takhle daleko to došlo.

Já se chci zeptat v tuto chvíli - protože máme po volbách, myslím si, že je potřeba najít racionální řešení, protože o ničem jiném to není - v jakém stadiu je memorandum s australskou společností European Metals Holdings. Zda je podepsán dodatek k tomuto memorandu, nebo se připravuje, nebo zda má ministerstvo nebo pan ministr osobně nějaký jiný model, jak spustit těžbu tohoto moderního kovu velmi potřebného pro současný moderní průmysl. Toť má otázka. Uvidím, jestli se zeptám ještě dál. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně a poslanci, vážený pane poslanče, řekl bych, nemohl ten dotaz být položen ve vhodnější době, protože zrovna dnes jsem vzpomenuté firmě European Metals Holdings zaslal v podstatě výpověď z tohoto memoranda ve formě prohlášení o jeho neplatnosti. Tím krokem jsem chtěl definitivně ukončit různé dezinterpretace, spekulace, které se objevovaly různě, samozřejmě nakonec i v médiích.

Chtěl bych ubezpečit, že ochrana nerostného bohatství České republiky a jeho co nejefektivnější těžba a zpracování s maximální výnosností pro stát je nejen mou prioritou, ale také prioritou celé vlády, a jak jsem řekl, protože kolem tohoto memoranda, a vy jste to potvrdil, existovala celá řada spekulací, my jsme poctivě od samotného mého vstupu na Ministerstvo průmyslu a obchodu se snažili s vrcholnými zástupci této firmy komunikovat. Jak jsem na interpelaci vaší kolegyně před třemi týdny sdělil, snažili jsme se vysvětlit firmě, abychom rozptýlili obavy z těchto dopadů z tohoto memoranda do, řekněme, nějakých možných soudních sporů, dali jsme jasně najevo, co očekáváme od této firmy, že očekáváme přesně to, co děláme i my, tzn. tou formou dodatku právně ho vyprázdnit tím způsobem, že budou obě strany poctivě deklarovat, že necítí žádné zákonem dané závazky plynoucí z tohoto memoranda i s vazbou na případné arbitráže. Bohužel při seriózní rozumné komunikaci apeluji na to, aby se vyjádřili vlastně zástupci této firmy k uvedenému memorandu. Musím konstatovat, že k dnešnímu dni jsme nedostali žádnou reálnou a odpovídající odpověď z jejich strany, proto jsme přistoupili k tomuto aktu o prohlášení vlastně tohoto memoranda za neplatné, abychom jasně deklarovali, co si o tomto memorandu za stát myslíme.

Děkuji za pozornost. (Potlesk několika poslanců.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane ministře. Má zájem pan poslanec o doplňující otázku? Má. Takže doplňující otázka na pana ministra.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, já bych se tedy zeptal, jak to budeme řešit dál. Protože samozřejmě memorandum skončilo z naší strany, ukáže se, co z toho ta firma udělá, jestli se bude chtít domáhat jakýchsi svých práv. Myslím si, že memorandum je určitý projev závazku, ale nejsem právník, nechci to tady hodnotit, to musí vědět pan ministr a ministerstvo a odborníci na ministerstvu podstatně lépe. Takže možná že je to dobře, že se skončila ta jedna etapa, konečně se oprostíme od té politické části. A teď mě zajímá, co s tím bude dál. Protože to lithium, pokud tam je, tak je potřeba ho podle mě začít těžit, aby Česká republika z toho měla užitek a samozřejmě abychom byli také, řekl bych, nějakými hráči na trhu právě s tímto moderním lehkým kovem.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr odpoví na doplňující otázku.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner Z právního hlediska tato firma v současné době provádí průzkum ložiska lithia. Tato věc absolutně nesouvisí právě s tímto memorandem, protože to se zabývalo spoluprací v oblasti těžby, zpracování a prodeje tohoto produktu. Takže firma nadále průzkum provádí, vyhodnocuje efektivitu případné těžby a je to na ní, jak se v rámci českých zákonů rozhodne a své, řekněme, efektivity těžby pokračovat nejenom v průzkumu, ale v následné těžbě. Čili toto memorandum s tím po této stránce vůbec nesouvisí.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Než přistoupíme k další interpelaci, tak konstatuji, že od 17.10 hodin se omlouvá pan poslanec Peksa z důvodu zahraniční cesty.

Nyní dám slovo paní poslankyni Kovářové, která bude interpelovat pana ministra Roberta Pelikána, připraví se pan poslanec Profant. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, musím říct, že kauza Nikulin mě zaujala kvůli úloze, kterou podle médií sehrává pan Mynář, toho času kancléř prezidenta republiky. Člověk, který se snaží vzbudit dojem přičinlivého, leč jinak nezajímavého úředníka, jehož nejzávažnějším úkolem je zajistit, aby bylo na Pražském hradě pěkně uklizeno a květiny řádně zality, měl na vás podle sdělení tisku vyvíjet nátlak, pokud jde o rozhodování v trestní věci. Nátlak, abyste ruského hackera Nikulina vydal ne do Spojených států, ale do Ruska. Já tomu nerozumím. To podle mého názoru úlohou kancléře rozhodně není. Rozhodně ne takového, který stále marně čeká na vyšší stupeň bezpečnostní prověrky.

Pane ministře, můžete tuto informaci o nátlaku ze strany prezidenta Zemana a kancléře Mynáře potvrdit? Pokud ano, je to poprvé, kdy se touto formou pokoušeli ovlivnit vaše rozhodování, nebo už se v minulosti něco podobného odehrálo? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Slovo má ministr spravedlnosti Robert Pelikán.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já už jsem v podstatě na tu otázku odpovídal vaší kolegyni, takže jenom zopakuji, že skutečně na mě pan prezident v této věci naléhal. Nedovedu posoudit, řekl bych, jaká byla role pana kancléře. Také se mnou mluvil. Nakolik tak činil z přímého pověření pana prezidenta, nebo nikoliv, to byste se musela zeptat jich. Více k tomu nemám co dodat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Přejete si, paní poslankyně, položit doplňující otázku? Ano. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Pane ministře, hodně se mluví o pochybném financování prezidentovy kampaně. Myslíte si, že jeho lobbistické aktivity mohou být protiplněním za finanční podporu ze strany některých ruských subjektů?

A zeptala bych se ještě na jednu věc. Byl nátlak ze strany prezidenta Zemana a kancléře Mynáře v podobných věcech vyvíjen na ostatní členy vlády, pokud o tom víte? A jde ze strany Hradu o běžnou praktiku? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pan ministr odpoví.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, obávám se, že milá paní kolegyně přeceňuje moje věštecké schopnosti. Nevím, co bych k tomu řekl. Děkuji. (Smích v sále.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: S další interpelací vystoupí pan poslanec Profant, který bude interpelovat pana ministra Tomáše Hünera, připraví se pan poslanec Feri. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Profant: Dobré odpoledne. Chci mluvit o data retention, data retenčním plošném uchování údajů, o aktivitě a geolokaci obyvatel, resp. zákazníků našich telekomunikačních operátorů. Tuto povinnost jim nařizuje naše legislativní úprava. Původně tato úprava vznikla na základě velmi extenzivního výkladu jedné evropské směrnice. Tuto směrnici však evropský soud jako celek zrušil, protože příliš zasahovala do práv občanů. Nicméně v mezičase Poslanecká sněmovna stihla schválit novelu zákona, která se na tuto směrnici přímo neodkazuje a data retention u nás zavádí. A toto je velmi plošné pochybení, protože to narušuje soukromí obyvatel. Největší problém je, že se jedná o plošné sledování. Nikoli v případech, kdy je podezření, nebo dokonce je vedeno nějaké trestní stíhání nebo něco takového, ale plošné. Týká se to každého a pořád. Nezávisle to přezkoumávalo několik ústavních soudů v nespočtu evropských zemí, Evropský soudní dvůr a toto pochybení tam vždy bylo nalezeno.

Já se vás, pane ministře, chci zeptat, proč vaše ministerstvo otálí s novelizací této právní úpravy, aby se dostala do souladu s evropským právem a s tím, co nám říká Evropský soudní dvůr.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Paní poslankyně, páni poslanci a pane poslanče, k vašemu dotazu ve věci data retention bych rád uvedl, že stejně jako i záležitosti předchozí, lithiu, věnujeme mimořádnou pozornost. Jak již zaznělo, 20. prosince 2017 podala skupina poslanců u Ústavního soudu návrh na zrušení některých ustanovení zákona o elektronických komunikacích, zákona o Policii České republiky a trestního řádu a návrh na zrušení vyhlášky o uchování, předávání a likvidaci provozních a lokalizačních údajů. Napadená ustanovení upravují problematiku shromažďování, uchovávání, využívání provozních dat a lokalizačních údajů, které jsou vytvářeny nebo zpracovány při zajišťování provozu veřejných komunikačních sítí a při poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Nejedná se tedy o záznamy obsahu komunikace, tzv. odposlechy, ale o údaje vedoucí k dohledání a identifikaci zdroje a adresáta této komunikace a dále údaje vedoucí ke zjištění data, času a způsobu a doby trvání elektronické komunikace.

Ústavní soud požádal vládu o vyjádření, zda využije svého práva o vstoupení do řízení o návrhu, a v případě, že tohoto práva využije, aby zaslala i své vyjádření i k jeho obsahu. Vláda svým usnesením ze dne 14. února letošního roku rozhodla o tom, že vstoupí do řízení o tomto návrhu a že navrhuje, aby Ústavní soud návrh zamítl. Dále vláda pověřila ministra spravedlnosti, aby ve spolupráci s ministry vnitra, průmyslu a obchodu vypracoval a zaslal Ústavnímu soudu podrobné vyjádření vlády, a pověřila ministra vnitra zastupováním vlády v tomto řízení.

Navrhovatelé namítají rozpor napadených ustanovení s Listinou základních lidských práv a svobod, konkrétně ve věci nedotknutelnosti osoby, práva na soukromí, práva na zachování osobní integrity, práva na informační sebeurčení a práva také na důvěrnost komunikace. Přestože uchování provozních a lokalizačních údajů je významným zásahem do některých ústavně zaručených práv, existuje ovšem veřejný zájem na odhalování trestné činnosti a ochraně bezpečnosti obyvatel České republiky před pachateli trestných činů. Vzhledem k tomu, že pachatelé trestných činů využívají k trestné činnosti také sítě a služby elektronických komunikací, jeví se jako nezbytné zajistit přístup orgánům činným v trestním řízení k provozním a lokalizačním údajům, a to i při splnění podmínek stanovených příslušnými právními předpisy.

Pro úplnost je nutno uvést, že zrušením evropské směrnice o data retention došlo ke zrušení povinnosti implementovat do jednotlivých právních řádů problematiku uchování provozních a lokalizačních údajů. Nevznikla tímto ovšem povinnost zrušit takovou právní úpravu, pokud již je zakotvena v právní úpravě jednotlivého členského státu. V daném kontextu vláda tímto doporučuje zachování současného právního stavu. Nastavení spravedlivé rovnováhy mezi zásahem do některých ústavně zaručených práv a zjevným veřejným zájmem a komplexní a průřezová povaha tohoto procesu má očividný ústavněprávní rozměr.

Vzhledem k tomu, že problematika uchování provozních a lokalizačních údajů a jejich využívání je v současné době předmětem řízení před Ústavním soudem, který jako jediný může konstatovat ústavnost, nebo naopak neústavnost napadených ustanovení, je v tuto chvíli žádoucí vyčkat na rozhodnutí tohoto Ústavního soudu a teprve poté přistoupit k dalším případným krokům v závislosti na tom, jak Ústavní soud v dané věci rozhodne.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane ministře. Bude položena doplňující otázka panem poslancem? Bude. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Profant: Vážený pane ministře, já si myslím, že primárně je ve veřejném zájmu, aby byla dodržována Listina základních práv a svobod, kde je jasně definováno i právo na soukromí. To, že se to netýká přímo probíhající komunikace, ale jenom metadat o té komunikaci, vím, nicméně to je stejně i dle těch rozsudků Evropského soudu hrubé porušení soukromí.

Jelikož vaše ministerstvo tuto problematiku má dlouhodobě na starost a příliš ji neřeší, tak jste za ni i získali anticenu Velkého bratra v kategorii dlouhodobý slídil, avšak nikdo z vašeho ministerstva si pro tuto cenu nepřišel. Tak já jsem vám ji přinesl, abyste si ji mohl převzít, abyste o ni nebyl ochuzen. (Předává cenu ministrovi.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr má slovo, aby mohl odpovědět na doplňující otázku.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner Společenská slušnost velí za tuto cenu poděkovat. Přidám si ji k Ropákovi roku a k jiným velmi zajímavým oceněním. Takže děkuji za toto ocenění a počkáme si na ten Ústavní soud. (Potlesk z lavic Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Feri přednese interpelaci na pana ministra Lubomíra Metnara. Další interpelaci bude mít potom pan poslanec Čižinský. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, interpelace se vztahuje k problematice odměňování členů volebních komisí. Ministerstvo vnitra na konci loňského roku zvýšilo odměny pro konkrétní členy volebních komisí o 500 korun, nicméně se tato změna nevztahuje na členy řadové, pouze na předsedu a na zapisovatele. Předseda si po zvýšení přijde na 2 100 korun a zapisovatel na 2 000. Řadoví členové si nepolepšili, nic se pro ně nemění a odměna řadového člena zůstává na 1 300 korunách. Přitom nízká odměna je dle slov předsedy Svazu měst a obcí Františka Lukla zásadní příčinou nezájmu lidí o členství ve volebních komisí, neboť za stávajících podmínek ona odměna činí u řadových členů méně než 60 korun za hodinu. Odměna neodpovídá růstu mezd, nákladů a cen, a to pomíjím fakt, že někteří členové komisí mohou během dvoukolových voleb strávit v místnostech dohromady i 16 hodin a přitom se na odměně za druhé kolo, která činí 200 korun k tomu základu, rovněž nic nezměnilo.

Dalším problémem, který může rovněž souviset s přepracovaností členů volebních komisí, je Nejvyšším správním soudem zjištěná chybovost při sčítání hlasů v posledních parlamentních volbách a v důsledku této chyby se museli vystřídat poslanci.

Vážený pane ministře v demisi, připadají vám tyto odměny adekvátní? Plánujete v této věci podniknout kroky, které by vedly ke zvýšení odměn pro řadové členy, případně ke zvýšení příplatku za druhé kolo voleb? Zároveň by mě zajímalo, jakým způsobem hodláte zamezit nebo více předcházet případnému chybování při budoucím sčítání hlasů. Čekají nás komunální volby, kde se panašuje a kde chybovost je nepochybně větší než u voleb parlamentních. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Slovo má ministr vnitra Lubomír Metnar.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v průběhu proběhlých voleb byla zaznamenána ze strany veřejnosti a volebních orgánů opravdu nespokojenost s výší odměn pro členy okrskových volebních komisí. Již v prosinci 2017 byla přijata novela volebních vyhlášek, na jejímž základě došlo k navýšení odměn, tak jak zaznělo, pro zapisovatele a předsedy v návaznosti na vyšší požadavky na tyto funkce, a to o 500 korun. Toto navýšení je chápáno jako první krok, který bylo možno v daném krátkém čase prosadit, neboť představuje dopad cca 50 mil. na jedny volby.

Ministerstvo vnitra již zahájilo jednání s Ministerstvem financí o dalším navýšení odměn pro všechny členy okrskových volebních komisí zejména tak, aby byly zohledněny zejména dvoukolové volby. Toto jednání je nezbytné i v souvislosti s připravovanou novelou volebních zákonů, která směřuje ke zkvalitnění práce komisí. V závislosti na zvažovaných variantách, jež zahrnují plošné navýšení i markantní zohlednění dvoukolových voleb, jsou dopady na státní rozpočet odhadovány až na 200 mil. korun na jedny volby. Pro ilustraci lze uvést, že při 10procentním navýšení odměn oproti stávajícímu stavu se jedná o částku cca 1 200 korun navíc na jednu okrskovou volební komisi, to je nárůst prostředků na vyplacení odměn cca 18 mil. korun na jedny volby. Desetiprocentní nárůst by znamenal zvýšení odměny o 130 až 210 korun na jednoho člena v závislosti na zastávané funkci. Prvotní návrh Ministerstva vnitra však má vyšší ambici než 10 procent navýšení. Výše konkrétních částek je nicméně ještě předmětem jednání a bude výsledkem dohody mezi Ministerstvem vnitra, Ministerstvem financí a Ministerstvem práce a sociálních věcí.

Takže to je to, co se týče těch financí a co se nám podařilo v krátké době navýšit. Samozřejmě není to pro nás konečná, chceme pokračovat dál v tomto navyšování a zohlednění.

Co se týče zvýšení kontrolní činnosti a zjištění těch věcí, ke kterým došlo, k těm pochybením, a byly zjištěny na základě kvalitní kontrolní činnosti, samozřejmě chceme tomu zamezit tím, že jsme zvýšili, a to již při posledních volbách, několikanásobně kontrolní činnost. A co se týče systémového opatření, tak určitě jste zaznamenali informaci, že hned po mém příchodu jsem zřídil speciální odbor na volby, aby tyto problémy, které de facto řeknu zpátky minimálně deset až patnáct let nebyly systémově řešeny, v rámci tohoto specializovaného odboru byly řešeny a byla k tomu přijímána adekvátní opatření.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane ministře. Přejete si položit doplňující otázku? Není tomu tak. Takže přejdeme k další interpelaci. Slovo má pan poslanec Čižinský, který se obrátí znovu na ministra vnitra Lubomíra Metnara. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji za slovo. Vzhledem k tomu, že pan premiér přislíbil koordinační schůzku mezi Ministerstvem dopravy, Ministerstvem vnitra a Ministerstvem životního prostředí, tak já jenom požádám pana ministra, ať na to dohlédne, aby ta schůzka proběhla, a pokud možno abych byl přizván. Díky.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr nebude reagovat. Přejdeme k další interpelaci. Paní poslankyně Pekarová Adamová se obrací také na pana ministra vnitra Lubomíra Metnara, připraví se paní poslankyně Valachová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, během státní návštěvy prezidenta Čínské lidové republiky v České republice, která se uskutečnila v březnu 2016, proběhla řada nepřiměřených zásahů policie. Jedním z nich byl zásah policie v pražské společnosti, jejíž zaměstnanci se rozhodli vyjádřit nesouhlas s politikou Čínské lidové republiky tím, že na okna kanceláře vylepili dva archy papíru, na nichž byla vytištěna vlajka Tibetu a Tchaj-wanu. Policisté reagovali zásahem v budově, přičemž vyzvali k odstranění vlajek s odůvodněním, že představují bezpečnostní riziko. Policisté také vyzvali jednoho z přítomných, který zásah natáčel na mobilní telefon, aby záznam ukončil.

Pravomocný rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2017 potvrdil, že policejní zásah byl nezákonný, stejně jako zákaz pořizování záznamu o celém zásahu. Nepřiměřeným postupem policie zasáhla do ústavního práva občanů na svobodu projevu podle článku 17 Listiny základních práv a svobod. Podle konstatování soudu musí mít policie respekt k názoru jiného a jeho svobodnému vyjádření vždy na zřeteli a při využití zákonných nástrojů k zajištění bezpečnosti chráněné osoby je nutné zvážit, zda do tohoto ústavního práva nepřípustně nezasahuje.

Vážený pane ministře, byla po vynesení tohoto rozsudku přijata nějaká opatření, aby policie do budoucna takto nepochybila a během své služby nezasahovala do ústavního práva na svobodu projevu? Případně chystají se nějaká opatření v souvislosti s tímto rozsudkem, např. k prošetření četných selhání? A dovolte mi ještě otázku, zda vyvěsí Ministerstvo 10. března tibetskou vlajku k symbolickému rozptýlení pochybností, že vlajky byly odstraňovány na základě pokynu. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Slovo má pan ministr vnitra.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar Děkuji vám, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, rád bych ještě upozornil hned v úvodu, že zmiňovaný rozsudek městského soudu se týká více oblastí. Část jednání policistů týkající se výzvy k odstranění vlajky Tibetu z okna budovy naproti hotelu Hilton a vydání zákazu pořizování audiovizuálního záznamu příslušníků policie při zásahu byla vyhodnocena soudem samozřejmě jako nezákonná. Část jednání policistů týkající se výzvy prokázání totožnosti byla podle rozhodnutí soudu v souladu se zákonem. Předně vás musím ujistit, že policie respektuje pravomocné rozhodnutí soudu, a to ve všech jeho částech, a jeho názor bude zohledněn v rámci vlastní metodické řídicí činnosti i z hlediska potom další školicí činnosti, která bude probíhat.

V případě pokynů k sundání vlajky jsem si plně vědom důležitosti institutu svobody projevu, tak jak ji vymezuje Listina základních práv a svobod. Zároveň si však stojím za tím, že policie v tomto konkrétním případě činila úkony pouze ve vztahu k překážce bránící odstřelovači ve výhledu, a rozhodně odmítám, že by záměr policie v tomto ohledu byl jakkoli bránit svobodě projevu.

Nutno dodat, že Listina základních práv v některých případech připouští omezení svobody projevu, pokud se jedná o opatření nezbytná mj. pro bezpečnost státu a vnitřního pořádku. Zákon o policii stanoví, že v případě, že dojde k porušení či ohrožení vnitřního pořádku a bezpečnosti v oblasti, která spadá do působnosti policie, je policie vždy povinna přijmout adekvátní opatření k odstranění tohoto ohrožení. Toto oprávnění je spjato se zásadou přiměřenosti. Odpovědnost za konkrétní chráněný prostor měl v tomto konkrétním případě profesionálně školený policista, odstřelovač specializovaného útvaru policie, který se musel rozhodovat podle okolností, a chtěl bych upozornit, opravdu v krátkém čase v místě v závislosti nejen na výkonu policejní techniky, kterou měl k dispozici, ale také podle vyhodnocení všech relevantních skutečností při konkrétně nastalých podmínkách.

S přihlédnutím k uvedenému proto jistě pochopíte, že policisté v daném okamžiku posuzovali tzv. hraniční situaci, ve které bylo rozhodným právo na svobodu projevu podle článku 17 Listiny a naproti tomu povinnost iniciativního aktivního plnění úkolu policie v souladu se zásadou přiměřenosti, neboť zajišťovali především bezpečnost chráněných osob. Konkrétní posouzení pak záleží na mnoha okolnostech a nelze jej paušalizovat na všechny obdobné případy.

Vzhledem k tomu, že se jedná o rozhodnutí soudu právě ve věci přiměřenosti, neztotožňujeme se a byla proti němu podána kasační stížnost. Nic to však nemění na tom, že pravomocné rozhodování soudu zcela respektujeme, a proto skutečnosti zjištěné soudem již byly projednány s odpovědnými vedoucími pracovníky policie za účelem dalšího zohlednění v metodické práci, v řídicí práci, a jak jsem již uvedl, i v té školicí práci, v těchto řekněme významně specializovaných činnostech policie.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane ministře. Paní poslankyně si přeje položit doplňující otázku? Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Na ten závěr mého dotazu jste neodpověděl, to se týkalo vyvěšené vlajky. Ale také se chci ještě zmínit k tomu, jaká byla závažnost toho činu, který ti dva pánové dělali, bránění ve výhledu atd. Tam přece lze v tu chvíli také pomoci těm určitým projevům v tom, že se dá navrhnout, že nebudou prostě v okně, ale budou třeba na zdi pověšené. K tomu vůbec nedošlo a chtěli odstranění úplné.

Další, co zpochybňuje trošičku ten přístup a vysvětlení policie, je, že v jiných oknech byly třeba zatažené žaluzie - to také brání v tom vidět, co se děje za tím oknem. A tam žádná opatření prováděna nebyla. Takže tato vysvětlení policie samozřejmě chápu, že je budete hájit, ale na druhou stranu pokulhávají.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pane ministře, prosím vaši odpověď.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar Jenom ve stručnosti. Rozumím vašemu pohledu. Samozřejmě je to velmi individuální posouzení a opravdu v tom daném okamžiku je to řekněme otázka dané situace a není to jednoduché. Určitě dobře víte, že i z mého pohledu dlouholeté praxe u policie jsem působil a byl jsem účasten i těchto speciálních výcviků ve Spojených státech, kde jsme tyto situace školili. Takže není to jenom to, že bych bránil tuto situaci jako ministr vnitra. Ale když si vzpomenu na své profesní zařazení, tak ho budu bránit, tak jak to bylo opravdu školeno i ve Spojených státech. A řeknu vám, že můj teď tento názor je v souladu nejenom s osobním názorem, ale i s praktickým názorem, který byl, a je to opravdu problém tady i ve vztahu k používání těchto speciálních útvarů na ochranu občanů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Sděluji Sněmovně, že paní ministryně Jaroslava Němcová se omlouvá od 17.30 hodin do konce dnešního jednacího dne z jednání Poslanecké sněmovny z pracovních důvodů.

Paní poslankyně Kateřina Valachová bude interpelovat paní ministryni Kláru Dostálovou. Připraví se paní poslankyně Balcarová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Vážená paní ministryně, dovolte, abych vás interpelovala ve věci financování investic do mateřských škol. Otázka garance míst v mateřských školách byla společným úspěchem minulé vlády a postupně tedy nabíhají garance míst pro děti pětileté, čtyřleté, tříleté, až tedy v roce 2020 v případě dětí dvouletých. Jedná se o garanci práva na vzdělání dětí, ale samozřejmě také v té druhé řadě o slaďování pracovního a rodinného života rodičů, tedy převážně žen. Co se týká investic do mateřských škol, tak Ministerstvo financí, Ministerstvo školství, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo životního prostředí koordinovaly své investiční programy. Bohužel v minulém roce došlo ke zpoždění zejména v případě evropských peněz, a to v případě tedy programu IROP. To způsobilo vrásky na tvářích obcí a měst a určité zpoždění dobudování investic mateřských škol.

Prosím vás o váš postoj, jak v tuto chvíli budete danou situaci řešit, kolik finančních prostředků ve prospěch investic mateřských škol bylo již s IROP investováno a kolik ještě může být investováno a jak vy osobně zajistíte, aby garance míst v mateřských školách byla směrem k obcím profinancována. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Slovo má paní ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, tak tady je nutno říci, že se jedná o Integrovaný regionální operační program, to jsou jediné zdroje, které má k dispozici Ministerstvo pro místní rozvoj na investice do školství. Je potřeba si říci, že na začátku do školství vlastně bylo naprogramováno v rámci Integrovaného regionálního operačního programu zhruba 7 miliard korun. Zároveň tady z tohoto místa bohužel musím upozornit na to, že IROP a všechny operační programy jsou tak trošku také závislé na kurzu. A jedna koruna posilování kurzu, to znamená vůči české koruně, znamená ztrátu čtyři a půl miliardy IROPu. Takže jenom abychom si všichni uvědomili, že jsme to plánovali na nějakých 27,50, 28 korunách a dneska jsme samozřejmě trošičku jinde. Takže i tímto přicházíme o zdroje. Tím ale nechci odpovídat tímto způsobem na tuto otázku.

My jsme podpořili, co se týká mateřských škol, 160 projektů za více jak 2,2 miliardy korun. Podpořili jsme základní školy za 3,2 miliardy korun a podpořili jsme střední školy za 4 miliardy korun. Jak jsem řekla, na začátku jsme měli 7 miliard korun. Už se podařilo s Evropskou komisí dojednat přesun za zhruba 2,8 miliardy korun na posílení těchto investic do škol a aktuálně vyjednávám podporu další miliardy do škol. Zároveň je nutno tady podotknout vůči mateřským školám, že my jsme podpořili všechny podané projekty, které byly. Pak byla avizována výzva, o kterou šlo, za 90 milionů korun, ale v té době už byla uzavírána výzva na základní školy, kde je aktuálně převis projektu 5 miliard. Tudíž samozřejmě nemělo cenu vyhlašovat výzvu na 90 milionů korun, když máme 5 miliard v projektech na základní školy.

Tato situace nás velmi mrzí, protože jsou to skutečně projekty, které jsou připraveny, se stavebním povolením, na startovní čáře. Takže tento týden pan premiér podepsal dopis na komisařku Cretu, aby nám rozvolnila takzvanou tematickou koncentraci, to znamená trošku flexibilitu do těchto zdrojů. Jenom abyste tomu rozuměli, Evropská komise stanovila jedenáct cílů, na které nám dává peníze. Ty se promítly do takzvané dohody o partnerství, a pokud chceme přesouvat peníze právě mezi těmito tematickými cíli, tak musíme požádat Evropskou komisi a ta samozřejmě musí určit, zda nám ty posuny povolí, nebo ne. Takže aktuálně jednáme, protože takto ve vzduchu na úrovni České republiky visí zhruba 11 miliard, které bychom rádi přesouvali. A samozřejmě školství je jedno z nosných témat, které nyní aktuálně vyjednáváme s Evropskou komisí.

Na druhou stranu ještě je potřeba zmínit, že ale to neznamená, že už je stopstav vlastně jakýchkoliv zdrojů do školství, protože v takzvaných integrovaných nástrojích jsou zhruba 2 miliardy. A tady možná za zmínku stojí, že v rámci ITI máme 535 milionů a pouze brněnská, olomoucká a pražská aglomerace má v těchto programech školy. Ostatní města to nedala do programů. V rámci IPRÚ, to znamená integrovaných plánů rozvoje území, toto podporují všechna krajská města vyjma Karlových Varů. A ještě je možno samozřejmě zejména mateřské školy podpořit v rámci místních akčních skupin. Zhruba je tam 1,9 miliardy, takže je potřeba samozřejmě jednat i s obcemi, aby tyto projekty uplatňovaly v rámci integrovaných nástrojů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, paní ministryně. Přeje si paní poslankyně položit doplňující otázku? Ano, je tomu tak. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Já děkuji za tyto informace i přístup, tedy tak, aby bylo zajištěno to, co bylo slíbeno a co je zákonem garantováno směrem k dětem a ke školám. A jenom poprosím paní ministryni, aby tomu věnovala svou osobní politickou pozornost z hlediska koordinace těch nástrojů, ale také informovanosti obcí a měst, aby věděly, o jaké programy a kdy si mají žádat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní ministryně nebude reagovat. Dále je s ústní interpelací přihlášena paní poslankyně Balcarová. Tato interpelace se vztahuje k paní ministryni Jaroslavě Němcové. (Nesrozumitelná věta ze sálu.) Ano, takže tato interpelace propadá. Další na řadě je paní poslankyně Pekarová Adamová, která přednese interpelaci na pana ministra vnitra Lubomíra Metnara. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Tak ještě jednou, dobrý den, vážený pane ministře. Ráda bych znala váš názor na téma, které už tady bylo řešeno v interpelacích na pana premiéra v demisi. Zajímalo by mě, jak se stavíte - a teď tedy nejenom jako ministr, ale také jako právě bývalý policista - k tomu, čeho jsme svědky v posledních dnech a co tedy známe nejenom už z médií, ale i z vyjádření pana Babiše, a to je ten nátlak, který činí na ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů k tomu, aby odstoupil ze své funkce. Zajímalo by mě, jestli vám to připadá jako přijatelný postup, jestli s tím souhlasíte, jaké je vaše stanovisko k tomu.

Vím, že samozřejmě vám jako ministrovi nepřísluší GIBS, že to je opravdu v pravomoci pana premiéra. Nicméně ten je v této věci opravdu ve velkém střetu zájmů a i k tomu by mě zajímal váš komentář. Jestli si myslíte, že tedy by člověk, který sám je v pozici obviněného, a tedy vyšetřovaného, měl mít možnost nebo měl zasahovat do personálního složení právě třeba například i Generální inspekce bezpečnostních sborů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Slovo má pan ministr vnitra.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tak jak tady zaznělo z úst paní poslankyně, opravdu, co se týče Generální inspekce bezpečnostních sborů, od roku 2012 právě z toho důvodu, aby se vymanila z ekonomické, politické a řekněme další závislosti, byl vyčleněn tento samostatný úřad, ke kterému pokud bych se měl já vyjadřovat a komentovat jak už činnost Generální inspekce, tak jejího ředitele, zavdával bych příčinu, co se týče činnosti, jakkoliv tento úřad ovlivňovat. Proto se omlouvám a pode mě, tak jak kdysi inspekce nebo respektive pod Ministerstvo vnitro dřívější inspekce spadala, tak dneska je to nezávislý úřad, který je samostatný, a nepřísluší se mi k tomu vyjadřovat.

Otázka samozřejmě je složitá, tak jak zaznělo, mého osobního názoru. Do interpelací osobní názor opravdu nepatří, proto bych ho nekomentoval. Já osobně nemám informace a nedisponuji informacemi kromě těch, které zaznívají v médiích, že by došlo k ovlivňování. Já nevím, tento úřad spadá pod pana premiéra, a jestli k tomu došlo, nebo ne, je tam kontrolní parlamentní komise. Buď to prošetří, nebo nebude se tím zabývat, ale opravdu nepřísluší mi tuto situaci komentovat z jakéhokoliv úhlu pohledu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně nechce položit doplňující otázku. Přejdeme k další interpelaci. Na řadě je pan poslanec Martin Kupka, který se bude svou interpelací obracet na pana ministra vnitra Metnara. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Kupka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, jak jsem si všiml, v pondělí se vláda zabývala novelou služebního zákona s tím, že zároveň odložila projednání. Já bych se rád zeptal na to, proč když ten zákon schválila předchozí vláda, na níž se podílelo hnutí ANO, proč tedy teď dochází k novele. Co tomu služebnímu zákonu schází, jestli to náhodou není to, co my jsme se tady snažili opakovaně připomínkovat jako to, že se bohužel tím zákonem do značné míry zakonzervovala, nebo dokonce zabarikádovala veřejná správa, státní správa, že není tak otevřená, jak by měla být.

Zároveň bych se chtěl zeptat, jestli opravdu souhlasíte s tím, aby vznikl nový úřad, tedy generální ředitelství, a jestli souhlasíte s tím, aby vznikl pod Úřadem vlády, nikoli tam, kde by to třeba člověk očekával jako nikoli samostatný úřad, ale jako třeba samostatnou část instituce pod Ministerstvem vnitra.

A poslední otázka: Jakým způsobem chcete řešit to, co jsme tehdy také připomínkovali, rozdělení na politické a nepolitické náměstky, to, jakým způsobem je chcete nebo nechcete odvolávat? Protože zaznělo, že tam má být pětiletá lhůta. Jestli opravdu na takovém způsobu uvolnění státní správy trváte jako na dobré možnosti.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Prosím pana ministra Metnara o odpověď.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar Děkuji vám. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pokusím se být stručný.

Co se týče návrhu, který byl předložen vládě, zákona o státní službě, tak samozřejmě tento návrh nepočítá se vznikem Generálního ředitelství státní služby jakožto sekce u Úřadu vlády. Byť když řeknu jako ministr vnitra, možná by se mi to líbilo, že by de facto státní správa spadala pod Úřad vlády nebo bylo vytvořeno toto generální ředitelství, ale v rámci předkládaného návrhu se nepočítá s vytvořením generálního ředitelství.

Co se týče samotné aplikace, aplikační doby a praxe tohoto zákona, tak opravdu předchozí novely neotevřely dostatečně ten zákon tak, aby byl daleko jednodušší přístup nabírání a získávání odborníků z privátní sféry. Proto dochází k dalšímu návrhu - z tříkolového výběrového řízení se toto zužuje na dvoukolové, kdy v prvním kole se mohou přihlásit samozřejmě všichni úředníci z resortu, a pokud nebude vybrán ten zaměstnanec v tom prvním kole nebo ten státní úředník v prvním kole, tak druhé kolo už je otevřeno de facto i dalším zájemcům i z privátní sféry. Výběrová řízení, tak jak jsem říkal, budou dvoukolová.

Další zjednodušení, které je navrhováno, že zefektivnění výkonu státní služby a zatraktivnění vstupu do této služby pro nové uchazeče je tím, že došlo k omezení počtu oborů státní služby, které mohou být stanoveny pro jedno služební místo, a to na tři obory. Protože pokud jste se o to zajímali a zjistili jste, že někde na jednom služebním místě může být až sedm - což nebyla výjimka z praxe - sedm oborů z různých oblastí, což byl totální nesmysl. A příprava na složení takovýchto zkoušek, můžeme říct, se pro ty případné uchazeče rovnala minimálně vysokoškolským zkouškám, nebo dokonce státním zkouškám. V současnosti pro to jedno služební místo budou tedy pouze maximálně tři obory, zájemci budou mít možnost vstoupit již v rámci výběrového řízení do druhého kola a vznikne povinnost samozřejmě složit zkoušku pouze z těch oborů, které tam budou na ta jednotlivá místa, to znamená pouze tři, nadefinovány.

Další dotaz, který směřoval, pokud si ho dobře pamatuji, tady k zákonu... (Zprava kdosi napovídá.) Náměstci, děkuji vám. Vzhledem k tomu, že ta úprava takto byla, řekněme, nepřesně z minulosti řešena a aplikační praxe přinesla to, že na některých resortech ti náměstci zůstali, protože převzali, byli pověřeni tou zodpovědností a řízením těmi ministry, na některých resortech byli zrušeni, takže vzhledem ke komplikaci jsme nepřipravovali do toho návrhu, abychom tento institut úplně zrušili. Takže v uvozovkách takzvaní političtí náměstci budou zůstávat zatím nadále.

Uvidíme v přípravě tohoto zákona ve spolupráci s ministryní pro místní rozvoj, samozřejmě tyto parametry budeme konzultovat s Evropskou komisí, jak se na to dívá ona, a samozřejmě abychom dostali, řekněme, ten správný souhlas, abychom nezablokovali tento legislativní proces. Uvidíme, jak se nám to podaří dohodnout, protože toto jednání s Evropskou komisí je připraveno teď na příští týden, a po zhodnocení a vzájemné diskusi k zákonu o státní službě potom budeme pokračovat dále v návrzích a jednáních o tomto zákonu na úrovni vlády. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Přeje si pan poslanec položit doplňující dotaz? Nepřeje.

Překročili jsme čas, který jednací řád stanoví pro to, aby mohla být zahájena další interpelace. Tedy konstatuji, že jsme pro dnešní jednací den ukončili projednávání ústních interpelací. Jednání Poslanecké sněmovny bude pokračovat zítra, v pátek 2. 3. v 9.00 hodin, napevno zařazeným volebním bodem. Přeji vám pěkný večer.

 

(Jednání skončilo v 17.57 hodin.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.