Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Petr Fiala)

29.
Návrh poslanců Martina Kolovratníka, Dana Ťoka, Patrika Nachera,
Milana Ferance, Kláry Dostálové, Romana Onderky, Jaroslava Foldyny,
Květy Matušovské, Leo Luzara, Zdeňka Ondráčka, Radima Fialy,
Heleny Langšádlové, Ondřeje Polanského, Věry Kovářové,
Lukáše Černohorského, Zbyňka Stanjury a Jiřího Miholy na vydání
zákona, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby
dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických
komunikací, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 76/ - prvé čtení

Připomínám, že tímto návrhem jsme se zabývali v pátek 2. března tohoto roku. Bod byl přerušen v obecné rozpravě. Připomínám, že stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 76/1. U stolku zpravodajů už zaujali svá místa zástupce navrhovatelů poslanec Martin Kolovratník a zpravodaj pro prvé čtení poslanec Ivan Adamec.

Budeme pokračovat v obecné rozpravě, která, jak už jsem říkal, byla přerušena. Do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Polanský, dále je přihlášen pan poslanec Luzar. Pan poslanec Polanský má slovo.

 

Poslanec Ondřej Polanský: Vážený pane předsedající, milá vládo, poslankyně, poslanci, děkuji za slovo. (Poslanci nevěnují vystoupení příliš pozornosti.)

Mým cílem je představit stanovisko Pirátů k navrhované novele zákona číslo 416. My jsme jako Piráti byli k diskusi nad touto novelou přizváni 12. prosince loňského roku, kdy vlastně proběhla první schůzka nad tímto zákonem. Na této schůzce jsme byli ujištěni, že se jedná o jakousi aktuální opravu, opravu jakéhosi aktuálního problému, který při budování dopravní infrastruktury panuje, a přesně tak jsme se k tomu jako klub stavěli.

Bohužel v poslední době zaznívá z ministerstva informace, že -

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pane poslanče, já se omlouvám, na chvíli vás přeruším, protože od poslanců dostávám signály, že vzhledem k hluku v sále neslyší a nemohou dobře sledovat to, co říkáte. Takže prosím všechny paní poslankyně, pány poslance, aby se zklidnili, ztišili a mohli jsme se věnovat projednávání sněmovního tisku 76.

Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Polanský: Děkuji vám, já to zkrátím.

Z hlediska Pirátů, my přistupujeme k tomuto zákonu jako k opravě jednoho jediného konkrétního aspektu výstavby dopravní infrastruktury. A přesně tak jej bereme. Znamená to, že nepodporujeme žádné další roubování ostatních nápadů, resp. ostatních instrumentů do tohoto zákona, ať už jde o infrastrukturu energetickou a ostatní. I přesto ale Piráti nevnímají zákon 416 jako systémové a kvalitní řešení daného problému. Skutečně čestným řešením je jedině tlak na přijetí skutečného zákona o liniových stavbách. Takového zákona, který by vytvořil jakousi jednotnou procesní platformu pro povolování vybraných liniových dopravních staveb. Takového zákona, který by představil, resp. jeho mottem by mělo být jedno řízení, jedno správní rozhodnutí podléhající jednomu soudnímu přezkumu.

Já vám děkuji, to bude asi všecko.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano. Dalším přihlášeným je pan poslanec Luzar. Mezitím se s faktickou poznámkou přihlásil pan... Ještě má přednost faktická poznámka, pane poslanče. Pan poslanec Adamec, faktická poznámka.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené zbytky vlády, kolegyně, kolegové, já bych zareagoval na kolegu Polanského. Tak samozřejmě to bych si taky tak představoval. Ale pokud chceme řešit něco v nějakém rozumném časovém horizontu, tak jiná alternativa v tuto chvíli není. To, co jste říkal, tak to je minimálně rok a půl práce, možná i déle. A rozhodně - samozřejmě, a to ještě nepočítám stavební zákon, o kterém jsem tady hovořil minule. Takže prosím přistupujme k tomu jako k dílčí novele, která má urychlit poslední část přípravy, jenom tu poslední část tak, abychom mohli urychlit výstavbu liniových staveb.

A zároveň, když už tedy jsem u toho pultu, mi dovolte říct jednu věc. Až budete mít tendenci přidávat další stavby do té přílohy, tak pamatujte na to, že stavby, které jsou tam vyjmenovány, běží v normálním režimu pořád, to se nezastaví. A pokud chceme, abychom prorazili u Ústavního soudu, tak prosím buďme střídmí. Já vím, všichni máme nějaký problém v regionu, ale zkusme se nad to povznést.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Konstatuji, že pan předseda poslaneckého klubu ODS Stanjura se omlouvá do konce jednacího dne z pracovních důvodů z našeho jednání.

Nyní se vracíme k řádně přihlášeným do obecné rozpravy. Na řadě je pan poslanec Luzar, po něm vystoupí pan poslanec Mihola. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, tady již zaznělo, co bych rád zdůraznil. Je to určitý pokus najít konsenzus napříč politickým spektrem. Je to zákon, který omezuje občany v jejich vlastnických právech. Omezuje je ve prospěch většiny. Ten důvod je zřejmý, protože již mnoho let se potýkáme s brzděním výstavby liniových staveb. To známe všichni ze svých regionů a ty stesky bych tady mohl desetkrát opakovat, jednotlivé stavby. A mohl bych vzpomínat historii.

Snad první takový případ byly hranice a výkupy, které bránily investiční výstavbě. To cítíme jako problém a bereme, že to, co se v 90. letech nastavilo jakoby mantinel ochrany soukromého vlastnictví, ochrany půdy, narazilo na mantinely schopnosti státu rozvíjet stavby. Je to kompromis. Proto se tady v diskusi mnoho hovoří o Ústavním soudu, který ten kompromis bude muset vyřešit. Jestli je zájem státu na liniových stavbách - zdůrazňují slovo liniových stavbách - převažující nad zájmem soukromým vlastnictvím pozemku, nebo strpět stavbu, když budu konkrétní, protože nejde jenom o vlastnictví, to jde o výkupy, o strpění té stavby, o věcná břemena a další náležitosti, které se stavbou souvisí.

Stali jsme se rukojmími zákona, který brání soukromé vlastnictví. Ti, co požadují stavbu, zjistili, že mnohdy rozumné jednání, rozumné náměty, které zaznívají, nejsou vnímány z té druhé strany, a spíše ty zákony, které jsou dneska platné, narážejí na snahu uměle brzdit ty stavby. Já nechci být konkrétní, ale sami známe zase ze svých praxí ty neustálé spory s těmi, kteří třeba i úmyslně zakoupí pozemky, jenom aby se stali účastníky a mohli brzdit stavby. To je určité dědictví 90. let, kdy jsme umožnili, v dobré víře předpokládám, že vlastnictví je nad zájmy většiny a ta většina má ustoupit a hledat cesty k té menšině. Šli jsme tak daleko, že jsme zvedli hodnoty výkupů, umožnili jsme opravdu zohlednit ten majetek a říci dobře. Přesto se neustále setkáváme s tou brzdou. To je jedna rovina, která konsenzem politických stran míří k řešení. Toto řešení je nabídnuto v tomto zákoně. Není obsáhlý, každému doporučuji si ho přečíst, ale hlavně doporučuji se věnovat příloze.

Jak už tady zaznělo, ten konsenzus je na tom, že zde budou obsaženy pouze silnice, nebo konkrétně dálnice vyjmenované, D1 až D35, nebo dokonce D50, teď nevím, kolik těch dálnic v různých úsecích máme rozestavěných, popř. které se plánují, a jsou tam vysokorychlostní, v uvozovkách vysokorychlostní železnice. A potom se tam objevily tratě. Ty tratě budou ještě k diskusi, bych řekl, protože jejich rozsah mi také připadá nad rámec toho, co jsme se bavili na té schůzce, která tuto přílohu připravovala. Tady budu rád, když předkladatelé tohoto návrhu vyjasní jednotlivé železniční uzly a jednotlivé výstavby. Protože problém toho zákona není dle mého názoru Ústavní soud. Tady ty zkušenosti z Evropy jsou a věřím, že i Ústavní soud se přiklání k evropskému zákonu a evropským praxím a nebude se vymykat tady z tohoto právního rámce, který existuje v Evropě. Ale problém je dle mého názoru to určité zneužití. A teď bych prosil v uvozovkách to velké slovo zneužití ze strany státu, té jednodušší cesty vyřizování těchto záležitostí.

Protože pokud sledujete stavební řízení, tak si myslím, že největší brzdou výstavby je to naše obligátní 30-60-90, prostě lhůty k vyřizování a to kolečko, které ty žádosti obíhají. Tady narážíme na neschopnost státu koordinovat. Proto taky v tom návrhu je vytvoření jakoby speciálního úřadu, úřadu v uvozovkách, nebo určení, kdo by toto povolení nebo kdo by toto řízení měl provádět. Už to není konkrétní jedna obec, která má ten stavební úřad, ale je to určeno. Ten problém se ukazuje jako závažný a už při projednávání v minulém volebním období jsme upozorňovali jako KSČM resortní ministerstva, ať je to Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo dopravy, které bylo v rukách jednoho politického hnutí, aby tu koordinaci mezi sebou našli, aby se snažili zodpovědní ministři hledat cesty spolupráce těch ministerstev a hledali cesty, jak z toho ven. Bojím se, že ty výkřiky - okamžitě nový stavební zákon, začít na něm pracovat atd. - jsou problematické z toho, že ten stavební zákon je obrovsky rozsáhlý. A otevírat ho nyní kvůli tomuto problému asi není nasnadě. Ale věřím, že práce na jeho zpřesnění jsou.

Vyjmout ze stavebního zákona liniové stavby jako speciální stavby je dle mého názoru taky trošičku problém, protože to zase ulehčuje tu práci až tam, kde si myslím, že by ulehčována být neměla, jinými slovy té koordinaci státu. Tady chci upozornit, že ta musí nastat, poněvadž jinak nejsme schopni jenom tady tímto zákonem ty stavby pohnout. Tady již zaznělo, že se jedná jenom o malý úsek toho stavebního řízení, který je sice nepřekonatelný, ta stavba stojí, protože nejsme schopni vykoupit vše, a ona by měla pokračovat, byť by ten výkup ještě nebyl realizován. To je účelem toho zákona, že ta stavba bude pokračovat, nebude zastavena, zakonzervována, neporostou náklady státu, nebudou škody na zakonzervování, bude pokračovat, ale souběžně s tím bude probíhat řízení s tím vlastníkem pozemku, který tomu z nějakých důvodů brání.

Tak se obracím na vás s tím apelem. A samozřejmě i mě navštěvují různé zájmové skupiny, které mají zájem ještě na jiných liniových stavbách, ať to jsou dataři, ať to jsou síťaři, ať to jsou jiní, vodní stavby a další, které si dokážeme vzpomenout a které splňují charakter liniových staveb, a prosí, žádají, abychom je do toho zákona zařadili, aby také mohli urychlit svoji výstavbu. Ale já tady apeluji, abychom zkusili udělat tuto realizaci právě na ty dálnice. Ale zaznamenal jsem žádost metro, zaznamenal jsem přípojné komunikace, zaznamenal jsem ty dopravní uzly, na které se sítě TEN-T vztahují, a je možno. Ale opravdu bych byl velice, velice opatrný a šel třeba nejdřív na urychlení té dálniční výstavby, abychom tu dálniční síť mohli dokončit. A po zkušenostech, tak jak zaznělo při přípravném řízení, při jednání s panem ministrem, že na Slovensku šli také tou metodou postupnou, jinými slovy schválili zákon též v té omezené míře, vztahující se na konkrétní stavby výčtově, a až následně, když zjistili, že to je schůdné, nachází to podporu a je to i ústavně konformní, přistoupili na zákon obsáhlejší, který ty stavby zařazoval jako obecné v principu možnosti realizace.

Čili vracím se k vám s prosbou, abychom tentokrát opravdu opustili regionální zájmy ve prospěch urychlit ty základní stavby pro tuto republiku. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou nyní vystoupí pan poslanec Polanský. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Polanský: Děkuji vám. Já jenom stručnou poznámku na vystoupení pana poslance Adamce. Bude to trvat určitě déle než 1,5 roku, bude to trvat určitě déle než 5 let. Nicméně jsem velmi rád za to, co tady padlo z úst paní ministryně pro místní rozvoj v pátek, a to že rekodifikace stavebního práva už začala. Za to vám děkuji. Mým přáním hlubokým teď ještě je, aby se k tomu přidalo Ministerstvo dopravy, abyste pracovali vlastně pospolu, nejlépe ten samý tým lidí, i na zákoně o liniových stavbách. Myslím si, že to by byla asi ta nejlepší věc, co bychom teď mohli udělat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Mihola, po něm vystoupí pan poslanec Jurečka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Mihola: Děkuji. Dobrý večer, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dopravní infrastruktura patří k nejdůležitějším a nejpalčivějším problémům jistě mnoha regionů. Stěžejním tématem je také na jižní Moravě, kde já žiji a odkud pocházím. Takzvaných priorit přibývá, jejich realizace ovšem vázne. V případě některých témat, jako je např. dálniční propojení Brna a Vídně nebo alespoň uspokojivý stav D1 nebo předělání silnice smrti R43 na D43, už se mohou skoro vypisovat sázky na to, kolikrát ještě těmi prioritními tématy voleb budou, aniž by se věci posunuly dopředu.

KDU-ČSL chce podpořit návrh, který významně zrychlí realizaci dopravní infrastruktury, zároveň má ale velký zájem na tom, aby se jednalo o zákon kvalitní, který nebudeme muset vzápětí novelizovat a který také nenaruší základní lidská práva. Stejně jako vlastně každý klub má zastoupení v podvýboru pro dopravu, tak jsem se tohoto úkolu ujal já, poněvadž jsem zástupcem KDU-ČSL v tomto podvýboru. Nebudu tady hovořit o tom návrhu zákona, který máte k dispozici, o těch jeho střevech. Víme, že ústředním bodem předložené novely je nový institut tzv. předběžné držby, kdy může za určitých zákonem stanovených podmínek investor začít stavbu i na pozemcích, které jsou předmětem vyvlastnění, a to je asi to jablko sváru nebo to neuralgické místo.

Oprávněné obavy a vzrušení přináší otázka, zda se přijetím návrhu zákona nenaruší ústavní právo na osobní vlastnictví některých jedinců, kteří nechtějí své pozemky prodat. Žijeme v právním státě a vlastnická práva občanů nesmějí být narušována jinak než ve veřejném zájmu za jasně definovaných podmínek a v nejmenší možné míře. Tato novela do vlastnických práv v určité míře bezesporu vstupuje a v rámci legislativního procesu, především tedy v Poslanecké sněmovně, bude nutné nalézt opravdu tu správnou a vyváženou polohu. Sám předpokládám, po konzultacích, které už jsem měl s odborníky na dopravu, také s našimi senátory, že budu v tomto ohledu navrhovat prostřednictvím pozměňovacích návrhů a znovu s oporou našich odborníků určité úpravy, které zásah do vlastnických práv zmírní nebo budou uspokojivě řešit. Jak jsem zmínil, předložený návrh jsem konzultoval s některými našimi senátory a mám tady asi deset docela závažných připomínek. Nebudu je tady všechny předčítat nebo dopodrobna rozebírat, protože už se nám čas chýlí ke konci dnešního jednání, jenom velmi stručně naťuknu některé z nich.

Mezi těmi hlavními námitkami zde mám např. neodůvodněné vytváření nové skupiny speciálních stavebních úřadů pro vyjmenované konkrétní stavby, což pro vlastníka, občana, osobu, to dále ztěžuje a znepřehledňuje přístup k informacím a k úřadům. Je zde také zmíněna nová povinnost vlastníka umožnit průzkumné práce a měření a právo vstupu a vjíždění na nemovitost investorem, která není podmíněna žádným právním podkladem o jakékoli oprávněnosti stavby. Dále právní jistota vlastníka je nulová vůči nedefinovanému a širokému termínu průzkumné práce. Není zde řešen právní vztah k § 14 zákona č. 62/1988 Sb., což je povinnost smlouvy s vlastníkem nebo rozhodnutí kraje pro průzkumné geologické práce. V přímém rozporu s principy výkonu státní správy je zcela bezprecedentní vyloučení možnosti vyjádření vlastníka nemovitosti k podkladům rozhodnutí o předběžné držbě. Paragraf 4a odst. č. 3 to je. A konečně také - říkám, jenom to vybírám, nepředčítám všechny ty stěžejní připomínky, je jich přes deset - zde chci zdůraznit, že návrh novely při tak zásadním rozhodování o omezení vlastnického práva, což je základní ústavní právo, neprošel Legislativní radou vlády.

Zákon v průběhu legislativního procesu jistě dozná ještě v průběhu projednávání v Poslanecké sněmovně určitých změn, a pokud se podaří najít takovou podobu, která uspokojivě vyřeší střet mezi zájmem na urychlení výstavby dopravní infrastruktury a zásahem do vlastnických práv, tak věřím, že zákon najde dostatečnou podporu napříč poslaneckými kluby tak, abychom konečně mohli sledovat nárůst tempa výstavby dopravních staveb v naší zemi. V tomto kontextu ovšem musím konstatovat závěrem, že je velká škoda a vskutku promarněná šance, že nezbytné změny se nepodařilo prosadit už v minulém volebním období, kdy stěžejní resorty ministerstev dopravy a místního rozvoje, která jsou zodpovědná za stavební zákon, měli ministři ze stejné strany, tedy z hnutí ANO, a dokonce ve svých ustanoveních měli opačné názory.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. Byl jsem informován o dohodě všech předsedů poslaneckých klubů o tom, abychom hlasovali o prodloužení projednávání tohoto bodu po 19. hodině. Jenom konstatuji, že to nemohu navrhnout já, protože podle § 53 jednacího řádu potřebujeme k tomu buďto jednu pětinu poslanců, nebo návrh dvou poslaneckých klubů. Tedy prosím někoho z předsedů poslaneckých klubů, aby takový návrh vznesl. Pan předseda Faltýnek. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji. Já bych tedy tento návrh v duchu, jak říkal pan místopředseda Fiala, vznesl, abychom dnes tento bod doprojednali i po 19. hodině a mohli věcně a meritorně jednat i hlasovat. Martin Kolovratník oběhl vlastně všechny kolegy a byla na tom shoda. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Dobře, děkuji. Tento návrh zazněl, o tomto návrhu můžeme hlasovat. Ještě přivolávám kolegy z předsálí.

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 58. Přihlášeno 161 poslanců, pro 118, proti 1. Návrh byl přijat, tedy dokončíme projednávání bodu i po 19. hodině.

 

Pokračujeme v obecné rozpravě. Do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Jurečka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, dobrý večer. Já se pokusím už být stručný, protože mnoho z mých připomínek tady přede mnou zmiňoval kolega Jiří Mihola.

Myslím, že všichni se shodujeme v tom, že potřebujeme urychlit dopravní infrastrukturu v České republice a její stavbu, nicméně znovu bych se rád také podíval a upřel pozornost na to, zdali ten klíč také není v něčem jiném, a to jsou lhůty jednotlivých úřadů, které se vyjadřují v rámci stavebního řízení. Protože když tyto lhůty začneme sčítat, tak zjistíme, že mnohdy toto je daleko větší problém než připomínky některých nevládních organizací.

Nicméně přímo k tomu návrhu, který tady je, si dovolím nad výčet toho, co tady bylo zmíněno a co si myslím, že by ve druhém čtení mělo být napraveno, protože to je velký a významný zásah do soukromého vlastnictví, a kdybychom se my vžili do role těch, kterých se to bude potom týkat, těch majitelů pozemků, tak se zkusme do toho vžít, protože např. nedostat prokazatelně informaci o tom, že na pozemku, který vlastním, bude probíhat průzkum, nemít možnost se k takovémuto záměru stavby a průzkumu vyjádřit, to jsou vážné problémy, se kterými by opravdu občané potom měli velké problémy, a my bychom se potýkali s těmi problémy také, myslím, že i u Ústavního soudu. Toto by bylo dobré v průběhu druhého čtení potom v rámci pozměňovacích návrhů napravit.

Ale já tady zmíním nad rámec toho, co zaznělo, taky jednu důležitou věc, která se týká praxe, která v České republice je a týká se zemědělců. Už od 90. let je dost často zavedeno to, že jsou pozemky v tzv. náhradním užívání, že si zemědělci mezi sebou v rámci dohody vymění pozemky a užívají je v úplně jiné části katastru. Pak jsou tady tzv. uživatelé, kteří v rámci společné zemědělské politiky mají např. i pětileté závazky, které když nesplní, tak jim hrozí sankce. Proto je velice důležité, aby nejenom vlastník pozemku, ale i uživatel dostal s předstihem informaci, že na jeho pozemku bude probíhat, případně na pozemku, který užívá, bude probíhat průzkum nebo bude zahájena nějaká stavba, protože tito lidé, tyto subjekty se následně mohou dostat do problému, kdy budou sankcionováni ze strany zase jiných orgánů, v tomto případě, který zmiňuju, Ministerstva zemědělství, za to, že neplní své závazky, ale oni budou krčit rameny a říkat: my jsme to nevěděli, nám tu informaci nikdo nedal.

Takže to je také jedna z připomínek, kterou já tady vznáším. A znovu říkám, pokud se nám nepodaří vypořádat ty připomínky, které zmiňoval kolega Jiří Mihola, plus to, co tady vznáším já, tak budu mít ve třetím čtení velký problém takovýto zákon, byť ho potřebujeme a jeho principu rozumím, budu mít problém ho podpořit, protože bychom překračovali rámec práv vlastníků a uživatelů těchto pozemků. Ale věřím, že na tom dokážeme najít shodu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nikdo další do obecné rozpravy přihlášený není ani nikoho nevidím, že by se z místa hlásil, takže končím obecnou rozpravu. Konstatuji, že od 19 hodin do konce jednání se ze zdravotních důvodů omlouvá paní poslankyně Levová.

Ptám se, zda je zájem o závěrečné slovo. Ano. Prosím, pan poslanec Kolovratník jako zástupce navrhovatelů.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Tak jako zástupce musím a chci reagovat. Kolegové, moc vám děkuji za tu debatu, za ty připomínky. Prosím, pošlete mi je co nejdříve.

Reakce velmi stručná. Pan poslanec Luzar. Děkuji a kvituji tu opatrnost. Tam použil krásnou větu: opusťme ty regionální zájmy a soustřeďme se opravdu na ty nejnutnější strategické stavby státu. Já avizuji, a už jsem to říkal minulý týden v pátek, že také budu v přístupu k té šíři staveb v tuto chvíli konzervativní a umírněný právě proto, abychom měli šanci si účinnost a funkčnost těch ustanovení vyzkoušet, otestovat. Abychom v uvozovkách zbytečně a příliš nedráždili tu ústavnost. Promiňte mi tady tu formulaci.

Já už jsem požádal, a ještě to připomenu znovu, ty největší investory, ŘSD a SŽDC, aby nám do čtvrtka, kdy budeme mít první sezení, nebo další sezení naší pracovní skupiny, aby nám poslali jasné argumenty, proč do toho návrhu, tak jak je to v tuto chvíli položeno, dali ty a ty které stavby. Proč tam jsou dálnice, proč tam jsou např. konvenční železnice, které už jsou hotové a mají svoji stopu a nezasahují do nových pozemků. Takže to pro vás, kolegové, budu mít na čtvrtek připravené.

Co se týká těch vlastnických práv, jak mluvili kolegové z KDU-ČSL, Jiří Mihola s Marianem Jurečkou. Také naprosto souhlasím s vámi a vnímám to kolegové velmi silně. Já sám bydlím nedaleko budoucí stavby těch úseků D35, a když od starostů, např. starosty obce Časy, slyším a vidím fotografie, jak už dneska mu tam archeologové jezdí po obecním poli a nikdo se s tou obcí skoro nebaví, prostě tam jezdí na poli a nějaká debata o uvedení do původního stavu je skoro hypotetická, tak to si myslím, že jsou věci, kde my musíme jasně definovat, jak budou informace dány dopředu tomu majiteli. A také jak přesně a dokdy bude vypadat to uvedení do původního stavu například u těch průzkumných prací.

A ještě jedna poznámka k panu poslanci Miholovi, té Legislativní radě vlády. Já jsem si teď ověřoval u pana vicepremiéra Richarda Brabce, my jsme ten návrh posílali na vládu standardním způsobem a předpokládám snad tedy, aspoň neoficiálně nebo neformálně mi byla potvrzena informace, že kolegové z LRV, byť v nějakém zkráceném režimu, ale že ten návrh si prošli a prostudovali.

Takže děkuji za tu debatu. Snad poslední věta k tomu tzv. jízdnímu řádu. Připomínám, naše pracovní skupina předkladatelů mimo ještě tedy tu standardní výborovou cestu se sejde teď pozítří, ve čtvrtek v 17 hodin, po té inauguraci. A prosím tedy vás všechny, kteří máte pozměňovací návrhy, připomínky, pošlete mi je a já už ve čtvrtek s nimi začnu pracovat tak, abychom to do hospodářského výboru měli předjednané a vydiskutované. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. O závěrečné slovo má zájem i zpravodaj pan poslanec Adamec. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení dva členové vlády, kolegyně, kolegové, já bych možná shrnul tu debatu. Já si myslím, že ty připomínky byly přínosné. Je pravda, že ta skupina pro přípravu pracovala, ale chápu, že se v těch jednáních nedaly ze začátku prostě akceptovat veškeré nápady, které tam budou.

Nicméně musím říct jednu věc. Tenhle návrh zákona už byl připraven někdy před pěti lety na Ministerstvu dopravy. To je potřeba tady říct. A tehdy prostě za bývalého pana ministra to tam bylo a pak se to sem nedostalo. O ústavním zákoně bych radši nemluvil, protože bylo vidět, že ta kooperace byla asi někde jinde, protože Ministerstvo dopravy tady přes poslance dávalo pozměňující návrh, který podle mě by celou záležitost totálně poslal někam, kam nechceme. Není možné tam dát všechny sítě TEN-T. Protože to skutečně byl takový názor i Legislativní rady vlády. A podle mě to, co tam dneska máme, je pozůstatek těchto názorů, že by tam těch aktivit mělo být co nejvíce nebo neměly by být vyjmenovány vůbec. Já naopak si myslím, že by to mělo být obráceně. Nakonec říkal jsem tady, že všechny ty stavby poběží dál v režimu a že jenom ty vyjmenované budou mít nastaveny na tento nový režim.

A jinak bych nepředjímal z hlediska Ústavního soudu vůbec nic. Ani to, jaké jsou praxe v okolních zemích, protože Ústavní soud rozhoduje v kolegiu. A opravdu nechtěl bych tady říkat, jak to všechno dopadne. Vím, když to zaváděli Slováci, jak se klepali, jak se s tím porovná Ústavní soud. A vůbec to nebylo jednoduché. A musím tedy říct, že fakt jsme pozadu. Když se otvíraly dva kilometry D11 v loňském roce za velké slávy, jenom půlka té trasy, tak tam byl polský ministr dopravy a můžu vám říct, že jsem se styděl. Řekl něco v tom duchu, jako když to neumíme, tak ať se přijedeme do Polska poradit, že nám rádi poradí.

Takže věřme tomu, že se nám to podaří nakonec dotáhnout do nějaké hlasovatelné podoby.

Myslím si, že srovnávat 90. léta s touto dobou nelze. Nelze. Protože po zkušenostech před rokem 1989 prostě když jste někomu řekli, že mu něco vyvlastníte, tak na vás koukali jak na vraha. Já už jsem to říkal někde v televizi, v nějakém duelu. To prostě byla jiná doba. A postupně jsme se dopracovali k tomu, že ten veřejný zájem by měl převážit aspoň malinko nad zájmy konkrétních vlastníků, speciálně v oblasti liniových staveb.

Takže já prosím, propusťme to do výboru a pojďme to zkusit dát do takové podoby, která bude hlasovatelná tady na plénu, a zkusme to prosadit, protože si myslím, že to je takový první střípek, který pomůže urychlit výstavbu liniových staveb. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Protože v rozpravě nezazněl ani návrh na vrácení nebo zamítnutí, tak se nyní budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační návrh navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako výboru garančnímu? Není tomu tak. Takže nyní přistoupíme k hlasování.

 

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Hlasování číslo 59, přihlášeno 162 poslanců, pro 139, proti žádný. Konstatuji, že předložený návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Nicméně v obecné rozpravě dne 2. března navrhl pan poslanec Mikuláš Ferjenčík přikázání ústavněprávnímu výboru jako výboru dalšímu. S tímto návrhem se také musíme vypořádat hlasováním. Nicméně se ptám, zda má ještě někdo návrh na přikázání dalšímu výboru k projednání. Není tomu tak.

 

Budeme tedy hlasovat o tom, aby další výbor, který se návrhem bude zabývat, byl ústavněprávní výbor.

Zahajuji hlasování, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 60, přihlášeno 162 poslanců, pro 90, proti 25. Návrh byl přijat. Konstatuji, že další výbor, který se zabývá tímto návrhem je tedy ústavněprávní výbor.

 

Končím prvé čtení projednávání tohoto bodu a konstatuji, že Poslanecká sněmovna bude pokračovat ve svém jednání zítra, ve středu 7. 3. v devět hodin, a to zprávou ČNB o inflaci. Končím dnešní jednací den a přeji vám pěkný večer.

 

(Jednání skončilo v 19.09 hodin.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.