Středa 21. března 2018, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Jan Hamáček)

61.
Zpráva o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR,
jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017
/sněmovní tisk 88/

Prosím, aby se slova ujala předsedkyně petičního výboru paní poslankyně Helena Válková.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, já se budu snažit tuto jinak nezáživnou zprávu osvěžit, protože se na nás obrací řada občanů, kteří se někdy těmi peticemi - a dostali jste ten sněmovní tisk - vyjadřují k problémům, které nejsou pro většinu občanů České republiky tak významné, nicméně někdy jsou to věci, které opravdu otřásají politicky i mediálně naším světem, a několik takových tady je.

Tato zpráva zasahuje částečně i před poslední volební období, čili to uplynulé, protože my vždycky zprávu o peticích projednáváme za uplynulé pololetí, a v tomto případě jde tedy o období, jak řekl pan předsedající, od 1. července 2017 do 31. prosince 2017. V jednom případě, hned v tom prvním, aktualizuji tu informaci.

Poslanecké sněmovně bylo ve druhém pololetí 2017 doručeno celkem pět petic, ve kterých podpořilo žádosti ve věcech veřejného nebo jiného společenského zájmu 21 287 petentů. Ta první, o které budu referovat, je z mého pohledu jedna z nejvýznamnějších, i vzhledem k počtu podpisů.

Dne 12. července 2017 byla do Poslanecké sněmovny doručena petice s celkem 21 tis. podpisy, ve které petenti požadovali změnu zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Je to ten takzvaný protikuřácký zákon. Jednalo se o sněmovní tisk 828, který byl schválen velkou většinou poslanců. Pouze 23 poslanců hlasovalo proti přijetí a zákon byl pak vyhlášen 3. 3. 2017 ve Sbírce zákonů a nabyl účinnosti, jak víte, koncem května, tuším 31. května 2017.

Již v březnu 2017 byl Ústavnímu soudu předložen skupinou senátorů návrh na zrušení některých ustanovení předmětného zákona včetně ustanovení § 8 odst. 1 písm. k) ohledně zákazu kouření s výjimkou používání vodních dýmek ve vnitřních prostorách provozoven stravovacích služeb. Petiční výbor se obrátil na Ústavní soud a vlastně ho vyzval k podání informace, resp. požádal ho o informaci. My jsme dostali takovou informaci, že o tom v nejbližších měsících Ústavní soud bude rozhodovat. Zatím o tom nerozhodl. (V sále je silný hluk!)

Petenti ve své petici uvedli jako hlavní důvod pro změnu takzvaného protikuřáckého zákona neodůvodněný zásah do svobody občanů a současně upozorňovali i na zmaření investic tisíců majitelů barů a restaurací. Petice byla poté postoupena k zaujetí stanoviska Ministerstvu zdravotnictví České republiky, které uvedlo, že cílem zákona č. 65/2017 Sb. je posílení ochrany veřejného zdraví před škodlivými účinky tabákového kouře. Zákaz kouření ve vnitřních prostorách provozoven stravovacích služeb by měl přispět mimo jiné ke snížení výskytu kouření mladých lidí, kteří začínají kouřit právě v těchto typech zařízení. Na opodstatněnost a veřejnou podporu zavedení úplného zákazu kouření v restauracích dlouhodobě poukazují některé občanské iniciativy i průzkumy veřejného mínění. Ministerstvo zdravotnictví se zabývalo -

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Já se velmi omlouvám, paní poslankyně. Snažil jsem se uklidnit kolegy, kteří diskutují, a nebyl jsem úspěšný, tak to zkusím ještě jednou a důrazněji. Prosím o klid v Poslanecké sněmovně!

 

Poslankyně Helena Válková: - se zabývalo i ekonomickými dopady na provozovatele provozoven stravovacích služeb.

Za přínos zákazu kouření lze považovat i nižší nemocnost zaměstnanců provozoven, nižší náklady na zajištění vzduchotechniky apod.

Ministerstvo zdravotnictví počítá s dalším průběžným vyhodnocováním implementace zákona č. 65/2017, objektivně však bude možné faktický dopad předmětného opatření a skutečně problematická místa právního předpisu vyhodnotit až s minimálně ročním, dvouročním, tříletým odstupem.

Potud tedy vyjádření Ministerstva zdravotnictví. Ale s ohledem na počet těch podpisů, který se zvyšoval a dosáhl v okamžiku - což se stalo, a tady aktualizuji tu zprávu z 13. března 2018 - asi 66 tisíc, jsme byli povinni a samozřejmě i chtěli svolat k tomu veřejné slyšení. To veřejné slyšení proběhlo 13. března 2018. Projednali jsme tam i další petici, která nepatří do této zprávy, ale pro úplnost ji řeknu. Tam bylo shromážděno zhruba asi 1 350 podpisů, ale ty podpisy také postupně narůstají, a to jsou zase odpůrci prolomení zákazu kouření ve vnitřních prostorách stravovacích zařízení. Promluvili tam tedy zástupci jak těch, kteří si myslí, že jejich investice byly zmařeny, tak těch, kteří, jako třeba profesor Pafko, profesor Pirk, profesorka Králíková a další, upozorňovali na význam zdraví.

Petičnímu výboru nepřísluší hodnotit ani jednu z obou stran, má je veřejně vyslyšet a má nestranně informovat Poslaneckou sněmovnu. Takže o tom informuji. Proběhlo to všechno ve velmi důstojném prostředí, vzájemně se tam odpůrci a stoupenci prolomení zákazu nenapadali a myslím si, že to udělalo takový dobrý objektivní obrázek o těch argumentech, které použili. (V sále je stále silný hluk!)

Dovolte mi jenom říci, že jsme si potom řekli mezi sebou i členové petičního výboru, neformálně, že se obáváme, že ani stoupence, ani odpůrce to nepřesvědčilo a zůstávají většinou na svých pozicích. Ale to veřejné slyšení proběhlo. To bylo jediné veřejné slyšení k petici, která vlastně je z minulého období.

Druhá petice. Dne 24. července 2017 obdržel petiční výbor Poslanecké sněmovny petici proti prachovým a pachovým emisím. 170 obyvatel obce Mydlovary -

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Já se znovu omlouvám a znovu prosím Poslaneckou sněmovnu o klid. A když to nebude fungovat, tak začnu jmenovat.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane předsedající. Nemáme to jednoduché.

Podalo ji 170 obyvatel obce Mydlovary, neboť znečištění ovzduší je jedním z největší rizik pro životní prostředí a zdraví občanů v katastru této obce. Je zde prováděna rekultivace odkališť, ke které jsou mimo jiné používány popílky ze spaloven a odpadní kaly, čímž dochází k významnému zvýšení prašnosti a zápachu.

Poslanecká sněmovna přijala novelu zákona o ovzduší, která začala platit od 1. ledna 2017 a ty podmínky zpřísňuje.

Petiční výbor Poslanecké sněmovny si vyžádal informaci Ministerstva životního prostředí České republiky o přijatých opatřeních a provedených kontrolách. Provedeným inspekčním šetřením České inspekce životního prostředí České Budějovice bylo zjištěno nedostatečné plnění opatření omezení sekundární prašnosti. Po jednání zástupců České inspekce životního prostředí České Budějovice a zástupců provozovatele komplexní sanace a rekultivace odkaliště Mydlovary a následné kontrole byla přijata opatření ve věci prašnosti. Takže to mělo význam - omezení sekundární prašnosti postřikem při provádění sanačních prací.

Dále bylo zadáno zpracování studie k identifikaci zdroje a posouzení příčiny vzniku zápachu, byly odebrány vzorky z lagun a byly dále hledány další možnosti, jak efektivně postupovat při řešení eliminace zápachu. Krajský úřad Jihočeského kraje dal podnět ke změně povolení provozu včetně změn podmínek uvedených v provozním řádu. Tato zpráva Ministerstva životního prostředí o přijatých opatřeních byla postoupena petentům.

Za třetí. Třetí petice byla dne 23. listopadu - čili je to petice, která už zasahuje naše volební období - předána petičnímu výboru se 69 podpisy. Iniciovala ji skupina studentů s požadavkem legalizace marihuany, zejména jejího užívání ze zdravotních důvodů. Zpravodajskou zprávu zpracovala poslankyně paní Matyášová, která se vyslovila proti legalizace marihuany s poukazem na řadu s tím spojených zdravotních i sociálních rizik. Oponentní stanovisko ve prospěch legalizace marihuany vypracoval poslanec Tomáš Vymazal. Oba zpracované dokumenty byly předloženy petičnímu výboru, projednány a zaslány petentům.

Čtvrtá petice, předposlední. Dne 10. srpna 2017 požádalo sedm signatářů petice proti - sedm pouze - zavedení eura v ČR vládu, aby svévolně nerozhodovala o přijetí eura, ale vypsala v této věci celostátní referendum. Na konci sedmého volebního období Poslanecké sněmovny se o přijetí eura opakovaně diskutovalo a stanoviska jednotlivých parlamentních stran k přijetí eura byla rozdílná. Vždy se však hovořilo o nutné přípravě ekonomiky i občanů na přijetí společné měny. Záležet bude rovněž na vývoji v Evropské unii, nakolik bude stabilizovaná po vystoupení Velké Británie z EU, jak budou vyřešeny některé dluhové problémy některých zemí a podobně. Proto bylo petentům sděleno, že problematiku přijetí bude již řešit nová vláda a Poslanecká sněmovna v novém složení.

A konečně poslední petice, která také byla velmi významně mediálně i politicky prezentována. Přišla na samém konci sedmého volebního období 18. 10. 2017. Petičnímu výboru byla doručena petice jednoho petenta - což lze - proti memorandu k těžbě lithia. Protože nebyly jasné náležitosti petice, byl požádán uvedený petiční výbor o vyjádření, ze kterého vyplynulo, že toto podání bylo postoupeno petičnímu výboru Poslanecké sněmovny předčasně. Přesto tady o něm referuji. Protože dne 16. října 2017 byla svolána schůze Poslanecké sněmovny k posouzení podpisu Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky pod memorandem s australskými těžaři k těžbě lithia na svrchovaném území České republiky. V usnesení číslo 1846 z 61. schůze ze dne 16. října 2017 požádala Poslanecká sněmovna vládu, aby memorandum vzhledem k zřejmé neurčitosti jeho předmětu prohlásila za nulitní. Těžbu lithia by měl provádět státní podnik a zisk z této těžby by měl zůstat příjmem státního rozpočtu České republiky. Poslanecká sněmovna pak prohlásila memorandum pro Českou republiku za nezávazné.

Další součástí mé zprávy je i postup, který, myslím docela přehledně, shrnuje ty jednotlivé kroky při vyřizování petic. Ten tady nebudu číst, protože si ho každý může přečíst a prostudovat včetně přiložené tabulky.

Takže pokud byste souhlasili, předám teď slovo panu předsedajícímu a pak bych tedy navrhla usnesení, které vyplynulo z jednání petičního výboru.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Já jako řídící schůze si slovo vezmu sám a zahájím všeobecnou rozpravu, protože to bylo vystoupení zpravodajky. V obecné rozpravě tady žádnou přihlášku nemám, takže ji končím a v podrobné rozpravě předám slovo paní zpravodajce a poprosím ji o návrh usnesení.

 

Poslankyně Helena Válková: Já se moc omlouvám, asi jsem se na chvilku vžila do jiné role.

Takže pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, já vám navrhnu usnesení tohoto znění: "Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí Zprávu o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou, jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. července 2017 do 31. prosince 2017."

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji za návrh usnesení. Zeptám se, zda ještě někdo chce vystoupit v podrobné rozpravě. Není tomu tak, takže podrobnou rozpravu končím. Závěrečné slovo asi není třeba, takže můžeme hlasovat.

 

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s návrhem usnesení. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 152. Přihlášeno je 159, pro 146, proti nikdo. Tento návrh byl přijat a já končím bod 61.

Na základě dohody předsedů poslaneckých klubů nás čeká ještě jedno hlasování a to je hlasování, kterým vyřadíme z pořadu schůze všechny neprojednané body.

O tom nechám hlasovat v hlasování, které jsem zahájil, a ptám se, kdo souhlasí s vyřazením všech neprojednaných bodů. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 153, přihlášeno je 159, pro 125, proti 8. Tento návrh byl přijat. Tím pádem jsme všechny neprojednané body vyřadili.

 

Já končím tuto schůzi Poslanecké sněmovny a upozorňuji, že se sejdeme příští týden v úterý na schůzi mimořádné, minimálně jedné, a přeji vám všem šťastnou cestu domů.

 

(Schůze skončila v 18.21 hodin.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.




Přihlásit/registrovat se do ISP