(19.30 hodin)
(pokračuje Skopeček)
Já mám k té novele, kterou dnes projednáváme, jen pár politických poznámek. Podle mého názoru není náhodná a s podobnými typy novel se budeme setkávat i v následujícím období. Podle mého názoru je to pokračování té cesty, která se tu nastoupila v posledních letech, a ta cesta se dá shrnout do myšlenky, že daňoví poplatníci, zejména podnikatelé, zvláště pak ti nejmenší, jsou potenciální podezřelí a lumpové a stát potřebuje stále více možností a cest, jak je šmírovat, jak o nich vědět stále informací a de facto 24 hodin online sledovat, jestli náhodou jakýkoliv podnikatel neudělá při daňových povinnostech chybu.
Já si nemyslím, že bychom se takto měli na podnikatele a podnikatelské prostředí dívat. Já si stále myslím, že podnikatelé, a na tom se snad všichni shodneme, jsou ti, kteří živí tento stát, živí i ústřední orgány státní správy, živí tuto instituci, a mám pocit, že způsob, jakým jsme se k nim začali chovat jak po stránce jednotlivých nástrojů, které proti nim lze využít, tak i po té stránce rétorické, kdy jsou skutečně díky ní považovány zbylou veřejností za daňové lumpy, tak že není úplně oprávněná.
Paní ministryně tady není?
Předseda PSP Radek Vondráček: Paní ministryně bude hned zpět.
Poslanec Jan Skopeček: Tak já počkám, než přijde.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já bych navrhoval, že byste tedy přerušil svůj projev. Ona se mi omluvila, protože tu celou dobu sedí poctivě. Na chvilku si odběhla.
Poslanec Jan Skopeček: Já to chápu, je tady opravdu dlouho, ale já počkám. Mně to nevadí.
Předseda PSP Radek Vondráček: (Z pléna: Ani zpravodaj tu není.) Přerušuji schůzi do 19.35.
(Jednání přerušeno v 19.31 do 19.35 hodin.)
Vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme pokračovat v přerušené schůzi a já poprosím pana poslance, který přerušil svůj projev, aby jej dokončil. (Námitky, že paní ministryně opět není přítomna.) Paní ministryně tu teď byla. Tak teď už fakt nevím.
Poslanec Jan Skopeček: Paní ministryně tu chvilku byla, pak zase utekla. Já bych ještě chvíli počkal. Já to chápu.
Předseda PSP Radek Vondráček: Je rychlejší, než jsem si myslel. (Pobavení.) Jestli mě paní ministryně slyší, tak bych ji rád poprosil, jestli by mohla do sálu. (Po chvíli.) Už běží! Pane poslanče, je to vaše.
Poslanec Jan Skopeček: Výborně. Já jsem asi moc chválil vás všechny kolegy, že tady sedíte. Jen co jsem to řekl, tak tady u toho stolku se to vyprázdnilo. (Ukazuje ke stolku zpravodajů.) Asi budu muset méně chválit, byť samozřejmě tomuhle rozumím. A paní ministryně tady sedí poctivě celou dobu, takže to chápu. Nic.
Já nevím, co paní ministryně slyšela. Já jsem říkal, že tu novelu podle mého názoru máme proto, že cesta, na kterou jsme se vydali v uplynulých letech, pokračuje a že to je cesta, která se dá shrnout do jedné teze, a sice že daňoví poplatníci, podnikatelé, zejména ti malí, jsou potenciální podezřelí a lumpové a stát potřebuje stále více možností, jakým způsobem je kontrolovat, a já se při současném stavu nebojím říct a použít slovo šmírovat. Já si nemyslím, že bychom takovou cestou měli postupovat. Myslím si, že už je skutečně ta optimální hranice dávno překročena. Já podnikatele považuji za ty, kteří živí tento stát, živí ústřední orgány státní správy, koneckonců živí i tuto instituci a nás všechny a podle mého názoru jak ta konkrétní opatření, která proti nim vznikla, tak ale i ta rétorika, která z nich dělá daňové lumpy, je opravdu nebezpečná a nemůže této zemi prospět.
Já se divím i té věci, že ministryně financí, resp. ministerstvo přichází s touto novelou v době, kdy se dozvídáme, nebo kdy soudy ve stále větším množství případů upozorňují na to, že už ty stávající nástroje, které má Finanční správa k dispozici, jsou pravděpodobně zneužívány nebo používány v rozporu se zákonem, a máme informace, alespoň z médií, že vedou i k likvidaci určitých soukromých firem a podnikatelů. A se přiznám, nedovedu si představit větší selhání státu, kdy nevím, co už jiného by se mohlo stát, nebo co jiného by šlo označit za selhání státu, když je tu použit represivní nástroj, u kterého se ukáže, že vedl u nevinného člověka, u firem, které neporušily právo, tak že vede k jejich likvidaci. Podle mého názoru to je tak fatální znevěrohodnění státu jako služebníka, který tu máme od toho, aby svým občanům, kteří mu platí daně, sloužil, že si nedovedu větší selhání vůbec představit, a nechápu, byť to nedávám za vinu jenom paní ministryni, že nepočká. Mám informace, že se dělá nějaká analýza, která má vyhodnotit soudní výnosy a má ukázat, zda skutečně Finanční správa postupuje v souladu, či nikoliv, nicméně rozhodnutí soudu je rozhodnutí soudu a to musíme respektovat. To říká, že prostě Finanční správa v řadě konkrétních případů pravděpodobně překročila v rozporu se zákonem své pravomoci a vede to k likvidaci firem. ***