(10.40 hodin)
(pokračuje Schillerová)

Já jsem si nechala - zrovna jsem to včera večer obdržela, takže ta čísla mám čerstvě v hlavě - zpracovat před měsícem analýzu Finanční správy, samozřejmě obecnou, na základě čísel, na která mám právo jako ministryně a která mohu klidně zveřejnit, a to je vlastně boj s takzvanými převodními cenami - transfer pricing. Zavedli jsme, resp. Finanční správa, povinnou přílohu k daňovému přiznání v roce 2015 už pro rok 2014, kde musí podnikatelé vlastně uvádět toky v rámci převodních peněz. Jednoduché opatření. Není to žádný velký problém. Díky tomu - a mám čísla, mám analýzu a budu to publikovat a říkám vám čísla po očištění ekonomického růstu - nárůst základu daně 8 %, snížení ztráty o 35 %. Bavíme se v částkách desítek stovek milionů, kdy díky tomu byla okamžitě podána dodatečná daňová přiznání. To znamená v podstatě, že se objevil preventivní účinek a podařilo se Finanční správě zacílit daňové kontroly smysluplněji. Chystáme v tomto směru ještě určité úpravy.

Dovolte mi jenom stručně poslední větu na závěr. Jsme velmi aktivní v implementaci veškerých opatření Evropské unie v boji s agresivním daňovým plánováním. V balíčku na rok 2019 máme implementaci ATAD, zavedli jsme tady CbC reporting, nakonec jste tuto novelu schvalovali v loňském roce, máme celou řadu dalších opatření BEPS, díky kterým se nám právě v tomto boji daří. Takže je to pro nás jedna z klíčových priorit.

Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji paní ministryni financí. Mám tady s přednostním právem - pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za ty informace. Já jsem ani nechtěl všechny teď, nemyslím, že by ministr měl všechny detaily sypat jako na požádání. Nicméně k některým číslům, která zmínila paní ministryně, se vrátím a řeknu, že ta čísla nenasvědčují tomu, že bychom ten návrh zákona měli zamítnout. Počet neplátců DPH, o ty se jedná v tomto návrhu zákona. 130 tisíc fyzických osob a 50 tisíc právnických osob. Tak se bavme při dalších čteních, jestli to má platit i pro právnické osoby. Já osobně i náš klub jsme na tu debatu připraveni.

Ale vezměme si tedy - a já se chci zaměřit na fyzické osoby, což jsou klasicky OSVČ, ti malí, o kterých my mluvíme a jejichž zájmy my tady hájíme, říkám to zcela otevřeně a napřímo. 130 tisíc, takže ta čísla o výběru DPH teď ponechme bokem, těch se to vůbec netýká. Klíčová otázka zní, kolik z nich podléhalo v první a druhé vlně EET z té skupiny 130 tisíc. Není možné, aby to Ministerstvo financí nebo Generální finanční ředitelství nevědělo, kolik z nich podléhá EET. To se určitě podle ekonomické činnosti dá zjistit z těch 130 tisíc. To je číslo k tomu, abychom přesně věděli, o jakou skupinu malých podnikatelů se jedná v tomto návrhu zákona. To nevíme. Já to nedokážu ani odhadnout, jestli je to 10 %, 20 %, 80 % z těch 130 tisíc. O této skupině mluví tento návrh zákona, o ničem jiném.

Paní ministryně říkala, že u daně z příjmů očekává nárůst o 7 miliard. Teď nevím, jestli celkově, nebo do státního rozpočtu, protože jsou to sdílené daně. Ale není to úplně podstatné. Já jsem se rychle podíval, kolik byl celkový příjem státu z této daně za rok 2017. Šest miliard. (Ministryně reaguje mimo mikrofon.) Ne, ve vašich měsíčních zprávách, které jsou velmi dobré pro ty, kteří chtějí sledovat -

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já vás poprosím o klid!

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Máme celkový příjem daně z příjmů fyzických osob, který je rozčleněn do tří položek. Jedna z těch položek je vlastně OSVČ, když to řeknu zjednodušeně, aby všichni pochopili, o co se jedná, a tam byl celkový příjem státu za rok 2017 6,3 mld. Teď jsem se díval na tiskovou zprávu Ministerstva financí z 3. ledna letošního roku. A to je všech, včetně těch, kteří mají nebo nemají EET, včetně těch, jestli jsou plátci nebo nejsou plátci, takže legitimní otázka je, z těch 6,3 mld., a ta data už máme, kolik zaplatili daně z příjmů neplátci DPH, kteří podléhají první a druhé vlně EET. Kdybych vyšel z celkového počtu plátců, vzal z toho tu skupinu neplátců u těch 130 tisíc, tak se dostáváme někde kolem 10 až 15 % z celkového počtu podnikatelských subjektů.

Uvádí se někde, že 900 tis. má živnostenské oprávnění, z toho zhruba polovina má plný úvazek. To se také dá poznat z daňového přiznání. Není možné, že Finanční správa to neví. Buď máte daň pouze z podnikání, anebo z podnikání a závislé činnosti. Není možné, aby stát nevěděl. To je docela jednoduché a také s tím údajem velmi často argumentuje, že mají to přiznání ze závislé činnosti i z podnikání, nebo pouze z podnikání. Ale i kdyby, tak je to zhruba 10 až 15 %, a kdybych tu daňovou zátěž rozložil průměrně na každého podnikatele stejně, což je samozřejmě nesmysl, ale nic jiného nemám k dispozici, tak z těch 6,3 mld. se dostáváme někde mezi 630 až 900 mil. daně z příjmu. Všech neplátců. A z toho je ještě menší skupina těch, kteří podléhají EET, a ti ostatní ne. A o tom dneska jednáme.

Nemůže nikdo myslet vážně, že tato skupina zaplatí díky EET o 7 mld. přímých daní více, když celková suma je 6,3 mld. za rok 2017. A souhlasím s tím, že vlastně až někdy na začátku července budeme mít čísla za rok 2018, protože jak na konci března, tak na konci června je legální datum daňového přiznání. Takže se bavíme o mnohem nižší částce. Pokud si někdo z vás aspoň přibližně vzpomene, nebo většina z nás si přibližně vzpomene, kolik jsou celkové příjmy a celkové výdaje státního rozpočtu, tak se bavíme o stovkách milionů. A teď se bavme, o kolik se ty stovky milionů zvýší, kdyby EET mělo nějaký přínos. A kdyby to bylo těch 16 %, která uváděla paní ministryně u DPH, což samozřejmě u daně z příjmu nebude, tak se bavíme o desítkách milionů navíc, a proti tomu máte skupinu 130 tisíc podnikatelů, kteří mají zbytečné administrativní náklady z EET. Tak já se ptám, kde je nějaké ratio na straně Ministerstva financí a vlády, když se bavíme o tak malých daňových příjmech.

Já uznávám, že teď zjednodušuji, já ta čísla říkám nahrubo, ale abychom je mohli komentovat a interpretovat správně, tak ta čísla potřebujeme z Ministerstva financí. To je logické, protože mohou být jiná. Nemyslím si, že řádově, ale určitě jsem neuváděl přesná čísla. Jsem si toho vědom.

Ale pokud to zamítneme, tak se k těm číslům asi nedostaneme, protože nemá smysl o nich debatovat. Proto bych byl rád, kdybychom to propustili do druhého čtení, aby rozpočtový výbor požádal paní ministryni o tyto statistiky, podle mě opravdu existují nebo se dají poměrně jednoduše zjistit, a pak se bavme o konkrétních dopadech schválení či neschválení tohoto návrhu zákona. Pokud to hodíme do koše s tím, že se chystá novela - ta novela je o něčem jiném. Ta novela je o rozšíření EET na jiné obory činnosti, to si řekněme. No je, protože pokud to nebudeme rozšiřovat na další činnosti, tak nepotřebujeme třetí a čtvrtou vlnu. Teď mluvím o ekonomických činnostech, které podléhají nebo nepodléhají EET.

Pokud už žádnou novelu nepřijmeme, tak EET budou mít ti, kteří jsou v první a druhé vlně a nikdo navíc. Pokud ji přijmeme, tak k tomu přijde další skupina podnikatelů podle ekonomické činnosti. Pokud paní ministryně řekne, že to nebude rozšiřovat na další podnikatele, tak pro mě je to dobrá zpráva, ale tomu já nevěřím. K čemu by ta novela byla? Pak by mohla upřesňovat pouze postup při udělování výjimek. Já tomu rozumím. Tak to prostě je. Je to legitimní politický názor, my na to máme jiný názor, a já to respektuji. Ale skutečně se nebavíme o tom, že by hrozil nějaký zásadní velký výpadek příjmů státního rozpočtu, a na druhé straně můžeme pomoci desetitisícům podnikatelů, těch nejmenších. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP