(17.40 hodin)
(pokračuje Válková)
Nicméně uvažuji nahlas, jestli by se nedalo najít nějaké kompromisní řešení, například i v tom, že by se tento zákon aplikoval pouze na pohledávky, které vznikly v minulosti, například do platnosti toho zákona, která je spojena s uveřejněním ve vyhlášení ve Sbírce zákonů. Protože proč těm, kteří si při vědomí všech skutečností a informací - a navíc, pokud přijmeme tu novelu, tak to bude velmi silně medializováno - pořídí takový dluh? Ti již mají možnost vědět, jak by to s nimi dopadlo? Ti by mohli tedy z toho profitovat relativně beztrestně?
Já bych byla proti tomu, a proto si myslím, že by se mělo zvážit i projednávání ve druhém čtení, jestli skutečně tady nepřijmout takový právní režim, který by omezil možnost aplikace toho zákona na pohledávky, které vznikly před platností toho zákona. Je to úvaha. Pochopitelně mi můžete namítnout řadu protiargumentů, že je to velmi nestandardní řešení. Ale myslím si, že by potom odpadl ten výrazný protiargument, který tady slyšíme ze strany opozice, že je to velmi špatný signál pro ty, kteří své dluhy platí, platit chtějí nebo si vůbec žádné dluhy nedělají.
A konečně poslední taková moje připomínka k tomu zákonu. Myslím si, že by bylo i dobré ještě v průběhu druhého čtení udělat kulatý stůl, který by mohl zorganizovat například podvýbor ústavněprávního výboru příslušný v této oblasti, a vyříkat si to tam právě s těmi, kteří tady reprezentují ty relativně polarizované názory, argumenty i protiargumenty. Myslím, že tento zákon by neměl rozdělovat společnost, ale měl by ji naopak spojovat. A jedinou cestu pro to vidím právě v tom, abychom ještě před tím definitivním schválením tomu dali dostatečný prostor.
Jinak si myslím, že ta novela už dávno tady měla být. Nepodařilo se to v minulém období a jsem ráda, že se jí zabýváme, a doporučuji jenom věnovat pozornost tomu jejímu definitivnímu znění. Protože buď to bude opravdu velmi dobré z hlediska potenciálních dlužníků i věřitelů, nebo to bude velmi špatné. Bude to signál, že dluhy se platit nemusí, a bude to signál pro věřitele, že stát se jich nezastane.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Heleně Válkové a mám před sebou jednu faktickou poznámku a jednu přihlášku do rozpravy. Pan kolega Munzar dostane slovo k faktické poznámce. Prosím o strpení, přečtu dvě došlé omluvy. Paní poslankyně Valachová od 17.15 do konce jednacího dne a pan ministr Stropnický od 17.45 do konce jednacího dne.
Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce. Prosím.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, dobrý den. Já se chci vyjádřit k tomu, co zde bylo řečeno několika mými předřečníky. Já jsem pozorně poslouchal, co vlastně vede konkrétně k tomuto návrhu, a slyšel jsem tady z mnoha úst, že to je motivace k tomu, aby se ti lidé vrátili do normálního života, do normálního procesu. Já bych rád znal nějaký odhad, kolika lidí se to bude týkat. Kolega Adamec se ptal na to, kolika lidí, nebo kolika případů z těch 835 tisíc se týká tento zákon.
A já bych chtěl vědět od vás, kde berete ten optimismus, protože já ho úplně nesdílím. A řeknu vám proč. Je to konkrétní příklad z kladenské radnice. My jsme před sedmi lety udělali také motivační program pro dlužníky našeho statutárního města, že si mohli odpracovat své dluhy. Víte, kolik z těch tisíců případů ze skoro 70tisícového města přišlo lidí, aby si odpracovali dluhy? Jedenáct! Po týdnu jich vydrželo devět. Po měsíci jich zůstalo pět. Těch pět si to skutečně odpracovalo. Ale skutečně to bylo promile těch dlužníků.
To znamená, že já určitě nesdílím ten optimismus o tom, že to bude tak skvělé a že to bude fungovat. Navíc je to skutečně zákon, kde osobní odpovědnost předáváme na odpovědnost státu a odpovědnost jiných. Myslím, že bychom měli být v těchto hodnotách opatrní. Pokud chceme skutečně sejmout osobní odpovědnost lidí a řešit to za ně, tak bychom měli být v našich rozhodováních velice uvážliví a velice opatrní. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Munzarovi. Paní kolegyně Aulická ještě posečká. S faktickou poznámkou pan poslanec Marek Výborný. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Marek Výborný: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem chtěl jenom vaším prostřednictvím k paní kolegyni Válkové a vám všem ostatním. Pod garancí ústavněprávního výboru je už naplánován seminář, který proběhne 26. dubna od 12 hodin ve Státních aktech a bude se týkat právě problematiky insolvencí. Čili můžete si to poznamenat. I to bude jedna z platforem kromě podvýborů a výborů, kde dostanou prostor i ti, kterých se to týká. To znamená zástupci věřitelů, zástupci insolvenčních správců, zástupci ministerstva spravedlnosti a samozřejmě i zástupci organizací, které pracují v terénu s těmi dlužníky.
Naší ambicí je skutečně nalézt rozumný, spravedlivý, vyvážený kompromis. I ta spravedlnost je někdy velmi složitá. A samozřejmě si myslím, že do té novely bude vhodné zapracovat i nějaký institut výjimek pro situace velmi extrémní, jako jsou matky samoživitelky, jako může být člověk těžce nemocný, který potom skutečně není schopen nic reálně splatit, a podobně. Ale to je věc do té diskuze. A jak říkám, i ta odborná na úrovni semináře zde proběhne 26. dubna ve 12 hodin. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Výbornému za dodržení času k faktické poznámce. Nyní řádně přihlášená paní poslankyně Hana Aulická. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych i já řekla pár poznámek k této novele. Už jsem trošku avizovala pohled KSČM na dnešním ranním podvýboru pro exekuce, kde byla hlavním bodem tato novela, a musím říci, že dneska asi podpoříme propuštění do prvního čtení. Každopádně říkám, že tak jak je novela předložena, se nám vůbec nelíbí a nemůžeme souhlasit -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás, paní poslankyně, na chvilku přeruším a požádám sněmovnu o klid. Vážené kolegyně, vážení kolegové, prosím blížíme se k závěru. Rád bych, aby celá rozprava k tomuto bodu proběhla v důstojném prostředí. Já bych rád, aby byli ti, kteří dostali slovo, slyšet.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Já už chápu, že jsou všichni unaveni. Dnešek byl asi náročný den. Každopádně si myslím, že je to důležitá novela a že bychom si měli poslechnout, jaké dopady bude mít, protože jsou to dopady nejen sociálně ekonomické, ale i další a opravdu to není jednoduchá záležitost.
Já jsem z Ústeckého kraje, kde máme nejvíc exekucí v České republice a více jak pět exekucí v průměru na jednoho člověka. Je to velký problém, protože se to dotýká vlastně každého třetího občana Ústeckého kraje. A je vidět, že i v rámci průměru té výše exekuce, nebo těch dluhů, se jedná spíše o takové ty malé půjčky a víceméně to odpovídá struktuře složení obyvatelstva.
Musím říci, že i současná možná insolvence, která je umožněna, to znamená v rámci splácení pěti let 30 procent dluhu, nepřináší do společnosti nic dobrého, i když se samozřejmě snaží pomoci lidem z této dluhové pasti. Každopádně to staví do protiproudu dva subjekty lidí, a to ty, kteří si půjčí a řádně splácejí, a pak ty, kteří si půjčují a využijí i této instituce pro to, aby zaplatili jenom částečný dluh, nebo alespoň těch 30 procent. A my teď tady navrhujeme, že po sedmi letech nemusíme splácet ani těch 30 procent, i když samozřejmě neříkám, že za sedm let nesplatí ten člověk nic, ale nemusí to odpovídat ani těm 30 procentům, která jsou nastavena, a nemyslím si, že by to opravdu přinášelo něco skvělého v rámci společnosti.***