Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

(pokračuje Jan Hamáček)

4.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 91/ - druhé čtení

Z pověření vlády prosím paní ministryni práce a sociálních věcí Jaroslavu Němcovou a žádám ji, aby tento tisk uvedla.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jaroslava Němcová Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, s obsahem vládního návrhu zákona, který máte před sebou, jste byli seznámeni již v prvním čtení. I přesto mi dovolte, abych znovu připomněla, co je účelem tohoto návrhu.

Jedná se o zpřesnění ustanovení § 271b odst. 3 zákoníku práce tak, aby nedocházelo k nedůvodnému rozdílnému postupu při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti příslušející zaměstnanci v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání v případě, že tento zaměstnanec nedosahuje z důvodu nezaměstnanosti a následného vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání žádný výdělek, který je pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku v ostatních případech rozhodnou veličinou, a proto se mu ve smyslu uvedeného ustanovení za dosahovaný výdělek zohledňuje výdělek ve výši minimální mzdy.

Při výpočtu uvedené náhrady totiž pojišťovny, které realizují zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, což je v naší republice je Česká pojišťovna, a. s., a Kooperativa pojišťovna, a. s., uplatňují rozdílný postup. Zatímco Česká pojišťovna započítává jako dosahovaný výdělek aktuální výši minimální mzdy, Kooperativa pojišťovna vychází z výše minimální mzdy platné v době, kdy se poškozený uchazeč stal uchazečem o zaměstnání. Uvedený rozdílný postup při výpočtu náhrady má za následek, že v případě, kdy náhradu za ztrátu na výdělku poskytuje Česká pojišťovna, dochází při každém zvýšení minimální mzdy ke snížení poskytované náhrady právě o tu částku zvýšení minimální mzdy, zatímco v případě, kdy náhradu za ztrátu na výdělku poskytuje Kooperativa pojišťovna, ke snížení poskytované náhrady nedochází.

Vládní návrh zákona tedy směřuje k tomu, aby nedocházelo při každém zvýšení minimální mzdy ke snížení uvedené náhrady, tedy aby napříště bylo postupováno podle postupu, který i dnes uplatňuje pojišťovna Kooperativa, nikoliv Česká pojišťovna. Předmětný návrh zákona byla vypracován jako reakce na návrh poslanců pana Kaňkovského a pana Nachera, kteří předložili obdobný návrh. Byl to sněmovní tisk číslo 22, který však není komplexní, neboť neobsahuje úpravu výpočtu náhrady mzdy za ztrátu na výdělku u příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání, tedy osob, které se stejně jako zaměstnanci, kterým vzniká nárok na uvedenou náhradu podle zákoníku práce, ocitají ve stejné situaci, kdy je jim po skončení služebního poměru jako uchazečům o zaměstnání zohledňována jako dosažený výdělek minimální mzda. Z tohoto důvodu zaujala vláda k poslaneckému návrhu negativní stanovisko a vládní návrh zákona výše uvedené nedostatky poslaneckého návrhu již odstraňuje a neobsahuje.

Výbor pro sociální politiku, který byl určen jako garanční výbor pro tento návrh zákona, jej dne 29. března projednal a doporučil, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyslovila s tímto vládním návrhem souhlas. Na tomto výboru se rovněž projednával pozměňovací návrh, který předložil pan poslanec Kaňkovský. Vzhledem k tomu, že tento návrh jde nad rámec předpokládaného návrhu zákona, jehož jediným účelem je sjednocení postupu dvou pojišťoven, tak k tomuto návrhu zaujímám negativní stanovisko. Toto negativní stanovisko zaujalo i Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany, kterým byl pozměňovací návrh mým rezortem zaslán k vyjádření, neboť i jich se věcně a legislativně týká.

Aby bylo dosaženo hlavního účelu zákona, budu ve třetím čtení podporovat jeho schválení ve vládou předložené podobě. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní ministryně. My jsme tento návrh v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako tisk 91/1. Prosím zpravodajku tohoto výboru paní poslankyni Gajdůškovou, aby nás informovala o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila.

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážená vládo, paní poslankyně, páni poslanci, zpravodajská zpráva k návrhu novely zákona číslo 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, bude velmi krátká. Paní ministryně už zopakovala meritum věci a já si dovolím jenom podtrhnout to, oč v tomto návrhu jde.

Navrhuje se jednoznačně stanovit, že za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání, kdy je třeba... tedy se odečítá od výše renty z pojištění... se v těch případech, kdy je třeba stanovit fiktivní výdělek, považuje výdělek ve výši minimální mzdy platné v den zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Je to reakce na to, že sice pozitivní navyšování minimální mzdy, ale je vůči lidem, kteří jsou po pracovním úrazu nebo po nemoci z povolání poškozováni. Pro stanovení výše náhrady za ztrátu výdělku by započítávání aktuální výše zvyšující se minimální mzdy znamenalo snížení poskytované náhrady. Navrhovaná úprava je pro poškozené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání tedy výhodnější.

Tento návrh, jak zde paní ministryně říkala, byl již podán jako poslanecký návrh z iniciativy Národní rady zdravotně postižených panem poslancem Kaňkovským a Nacherem. Vládní návrh, který projednáváme, z tohoto poslaneckého návrhu vychází a rozšiřuje ho o řešení stejné situace u příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání, které poslanecký návrh neobsahoval. Účinnost návrhu je dnem vyhlášení.

První čtení tohoto návrhu zákona bylo 21. 3. a byla stanovena sedmidenní lhůta pro jeho projednání. Výbor návrh projednal ve zkrácené lhůtě dne 29. března. Přijal usnesení, se kterým vás poté seznámím. Musím ale konstatovat, že na výboru nebyl vznesen žádný pozměňovací návrh. Debata ale proběhla o možné úpravě, ten možný pozměňovací návrh byl debatován, nicméně nebyl přednesen na výboru a nebyl hlasován.

Výbor poté přijal usnesení následujícího znění: Po odůvodnění náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí paní Marie Bílkové, náměstka ministryně práce a sociálních věcí Petra Hůrky, zpravodajské zprávě poslankyně Aleny Gajdůškové a po rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a zmocňuje zpravodajku výboru, aby se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny a ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedla příslušné legislativně technické úpravy.

Toť pro tuto chvíli vše. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a otevírám obecnou rozpravu. Mám zatím jednu přihlášku, a to přihlášku pana poslance Kaňkovského.

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády. Jak už jsem zde zmínil v prvním čtení tohoto návrhu zákona, poslanecký klub KDU-ČSL tento vládní návrh podpoří, Koneckonců jak už zde zaznělo, vychází z naší poslanecké novely, kterou jsme předložili s kolegou Patrikem Nacherem jako sněmovní tisk 22. Poté co bylo zavetováno projednání této vládní novely v režimu § 90 odst. 2, jsme zde na plénu nastínili některé problémy, které jsou spojeny s odškodněním lidí po pracovních úrazech či u lidí, kteří mají přiznanou chorobu z povolání. Pak jsme v této diskusi pokračovali i na výboru pro sociální politiku, přičemž jsme si všichni vědomi toho, že současná právní úprava odškodňování po pracovních úrazech je velmi složitá a směrem do budoucnosti bude třeba hledat nový systém, jednak co se týče organizace, ale i celkově provádění těchto odškodnění. Myslím si ale, že když už byla tato novela předložena a nevyšlo projednání ve zkráceném čtení, tak je potřeba ty problémy alespoň pojmenovat. Proto jsme i využili mezi jednáním výborů a druhým čtením možnosti konzultovat se zástupci Národní rady osob se zdravotním postižením na Ministerstvu práce a sociálních věcí některé z těch problémů, které sužují zejména lidi, kteří pracovali v hornické profesi, ale i další pracovníky, kteří jsou postiženi chorobou z povolání nebo pracovními úrazy. Tam se jedná často o skláře, pracovníky hutí a některých dalších profesí.

Já samozřejmě cítím potřebu schválit tuto novelu v co nejkratší možné době, proto jsme některé možné podněty k podání pozměňovacích návrhů výrazným způsobem zkorigovali. Já dnes v podrobné rozpravě načtu pouze jednu změnu a ta se týká přímo toho odstavce 3 § 271b, kde se doplní slova "prvního". Proč tady to jedno slovo je tak důležité? Touto úpravou, pokud bychom ji přijali, se jednoznačně stanoví, že za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se u poškozených osob, které jsou v evidenci uchazečů o zaměstnání, považuje výdělek ve výši minimální mzdy platné v den prvního zařazení poškozeného do evidence uchazečů o zaměstnání.

Tyto situace nastávají v době, kdy je ekonomická konjunktura a ten zdravotně postižený, člověk, který má přiznanou buď chorobu z povolání, anebo je po pracovním úrazu, najde zaměstnání, vypadne z evidence uchazečů o zaměstnání, ale ve chvíli, kdy zaměstnání znovu ztratí, což se stane z různých důvodů, ale nejčastěji zase v době, kdy se zvyšuje nezaměstnanost, tak poté, co je znovu zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání, se mu vyplácená renta krátí právě z toho důvodu, že mezitím šel do zaměstnání. My považujeme toto opatření za diskriminační a hlavně to ty poškozené lidi nabádá k tomu, aby buď trvale zůstávali v evidenci uchazečů o zaměstnání, anebo aby se v tom pracovním prostředí pohybovali v zóně šedé ekonomiky. Já jsem přesvědčený o tom, že tohle nemůže být zájmem společnosti, aby lidem, kteří už byli poškozeni pracovním úrazem, víceméně mají už trvalé, většinou i poměrně těžké zdravotní postižení, abychom jim bránili se znovu zařadit do společnosti a i do pracovního života.

Z toho důvodu vás chci požádat, abyste pak ve třetím čtení tuto jednoduchou úpravu, kterou pak načtu v pozměňovacím návrhu, podpořili, protože se jedná o té předmětné věci, navazuje na tu předmětnou věc, které se týká vládní návrh zákona, a skutečně zpřesňuje i pro ty pojišťovny podmínky, aby jasně věděly, jakým způsobem mají postupovat. Tolik tedy v tuto chvíli za mě a v podrobné rozpravě potom načtu zmiňovaný pozměňovací návrh.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se na další přihlášky do obecné rozpravy. Pokud ne, tak ji končím. Zeptám se na závěrečná slova po obecné rozpravě. Není třeba. Nic hlasovatelného nepadlo, takže otevírám podrobnou rozpravu a mám zde jednu přihlášku, to je opět pan poslanec Kaňkovský. Než dorazí, tak omluvím pana poslance Bláhu, a to mezi 16. a 19. hodinou z důvodu jednání ve volebním kraji.

Poslanec Vít Kaňkovský: Ještě jednou dobré odpoledne, milé kolegyně, vážení kolegové, už jenom stručně. Chci se tímto přihlásit k pozměňovacímu návrhu ke sněmovnímu tisku 91, který je evidován v systému pod číslem sněmovního dokumentu 551. Pokud se týká odůvodnění, tak to zde již zaznělo v obecné rozpravě. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dále do podrobné rozpravy nikoho nevidím, tak ji také končím. Závěrečná slova? Paní ministryně? Ne. Zeptat se musím. Paní zpravodajka? Prosím.

Poslankyně Alena Gajdůšková: Jenom konstatuji, že v podrobné rozpravě padl jeden pozměňovací návrh, a jako zpravodajka říkám, že tento pozměňovací návrh podporuji.

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Nic dalšího nezaznělo, tzn. hlasovatelného nic není, takže končím i tento bod.

Budeme pokračovat bodem číslo

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.