Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Petr Fiala)

18.
Návrh poslanců Dominika Feriho, Miroslava Kalouska, Heleny Langšádlové,
Markéty Pekarové Adamové, Karla Schwarzenberga, Františka Váchy
a Vlastimila Válka na vydání zákona, kterým se mění zákon
č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích
/sněmovní tisk 84/ - prvé čtení

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 84/1. Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl poslanec Dominik Feri. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane předsedající. Hezké poledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi, abych vám představil a uvedl sněmovní tisk 84, náš návrh novely zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích.

Smyslem této novely je zrušit skutkovou podstatu uvedenou v § 5 odst. 1, a sice znevážení postavení úřední osoby při výkonu její pravomoci. Ta skutková podstata zní "fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že zneváží postavení úřední osoby při výkonu její pravomoci" a pokuta je až deset tisíc korun. Vláda ve svém stanovisku shledává, to stanovisko je negativní, a zmiňuje, že zájem na udržení vážnosti a autority orgánů veřejné moci je tím klíčovým. Ovšem to se podle našeho názoru nedá vynucovat pokutami.

Nyní mi dovolte krátký historický exkurz. Jistá, řekněme důslednější a širší ochrana úředníků nebo úředních osob, veřejných činitelů dříve, byla zakotvena v trestním zákoníku, ve starém trestním zákoníku, konkrétně v § 156 odst. 3, který zněl: Kdo hrubě urazí nebo pomluví veřejného činitele při výkonu jeho pravomoci nebo pro tento výkon, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem. To znamená, že ta ochrana byla tehdy trestněprávní a týkala se správního trestání. Všimněte si, že tady v té skutkové podstatě někdejší se hovoří přímo o urážce. V současné době se hovoří o znevážení postavení úřední osoby, to znamená, že ta současná úprava je mnohem širší a svádí, řekněme, dává prostor určité úřední zvůli.

To původní ustanovení v trestním zákoníku bylo zákonem 253/1997 zrušeno, a budu-li citovat z důvodové zprávy toho zákona, posledním okruhem úprav obsažených v předkládaném návrhu je vypuštění dvou trestných činů poskytujících zvýšenou ochranu prezidentu republiky a dalším osobám v postavení veřejného činitele před především verbálními útoky. V případech, kdy takový útok má skutečně charakter hrubé neslušnosti nebo výtržnosti anebo kdy je způsobilý ohrozit vážnost napadeného, lze takové jednání postihnout podle dalších ustanovení trestního zákona chránících každou osobu. To platí dodnes.

Teď pro vaši představu, jak je vlastně úředník nebo úřední osoba v současné době chráněna, jaké nástroje může ke své ochraně využít. První možností je ochrana poskytnutá ve správním řádu. Jedná se konkrétně o pořádkovou pokutu až do výše 50 tisíc podle § 62, která bude udělena tomu, kdo učiní hrubě urážlivé podání. Existuje k tomu poměrně bohatá judikatura Nejvyššího správního soudu, týká se to konkrétních případů. Je tam např. nutnost běžícího správního řízení a ta pořádková pokuta má vlastně zajistit úspěšné dokončení toho správního řízení.

Dále v tom konkrétním zákoně, tzn. v zákoně o některých přestupcích, existuje ochrana pro všechny fyzické osoby, tzn. nikoliv jenom pro osoby úřední, konkrétně je to v § 7, to jsou přestupky proti občanskému soužití. Například lze v těchto situacích aplikovat a podřadit to pod skutkovou podstatu: Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jinému ublíží na cti tím, že ho zesměšní nebo ho jiným způsobem hrubě urazí.

V extrémních případech potom poskytuje ochranu i trestní právo, příklad: skutková podstata pomluvy. Kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok v případě vyhrožování s cílem působit na úřední osobu.

Tento návrh není nový, navrhovali jsme ho už v minulé Sněmovně. Bohužel nebyl projednán. A možná bych měl osvětlit, proč s ním vlastně přicházíme, nebo jaké jsou dopady a jaké je využívání této skutkové podstaty a tohoto nástroje v rámci správního trestání. Od nabytí účinnosti tohoto zákona, což bylo 1. července 2017, do poloviny března, kdy jsme si ty údaje z aplikace ISEP zjišťovali, bylo uděleno 456 pokut a 29 napomenutí.

Ještě krátce ke stanovisku vlády. Vláda ve stanovisku poukazuje na úpravu v jiných zemích a zmiňuje třeba Německo. Studoval jsem německou právní úpravu a v německém trestním zákoníku - Strafgesetzbuch - je samozřejmě upravena urážka - Beleidigung - ale nijak se nerozlišuje v rámci hmotněprávní úpravy, jestli se jedná o urážku úředníka, nebo urážku běžného občana. To znamená, že vlastně vláda v tomto odkazuje na něco, co potvrzuje naše stanovisko, že úředník, pakliže je nějakým způsobem uražen, může využít nástrojů, které mu poskytují jiné zákony, a využít normální ochranu, kterou má každý občan. Existuje ale v Německu jedna věc, která mi přišla poměrně zajímavá, a to je procesněprávní specifikum, že ve chvíli, kdy je úředník uražen někým - příklad: policista je uražen řidičem - tak v tu chvíli může jeho nadřízený právě vznésti návrh, že má být zahájeno to trestní řízení. V Německu to poměrně běžně takto funguje.

Dále vláda ve svém stanovisku upozorňuje na judikát Evropského soudu pro lidská práva Janowski versus Polsko, velmi známý, který samozřejmě upozorňuje na specifika výkonu veřejné moci a zároveň také konstatuje, že je možnost upravit dodatečně práva veřejných činitelů, úředních osob, ale neříká, že to tak má být učiněno automaticky. Je to zkrátka nějaké politické rozhodnutí, že chceme chránit více úředníky.

Tolik na úvod. Jednoduše řečeno, myslíme si, že úředníci jsou již dostatečně chráněni a že tato skutková podstata právě značí jistý výraz až přespřílišného vrchnostenského postoje úředníků ve vztahu k občanům.

A možná ještě jedna poznámka z praxe. My jsme se samozřejmě pídili po tom, jestli je toto využíváno a jak to hodnotí úředníci. Nebudu konkrétně jmenovat, ale častá je třeba situace na úřadech práce atp. A bylo nám řečeno, že kdyby měli hlásit každou urážku, kterou jsou častováni, tak by nedělali vlastně vůbec nic jiného.

Takže tolik úvod. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Michálek. Pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené paní kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych přednesl zpravodajskou zprávu ke sněmovnímu tisku číslo 84, kterým je novela navrhovaná poslanci TOP 09 k zákonu o některých přestupcích, k zákonu č. 251/2016 Sb. Konkrétně, jak už tady zaznělo, týká se to § 5, kde poslanci navrhují zrušení přestupku se skutkovou podstatou znevážení postavení úřední osoby při výkonu její pravomoci. Čili to, co poslancům vadí, je v podstatě specifická ochrana pro úředníky, přičemž vycházejí z toho, že postačí k jejich ochraně obecná úprava, například možnost postihovat to jako urážku. K tomu je potřeba dodat, že je pravda, že tato dvě ustanovení, tyto dvě skutkové podstaty mají odlišný objekt - v jednom případě je to autorita orgánu veřejné moci a v případě urážky je to osobní důstojnost.

Protiargumenty, které vznesla vláda a které vám byly rozdány jako sněmovní tisk 84/1, jsou založeny na tom, že vláda uvádí, že úprava je příliš nová, to znamená, platí nějaký půlrok, a nejsou dostatečné indicie, které svědčí o tom, že by ta úprava byla tak problematická nebo vadná, že by ji bylo potřeba odstranit. A dále upozorňuje na to, že řada zaměstnanců veřejné služby je vystavena většímu množství konfliktních situací, ať už je to na úřadech práce, nebo v jiném podobném postavení, a ta skutková podstata, tak jak je upravena v zákoně, je podle vlády pro tyto účely přiléhavá. Ostatně děkuji panu navrhovateli, že nás seznámil se statistickými údaji, s tím údajem, že za nějaký půlrok aplikace toho zákona bylo uloženo 456 pokut. Takže to je přibližně rozsah, ve kterém dochází k uplatňování této skutkové podstaty.

Nyní bych to ještě shrnul. Procesní informace o projednávání sněmovního tisku 84. Bylo k tomu vypracováno stanovisko Parlamentního institutu ke kompatibilitě s právem EU - 84. Vláda zaslala stanovisko nesouhlasné pod 84/1, přičemž garančním výborem byl ustanoven ústavněprávní výbor.

Tolik asi k mé zpravodajské zprávě.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu zpravodaji. Než otevřu obecnou rozpravu, tak konstatuji, že z jednání Poslanecké sněmovny se v době mezi 14. a 19. hodinou z důvodu jednání omlouvá pan poslanec Jiránek a stejně tak od 14 hodin do konce jednacího dne se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Třešňák.

Nyní zahajuji, nebo otevírám, lépe řečeno, obecnou rozpravu. Jsou do ní přihlášeni dva poslanci - pan poslanec Pour, paní poslankyně Válková. Pan poslanec Pour má slovo. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Pour: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, jak je u mne zvykem, zmíním několik skutečností k této novele.

Skutková podstata přestupku znevážení postavení úřední osoby při výkonu její pravomoci dle ustanovení § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb. se v právním řádu objevila poprvé k 1. červenci 2017 v rámci počátku účinnosti zákona č. 251/2016 Sb. Tady bych chtěl upozornit, vidíte, že nabyla účinnosti ani ne před rokem, takže trvá poměrně krátkou dobu.

Dle důvodové zprávy se zařadila tato nová skutková podstata přestupku. Tady bych chtěl citovat doslovně, že účel byl zajištění ochrany zájmu na udržení vážnosti a autority orgánů veřejné moci, jednajících prostřednictvím příslušných úředních osob, ať už se jedná o policisty, zaměstnance obecních úřadů či pracovníky úřadu práce, sociálních odborů apod. Dotčené osoby jsou v intenzivním styku s občany mnohdy i problematického chování a čelí často urážkám či napadání z jejich strany, bez odpovídající zákonné ochrany. Nová skutková podstata bude dále směřovat např. i na dosud obtížně řešitelné jednání některých řidičů, kteří za účelem zdržení úředních úkonů nepravdivě obviní úředníka či policistu z ovlivnění alkoholem či jiného závadového chování, aby se vyhnuli kontrole či jinému úkonu či pouze obstruovali.

Tady chci zdůraznit, že objektem je zde primárně hladký výkon veřejné moci, nikoliv osobnost úřední osoby. Daná skutková podstata je speciální vůči přestupku ublížení na cti. Rozdíl je v objektu přestupku, kdy objektem přestupku ublížení na cti je osobnost člověka, a nikoli řádný výkon veřejné moci. Úřední osoba je vymezena ustanovením § 127 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, kdy se jedná o osoby zastávající tam vyjmenované funkce, pokud plní úkoly státu nebo společnosti a používají při tom svěřené pravomoci pro plnění těchto úkolů.

Předkladatelé návrhu rovně napadají slovní vyjádření skutkové podstaty spočívající v neurčitém právním pojmu znevážení postavením, kdy výklad tohoto pojmu zákonodárce ponechal judikatuře. Dle dostupné odborné literatury k tomuto tématu se bude nejčastěji jednat o tyto formy protiprávního jednání: urážky, vydání v posměch, vyhrožování, nepravdivé obvinění z protiprávního či jiného závadného jednání, schválnosti nebo jiné hrubé jednání. Bude se tedy jednat o jednání, které směřuje proti hladkému výkonu veřejné moci, avšak jeho intenzita, resp. míra společenské škodlivosti, nedosahuje intenzity trestného činu. V praxi se s takovýmto chováním můžeme setkávat třeba... setkávají se s tím pracovníci úřadu práce, kteří již nově vybavují své kanceláře bezpečnostními prvky typu bezpečnostních přepážek, nebo policisté či strážníci obecní policie, kteří jsou při řešení přestupku spáchaného v dopravě obviňováni často z toho, že jsou pod vlivem alkoholu, a na místo jsou volány jiné hlídky či kontrolní orgány, aby toto podezření vyvrátily.

Stávající právní úprava nabízí rovněž možnost usnadnění řešení procesních problémů souvisejících s tím, že útok již nesměřuje proti konkrétnímu úředníkovi jako osobě, ale proti příslušnému úřadu. Předkladatelé varují před rizikem zneužití této skutkové podstaty k osobní mstě. Doposud však zatím není znám žádný důvod nebo případ, který by toto potvrzoval, naopak jsou známy četné případy, kdy pachatelé přestupků znevažují úřední osoby za účelem je znejistit či jinak ovlivnit při řádném výkonu jejich pravomocí.

Dle mého názoru tedy stávající úprava vyhovuje potřebám hladkého výkonu veřejné moci a lze ji hodnotit kladně. Proto navrhuji zamítnout předloženou novelu zákona již v prvním čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, děkuji, pane poslanče. Do obecné rozpravy je dále přihlášena paní poslankyně Válková. Máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane předsedající. Milé kolegyně, milí kolegové, to byl výklad hodný vysokoškolského profesora, který vykládá studentům, proč je určitá skutková podstata zakotvena právě v zákonu o přestupcích, dlužno říci v zákonu zcela novém, přijatém po dlouhých diskusích. Byla jsem u toho v minulém volebním období v roce 2016 s velmi dlouhou dobou na přípravu jeho aplikace. On nabyl účinnosti 1. července 2017, čili je to necelých tři čtvrtě roku.

Německý příklad není úplně optimální, protože tam když se projedete na černo tramvají, tak se dopustíte trestného činu - jen tak jako příklad. Mají tam zcela jinak poskládanou hierarchii přestupků při činu trestných činů. Já si myslím, že zrovna tahle skutková podstata se nám velmi dobře hodí do přestupkového zákona. A to, že není v současné době využívána, jenom svědčí o tom, že si praxe ani neměla čas na ni zvyknout. Jinak já jsem se s tím setkávala také, s těmi stížnostmi na to, i ze strany spoluobčanů, že byli přítomni v úředních místnostech - a pan starosta a poslanec Pour by to mohl dosvědčit - velmi hrubým útokům, které se ještě nedaly kvalifikovat jako trestný čin, nicméně rozhodně to nebylo jednání, které bychom my jako stát měli tolerovat.

Čili já si kladu otázku, proč tak brzy a proč po tak dlouhé době přípravy teď zase chceme něco zrušit. To opravdu nepatří k dobré vizitce právního státu, kterým se tak rádi chlubíme. Rozhodně jsem pro to zamítnutí. Není za tím nic politického. Ty argumenty jsou ryze věcné a některé z nich tady nebudu opakovat, protože mnohem lépe a systematičtěji z písemně připraveného projevu řekl pan poslanec Pour a můžu je jenom podpořit. Čili důvod politický nevidím. Důvody, které tady byly předneseny, si myslím, že se dají snadno vyvrátit, a byly vyvráceny. Nebudu už používat ty samé argumenty, které jste před chvilkou slyšeli. A jediné, co mi zbývá - otázka na předkladatele, proč s touto svým způsobem opravdu nevýznamnou věcí - naopak si myslím, že bychom měli posilovat stabilitu našeho ne příliš stabilního právního státu - přišli a předložili nám takovýhle návrh. Já opravdu jeho po prostudování - vůbec mě nepřesvědčila ta věcná argumentace a nemohu jej podpořit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Do rozpravy se přihlásil pan poslanec Luzar. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já nechci opakovat to, co tady již zaznělo, a přikláním se také pro zamítnutí tohoto návrhu. Ten jeden problém, který s tím návrhem je, že bych doporučil předkladateli, aby případně do důvodové zprávy doplnil stanovisko těch dotčených, vůči kterým tento předpis byl udělán, aby je chránil. A pokud mám zkušenost, a věřím, že i vy se setkáváte se samosprávou, setkáváte se s městskými policisty a s dalšími, tak ti na tuto zákonnou úpravu čekali velice, velice dlouho. A hovoří o tom, že ztráta důstojnosti orgánů v tom dobrém slova smyslu, že když přijde policista a něco řeší vůči různým lidem, kteří k tomu přistupují, řekněme, blahovolně, protože co si na mně vezme, když stejně nic nemám, bydlím někde atd., to se ukázalo jako ten motor, který vedl nás zákonodárce, abychom takovouto právní úpravu přijali.

Čili pokud už se k tomu máme bavit, tak bychom se měli také dozvědět, jak se na to dívají ti, vůči kterým tento zákon byl v dobrém přijat, aby měli. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Dalším přihlášeným je pan předseda Kalousek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Dovolte, abych reagoval... Děkuji za slovo. Dovolte, abych reagoval na svého předřečníka. Když je soudce urážen účastníkem řízení a pak je podána námitka na jeho podjatost vzhledem k tomu, že byl tak strašně urážen, že musí být podjatý, tak rozhodování o takové podjatosti vždycky dopadne tak, že není podjatý, protože soudce je natolik na výši, že se má oprostit od podobných urážek. To samé je v tomhle případě.

Soudci a po schválení služebního zákona i úředníci jsou do značné míry chráněni celou řadou procesů, definitivou, správním řízením v případě, že je chce někdo odvolat, a musí být dostatečně odolní proti výpadům a urážkách těch, kteří v dané chvíli se cítí nějak frustrováni a mají pocit, že za jejich zpackaný život může právě ten úředník, s kterým vyjednávají. Koneckonců většina z nás to, kolegové, zná. Za můj zpackaný život nemůže pan poslanec Zahradník, ale když se rozhodnu, že to tak budu prezentovat, tak to tak budu prezentovat včetně těch urážek, které pan poslanec Zahradník bude muset snášet. Promiňte, že jsem si půjčil zrovna vás, pane poslanče.

Je to jenom koncepční otázka. Je tady stát pro to, aby sloužil? Nebo je tady stát pro to, aby byl drábem? Je tady stát pro to, aby svým klientům poskytl co možná nejlepší službu včetně té velkorysosti, že občas snese nějakou možná nepřiměřenou urážku nebo slovo a za to své zaměstnance chrání definitivou, služebními zákony? Anebo chce být stát tím všemocným drábem, který když se na pana vrchního někdo špatně podívá, tak je potrestán pětadvaceti lískovkou? To je ta otázka. Tu teď řešíme. Proto chceme zrušit tenhle podle našeho názoru naprosto nepřiměřený paragraf. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Luzar. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo, vážený pane přesedající. Vaším prostřednictvím ke kolegovi Kalouskovi. Je mi líto, že má zpackaný život, jak tady hovořil. Předpokládám, že se umí sám i o svůj zpackaný život postarat a obhájit se. A jakožto poslanec pobírající imunitu samozřejmě je tady na toto vybaven. O soudcích a institucích není třeba asi tak dalece hovořit v této oblasti. Ale tady se opravdu jedná o ty lidi, kteří jsou v přímém výkonu kontaktu s klienty. A ten klient není vždy ten hodný, dobrý, hledající pomoc, ale mnohdy je to klient, ke kterému přistupuje, protože byl zavolán, aby toho klienta umravnil, aby ho navedl do zákonného postoje a zákonné cesty. A mnohdy je tím klientem dehonestován.

Klasické právní předpisy v tehdejší době, které platily, prostě nastavovaly byrokratickou úroveň ochrany toho člověka do takové míry, že tito lidé rezignovali na svou ochranu, řekli: To nemá cenu vypisovat ty papíry, to nemá cenu řešit, protože to stejně nikam nevede. Je to jenom byrokracie. Zákonodárce se tohle pokusil řešit.

Já bych opravdu rád doporučil kolegům z TOP 09, aby si zašli na služebnu městské policie, konkrétně třeba v Praze, a pobavili se, jak je to v reálu, ve výkonu té služby, jak reálně cítí tuto potřebu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Do rozpravy je přihlášen pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Řešíme to podruhé. V minulém volebním období se našla většina, která tento přestupek zavedla. My jsme tehdy byli proti, takže logicky jsme pro to, aby tam ten přestupek nebyl. Pro ty, kteří si myslí, že ten návrh není dobře, tak si zkuste vzpomenout na slova, která tady říkal pan poslanec Luzar. Zní hrozně - snižování důstojnosti orgánů řeší tento přestupek. Ještě jednou - snižování důstojnosti orgánů. Já myslím, že to v našem právním řádu vůbec být nemá, že byla chyba, že se to vůbec povedlo. Tehdy byla menšina a teď to otestujeme, jestli tady ta většina, která byla pro zavedení takového přestupku, ještě existuje. Změnilo se obsazení poslaneckých lavic nejenom politicky, ale i personálně a já si myslím, že když budeme používat zdravý selský rozum, tak zjistíme, že takový přestupek nepotřebujeme. Skutečně ne.

Ano, někdy je to mimořádně obtížné. Někdy je to mimořádně obtížné zejména pro ty dámy, protože to jsou většinou dámy, které pracují na sociálním odboru a mnohdy čelí nevybíravému chování některých - podotýkám některých - občanů nebo některých uchazečů o sociální dávky, ne zdaleka všech. Ale dobrou kombinací organizačních, bezpečnostních opatření to ta radnice může vyřešit, aby nedocházelo k ohrožení těchto pracovníků, a současně abychom neměli takový paragraf a takový přestupek, u kterého hrozí zneužití v případech, kdy se tomu úředníkovi občan, který je z jeho pohledu např. dotěrný, neustále se něčeho dožaduje, tak je ta hranice hrozně tenká, kdy jsem se vlastně dopustil urážky takového orgánu.

Takže podle mě ten návrh vůbec neměl vzniknout a tady máme šanci, abychom tu chybu - a já to chápu jako chybu - minulé Poslanecké sněmovny, ale i Senátu, protože ten zákon schválil i Senát a podepsal prezident republiky, abychom ji napravili.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: S faktickou poznámkou jsou nyní přihlášeni paní poslankyně Procházková a pan předseda Kalousek. Paní poslankyně Procházková má slovo.

 

Poslankyně Věra Procházková: Dobré poledne všem. Já bych vám, těm, kteří chcete zrušit tento zákon nebo ho opravit, tak bych vám chtěla říct jednu jedinou věc. Zkuste si sednout do záchranky, ve které pracuji. Zkuste si to vyzkoušet. Já bych byla pro zpřísnění. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Kalousek a jeho faktická poznámka. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: K vyjádření mé předřečnice. Ten zákon, který projednáváme, se na zaměstnance záchranné služby nevztahuje, ten se vztahuje na úředníky.

Ale já se omlouvám panu poslanci Luzarovi, že jsem možná zvolil příliš sofistikovaný způsob vyjádření, tak se pokusím být velmi jednoduchý. Je to o našem vidění světa. Vnímáme stát a státní aparát jako servis a službu, anebo jako drába? Jestli ho vnímáme jako drába, a já chápu pana poslance Luzara, ten ho nikdy jinak neviděl, tak samozřejmě trváme na tom, že tady musí být drakonické tresty za něco, co může být subjektivně vykládáno jako urážka. Jestli ho vnímáme jako servis a službu, tak ten, kdo poskytuje servis a službu, má být do té míry na výši a do té míry velkorysý, takže napadání přejde a jedná podle zákona. A ti, kteří argumentují i fyzickým napadáním, a já nezpochybňuji, že něco takového se občas na přepážkách děje, no tak tam už se konfrontujeme s trestním zákoníkem a ten platí.

My nechceme zrušit trestný čin napadení úřední osoby, útoku na veřejnou osobu. My chceme zrušit jenom onen nesmysl, který si může jenom křivý pohled a úšklebek a uplivnutí si nebo možná ne úplně slušné slovo vyložit jako urážku, která bude pokutována. To prostě nepatří do moderní liberální společnosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Následují faktické poznámky pana poslance Válka a paní poslankyně Procházkové. Než pan poslanec Válek přijde, tak vám oznámím, že paní poslankyně Valachová bude hlasovat s náhradní kartou číslo 5. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Dámy a pánové, omluvte ústy předsedajícího starého muže, který úplně ten zákon do detailu nezná a je překvapen, že se týká (?) zdravotníků a záchranářů, jak tady někdo řekl, protože to by se mi hrozně líbilo. Já na rozdíl od většiny z vás na tom urgentním příjmu trávím poměrně dost času a bohužel feminizací zdravotnictví, to, co se tam děje, jakým tlakům, jaké agresivitě jsou ty sestřičky vystaveny, to si nikdo nedovede představit. Já jsem za poslední tři měsíce zachytil čtyři pacienty na urgentním příjmu, kteří tam přišli s pistolí v kapse. A my nemáme žádnou policii, my nemáme ochranku, která by ty sestry hlídala. Tak děkuji za tento zákon, pokud to takto myslíte. To bych byl velmi rád.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní poslankyně Procházková stahuje svoji faktickou poznámku. Hlásí se prosím ještě někdo do obecné rozpravy? Není tomu tak. Ptám se na závěrečná slova. Pan poslanec Feri jako zástupce navrhovatelů, jeho závěrečné slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vezmu to velmi rychle, ať to ještě stihneme. Jednu věc musím zmínit. Máme ve velké úctě všechny ty, kteří pracují v náročných exponovaných prostředích, kteří se potýkají s lidmi vystresovanými, s lidmi agresivními a kteří vlastně slouží jako hromosvod třeba nedůvěry v ten systém, nesouhlasu se systémem. Není to vůbec tak, že bychom jim chtěli nějakým způsobem takto svazovat ruce. Ale ve chvíli, kdy jsou chráněni jinými instituty, dokonce v tom stejném zákoně, tak nevidíme důvod, proč by tam tato skutková podstata měla být.

Ještě reakce na paní kolegyni Válkovou, proč s tím přicházíme teď. Je to z toho důvodu, že sněmovní tisk 906, který byl v té minulé Sněmovně, byl předložen 13. 9. 2016, 14. 10. k němu přijala stanovisko vláda a od té doby tady ležel, prášilo se na něj, nebyl projednán a pak s volbami samozřejmě spadl pod stůl. Takže to je ten důvod, proč s tím přicházíme.

A na závěr mi ještě dovolte citovat judikát Nejvyššího soudu z roku 2004: "Jestliže je veřejný činitel vystaven verbálním projevům byť i nepodložené nespokojenosti a tyto projevy nelze podřadit pod ta ustanovení, která obecně chrání čest, pověst a dobré jméno všech fyzických osob, je součástí jeho profesionality schopnost vyrovnat se s takovými projevy."

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Ptám se, zda má zájem o závěrečné slovo pan zpravodaj. Ano, má. Pan poslanec Michálek, který je zpravodajem pro prvé čtení. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jenom bych zrekapituloval rozpravu. Zazněl v ní návrh na zamítnutí v prvním čtení. Z jedné strany byla kritizována... (Hluk v sále.) Prosím pana předsedajícího...

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano. Prosím, dámy a pánové, o klid, abychom mohli dokončit projednávání tohoto bodu.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji. Dnes tady byla kritizována nevýznamnost, případně zpochybňována užitečnost tohoto návrhu, jestli vůbec má smysl ho projednávat. Na druhou stranu navrhovatelé zase zpochybňují, zda má smysl, aby takovéto ustanovení bylo součástí našeho právního řádu. Je nicméně fakt, že tady nezazněly žádné příklady toho, kdy dochází ke zneužití této pravomoci, což by bylo asi namístě, pokud je toto tvrzení součástí důvodové zprávy, zatímco příklady, kdy dochází k útokům na osoby, které vykonávají veřejnou službu, jsou veřejně známé i v médiích.

Myslím si a dovoluji si trochu zpochybnit to tvrzení, které tady zaznělo od pana Kalouska, že řešením je velkorysost úředních osob. Když si vzpomenu, že pan Kalousek, když byl uražen, tak tady podával oznámení k mandátovému a imunitnímu výboru a dožadoval se pokuty, tak mi to přijde poněkud neadekvátní, že teď ten argument používá i vůči těm, kteří vykonávají veřejnou službu.

Myslím si, že je relevantní to, co tady zaznělo od některých poslanců, že řada osob například v oblasti zdravotnictví, které vykonávají veřejnou službu, je pod útokem některých klientů, kteří na ně útočí dost brutálním způsobem, a vzhledem k tomu, že vykonávají tuto veřejně prospěšnou činnost, tak tady neexistuje adekvátní ochrana. Nicméně jak správně zaznělo, to není předmětem tohoto zákona.

Já bych doporučil v souladu s tím, co tady zaznělo od většiny z politického spektra, návrh zamítnout.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: S přednostním právem se hlásí pan předseda Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Jenom velmi stručně a omlouvám se. Nicméně pokud pan zpravodaj říká, že jsem tady někdy v minulosti se odvolával k mandátovému a imunitnímu výboru a dožadoval se pokuty, tak prostě hloupě a sprostě lže, jako často. Občas jsem dal někomu přes držku, to je pravda. Ale nikdy jsem se nedomáhal pokuty a nikdy jsem se nedovolával mandátového a imunitního výboru. Doufám, že se omluvíte, pane předsedo!

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Tak, dámy a pánové, zazněla závěrečná slova. Já navrhuji, abychom se vyrovnali s projednáváním tohoto bodu tím, že budeme hlasovat o tom, co zde zaznělo jako návrh. Jak shrnul i pan zpravodaj, byl zde předložen v obecné rozpravě návrh na zamítnutí předloženého návrhu v prvém čtení, který přednesl pan poslanec Pour a ke kterému se přihlásili i další řečníci.

 

Budeme nyní tedy hlasovat o tomto návrhu, tedy o návrhu na zamítnutí v prvém čtení.

Já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 50: přihlášeno 131 poslanců, pro 92, proti 23, návrh byl přijat. Znamená to, že tento návrh byl zamítnut v prvním čtení.

 

Končím samozřejmě projednávání tohoto bodu, končím i dopolední jednání Poslanecké sněmovny. Sejdeme se znovu ve 14.30 hodin při projednávání ústních interpelací. Přeji vám dobrou chuť.

 

(Jednání přerušeno ve 13.02 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.31 hodin.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Takže je 14.30 hodin, dobrý den všem. Dalším bodem našeho programu jsou ústní interpelace, které jsou určeny předsedovi vlády České republiky, vládě České republiky a ostatním členům vlády.

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.