(15.10 hodin)
(pokračuje Luzar)
A já jsem si udělal poznámku, že je to pro ně hlavně ekonomická záležitost. Protože oni mají svého zřizovatele a ten nemá prostředky na to realizovat další přístavbu, další rozšiřování mateřských školek. A pro to, aby vyhověl potřebě, tak to dělá na úkor kapacity mateřské školky klasické.
Oni s tím velký problém až tak nemají, ale upozorňuji na to, že to jako problém nastane. Protože zřizovatelem není pouze velké město, ale i malá obec. A ten problém je zcela zřejmý. Vynechám z argumentace pedagogické důvody, které tady již zazněly od předřečníků, kteří jsou jistě povolanější toto téma otevírat. Vynechám i psychologické důvody, které mi objasnili. Ale ty tady také již zazněly a mohl bych se pod ně jenom podepsat. Co ale jako základní problém pro mě z té návštěvy mateřské školky bylo, je, že mají ochotu přijímat děti od dvou let, ale musí na to být podmínky.
Ten návrh, který byl, nebo je připraven, a je žádost o jeho novelizaci, ale tyto podmínky nevytváří. On je pouze slibuje. A to je ten problém. Kdyby nejdřív byly podmínky a potom se přišlo s touto realizací, tak by asi tato diskuze byla bezpředmětná a nebyla by. Kdyby obce dostaly prostředky z Ministerstva školství na vybudování jeslí nebo speciálních tříd při mateřských školách - protože ony potřebují také speciální technické podmínky na to vybudování - kdyby dostaly prostředky na mzdy a platy, tak by asi tento problém nebyl. Jelikož to je ale tak, že nejdřív zavedeme nárokovost, a potom teprve budeme možná řešit ekonomickou stránku věci, tak tady ten problém vzniká. A samozřejmě vyvolává obavu. A ta obava je zřejmá.
Musím říci, že mě zaujal jeden argument, a ten mě i přivedl k tomu, že stojím tady u tohoto mikrofonu a hovořím k vám, že se nepodařilo paní bývalé ministryni, která touto vlajkovou lodí - mimo školské inkluze teda - touto vlajkovou lodí chtěla podpořit všeobecné mínění občanů, že prostě dvouleté děti patří do předškolních zařízení. Ten argument, který mi dali, je průzkum, amatérský průzkum, který si bývalá paní ministryně provedla na svém facebooku, kdy položila dvě otázky. Položila otázku, zda umisťování dvouletých dětí do mateřských škol v únoru 2018: ano - rodičům to pomůže a dětem neuškodí, nebo ne - rodiče se mají starat o děti a je to zločinem na dětech. Jsou to dvě otázky, o jejichž účelovosti můžeme pochybovat, přesto výsledek je docela markantní. Paradoxně když i ty dvě otázky podložila fotografiemi zastánců a odpůrců, tak přesto v tomto amatérském průzkumu, který ale za šest dní obsahoval skoro 19 tisíc odpovědí, což je docela velké a statisticky velice významné číslo - a zvážíme-li, že to bylo na facebooku, kdy ty sociální sítě jsou vytvářeny určitým principem, čili přátel této politiky a političky - ten výsledek byl pro ano, že je dobré ty dvouleté děti mít v těch školkách, pouze 15 % a ne 85 %. To je takový výraz občanského názoru, že si myslím, že i předkladatelku toho původního návrhu a nyní obhájkyni tohoto návrhu by to možná mělo přivést k tomu, že to občané prostě vidí jinak.
A vracím se k svému úvodu. Myslím, že není zbabělost přiznat: Mýlili jsme se. Prostě jsem myslela, že to půjde. Jelikož ale už to nejsem schopna ovlivňovat, vnímám, že ten problém tady je a že odborná veřejnost to prostě také nepřijala. Laická veřejnost, která by to měla využívat, to také nechce. A prostě předběhla jsem dobu.
Netrapme se tím. Prostě tady je novela, pusťme ji do druhého čtení, bavme se o tom, který návrh z těch tří návrhů, které tady zazněly, podpoříme a který ne. Ale prostě to zkusme řešit, protože občané - a tady si mohu dovolit říci i já, který už má děti dávno mimo - toto cítí jako problém. Protože to vzbuzuje emoce, a zbytečné emoce, na věcech, na kterých je dle mého názoru většinová shoda. Prostě dvouleté děti povinně do předškolních zařízení nepatří. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Následují faktické poznámky v pořadí páni poslanci Adamec a Svoboda a paní poslankyně Valachová. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ivan Adamec: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, jenom dokončím, co jsem začal ve své poznámce. Ale kolega Luzar mi tady připomněl, že chybovat je lidské, odpouštět je božské. Takže lidi chybují, bůh odpouští.
Chtěl jsem říct, že ten pátý ročník není zadarmo. Jestli někdo říká, že je zadarmo, tak neví, o čem mluví. Ten pátý ročník zaplatí rodiče ročníků nižších. Tak to prostě je a na to jsem upozorňoval již v době, kdy se to zavádělo.
Ale mě by zajímala jiná věc. Ony totiž také existují odklady nástupů dětí do prvého ročníku základních škol a zajímalo by mě, zda existuje statistika, jak se zvedl počet odkladů v období, kdy se zavedl pátý povinný bezplatný ročník mateřské školky. A když se na to podíváte, tak dneska neříkejme, že máme devítiletou povinnou školní docházku. Máme desetiletou povinnou docházku. A v tomto případě dokonce jedenáctiletou povinnou docházku. Takže musím říct, že je potřeba to říkat celé. Prostě stát nařizuje rodičům, aby děti chodily do školy od de facto pátého ročníku mateřské školy až do deváté třídy školy základní. Je to tak. Připočítám odklad - a mám vážné podezření, že počet odkladů se tehdy výrazně zvětšil, protože pro řadu rodičů bylo pohodlné odložit děti do školky, a víme, jak někdy ty zápisy vypadají. Takže odporovat rodičům se dneska moc na těch školách nevyplácí. Docela by mě to tedy zajímalo, jak to bylo. Nechci to tady podsouvat, ale je potřeba říct, že máme desetiletou povinnou docházku, dokonce někdy jedenáctiletou.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Následuje faktická poznámka pana poslance Svobody. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji. Já bych vaším prostřednictvím promluvil ke kolegyni Valachové a kolegovi Luzarovi. Průzkum s návodnými otázkami provedený na facebooku nelze v žádném případě použít jako informaci o tom, jaký je názor obyvatelstva. Průzkum, který tady citovala kolegyně Valachová, který říká, že 95 % lidí chce něco, pro ni při její politické orientaci, znamená, že to těm zbývajícím 5 % nařídí. Pro mě při mé politické orientaci to znamená, že najdu cestu, nebo variantu, která umožní těm 5 % splnit si své přání. To znamená najít formu, jak to udělat. Ale to je ten zásadní rozdíl mezi námi. Jeden nařizuje, druhý by chtěl najít řešení. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Valachová a její faktická poznámka. Paní poslankyně stahuje faktickou poznámku, takže se vracíme k přihlášeným do obecné rozpravy. Na řadě je pan poslanec Ventruba, připraví se pan poslanec Kopeček. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Ventruba: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážení kolegové, využívám této příležitosti, aby to bylo víc jak dvě minuty, protože bych chtěl dokončit myšlenku, kterou jsem začal.
Já osobně, když budu reagovat na svého předřečníka pana docenta Svobodu, si nemyslím, že by tento problém měl být politický. Vidím to tak, že je to věc nás všech. Moc se mi líbily příspěvky z obou stran i ze středu, protože jde o naše děti. Já jenom dokončím to, co jsem vám chtěl říct, a odpovím paní poslankyni Gajdůškové, když mluvila o té tradiční rodině, kterou, musím říct podle mého názoru, jak i já si to myslím, řekl pan profesor Fiala. ***