(15.50 hodin)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu navrhovateli. Zpravodajem pro prvé čtení je pan poslanec Chvojka. Prosím pana zpravodaje, aby se ujal slova. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Hezké odpoledne, kolegyně, kolegové. V podstatě pokud jde o tento návrh na změnu Ústavy, tak pan zástupce předkladatelů řekl, co se týče té věcnosti, vše, co měl říci. Pravda je, že já už jsem tento návrh zde, byť ne jako zpravodaj, ale jako člen ústavněprávního výboru měl na starosti jako garant naší strany v minulém funkčním období, takže tento záměr už se projednával jednou, neúspěšně.

Já si myslím, že - a teď už vybočím z role zpravodaje, ale začínám normálně říkat svůj názor na tento tisk - myslím si, že by bylo dobré, kdyby tak tomu bylo i v tomto případě. Myslím si, že návrh na novelu Ústavy v tomto případě není rozumný. Rozumím tomu, proč ale nápad vznikl, nicméně musím zcela v souladu se stanoviskem vlády, jejímž rozhodně fanoušek nejsem, říci, že ten návrh je prostě v rozporu s naším ústavním pořádkem, a to ze dvou důvodů, které jsou uvedeny ve stanovisku vlády. První důvod je takový, že my opravdu máme podle Ústavy, my jako poslanci a senátoři, tzv. volný mandát, to znamená, máme vykonávat tento mandát poslance osobně, v souladu se svým slibem, se svým svědomím a vědomím samozřejmě a nejsme při tom vázáni žádnými příkazy. Což je poněkud odlišné než např. v prvorepublikové praxi, kdy byl ten mandát vázaný. Jistě víte, že poslanci tehdy podepisovali dopředu např. rezignační dopisy, a když se znelíbili vedení své strany, tak ta strana prostě tu rezignaci poslala za ně. My tady máme naprosto jinou praxi, demokratickou praxi, tzn. máme volný mandát a opravdu bychom neměli být bráni jako zaměstnanci strany, za kterou jsme kandidovali. Byť rozumím tomu, že někomu to může vadit.

Dále je problém samozřejmě ten, že v návrhu je uvedeno, což taky správně uvádí stanovisko vlády, že v podstatě konkretizace toho článku 25 by měla být v jednacím řádu Poslanecké sněmovny nebo Senátu, což je samozřejmě taky v rozporu s ústavním pořádkem. Pokud by něco takového mělo vzniknout jako ztráta mandátu, tak by ta konkretizace měla být kdy, kde a jak také uvedena přímo v samotné Ústavě.

A samozřejmě návrh není jenom o ztrátě mandátu v případě, kdy poslanec změní v průběhu volebního období politickou stranu nebo klub, ale i by měl o mandát přijít v den, kdy byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za trestný čin spáchaný úmyslně. Tam se přiznám, že tato úprava je mi z těch dvou věcí, které se upravují, bližší. Tam si myslím, že určitě to je téma k diskusi. Souhlasím s tím, že by to měl být trestný čin spáchaný úmyslně, určitě ne nedbalostní, kdy někdo samozřejmě může nedbalostí spáchat dopravní nehodu či někoho usmrtit a potom by mohl přijít o mandát, to by nemělo logiku. Nicméně s návrhem jako s celkem s touto změnou Ústavy nesouhlasím.

Přiznám se, že i když jsem byl ministrem pro legislativu, tak jsem pořádal tzv. kulaté stoly odborníků, zejména odborníků, ne politiků, ale lidí, kteří buď Ústavu před 26 lety připravovali, nebo se nyní věnují Ústavě, a přiznám se, že ani jeden z těch kulatých stolů, kdy jeden byl věnován moci výkonné, druhý moci soudní, třetí moci zákonodárné a čtvrtý těm obecným věcem, ani jeden z těchto odborníků nenavrhoval to, že by se Ústava měla změnit v těch parametrech, jak navrhují předkladatelé.

Takže já jsem pro to, aby tento návrh na změnu Ústavy byl zamítnut s tím, že je to návrh na změnu, ale není v souladu s ústavním pořádkem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu zpravodaji. Než otevřu obecnou rozpravu, tak vás seznámím s tím, že z dnešního jednání se v době od 15.15 do 16.15 z pracovních důvodů omlouvá paní poslankyně Adamová.

Nyní otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy jsou přihlášeni čtyři poslanci. Jako první vystoupí pan poslanec Feri. Připraví se pan poslanec Výborný. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, s touto změnou Ústavy jsou spojeny otázky týkající se právní jistoty. Právní jistoty zvolených zákonodárců. Tento návrh není nijak nový, ostatně bylo to řešeno už například před přibližně pěti lety. A než abych vymýšlel nějaký nový příklad, tak jsem sáhl po článku nyní již ústavního soudce docenta Šimíčka z roku 2013, který řeší jednu velmi konkrétní věc týkající se toho ustanovení pravomocného odsouzení za úmyslný trestný čin.

Poslanec Tonda bude pravomocně odsouzen k trestu odnětí svobody. Na místo odsouzeného poslance Tondy nastoupí jeho náhradník Pepa ze stejné politické strany. Trestní soud, který bude rozhodovat o odvolání, samozřejmě bude vědět, kdo je tímto náhradníkem, a bude-li číst noviny, bude také vědět, zda např. tento nový poslanec sympatizuje s vládou disponující nejtěsnější většinou, či nikoliv. Co když odsouzený Tonda patřil třeba mezi přeběhlíky a jen díky jeho hlasu se vláda držela u moci? Pak nutně nastane situace, kdy trestní soud bude fakticky rozhodovat nejen o vině a trestu Tondy, nýbrž také o dalším setrvání vlády ve funkci. Čtenářům asi není třeba připomínat, že v tomto případě nebude důležité pouze to, jak trestní soudy rozhodnou, nýbrž také, kdy tak učiní. Pokud totiž odvolací soud nerozhodne ihned, nýbrž třeba s ročním zpožděním, může to ve skutečnosti znamenat pro vládu záchranu do vypršení jejího funkčního období. Toto je velmi konkrétní situace, to mnohem závažnější bude následovat teď.

Pojďme však uvažovat dále. Bývalý poslanec Tonda je ve vězení. Pepa se stal zákonodárcem. Tonda s pravomocným odsouzením není srozuměn a podá dovolání nebo ústavní stížnost, tedy procesní prostředky, které směřují proti pravomocnému rozhodnutí. O těchto prostředcích bude rozhodovat Nejvyšší soud a Ústavní soud a je dost dobře možné, že jim vyhoví. Co to bude znamenat? Tonda se vrátí do poslanecké lavice - předložený návrh totiž nepředpokládá, že k zániku mandátu dojde nevratně, jako tomu je třeba u prezidenta v případě velezrady - a Pepa do bývalého zaměstnání.

Pokud se v našem vymyšleném příběhu čtenář pořád ještě orientuje, trošku jej zkomplikuji. Nejvyšší anebo Ústavní soud zruší pravomocné odsuzující rozhodnutí třeba jen pro některé procesní pochybení - byl opomenut nějaký důkaz, nebylo nařízeno jednání apod. - které trestní soud napraví, a rozhodne stejně jako předtím. Pro Tondu s Pepou to znamená, že se Tonda zase po několika týdnech či měsících na svobodě vrátí do káznice a Pepa opět usedne do poslanecké lavice.

Nebudu předjímat, že naznačený ping-pong se může ještě klidně jednou zopakovat, a nechci ani spekulovat, jakému tlaku budou všechny označené soudy vystaveny při tomto typu rozhodování nejen z hlediska věcného, nýbrž i časového.

To znamená, že tento zcela závažný problém týkající se právní jistoty a výkonu mandátu není předkladatelem nijak řešen. Proto bych se rád dotázal, jestli s tím nějakým způsobem počítá v rámci budoucích úprav, anebo jestli mu tento zcela absurdní scénář, kdy vlastně ztrácíte mandát, posléze ho zase nabýváte, jste závislý na rozhodování soudu, Nejvyššího soudu, Ústavního soudu, a vlastně tím uvádíte v nejistotu voliče a může to mít dalekosáhlé důsledky i z hlediska právě třeba důvěry vlády a jiných klíčových politických rozhodnutí.

Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Dalším přihlášeným v obecné rozpravě je pan poslanec Výborný. Připraví se pan poslanec Ferjenčík. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Výborný: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, rád bych se vyjádřil k předkládanému tisku. Úpravu ztráty mandátu z důvodu vystoupení, přechodu mezi poslaneckými kluby, tak jak to definuje v tomto smyslu návrh poslanců KSČM, hodnotím jako špatnou a rozpornou hlavně se zásadou osobního výkonu mandátu, na kterou se paradoxně odvolává i odůvodnění návrhu. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP