(17.10 hodin)
(pokračuje Stanjura)
A máme několik možností, co s tím uděláme. Ta nejrozumnější je snížit daně. Pokud zrušíme daň z nabytí nemovitosti, to je 10 nebo 11 miliard, zůstává nám 30 miliard ročně. Můžeme snižovat DPH. Můžeme snížit daň ze závislé činnosti. Můžeme například o dva procentní body snížit sociální odvody našim zaměstnavatelům, tj. zhruba 28 miliard, a pořád by to vyšlo, pořád máme ty nalezené peníze. Podívejme se... (Odmlčuje se, protože za ním poslanec Faltýnek mluví s ministryní Schillerovou.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, já bych vás... (Poslanec Faltýnek se vrací na své místo.) Ano.
Poslanec Zbyněk Stanjura: To je v pořádku, já nikam nespěchám.
Podívejme se na tento náš návrh a já bych poprosil paní ministryni, jestli by vystoupila v rozpravě a nezkusila odhadnout dopady na rozpočet, pokud by tento návrh byl přijat.
Slyšeli jsme, jaký je počet OSVČ ročně. Ne všichni využívají výdajové paušály. Ale můžeme si vzít - a teď už máme poměrně čerstvá data - zaplacené daně z příjmů OSVČ za rok 2017. Já vím, že někteří mohou až v červnu, ale myslím, že většina podala na konci března. Kdybychom neměli aktuální údaje za zdaňovací období 2017, můžeme použít zdaňovací období 2016, tam bezesporu ty údaje máme k dispozici.
A když se podíváte o tu takzvanou daňovou úsporu - já říkám takzvanou, protože cílem tohoto návrhu není snížit daně, ale zjednodušit byrokracii a papírování, to je klíčové, a proto byly ty výdajové paušály zavedeny, ne proto, aby byly nižší daně -, tak můžeme dostat číslo, které nám je schopno verifikovat Ministerstvo financí. Já nechci pálit od boku, ale to číslo se bezesporu bezpečně vejde asi tak na sto let pro těch nalezených 170 miliard korun.
Pro ty, kterým se zdá, že výdajové paušály jsou velmi výhodné z daňového hlediska pro naše nejmenší podnikatele, mám takový příklad, který jsem jednou už použil tady z řečniště Poslanecké sněmovny. Představme si velké firmy. I ty největší. A představme si, že by měly ten nejvýhodnější daňový paušál, tj. 80 %, tzn. nemusely by vést výdaje, což je bezesporu lákavé ve velké firmě - tady vidím jednoho úspěšného velkého podnikatele, tak si asi představí, že by každý rok byl daňový základ 20 % jeho tržeb. Možná v tomto konkrétním případě se to daří, ale když se podíváte na daně a tržby našich největších podniků, tak to zdaleka není pravda, že by každý rok danily 20 % tržeb jako daňový základ. Ale když se podíváme na ten nejběžnější výdajový paušál, který není 80 %, ale 60 %, tak už se dostáváme k úvaze, že by naše střední, velké, největší podniky měly daňový základ 60 % svých tržeb, takže by danily těch 40 %. To by nám vzrostlo inkaso daně z příjmů právnických osob, že, paní ministryně? To by nám výrazným způsobem vzrostlo inkaso daně z příjmů právnických osob. My to nenavrhujeme. My si myslíme, že to zdanění je až až, zejména ty vedlejší náklady práce jsou příliš vysoké, a proto taky navrhujeme opakovaně snížení sociálních odvodů pro zaměstnavatele, aby mohli ušetřené peníze např. použít ve mzdové oblasti nebo na inovaci svých výrobních prostředků apod.
Pokud tento návrh odmítnete, nebo ti, kteří budou hlasovat pro zamítnutí, tak v zásadě v našem chápání světa jsou ti, kteří chápou OSVČ jako podezřelá individua. Jsou podezřelí, protože jsou nezávislí, moc toho po státu nechtějí, to je taky podezřelé. Podívejte se, jak čerpají nemocenskou - moc ne, no to je divné. Teď byla hitem posledních dnů a týdnů debata o karenční době. Nemají dovolenou, to je taky divné a podezřelé, tak proč jim ulehčovat situaci? A já si myslím, že bychom jim tu situaci ulehčit mohli a současně měli. Rozpočtové dopady jsou zanedbatelné. Zdaleka se netýkají těch avizovaných slev na jízdné ve veřejné dopravě.
Tak bych poprosil např. pana poslance Hniličku, kdyby nás zkusil přesvědčit, když navrhl zamítnutí, z jakých důvodů váš klub navrhuje zamítnutí. Protože jediný důvod, na který jsme přišli my - a můžeme se plést, a proto bych byl radši, kdyby to zdůvodnění bylo širší, resp. aspoň nějaké, protože nebylo žádné -, tak to bylo z důvodu toho, že jsou malí podnikatelé podezřelí, protože nepracují ve velkých firmách, nechtějí od toho státu mnoho. V zásadě chtějí jenom dvě věci: aby stát nepodnikal a současně aby jim nepřekážel v jejich podnikání. Tento návrh zákona, a to přiznávám, nezlepší výrazným způsobem situaci malých podnikatelů, ale zlepší alespoň trochu.
Takže my stojíme o to, aby zákon prošel do druhého čtení, abychom mohli podrobně debatovat případné daňové dopady, které jsou skutečně minimální z hlediska celkového státního rozpočtu.
A protože jsme všichni politici a všichni usilujeme o hlasy našich voličů, tak chci připomenout, že je to jeden milion voličů, protože všichni OSVČ jsou pravděpodobně zletilí, tudíž pravděpodobně všichni mají volební právo. Nevím, kolik ho využívají, ale kdyby to bylo stejně procentuálně jako ve všech ostatních sociálních skupinách, tak to bude kolem 60 %, tj. 600 tisíc voličů. Tak pojďte společně s námi něco udělat pro těch 600 tisíc voličů. Děkuji. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu poslanci. Nyní přečtu omluvu. Z jednání Sněmovny se omlouvají od 17.15 do 18.30 z osobních důvodů pan poslanec David Kasal, mezi 17. a 19. hodinou z důvodu jednání pan poslanec František Elfmark, mezi 18. a 19. hodinou z pracovních důvodů pan poslanec Miloslav Janulík a dnes od 18 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů paní poslankyně Květa Matušovská.
Takže nyní mám do obecné rozpravy ještě jednu osobu... Teď se přihlásila paní ministryně, takže pan poslanec Ferjenčík... Tak jestli, paní ministryně, využijete přednostního práva? (Nemá zájem.) Tak počkáte. Takže pan poslanec Ferjenčík. Prosím, máte slovo.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. My jako klub Pirátů podporujeme snížení byrokracie pro živnostníky. Myslíme si, že toto je krok správným směrem. Otázka je samozřejmě ten dopad ve chvíli, kdy větší komplikace jsou EET, kontrolní hlášení a související byrokracie. Ale i tento menší krok považujeme za rozumný. Ten rozpočtový dopad vzhledem k tomu, jak v tuhle chvíli rostou i daňové výnosy ve všech oblastech, podle nás je tak malý, že to za tu úlevu těm živnostníkům stojí, a proto ten návrh podporujeme.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. A nyní mám tady žádost v obecné rozpravě paní ministryně Aleny Schillerové. Prosím, paní ministryně.
Ministryně financí ČR Alena Schillerová Nepřijdu s dvěma miliardama. Dobrý den. Děkuji, pane předsedající, za slovo. Dámy a pánové.
Já vám to jenom vysvětlím, pane předsedo Stanjuro, že mícháte hrušky s jabkama. Pokusím se. Nejdřív k historii, jak vznikla tato právní úprava, kterou máme v podstatě v zákoně o dani z příjmů od 1. ledna 2018. Já byla už u toho, takže já si to pamatuji naprosto jasně.
Koaliční vláda bývalá - přišli s tím zástupci KDU-ČSL, ti tady dneska nevystupovali - přišla s návrhem, že chce vrátit tzv. paušalistům slevu na děti a manželku. Úkol, který dostalo Ministerstvo financí, když jsem tam v té době byla v pozici náměstkyně ministra pro daně a cla, zněl vyhovět, protože tam hrozily různé další spory. Vyhovět, ale přijít s rozpočtově neutrálním řešením. Zázraky neumíme, takže se přišlo s řešením - kdyby se vrátily slevy na manželku a děti tzv. paušalistům, tzn. těm, kteří uplatňují výdajové paušály, myšleno tedy výdaje procentem z příjmů, které dosahují určitého stropu, tak by to činilo 2,5 mld. přesně. Mám ta čísla v hlavě, takže si je velice dobře pamatuji. ***