(14.30 hodin)
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Bude se tedy jednat o dvě hlasování. Nyní s přednostním právem paní ministryně Šlechtová.
Ministryně obrany ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedo, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, je sobota ráno, vzbudíte se a zjistíte z médií, že došlo k válečnému útoku v určité zemi. Co s tím. Za pár hodin vystoupí ministryně obrany, která během té chvíle svolala vedení Ministerstva obrany, generály Armády České republiky, Vojenské zpravodajství, kde jsme se všichni domluvili na tom, jakými jsme disponovali informacemi, ať už od zpravodajců, nebo od generálů, nebo samozřejmě ze strany NATO. Na základě honu médií, občanů, vás politiků celou sobotu dopoledne jak na mne, tak na ministra zahraničních věcí jsme oba následně vystoupili. Já osobně jsem ubezpečila českou veřejnost jako česká politička, že čeští občané, čeští vojáci na UNDOFu nejsou ohroženi a jsou v pořádku. Následně jsme informovali o tom, že došlo k válečnému vojenskému zásahu ze strany USA, Velké Británie a Francie na Sýrii. Bližší informace v tu chvíli veřejného charakteru jsme nikdo z nás neměl a v žádném případě by je nikdo z nás nepustil, ani já, ani ministr zahraničních věcí. Následně vzhledem k tomu, že každý má právo, a to jak ministr obrany, tak ministr zahraničních věcí, si v těchto případech svolat své krizové štáby nebo vedení těchto krizových štábů, informace vedení krizového štábu jsme poskytli krizovému štábu Ministerstva zahraničních věcí a následně vystoupil pan ministr Stropnický se svým stanoviskem v rámci spojeneckého - našeho - členství v NATO.
Dva ministři vlády, je to jedno, že jsme vláda v demisi, se postavili za české občany, abychom my je informovali o tom, jaká je situace a že jsme v bezpečí. A vy, mnozí z vás, nám píšete, že my dva za něco můžeme? (Hovoří důrazně.) Kdo z vás jste si stoupl před ty kamery, aniž byste peskovali nás dva, jak ministra Stropnického, tak ministryni Šlechtovou za to, že jsme informovali o tom, co jsme v tu chvíli věděli?
Já osobně nemám problém, pokud tento bod bude zařazen, ale počítejte s tím, že spousta informací je v utajovaném režimu, takže vám navrhuji, aby některé body byly zařazeny na výbory, jak to navrhl pan ministr Stropnický. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní ministryně. S přednostním právem pan místopředseda Benešík. Máte slovo.
Poslanec Ondřej Benešík: Já jsem počítal, že toto zazní, a je to naprosto korektní. Spousta informací je prostě klasifikovaných a při sebevětší vůli ministryně obrany a ministr zahraničních věcí nám to tady na plénu sdělit nemohou. A pokud chceme vyjádřit svůj postoj k teroru, islámskému teroru Islámského státu a podobně, máme na to velkou možnost, protože počítám, že na této schůzi Sněmovny zřejmě už dnes budeme hlasovat o dodávkách atomových technologií do Íránu, tzv. Búšehr. KDU-ČSL dlouhodobě říká, že, byť se jedná primárně o technologie mírového charakteru, nepodpoří, nikdy nepodpoří dodávky tohoto druhu technologií do islámského režimu, který vykazuje velmi zjevné známky diktatury. Čili tyto dvě věci, byť možná se někomu zdá, že spolu nesouvisí, spolu souvisí. A já znovu za klub KDU-ČSL opakuji, že my embargo, které je podle našeho názoru naprosto správné na dodávky jaderných technologií do Íránu, který je evidentně sponzorem terorismu a násilí, v tomto regionu nepodporujeme. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. S přednostním právem pan předseda Stanjura, poté pan místopředseda Filip. Pan Stanjura se hlásil o chvíli dřív. Prosím, máte slovo. Hlásil jste se dřív, já jsem vás evidoval.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké odpoledne ještě jednou. Já chci říct, že my jako nejsilnější opoziční strana jsme tu debatu nevyvolali. Přijde mi nešťastné, aby se ta debata vlastně vedla, aniž bychom rozhodli o tom bodu, nebo ne. Já bych rozuměl. Zazněl návrh, já když tak bych pana kolegu Zaorálka prostřednictvím pana předsedy požádal, aby ten bod upřesnil. Podle mne nemá znít stanovisko České republiky, ale vlády České republiky. To je přece jenom rozdíl. Nemůžeme si osobovat právo mluvit za celou Českou republiku, nebo mít informaci, ale vláda by to měla říct.
Já chci vysvětlit, proč jsme připraveni takový návrh, pokud bude upravený, podpořit. Ne že bychom tady chtěli nějak příliš vystupovat, zdržovat a věnovat se tomu několik hodin. Ten problém je jednoduchý. Vystoupila ministryně obrany, jejímu dnešnímu vystoupení jsem moc neporozuměl, s nějakým prohlášením ministr zahraničí, premiér, všichni v demisi, ale v zásadě mluvili ještě v sobotu jednotně, jedním jazykem, jeden přístup. Načež pan premiér v demisi v neděli vlastně změnil slova, změnil slovník. Z mého pohledu vyčinil oběma svým ministrům, a pak z toho vzniká ten zmatek. Kdyby to zůstalo u těch sobotních vystoupení a nic by se k tomu z úst členů vlády nepřidávalo v neděli a v pondělí, tak bychom ani necítili potřebu debatovat to tady na plénu, protože stanovisko by bylo poměrně jasné, jednotné a možná bychom se mohli vrátit k dobré politické praxi, což v sobotu pan premiér v demisi mohl informovat krátce předsedy třeba opozičních stran o tom, jak jeho vláda, která je v demisi, nemá důvěru, jak se k tomu postaví, případně zjišťovat podporu či nepodporu pro to stanovisko. Já bych to považoval za legitimní, neveřejně, bez mikrofonu tady takovou informaci dostat. Nebylo by to poprvé a doufám, že by to nebylo ani naposled v tak důležitých mimořádných akcích konzultovat tyto věci i s opozicí. A to je vlastně všechno.
Já nechci tu debatu protahovat meritem věci. Navrhuji, abychom rozhodli hlasováním, zda ten bod zařadit, nebo ne, pak budou mít ti, kteří chtějí k tomu vystoupit, možnost vystoupit. Takhle je to trošku nefér, když ministři se vlastně do rozpravy zapojí a ostatní na to nemohou reagovat. Já jsem se jenom pokusil vysvětlit stanovisko našeho klubu, že ten bod, pokud bude přejmenován, jsme připravit podpořit. Když se to nestane, nic zvláštního se taky nestane.
Chci jenom upozornit, že tu debatu iniciuje potenciální koaliční partner hnutí ANO. Abychom zase neříkali, že opozice chce něco zdržovat. Opozice v této chvíli nic nenavrhla, možná se k tomu návrhu připojí. A pokud chcete debatovat o Sýrii utajeně, neveřejně, klidně, nás do toho netahejte. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane předsedo. Nyní s přednostním právem místopředseda Filip. Prosím.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážený pane předsedo, pane premiére, členové vlády, paní a pánové, já jsem nechtěl reagovat původně, ale musím, protože pan kolega Benešík sem zatáhl jiný bod jednání. Víte, jaký je důvod pro to, abychom o tom diskutovali dnes, tedy promiňte mi, třetí čtvrtý den po útoku, a nikoliv v době, kdy ten spor začal? To je jednoduché. Protože v sobotu ráno, nebo z pátku na sobotu ráno nezpochybnitelně podle rezoluce 3314 Valného shromáždění OSN ze 14. prosince 1974 došlo k aktu agrese. Tato rezoluce totiž pro všechny státy OSN stanoví a pro mezinárodní právo vytvořila definici agrese. Za agresi se považuje bombardování, dále se za agresi považuje napadení ozbrojenými silami určitých států území jiného státu nebo útok ozbrojených sil určitých států na pozemní, námořní, letecké síly jiného státu nebo na jejich vojenské nebo průmyslové objekty. Statut mezinárodního trestního soudu považuje agresi za trestný čin. ***