(17.40 hodin)
(pokračuje Černochová)
Takže co chceme jako Česká republika? Chceme teď dávat do legislativního procesu něco, co bude v rozporu s tím, na co se tady odvoláváme, že platí? Nestálo by skutečně za to vyčkat toho rozhodnutí Spojených států, které by mělo být v dohledné době i s ohledem právě na to, co jsem tady zmiňovala před chvílí, a to s ohledem na Sýrii? Předpokládám, že by to rozhodnutí ze strany americké administrativy mělo být co nejdřív. Takže to není o tom, že bychom tady navrhovali přerušení do září nebo přerušení do konce roku. Pan předseda poslaneckého klubu ODS, pan Stanjura, navrhl přerušení do příští schůze. Jestli na příští schůzi nebude postoj změněn, budeme se o tom znovu bavit. Ale já předpokládám, doufám, že na příští schůzi, pokud by k tomu přerušení došlo, že už bude zdráv a v plné síle pan ministr zahraničních věcí Stropnický, aby nám řekl jako ministr zahraničních věcí, co to pro Českou republiku v případě, že by toto bylo schváleno, co to bude znamenat.
Stejně ať nám řekne premiér této vlády, co to bude znamenat pro Českou republiku, i z jeho pozice, z pozice premiéra. Z pozice země, která na úrovni premiéra, vlády, prezidenta České republiky je jednou ze zemí, která se velmi zásadním způsobem, a já jsem za to ráda, staví za Izrael. A myslím si, že z hlediska mezinárodních vztahů si tímto skutečně můžeme způsobit velké problémy bez ohledu na to, co udělá nebo neudělá americká administrativa.
Dovolte mi tedy požádat vás ještě jednou o přerušení. A pokud tady třeba zítra bude pan premiér - protože v dopoledních hodinách projednáváme normální body - tak to přerušení já navrhuji do doby přítomnosti pana premiéra tak, aby mi odpověděl na tu otázku, co to způsobí jemu jako představiteli naší vlády, případně jestli tady bude pan ministr zahraničních věcí, případně jestli stanovisko Ministerstva zahraničních věcí může tlumočit někdo jiný. Já jsem dokonce včera ani netrvala na tom, že mi na to musí odpovídat pan Babiš nebo pan Stropnický. Já jsem žádala zpravodaje, pana kolegu, aby on zjistil, jaké to stanovisko je.
Opravdu tady nejde o obstrukci. Tady jde o to, abychom se vyhnuli nějakému diplomatickému faux pas a abychom měli jasno, co se ve chvíli, kdy tuto normu budeme postupovat dál, co se bude dít. Takže navrhuji procedurálně a prosím vás o podporu přerušení tohoto jednání do přítomnosti pana premiéra, případně přítomnosti pana ministra zahraničních věcí, případně sdělení informace za pana premiéra nebo za pana ministra. Co si tito dva klíčoví aktéři naší zahraniční politiky o tomto návrhu zákona myslí. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Jen abych si to vyjasni - tak je to návrh na přerušení tohoto bodu do doby přítomnosti premiéra, nebo ministra zahraničních věcí, nebo sdělení jejich stanoviska. Chápu to dobře? (Poslankyně Černochová: Ano.) Takže víme všichni, o čem se bude hlasovat. Já se dívám do sálu, jestli jsou nějaké zásadní námitky. Nevypadá to. Takže v tom případě bych... (Poslanci požadují odhlášení.) Odhlásit? Takže já zruším hlasování a odhlásím vás všechny. Prosím o přihlášení. Tak, až se nám to ustálí, tak budeme hlasovat o přerušení bodu do přítomnosti premiéra, ministra zahraničních věcí nebo vyjádření stanoviska vlády.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro přerušení. Kdo je proti?
V hlasování číslo 106 bylo přítomno 115 poslanců, pro hlasovalo 41, proti 12. Návrh byl zamítnut. Takže budeme pokračovat v jednání. Já vám děkuji.
Mám tady omluvenku. Předseda klubu ODS Stanjura se nám omlouvá do konce jednacího dne, řekl bych, z procesních důvodů.
Jako prvního tady mám s přednostním právem přihlášeného pana předsedu Kalouska. Prosím.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za pozornost. Pane předsedající, dámy a pánové, prosím, nejprve mi dovolte dvě sice velmi vážně míněné, ale přece jenom lehce odlehčující poznámky. Tou první poznámkou je reflexe toho, že vláda má neutrální stanovisko. Na základě diskuzí, které jsme tu prodělali o podobných tematikách, si to představuji asi tak, že vláda ve středu zaujala stanovisko souhlasné, ve čtvrtek své stanovisko drtivě popřela a zaujala stanovisko negativní, v pátek se nad tím zamyslela a zaujala stanovisko neutrální. Tohle je totiž, a teď si nedělám legraci, tohle je zahraničněpolitická strategie české vlády. A je to smutné zejména pro budoucnost České republiky a našich dětí, protože nás prostě nikdo nebude brát vážně, pokud česká vláda postupuje tak, jak postupuje, a ona tak bohužel postupuje.
Druhá mírně odlehčující poznámka. Týká se nepřítomnosti pana ministra zahraničních věcí. Já jsem si přečetl, že má problémy s páteří, což není tedy žádná nová informace, to všichni víme dlouho. Jenom nevím, proč se to prezentuje jako zdravotní problém. Ale pevně doufám, že pan ministr zahraničí nebo někdo, kdo ho může plnohodnotně zastoupit, se mezi nás dostane.
A teď mi po těchto dvou poznámkách dovolte jednu informaci, o které se domnívám, dámy a pánové, a proto jsem vystoupil, že řada z vás ji nemá, protože je opravdu čerstvá. Dovolte, abych vás informoval, že dnes byl den armády Teheránu. Pardon, Íránu. Dnes Írán slavil Den armády, což je u nich velmi významný svátek. A v Teheránu byla obrovská vojenská přehlídka. A na té vojenské přehlídce dnes - já jsem to zachytil v The Economist, ale už to najdete i na některých českých serverech, je to opravdu několik minut čerstvá informace. Dnes v Teheránu pan prezident Hasan Rúhání při příležitosti té vojenské přehlídky řekl - a teď bych rád citoval přesně (čte z podkladu): "Říkáme světu, že budeme vyrábět nebo si opatřovat jakékoliv zbraně, které budeme potřebovat, a nebudeme čekat na vaše svolení nebo dohodu."
To řekl dnes íránský prezident celému světu, tedy i nám. Nám, kteří projednáváme návrh tohoto zákona. Nám to vzkázal. To jsou velmi silná slova. A v zájmu budoucnosti bezpečnosti České republiky doporučuji tato silná slova brát velmi vážně.