(17.00 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a prosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře.
Ministr zemědělství ČR Jiří Milek Pane místopředsedo, vážené poslankyně a vážení poslanci, ano, kůrovcová kalamita určitě v letošním roce nepoleví a obávám se, že, když se podíváme, jaké momentálně probíhá počasí, jaké je klima v nejpostiženějších oblastech, tak si myslím, že letošní rok bude určitě minimálně kulminovat. Jen na začátek chci říct, že v nejpostiženějších oblastech, což je střední a severní Morava, od počátku roku spadlo pouze 20 % srážek, což samozřejmě to bude umocňovat, a dále v této oblasti podle meteorologické služby je avizované navýšení průměrné roční teploty za toto období o 5,5 stupně, což je obrovská změna klimatu v tento moment, která tam probíhá.
Opatření, které budeme dělat. Když pominu personální opatření, tak samozřejmě když jsem přišel na úřad, tak jsem zjistil, zavolal jsem si, bylo to někdy kolem 30. ledna, poradu všech vlastníků lesů České republiky, tzn. byli tam zástupci Lesů České republiky, Vojenských lesů, Arcibiskupských lesů a tzv. SVOL, což jsou vlastníci obecních a soukromých lesů v České republice. Tito lidé zastupují více jak 90 % vlastníků České republiky. Zeptal jsem se jich, protože nejsem sám lesák, co jim brání v rychlé likvidaci a postupu s kůrovcem. Jednoznačně odpověděli: vyhláška 101 a její zastaralost, jak je koncipovaná.
Tato vyhláška už byla změněna během dvou a půl měsíce, dneska už je platná, jenom podotknu hlavní rozdíl. Stará vyhláška říkala, jak se musí bojovat s kůrovcem, že se musí kácet zdravé stromy, klást lapáky atd., a čím více máme vytěženého dřeva kůrovcem (?) v minulosti, v předešlém roce, tím více musíme položit zdravých stromů a do nich nalétne kůrovec, a tím ho zabijeme. Tento postup byl zastaralý a tato opatření, včetně feromonových lapáků, byla při tomto masovém výskytu kůrovce neúčinná. Taktéž tato vyhláška říkala, že musí být veškeré stromy napadené kůrovcem, i souše, kde už je odloupaná kůra, znáte to, strom bez kůry, musí být primárně uklizeny z porostů, což si troufnu říct, jsem laik, ale je to úplná blbost. Tyto stromy, z těch za prvé žádný brouk už nevyletí, do těch žádný brouk nevletí a nerozmnoží se. Rozmnoží se nám právě v těch syrových stromech, na které jsme ale neměli v ten moment kapacitu, protože jsme pořád bojovali s těmi suchými stromy.
Takže změnili jsme vyhlášku v tom, že suché stromy a inertní stromy můžou být ponechány v lese na pozdější jakoukoli likvidaci, těžbu atd., a zaměřili jsme se na boj a vyhledávání těch napadených stromů a ničení larev těchto brouků v napadených stromech. Bohužel, potýkáme se s poměrně slabou kapacitou lidských sil i harvestorových a tak dál strojních kombinací. Zpracoval jsem samozřejmě materiál na vládu, tak aby vláda viděla, jaká je situace vážná, udělali jsme první jednání, bylo na Ministerstvu zemědělství, shodou okolností dneska proběhlo druhé kolo na Úřadu vlády, kam jsme pozvali všechny zainteresované resorty. Bylo tam zastoupené Ministerstvo dopravy, bylo tam v rámci toho ČD Cargo, SŽDC, byly tam České dráhy. Dohodli jsme se, že do konce roku České dráhy zakoupí nebo zajistí minimálně navýšení 500 vagonů na odvoz dříví, protože silnice jsou dneska přeplněné, nejsme schopni to množství odvážet a trať je jediná propustná v tento moment.
Dále jsme se dohodli, byli tam zástupci i Ministerstva průmyslu a obchodu, byl tam pan Beneš, generální ředitel ČEZ, je ve hře i varianta pálení tohoto nestandardního a toho nejméně kvalitního kůrovcového dříví, že bychom ho pálili pro energetiku, ale to bude až ta krajní mez.
Dál jsme se dohodli, tak abychom nezatěžovali a nepřecpávali dneska zpracovatele dřevem, dohodli jsme se na tom, že zřídíme tzv. mokré a suché sklady. Původně jsme chtěli dělat většinu mokrých skladů, mokré sklady bohužel s nedostatkem vody, který dneska je ve všech regionech, a velké potřeby vody na kropení těchto klád musíme opustit, budeme jich mít jenom několik, ale budeme dělat tzv. suché skládky, že tam navozíme zpracovanou kulatinu, a teď musíme tuto kulatinu asanovat. Budeme ji asanovat buď chemickým postřikem, který se dělal doteď, ale je taky poměrně náročný, ale ukazuje se jako nová cesta. Zaznamenali jste, včera to bylo i v novinách, my na tom děláme už asi 14 dní, musíme vyřídit rychlé povolení přípravku etylendinitril. Je to chemická látka, která se odbourává, nejsou tam žádná rezidua, vyrábí to česká firma a je schopna nám dodat pro letošní sezonu asi na milion kubíků. (Upozornění na čas.) Já se omlouvám.
Takže já si myslím, že nějaká opatření děláme, ale bohužel to počasí, které je venku, neskýtá záruku, že hned tak tato kůrovcová kalamita skončí.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím pana poslance, jestli má zájem o doplňující dotaz.
Poslanec Vít Kaňkovský: Děkuji panu ministrovi, měl bych ještě některé doplňující dotazy. Za prvé se chci ještě zeptat, co uděláte pro ty nejmenší vlastníky, protože ti mají poměrně velké problémy, a nejenom se zpracováním toho kůrovcového dřeva, ale i s výsadbou. To je první otázka.
Pak se chci zeptat: Odborníci upozorňují, že velmi účinným řešením by bylo vyhlášení nouzového stavu v těch nejpostiženějších lokalitách. Ty informace se liší. Jednou že vyhlásíte nouzový stav, podruhé ne, a s tím souvisí, jakým způsobem spolupracujete s Asociací krajů na zajištění právě logistických opatření a právě i případném vyhlášení nouzového stavu.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím pana ministra o doplňující odpověď.
Ministr zemědělství ČR Jiří Milek Tak doplňující otázky, co uděláme pro ty nejmenší zpracovatele a vlastníky lesů. Takže zaprvé navýšíme tam zhruba o 300 milionů dotací na obnovy lesů, které jsou jenom pro nestátní sektor. Co se týče Lesů České republiky, na vrub Lesů České republiky půjde zaskladnění dřeva až do výše milion 200 tisíc kubíků, tak abychom stabilizovali cenu dřeva na trhu, aby bylo kam dávat. Aby ti ostatní mohli prodávat dřevo, tak Lesy České republiky svoje dřevo zadrží.
A poslední otázka byla? (Odpověď mimo mikrofon.) Vyhlášení nouzového stavu. Takže i dneska to bylo na pořadu dne, tahle otázka, ale budeme se snažit to zvládnout bez vyhlášení nouzového stavu, protože víte, že když je vyhlášen nouzový stav, a to bylo třeba při prasečím moru ve Zlínském kraji, tak tam trvá zákaz vstupu do lesa. Možná bychom museli zrušit i pionýrské tábory v té oblasti atd. Myslím, že toto zrovna my jsme schopni likvidovat, toho kůrovce, zatím i bez vyhlášení nouzového stavu, ale nevylučuji, že k tomu sáhneme.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím paní poslankyni Maříkovou, která bude interpelovat ministra Vojtěcha ve věci příplatku sestrám, a připraví se pan poslanec Dolínek.
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v médiích proběhla zpráva, že zdravotní sestry by mohly v budoucnu dostávat příplatek za směny sedm tisíc korun, a ne tři tisíce, jako je tomu dnes. Vzhledem k tomu, že zdravotnictví se potýká s velkým nedostatkem zdravotních sester, což vede k omezování provozů nemocnic, tak argument, že nejdříve je potřeba navýšit platy nelékařským profesím, je zcela oprávněný. Neobáváte se však, že když přidáte jen směnným sestrám, tak přijdete o další nelékařský personál? Kdo pak tento personál nahradí? Jak chcete zabránit jejich odchodu. Máte předběžnou analýzu finančního dopadu na státní rozpočet a odkdy by k tomuto navýšení mělo dojít? Bude se toto navýšení týkat také krajských nemocnic a kde na to vezmou finanční prostředky?
Zmínil jste se také, že vás zaujal nápad, že by sestry dostávaly za odpracovaná léta u lůžka výsluhy, podobně jako policisté či hasiči. Odkdy by se odpracované roky začaly započítávat? Bylo by to zpětně? Je to vůbec reálné a máte představu, o kolik by to zatížilo státní rozpočet? Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a prosím pana ministra o odpověď. ***