(9.50 hodin)
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane ministře. Otevírám rozpravu. Ptám se, zda má někdo zájem o vystoupení v rozpravě k tomuto bodu. Nikoho nevidím, rozpravu končím.
Přistoupíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Poprosím pana zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s hlasovací procedurou a poté přednášel pozměňovací návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko. Prosím.
Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením garančního výboru. Ústavně právní výbor na své 18. schůzi 29. května přijal doporučující stanovisko k návrhu A, to je ten pozměňovací návrh přijatý v ústavněprávním výboru, a doporučuje i schválit návrh jako celek. Co se procedury týče, ta je velmi jednoduchá. Vzhledem k tomu, že nebyly načteny žádné legislativně technické úpravy, tak budeme nejdřív hlasovat o návrhu A a posléze o zákonu jako o celku.
Předseda PSP Radek Vondráček: Ano, děkuji vám. Poprosím tedy, abyste zavelel k prvnímu hlasování. Technické nebyly načteny žádné, budeme hlasovat o návrhu A. (Dominik Feri: Budeme hlasovat o návrhu A.)
Budeme hlasovat o návrhu A společně jedním hlasováním.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro pozměňovací návrh tak, jak jej přijal ústavněprávní výbor. Kdo je proti?
Hlasování 179. Přihlášeno je 171 poslanců, pro 163, proti nikdo. Pozměňovací návrh byl přijat.
Poslanec Dominik Feri: A nyní bychom hlasovali o návrhu zákona jako o celku.
Předseda PSP Radek Vondráček: Ano. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, podle sněmovního tisku 57, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování 180. Přihlášeno 171 poslanců, pro 148, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Všem děkuji. Končím tento bod.
Otevírám další bod a tím je bod číslo
109.
Návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany
v zahraničních operacích v letech 2018 až 2020 s výhledem na rok 2021
/sněmovní tisk 150/ - prvé čtení
Materiál postupně uvede paní ministryně obrany Karla Šlechtová a místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Martin Stropnický. Paní ministryně, prosím, máte slovo.
Ministryně obrany ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedo, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, děkuji za udělení slova. Předkládám vám společně s ministrem zahraničních věcí k projednání a také ke schválení Návrh na působení sil a prostředků resortu ministerstva obrany v zahraničních operacích v letech 2018 až 2020 a do tohoto mandátu jsme dali i výhled na rok 2021. Tento materiál schválila vláda dne 11. dubna 2018 usnesením vlády č. 221. Vláda tak učinila, neboť samozřejmě z podstaty věci je naší povinností jako vlády, ať s důvěrou, nebo bez důvěry, včas předložit Parlamentu České republiky ke schválení návrh na působení sil v zahraničních operacích. Tím umožnila zajištění souladnosti takového působení s českým právním řádem, a tak i plnění závazků směrem k mezinárodním organizacím nebo zemím na bilaterálním základě. O navýšení v Afghánistánu rovněž požádal v dubnu dopisem generální tajemník NATO pan Stoltenberg.
Předkládaný materiál, který dnes zde projednáváme, byl zpracován s ohledem na navýšení našich příspěvků ve čtyřech zahraničních operacích ještě pro druhou polovinu roku 2018, ale zároveň na potřebu schválit nový souhrnný komplexní mandát na působení v zahraničí pro roky 2019 a 2020 právě s výhledem i na rok 2021. Zde bych ráda uvedla, že některé zahraniční mise končí v prosinci 2018. Některé zahraniční mise, které jsou již schváleny Parlamentem České republiky, a o tom se určitě budeme bavit, končí 31. 1. 2019.
Materiál vychází z aktuálních zahraničně-politických a také bezpečnostních priorit naší země. Reaguje na současnou bezpečnostní situaci, a to samozřejmě včetně boje proti terorismu, včetně potřeby omezení migrace na území státu, kde k migraci dochází, v celém světě, a reflektuje spojenecké závazky České republiky vůči NATO, Evropské unii, ale samozřejmě také OSN. Tento mandát navrhuje prodlužování působení v již schválených a probíhajících, a to ve většině případů zároveň dlouhodobějších operací, kterých se Česká republika účastní. V tuto chvíli je tam jediná výjimka, a to je obdobné působení v rámci tzv. air policingu pobaltských zemí plánované na rok 2019.
Hlavním obsahem materiálu jsou tedy informace o operacích, v nichž navrhujeme jak částečné navýšení počtu vojáků, a to od poloviny roku 2018 o 275 vojáků v Afghánistánu, Iráku a Mali. Tedy upozorňuji, že v Afghánistánu jsme pod hlavičkou NATO, v Iráku jsme na bilaterální spolupráci jak s Irákem, ale jsme tam pod velením Aliance, kterou vede Velká Británie, a co se týká Mali, tak ta je rozdělena na dvě části - u jedné jsme pod hlavičkou OSN a u druhé jsme pod hlavičkou Evropské unie. Zároveň se to týká působení ozbrojených sil České republiky v následujících dvou letech, jak jsem již dvakrát zmínila, s výhledem na rok 2021.
Ministerstvo obrany přistoupilo k takto komplexnímu mandátu, aby Poslanecká sněmovna, ale zároveň Senát České republiky, respektive ústavní činitelé věděli jakousi predikci ohledně plánování zahraničních misí do zahraničí na další roky a Ministerstvo obrany ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí nepředkládalo každý půlrok nebo každé dva tři měsíce Poslanecké sněmovně a následně Senátu ad hoc mise, kde zjistíme, že je potřeba nějaké změny. Takže v tuto chvíli před vámi leží komplexní mandát v podstatě na dva roky a samozřejmě pro nás by bylo velkou výhodou, pokud tento mandát by byl takto schválen.
Každá konkrétní operace je vyhodnocena samozřejmě i z pohledu politicko-bezpečnostní situace v daném státě, v dané zemi, kde naši vojáci působí, materiál je doplněn také o informace o dosavadním zapojení našich ozbrojených sil v dané zemi či operacích. Samozřejmě jsem připravena následně reagovat na veškeré dotazy, které mohou z vaší strany přijít.
Zde bych ráda zmínila naše priority, jimž předkládaný materiál odpovídá, a to je tedy navýšení vojenské přítomnosti, tzn. navýšení počtu vojáků na žádost vedení NATO, na žádost našich bilaterálních partnerů např. v Iráku a zároveň v rámci OSN a Evropské unie v Mali a zároveň samozřejmě se jedná o působení na východním křídle Aliance.
Předpokládaný objem finančních prostředků je vyčíslen v tomto mandátu, který dnes projednáváme. Já zde jenom stručně zopakuji, že v roce 2018 se jedná přibližně o 2,11 mld. Kč, v roce 2019 2,4 mld. Kč a v roce 2020 se odhaduje na 2,34 mld. Kč.
Co se týče právního aspektu mandátu, tak zde mohu říci, že všechny předpokládané i navrhované zahraniční mise, operace jsou v souladu s mezinárodním právem, s právem České republiky samozřejmě na prvním místě. Materiál je také zcela v souladu se závazky vyplývajících z členství České republiky v mezinárodních organizacích, a to především: NATO, Evropská unie a OSN. A samozřejmě vše je v souladu s bezpečnostní strategií České republiky, obrannou strategií České republiky a našimi zahraničněpolitickými bezpečnostními prioritami.
Na závěr bych ráda podotkla, že navrhovaný rozsah působení v zahraničních operacích je vedle posílení bezpečnosti naší země i výrazem ochoty a připravenosti České republiky nadále se aktivně zapojovat do zajišťování mezinárodní bezpečnosti. Jako člen NATO samozřejmě musíme dodržovat i principy vzniku, respektive zapojení České republiky do NATO. Samozřejmě to činí z České republiky velice důvěryhodného partnera pro ostatní státy, pod kterými i naši vojáci samozřejmě slouží. To, co máte před sebou, se jedná z naší strany o naprosto vyvážený mandát, a to pod hlavičkou NATO, OSN i Evropské unie. ***