Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomio Okamura)

102.
Informace ministra zemědělství a ministra životního prostředí
o kůrovcové kalamitě v České republice

Prosím, aby se slova postupně ujali ministr zemědělství Miroslav Toman a místopředseda vlády a ministr životního prostředí Richard Brabec. Takže pane ministře, já vás požádám o vystoupení. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení páni poslanci, vážení kolegové, členové vlády. Úvodem bych velmi rád zdůraznil, že chci za zařazení bodu Informace ministra zemědělství a ministra životního prostředí o kůrovcové kalamitě v České republice na dnešní jednání poděkovat. Jsem přesvědčen, že tato kalamita, s níž se Česká republika v současné době potýká, je největší kůrovcovou kalamitou, k jaké kdy na našem území došlo, ale svými důsledky je současně i problémem s celospolečenskými dopady.

Skutečnost, že se české lesy potýkají s dopady kůrovcové kalamity znásobené mimořádně nepříznivými klimatickými jevy uplynulých let, byla a je v poslední době v centru pozornosti všech sdělovacích prostředků, environmentálních organizací, odborné veřejnosti, akademické obce, ale i mnoha občanů a jejich zájmových sdružení. Musíme si uvědomit, že kalamitou je v současné době masivně zasaženo sedm krajů a my s nimi spolupracujeme v přímé součinnosti se zřízenými krajskými kalamitními štáby. V těchto oblastech vzhledem k rozsahu zasažení je cílem co nejvíce zpomalit rozpad smrkových porostů a ve zbylé části naší republiky se pak musíme soustředit na zastavení dalšího postupu kůrovce.

Jakkoli jsem přesvědčen, že jsme v praxi svědky dopadů probíhajících klimatických změn, tak chci jasně říci, že v dobách minulých došlo k určitým lesnickoprovozním pochybením, která k vyhrocení nynější situace přispěla. Většinu z nich je však možno připsat na vrub určitých systémových kroků, nicméně ty spadají až do minulého století. A mohu vás ubezpečit, že jako ministr zemědělství právě s ohledem na vážnost celé situace nebudu v tento okamžik soudit, nebudu vynášet žádné laciné ortely, ale budu věnovat svoji činnost a úsilí tomu, aby se nám, a to doufám společným úsilím, podařilo tuto nepříznivou situaci zvrátit a vrátit podobu českých lesů do takové, na jakou jsme byli historicky zvyklí, tzn. do podoby skladbou druhově pestrých lesů a plnících všechny funkce lesa, nejen tu produkční, ale i vodoochrannou, půdoochrannou, ale i rekreační.

Je si potřeba uvědomit, že mimořádnost stávající kalamity si vyžaduje, a nepochybně tak tomu bude i v příštích obdobích, mimořádná opatření. Já bych se velmi rád ve svém dalším vystoupení zaměřil na kroky, které Ministerstvo zemědělství v součinnosti s ostatními ústředními orgány učinilo a bude činit.

Rozsah stávající kůrovcové kalamity resp. možnosti jejího řešení se projeví především v nárocích na lidské, zpracovatelské a také skladovací kapacity a pro zjednodušení situace uvádím tyto okruhy paralelně s procesem zpracování kalamitního dřeva.

Co se týká lidských kapacit, tak v současné době postrádáme především pro těžební a s tím související činnosti v lesích řádově 6 tisíc pracovníků, a to jak kvalifikovaných, tzn. na obsluhu strojních zařízení, tak profesí nekvalifikovaných pomocných. A vzhledem k nepříznivému vývoji domácího trhu pracovních sil je hlavním možným řešením zapojení pracovníků ze zahraničí, přednostně pak z jazykově kompatibilních zemí. Tady musím říct, že spolupracujeme s Ministerstvem vnitra, kde je realizován projekt zjednodušeného povolování vstupu občanů třetích států na území České republiky, a to za účelem získání pracovních sil nezbytných pro účinnou likvidaci této kalamity. Také jednáme se zástupci různých asociací, jako je např. Asociace romských podnikatelů a spolků v České republice. Jejich nabídka v současné době směřuje zejména do oblasti nejvíce postiženého Moravskoslezského kraje a osobně budu mít jednání s touto asociací ve čtvrtek tento týden.

Co se týká těžby, tak při řešení kůrovcové kalamity využívá státní podnik Lesy ČR jako největší správce lesů ve vlastnictví státu stávajících smluvních vztahů, a to formou tzv. optimalizace využití těžebních kapacit, v praxi to znamená jejich soustředění do nejvíce zasažených oblastí s využitím maximální možné míry navýšení těžební činnosti v kalamitních oblastech tak, aby v dotčených smluvních územních jednotkách byly realizovány těžby do výše 140 % plánovaného objemu těžeb, tzn. to je ta smlouva, aukce a dynamický nákupní systém. Pro vaši informaci, za leden až květen letošního roku bylo u Lesů ČR zpracováno celkem 3,9 mil. kubických metrů dřeva a z toho 935 tis. kubíků kůrovcového dříví.

Co se týká asanace, tak nedílnou a neopomenutelnou součástí likvidace kůrovcové kalamity je tzv. asanace napadeného dříví, která zabraňuje dalšímu šíření škůdce. Ta spočívá buď v odkornění, které se provádí oloupáním kůry kmene napadeného stromu, nebo se provádí chemická asanace postřikem či balením do insektivních sítí. Ministerstvo zemědělství v tuto chvíli zajistilo v souvislosti s letošní kalamitou na dobu 120 dnů výjimku pro používání přípravků EDN, tzn. fumigaci jako formě velkoobjemové asanace. V současné době sledujeme zvýšenou poptávku po těchto chemických přípravcích určených k asanaci, což vede k jejich aktuálnímu nedostatku na trhu, a proto jsme jako Ministerstvo zemědělství zahájili jednání s distributory chemických asanačních prostředků a předmětem jednání, které se uskuteční 20. července tohoto roku, bude řešení doobjednávek pro zbytek sezóny letošního roku a zajištění trhu těchto přípravků pro následující rok.

Tady musím zdůraznit, že s kůrovcem nelze úspěšně bojovat právě bez provedené asanace, která je však pro vlastníky lesů finančně náročná, a proto Ministerstvo zemědělství připravilo návrh novely nařízení vlády o poskytování příspěvku na hospodaření v lesích a navrhlo pro nestátní vlastníky zřídit nový dotační titul právě na asanaci napadené dřevní hmoty. Uvedený dotační titul bude podporovat všechny druhy asanace a pro rok 2019 představuje zvýšení stávajícího objemu dostupných finančních zdrojů státních příspěvků řádově o 500 milionů korun primárně určených na nákup těchto asanačních prostředků či obnovu lesa. Tyto finanční prostředky v letošním roce činí 650 mil. korun a v příštím roce se tato částka bude rovnat 1 mld. 150 mil. korun.

Co se týká dopravy, vytěžené a asanované dřevo je nezbytné z lesa vyvézt. V současnosti Ministerstvo zemědělství zajistilo s Ministerstvem dopravy zrychlený režim udělování výjimek ze zákazu doby jízdy pro nákladní automobilovou přepravu realizující takzvanou kalamitní dopravu. Vzhledem k objemu kalamitního dříví, jehož se přeprava týká, nepostačuje doprava silniční a právě ve spolupráci s Ministerstvem dopravy bude do konce letošního roku prostřednictvím ČD Cargo navýšen stávající vagonový park řádově o 500 kusů, a to formou nákupu nových železničních vagonů primárně určených pro přepravu kalamitního dřeva.

Co se týká skladování, důsledkem probíhající kůrovcové kalamity, částečně znásobené i větrnými vichřicemi, například z března tohoto roku, je nadbytek dříví na trhu. Je potřeba zdůraznit, že tuzemské zpracovatelské kapacity jsou již prakticky vyčerpány. Jenom si dovolím připomenout, že situace v okolních evropských zemích je prakticky, co se týká zpracovatelského průmyslu, totožná a vzniká tady další problém, a to pokud jde o nezbytnost vytěžené a asanované dříví uskladnit, a to minimálně do doby stabilizace trhu s dřívím. V současnosti Ministerstvo zemědělství s ostatními ústředními orgány státní správy, například Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, Ministerstvem vnitra a Ministerstvem dopravy, vytipovalo plochy vhodné pro dlouhodobější uskladňování kalamitního dříví. Tyto plochy jsme formou takzvaného Katalogu ploch pro skladování zveřejnili, tak aby všichni vlastníci či správci lesů měli přehled o volných skladovacích kapacitách a mohli je tak využít. Tento katalog bude průběžně aktualizován. Aktuálně jsou v rámci katalogu nabízeny skladovací prostory pro objem 1,4 mil. kubíků dříví. S ohledem na očekávanou potřebu uskladnění 2,5 mil. kubíků chybí prostory pro uskladnění řádově 1 mil. kubických metrů. Problematiku skladování řešíme v úzké spolupráci s Asociací krajů České republiky a prostřednictvím státní správy lesů budou nejen stávající skladové kapacity monitorovány z hlediska zabránění dalšímu šíření škůdce, ale zároveň budou rekognoskovány další v úvahu připadající prostory. Zde připadá v úvahu využití například brownfieldů ve správě Státního pozemkového úřadu. Součinnost při skladování kalamitního dříví samozřejmě poskytne i státní podnik Lesy České republiky, který bude na vlastní náklady zadržovat minimálně milion kubíků kalamitního dříví nerealizovatelného do konce letošního roku.

Co se týká využití dřeva, s kůrovcovou kalamitou úzce souvisí i otázka dalšího využití dřeva v budoucnu. Jednou z možných alternativ je v dohodě s MPO realizace projektu podpory malých a středních zpracovatelů. Tento projekt by zahrnoval podporu jak surovinovou, tak i strojovou a technickou, určenou na pořízení strojového a technického vybavení těchto zpracovatelů. Samozřejmě negativním dopadem silniční přepravy kalamitního dříví je bohužel i poškození některých místních komunikací, a to zejména v kalamitou nejvíce postižených krajích. V tuto chvíli jedná Ministerstvo zemědělství velmi intenzivně s Ministerstvem pro místní rozvoj o možnostech posílení dotačního titulu obnova území po živelních pohromách.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, řešení pro budoucnost spatřuji především v dosažení celospolečenského konsenzu o podobě naší krajiny v budoucnu. Já jsem si proto dovolil iniciovat spolu se zástupci Hnutí DUHA vznik platformy k lesům složené z řad odborníků z ministerstev, jak Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí, lesnických organizací, ochránců přírody, akademiků, kteří budou tuto situaci společně řešit na odborné úrovni. Mým cílem je i při respektování mnohdy odlišných až protichůdných stanovisek dosažení shody na zásadních a strategických tématech, jako jsou zásadní legislativní změny, to znamená myslivecký zákon, lesní zákon a tak dále, dále dosažení shody na strategických dokumentech Ministerstva zemědělství a Lesů České republiky, jako je například Dřevěná kniha. Dále se chci bavit o certifikaci lesů. Tam už bude v červenci nebo srpnu spuštěn pilotní projekt na certifikaci. Pak chceme řešit oblast myslivecké politiky, systém veřejné správy a tak dále.

Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, současná kůrovcová kalamita je běh na dlouhou trať a úspěšnost jeho zvládnutí je a bude odvislá nejenom od rychlosti a ráznosti mnoha opatření, lidskou práci nevyjímaje, ale také od dalšího vývoje klimatických podmínek i změn určitého vnímání okolního světa. Nicméně jsem optimista a chci věřit tomu, že právě naším společným úsilím a podporou i vás jako členů zákonodárného sboru se nám podaří naše lesy zachránit a obnovit jejich funkci.

Děkuji za pozornost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane ministře. Nyní přečtu jednu omluvu. Pan poslanec Julius Špičák se omlouvá od 14.45 do 16.15 z osobních důvodů.

Nyní bych požádal o vystoupení pana ministra životního prostředí Richarda Brabce. Pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Dobré odpoledne. Děkuji za slovo.

Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, moje role je snadnější, protože pan ministr zemědělství už řekl spoustu z toho, co bych chtěl říct já. A musím říct, že souhlasím s drtivou většinou, takřka se vším, co tady bylo řečeno. Přesto mi dovolte krátkou historickou exkurzi, ale nebude dlouhá, a nebude ani do nějaké daleké minulosti, protože se tady objevují, a myslím, že ještě dneska padnou, řekněme, některé výhrady k činnosti České inspekce životního prostředí, nebo se objevily i mediálně v různých vyjádřeních. Já bych to chtěl uvést na pravou míru, a pak se dostanu velmi rychle k tomu, co si myslím, že je důležité, a navážu určitě na to, co říkal pan ministr Toman.

Takže krátký historický exkurz. V roce 2015 provedla Česká inspekce životního prostředí, která kontroluje a vymáhá dodržování zákonů týkajících se ochrany životního prostředí v České republice, 174 kontrol se zaměřením na takzvané biotické činitele, což jsou mezi jinými i škůdci typu lýkožrouta smrkového, lidově zvaného kůrovec. S ohledem na zjištění v roce 2015 pak inspekce naplánovala pro další roky další mimořádné kontroly specificky zaměřené právě na hmyzí škůdce. V roce 2016 inspekce provedla po celé republice 290 kontrol s tímto zaměřením a v roce 2017 vykonala 274 kontrol, včetně rozsáhlé kontroly u Lesů České republiky, kterou zahájila v srpnu 2017 a která vyústila v zahájení správního řízení pro porušení povinností. Jenom pokud budou dotazy na toto téma, musím konstatovat, že správní řízení ještě není ukončeno a očekáváme, že do konce července by se tak mělo stát. Zdůrazňuji, že to jsou kontroly, které probíhaly po celé České republice, ale samozřejmě především v oblastech více vystavených nebezpečí kůrovcové kalamity, což byl Moravskoslezský kraj, především na začátku, případně potom Olomoucký kraj. V uvedených letech byly inspekcí uloženy pokuty za porušení lesního zákona v celkové výši cca 18 milionů korun a byly uloženy stovky nápravných opatření. Výsledky kontrol v lesích všech typů, tedy státních, obecních, církevních i soukromých, tedy myslím vlastníků fyzických osob, kterých je v České republice obrovské množství, což určitě víte, a také to komplikuje situaci, samozřejmě vždy obdrží všechny dotčené orgány státní správy lesů. A speciálně státní podnik Lesy České republiky v minulosti opakovaně ujišťoval, a to i v řadě mediálních výstupů, lze si to dohledat, že situaci mají pod kontrolou a boj s kůrovcem zvládnou.

Ten takzvaný vrchní státní dozor, kterým Ministerstvo životního prostředí dozírá na lesy na základě lesního zákona, tedy v tomto případě Česká inspekce, nemůže ze své podstaty nahrazovat výkonnou složku státní správy lesů, která je vykonávaná na úrovni obcí s rozšířenou působností, krajů, popřípadě Lesů České republiky. I když je v rámci činnosti složky ochrany lesa České inspekce věnován problematice hmyzích škůdců značný prostor, je třeba vzít v úvahu fakt, a to není, prosím vás, žádné alibi, ale to je konstatování, že na jednoho inspektora připadalo k 1. 1. 2018 průměrně 64 tisíc hektarů dozorovaných lesů.

Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě upozorňuje, že v souvislosti se suchem i klimatickými změnami je potřeba v lesích změnit způsob jejich využívání a postupovat tak, aby byly odolnější. Jak už tady bylo řečeno, ve vztahu k lesům vykonáváme v souladu s lesním zákonem působnost orgánů státní správy lesů, tedy krajského úřadu a Ministerstva zemědělství, pouze na území národních parků. S ohledem na tuto skutečnost Ministerstvo životního prostředí situaci s vývojem nahodilých těžeb na území parků průběžně sleduje a vyhodnocuje a ve vazbě na aktuální vývoj jsou jak ze strany ministerstva, tak jednotlivých správ národních parků přijímána potřebná opatření. Na území národních parků se tedy postupuje dle stavu a kvality lesních ekosystémů ve smyslu zásahů proti kůrovcovitým škůdcům.

Aktuální stav je samozřejmě výrazně lepší na území národních parků než v nejpostiženějších regionech České republiky. Aktuální číslo, např. v Národním parku Šumava, je, že za prvního půl roku bylo v Národním parku Šumava vytěženo 6 tisíc kubíků, zhruba 6 až 7 tisíc kubíků, kumulativně tedy za celý půlrok, kůrovcového dřeva. Jenom připomínám, že po orkánu Kyrill to v letech 2008, 2009, 2010 bylo třeba 300 tisíc kubíků, 200 až 300 tisíc kubíků dřeva. Takže není pravda, že kůrovec se šíří z národních parků. A já jsem dokonce slyšel, což mě už nepřekvapuje, protože když se budeme tady bavit o problematice homosexuálních párů, tak se to stejně nějakým způsobem sveze zase k Šumavě systémem "inu, Kartágo musí být zničeno", už jsem dokonce slyšel, že ze Šumavy kůrovec doletěl až do Beskyd. Tak takového turbokůrovce si myslím asi nikdo neviděl a myslím, že ho nemá ani armáda.

Nyní k druhé otázce, která se týká dalšího postupu v rámci kompetencí, a to je, troufám si říci, důležitější. Tak především došlo na území národních parků k ukončení všech úmyslných těžeb, tak jako v ostatních státních podnicích typu Lesy České republiky a Vojenských lesů a statků. Tak jak už říkal pan kolega Toman, tak to, co nás teď čeká, to, co Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje, je především odklon od pěstování stejnověkých a holosečně obhospodařovaných monokulturních lesů s převahou smrku ztepilého směrem k přírodě bližším lesům, jejichž pěstování probíhá ve větším souladu s přírodními procesy.

Určitě jste v minulých týdnech a měsících slyšeli a viděli celou řadu grafů o struktuře jak věkové, tak především samozřejmě druhové struktuře lesů, kde na území České republiky je v podstatě zhruba z celkové rozlohy lesů takřka polovina smrků, smrku ztepilého, a to, co teď žere kůrovec, jsou skutečně stromy, které byly vysázeny před osmdesáti až sto lety, kdy přirozeně nikdo netušil, že přijde klimatická změna. Ale pravda je ta, že o tom, že přijde, už ty známky byly před deseti patnácti lety zcela zjevné, a je třeba pravda, že bavorské státní lesy zareagovaly na tuto změnu rychleji. Protože když se podíváme na tu strukturu samozřejmě před několika sty lety, tak byla dramaticky jiná, ale je také pravda, a to tady také zaznělo, že dneska i doplácíme prostě na to, že smrk dlouhodobě samozřejmě jako rychle rostoucí strom, který je dobře využitelný v dřevařském průmyslu, tak je to strom, který byl cíleně sázen i v nadmořských výškách, kde přirozeně své místo nemá, a tohle je přirozeně dneska dopad a následek těchto rozhodnutí, která před padesáti sedmdesáti lety byla pochopitelná, protože i v těchto nadmořských výškách smrk přežil díky větší vlhkosti nebo většímu množství srážek. Dneska je ta situace dramaticky jiná, a to samozřejmě především v několika málo minulých letech, ale bohužel zatím všechno svědčí pro to, byť takhle křišťálovou kouli, vyleštěnou, dneska nikdo z klimatologů nemá, že ta situace teď v příštích letech bude spíše horší než lepší.

Tedy kůrovec není primární příčinou hynutí lesů v postižených oblastech, ten pouze napadá porosty oslabené suchem, disturbancemi typu větrných smrští, orkánů, dále houbou václavkou, která napadá kořeny, a také acidifikovaným půdním prostředím vlivem působení imisí v minulosti, což je především stále ještě situace např. v Krkonoších nebo Jizerských horách, samozřejmě v Krušných horách, i monokulturním pěstováním smrku, přičemž širšímu využívání listnatých dřevin a jedle navíc, a to je také česká specialita, brání přemnožená spárkatá zvěř, což určitě může vyvolat živou diskusi s celou řadou zde přítomných myslivců. Bohatě druhově a prostorově strukturované porosty jsou přitom mnohem odolnější proti působení škodlivých činitelů i projevů klimatické změny, a pokud bychom takové porosty v našich lesích v současnosti měli, nečelili bychom jejich někde i celoplošnému rozpadu, tak to třeba dneska vidíme v Beskydech nebo v Jeseníkách.

Bohužel však argumenty, že se dřevozpracující průmysl bez převahy smrkového dřeva neobejde, tyto snahy dlouhodobě brzdil, a to už je třeba i to, co zmínil pan ministr Toman ohledně velké debaty, která se vedla a vede s Lesy České republiky ohledně certifikace. Přeceňována je, a také samozřejmě je to něco, co možná vyvolá nějakou debatu, ale přeceňována je hospodářská funkce lesů, byť se mnou kolegové z pravé části asi s výjimkou Pirátů nebudou souhlasit, s podílem sektoru lesního hospodářství na hrubém domácím produktu České republiky ve výši pouhých 0,56 %, a naopak veřejných funkcí lesů je vyčíslena na 12 bilionů korun, ne tedy milionů, ale bilionů, a ta už při strategickém rozhodování není tolik brána v potaz. Důsledkem je skutečnost, že většina opatření tzv. národního lesnického programu pro období do roku 2013, které bylo schváleno usnesením vlády z roku 2008, nebyla důsledně naplněna, a to včetně klíčových opatření typu snížit dopady očekávané globální klimatické změny a extrémních meteorologických jevů, pěstovat prostorově a druhově rozrůzněné porosty, pestré dřevinné skladby, zlepšení zdravotního stavu a ochrany lesů. Jinými slovy, už v roce 2008 vláda přijala takovýto dokument, ale jeho naplňování vázlo.

V současnosti probíhá naplňování národní akčního plánu adaptace na změnu klimatu, který byl přijat vládou v roce 2017, a samozřejmě i tento dokument se zabývá lesy a věnuje pozornost např. dosažení stavů zvěře únosných pro zachování přirozené obnovy širokého spektra dřevin, podpoře hospodářských způsobů s trvalým půdním krytem atd. atd.

Nebojte, už se blížím k závěru.

Co je důležité, a zase navážu na to, co tady řekl pan kolega Toman, samozřejmě, on tady jmenoval celou řadu těch konkrétních opatření, kterými se teď zabývá jak krizový štáb na úrovni celostátní, tak i ty kalamitní štáby na úrovni krajů. Chtěl bych ještě říct věc, která tady možná také padne, a to že důležitá je samozřejmě také legislativa, to je nejenom lesní zákon, ale i změna příslušných vyhlášek. V platnosti už je novela vyhlášky 101. A tím důležitým právním předpisem, který momentálně je zrovna ve stadiu připomínkování, je Ministerstvem zemědělství předložený návrh vyhlášky č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a vymezení hospodářských souborů. To je velmi významná vyhláška, která, pokud se podaří, a já věřím, že se podaří se shodnout se všemi subjekty na jejím znění, především budou třeba i přijaty pozměňovací návrhy z meziresortů, které dalo Ministerstvo životního prostředí, tak jsme přesvědčeni, že může zásadním způsobem pomoct v dalším období. Nechci teď zdržovat celou řadou opatření, která tam prostě budou a která třeba případně můžeme diskutovat v rámci další debaty.

Jak už jsem řekl, v roce 2017 vládla schválila národní akční plán adaptace na změnu klimatu a v tom národním akčním plánu je řada věcí, o kterých tady určitě vy budete hovořit a budete je navrhovat, a já se závěrem vrátím k tomu, co řekl pan kolega Toman, a to je, že vítám to, a nebylo to zvykem, že bude tady širší shoda s Ministerstvem zemědělství a s Lesy České republiky, to chci zdůraznit, na tom, že ty lesy máme opravdu jenom jedny. A bylo paradoxní, že jsme řešili problémy národních parků a mezitím nám kůrovec žral lesy hospodářské. Jak víte, v některých územích národních parků, které zabírají zhruba jedno procento území České republiky, tam jsme debatovali o tom, zda bezzásah má být na tolika a tolika hektarech, ale v těch hospodářských lesích, které jsou samozřejmě stovky hektarů a kde se nejenom může zasahovat, tam se dokonce musí zasahovat, tak se mnohdy nezasahovalo.

Takže opravdu já jsem hrozně rád, že tahle debata existuje, ale nejen tahle debata, ale hlavně že se už se dělají opatření, připravují zásadní opatření, která by skutečně měla pomoct v tom, abychom tuhle kůrovcovou kalamitu, která je nepochybně největší od doby Marie Terezie, zvládli. Ale jak tady už zaznělo, je to běh na dlouhou trať, není to určitě horizont jednoho roku, je to horizont mnoha let, ale jsem pevně přesvědčen, že teď jsme právě v tom bodu, kdy se láme ten trend, a je dobře, že to nastalo. Možná to mohlo být dříve.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já děkuji panu ministru životního prostředí Richardu Brabcovi a nyní se táži pověřeného člena, zástupce navrhovatelů tohoto bodu, zda chce případně vystoupit. Vy budete pověřen, v podstatě si tady potom sednete jako zástupce navrhovatelů. Takže pan poslanec Holomčík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já bych si na úvod dovolil poděkovat všem kolegyním a kolegům, kteří podpořili to, že tady můžeme dneska tento bod projednávat, ať už podpisem petice ke schválení schůze mimořádné, nebo i potom hlasováním o zařazení tohoto bodu na dnešní jednání. My jsme, nebo já jsem se od začátku vlastně tady k celé té věci snažil přistupovat co nejvíc konstruktivně, tak aby se tady z toho nestalo nějaké politikum. I z toho důvodu jsem v podstatě 22. června poslal všem dotčeným osobám otázky, aby věděly dopředu, na co se chci tady dneska ptát. Řada z těch věcí od pánů ministrů zazněla, já jim za to děkuji, nicméně bych si dovolil, a bude to asi zejména na pana ministra zemědělství, jenom pár doplňujících dotazů, které jsem úplně nezaregistroval, že by byly zodpovězeny.

Jsou vlastně dva. Za prvé. Proč se řešení kalamity zcela vyhnula koncepce strategického rozvoje Lesů ČR pro léta 2015 až 2019, když v době jejího sepsání a projednání vládou již byla kůrovcová kalamita problémem?

A druhý bod se týká ještě více historie - já se omlouvám, ani u jednoho z těch bodů jste nebyl, ale doufám, že vám vaši kolegové na ministerstvu ty podklady nějak připravili - a ten se týká obchodního modelu lesů. Obchodní model Lesů ČR vychází z koncepce tzv. Dřevěné knihy. Ta se opírá o porovnání finanční výhodnosti modelu prodeje státního dřeva při pni, kdy jej přeprodávají těžební firmy, a odvozní místo, kdy jej dřevozpracovatelům dodávají samy Lesy ČR. Model při pni označila analýza za ekonomicky výhodnější pro stát. Analýza ovšem dle veřejně dostupných informací vyhodnocovala oba modely pouze z pohledu ekonomické výhodnosti, to znamená, nezabývala se hodnocením modelu prodeje při pni z hlediska sociálních a ekologických dopadů na les a venkov. A já bych chtěl poprosit pana ministra, jestli je to v jeho silách, jestli by mi mohl odpovědět, jednak, proč došlo k posouzení pouze ekonomických aspektů a nebyly řešeny ty další a proč vlastně ani v tom pozdějším období, to znamená v letech 2014 až 2017, nedošlo k posouzení těch zbývajících, to znamená ekologických a sociálních dopadů Dřevěné knihy. To jsou dotazy.

A vlastně dnešní bod se jmenuje Informace ministrů zemědělství a životního prostředí o kůrovcové kalamitě a já bych si v souvislosti s tím dovolil navrhnout takové obsáhlejší usnesení. Nevím, jestli můžu?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: V zásadě je to možné. Mělo by se to stát až v rozpravě, až budeme mít zpravodaje, který by to zaznamenal. Ale můžete ho přednést už teď.

 

Poslanec Radek Holomčík: Dobře. To usnesení je poměrně obsáhlé. Já bych se chtěl omluvit za to, že ho řada z vás dostala až nějak kolem druhé hodiny. Pokoušel jsem se ho odeslat už dopoledne, ale trošku mě zklamala technika. Takže usnesení:

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

I. žádá Ministerstvo zemědělství o

1. provedení forenzní analýzy vzniku ohnisek a následného šíření kůrovcové kalamity v čase na majetcích státu na Moravě a ve Slezsku, a to od roku 2012 s využitím ortofotomap, údajů lesní hospodářské evidence, údajů o provedených obranných a ochranných opatřeních proti kůrovcům, údajů o způsobu prodeje napadeného dřeva, údajů o smluvních partnerech Lesů ČR, kteří toto dříví těžili a od Lesů ČR nakupovali, a konečně i s využitím údajů o smluvních pokutách za nedodržování smluvních ujednání v oblasti ochrany lesa proti kůrovci udělenými podnikem Lesy ČR;

2. analýzu nákladů spojených s potřebným rozšířením počtu lesních závodů, resp. s navýšením vlastních těžebních a odvozních, popř. i skladovacích kapacit využitelných v boji s kůrovcovou kalamitou;

3. provedení analýzy sociálních, ekonomických a ekologických dopadů realizace tzv. Dřevěné knihy a navazující koncepce strategického rozvoje Lesů ČR pro léta 2015-19 a zejména pak dopadů v kalamitou postižených oblastech;

4. provedení inventury aktuálního stavu zásob dříví v lesních porostech na kalamitních lesních správách Lesů ČR a o vyhodnocení výsledků této inventury ve vztahu k údajům lesní hospodářské evidence Lesů ČR, resp. k údajům o provedených těžbách a k údajům o porostních zásobách dříví dle lesních hospodářských plánů platných v období od roku 2012;

a konečně bod 5. provedení inventury výsledků vědy a výzkumu financovaných z Grantové služby Lesů ČR ve vazbě na zavádění těchto ověřených poznatků do provozní praxe v lesních ve správě Lesů ČR.

II. Žádá Ministerstvo obrany - a já to asi zjednoduším - o provedení té samé analýzy jako v případě Lesů ČR, ale ve vztahu k divizi Vojenských lesů a statků ČR Lipník nad Bečvou.

2. analýzu ekonomických a ekologických dopadů změny obchodní strategie Vojenských lesů a statků v oblasti divize Lipník nad Bečvou, která byla oznámena v prosinci 2014, přičemž zásadně navýšila objem dříví prodávaného prostřednictvím elektronických a prezenčních aukcí dřeva ve spolupráci s podnikem Lesy ČR;

3. opět provedení inventury aktuálního stavu zásob dříví a lesních porostů na kalamitních lesních správách divize Vojenských lesů a statků Lipník nad Bečvou a o vyhodnocení výsledků této inventury ve vztahu k údajům lesní hospodářské evidence, resp. k údajům o provedených těžbách a k údajům o zásobách dříví dle lesních hospodářských plánů platných v období od roku 2012.

Bod III. Žádá Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo obrany o předložení v bodech I a II požadovaných dokumentů a výsledků Poslanecké sněmovně do 31. října tohoto roku.

IV. Žádá předsedu vlády o revizi stávajících obchodních modelů společnosti Lesy ČR, s. p., a Vojenské lesy a statky ČR, s. p., a o informování Poslanecké sněmovny do 31. října tohoto roku.

Já bych jenom závěrem chtěl v podstatě shrnout smysl toho usnesení. Jestliže chceme veřejnost informovat o tom, co se dělo, a zároveň hledat smysluplný způsob, jak tuto situaci řešit, tak tyto informace považujeme, resp. informace, které by v těchto analýzách měly být obsaženy, považujeme za důležité, a proto prosím kolegyně a kolegy, aby toto usnesení podpořili. Děkuji za pozornost. (Potlesk klubu Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Poprosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů, a také vzhledem k šíři toho návrhu bych chtěl požádat, aby byl v písemné formě doručen předsedajícímu.

A nyní bychom otevřeli rozpravu. Předpokládám, že kolega Holomčík, který je přihlášen jako první, již jako první vystupovat nebude, a poprosím tedy pana poslance Zahradníka. Máte slovo, pane poslanče, a upozorňuji, že se podle vžitého postupu stanete zpravodajem.

 

Poslanec Jan Zahradník: Ano, pane předsedající. V těch vteřinách, které mě dělily od toho, když jsem se zvedl ze svého místa a došel sem, mi došla tahle okolnost, že se stanu zpravodajem tady tohoto podle mne tak velmi důležitého bodu našeho jednání a s kolegou Holomčíkem tedy budu rád na závěrech našeho jednání spolupracovat.

Ale nyní bych tedy chtěl vystoupit jako řadový poslanec a člověk, který si dobře pamatuje různé okolnosti, které předcházejí dnešnímu dni a které se dají časově posunout až do poloviny první dekády tohoto století, a možná dát do souvislosti některé věci, které oba páni ministři, možná záměrně, a pan předkladatel určitě nezáměrně nezmiňují. Ono je to tak. Kůrovec napadl rozsáhlé plochy českých a moravských lesů. Odhaduje se 5 milionů plnometrů dosud vytěženého dřeva, což je nebývalé vzhledem k tomu, že samozřejmě dřevo znehodnocené kůrovcem má velmi nízkou cenu a majitelům lesů způsobuje obrovské ekonomické ztráty.

Hledá se samozřejmě viník toho všeho. Hledá jej předchozí pan ministr Milek. Bude jej určitě hledat i pan ministr stávající. Minimálně je zde několik podezřelých, aby byli tedy shledáni, že jsou viníci této věci. Tady už některé věci zazněly. Jsou to Lesy ČR, možná i Vojenské lesy. U Lesů ČR to ztělesňoval odvolaný ředitel Szórád. Možná těmi viníky mohou být i ministři, ať už všichni ministři zemědělství do tedy stávajícího jmenovaného, případně ministr životního prostředí. Mezi další podezřelé patří klimatická změna, sucho. O tom tady bylo již také hovořeno. Kupodivu i čeští lesníci a také i smrky. O tom ale budu mluvit posléze.

Neříká se zde ale pravda o tom, jak ta ochrana přírody v současné době vypadá a jak se ochrana přírody v podání a interpretaci ekologických aktivistů na stávajícím stavu podepsala. Je to prostě tak, že minimálně tedy od orkánu Kyrill a od týdnů a měsíců poté, kdy pustošil naše hory, tedy od zimy roku 2007, je vlastně kůrovec jakýmsi chráněným druhem. Tehdy bylo rozhodnuto, že polomové dříví, zejména tedy v Národním parku Šumava v tehdejších prvních a v části druhých zón, nebude vytěženo, nebude zasahováno. Tehdy o tom rozhodl pan ministr Bursík. Já jsem tady mnohokrát už opakoval tuhletu souvislost. Mluvil jsem o tom, že pan ministr rozhodl tehdy, že nebude postupováno podle lesního zákona, že dřevo nebude vyvezeno, že zůstane ležet, s tím, že přijal plnou odpovědnost za všechno, co se následně stane. O tom převzetí odpovědnosti mohu vydat osobní svědectví, protože jsem byl na senátním slyšení téhož roku, někdy na podzim, nebo možná před létem, teď si přesně nevzpomínám, ale kdy pan ministr Bursík tehdy přijal za vývoj plnou odpovědnost. Existuje určitě zápis z toho jednání. Ta jeho odpovědnost je dneska kdoví kde. Podobně jako pan tehdejší ministr Bursík.

Takže se Šumava stala vlastně jakousi líhní kůrovce. Já nevím - pan ministr Brabec mě určitě nařkne, že se také domnívám, že kůrovec doletí ze Šumavy do Beskyd, ale já si to úplně přesně nemyslím. Myslím si jenom, že tady došlo k velkému posunu vůbec vnímání toho problému. K tomu se také za chvilku dostanu.

Nynější situace má zřejmě svůj původ v roce 2015, kdy bylo veliké sucho. Suchá půda byla velmi hluboko pod úrovní terénu, možná jeden metr. Usychaly smrky. A stromy, které mají, ale to už tady bylo řečeno, snížený přísun vody, jsou suché, tak chutnají kůrovcovi, jsou jím přednostně vyhledávány a usychají po napadení.

Četl jsem někde, že na severní Moravě uschlo asi 20 tisíc hektarů lesů. To ani nedosahuje oněch 25 tisíc (hektarů) suchých lesů na Šumavě včetně lesů vykácených v důsledku kalamit jako pufrační zóny před šířením kůrovce. Pan ministr životního prostředí s oblibou říkal, já jsem to také několikrát slyšel, že se v České republice již v letech 2015 až 2016 rozjížděly podmínky pro největší kůrovcovou kalamitu od dob Marie Terezie. To je určitě pravda. Ale tady si je třeba položit otázku, co tento pan ministr Brabec v oněch letech dělal. My, kteří jsme tady seděli ve Sněmovně, si vzpomínáme, že pan ministr Brabec prosazoval a nakonec i prosadil novelu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Bylo na výslovné přání ekologických aktivistů, za jejich vydatné podpory, za jejich potlesku.

Tato novela mimochodem mimo jiné zásadní věci také umožnila, že se rozlohy bezzásahových území v národních parcích rozšířily na více než polovinu těchto území. Na těchto územích se proti kůrovci nezasahuje. A samozřejmě že kůrovec se potom může šířit do ostatních lesů, ať už v bezprostředním okolí, čemuž se tedy správa parku na Šumavě bránila kácením zdravých stromů, aby se šíření kůrovci zabránilo, anebo také se kůrovec šíří přepravou těch vykácených napadených smrků po území republiky. I to je jeden ze zdrojů šíření kůrovce. Tahle novela byla prosazována v naprostém rozporu s názorem a voláním lesnické veřejnosti, která varovala proti tomu, která varovala před tím, aby byla rozšiřována bezzásahová území jako tedy možný zdroj budoucích problémů pro šíření kůrovce.

My, kdo jsme tady seděli, si určitě pamatujeme na ty stovky, možná tisíce mailů, které jsme dostávali od vlastně příznivců toho zákona. Ty maily byly často podobného textu, jako je... budily dojem jakési předpřípravy, prefabrikace. Někdy dokonce se dalo vystopovat podle naivně zanechaných stop, že to jsou maily vyprodukované Hnutím Duha.

Kdybychom chtěli uvést nějaké historické příměry nebo historické srovnání, tak těch kůrovcových kalamit tady bylo určitě víc. První taková doložená kalamita je ta známá kalamita po vichřici z let 1868 až 1870, v 19. století. To známe z Klostermannových románů, zejména tedy z románu V ráji šumavském, který líčí situaci na Šumavě po této obrovské kalamitě, která nastala. Rozsah té kalamity, kalamity z 19. století, byl překonán až teprve kalamitou po orkánu Kyrill v roce 2007, a tedy pak v dalších letech, kdy tedy byla kalamita na Šumavě právě vinou kůrovce šířeného ze stromů padlých při orkánu Kyrill. V soukromých lesích i v lesích státních, spadajících pod Ministerstvo zemědělství a obrany, tedy v Lesích České republiky i ve Vojenských lesích a statcích, bylo to kalamitní přemnožení kůrovce zastaveno za dva až tři roky. Na Šumavě to trvalo až do roku 2013, tedy sedm let. Byla to tedy kalamita o 500 tisíc kubíků větší než ta klostermannovská z onoho 19. století.

Musím říct, že způsob, kterým Ministerstvo životního prostředí a správa národního parku využily orkán Kyrill, je alarmující. Ponecháním nezpracovaného dříví v prvních zónách a v části druhých zón byly nastaveny optimální podmínky pro vznik kůrovcových kalamit, které letos na území republiky vrcholí. Musím říct, že pro ekologické aktivisty, vědce, kteří jsou s nimi spřízněni a bohužel i pro některé představitele veřejné správy z tehdejšího Ministerstva životního prostředí byl Kyrill z roku 2007 vlastně darem z nebe. Tehdy probíhala jednání o zonaci národního parku, o zásadách péče v národním parku, složitá jednání s obcemi, kde se diskutovalo a tvrdě vyjednávalo o každém hektaru toho bezzásahového území prvních zón. A tady najednou ministr Bursík pochopil, že toto jednání může skončit, že tím, že nechá kůrovce vylétnout z padlého dříví v prvních a druhých zónách, dojde ke kalamitě, která vlastně tu kýženou divočinu učiní dosažitelnou a která bude vlastně na dosah ruky.

Jako by tady byla nějaká paralela možná s tou dobou před 140 lety. Tehdy také byla kůrovcová kalamita některými lidmi vnímána jako dar z nebe. Leopold Zeithammer ve své knize Šumava, kraj a lid, která vyšla v roce 1902 v českém vydání, předtím bylo německé vydání v roce 1896, připomíná kalamitu z let 1868 až 1870 těmito slovy: Charakteristickým názvem pro označení pohromy kůrovcové jest v ústech lidu obvykle pojmenování doba broučková, kterouž lidé ještě dodnes jako dobu zlatého věku vynášejí, kdy se všem lidem znamenitě dařilo. To slovo dnes připomíná rok 1896, kdy Zeithammer svou práci, svoji knihu psal. A my to známe z literárního pojetí z Klostermanna.

Ke ctím a k zásadám a k posvátným pravidlům lesnického stavu v Čechách patřilo vždy vystupovat proti kůrovci. Mladí lesníci se to učili již na lesnických školách. Legendární profesor na písecké lesárně inženýr Forst prý říkával těm mladým adeptům lesnického stavu: Lesníci, kůrovec je váš prokurátor. A já říkám: Ano, je to tak. Ten všechny chyby využije a náležitě potrestá. A už z dob Marie Terezie, zmíněné tehdy někde v nějakém televizním rozhovoru panem ministrem, platí, že proti kůrovcové kalamitě se zasahuje celostátně a důsledně všude. Byl vydán lesní řád, v němž bylo nařízeno tvrdě trestat ty, kteří v lese souší napadených kůrovcem těží zelené stromy. A právě to se dělo na Šumavě, a tak bylo vytěženo jako ochranné těžby takřka 400 tisíc kubíků dřeva, tedy zdravé stromy, které měly v lese zůstat. Odvolaný asi neměl být pan generální ředitel Lesů České republiky Szórád, ale ministr životního prostředí Richard Brabec.

Chtěl bych tady ocitovat slova pro mne velmi uznávaného odborníka na lesnictví, lesníka a soudního znalce inženýra Ivo Viceny, který k tomu píše v časopise Ochrany přírody a krajiny. Časopis Ochrana přírody, omlouvám se tady za zkomolení názvu, z počátku roku 2018 přinesl několik článků o současné kůrovcové kalamitě. Vyjádřila se řada odborníků, Benda, Čermák, Čada, Dolejský, Havíra, Hruška, Chlapek, Kadavý, Kopáček, Mikita, Pelc, Pospíšil, Servus, Vrška. A tady pan kolega Vicena k tomu uvádí následující, k tomu, co oni píší, že jako hlavní příčina kalamity je velké sucho a také veliké zastoupení smrku. A pan inženýr Vicena píše:

Mnohé důvody současné kalamity vycházejí z názoru, který život v lesích a v přírodě vyvrátil. Současné období je skutečně mimořádně suché, což však neznamená, že je to první sucho, které prožíváme. Období velkého sucha byla například v letech 1947, 1974, 1983, 2003, 2013, také i v letech 2015 a 2016. Je možné uvést i léta dřívější. Vždycky znamenala zvýšený výskyt kůrovců, ale nikdy nedosáhl takového kalamitního rozsahu jako nyní.

Důvodů pro současný hrozivý vývoj je několik. Uvádí se, že v rezervacích Boubín nebo Žofín kalamity nevznikly, přestože se tam nezasahuje, že tam pomáhá ptactvo, vysoká nadmořská výška, nižší vysokohorská teplota, že se tam kůrovec vyvíjí pomaleji, že tam ponechaná hmota k zetlení chrání půdu před degradací a erozí, že rozmnožení brouka je jedinečná příležitost k podpoře přírodních procesů. Už se ale neuvádí, že jiné rezervace, kupříkladu Trojmezná, byly kůrovcem zničeny totálně. Důsledkem je, že ve srovnání s rokem 1990 se kůrovec v celé republice rozmnožil na desetinásobek a že i potřeba lidí a mechanizace k jeho zpracování je nyní 10krát vyšší. Máme vážné obavy o vodu a o přírodu i o naše lesy a hory, Šumavu, Jeseníky i Vysočinu. Holiny po kůrovci ještě zvyšují průměrnou teplotu porostů i půdy, její přehřátí ničí úrodnou humusovou vrstvu a zhoršuje podmínky pro budoucí obnovu.

Vedou se spory o to, jak mohou lesy ovlivnit potíže se současným suchem. Na jedné straně pánové Hruška, Kopáček, Kaňa a Turek tvrdí, že suché lesy na poměry v jímání, odtoku a celkové vlhkosti nemají vliv, avšak podstatně dlouhodobější šetření pánů Pokorného, Čermáka, Švihly, Šacha a Černohouse vedou k opačnému výsledku. Také musíme připomenout, že minulá suchá období nás postihla v době, kdy naše lesy byly v podstatně lepším pořádku.

Záměrně se nikde nepíše o tom, jak podstatně se zhoršilo hospodaření v lesích, jak hrubě se zanedbaly dlouhodobě osvědčené postupy při ochraně lesa. Vůbec se neuvádí, že základní pravidla pro ochranu proti kůrovci se v posledních letech nedodržují, že již před 10 až 20 lety se do lesů začal zavádět bezzásahový režim, který přímo rozmnožuje kůrovce, a že se naprosto nedodržuje zásada, aby napadené stromy byly do konce června zpracovány, tedy nejen pokáceny a prodány, ale také v tomto termínu byly odkorněny a chemicky nebo spálením asanovány. Škodlivou bezzásahovost podporuje i certifikační organizace FSC, zde několikrát zmíněná.

V rozporu s potřebou ochrany se předepisuje, aby v porostech zůstávala nezpracovaná dřevní hmota údajně ke zlepšení půdy, ale zamlčuje se, že na této hmotě se dobře množí kůrovec a že je to rizikové pro budoucí lesy, poněvadž jde nejméně o osm druhů hub, které sice působí hnilobný rozpad ležícího dřeva, ale zároveň napadají i zdravé stromy jako paraziti. Neuvádí se, že současným lesníkům u Lesů České republiky vyhovuje, když se kůrovcem napadené hmoty zbaví rychlým prodejem a přiblížením. Odběratelským organizacím pak příliš nezáleží na tom, zda jsou stromy napadeny a co se s nimi má dělat.

Dlouhodobě se také zanedbává výchova mladých porostů, jako jsou prořezávky a probírky, jejichž rozsah poklesl o čtvrtinu, a zhoršila se tím odolnost budoucích porostů. Postupně se snižuje hustota - zakmenění - dospělých i dospívajících porostů, které jsou pak více poškozovány větrem.

Rozšiřuje se tvrzení o tom, jak listnáče ve smíšených porostech v budoucnu porosty zpevní, i když šetření v nejvyšších polohách Šumavy ukázalo, že smíšené porosty byly při vichřici Kyrill v roce 2007 poškozeny stejně jako porosty smrkové. Také listnaté dřeviny mohou být v budoucnu napadeny i kalamitně různými škůdci, kterých je na buku, dubu, jasanu, jilmu i olši přes třicet druhů.

Rozmnožování kůrovce vydatně napomáhají takzvané bezzásahové porosty ve zvláště chráněných územích, národních parcích i mimo ně, o kterých se bez ověření tvrdí, že se z nich snad jednou po staletích stane odolná divočina.

Záměrně se zamlčuje, že mnohým akciovým společnostem vyhovuje, když si zpracování napadených stromů mohou rozložit do delšího časového období, než to vyžaduje biologický vývoj škůdců. Udivuje, že Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství o tom vědí, ale bojí se patrně proti ekonomicky silným akciovým společnostem zakročit a nezabývají se tím, jak tento úpadkový systém změnit. - Já podotýkám, že jsou to společnosti nejenom ekonomicky, ale sepětím s koncernem Agrofert také i politicky silné.

Vládě také nevadí, jak silně nynější kalamitní stav podporují předpisy o veřejných zakázkách. Ke změnám je nutno přikročit neodkladně. Škody na přírodě, lesích, vodách a životním prostředí jsou obrovské.

Natolik inženýr Ivo Vicena, lesník a soudní znalec v oboru lesnictví.

Hnutí DUHA a jejich specialista na lesy doktor Bláha vyzývají k záchraně českých lesů tak, že by se mělo skončit se smrkovou monokulturou, že bychom se měli zbavit 80 % smrkových porostů v České republice. Zbylých 20 %, což jsou lesy v horských oblastech, by mohlo podle Bláhy zůstat. Zůstaly by tedy v oblastech, kde je většinou chráněné území, chráněný režim, kde se nezasahuje proti kůrovci, lesy usychají a škůdci se šíří dál. Výsledkem této ideologie může být to, že budoucí generace budou dovážet miliony kubíků, já nevím, odněkud třeba z Jižní Ameriky, jako dneska je tomu v Německu.

Vláda nedělala nic pro to, aby se napadané kůrovcové dříví mohlo ve státních lesích co nejdříve zpracovat. Nadále platí zákon o zadávání veřejných zakázek i bez výjimky pro krizový stav. Nadále trvá, že soutěž o získání zakázky na zpracování kůrovcového dřeva trvá i až několik měsíců, a to je již na včasný zásah pozdě. Vláda také nic neudělala pro to, aby již dávno přišlo do lesnictví chybějících dva tisíce kvalifikovaných dělníků a čtyři tisíce nekvalifikovaných dělníků, kteří scházejí v oboru. Hledáme, kde můžeme, ty kvalifikované lesníky. Teď vím, že se někde pohybuje žádost 38 ukrajinských lesních dělníků o umožnění vstoupit na trh práce v tomto oboru u nás. Jsem zvědavý, jak dlouho jejich vyřízení bude trvat.

Otázka tedy zní - kdo se má starat o české lesy? Je to jasné. Mají se o ně starat lesníci. Má to ale háček. Vůdčí úlohu v diskusi o ochraně přírodě a krajiny, jejíž součástí lesy bezesporu jsou, hrají již poměrně dlouho ekologické organizace a ekologičtí aktivisté. Ti se snaží prosazovat větší či menší míru bezzásahovosti, ponechání přírody jejímu samovolnému vývoji. A je třeba přiznat, že jsou v té diskusi úspěšní. Podařilo se jim prosadit schválení zákona o ochraně přírody a krajiny, který zakotvuje bezzásahový režim na většině území národních parků. Stále se snaží ovlivňovat pohled veřejnosti na lesy, zdůrazňují jejich ekologickou funkci a potlačují jejich funkci hospodářskou. Poměrně značná část veřejnosti bohužel je ochotna na jejich argumenty slyšet a podporovat je, minimálně například podpisy pod různé petice. Naproti tomu poměrně široká odborná obec lesnická je v defenzivě. Její názor, že o les je potřeba se citlivě starat, ať již se jedná o les v národním parku, nebo mimo něj, je zpochybňován, lesníci jsou označováni za zpátečníky a škůdce české přírody.

Současná situace s katastrofální kůrovcovou kalamitou paradoxně nahrává ekologickým aktivistům. Ti dělí vinu za šíření kůrovce mezi lesníky a smrky. Já se chci zastat obou, jak lidí, těch nešťastných lesníků, tak stromů. Lesníci jsou u nás tradičně vysoce vzdělaní, navazují na zkušenosti generací svých předchůdců a cítí osobní odpovědnost za české lesy. A smrk, a to už tady pan ministr Brabec také zmínil, je po staletí nejvýznamnějším hospodářským produktem našich lesů, mimo jiné také proto, že jeho dřevo je levné, dá se s ním snadno manipulovat, dá se dobře zpracovat i obrábět, je přiměřeně trvanlivé a v neposlední řadě také slouží jako kvalitní topivo.

Co bude tedy s našimi lesy? Je možné zastavit šíření kůrovce, případně obnovit ty lesy, které již kůrovec sežral? Podle mého názoru to možné je. Je jen třeba zásadně změnit atmosféru, ve které diskuse o řešení problému probíhá, a je nutné nalézt řešení rychle. Podle mého názoru musí neprodleně převzít pod garancí státu vůdčí roli v záchranné akci představitelé české odborné lesnické obce. Jsou mezi nimi vynikající odborníci, schopní se s tímto úkolem vyrovnat. Stát také musí přehodnotit dosavadní ekologický přístup k lesům včetně zásadní revize principu bezzásahovosti v národních parcích a důsledného zabránění pokusům ekologických aktivistů aplikovat tento princip i na lesy mimo národní parky.

Zdá se, jako by již bylo pozdě. Premiér nevyhlásil stav nouze, jako to udělal v roce 2007 Topolánek. Tento stav by umožnil přinejmenším daleko pružnější aktivizaci kapacit pro likvidaci kůrovcových stromů, jako tomu bylo po Kyrillovi, kdy se zakázky na kalamitní práce v lese zadávaly nikoliv pomocí otevřených výběrových řízení, ale pomocí jednacího řízení bez uveřejnění, což zásadně zrychlilo proces zadávání zakázek. Obávám se, že tenhle návrh narazí na dozvuky toho protikorupčního třeštění. Ale podle mě je jediným, který může situaci nějak pomoci.

Jako to obvykle bývá, objevili se ti, kteří dávají dobré rady. Bohužel není pro mě velkým překvapením, že tímto rádcem je také Hnutí DUHA, které radí ve svém materiálu Co dělat, abychom zachránili naše lesy. Chtělo by se použít prastaré rčení: Zloděj volá: chyťte zloděje! Ekologičtí aktivisté z Hnutí DUHA mají na svědomí miliony uschlých stromů na Šumavě. Když kůrovec řádil na Šumavě, mluvili tito aktivisté o tom, že kůrovec je součást přírodního cyklu, že v bezzásahových zónách se nesmí zasahovat ani proti němu a že je vlastně jakýmsi nástrojem, který obnovuje les. Chtějí zavést princip bezzásahovosti i v lesích, které jsou považovány za lesy hospodářské. V současné době si Hnutí DUHA vytklo další prosazování bezzásahovosti, tedy výroby divočiny formou přijetí standardu FSC na větší lesní celky, a tím pádem hrozí další šíření parazitických škůdců bez možnosti jejich reálného omezení. Všechny jejich rady je nutné porovnávat s tím, jak se vyjadřovali k situaci na Šumavě a jak také po dobu zákona o ochraně přírody a krajiny ovlivnili a vlastně prosadili.

Přese všechno jsou dva body, ve kterých je možné s Hnutím DUHA souhlasit, z jejich materiálu Co dělat, abychom zachránili naše lesy. Jsou to návrhy na nutnost transformace státního podniku Lesy České republiky, to za prvé, a za druhé na potřebu změnit systém zadávání veřejných zakázek ve státních lesích, které jsou zdaleka největším zadavatelem v oblasti lesnictví. Oni tam sice úplně přesně neuvádějí, jak by se to konkrétně mělo udělat, ale je to aspoň něco.

Já k tomu mám hned jeden návrh. Jak Lesy České republiky, státní podnik, transformovat? Tak je možné, a stávající zákon o státním podniku to umožňuje, vytvoření odštěpných krajských závodů, tedy vrátit se ke struktuře, kterou měly Lesy České republiky v době před rokem 1989, kde tedy bylo generální ředitelství, byla krajská ředitelství, lesní závody a lesní správy. O ten daný lesní úsek se staraly ty lesní správy. Tedy mohly by dnes být zadavateli těch výběrových řízení ony. To znamená, že by nakonec mohlo dojít k zamezení jasné dominance velkých dřevařských firem, které v těch velikých komplexních zakázkách prostě dominují a obvykle vítězí. To že si pak, pokud je to možné, najímají ty menší těžařské firmy z daných regionů, pokud tedy nezkrachovaly, nezanikly a jejich pracovníci se nerozutekli, tak tomu prostě je.

Ještě k těm zakázkám. Tady je zavedený neblahý systém takzvaných komplexních zakázek, tedy vytěžení dřeva při pni, nebo tedy na pařezu, jeho vyvezení z lesa, prodej a následná povinnost provádět na daném území pěstební práce. To ta daná firma, která vyhraje soutěž na daném úseku, má za úkol. A ta soutěž probíhá jednoduše. Čím vyšší cenu ty firmy za to nabídnou státu , tak tím lépe. To znamená, že ony se samozřejmě snaží o co největší zhodnocení toho dřeva na trhu a co nejnižší náklady vynakládané na pěstební činnost. Tedy včetně prořezávek a dalších úprav lesa před těžbou v průběhu vegetace. A za druhé tedy i pak zalesňování holin.

Komplexní zakázky možná měly smysl, když ještě v začátcích v čele těch akciovek, které po té podle mého názoru neblahé transformaci v devadesátých letech vznikly, kdy se oddělil majetek lesů a svěřil se LČR a ty harvestory, pily, všechny ty možné vyvážečky a tak, včetně dělníků, byly svěřeny akciovkám, tak v čele těch akciovek ještě stáli lesáci, kteří prošli svou kariéru u státních lesů a věděli, co se v lese má dělat. Dneska už bohužel v čele těch akciovek jsou tvrdí, nekompromisní obchodníci se dřevem, kteří koukají na co největší zisk. Pak také ta péče o lesy podle toho vypadá.

Ta kůrovcová kampaň. Samozřejmě, že je to problém veliký. Je to problém celostátní. My dneska máme kůrovce jako veřejného nepřítele číslo jedna. To asi tak je. Zatímco před dvěma lety tady byl kůrovec součást přírody a chráněný druh na Šumavě, tak dneska to je veřejný nepřítel, s kterým je třeba zatočit. Tak prostě ekologičtí aktivisté z dronů pořídili záběry pasek v Jeseníkách a to pak samozřejmě zacloumalo lidmi a názorem hlavně neodborné veřejnosti. Na Šumavě ty paseky dneska nikdo nefilmuje. Správa vytěží dneska 150 tisíc plnometrů dřeva, což je 430 hektarů holin na Šumavě každý rok. Na Šumavě se už pomalu rezignovalo na zalesňování, protože správa pod vedením ředitele Hubeného nemá peníze na organizování pěstební činnosti ve školkách ani na výsadbu. Lesní školky jsou vlastně dneska sklady kalamitního dřeva, pro které nemá správa parku odbyt kvůli jeho přetlaku na trhu.

A poslední věc na závěr svého vystoupení. My jsme došli už tak daleko - a tady už tedy musím velmi z mého postoje bolestně zaznamenat a tvrdě kritizovat záměr pana ministra Tomana, který chce založit k řešení kůrovcové kalamity společnou platformu různých odborných společností, institucí a také Hnutí DUHA. A to já považuji za takřka nepřijatelnou, neuvěřitelnou drzost, spolupracovat s Hnutím DUHA při řešení kůrovcové kalamity. To je, jako kdybychom si pozvali k hašení požáru toho žháře, toho pyromana. Ví pan ministr o tom, že právě Hnutí DUHA má na svědomí ty miliony suchých lesů na Šumavě, šíření kůrovce do okolních lesů a také znevažování práce generací českých lesníků? Já myslím, že když se chce někdo při řešení kůrovcové kalamity opřít o Hnutí DUHA, tak ať se přijede na Šumavu, na tisíce hektarů uschlého lesa a na miliony suchých smrků. A taky ať se o tom přijde poradit se Šumaváky.

Pan předkladatel Holomčík předložil návrh na usnesení, které vnímám jako poměrně užitečné vzhledem k tomu, že on žádá od dvou ministerstev informace o tom, jak kalamita vznikala, jak byla řešena, a také o tom, jak asi bude chtít ministerstvo jak zemědělství, tak obrany řešit kalamitu dál.

Jedinou připomínku, kterou mám, a tu bych si pak s dovolením panu předkladateli jako zpravodaj v nějaké podrobné rozpravě dovolil navrhnout, zdali by k těm zemím, ve kterých by Ministerstvo zemědělství pak mělo provést onu forenzní analýzu, z Moravy a Slezska rozšířili i na Čechy. Protože ono i v Čechách bohužel dochází k tomu, že začínáme pozorovat kůrovcové plochy ať už například třeba na Vodňansku, Českobudějovicku, a myslím, že i tady by bylo dobře, aby se provedla nějaká forenzní analýza. Čili aby se tam za slovo "v majetcích státu" dala slova "v Čechách" a čárka, aby to bylo "v Čechách, na Moravě a ve Slezsku".

Já vidím, že Ministerstvo obrany, které je odpovědné za hospodaření ve Vojenských lesích a statcích, které jsou u nás v jižních Čechách také ve velmi rozsáhlé míře, konkrétně celý Boletický vojenský prostor i ta část vyjmutá v minulém volebním období v rámci transformace Brd tehdy jsou spravovány Vojenskými lesy a statky. A já nevím, jak tam ta kalamita pokračuje, to musím teprve teď zjistit. To usnesení jsem viděl teď asi před hodinou, když mi to kolega Holomčík poslal. Takže budu zvažovat, jestli by nestálo za to obrátit se s dotazem i na vývoj té případné kalamity a kůrovcových problémů ve vojenském prostoru Boletice, což je nějaká divize - já si teď nemůžu vzpomenout jaká. To zjistíme, není to problém.

A konečně ještě k tomu usnesení navrženému panem kolegou Holomčíkem. Já si pořád nemůžu pomoct, ale měl bych rád i ty informace o řešení kalamity v Národním parku Šumava. A to by pak chtělo obrátit se na pana ministra životního prostředí, aby podobný audit udělal i o řešení kůrovcové kalamity na území Národního parku Šumava a v CHKO Šumava, kde jsou už také samozřejmě nějaké příznaky. Jenom tedy opět teď nemám velký čas na to, abych do toho návrhu usnesení tuhle věc zpracoval. Budu se o to ještě opět pokoušet v průběhu pokračující diskuze.

Ještě bych chtěl jednou věcí zareagovat na stávající kroky, které tady vzhledem ke kůrovcové kalamitě probíhají. Proto jsem si dovolil připravit také svůj návrh na usnesení ke kůrovcové kalamitě v lesích České republiky.

Schůze Poslanecké sněmovny ze dne 10. července, je to 16. schůze, k bodu Informace ministra zemědělství a ministra životního prostředí ke kůrovcové kalamitě v České republice. A to usnesení navrhuji v této podobě: "Poslanecká sněmovna

I. vyzývá vládu České republiky, aby bezodkladně připravila a začala realizovat akční plán záchrany českých lesů a s tímto plánem a jeho plněním seznámila Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky na jejím jednání dne 14. září 2018;

II. vyjadřuje přesvědčení, že příslušná ministerstva by měla na návrzích řešení spolupracovat s odborníky z řad lesníků s prioritním cílem zachovat nejen lesy jako takové, ale zajistit, aby byly zachovány a zlepšovány všechny jejich mimoprodukční funkce ekologické, environmentální, vodohospodářské, krajinné, ochranné, kulturní a estetické, a to i s vědomím nutnosti urychlených změn jejich druhové skladby;

III. vybízí k obezřetnému přístupu k návrhům, které předkládají ekologičtí aktivisté a ekologické organizace, protože tyto návrhy nesou znaky škodlivých ekologických experimentů a jsou v rozporu s tradičním a osvědčeným přístupem k péči o lesní porosty v České republice;

a konečně IV. vyzývá vládu k přípravě legislativních změn v oblasti zadávání veřejných zakázek na těžbu a zpracování dřeva, které umožňují pružnější reakci na nadměrný výskyt kůrovce v českých lesích.

To je tedy můj návrh, který předkládám Sněmovně a který také pak předložím panu předkladateli a ujmu se jako zpravodaj jeho zpracování. V tuto chvíli děkuji, děkuji za pozornost věnovanou tomuto mému vystoupení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji panu poslanci Zahradníkovi. Děkuji mu i za to, že se ujme role zpravodaje a bude shromažďovat návrhy. Chtěl bych ho poprosit, aby také svůj návrh potom doručil jak sobě, tak mně jako předsedajícímu.

Nyní tedy budu otvírat všeobecnou rozpravu. Předtím, než tak učiním, tady mám omluvu. Omlouvá se nám pan poslanec Karel Tureček, a to dnes mezi 17. a 19. hodinou z rodinných důvodů.

Nyní tedy otvírám všeobecnou rozpravu, do které je přihlášena paní poslankyně Pekarová, pan poslanec Podal, pan poslanec Jurečka a další. Ale předtím se mi s přednostním právem přihlásil pan místopředseda Okamura. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, scházíme se nad tématem kůrovce a budeme řešit, kdo za ty škody může a jak to vyřešit. Na současné kalamitě mají samozřejmě svou nečinností podíl dosavadní vlády. Jde o problém, který žádá komplexní řešení, protože primární škůdce není kůrovec, ale člověk, nenasytný člověk, který drancuje krajinu bez ohledu na následky. K nápravě a prevenci škod způsobených tím, čemu říkáme kůrovec, tedy lýkožroutem smrkovým, je třeba připravit projekty, které jsou na desetiletí a prakticky ve všech oblastech našeho života.

Nejprve se zeptejme, proč se kůrovec přemnožuje. Krom špatné skladby lesa je hlavní příčina vysychání lesů. Vyschlé stromy ztrácejí pryskyřici a nejsou schopné se kůrovci bránit. Takže skutečný problém je sucho a neschopnost naší krajiny udržet vodu například díky poklesu plochy orné půdy. Stále více jí zabírají například skladové areály rostoucí na předměstích a podél dálnic. Od roku 1991 bylo zastavěno 253 tisíc hektarů. Společně s erozí je to největší problém zemědělských půd.

Na jedné straně se Ministerstvo životního prostředí už několikátý rok věnuje problematice vody, ale na druhé straně by nemělo podléhat tlaku betonové lobby kladením důrazu na přehrady. Když si rozpočítáte, kolik vody může zadržet každý čtverečný metr půdy, sebevětší nádrže jsou proti tomu legračně málo. Pro zadržení velkých objemů vody v krajině je klíčové hospodařit s půdou a s tím, co na ní roste - se strukturou lesa a polností. Pro krajinu je nejlepší, když se voda v místě spadu vsákne do půdy, protože se dostane i do podzemních vod. Bohužel dnes obrovské množství vody buď odteče, nebo se rychle odpaří, což má další negativní vliv na rychlé změny počasí. V České republice se denně zastaví, zabetonuje zhruba 15 hektarů. Po zabetonovaných nebo zaasflatovaných plochách voda odteče pohotově pryč, tím se zrychlí odtok v řekách, a když přijde vody víc, mohou nastat povodně. Zcela určitě bychom z tohoto pohledu, pakliže bychom chtěli skutečně tuto problematiku řešit, měli zastavit výstavbu obchodních center a průmyslových zón. Krom jiného bychom měli vrátit obchody a život s nákupních center do center měst.

Problém je i v půdě. Kvůli tomu je půda udusaná, hlavně od těžké zemědělské techniky, neprosákne voda přes ornici dolů. Čím vyšší vrstva ornice, o to lépe vodu absorbuje a o to lépe projde zeminou. Když je půda utužená nebo její nejcennější vrstva kvůli erozím smytá, tak voda stéká jako po zabetonované ploše. Jako jedna z mála zemí v Evropské unii máme rozsáhlé, až stohektarové půdní bloky. Obdělává je těžká technika, která půdu udusává a znemožňuje průsak vody. V průběhu několika desetiletí se navíc z krajiny vytratily prvky jako meze a remízky, které zabraňovaly vodní a větrné erozi. Špatná je i skladba plodin. Jsou takové, které půdu zlepšují a ochuzují (?), a ty, co ji zkvalitňují a obohacují. Obilovina nebo řepka má mělký kořenový systém dlouhý zhruba 30 cm. Ale třeba vojtěška prokoření až do hloubky 5 metrů a obohatí půdu o vodu a vzdušný kyslík. Téměř 40 % zemědělských půd u nás je ohroženo erozí. Tomuto nepříznivému vlivu lze čelit i zalesněním pozemků ohrožených erozí, založením vsakovacích pásů především na svazích anebo větrolamů v rovinných otevřených polohách.

Samozřejmě negativně se zde projevuje nedostatek kapacit na zpracování polomů, včetně problémů se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek v platném znění, které prodlužuje termíny od vzniku polomu po jeho zpracování, a rovněž problémy s odbytem dříví, kterého je v současné době nadbytek a přináší s sebou celou řadu problémů. Ale s odbytem dřeva bych si tolik starosti nedělal. I to nejhorší dříví jde spálit nebo zplynovat na dřevoplyn. Největším problémem je však včasné pokácení a následná účinná asanace. To je ovlivněno zejména dvěma faktory: nedostatkem kapacit nejen na kácení, ale především na asanaci, a již zmíněná špatná situace s odbytem dříví, kdy napadené dříví zůstává nedostatečně asanováno přímo v lese nebo v jeho těsné blízkosti. Levné palivové dříví si přitom rád koupí každý - soukromník i elektrárna.

Dámy a pánové, když se vrátím k jádru problému, který tady řešíme, tak bychom v prvé řadě měli začít řešit zákon o půdě, který by ji jednak více chránil, a měli bychom připravit i podmínky pro to, abychom změnili naši krajinu tak, aby se v ní necítil dobře jen kůrovec, ale i další generace, které přijdou po nás.

Závěrem mi dovolte navrhnout jménem SPD usnesení v tomto znění: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky o přijetí neodkladných opatření k omezení kůrovcové kalamity. Zároveň je třeba, aby vláda připravila legislativní a koncepční kroky tak, aby došlo k zásadním změnám v lesním hospodaření a snížily se tím podmínky pro šíření kůrovce. Odpovědnost za současnou situaci leží na minulé vládě a především na minulém vedení resortu zemědělství.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Prosím, abyste svůj návrh předal zpravodaji a poté i mně případně. A nyní se posuneme dál. Prosím paní poslankyni Pekarovou, připraví se pan poslanec Podal.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Vážený pane předsedající, vážené paní ministryně, páni ministři, vážené kolegyně, kolegové, TOP 09 v Poslanecké sněmovně vždy kvalifikovaně obhajovala ochranu životního prostředí, a to již od svého počátku. Ve Sněmovně jsme v tomto směru vždy platili za jednu z nejhlasitějších stran. To potvrzuje také naše programové prohlášení, memorandum o ochraně životního prostředí, na jehož přípravě spolupracovala vedle našich odborníků také řada nestranických expertů z praxe i akademické sféry, například profesoři jako pan Moldan, Hruška, či náš bývalý kolega pan Kučera atd.

Obsah memoranda, které ukazuje směr i konkrétní priority, jež je do budoucna potřeba realizovat v ochraně přírody České republiky, je pro TOP 09 jednou z priorit, které jsme se zavázali prosazovat v Poslanecké sněmovně. I proto jsme podpořili zařazení tohoto mimořádného bodu na program schůze. Protože si uvědomujeme závažnost současné kůrovcové kalamity, nebojím se ji nazvat přírodní katastrofou, svolali jsme již před časem tiskový brífink, kde jsme představovali naše konkrétní návrhy. Nejedná se o žádné novinky, vycházíme právě z toho programového dokumentu, o kterém jsem hovořila, a držíme se toho, co jsme prosazovali již v minulém volebním období.

Bohužel situace dospěla až do stavu, kdy tu máme největší kůrovcovou kalamitu za posledních několik století. Stát díky ní jen na Moravě přišel o téměř 2 miliardy korun. Ale tady nemůže jít jen o peníze pro stát. Lesy především výrazným způsobem ovlivňují místní klima. Na jejich poloze, rozloze a stavu například částečně záleží, jestli, kde a kolik prší. Zvyšují retenční kapacitu krajiny, a tak pomáhají zajistit přísun pitné vody i stabilní průtok v řekách, čímž zároveň přispívají k ochraně před povodněmi. Brání erozi zejména na prudkých svazích. Mají nezastupitelnou úlohu pro rekreaci. Každý týden české lesy navštíví na čtyři miliony lidí. A samozřejmě jsou také zdrojem dřeva, takže na lesích závisí velká část místní ekonomiky v řadě obcí a měst a celá průmyslová odvětví.

Zajištění těchto důležitých funkcí ovšem brání špatný stav nemalé části českých lesů, který souvisí se způsobem hospodaření. Právě stávající systém hospodaření ve státních lesích vytvořil podmínky pro kůrovcovou kalamitu, které dnes čelíme. Je potřeba hospodařit ve prospěch lesa, nikoliv ve prospěch velkých společností. Nesmíme naše lesy jen vysávat, musíme o ně pečovat, být odpovědní k přírodě. Je proto nutné změnit celou legislativu, která je na současné poměry již zastaralá.

Proto v rámci krátkodobých opatření v boji s kůrovcovou kalamitou TOP 09 navrhuje a představila právě na tom brífinku, a já vás nimi seznámím nyní, několik změn: podpořit budování tzv. mokrých skládek dříví; změnit ustanovení vyhlášky číslo 101/1996, povinnost kácet kůrovcové souše, ale soustředit se na území, kde lze kalamitu zastavovat; formou legislativní nouze prodloužit dobu zalesnění v lesním zákoně na pět let; a dále, podpořit technická opatření proti šíření kůrovce, například nákup odkorňovačů, nové metody hubení kůrovců na skládkách dříví atd. Jak jsem již ale zmínila, je třeba přijmout řadu dalších legislativních opatření, která v dlouhodobém výhledu zlepší způsob hospodaření s českými lesy, který je v současné podobě vedle počasí hlavní příčinou kůrovcové kalamity. Proto budeme sami navrhovat, podporovat nebo usilovat o změny v následujících čtyřech oblastech.

Za prvé je to novela lesního zákona a souvisejících předpisů, která zajistí druhově rozmanitější lesy, přírodě blízké hospodaření a umožní a přikáže lesníkům lépe pečovat o naše společné bohatství. V zákoně o lesích bychom chtěli ustanovit povinnost obnovovat lesy v přírodě blízké druhové skladbě. V zákoně definovat, co je přírodě blízká druhová skladba. Podrobnější specifikace pak v novele vyhlášky číslo 83/1996. Také prodloužit povinnost zalesnit paseky a holiny na pět let, doposud jsou to dva roky, a zajistit porost na 15 let, aby bylo možno využít dostatečně přirozené zmlazení. Omezit holoseče při úmyslné těžbě. V zásadě hospodařit bez holosečí. Použití holoseče maximálně jednoho hektaru. Používat jen u světlomilných dřevin, např. dubů. Při kalamitách zavést operativní rozhodování a umožnit nezasahovat tam, kde zásahy nejsou efektivní. Je potřeba změnit vyhlášku č. 83/1996. Současný návrh, který již prošel připomínkovým řízením, je však špatný. Podle stávajícího návrhu vyhlášky by např. bylo možné třeba na Bruntálsku, kde dochází k plošnému hynutí smrku, smrk znovu vysázet v zastoupení až 75 %. Naopak se domníváme, že je pro jednotlivé hospodářské soubory třeba uvést dřeviny přirozené druhé skladby. Místo minimálního podílu MZD - meliorační a zpevňující dřeviny - stanovit maximální podíl dřevin stanovištně nepůvodních nebo dřevin pro daná stanoviště rizikových. Je třeba také doplnit přípravné dřeviny při obnově holin, například bříza, jeřáb, vrba, olše šedá, které dosud nejsou považovány za vhodné. V neposlední řadě prodloužit obnovní doby u přípravných až na 50 let, tak i dospělých porostů, aby příští generace lesa již neměla stejnověkou strukturu. Ve vyhlášce č. 101/1996 je nezbytné upravit postup v ochraně lesa v případě kalamit.

Za druhé by to měla být novela zákona o myslivosti č. 49/2001 Sb. a navazující vyhlášky 553/2004 Sb. a 55/1999 Sb. Lov zvěře je třeba odvozovat od výše škod na lesích, nikoliv od lehce manipulovatelných sčítaných stavů. Spárkatá zvěř je limitujícím faktorem přirozené obnovy lesů a také extrémně prodražuje ochranu vysazovaných listnáčů a jedle. Vyhláškou musíme definovat, co jsou nepřiměřené škody, při jejich dosažení navýšit plán lovu. Vlastníci lesa musejí dostat možnost přímo vymoci snížení stavů na únosnou míru. Dosavadní systém rozhodování přes honební společenstva je nefunkční.

Za třetí speciální zákon o státním podniku Lesy České republiky, nebo úprava současného statutu státního podniku a změna ekonomického modelu provádění prací a prodeje dřeva. Státní lesy musejí změnit své chování a stát se stabilizátorem lesnictví, zejména v oblasti ekologické a sociální. Jejich zadáním bude pěstovat les přírodě blízkým způsobem. Proto je potřeba místo maximalizace zisku zavést platbu, finanční rentu, kterou Lesy ČR odvádějí z hospodaření v lesích státu, a nejsou nuceny soustředit se na tvorbu zisku. Upravit specifika zadávání zakázek v lesním hospodaření ve vztahu k zákonu o zadávání veřejných zakázek. Prodej dřeva postupně oddělit od těžby, zajišťovat jej ve vlastní režii, zejména pak formou aukcí. Provádět část prací vlastními zaměstnanci, samozřejmě to je možné dosáhnout až postupně. A část operativně outsourcovat. Zásadně přitom zmenšit rozsah zakázek na minitendry, aby na ně dosáhly místní malé firmy a živnostníci. Postupně dosáhnout alespoň 40 % objemu prací prováděných vlastními zaměstnanci. Vytvořit dobré podmínky pro práci revírníků, aby mohli věnovat péči o lesy, zadávání a kontrole práce dodavatelských firem a zaměstnanců dostatečnou pozornost. Nejlépe tedy zmenšit revíry.

Konečně za čtvrté by to byla změna lesních dotací tak, aby podporovaly přírodě blízké a udržitelné hospodaření v lesích a majitelé lesů byli motivováni chránit přírodu v nich. Podpora nepasečného hospodaření tam, kde je to vhodné. Podpora ponechání starých stromů a tlejícího dřeva v porostech pro zlepšení stavu půd a podporu biodiverzity. A konečně stanovit splnění minima zásad dobré praxe pro podporu investic do lesního hospodaření.

Vážené kolegyně a kolegové, toto jsou konkrétní změny, na kterých můžeme začít okamžitě pracovat. TOP 09 již na některých vlastních návrzích pracuje, ale vyzývám především vládu, aby začala připravovat legislativu, která změní způsob hospodaření v českých lesích. Jsou to věci navržené opravdovými odborníky na danou věc a myslím si, že v mnohých nacházíme shodu i s jednotlivými ministerstvy.

Dovolte mi také, abych navrhla ještě náš návrh usnesení, už asi čtvrtý, ale přece jen. Jedná se o snahu opravdu plnit roli, kterou Poslanecká sněmovna vůči vládě má. My totiž bychom ji opravdu neměli úkolovat, spíše kontrolovat, to je naší úlohou. Proto si dovolím přednést návrh usnesení.

1. Poslanecká sněmovna bere na vědomí informaci ministra zemědělství a ministra životního prostředí o kůrovcové kalamitě v České republice;

2. ukládá ministrovi zemědělství, aby předložil informaci o vzniku ohnisek a následného šíření kůrovcové kalamity od roku 2012 včetně informací o provedených opatřeních proti šíření kůrovcové kalamity, informaci o způsobu aplikace státní politiky hospodaření v lesích, o nedostatcích této politiky a důsledcích těchto nedostatků, a konečně informaci o připravovaných řešeních stávající situace hospodaření v lesích zejména s přihlédnutím ke státnímu podniku Lesy České republiky.

To usnesení je obecnější, než které předložil pan kolega Holomčík, nicméně se domníváme, že by právě mělo být spíše v obecnější rovině. Měli bychom tyto informace po jednotlivých ministrech žádat, nikoliv je úkolovat konkrétně.

Takže vás prosím o podporu tohoto usnesení, které se určitě bude samostatně hlasovat, a předložím je teď zpravodaji. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Poprosím tedy o předložení návrhu zpravodaji, jak už se stane. Prosím pana poslance Podala, připraví se pan poslanec Jurečka.

 

Poslanec Zdeněk Podal: Děkuji, pane předsedající, děkuji za slovo. Vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, téměř všecko tady bylo řečeno. Dovolte, abych se vyjádřil též k fenoménu kůrovec. Jedná se o složitý přírodní proces daný letošním extrémně suchým a teplým jarem, i když počátky problému lze sledovat již v roce 2015. Letošní srážkový úhrn se v únoru a v dubnu dostal pod 50 % normálního stavu. Tím se smrkové porosty staly méně odolnými proti kůrovci.

Při prvních signálech kalamity na severní a jižní Moravě jsem se rozhodl nejdříve vidět, slyšet a udělat si pro sebe obraz dané situace. Projel jsem tedy část severní a jižní Moravy za účasti lesních odborníků Ing. Martina Fojta, kterému obzvlášť děkuji, Ing. Petra Skočdopole, Ing. Richarda Podstatzkého, dále jsem se v rámci zemědělského výboru zúčastnil výjezdního zasedání v Lesích ČR za účasti Ing. Tomáše Pospíšila pověřeného řízením a.s. Lesy ČR. Poslední výjezdní zasedání proběhlo ve Vojenských lesích za účasti pana ředitele Ing. Josefa Vojáčka. Sám jsem navštívil Městské lesy Hradec Králové za účasti Ing. Milana Zerzáně. K tomu následovaly kulaté stoly za účasti všech zúčastněných subjektů. Výsledkem bylo mimořádné zasedání zemědělského podvýboru pro lesní hospodářství dne 11. 5. 2018. Zde podvýbor přijal usnesení, které vyplývá z požadavků navštívených subjektů. Podvýbor vyvolal jednání zemědělského výboru, kde jedním z bodů programu byl stav kůrovcové kalamity. Zde bych chtěl poděkovat Ing. Kováčikovi, který se této záležitosti ujal. Zemědělský výbor akceptoval body navržené podvýborem pro lesní hospodářství a přijal usnesení, kde doporučuje Ministerstvu zemědělství, zemědělcům i lesníkům umožnit čerpání finančních prostředků v suchem postižených lokalitách.

Zároveň chci říci, že neexistuje univerzální řešení této situace. Kdo ho dnes nabízí, je v roli obchodníka s deštěm. Nepolitizujme tuto záležitost. Byla by to neúcta ke všem těm lesníkům, kteří svou práci znají, vědí, co je v jejich lokalitách zapotřebí, a situaci, věřte mi, zvládnou. Nejvíce jim pomůžeme tak - chce se mi říct, že nebudeme překážet, ale to nechci říct. Nejvíce jim pomůžeme tak, že jim budeme naslouchat a reagovat na jejich požadavky podložené jejich odbornými znalostmi. Ubezpečuji vás, že celý zemědělský výbor, stejně tak jako podvýbor pro lesní hospodářství, pracuje napříč politickým spektrem, a to tak, aby lesníkům pomohl jejich problémy zvládnout. Nejedná se tedy o senzaci, nehledejme laciné politické body v případě oběti, a to už teprve ne, kdo za co může. Jedná se o složité přírodní procesy umocněné změnou klimatu. Dejme čas zemědělskému výboru a všem těm skvělým lesníkům, které jsem na všech jednáních poznal. Oni potřebují jediné - legislativní pomoc, finanční pomoc a v klidu pracovat.

Děkuji vám. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A prosím tedy pana poslance Jurečku, připraví se pan poslanec Holík.

 

Poslanec Marian Jurečka: Dobré pozdní odpoledne. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové - chce se mi říci vy, zbývající poslankyně, poslanci, kteří jste tady vydrželi doteď sedět, není vás tady mnoho, je vás tady poskrovnu. K tomuto tématu, které se týká kalamitní situace v lesích ČR.

V mnoha příspěvcích tady zaznívala slova o tom, kdo za to může, zdali byl, či nebyl zanedbán princip řádného hospodáře ze strany vedení jak Ministerstva zemědělství, tak i státního podniku Lesy ČR. Zaznívala zde také slova o tom, že to je největší kalamita od dob Marie Terezie apod. Dovolím si k tomu coby člověk, který stál v minulém volebním období čtyři roky v čele resortu Ministerstva zemědělství, několik poznámek především faktických a opřených o čísla a o fakta.

Pokud hovoříme o té kalamitní situaci, tak když se podíváme na historický vývoj, tak nemůžeme mluvit o tom, že by to byla největší kalamitní situace na území České republiky, potažmo historicky na území České republiky, příp. Československa. Byly tady kalamity v 70. a 80. letech, což byla i místní kalamita v Krušných horách, kde bylo tehdy postiženo zhruba 82 tis. hektarů, pak zde byla mnišková kalamita ve 20. a 30. letech minulého, 20. století, která postihla zhruba 106 tis. hektarů, a dnes mluvíme o situaci, která se týká 40 tis. hektarů. Tímto ji nechci vůbec zlehčovat. Tím to chci jenom uvést do kontextu, že různé typy kalamit naše lesy postihovaly v minulosti. V okamžiku, kdy člověk výrazným způsobem před 300 a 400 lety začal vstupovat do lesního hospodaření, začal ovlivňovat druhovou skladbu lesů, tak logicky to neslo a nese s sebou určitá rizika, se kterými se v různých periodách vypořádáváme v rámci některých, můžeme říci kalamitních, situací.

Dalším výrazným fenoménem je to, že opravdu změna klimatu se nám začíná projevovat v posledních řekněme čtyřech pěti letech. Vidíme opravdu ty extrémní výkyvy počasí, extrémně suché roky s nízkými srážkami, což vede logicky k tomu, že ty rostliny jsou v daleko větším stresu. V situaci, kdy takto postižené a oslabené stresem se prostě zvýší množství kůrovce lýkožrouta, který se v tom teplém suchém roce s mírnou zimou také dokáže vícekrát v roce vyrojit, než v běžném průměrném roce, tak tyto faktory prostě vedou k tomu, že dochází k tomu napadení, dochází k napadení porostů, které chřadnou právě díky extrémně suchým a teplým rokům. Když se podíváte na databázi intersucho.cz, vidíte tam, jakým způsobem se to sucho od roku 2012 a především to vegetační sucho projevuje na území České republiky. Vidíme tam i to výrazně větší postižení především v moravské části České republiky, především krajů Moravskoslezského a Olomouckého.

Musíme se také podívat na to optikou, že podobné problémy, o kterých tady hovoříme a hovořili mí předřečníci, jsou také v okolních státech. Je to především problém celé střední Evropy. Slovensko, Rakousko, Německo, především Svobodný stát Bavorsko a Polsko se potýkají s obdobnou kalamitní situací jako my tady. Taky ten vývoj kopíruje řekněme poslední tři roky a kromě kůrovce se k tomu přidal také výrazný faktor, a to je právě i vliv velkých vichřic, kterých jsme tady v posledních dvou letech mohli zaznamenat na území střední Evropy opakovaně několik. Když tyto všechny faktory shrneme dohromady, tak zjistíme, že pohledem dat v přepočtu na jeden hektar smrkových porostů tyto země střední Evropy mají poměrně vysoké množství těženého kalamitního dříví s tím, že nejvyšší číslo na jeden hektar smrkových porostů má Slovensko, potom je Německo, potažmo Svobodný stát Bavorsko, pak je Česká republika, potom je Polsko a nakonec Rakousko. Říkám to tady proto, že jestliže tady padala občas slova, že Česká republika ten stav nezvládá, že jsme tady něco zaspali a pochybili, tak jsem schválně uvedl i to srovnání např. s už zmiňovaným Německem, potažmo Svobodným státem Bavorskem.

Za Ministerstvo zemědělství ve své době, kdy jsem měl za něj zodpovědnost a kdy jsem toto ministerstvo vedl, musím zmínit velký výčet bodů, které jsme udělali. Já jsem vzal s sebou materiály (ukazuje), které se vztahují k problematice kůrovcové kalamity. Nebudu vám je tady předčítat, zabralo by to minimálně hodinu a půl. Ale jsou to materiály, které byly zveřejňovány, které byly předkládány a projednávány na jednáních vlády, jsou to materiály, které říkají, co se v té věci děje od roku 2015, jaká jsou opatření, jaké konkrétní kroky ministerstvo, státní správa lesů na úrovni obcí s rozšířenou působností, ale také státní podnik Lesy ČR dělají. Já si dovolím tady vyjmenovat některé z nich, ty nejpodstatnější, které jsou zaznamenány.

Od roku 2015 došlo k tomu, že se zvyšoval počet zaměstnanců Lesů ČR, docházelo ke snížení velikosti revírů tak, aby revírník měl větší šanci svůj revír zodpovědně revidovat, kontrolovat, reagovat právě na ty kůrovcem napadené lokality v revíru. Došlo samozřejmě na začátku roku 2016 s ohledem na první zkušenosti z kalamitní situace z roku 2015 k úpravě metodického doporučení pro obce s rozšířenou působností, protože právě tito úředníci jsou velice důležitými faktory v tom článku řešení kůrovcové kalamity v jednotlivých regionech. Lesy ČR v řádu desítek milionů korun investovaly do lapačů, do sítí, do lapáků, tak aby v maximální možné míře předcházely šíření a dalšímu rozvoji kůrovce.

Byl zaveden celostátní monitoring pohybu kůrovce po České republice, tak aby i ostatní vlastníci lesů obecních, církevních a soukromých měli možnost i v situaci, kdy třeba bydlí na druhé části republiky, kontrolovat přes tuto aplikaci, přes toto webové rozhraní to, kde, ve kterých lokalitách je výskyt kůrovce. Došlo také v loňském roce v situaci, kdy se tady výrazným způsobem projevila vichřice v prvním týdnu v srpnu, a to poměrně záhy, k výraznému omezení a následnému zastavení všech těžeb mimo úmyslných. Byla to reakce na krizovou situaci, která se v loňském roce takovým způsobem vyhrotila.

Samozřejmě v posledních třech letech také docházelo a dochází ke změně druhové výsadby dřevin v obnovovaných lokalitách. Jsou dneska lokality, kde výsadba listnáčů je na úrovni 60 % nové výsadby, je to například na pomezí Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Takže není to, co někdo zmiňuje a říká, že poslední tři roky se tady sází stále ve stejném množství smrk, ale ke změně logicky muselo docházet a dochází. Jenom tady chci ale připomenout, že jsou tady také lokality, mohli by o tom třeba hovořit kolegové z Litovelského Pomoraví, kde zase naopak listnaté porosty také mají své škůdce, také to nese své problémy. Není řešením, že se tady z jedné monokultury přejde do jiného typu monokultury, byť pro někoho z laické veřejnosti to může vypadat pozitivně a pěkně.

Došlo také k tomu, že se v rámci soutěžního modelu u Lesů České republiky výrazným způsobem zvýšil počet jednotlivých soutěžně územních jednotek, to znamená, velké soutěžní celky, které se soutěžily, se rozdrobily na malé, aby i menší, malé a střední firmy měly šanci v těchto zakázkách uspět, aby nebyly hendikepované velkými bankovními zárukami. Nárůst těch jednotek byl zhruba o 60 %. Došlo také k tomu, že jsme od sebe v mnoha lokalitách oddělily pěstební a těžební činnost, a ukázalo se, že především v zakázkách u pěstební činnosti dokázaly v těchto zakázkách uspět i malé firmy na úrovni živnostníků. Když se podíváme na výčet za poslední tři roky, je mnoho firem, které historicky poprvé vůbec kdy uspěly v zakázkách na pěstební či těžební činnosti. Zhruba 30 % roční těžby u Lesů České republiky se realizuje způsobem aukcí, to znamená aukcí prezenčních nebo elektronických. Takže není pravda, že by se všechno prodávalo v modelu jednotné velké zakázky. V loňském roce jsme také udělali přípravu, že se upravily smlouvy, které se soutěžily na tendry od roku 2018, a dneska mají lesy možnost, pokud to vláda, nový ministr a vedení Lesů České republiky využijí, díky znění těchto smluv začít využívat i prodej na takzvaném odběrném místě, na óemku. Smlouvy to dneska umožňují a je jenom na vůli vlády, jestli touto cestou půjde a tento model začne více propagovat a řešit.

Byla také posílena činnost v rámci vlastních kapacit pracovníků Lesů České republiky. Někdo z předřečníků tady na to narážel. Už poslední dva roky se děje to, že z jiných lokalit České republiky se přemísťují lidé do kalamitních oblastí především v regionu střední Moravy, a tito lidé tady likvidují kůrovcovou kalamitu. De facto objem vytěženého kalamitního dříví, které dokážou vytěžit Lesy České republiky díky vlastním kapacitám, je v řádu set tisíců kubíků, není to rozhodně marginální množství. Takže to, co někdo zvenku logicky vidí, že bychom si měli dělat vlastními silami jako Lesy České republiky, to se také v praxi děje, i zmiňované navýšení personální kapacity, které se za poslední tři roky projevilo také v poměrně výrazném objemu.

Byla tady taky zmiňována otázka smluv a toho, že tyto smlouvy jsou v krizové situaci určitým hendikepem. Chtěl bych vysvětlit to, že smlouvu vysoutěží subjekt u Lesů České republiky na pět let. Samozřejmě podává nějaké nabídky v nějaké situaci. V okamžiku, kdy dojde k takové situaci jako v loňském roce, kdy díky kalamitě nejenom v České republice, ale v celém regionu střední Evropy se obrovským způsobem díky zásahu vyšší moci propadne cena dříví, v ten okamžik je to samozřejmě velice komplikovaná situace pro firmy. Proto se vláda na základě mnou předložených materiálů, doplněných samozřejmě o analýzy celé situace, rozhodla umožnit z pohledu Ministerstva zemědělství, aby firmy, které se rozhodnou odstoupit od těchto zakázek, tento krok mohly učinit. Kdybychom toto neudělali, tak by to znamenalo kolaps celého systému firem, které dělají těžbu v lesích v České republice. Je si potřeba uvědomit, že firmy dělají také těžbu nejenom pro Lesy České republiky, ale také pro jiné vlastníky.

To je popis hlavních bodů, které jsme za tři roky dělali v rámci řešení kalamitní situace. Teď bych se krátce zmínil, co dělat, jaká hledat řešení, protože to je myslím to podstatné, proč jsme se tady dneska tímto bodem zabývali a zabýváme.

Především vyřešit velice rychle nedostatek pracovní síly, protože tady můžeme mluvit o tom, jak to řešit, ale pokud to kalamitní dříví nedokážeme z lesa v řádu dnů, týdnů dostat ven, tak těžko můžeme bojovat s šířením kůrovce do jiných lokalit. Je to samozřejmě i otázka logistická, dopravní infrastruktura, ČD Cargo, následně potom také dokázat opravit poničené komunikace, které jsou často i v jiném majetku než státu. Je to také otázka řešení finanční situace u vlastníků těchto lesů, a nejenom soukromých, ale i obecních, protože ti dneska dost často mají ztráty. Pokud jsou to vlastníci, kteří mají prakticky veškeré své plochy v kalamitní oblasti, tak se potýkají s velkými problémy. Tady by stát měl pomoci, podobně jako to udělalo Bavorsko nebo Rakousko, kde to dokázali udělat v řádu měsíců.

A pak také pomoci řešit otázku přesyceného trhu s dřívím. Tady vidím několik možností kromě již zmiňovaného mokrého skládkování, což je dočasné řešení, to je odložení problému do budoucna, především využití zpracování dřeva. Zazněla tady biomasa. Já bych přidal i takové řešení, jako je například snížení DPH na dřevo, dřevní pelety, palivové dříví, brikety, stavební materiál a dřevo jako takové do nejnižší snížené sazby 10 % DPH, abychom podpořili zpracování a využití dřeva na území České republiky, abychom zlevnili tyto materiály, aby je lidé více využívali, protože polovinu objemu dříví vytěženého na území České republiky vyvezeme v podobě kulatiny, kterou prakticky nezpracujeme, nepřidáme tam žádnou přidanou hodnotu, do zahraničí. Tento návrh budu navrhovat v rámci druhého čtení u novely zákona o DPH, abychom tyto věci podpořili.

Z dlouhodobých řešení - některá tady už bylay zmíněna. Jsou to legislativní změny, především novely lesního zákona, mysliveckého zákona, případně vzniku zákona o státním podniku Lesy České republiky, novelizace krizového zákona a samozřejmě je taky velice důležitá diskuse o úloze lesů v České republice jako takových, o nastavení dostatečně motivační podpory pro vlastníky lesů, aby dokázali i ve větší míře plnit důraz na ekologickou přínosnost lesů jako takových, nikoliv jenom na hospodářskou. Nicméně tyto dvě by stále měly být v symbióze, neměly by se vylučovat. Přece jenom vlastníci lesů v České republice také očekávají, že tento majetek budou spravovat a provozovat se ziskem, a takto by stát k tomuto problému, této záležitosti měl přistupovat.

Dovolte mi ještě se ve stručnosti krátce vyjádřit k otázce některých usnesení. Já si myslím, že docela podrobně a odborně se před 14 dny k tomuto tématu vyjádřil zemědělský výbor Poslanecké sněmovny, kde usnesení, které bylo přijato, je, myslím si, na velice odborné úrovni, s jasnými úkoly pro ministerstva zemědělství, životního prostředí, průmyslu a obchodu a samozřejmě pro celou vládu, protože to nejsou jenom konkrétní úkoly, je to také otázka zabezpečení financí ve státním rozpočtu i pro příští rok. Myslím si, že toto usnesení má opravdu svou kvalitu. Nevím, nakolik některá usnesení, která tady byla načítána s poměrně hodně podrobnými úkoly, je vhodné přijímat tady, na tak širokém plénu Poslanecké sněmovny.

Děkuji za pozornost a doufám, že Lesy České republiky se budou těšit lepší kondici a lepšímu zdraví. Lesu zdar.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Nyní, než pozvu dalšího řečníka, se mi s přednostním právem přihlásil pan předseda Kováčik. Než mu dám slovo, tak tady mám omluvenku. Z dnešního jednání se nám od 17 hodin ze zdravotních důvodů omlouvá pan poslanec Sklenák. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedající, vážená vládo, paní a pánové, přeji hezký dobrý den.

Na začátku své krátké řeči, protože mnohé tady bylo řečeno a nehodlám to opakovat, chci poděkovat dvěma kolegům zde v Poslanecké sněmovně, díky jejichž úpornosti, díky jejichž tlaku tady je tento bod dnes reálně na našem programu, a to je pan kolega Podal a pan kolega Holomčík.

V zemědělském výboru jsme ty věci projednali, navštívili jsme jak Lesy České republiky, tak Vojenské lesy a statky. Pan kolega Podal a někteří další objížděli i jednotlivé vlastníky lesů a to vystoupení pana kolegy Podala a některých dalších, včetně tedy teď pana ministra Jurečky, věrně zobrazuje současný stav. Ten současný stav je něco jako požár, ke kterému se teď sjíždíme jako hasiči, rádi bychom, aby ten požár byl co nejdříve uhašen a aby také byly nalezeny příčiny a mohla být zavedena, pokud je vůbec taková možná, účinná prevence, aby se ty kalamity, nejen kůrovcová, ale byla tady řeč o mniškové, byla tady řeč o kalamitě v Krušných horách zaviněné spadem, tedy emisní nebo imisní kalamita, přesně řečeno, atd., abychom prostě do budoucna ty všechny funkce lesa, které les vedle hospodářské má, také dokázali udržet.

V této chvíli si dovolím navrhnout, protože slyším různé návrhy usnesení, případně čtu různé návrhy usnesení, jakési souhrnné, jakési zobecňující, jakési zastřešující usnesení nebo návrh usnesení, který by dal jasná pravidla především těm, kteří zodpovídají, tzn. ministerstvům, vládě České republiky, a který by řekl, co všechno lze v této situaci účinně udělat.

Současně samozřejmě souhlasím s těmi, kteří hovoří o tom, že je třeba najít a postihnout viníky, ale znovu říkám ano, samozřejmě, ale až poté, co ten požár bude uhašen. Do té doby bychom se mohli, a to nebezpečí existuje, utopit ve vzájemných diskusích o tom, jestli za to více může ten, kdo nenechal napršet, nebo ten, kdo už od 18. století vysazoval smrkovou monokulturu. Ostatně teď jsme v problému kůrovce, ale to je agregátní název, protože např. na okrese Třebíč vedle těch smrkových porostů jsou velmi silně postiženy i porosty borové a tam žádný kůrovec není. Takže je to spíše komplexní problém.

Dovolte mi tedy, abych navrhl usnesení a poprosil vás o jeho podporu. To usnesení je komplexní, čili nikoli po částech, ale hlasovat jej en bloc.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá Ministerstvo zemědělství o

I. provedení legislativních změn potřebných k účinnému boji proti kůrovci, případně jiným kalamitám v lesích;

II. úpravu dotačních titulů v gesci Ministerstva zemědělství na podporu zejména nestátních vlastníků lesů kompenzující zvýšené náklady spojené s kůrovcovou kalamitou. - Jestli s tím někdo měl problém nebo měl by problém, tak jde o to, aby prostě byla ta situace postižena v komplexu, nikoli jenom ve státních lesích, nebo Lesích České republiky. To byl komentář. Teď znovu k návrhu. -

IV. o koordinací jednání s dotčenými subjekty při otevření klíčových témat, jako jsou revize strategických lesnických dokumentů Ministerstva zemědělství a Lesů České republiky, modifikace systému veřejné správy, řešení provozních potřeb spojených s kůrovcovou kalamitou napříč resorty.

4. Žádá Ministerstvo zemědělství o pravidelné informování vlády o přijatých opatřeních ve vztahu ke kůrovcové kalamitě.

Je to návrh, který agreguje celou tu diskusi do jednotlivých bodů tak, abychom konečně revidovali onu dříve se hodící, dnes už poněkud zastaralou dřevěnou knihu. Jde o to, abychom modifikací systému veřejné správy umožnili třeba ony opravy těch cest, které jsou ne vlastnictví lesů, ale třeba v osobním nebo soukromém vlastnictví, těch cest, které jsou poškozeny tou dopravou, ale jde také o to, abychom třeba dokázali řešit provozní potřeby spojené s kůrovcovou kalamitou napříč resorty, abychom vůbec dokázali dohodnout, že bude dostatek kapacit k vyvážení dříví z lesa, jeho odvážení do místa zpracování nebo skladování, otevření možností skladování, o mokrém se tady hovořilo atd. Čili je to návrh usnesení, který agreguje všechny ty dosavadní návrhy, všechny ty potřeby, které jsou v souvislosti s projednávaným bodem, do krátkého, stručného a zřetelného znění.

Děkuji vám za pozornost, též s pozdravem lesu zdar.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kováčikovi. Hezké odpoledne vám všem. Pokračujeme v rozpravě vystoupením pana poslance Jaroslava Holíka, připraví se paní kolegyně Vrecionová. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, přiznám se, chtěl jsem vystoupit výrazně kritičtěji, ale po zprávě ministra Tomana, ministra Brabce a vlastně i bývalého ministra Jurečky jsem tu svou bojovnost malinko snížil, protože tam zazněly myšlenky, které jsou mi hodně blízké.

Českou republiku už několik let trápí zloduch, lýkovec smrkový neboli kůrovec. Projevem jeho činnosti je padající jehličí, které žloutne, a následně odumírání stromu, smrk ztepilý.

Dámy a pánové, kůrovcovou kalamitu nezpůsobil orgán Kyrill, ta nás provází už asi 50 let. Nejdřív to byly Krušné hory a Jizerské hory zničené a oslabené průmyslovými exhalacemi, nyní je to Šumava a Beskydy. Totiž kůrovec napadá vždy jen oslabené stromy. A co my jako lidé děláme? My řešíme důsledky. Kácíme napadené stromy, pálíme napadené dřevo, provádíme vápnění, postřiky a neuvědomujeme si, že musíme řešit příčinu. A těch příčin je několik a ve všech případech je viník člověk. Za prvé máme narušený ekosystém. Živelnou zástavbou krajiny a necitlivou meliorací došlo k výraznému snížení hladiny spodní vody. Za druhé je to výsadba monokultury, smrku, kterým jsme z veliké části vytlačili původní rostlinný porost. Za třetí je to změna postavení pracovníků lesní správy.

A teď, jestli dovolíte, se trošičku zastavím nad každým z těchto bodů.

Takže největší změny v krajině způsobuje činnost člověka. Všechny nás trápí sucho, ale množství srážek se na našem území nemění. Mění se jenom jejich charakter. Ano, snižuje se množství sněhových srážek, ale hlavně, prší nám jinak. Nárazově a na menších plochách. Voda z krátkodobých silných dešťů nezasakuje, ale naopak prohloubenými a napřímenými koryty řek a potoků pryč. Podzemní voda se tím pádem nedoplňuje a po krátkém silném dešti tyto uměle vytvořené toky opět vysychají. Velký dopad na retenci vody má rychlý nárůst zastavěných ploch, kterých od roku 1990 přibylo asi 250 kilometrů čtverečních.

Dámy a pánové, zasakování vody do asfaltu a betonu je nulové, to víme všichni. Krajina ztratila schopnost vodu zachytit a zadržovat ji. Přirozené hydrologické struktury jako vodní toky, prameniště, mokřady jsou z nadpoloviční většiny zničeny. Rostlinný porost je akumulátor vlhkosti a regulátor tepla. Beton a asfalt teplo neabsorbují, ale naopak je vyzařují. Tím se zrychluje ohřev vzduchu, zrychluje se jeho proudění, dochází ke klimatickým výkyvům, jako např. vichřice Kyrill, dochází k extrémnímu suchu a přívalové srážky způsobují povodně. Povodním se bráníme regulací toků.

Dámy a pánové, v současné době se délka vodních toků zkrátila asi o třetinu a dál při intenzifikaci zemědělské výroby v 70. a 80. letech minulého století se provádělo plošné odstraňování mokřadů a tento drenážní systém nám zbytečně odvádí asi 15 procent vody. (Hluk zleva.)

Jestli bych mohl poprosit tam trošičku méně těch rozhovorů...

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já tomu rozumím, pane poslanče. Nechejte to na mě. Já požádám sněmovnu o klid, abyste mohl v pořádku a v důstojné atmosféře přednést svůj příspěvek. Ti, kteří diskutují něco jiného než lýkožrouta smrkového, ať přenesou své diskuze do předsálí a umožní těm, kteří se zajímají o tento bod, řádné projednání. Děkuji. Můžete pokračovat.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Děkuji, pane předsedající. A dalším bodem je lidská hamižnost. Pardon, dneska se to nazývá úspěšný podnikatelský záměr nebo podnikatelská aktivita. Ano, už od dob Marie Terezie vysazujeme smrk ztepilý. Roste rychle, má dobře zpracovatelné dřevo a přináší vysoké zisky. To jsou zisky. Takže v současné době namísto 11 %, což bylo na našem území přirozené zastoupení, jej máme více než 50 %. Na stejném místě nám roste už 4. až 5. generace, a to se všemi negativními důsledky, jako plísně, které zůstávají, a všichni škůdci, kteří zůstávají v této půdě.

A teď minusy. Smrk má mělký kořenový systém... (Opět poznámky zleva.) Já nevím, jestli má cenu... Dobře. Čili smrk má mělký kořenový systém, a proto je náchylný k vývratům a k polomům. Během sucha nedosáhne na spodní vodu. Je oslaben, a není tedy schopen kůrovci čelit. Suché roky 2015, 2016, 2017 znamenaly pokles podpovrchové vody a rychle rostoucí smrk tuto vodu potřebuje k tvorbě pryskyřice, tedy k obranné tekutině, bez níž se nedokáže bránit, a pokud ji nebude mít, tak škůdci tento strom zahubí. Naše lesy jsou v současné době smrkové pouště. Postrádají listnáče a to urychluje nebo ulehčuje přesun brouků na další stromy.

Třetím problémem je transformace státních lesů, ke které došlo v 90. letech, což bylo za ministra nebo za ředitele pana Olivy. Státní lesy ztratily část výrobních kapacit, to znamená dělníky, stroje, pily, nemovitosti. Dalším problémem je, že stromy prodáváme dneska obchodním společnostem, které kácejí na obrovských plochách. Velkoplošná těžba vysušuje krajinu a snižuje odolnost proti větu a tento způsob těžby je natolik závažný, že překonává i ta ekosystémová narušení.

Další tragédií je opravdu vznik tzv. dřevěné knihy, což je model, který byl zaveden v roce 2012, tedy tento model fixuje prodej nastojato, což je pro stát nevýhodné. Z Lesů ČR se stal pouhý správce. Řada lesních odborníků odešla právě do těchto akciových společností. Tam lesníci ztratili kontakt s lesem a z hájenek se přemístili do kanceláří. Ráno už nechodí se psem do lesa, a místo aby vnímali změny v porostu, tak vyplňují zbytečné formuláře, které po nás údajně vyžaduje EU. Zmizela operativnost. V době kůrovcové kalamity, než se vysoutěží dodavatel, je porost zcela zničen a kůrovec je už zcela jinde.

Takže jestli dovolíte, já bych tady dal několik vlastních doporučení. Omezit smrkové porosty a nahradit je jedlí, bukem, borovicí, dubem, jasanem, břízou, modřínem a dalšími druhy. Za druhé. Obnovit přírodní hydrogeologické struktury jako meandry, mokřady, rybníčky, které výrazně podporují akumulaci vody a ochlazují krajinu a zpomalují koloběh vody v přírodě. Za třetí. Osadit střechy velkoplošných budov, jako továren, supermarketů, logistických center atd., rostlinným porostem, který bude akumulovat část slunečního záření, sníží průměrnou teplotu a zpomalí větrné proudění. Za další, změnit lesní zákon, který umožní lesním správcům větší operativnost. Dále považuji za důležité zrušení dřevěné knihy. Správný model je odvoz dřeva na místo, tj. lesníci stromy pokácejí, přiblíží je a prodají je. Ano, například v aukcích. A během této činnosti budou mít výrazně víc času pro lepší kontrolu dřevní hmoty.

Takže dámy a pánové, kůrovec pařezovou měsíční krajinu nevytvořil. Tu jsme si vytvořili my lidé. Kůrovec nás pouze trestá za naše chyby. Pokud se jich vyvarujeme, je veliká naděje, že nám příroda ještě pomůže. Pokud nebudeme zasahovat, tak za pár let se namnoží přirození nepřátelé kůrovce, jako je pestrokrovečníci a další hmyz, nižší houby a plísně a brouk nakonec ustoupí. To se stalo i při gradaci kůrovce na bavorské straně Šumavy. Dámy a pánové, vzrostlé lesy, na ty si počkáme několik desítek let. Dám otázku: Máme na to trpělivost? (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jaroslavu Holíkovi za jeho vystoupení. Nyní je podle pořadí paní poslankyně Vrecionová, připraví se pan poslanec Martinů. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Veronika Vrecionová: Děkuji. Hezký podvečer. Tady každý vždycky začíná své povídání tím, že řekne, že se omlouvá, že se bude snažit být krátký. Já se neomlouvám, ale budu pravděpodobně hodně dlouhá. My jsme tady - i pan kolega předseda podvýboru pro lesnictví zmínil, čemu všemu jsme se věnovali. Já sama jsem se také setkala s řadou lidí z praxe, odborníků, různých skupin a již mnoho měsíců se tématu kůrovce věnujeme a já jsem se rozhodla, že se tady s řadou poznatků, které bohužel dost často jdou i proti sobě, s vámi chtěla nyní podělit.

Nicméně musím začít trošku politicky. Zítra nás čeká hlasování o důvěře vládě. Média neustále řeší paní kolegyni Malou, pana europoslance Pocheho, a když jsme u kůrovcové kalamity, už to tady nakousl pan kolega Zahradník - ptám se, co pan ministr Brabec? Je to asi dva měsíce, kdy Andrej Babiš kritizoval stát za přístup ke kůrovcové kalamitě. Podle ministra životního prostředí v demisi - pardon, ne v demisi, to byl v demisi, už je znova jmenovaný, stát čelí největší kůrovcové kalamitě od dob Marie Terezie. Na vině je podle Babiše bývalé vedení Ministerstva zemědělství, které nedostatečně komunikovalo s ostatními rezorty a nechalo situaci dojít až do současného stavu. Poté vláda promptně našla viníka a odvolala ředitele Lesů ČR. Prosím pěkně, přečtěte si zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, tedy lesní zákon, kde se píše v § 50: Ministerstvo životního prostředí v rámci výkonu vrchního státního dozoru dozírá, jak orgány státní správy, právnické a fyzické osoby dodržují ustanovení tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jeho základě. Je oprávněno ukládat opatření k odstranění zajištění nedostatků.

Zeptala bych se pana premiéra - není tady. Pane ministře životního prostředí, co tomu říkáte? Nejenom že jste před dvěma měsíci, kdy jste si teprve všimli kůrovcové kalamity, kdy v té době podle mého názoru měl být odvolán pan ministr Brabec, a nejenom že nebyl odvolán, ale on byl tedy teď jmenován panem premiérem do nové vlády, která zítra přijde požádat o důvěru. Sám Richard Brabec před několika týdny řekl, že vzniklá kalamita způsobila škody státu za zhruba 7 miliard korun, o které klesly zisky Lesů ČR. Za takovou škodu státu by měl pochopitelně někdo nést odpovědnost. A to je podle mého názoru právě ministr Brabec, protože ministerstvo mělo již dávno ze zákona konat a nekonalo.

Tady nevím, jestli mám shrnout ta čísla, která byla k dispozici. V roce 2015 se vytěžilo v ČR 1,5 mil. metrů krychlových, v roce 2016 již 3 mil., a v roce 2017 dokonce 4,5 mil. metrů krychlových kůrovcového dříví. V přepočtu na plochu se jedná zhruba o 22 tis. hektarů vykáceného lesa na celém území ČR.

Nyní bych ráda, aby tady zazněly názory některých... Já jenom abych uvedla, protože zpočátku jsem se velice často setkávala s tím, že vlastně si řada lidí myslí, že Lesy ČR vlastně jsou ty, kteří tady se starají o veškeré lesy v naší zemi. Já tady mám zhruba čísla. Lesy ČR pokrývají vlastně zhruba 48 % lesní plochy v naší zemi. Pak jsou tady menší plochy, ať jde o krajské lesy, vojenské lesy a církevní lesy. Potom významné číslo ještě jsou obecní a městské lesy. Ty pokrývají 17 %. A skoro 20 % jsou lesy ve vlastnictví soukromých osob s tím, že ne všichni samozřejmě, ale většina z nich je organizována v tzv. SVOL, což je Sdružení vlastníků obecních soukromých lesů, kde, abyste věděli, že nemluvím za málo lidí, kde je organizováno asi 1 250 vlastníků lesů s celkovou výměrou 400 tis. hektarů lesa.

Je-li současná kůrovcová kalamita v českých zemích nejhorší za posledních sto let, jak o tom hovoří někteří lesníci, lesní odborníci, si netroufám hodnotit. Že je ale zapotřebí situaci nějakým způsobem řešit, je zcela zřejmé. Jde ale o celou škálu kroků, které je nutné učinit. Především je zapotřebí změnit dosavadní způsob hospodaření v lesích, které stejně jako zemědělství trpí velkoplošným produkčním způsobem obhospodařování lesních porostů. Je třeba novelizovat některé zákony, to tady už řada předřečníků o tom mluvila. Já se omlouvám, já v tom materiálu tak průběžně, jak jsem to dnes poslouchala, jsem si škrtala, takže teď doufám, že nebudu některé věci zbytečně opakovat.

Nicméně i toto požaduje právě ten SVOL, Sdružení vlastníků obecních soukromých lesů, které ve své tiskové zprávě z 28. června letošního roku uvedlo - a teď bych ráda tu tiskovou zprávu přečetla:

Vlastníci lesů se obávají o osud právní normy, která jim měla poskytnout odborná doporučení pro zalesňování a obnovu lesů. Po více než dvaceti letech by se mohly modernizovat způsoby obnovy lesů.

Ministerstvo zemědělství po dvou letech expertních prací připravilo novou právní normu, vyhlášku, která upravuje způsoby hospodaření v lesích. V připomínkovém řízení se však sešlo mnoho protichůdných pozměňovacích a doplňujících návrhů, často nerespektujících právní řád ČR, natož odborné souvislosti. Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů proto varuje před vzniklým chaosem, který začal ovlivňovat tvorbu tohoto důležitého metodického nástroje pro hospodaření v lesích.

Blíží se doba podzimního zalesňování, je potřeba plánovat, co se bude sázet příští rok na jaře a v dalších letech. Bude nutno zajistit sazeničky pro zrod nových lesů. Vlastníci lesů by proto uvítali, kdyby posuzovaný návrh vyhlášky začal platit co nejdříve, nejlépe již v září, v připraveném znění, pouze s drobnými úpravami.

Stávající platná vyhláška č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů, platí v nezměněné podobě více než dvacet let. V současné době již není schopna pružně reagovat na stále zřetelnější projevy změny klimatu a měnící se požadavky společnosti stejně jako na technologický rozvoj.

Hrozby plynoucí z postupující změny klimatu se ukazují již několik desetiletí. Nedostatek srážek, nedostatek vody, sucho, zvyšující se teplota, mírné teplé suché zimy, horká jara a léta s přívalovými dešti a bleskovými povodněmi. Tyto důsledky pozorujeme všichni. Lesy na ně reagují se zpožděním, o to však dramatičtěji. Dvě stě let znamená pro les pouhé dvě generace. U lidí je to však deset generací. Schopnost postupné adaptace na změny v čase je jistě u deseti generací snazší a jaksi samozřejmější než za stejný čas u dvou generací.

Návrh nové vyhlášky, který připravil tým odborníků, expertů a vědců, aktivně reaguje na aktuální potřeby lesnického hospodaření v souvislosti s měnícími se přírodními podmínkami v důsledku proměn klimatu. Je součástí Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu.

Návrh vyhlášky uvolňuje lesním hospodářům v ruce a umožňuje jim využít nejširší možné skladby dřevin odpovídající stanovišti a regionálnímu klimatu právě v reakci na jeho současné probíhající změny, aniž by vlastníky lesů zároveň ekonomicky srazil na kolena, říká Ing. František Kučera, předseda SVOL.

Druhové spektrum vhodných dřevin je upraveno tak, aby reflektovalo očekávaný teplotní posun. Nelze však z objektivních důvodů, např. inverzní polohy a další stanovištní specifika, zcela šablonovitě zavrhnout pěstování smrků v nižších polohách třetího a čtvrtého lesního vegetačního stupně. V těchto případech se upozorňuje vzhledem k očekávané změně klimatu na zvýšené riziko spojené s jeho dopěstováním do mýtného věku. V zastoupení smrku na těchto stanovištích však může mít svoje opodstatnění např. při zvyšování biodiverzity, při plnění jiných funkcí lesů. Důraz je kladen na částečnou náhradu smrku stanoviště vhodnými dřevinami v souvislosti s přírodní lesní oblastí a v příslušných hospodářských souborech. Do třetího lesního vegetačního stupně se nedoporučuje umělá obnova smrku s výjimkou vhodných ekotypů a stanovišť. Konečné rozhodnutí se pak ponechává na rozvaze vlastníka a lesního hospodáře, aby upravili skladbu dřevin dle konkrétních přírodních podmínek jejich lesů.

Lesnická legislativa je dnes složitý právní a odborný systém, stejně jako v každém jiném lidském oboru. Zásahy do ní musí respektovat vzájemnou provázanost jednotlivých norem a odborné souvislosti. V neposlední řadě také přírodní procesy, reálný stav přírody, lesů, ale i potřebné množství osiva, sazenic, z jakých zdrojů a za jak dlouho je lze získat. Dobře míněné úmysly a radikální změny nevedou vždy k dobrým výsledkům. Lesům sluší spíše evoluce než revoluce. Ročně se obnoví necelé 1 % z celkové rozlohy lesů.

Vyhláška jako podzákonný předpis nemůže přímo ukládat povinnosti a zákazy jdoucí nad rámec zákonného zmocnění. Nemůže směřovat k dalším omezením vlastnických práv a posílení autoritativní pozice státní správy. Povinnost minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin je daná zákonem. Konkrétní druhová skladba v porostních skupinách je pro vlastníka specifikována až v lesním hospodářském plánu. Tento princip považujeme jako zodpovědní vlastníci za plně dostačující.

To je konec té tiskové zprávy.

Ráda bych zdůraznila, že k tomu, aby se situace v našich lesích zlepšila, by měli své síly spojit všichni, kteří mají k problematice co říci. Doposud jsme byli svědky zcela protichůdných pohledů, to myslím, že i kolegové potvrdí, na řadu systémových kroků. Například, jak ostatně upozorňuje i Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v pohledu na roli a zastoupení smrkových porostů v druhové skladbě lesa.

Proto bych ráda na tomto místě ještě prezentovala závěry lesnického think tanku CZECH FOREST, který reprezentuje především praktické lesníky a který v polovině minulého měsíce, bylo to 13. 6. 2018, zveřejnil svůj pohled na problematiku, především na doporučení Hnutí Duha, která byla na rozdíl od think tanku CZECH FOREST hojně medializována, zatímco pozice CZECH FOREST veřejně téměř nezazněla, a proto bych vám tady ráda některé pasáže, respektive závěry, odcitovala:

Za alarmující považují členové lesnického think tanku těžko uvěřitelnou míru regulací, které se nezisková organizace Hnutí Duha snaží vnést do českého lesnictví, které se řídí jedním z nejpřísnějších lesních zákonů v Evropě. - Proto mě právě zaskočil pan ministr, který si je také vzal do toho svého týmu. - Balíček v některých aspektech nezohledňuje aktuální podmínky hospodaření, vlastnické vztahy a majitele lesů prakticky zbavuje možnosti rozhodovat o vlastním majetku. Navíc reprezentuje velmi úzký pohled malé části občanů na trvale udržitelné hospodaření v lesích.

Členové lesnického think tanku přesto hodnotí některá z navržených opatření jako přínosná i proto, že mnoho návrhů vychází z dlouholetých lesnických výzkumů a zkušeností. Domnívají se ale, že k legislativnímu zpracování části návrhu je nutné pečlivé zvážení souvislostí a jasné definování společenské objednávky. Navrhovaná opatření Hnutí Duha zcela postrádají vyčíslení ekonomických nákladů, které by se pravděpodobně pohybovaly v řádech miliard korun. Je česká společnost připravena tyto náklady financovat? Opatření by znamenala i omezení produkce dříví jako jediného skutečně obnovitelného ekologického materiálu. Jsme připraveni nahradit dříví plasty a jinými neobnovitelnými materiály zatěžujícími životní prostředí nebo sobecky dovážet dříví ze zemí, kde kvůli nelegální těžbě dochází k devastaci přírody?

A nyní některá objektivní data o lesnictví: Členové CZECH FOREST think tank musí na základě objektivních dat zdůraznit, že v českých lesích zhruba 25 let probíhá změna hospodaření, která reaguje na predikce změn klimatu. Za posledních 10 let došlo k poklesu celkového zastoupení jehličnatých dřevin o 2,8 %, v kraji Moravskoslezském dokonce o 6,4 % a Olomouckém o 4,6 %. Podíl listnatých dřevin na obnově dosahuje 61,2 %, v nadmořských výškách do 400 metrů je podíl listnáčů dokonce 80 %. Je nutné si uvědomit, že ročně mohou lesníci změnit druhovou skladbu zhruba 1 % českých lesů, říká Miloš Kučera, odborník na inventarizaci lesů.

Zastoupení introdukovaných dřevin - to jsou ty nepůvodní dřeviny - činí pouze 1,6 % a stávající lesnická legislativa rozhodně neumožňuje jejich dramatické navýšení, i když například douglaska je podle dlouhodobých výzkumů českých lesníků velmi perspektivní dřevinou nepřinášející riziko nežádoucího šíření.

V rámci České republiky je v průměru ponecháno 25 metrů krychlových mrtvého dříví ve všech jeho formách na jeden hektar lesa, což odpovídá více než 10 dospělým stromům. Pokud by se ovšem ve velkém měřítku ponechávaly v lesích stojící suché stromy, chybí v balíčku informace, kdo by nesl náklady a zejména odpovědnost za škody na zdraví a životech způsobené pádem větví či stromů. Monokultury, správně se tomu říká porosty nesmíšené, tvoří v České republice pouze 13,9 % porostní půdy. Hovořit tedy o setrvání v hospodářském modelu monokultur, jak uvádí dokument Hnutí Duha, není rozhodně objektivním faktem, ale spíše účelovou dezinformací.

Lesnické hospodaření. Současné lesy přinášejí díky produkci dříví majitelům lesů, státu, soukromým vlastníkům, obcím příjem, ze kterého celé lesnické hospodaření včetně mimoprodukčních a ekologických funkcí financují, udržují tolik potřebnou zaměstnanost na venkově a v neposlední řadě umožňují investice do lesnické infrastruktury. Příjmy z produkce dříví slouží také k financování obnovy lesa a změnám druhové skladby lesních porostů.

Jak ukázala lesnická praxe, nejefektivněji obnovený porost je co nejrychleji obnovený porost. Dlouhodobě nezalesněné holiny trpí erozí. Je zde narušen vodní režim, jsou zde velké rozdíly v denních a nočních teplotách, které negativně působí na stav půd a zvyšuje se tak riziko povodní, uvádí Petr Martinec, specialista v oblasti lesního školkařství.

Z dosavadních zkušeností lesníků s pěstováním hospodářských lesů v celé střední Evropě je zřejmé, že přirozená obnova by měla být preferovaným způsobem obnovy lesů a nelze ji využít všude. Zjednodušeně řečeno tam, kde přirozeně nic neroste, musí přijít umělá obnova, stejně jako na plochách, kde roste smrk na nevhodných stanovištích nebo na kalamitních plochách, kde chceme vypěstovat druhově pestrý les. Tento přístup je volen i na území národních parků. Při současné míře poznání a omezených možnostech kvalitní predikce vývoje klimatu nelze učinit zodpovědné rozhodnutí preferující některé druhy u nás původních dřevin před jinými.

Je nutné upozornit, že problémy s kůrovcem jsou i v okolních státech. Slovensko, jižní Polsko, Rakousko, Bavorsko. Ale na západ od nás nedochází ke zpochybňování lesnického hospodaření vlastníků lesů, ale naopak k významné pomoci státu postiženým oblastem, říká Petr Zahradník, jeden z předních odborníků na ochranu lesa v České republice.

Balíček opatření Hnutí Duha nerespektuje právo vlastníků lesů na vlastní rozhodování. Vedle ekologických přínosů je les zdrojem dříví a obživy tisíců občanů. Navrhovaná opatření by závažným způsobem postihla ekonomickou soběstačnost vlastníků. Je smutné, že se u nás stalo již tradicí uplatňovat vůči lesníkům různé restrikce a nařízení a zcela se zapomnělo na nástroje pozitivní motivace, dodává Michal Pernica, ředitel správy největších soukromých lesů v České republice.

Mnoho z navrhovaných opatření Hnutí Duha je možných již za současné legislativy a lesníci je běžně využívají.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás také přeruším, paní poslankyně, a požádám sněmovnu znovu o klid. Diskuse, které se netýkají, ještě jednou opakuji, lýkožrouta smrkového, prosím do předsálí. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Veronika Vrecionová: Děkuji, pane místopředsedo. Mnoho z navrhovaných opatření Hnutí Duha je možných již za současné legislativy a lesníci - pardon, to už se opakuji.

Jako příklad lze uvést možnost těžby v porostech do 80 let věku, rozvolnění doby obmýtí, hospodaření s vodou podle souboru lesního typu a porostního typu.

Bohužel většina návrhů Hnutí Duha je podle názorů členů think tanku koncipována spíše jako politické zadání pro státní lesy. Tím není řečeno, že by některé návrhy nemohly být v budoucnu přínosné. Například mechanismus jasně definované renty za obhospodařování státního lesa placené Lesy České republiky státu a od ní odečitatelná újma za hospodaření ve prospěch ekologických opatření je dobrou myšlenkou. Byl by předem dán odvod do státního rozpočtu a mohl by se ze zákona skončit hon na astronomické hospodářské výsledky Lesů České republiky, které nejdou ve prospěch lesa.

Podle názorů členů lesnického think tanku ale nevycházejí některé návrhy Hnutí Duha z reálného stavu vývoje lesa a objektivních dat. Navíc přicházejí v době, kdy by měl mít stát jiné objektivními daty podložené priority, jejichž řešení musí být rychlé a efektivní. Za priority pro následující měsíce považují členové think tanku zajištění pracovníků do lesů, zamezení odlivu stávajících kvalifikovaných sil do Německa a Rakouska, podporu skladování dříví, podporu asanace kůrovcového dříví, stabilizaci trhu s dřívím či razantní postup orgánů státní správy proti vlastníkům, kteří řádně nevykonávají ochranu lesa ve svých lesích a ohrožují tím sousední porosty.

Já myslím, že jsme se při těch našich výjezdech v řadě míst setkali s tím, že si Lesy České republiky a další stěžují na nedostatek pracovníků, případně že i když přijdou ze zahraničí, tak velmi rychle odcházejí dál. Myslím, že to je opravdu potom spíše otázka i pro naši daňovou soustavu, protože si myslím, že například by velmi pomohlo snížení daňových odvodů, které jsou u nás jedny z největších v Evropě.

Pak tady mám nějakou pasáž, kterou jsem chtěla věnovat tomu, co řekl pan ministr Toman včera. Nicméně vzhledem k tomu, že je ve funkci asi týden, tak ho zatím budu šetřit, ale budu ho ostřížím zrakem pozorovat a nechám si to asi napříště. Doufejme, že se mu podaří.

Já bych ještě také chtěla odbočit, protože tady vlastně neustále zaznívá od mých předřečníků taková kritika smrku. Já samozřejmě vím, že smrk se pěstuje na řadě míst, kde k tomu třeba nejsou vhodné podmínky. Nicméně bych také chtěla říct, a už to tady také někde zaznělo, že naše lesy neohrožuje pouze kůrovec, který napadá ten smrk, což je ten lýkožrout smrkový, ale z prognózy Lesní ochranné služby Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti bude při současném vývoji počasí možné očekávat kromě kůrovcové a václavkové kalamity a regionálního chřadnutí a odumírání borových porostů také nárůst onemocnění olší způsobený plísní olšovou a nárůst chřadnutí a odumírání dubů. Lesní ochranná služba prezentovala tuto prognózu na letošním mezinárodním semináři v Průhonicích. Ráda bych vám tady také přečetla jeden odstavec, protože si myslím, že takové to jako že prostě okamžitě změníme druhovou skladbu, že bude všechno vyřešeno, že je to skutečně velmi zjednodušené řešení, že tomu tak není. Takže prosím dovolte mi tady zase ještě citovat z tohoto semináře:

Zlepšení současné krajně nepříznivé situace lze čekat pouze v případě, že rok 2018 bude klimaticky normální, dostatečně bohatý na srážky co nejrovnoměrněji rozložené v průběhu roku. Bude také třeba pozorně sledovat populační stav bekyně mnišky, aby bylo možné včas zareagovat na její případnou gradaci, kterou nelze vyloučit. Poškození porostů spárkatou zvěří bude vzhledem k jejím neúměrně vysokým stavům i nadále v celé řadě regionů velmi významné, nastínili očekávanou situaci odborníci z Lesní ochranné služby v čele s Milošem Knížkem.

Vývoj lesního roku navazuje na průběh roku předcházejícího, kdy na mnoha místech zesílila kůrovcová kalamita ve smrkových porostech. Celkovou situaci také dále zhoršily vichřice, které měly za následek vznik rozsáhlých polomů. Oslabení porostů klimatickými vlivy se stává podle slov odborníků významným faktorem ovlivňujícím stav lesů.

Loni se zvýšil objem evidovaného smrkového kůrovcového dříví, a to na 3,74 milionu kubíků. Jedná se o nižší, přesto však výrazný nárůst oproti roku předchozímu, kde byly evidovány přibližně 3 miliony kubíků kůrovcového dříví. Dominantní podíl na napadení opět náležel lýkožroutu smrkovému, tedy doprovázeného lýkožroutem lesklým, lokálně také lýkožroutem menším a lýkohubem matným. Zejména v oblasti severní střední Moravy a Slezska byl v objemu kůrovcového dříví významně evidován také lýkožrout severský. Pokud objem evidovaný v roce 2017 diferencovaně přepočteme na celkovou rozlohu lesů v České republice, dostaneme se na hodnotu přesahující 5 milionů kubíků kůrovcového dříví, což je přibližně o jeden milion kubíků víc než v roce předcházejícím, upozorňuje Lesní ochranná služba.

Podle mého názoru je sice při řešení kůrovcové kalamity z těchto tezí nutné vycházet, přesto je třeba konstatovat, že všechna jmenovaná opatření jsou spíše řešením toho aktuálního problému, což je samozřejmě nesmírně důležité a je potřeba se tomu v tuto chvíli velmi intenzivně věnovat, ale zároveň bychom se měli velmi intenzivně věnovat i prevenci kůrových jiných lesnických kalamit do budoucnosti. K tomu je podle mě potřeba úplně jiných kroků a otevření diskuse na témata, o nichž dnes nikdo vlastně asi nehovoří, a ani to tady dnes pořádně nezaznělo.

Tím hlavním je, jak jsem již zmínila, změna způsobu hospodaření v lesích. S tím souvisí i potřeba změn v podmínkách vyhlašovaných státním podnikem Lesy České republiky tak, aby na lesnické zakázky dosáhli i lokální podnikatelé z regionů, myslím, o tom už tu někdo mluvil. To bych ale chtěla umocnit - v němž Lesy České republiky zakázky vyhlašují. K tomu je třeba zmenšit stávající smluvně územní jednotky, na které jsou výběrová řízení vypisována. To znamená, že by se měl počet těchto smluvně územních jednotek zvýšit. K tomu částečně v minulosti došlo, o tom mluvil i pan poslanec ministr Jurečka. Dosavadní dekoncentrace se ale jeví jako nedostatečná. Já bych byla moc ráda, kdybychom v tomto pokračovali.

Dalším problémem jsou podmínky vyhlašování krizového stavu. A na tom místě je třeba se ptát, proč nebyl takový stav včetně vyhlášen, i když vlastně už ho požadovali i předchůdci pana ministra Tomana, když se o hrozícím riziku expanze kůrovce v našich lesích vědělo. V případě orkánu Kirill byl vyhlášen a já tedy mám dvě stránky popisu toho, co se dělo před těmi jedenácti lety v případě orkánu Kirill. Vím, že to asi zdaleka nesouvisí, ale jsem pevně přesvědčená, že tady jsou takové dva hlavní body, které velmi pomohly tomu, že ty následky byly rychle odstraněny. Jeden z nich byl tedy vyhlášení kalamitního stavu a ten druhý byl, že byla nasazena moderní technika. Ale myslím si a velice mě mrzí, že k tomuto zatím nedošlo. A nevím, to je zase - teď jsem to včera zrovna s odborníky konzultovala, jestli letos už není vlastně vůbec pozdě, jestli tedy až příští jaro. Ale myslím si, že se dalo předejít, kdyby byl vyhlášen, daleko větším škodám.

Já si prostě nemohu odpustit tady zase malinko to zpolitizovat, protože tady tou důležitou otázkou je, jako proč nebyl vlastně letos ten krizový stav vyhlášen. Kvůli situaci v lesních porostech, nebo na základě politických a lobbistických tlaků? Není totiž žádným tajemstvím, a to slýchám dnes a denně, když s některými lesníky a lidmi z Lesů České republiky mluvím, že tato situace vyhovuje velkým těžařských společnostem, mezi které tedy samozřejmě patří i Holding Agrofert, které vytrvale, ale stále zvyšují svůj podíl na těžbě dřeva na území České republiky, a dochází tak k postupnému ovládání těžařského průmyslu jedním, v budoucnosti možná monopolním subjektem. To bych, pane ministře, ráda apelovala na to, abyste apeloval na to vyhlášení.

Naše lesnictví přitom potřebuje pravý opak. A to jsou věci, které tady ještě málo zazněly. Množství menších a středních těžařů, kteří by byli zároveň lokálními zpracovateli dřeva se znalostí území, kteří v tom místě žijí a kteří vysloveně podnikají. Rozhodující je tak znovuobnovení vazby lesníků a lokálních zpracovatelů dřeva ke konkrétní lesní lokalitě. K tomu je třeba otevřít větší prostor pro smluvní partnery Lesů České republiky z řad menších těžebních a dřevozpracujících firem tak, jak tomu právě... A k tomu je právě zapotřebí to snížení stávajících smluvně územních jednotek, jak se tomu pracovně říká SÚJ, tak aby se mohly na ploše menších území uplatnit také menší, nejlépe lokální firmy. Blízkost firmy k území, na němž bude zajišťovat služby pro Lesy České republiky, by měla být patřičně zhodnocena v podmínkách zadávání zakázek od Lesů České republiky.

Na menší a střední lesnické firmy musí navazovat lokální zpracovatelé dřeva, to znamená lokální pily - já už jsem o tom mluvila i s panem ministrem Milkem, on neodmítl podporu této myšlence -, které nepotřebují ke své ekonomické existenci velké množství dřevní hmoty, a mohou tak zpracovávat dřevo z jednotlivě kácených stromů, které by mohly představovat riziko expanze kůrovce. To zároveň předpokládá detailní znalost příslušných lesních porostů z řad místních lesníků, proto je tak důležité, aby to byli ti lidé z místa, nebo i pilařů, a tedy posílení zaměstnanosti v péči o lesní porosty. Nejlépe v kombinaci s jinou činností, například zemědělskou, což by zajišťovalo možnost kumulace příjmů tak, aby byl o práci v lese zájem.

O tom mluvím i proto, že jsem předsedkyní Spolku pro obnovu venkova. My neustále řešíme vylidňování venkova, to že lidé odcházejí za prací. A to si myslím, že by - neříkám, že je to lék na všechno - ale bezpochyby by to pomohlo této situaci. Cestou k zodpovědnější práci o les je tak více podpora malých lokálních pil než unáhlená změna struktury lesních porostů především proto, že taková změna je opatřením na desítky let. Zatímco podpora menších a středních podnikatelů v lesním hospodářství je opatření, které lze udělat prakticky okamžitě.

Zlepšení zdravotního stavu našich lesů není podle mého názoru možné pojímat pouze v lesnických opatřeních, ale v kontextu se stavem naší krajiny jako celku a zejména v kombinaci se změnami v zemědělství. To si myslím, že je věc, která tady dnes také nezazněla. Zatím nikdo nepoukázal v této souvislosti na skutečnost, že prakticky všechny lesní porosty v České republice sousedí se zemědělsky obhospodařovanými pozemky, co jsou nejčastěji pole. Právě pole to ale jsou, která nedokážou v krajině v dostatečné míře zadržovat vodu. Rozhodně méně, než les, především pak v případě, že jde o rozsáhlé nepřerušované plochy. Vyschlá pole tak spolupůsobí i při vysychání lesů. Toto je to téma, o kterém jsme se už mnohokrát bavili, že vlastně, a to nejenom tomuto problému, by rozčlenění těch velkých lánů velmi pomohlo.

Podle výzkumu obecně prospěšné společnosti ENKI Třeboň, která se zabývá aplikovaným výzkumem v oblasti solární krajinné energetiky, rybničního hospodaření a hospodaření s vodou v krajině a zaměřuje se také na osvětu, vzdělání a inovační programy, totiž teplý vzduch vznikající nad teplým povrchem krajiny významně vysušuje. Vzduch o teplotě 25 stupňů Celsia obsahuje podle výzkumu v průměru 22 gramů vodní páry v kubíku vody. Vzduch o teplotě 40 stupňů Celsia ale o víc než dvojnásobek, tedy 50 gramů vodní páry v kubíku vody. Jde o projev zvaný - a teď je to strašné slovo - evapotranspirace, lidově řečeno odpar.

Tady k tomu mám další stránku, kterou vás v tuto chvíli asi nechci zatěžovat. Je ale myslím velmi zajímavé se tomu věnovat. Nakolik se ale naše velké širé rodné lány na poklesu těch mělkých hladin podzemních vod - to jsou ty, které například ten smrk velmi potřebuje, protože nemá hluboké kořeny - v lesních porostech podílejí, zatím nikdo nezjišťoval. Nejspíš to nikoho nenapadlo. (Velký hluk v sále.)

Můžu jenom poprosit, pane předsedající? Já už zase neslyším, špatně se mi mluví. Já vím, že to asi není zajímavé...

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás kolegové a kolegyně požádám o klid v sále. Paní kolegyně Vrecionová má ještě několik velmi zajímavých informací ze semináře, tak ji nechte prosím v důstojné atmosféře dokončit její vystoupení.

 

Poslankyně Veronika Vrecionová: Děkuji. Já už budu končit. Nakolik se ale naše velké širé rodné lány na poklesu mělkých hladin pozemních vod podílejí, zatím nikdo nezjišťoval. Nejspíš to nikoho nenapadlo. Ale také to může být tím, že z příslušného šetření vyšlo, že neschopnost zemědělské krajiny zadržovat vodu má na rostoucí sucho sousedních lesů vliv významný. Což by byl další argument proti našim rozsáhlým nepřerušovaným plochám, které bohužel vyhovují průmyslovým zemědělcům, ale také se podílejí na vysychání našich lesů. Les se sousedním polem totiž samozřejmě tvoří spojené nádoby. Symbolickým dnem je v tomto případě matečná hornina, ve které ve většině případů nepropustná vrstva krystalických břidlic a žul tvoří podloží jak příslušného pole, tak sousedního lesa. Pakliže se voda z dešťů do povrchových polí nedokáže vsáknout, dotuje částečně zdroje podzemní vody pod polem les a pole tak vlastně lesní porosty vysávají. Má to svou geologickou logiku za situace, kdy se voda z dešťů zadržovaná v lesích nemůže přes nepropustné vrstvy vsáknout hlouběji, a tak se rozpíná do šířky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě jednou požádám sněmovnu o klid, a to včetně vašich stranických kolegů. Ale opravdu tentokrát odleva doprava je tady hluk.

 

Poslankyně Veronika Vrecionová: Tím se dostává z okrajů lesů pod pole. Tam se ale nezadrží a vypaří a les má pak ve výsledku nižší zdroj vody z mělkých zvodní.

Mluvíme-li tedy o tom, že hlavní příčinou zhoršujícího stavu našich lesů je sucho, musíme se také ptát, jak se na důsledku sucha podílí naše zemědělské hospodaření.

Bez toho, abychom změnili v prvé řadě naši zemědělskou politiku a následně lesnickou politiku, především v podmínkách hospodaření a dotačních programů - tady jsem samozřejmě pevně přesvědčena o tom, že zastropování by velmi výrazně pomohlo, i když stávající politická reprezentace dělá vše pro to, aby k tomu nedošlo - můžeme kůrovcové kalamity a expanzi dalších škůdců lesních porostů očekávat i v budoucnu.

Já vám děkuji za pozornost. (Potlesk za řad poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Vrecionové. Nyní mám faktickou poznámku pana poslance Stanislava Berkovce a připraví se pan kolega Martinů. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Stanislav Berkovec: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci. Dovolte, abych poděkoval vážené kolegyni paní poslankyni Vrecionové za tu obsáhlou stať, a dovolte krátkou faktickou poznámku, která vychází z mé osobní zkušenosti novináře, který jezdí na Šumavu od sedmdesátých let a který natáčel v této době kulaté stoly, publicistické pořady a reportáže o zlatém broučkovi, jak se familiárně kůrovci v té době na Šumavě říkalo. Protože pro mnohé, nebo pro některé, to byl pohádkový kšeft, který z toho plynul.

Viníkem není ministr životního prostředí Richard Brabec, ale ministr životního prostředí Martin Bursík z tehdejší vlády pana premiéra Topolánka. To vám potvrdí každý rozumný lesák na Šumavě. Pan ministr Brabec jenom hasí požár. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Martinů, připraví se paní poslankyně Balcarová.

 

Poslanec Jaroslav Martinů: Hezký pěkný podvečer, dámy a pánové, milí kolegové. Já budu velice rychlý, nemám rád dlouhé proslovy. Nicméně bych strašně rád upozornil podle mého názoru na největší současný problém České republiky a tím je sucho. Myslím, že Česká republika v tuhle chvíli nemá větší problém než sucho. A také si myslím, že si každý z vás už dávno všiml, jak česká krajina vysychá. Malé potoky jsou dávno suché, ve velkých tocích teče 15 až 20 % vody, údolní nádrže zapadají, Vranov poprvé po 84 letech po jaru nenatekl. Vírská nádrž je 14 metrů pod stavem a denně ubývá osm centimetrů vody. Já myslím, že ta rychlost vysychání České republiky je naprosto bezprecedentní. Vím, o čem mluvím, protože nemluvím jenom za občana, ale i za celoživotního sportovního rybáře a vím prostě, jak se ta krajina strašně změnila. Kde bývávaly studánky, kde bývávaly bažiny, kde bývala mokrá půda, dneska se práší, jsou tam prašná pole. A ten úbytek vody je naprosto fatální.

Položme si otázku, proč tomu tak je. Myslím, že ta odpověď je velice jednoduchá. Za posledních 80 let jsme odvodnili zhruba 1,5 milionu hektarů původně mokrých pozemků. Zničili jsme regulací desítky tisíc původně meandrujících toků a udělali jsme z nich hluboká koryta, která vysušují údolní nivy a vlastně zvětšují to sucho. Utužili jsme půdu zemědělskou technikou, organická hmota je dneska díky erozi v rybnících a nádržích.

Jako starosta Poličky jsem byl, je to zhruba pět roků, na konferenci o vodě a tam vystupoval velice fundovaný celoživotní odborník. Ten tam tenkrát vznesl tezi, že jsme za poslední desetiletí zvedli výpar až o 150 % původních hodnot. A já od té doby o tom uvažuji skoro každý den. Myslím, že ten člověk měl boží pravdu, že ten člověk skutečně věděl, o čem mluví. A pokud tohle to je skutečná pravda, tak my každým rokem ztrácíme z krajiny miliardy kubíků vody, která formou výparů naprší v jiné končině světa. Prostě proudění vzduchu je vezme do jiné končiny světa. A u nás prší stále stejně, nicméně ten výpar jsme diametrálně zvětšili. Myslím si, že v tomhle je velká pravda. A je otázka, co s tím můžeme dělat. Tímto fenoménem vlastně ztrácíme každoročně miliardy kubíků vody a ta krajina je za rok sušší a sušší, což dneska vidíme všude kolem sebe.

Pokud se podíváme do zprávy Ministerstva zemědělství za rok 2016, tak se uvádí, že to byl normálně běžně standardní vodnatý rok, kdy napršelo 50 miliard kubíků vody a neskutečných 40 miliard, to je 80 % vody, šlo nahoru párou, a pouze 10 miliard kubíků odteklo. Já jsem velmi pozorně tu zprávu četl a snažil jsem se zachytit nějaký údaj, kolik jsme pustili vody do země, abychom obnovili spodní vodu. Nenašel jsem tam ani kubík. Takže opakuji. Rok 2016 - z 50 miliard kubíků vody, což je standardně vodnatý tok. V roce 2015 činily srážky 40 miliard, bývávaly roky i se 60 miliardami. Takže opakuji, v roce 2016 z 50 miliard kubíků šlo 40 miliard do vzduchu a pouze 10 miliard kubíků odteklo mimo území České republiky.

V této věci jsem oslovil Ministerstvo zemědělství, ještě za pana Milka, a Ministerstvo životního prostředí ve věci výparů, jaký na to mají názor. Ministerstvo zemědělství mi dalo za pravdu, že skutečně výpar je obrovský problém. Nicméně Ministerstvo životního prostředí s tím polemizuje a za pravdu mi v této věci nechce dát.

A teď k těm lesům. Myslím, že lesy, dneska tady zaznělo mnoho pravdy. Myslím, že ta věc je velice jednoduchá. Lesy prostě vyschly. Už poněkolikáté jsem kladl otázku a kladu ji i dneska vám, jak je možné, že nás po celé generace učili, že lesy zadržují vodu, a dneska vidíme tu fatální katastrofu, kdy lesy jsou úplně vyschlé, nemají vodu ani samy pro sebe a prostě usychají, včetně toho kůrovce.

Za poslední roky jsem přečetl možná stovky odborných článků a musím konstatovat, že ty články, ty veličiny, ty autority se velice liší a ty názory jsou velice protichůdné. V Poličce, kde bydlím, mám velice šikovného pána, který vlastní pilu. A už zhruba deset roků vím, protože mi povídal, že od skončení druhé světové války se kubatura organické hmoty v našich lesích zvedla o 100 a dneska až o 150 %. Dneska podle posledního zjišťování se má za to, že v českých lesích a i mimo český les je až miliarda kubíků organické hmoty, a za války to bylo ani ne čtyři sta. To znamená, že to je 250 % nárůst. To všechno samozřejmě vyžaduje vodu. To všechno prostě pije vodu. K tomu si vezměme intenzivní zemědělství. Dneska vypěstujeme dvacet, čtyřicet metráků produkce. Dneska vypěstujeme sto metráků. Máme všechno vyšlechtěné. A ty produkce jsou obrovské. To znamená, že logický závěr je velice jednoduchý. Myslím si, že na stávající úroveň naší výroby prostě vodu nemáme a mít nebudeme, protože té vody se tolik nedostává.

Za velice zajímavý výzkum jsem našel 50 roků starý výzkum, kdy na pěti místech Evropy - na dvou místech v Německu, na Slovensku a dvakrát v Čechách - se prováděl výzkum tzv. bilance smrkových porostů s cílem zjistit, kolik smrkové porosty osmdesátileté vezmou za rok vody. Já jsem z toho byl úplně šokován. Tady se ty výsledky liší jenom nepatrně asi pěti procenty. A vychází z toho, že smrkový porost vezme za rok 500 až 600 mm vody. To, vážení a milí kolegové, je na mnoha místech celoroční srážka. Celoroční srážka pod 700 metrů, pod 600 metrů jsou srážky kolem 600 mm. To znamená, že smrkové porosty vlastně vezmou skoro všechnu vodu, která naprší.

Tuhle jsme chodili se zemědělským výborem na vědeckém pracovišti Ruzyně v Praze. A já jsem tam oslovil jednoho vědce, který mi byl sympatický, s otázkou, že mám v hlavě zmatek (výbuch smíchu v lavicích ANO) a že tomu nerozumím, když nás učili celý život, že lesy zadržují vodu, a dneska vidíme tu katastrofu. A on zakýval, že mi dává za pravdu. A šel na mě protiotázkou, jestli vím, kolik procent celkových srážek za rok, kolik vody nepropadne korunami stromů. A on byl velice rychlý. Já jsem se nemohl ani zamyslet. A on mi povídá 40 až 50 %. 40 až 50 % prostě nepropadne korunami stromů. To znamená, že když se podíváme, že máme 50 miliard kubíků vody v průměrném roce, podíváme se na tu dimenzi lesních porostů, a všichni dobře víme, že v horách prší víc, tak v podstatě můžeme konstatovat nahrubo, že půlka vody v České republice napadne do porostů lesních a z toho možná polovička vody nepropadne na zem. A to samé se odehrává na polích. Na intenzivní výrobě, kde máme prostě intenzivní výrobu sto metráků pšenice, kukuřice a dalších plodin, tak se musíme ptát, kolik vůbec té vody propadne na zem, aby ta voda mohla dotovat prameny, prameniště, zásoby pitné vody a odtok.

Já pocházím z Pardubického kraje, z Poličky, každou chvilku jako starosta jednám s povodím Moravy. Vidím tu tragédii na tom Víru. Na Víru padá voda osm centimetrů denně. A zároveň je plná sinic. Je to doslova žumpa. Tohleto je strategická nádrž pro Brno. Až jednou dojde podzemní voda na Svitavsku, tak by z toho mělo brát Brno, 500 tisíc lidí, vodu. A já se ptám, jestli to vůbec bude možné. Ten problém je prostě alarmující.

Tuhle jsme měli takové setkání. A já nevím, jestli si ta čísla pamatuji. Dneska se strašně rádo volá: zadržovat, zadržovat vodu. Ale já se ptám, my už nemáme co zadržovat. Potoky jsou vyschlé, v tocích nic neteče, nádrže zapadají. A technický ředitel pan Tůma tam mimo jiné oznámil, že se z povodí Moravy běžně upouštělo, miliarda kubíků odtekla mimo naše území do Dunaje. A v posledních letech je to jenom sto milionů. Tady prostě vidíte, tady to všechno prostě jakoby pasuje do sebe, jaký je prostě alarmující úbytek vody.

Takže už nechci zdržovat, nemám rád dlouhé proslovy. Já jenom prostě prosím, abychom z toho nedělali zbytečnou politiku, protože já za sebe tvrdím, že ve stávající době jdeme do doby, že nebude větší problém v České republice než prostě dostatek vody, a to nejenom pro domácnosti, pro zemědělství, pro lesy, ale i pro průmysl. Takže bych strašně moc poprosil, abychom tomu věnovali maximální pozornost. A děkuju vám za pozornost. Děkuju. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Martinů. Nyní paní poslankyně Balcarová, řádně přihlášená do rozpravy. Připraví se pan poslanec Vít Kaňkovský. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, jsem ráda, že zde dnes jednáme o stavu českých lesů, a pevně doufám, že toto jednání bude mít smysl a změní situaci do budoucna. Piráti podpoří změnu, která povede k udržitelnému hospodaření v lesích z dlouhodobé perspektivy. V praxi to znamená omezení holosečí, změnu druhové a věkové skladby a omezení smrkových monokultur, snížení množství spárkaté zvěře a dalších změn. Takové lesy pak budou lépe odolávat změnám klimatu a přírodním kalamitám. Fungují pak jako nárazníkový polštář při přívalových deštích, zadržují vodu a v době sucha jsou zdrojem vláhy. Zdravé lesy jsou produktivnější. A pokud se současná situace nezmění, odrazí se to negativně i na produkci dřeva.

Chtěla bych tady uvést jeden příklad, který je poměrně aktuální a který poukazuje na to, jak špatně je nastavena legislativa v oblasti lesního hospodářství. Asi před týdnem jsme v médiích zaznamenali, že Arcibiskupské lesy kácejí právě v oblasti Jeseníků více než stoleté bučiny, a to navíc v krajině chráněné oblasti a v místě, které je pod evropskou ochranou Natura 2000. Na tomto příkladu je vidět, jak špatná je legislativa v oblasti lesního hospodářství. Arcibiskupské lesy totiž hospodaří podle schváleného lesního hospodářského plánu, přičemž dochází k úplně absurdní situaci, kdy se kácejí stoleté buky v místě, kde probíhá kůrovcová kalamita a kde by prvotním zájmem mělo být soustředění všech kapacit na odstranění kůrovce z napadených stromů.

Proto Piráti vyzývají k dialogu o změně legislativy v oblasti lesního hospodářství. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Balcarové. Nyní pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobrý večer, vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové. Už dnes zde zaznělo hodně různých pohledů na problematiku kůrovcové kalamity. Já jsem měl nachystaný asi o hodně delší proslov, ale nejsem odborník na lesní hospodářství, tak poté, co zde už bylo hodně řečeno o příčinách kůrovcové kalamity, byly zde zmíněny i možné některé dluhy z minulosti, tak se zaměřím jenom na některé věci, které zde možná už okrajově zazněly, ale možná bude dobré se o nich ještě zmínit.

Asi se shodneme na tom, že urychlené a komplexní řešení kůrovcové kalamity a přijetí jak legislativních, tak nelegislativních opatření je prioritním úkolem, na kterém je potřeba, aby ale spolupracovaly všechny resorty důležité pro tuto oblast. To znamená, není to jenom záležitost Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí, ale jedná se i o problematiku, ke které je potřeba, aby spolupracovalo Ministerstvo dopravy, Ministerstvo průmyslu a obchodu a některé další resorty.

Určitě bychom měli udělat všechno pro to, abychom dokázali zastavit současný velmi nepříznivý vývoj v problematice kůrovcové kalamity a urychleně pracovat na obnově lesních ploch s důrazem na změnu v druhové struktuře lesních porostů, ale i na řadě dalších opatření. Velmi bych tady vyzdvihl příspěvek pana kolegy Martinů, protože problematika sucha s problematikou kůrovcové kalamity velmi úzce souvisí.

Kromě těchto prioritních úkolů bych chtěl ale obrátit pozornost ještě na jednu, možná ne tolik akcentovanou problematiku kůrovcové kalamity a jejích dopadů a tou je situace malých a středních vlastníků lesních porostů, už to tady také částečně bylo zmíněno, a také malých a středních zpracovatelů dřevní hmoty. Zde si je třeba připomenout, v jaké situaci se vlastníci napadených porostů nacházejí. V tuto chvíli řada z nich jen těžko hledá zpracovatelské kapacity pro vytěžení a asanaci dřeva. Obrovské problémy pak mají s odbytem dřeva a výnosy z prodeje se výrazně propadají. Následně se pak vlastníci ocitají ve velmi svízelné situaci, kdy je čekají náklady na zalesnění a další péči o obnovený porost. U malých vlastníků lze očekávat problémy v zalesňovacích pracích, a to nejen z finančních, ale i kapacitních důvodů. U středních vlastníků, kteří jsou často i prvozpracovateli, je pak problém ještě hlubší. Tito vlastníci musejí pokrýt fixní náklady, zejména osobní náklady svých zaměstnanců, přičemž těžbou kůrovcového dříví výrazným způsobem ztrácejí na výnosech. Řada těchto vlastníků či zpracovatelů jsou často obce nebo města nebo jimi zřizované společnosti. Dostávají se do finančních potíží a hrozí u nich krizová situace, což může ve svém důsledku způsobit zpomalení zalesňovacích prací, ale také propouštění zaměstnanců, což v některých regionech může být i velký sociální problém. Možná si řeknete, že v době konjunktury to problém není, ale můžeme se ptát, jak dlouho konjunktura bude trvat.

Ke všem nutným opatřením, která zde dnes byla zmíněna, chci požádat vládu, aby urychleně připravila komplexní podporu malých a středních vlastníků lesních porostů. Zde vidíme jako účinnou možnost daňové úlevy z prodeje dřevní hmoty, dotační tituly k obnově lesních porostů a péči o ně, také poradenskou činnost a v neposlední řadě i možnost bezúročných půjček zvláště středně velkým subjektům. Podobně krizová situace může v brzké době nastat i u zpracovatelů dřeva včetně konečných zpracovatelů, tedy nábytkářských firem. Řada z nich pro svoji produkci potřebuje kvalitní dřevní hmotu, zatímco kůrovcem napadené smrky využít nemůže. Tyto firmy tedy velmi obtížně v současné době shánějí kvalitní dříví, a pokud je seženou, tak za výrazně vyšší cenu, než je obvyklé. Toto všechno pak dostává tyto firmy do ekonomických problémů a hrozí jim za určité situace, že nebudou už konkurenceschopné.

Velkým problémem, se kterým se setkáváme při řešení kůrovcové kalamity, je dopravní infrastruktura. Už před časem byla projednávána možnost dokoupení nákladních vozů pro přepravu dřeva ze strany ČD Cargo. Řešení se však protahuje stejně jako úprava jízdních harmonogramů železničních tratí.

Dovoluji si tedy kromě apelu na řešení zmíněných problémů malých a středních vlastníků a zpracovatelů dřeva požádat vládu o důslednou meziresortní spolupráci, a to, jak už jsem zmínil, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo dopravy, na řešení kůrovcové kalamity. Jde o přípravu krizového plánu řešení kůrovcové kalamity a urychlenou přípravu legislativních i nelegislativních opatření včetně dlouhodobé, odborně podložené změny hospodaření v lesích.

Na závěr mi nedá, abych nepoložil ministrům několik konkrétních otázek.

Vážený pane ministře Tomane, chci ocenit některá z vámi zmíněných opatření, která máte připravená či je připravujete, jak jste je dnes zmínil. Oceňuji i zmíněný dotační titul na asanaci lesních porostů. Domnívám se ale, že alokace, kterou jste připravili na rok 2019 ve výši 1 150 000 000, je vzhledem k rozsahu kůrovcové kalamity a počtu zasažených vlastníků lesů, a to zejména malých a středních, velmi podhodnocena. Pokud vezmeme v potaz, že Lesy České republiky za posledních pět let odvedly do fondu zakladatele skoro 30 mld. korun, pak mi alokace na asanační práce připadne jako nedostatečná. Chci se vás tedy, pane ministře, zeptat, zda uvažujete o případném navýšení tohoto dotačního titulu, resp. alokace na tento dotační titul.

Pane ministře Ťoku, chci se vás zeptat, jak je vámi vedené ministerstvo připraveno pomoci pro zlepšení dopravy kůrovcového dřeva. Jak daleko je projekt nákupu nutných nákladních vozů pro přepravu dřeva ze strany ČD Cargo a zda jsou již připraveny jízdní harmonogramy na železnici tak, aby dokázaly pokrýt potřeby pro dopravu kalamitního dřeva. Chci se vás také zeptat, jak spolupracujete s kraji a obcemi na problémech se zvýšenou vytížeností silničních komunikací a jejich poškození.

Vážení členové vlády, jak vláda podpoří prvozpracovatele, kteří se obávají o svou budoucnost vzhledem k již uvedeným důvodům, zejména výrazně nižším výnosům z těžby kůrovcového dřeva, zvýšeným nákladům na zalesňovací činnost a další péči o lesní porosty?

Paní ministryně Nováková, chci se vás zeptat, jak Ministerstvo průmyslu a obchodu podpoří nábytkářský a další dřevozpracující průmysl, který se potýká s nedostatkem a zvyšující se cenou nekůrovcové kvalitní dřevní hmoty v situaci, kdy některým nábytkářským či jiným dřevozpracujícím firmám hrozí existenční potíže.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji vám za pozornost a ministrům předem děkuji za odpovědi na moje dotazy. A zároveň věřím, že vláda bude brát řešení kůrovcové kalamity a jejích následků jako jednu ze svých zásadních, a nejenom krátkodobých, ale i dlouhodobých priorit.

Děkuji za pozornost. (Tleská především poslanec Bartošek.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vítu Kaňkovskému. Dovolte mi, abych ocitoval omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny od poslance Jiřího Maška od 10. do 13. 7. z rodinných důvodů.

Nyní pan poslanec Jan Čižinský, poslední přihlášený do rozpravy.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji za slovo. Mám tady usnesení podvýboru pro ochranu přírody a krajiny. To usnesení bychom rádi přetavili v usnesení Sněmovny. Já ho tady přečtu a potom dám panu zpravodaji.

"Podvýbor pro ochranu přírody a krajiny vyzývá vládu České republiky k řešení příčin současného stavu lesů a kůrovcové kalamity, konkrétně k přípravě novely zákona o lesích a prováděcích vyhlášek, které zajistí druhově a věkově pestřejší lesy; přípravě novely zákona o myslivosti a prováděcích vyhlášek, které zajistí snížení škod na výsadbě a zmlazování lesů; přípravě návrhu nového zákona o státním podniku Lesy České republiky; zavedení mezinárodně uznávané certifikace FSC na podstatné části majetku ve správě státních podniků Lesy ČR a Vojenské lesy a statky; předložení krizového plánu k řešení kůrovcové kalamity ze strany Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí na jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu dne 14. září 2018. A vyzývá Poslaneckou sněmovny Parlamentu ČR, aby přijala usnesení vyzývající vládu České republiky ve smyslu bodu 1 tohoto usnesení podvýboru."

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Čižinskému. To byl poslední přihlášený do rozpravy. Ptám se, kdo se do rozpravy dál hlásí. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Máme před sebou rozpravu podrobnou. Požádám tedy vystupující, kteří předložili návrhy usnesení, aby se k nim přihlásili jednotlivě. Pan poslanec Pavel Kováčik, pan poslanec Zahradník dále. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Jenom v rámci podrobné rozpravy se odkazuji na návrh usnesení, který jsem zde přednesl v rozpravě obecné a odevzdal zpravodaji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan poslanec Zahradník nyní. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Pane místopředsedo, já se přihlašuji ke dvěma návrhům. Jednak ke svému návrhu na usnesení, který jsem tady předložil v obecné rozpravě, a pak k pozměňovacímu návrhu k návrhu na usnesení předloženému panem poslancem Holomčíkem.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. Pan poslanec Radim Fiala.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Já bych se chtěl přihlásit k návrhu usnesení, které ve svém projevu zde dneska v obecné rozpravě řekl předseda Tomio Okamura s tím, že bych tam modifikoval jen jedno slovo tak, aby to usnesení bylo pro některé poslanecké kluby přijatelnější. Takže si ho dovolím přečíst:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky o přijetí neodkladných opatření k omezení kůrovcové kalamity. Zároveň je třeba, aby vláda připravila legislativní a koncepční kroky tak, aby došlo k zásadním změnám v lesním hospodaření a zhoršily se tím podmínky pro šíření kůrovce. Odpovědnost za současnou situaci leží na minulé vládě a především na minulém vedení resortu zemědělství."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Holomčík, pak paní poslankyně Pekarová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych se rád přihlásil ke svému návrhu usnesení, které jsem přednesl v obecné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Paní poslankyně Pekarová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Já se taktéž chci přihlásit k návrhu usnesení, které jsem přednesla už v obecné rozpravě, nicméně bych tam přece jenom chtěla jednu drobnou změnu, tudíž přečtu celý návrh znovu. Ta změna spočívá pouze v tom, co zde vypíchnu:

Poslanecká sněmovna I. bere na vědomí Informaci ministra zemědělství a ministra životního prostředí o kůrovcové kalamitě v České republice a II. ukládá ministrovi zemědělství, aby předložil informaci o vzniku ohnisek a následného šíření kůrovcové kalamity - a zde je ta změna, že už tam neuvádím původně zmiňovaný rok 2012, protože po diskusích, které jsme tady s některými kolegy vedli, a s panem ministrem je to takto předjednáno, tak by tohle bylo přijatelnější - včetně informací o provedených opatřeních proti šíření kůrovcové kalamity, informaci o způsobu aplikace státní politiky hospodaření v lesích, o nedostatcích této politiky a důsledcích těchto nedostatků a informaci o připravovaných řešeních stávající situace, o hospodaření v lesích zejména s přihlédnutím k státnímu podniku Lesy ČR.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Čižinský. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji. Hlásím se k návrhu, který přijal podvýbor pro ochranu přírody a krajiny a který jsem před chvílí přečetl. Díky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ptám se na závěrečná slova. Pan ministr zemědělství se hlásí se závěrečným slovem. Pan ministr životního prostředí bude mít zájem? Nebude mít zájem. Tak pan ministr zemědělství Miroslav Toman. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych chtěl v prvé řadě poděkovat za návrhy, které tady padly. Děkuji za korektní diskusi. Nestačím odpovídat na všechny dnešní dotazy, nicméně jsem se dohodl s některými předkladateli a slibuji to všem, že na všechny dotazy odpovím. Můžu vám říct, že jsem připraven k debatě. Jsem rád, že se debata posunula k tomu, co budeme dělat a jak pomůžeme našim lesům k tomu, aby se vrátily do toho původního stavu. Mohu vás ubezpečit, že to je běh na dlouhou trať. Není to během roku, ale myslím, že obnova lesa je minimálně deset až patnáct let. Chci, aby to tady zaznělo, aby si někdo nemyslel, že to zvládneme během půl roku až dalšího roku.

Chci poděkovat panu kolegovi Holomčíkovi za jeho korektní návrhy. Budeme spolupracovat. A chci ubezpečit pouze ty, kteří mě obvinili z toho, že tlačím tady Duhu atd., že ti, kteří to tady kritizovali, si vůbec neuvědomují, že 60 až 70 % návrhů se shoduje s Hnutím Duha. Jenom na to chci upozornit - druhová skladba lesů atd. atd., v tom se shodujeme. A budu velmi rád, když se zapojíme všichni do té platformy prostřednictvím odborníků, kteří tam budou. Bude tam zastoupena akademická obec, jednotlivé organizace, Lesy ČR, ÚHÚL, životní prostředí atd.

Takže děkuji ještě jednou za korektní debatu a těším se na další spolupráci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Další závěrečné slovo není, takže dám slovo zpravodaji. Slovo má zpravodaj pan poslanec Jan Zahradník. Pane zpravodaji, prosím.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, v obecné rozpravě vystoupilo 13 poslankyň a poslanců, kteří předložili šest návrhů na usnesení a byl předložen jeden pozměňovací návrh.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hlasovat budeme tedy podle jednotlivých návrhů, ale nejdříve odhlasujeme ten pozměňovací návrh. Má někdo jiný návrh k proceduře? Není tomu tak.

 

Pro jistotu nechám o proceduře hlasovat, a to v hlasování číslo 125, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 125, z přítomných 183 pro 173, proti nikdo. Návrh byl přijat. Budeme tedy postupovat, jak řekl pan zpravodaj.

 

Čili nejdříve pozměňovací návrh pana zpravodaje Zahradníka k návrhu. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Mám ho tedy předložit. Je to návrh, který říká, aby v bodu římská I arabská 1 za slovy "na majetcích státu" bylo vloženo slovo "v Čechách" a čárka. K návrhu pana Holomčíka samozřejmě.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak dobře. Je to u návrhu pana poslance Holomčíka.

Rozhodneme v hlasování číslo 126, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 126, z přítomných 183 pro 72, proti 42. Návrh nebyl přijat.

 

Budeme tedy hlasovat o návrhu jako celku bez té změny. Je tomu tak? Je. Prosím, jde o návrh pana poslance Holomčíka bez té změny, která byla navržena, ale nebyla schválena.

Rozhodneme v hlasování 127. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 127, z přítomných 183 pro 46, proti 46. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Jan Zahradník: Další návrh je návrh poslance Zahradníka, tedy můj. A tady bych, pane předsedající, prosil, zdali bychom mohli hlasovat o jednotlivých bodech 1, 2, 3, 4.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, po bodech.

 

Poslanec Jan Zahradník: Bod 1 - vyzývá vládu České republiky, aby bezodkladně připravila a začala realizovat akční plán atd.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Čili o tomto rozhodneme v hlasování 128, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 128, z přítomných 183 pro 62, proti 1. Návrh nebyl přijat. Druhý návrh.

 

Poslanec Jan Zahradník: Druhý návrh - vyjadřuje přesvědčení, že příslušná ministerstva by měla na návrzích řešení spolupracovat s odborníky z řad lesníků s prioritním cílem atd., jak jsem řekl.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, víme. Hlasování 129, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 129, z přítomných 183 pro 77, proti nikdo. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Jan Zahradník: Další návrh - vybízí k obezřetnému přístupu k návrhům, které předkládají ekologičtí aktivisté atd.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano.

Kdo je pro? Hlasování 130. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 130, z přítomných 184 pro 23, proti 3. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Jan Zahradník: Další návrh - vyzývá vládu k přípravě legislativních změn v oblasti zadávání veřejných zakázek.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 131, které jsem zahájil a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 131 z přítomných 184 pro 50, proti nikdo. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Jan Zahradník: Dalším návrhem je návrh pana poslance Okamury, který tady předložil pan Fiala se změnou - namísto "snížili" "zhoršili".

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Požaduje někdo hlasovat o změně v návrhu? Není tomu tak.

Budeme tedy hlasovat v hlasování pořadové číslo 132 o návrhu poslance Okamury ve znění přečteném panem poslancem Fialou. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 132 ze 184 přítomných pro 55, proti 3. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Jan Zahradník: Další - návrh paní poslankyně Pekarové Adamové, který tady předložila se změnou od roku 2012 - vynecháno. (Poslanec Stanjura z místa žádá o přednostní právo vystoupit.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, já jsem myslel, že ještě 18.30 neuplynulo, 18.31 není, ale pan předseda klubu ODS má slovo s přednostním právem.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem to nenavrhoval ani nevymyslel, ale v 18.30 má začít jiný bod a musíme se řídit schváleným programem. Pane místopředsedo, nemůžeme pokračovat v hlasování.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: V tom případě přeruším bod 102. (Hluk v sále.) Požádám o výměnu v řízení schůze, slovo má s přednostním právem pan místopředseda Pikal.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Protože byl bod přerušen dříve, než jsem byl vyzván ke slovu, tak nevím, jestli je to ještě možné, ale chtěl jsem mimořádně navrhnout, že bychom prodloužili předchozí bod o pět minut, a hlasování tím pádem stihli. Teď nevím, jestli je uzavřen předchozí bod. (Neklid v sále.) Už mám asi smůlu.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Máte přednostní právo, můžete mluvit, pane místopředsedo. Ale pokud jste pokládal otázku, tak jsem vám nerozuměl. Prosím ostatní o větší klid!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ptám se, jestli ještě můžu navrhnout odložení bodu volby místopředsedy o pět minut, abychom stihli dokončit hlasování, tedy mimořádně upravit pořad.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: S přednostním právem se hlásí pan předseda poslaneckého klubu Zbyněk Stanjura. (V sále je stále velký hluk a velmi špatná slyšitelnost!) Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych předpokládal, pane místopředsedo prostřednictvím jiného pana místopředsedy, že kdo jiný by měl znát jednací řád než ti, kteří řídí naše schůze. (Potlesk v levé a střední části sálu.) Váš návrh není vůbec hlasovatelný.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: S přednostním právem pan předseda Bělobrádek.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, já jen chci připomenout, že jednací řád je zákon. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Hlásí se ještě někdo s přednostním právem? Pokud ne, tak přecházíme k bodu, který máme zařazen na 18.30. Je to bod

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.