(14.20 hodin)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano. Prosím, pane zpravodaji, předneste nám usnesení.
Poslanec Karel Rais: Děkuji. Takže usnesení z rozpočtového výboru z 8. schůze ze dne 9. května 2018 k Roční zprávě o výsledku hospodaření České národní banky za rok 2017, je to sněmovní tisk 133. Po úvodním slově viceguvernéra České národní banky pana Tomšíka, zpravodajské zprávě Raise a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za prvé bere na vědomí Roční zprávu o výsledku hospodaření České národní banky za rok 2017, za druhé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna podle § 47 odst. 4 zákona číslo 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, bere na vědomí Roční zprávu o výsledku hospodaření České národní banky za rok 2017. A za třetí zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu, což tímto činím.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, děkuji, pane zpravodaji. A nyní tedy zahajuji všeobecnou rozpravu a táži se pana guvernéra - ano, pane guvernére, máte slovo. Prosím.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení hosté, dovolte mi, abych vás ve stručnosti seznámil s Roční zprávou o výsledku hospodaření České národní banky za rok 2017. Roční zpráva o hospodaření vychází z účetní závěrky, jak již konstatoval pan zpravodaj. K této účetní závěrce ČNB vydal auditor společnost Deloitte Audit, s. r. o., výrok "bez výhrad" a současně potvrdil soulad obou dokumentů.
Pokusím se uvést hlavní faktory, které ovlivnily hospodaření ČNB v minulém roce.
Musím se především zmínit o rozhodnutí Bankovní rady České národní banky z dubna minulého roku o ukončení kurzového závazku a postupném návratu měnových podmínek k normálu. Změny v nastavení měnové politiky ovlivňují hospodaření banky zásadně. Primárním cílem České národní banky a jejím ústavním úkolem je cenová stabilita, takže konkrétní opatření jsou realizována vždy bez ohledu na dopad do vlastního hospodaření s ohledem na tento prioritní cíl. Postupné narovnávání úrokových sazeb, respektive jejich postupné zvyšování směrem od nuly, na které jsme setrvávali po mnoho let, přineslo náklady na sterilizaci volné likvidity bank ve výši zhruba 4 miliardy korun. Zásadní roli ale sehrála především obnovená apreciace domácí měny po uvolnění kurzového závazku, čili postupné zhodnocování české koruny ve vztahu k euru.
Dopad do hospodaření ČNB ve formě nerealizovaných, zdůrazňuji nerealizovaných kurzových rozdílů byl samozřejmě umocněn velikostí devizových aktiv, cizoměnových aktiv České národní banky. Účetní kurzové ztráty tak dosáhly v roce 2017 výše 271 miliard korun. Pokud jde o výnos spravovaných portfolií devizových rezerv, tak vážený průměr činil 1,13 % per annum, což je výsledek lepší ve srovnání se dvěma předcházejícími roky. Vyšší objem devizových rezerv současně umožnil rozšířit jejich diverzifikaci. Rezervy, které nejsou bezprostředně nutné k provádění měnové politiky, byly proto investovány do aktiv s delším investičním horizontem a v průměru také s vyšším výnosem. Celkové výnosy devizových rezerv činily 32 miliard korun.
Finanční prostředky určené na provoz samotné centrální banky byly vynakládány s odbornou péčí a s důrazem na hospodárnost. Toto potvrdil i výsledek kontrolní akce Nejvyššího kontrolního úřadu. V souhrnu za rok 2017 vykázala ČNB účetní ztrátu ve výši 243 miliard korun. Na její částečnou úhradu použila rezervní fond vytvořený v minulosti z dosahovaných zisků, zbývající část neuhrazené ztráty ve výši 183 miliard zůstane ponechána v bilanci banky až do jejího úplného splacení. Stejným způsobem přistupovala centrální banka k účetním ztrátám v minulosti. Skutečnost, že centrální banka má nehrazenou účetní ztrátu, ovšem nijak neovlivňuje plnění jejího hlavního cíle, respektive měnověpolitických rozhodnutí.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, já děkuji panu guvernérovi a podívám se, zdali se někdo další hlásí do obecné rozpravy. Ano, takže pan poslanec Skopeček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Skopeček: Dobré odpoledne, děkuji za slovo. Já určitě souhlasím s tím, že cílem a úkolem České národní banky není dosahovat zisku. Přesto ta ztráta, která se tu objevuje, je dramatická, více jak 200 miliard korun. Shodneme se na tom, že je to způsobeno po opuštění toho závazku, tím, jak koruna posiluje. A já bych se chtěl pana guvernéra zeptat, jakým způsobem se budou vyvíjet ty ztráty v nadcházejících letech, protože spolu s tím posilováním koruny se dá předpokládat, že ta kumulace stamiliardových ztrát bude pokračovat. A i mezi ekonomy existuje spor o to, do jaké míry ztráta České národní banky je ekonomickým problémem sama o sobě, nebo pouhou účetní záležitostí. Já zase v tomto smyslu tak klidný nejsem. Koneckonců pokud by Česká národní banka realizovala zisk, tak je potřeba připomenout, že by to bylo příjmem státního rozpočtu. Čili už jenom tenhleten aspekt říká, že to není úplně ekonomicky neutrální věc.
Přesto bych se chtěl zeptat, jakým způsobem... nebo jak si pan guvernér představuje, do jaké míry je ta kumulace ztráty, která v nadcházejících letech bude postupovat, udržitelná a jakým způsobem ji chce Česká národní banka v nadcházejících letech zlikvidovat. Nicméně pod poznámkou, respektive před závorkou říkám, že je mi jasné, že rolí České národní banky není dosahovat zisku, že to je provádění měnové politiky. O tom bychom tady mohli debatovat celou řadu hodin, možná bychom se v něčem shodli, v lecčems asi ne, ale to není to meritum mého vystoupení. Chci se skutečně zeptat, do jaké míry to pan guvernér bere jako problém a na jakou tu stranu v té ekonomické diskusi se kloní. Zda to také považuje za ne úplně neutrální záležitost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, děkuji a táži se pana guvernéra - ano, má zájem o vystoupení. Pane guvernére, máte slovo.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok Děkuji. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, ta věc není nijak nová. Česká národní banka měla podobně vysokou kumulovanou ztrátu, v relativním vyjádření dokonce vyšší, v podstatě v období minulých zhruba 15 let před vlastně nástupem té finanční, později ekonomické krize v letech 2008, 2009. Ta ztráta, nerealizovaná účetní ztráta vzniká v našich podmínkách jako výsledek určitého modelu naší transformace ekonomiky v tom smyslu, že Česká republika dohání vyspělé západoevropské nebo vyspělé světové ekonomiky modelem, který je založen jednak na rychlejším růstu hrubého domácího produktu, čili celkového výkonu ekonomiky, ale současně také byl v minulosti a nyní opět je ten konvergenční model založen částečně na nominálním posilování kurzu české koruny vůči referenční rezervní měně, to znamená euru.
Čili stejně tak v předcházejících letech - v tomto případě, pokud centrální banka samozřejmě má jisté devizové rezervy, a já považuji situaci, kdy centrální banka relativně malé otevřené ekonomiky s vlastní měnou, jejíž kurz se utváří na trhu v režimu v podstatě jaksi volného plování toho kurzu, považuji poměrně solidní výši devizových rezerv za potřebnou. To jsme si ověřili již mnohokrát v historii v případě podobných typů ekonomik, že pokud takováto ekonomika nedisponuje dostatečnými devizovými rezervami, pak riziko ohrožení nadměrnou volatilitou takového kurzu je mimořádné. ***