(17.50 hodin)
(pokračuje Vrecionová)

Na menší a střední lesnické firmy musí navazovat lokální zpracovatelé dřeva, to znamená lokální pily - já už jsem o tom mluvila i s panem ministrem Milkem, on neodmítl podporu této myšlence -, které nepotřebují ke své ekonomické existenci velké množství dřevní hmoty, a mohou tak zpracovávat dřevo z jednotlivě kácených stromů, které by mohly představovat riziko expanze kůrovce. To zároveň předpokládá detailní znalost příslušných lesních porostů z řad místních lesníků, proto je tak důležité, aby to byli ti lidé z místa, nebo i pilařů, a tedy posílení zaměstnanosti v péči o lesní porosty. Nejlépe v kombinaci s jinou činností, například zemědělskou, což by zajišťovalo možnost kumulace příjmů tak, aby byl o práci v lese zájem.

O tom mluvím i proto, že jsem předsedkyní Spolku pro obnovu venkova. My neustále řešíme vylidňování venkova, to že lidé odcházejí za prací. A to si myslím, že by - neříkám, že je to lék na všechno - ale bezpochyby by to pomohlo této situaci. Cestou k zodpovědnější práci o les je tak více podpora malých lokálních pil než unáhlená změna struktury lesních porostů především proto, že taková změna je opatřením na desítky let. Zatímco podpora menších a středních podnikatelů v lesním hospodářství je opatření, které lze udělat prakticky okamžitě.

Zlepšení zdravotního stavu našich lesů není podle mého názoru možné pojímat pouze v lesnických opatřeních, ale v kontextu se stavem naší krajiny jako celku a zejména v kombinaci se změnami v zemědělství. To si myslím, že je věc, která tady dnes také nezazněla. Zatím nikdo nepoukázal v této souvislosti na skutečnost, že prakticky všechny lesní porosty v České republice sousedí se zemědělsky obhospodařovanými pozemky, co jsou nejčastěji pole. Právě pole to ale jsou, která nedokážou v krajině v dostatečné míře zadržovat vodu. Rozhodně méně, než les, především pak v případě, že jde o rozsáhlé nepřerušované plochy. Vyschlá pole tak spolupůsobí i při vysychání lesů. Toto je to téma, o kterém jsme se už mnohokrát bavili, že vlastně, a to nejenom tomuto problému, by rozčlenění těch velkých lánů velmi pomohlo.

Podle výzkumu obecně prospěšné společnosti ENKI Třeboň, která se zabývá aplikovaným výzkumem v oblasti solární krajinné energetiky, rybničního hospodaření a hospodaření s vodou v krajině a zaměřuje se také na osvětu, vzdělání a inovační programy, totiž teplý vzduch vznikající nad teplým povrchem krajiny významně vysušuje. Vzduch o teplotě 25 stupňů Celsia obsahuje podle výzkumu v průměru 22 gramů vodní páry v kubíku vody. Vzduch o teplotě 40 stupňů Celsia ale o víc než dvojnásobek, tedy 50 gramů vodní páry v kubíku vody. Jde o projev zvaný - a teď je to strašné slovo - evapotranspirace, lidově řečeno odpar.

Tady k tomu mám další stránku, kterou vás v tuto chvíli asi nechci zatěžovat. Je ale myslím velmi zajímavé se tomu věnovat. Nakolik se ale naše velké širé rodné lány na poklesu těch mělkých hladin podzemních vod - to jsou ty, které například ten smrk velmi potřebuje, protože nemá hluboké kořeny - v lesních porostech podílejí, zatím nikdo nezjišťoval. Nejspíš to nikoho nenapadlo. (Velký hluk v sále.)

Můžu jenom poprosit, pane předsedající? Já už zase neslyším, špatně se mi mluví. Já vím, že to asi není zajímavé...

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás kolegové a kolegyně požádám o klid v sále. Paní kolegyně Vrecionová má ještě několik velmi zajímavých informací ze semináře, tak ji nechte prosím v důstojné atmosféře dokončit její vystoupení.

 

Poslankyně Veronika Vrecionová: Děkuji. Já už budu končit. Nakolik se ale naše velké širé rodné lány na poklesu mělkých hladin pozemních vod podílejí, zatím nikdo nezjišťoval. Nejspíš to nikoho nenapadlo. Ale také to může být tím, že z příslušného šetření vyšlo, že neschopnost zemědělské krajiny zadržovat vodu má na rostoucí sucho sousedních lesů vliv významný. Což by byl další argument proti našim rozsáhlým nepřerušovaným plochám, které bohužel vyhovují průmyslovým zemědělcům, ale také se podílejí na vysychání našich lesů. Les se sousedním polem totiž samozřejmě tvoří spojené nádoby. Symbolickým dnem je v tomto případě matečná hornina, ve které ve většině případů nepropustná vrstva krystalických břidlic a žul tvoří podloží jak příslušného pole, tak sousedního lesa. Pakliže se voda z dešťů do povrchových polí nedokáže vsáknout, dotuje částečně zdroje podzemní vody pod polem les a pole tak vlastně lesní porosty vysávají. Má to svou geologickou logiku za situace, kdy se voda z dešťů zadržovaná v lesích nemůže přes nepropustné vrstvy vsáknout hlouběji, a tak se rozpíná do šířky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě jednou požádám sněmovnu o klid, a to včetně vašich stranických kolegů. Ale opravdu tentokrát odleva doprava je tady hluk.

 

Poslankyně Veronika Vrecionová: Tím se dostává z okrajů lesů pod pole. Tam se ale nezadrží a vypaří a les má pak ve výsledku nižší zdroj vody z mělkých zvodní.

Mluvíme-li tedy o tom, že hlavní příčinou zhoršujícího stavu našich lesů je sucho, musíme se také ptát, jak se na důsledku sucha podílí naše zemědělské hospodaření.

Bez toho, abychom změnili v prvé řadě naši zemědělskou politiku a následně lesnickou politiku, především v podmínkách hospodaření a dotačních programů - tady jsem samozřejmě pevně přesvědčena o tom, že zastropování by velmi výrazně pomohlo, i když stávající politická reprezentace dělá vše pro to, aby k tomu nedošlo - můžeme kůrovcové kalamity a expanzi dalších škůdců lesních porostů očekávat i v budoucnu.

Já vám děkuji za pozornost. (Potlesk za řad poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Vrecionové. Nyní mám faktickou poznámku pana poslance Stanislava Berkovce a připraví se pan kolega Martinů. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Stanislav Berkovec: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci. Dovolte, abych poděkoval vážené kolegyni paní poslankyni Vrecionové za tu obsáhlou stať, a dovolte krátkou faktickou poznámku, která vychází z mé osobní zkušenosti novináře, který jezdí na Šumavu od sedmdesátých let a který natáčel v této době kulaté stoly, publicistické pořady a reportáže o zlatém broučkovi, jak se familiárně kůrovci v té době na Šumavě říkalo. Protože pro mnohé, nebo pro některé, to byl pohádkový kšeft, který z toho plynul.

Viníkem není ministr životního prostředí Richard Brabec, ale ministr životního prostředí Martin Bursík z tehdejší vlády pana premiéra Topolánka. To vám potvrdí každý rozumný lesák na Šumavě. Pan ministr Brabec jenom hasí požár. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Martinů, připraví se paní poslankyně Balcarová.

 

Poslanec Jaroslav Martinů: Hezký pěkný podvečer, dámy a pánové, milí kolegové. Já budu velice rychlý, nemám rád dlouhé proslovy. Nicméně bych strašně rád upozornil podle mého názoru na největší současný problém České republiky a tím je sucho. Myslím, že Česká republika v tuhle chvíli nemá větší problém než sucho. A také si myslím, že si každý z vás už dávno všiml, jak česká krajina vysychá. Malé potoky jsou dávno suché, ve velkých tocích teče 15 až 20 % vody, údolní nádrže zapadají, Vranov poprvé po 84 letech po jaru nenatekl. Vírská nádrž je 14 metrů pod stavem a denně ubývá osm centimetrů vody. Já myslím, že ta rychlost vysychání České republiky je naprosto bezprecedentní. Vím, o čem mluvím, protože nemluvím jenom za občana, ale i za celoživotního sportovního rybáře a vím prostě, jak se ta krajina strašně změnila. Kde bývávaly studánky, kde bývávaly bažiny, kde bývala mokrá půda, dneska se práší, jsou tam prašná pole. A ten úbytek vody je naprosto fatální.

Položme si otázku, proč tomu tak je. Myslím, že ta odpověď je velice jednoduchá. Za posledních 80 let jsme odvodnili zhruba 1,5 milionu hektarů původně mokrých pozemků. Zničili jsme regulací desítky tisíc původně meandrujících toků a udělali jsme z nich hluboká koryta, která vysušují údolní nivy a vlastně zvětšují to sucho. Utužili jsme půdu zemědělskou technikou, organická hmota je dneska díky erozi v rybnících a nádržích. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP